b M.

Maal, Maaß, S. Mahl, Maß.

Mache, f. djlo, práce; 2) fig. Jemanden in der Mache haben, někoho gebati, drbati, w djle mjti.

Macherey, f. ſtwůra, ſſpatné djlo.

Macherlohn, m. mzda za djlo, plat za prácy.

Macht, f. pl. Mächte, moc, mocnoſt, mohutnoſt, vis; mit aller Macht, wſſj mocý. 2) mocnoſt, mocnářſtwj.

Macht-, mocný; der Machtbrief, mocný liſt; der Machtſpruch, mocná wýpowěd; das Machtwort, mocné ſlowo.

Machthaber, m. mocnář.

Machtheil, n. wyſoký traňk; Solidago.

Machtlos, adj. bez mocy, bezmocný, impotens.

Machwerk, n. ſtwůra, plácanina.

Mack, Hack und Mack, holota, haraburdj, ſſkwáry; hať mať.

Maculatur, f. makulář, f.

Mädchen, Mädel, Mägdlein, n. djwka, holka, děwče n. puella; kleines, djwčička, děwčátko; ſchon ziemlich großes, djwčice, holčice; ein ſchlechtes, děwčiſko, holčiſko.

Mädchen-, djwčj, děwčj; der Mädchenkrieg, djwčj bog; der Mädchenraub, djwčj vnos, vnos djwek.

Mädchenalter, n. děwictwj, holčictwj, djwčj wěk.

Mädchenhaft, adj. djwčický; adv. po djwčicku.

Mädchenjäger, m. děwkář, holkář.

Made, f. čerw, mor. chrobák; der Käſe bekommt Maden, čerwi ſe dáwagj do ſeyra.

Madenſack, m. fig. pokrm čerwů, hnjzdo čerwů.

Madenwurm, m. ſſkrkawka, ascaris Lin.

Madig, adj. čerwiwý, mor. chrobaliwý.

Magazin, n. ſklad, maġacýn, záſoba.

Magd, f. pl. Mägde, djwka, děwečka, mor. roba, ancilla; als Magd dienen, děwčiti, ancillari; der Magd gehörig, děwčin, děweččin.

Magd-, děweččj, děwčj; der Mägdelohn, děweččj, děwčj mzda.

Mägdeblume, f. Mägdekraut, n. matečnjk, Matricaria chamomilla Lin. der Mägdedienſt, m. děweččj, děwčj ſlužba.

Magdthum, n. děwičtwj, djwčictwj.

Mage, Magen, m. obs. Vater-, meč; Mutter-, přeſlice.

Magen, m. žaludek, žalaudek, stomachus. b dim. žalaudeček; bey den Thieren der erſte dennjk; S. auch Blättermagen, Haube, Salter.

Magen-, žaludkowý; die Magenhaut, žaludkowá kůže. 2) žaludku; der Magenſchmerzen, boleſt, bolenj žaludku. 3) na, pro žaludek; das Magenpflaſter, flaſtr na žaludek; das Magenpulver, práſſek pro žaludek. 4) w žaludku; der Magenkrampf, křeč w žaludku.

Magenbrennen, n. žáha, S. Sadbrennen Sodbrennen.

Mageninſchlicht, n. obžaludčnjk.

Magenkratzer, m. zabigák.

Magenwurſt, f. bachoř, bachor.

Magenwurz, f. aronowé brady kořen, twář ſw. Jana, Arum maculatum Lin.

Magenzipfel, m. čepec.

Mager, adj. hubený, wyzáblý, ſucholupý, ſuchý, churawý, wychřadlý, přepadlý, chudý, zchudlý, wychrtlý, zaſſkudlý, macer; mager werden, ſchnauti, hubeněti, chrtnauti, churawěti, chudnauti ſe, padnauti ſe; mageres Vieh, hubený, zaſſkudlý dobytek; ſchlechtes Fleiſch, raſowina; mageres Frauenzimmer, ſuſſka; mag. Mannsbild, ſuchaun, ſuchánek, mor. ſuchar. 2) fig. chatrný; eine magere Mahlzeit, chatrný, ſkrowný oběd; magere Predigt, chatrné kázanj; die Saat ſteht ſehr mager, oſenj ge welmi řjdké; magere Zeit, zlj čaſowé; adv. —ně, —le.

Magerkeit, f. hubenoſt, churawoſt, wyzábloſt, wychřadloſt, wychrtloſt, přepadloſt, zaſſkudloſt, macies.

Magiſter, m. miſtr (w vměnj); ein clericus, magſtr.

Magiſtrat, m. měſtſká rada, magiſtrát.

Magnat, m. maġnát, ol. ſſlechtic.

Magnet, m. maġnet. Der Magnetſtein, magnetowý maġnetowý kámen.

Magnetiſch, adj. maġnetycký.

Magnetnadel, f. ſtřelka (maġnetowá),

Magſamen, m. mák, S. Mohn.

Mahd, f. řad, podřádek, mor. pokos; Mahden ſchlagen, tráwu na řady ſekati.

Mähderey, f. ſekáčſtwo.

Mähdig, adj. ſečný, sl. koſný; S. Einmähdig.

Mähen, v. a. ſekati, ſýcy, sl. koſyti, secare; das Mähen, ſečenj, ſekánj; sl. koſenj.

Mahl, n. pl. Mähler, oběd; hoſtina, kwas. 2) znamenj, lizna, signum; ein Denkmahl, památka, paměť; ein Brandmahl, ſpálenina. 3) flek, 4) am Baume, ceych, liz.

Mahl, Mal, pl. Mahle; dieſes mahl, tehdáž, tenkrát; mit einem Mahle, gednau, gednjm rázem; das erſte und letzte Mahl, po neyprw a napoſledy; das andere Mahl, po druhé; zu keinem Mahle, nikdy; alle Mah Mahl, po každé, zu vier verſchiedenen Mahlen, po čtyřikrát wždy ginau chwjlj; unzählige Mahle, mnoho množſtwjkrát, bezpočtukrát.

Mahlaxt, f. ceychowačka.

Mahlbaum, m. lizowaný ſtrom, meznjk.

Mahlen, Malen, part. gemahlet, v. a. malowati, wymalowati (ol. pſáti), pingere. 2) ljčiti, fucare. Das Mahlen, malowánj, ljčenj.

Mahlen, part. gemahlen, v. a. mljti, mjlati, molere. Das Mahlen, mlenj, mletj.

Mahler, Maler, m. maljř, pictor; die —inn, maljřka.

Mahlen Mahler-, maljřſký; die Mahlerfarbe, maljřſká barwa; ber der Mahlerjunge, maljřſký včedlnjk.

Mahlerey, f. maljřſtwj. 2) malowaný, obraz, malowánj malowaný obraz, malowánj.

Mahleriſch, adj. maljřſký; adv. —ſky.

Mahlerkunſt, f. maljřſtwj.

Mahlerſtube, f. maljrna.

Mahleſel, Maleſel, m. ſtafelet.

Mahlgang, m. ſloženj (we mleyně).

Mahlgeld, n. Mahlgroſchen, m. melné, penjze od mletj.

Mahlgerinne, n. wantroky.

Mahlhammer, m. ceychowačka.

b Mahlhaufen, m. meznj hromada, kopec.

Mahlhorn, n. růžek k malowánj.

Mählich, adj. pomalu, S. Allmählig.

Mahlmann, Mahlgaſt, m. mleč, melnjk, sl. meláč; foem. mlečka.

Mahlmetze, f. měřičné, wýmelek.

Mahlmühle, f. mleyn, mola.

Mahlpfahl, m. meznj kůl. S. Sicherpfahl.

Mahlſchatz, m. wěno, dos.

Mahlſchloß, n. wiſutý, wiſecý zámek.

Mahlſtatt, f. pl. Mahlſtätte, poprawiſſtě.

Mahlſtein, n. meznjk.

Mahlſtrom, wjr, zátočina.

Mahlwerke, n. meliwo.

Mahlzahn, m. ſtolička, třenownj zub.

Mahlzeichen, n. znamenj, lizna.

Mahlzeit, f. gjdlo, cibus. 2) Mittags-, oběd, prandium; Abend-, wečeře, coena.

Mähne, f. hřjwa, juba.

Mahnen, v. a. napomenauti, napomjnati, monere; 2) Wegen einer Schuld, vpomjnati. 3) připomjnati.

Mahner, m. vpomjnač; die —inn, vpomjnačka.

Mähner, Mähnjunge, m. pohůnek; einen Mähner abgeben, pohůnčiti.

Mahnung, f. vpomjnánj.

Mahr, m. můra, morás.

Mähre, f. herka, ſſkapa, mrcha kůň. 2) die Mähre, dim. Mährchen, Mährlein, powjdačka, pohádka.

Mähren, v. n. im Naſſen, ſſpljchati ſe, máchati ſe, bryndati ſe; im Trockenen, kuti ſe kutiti ſe.

Mahrte, f. pláſt, pláſtwa.

Mährte, f. drobenina.

Majeſtät, f. weleſlawenſtwj, majestas; ſeine kön. Maj., geho králowſká gaſnoſt, miloſt. 2) die Majeſtät Gottes, božj ſwrchowanoſt, welebnoſt božſká.

Majeſtätiſch, adj. weleſlawný, důſtogný,.

Majeſtätsbrief, m. mageſtát.

Majorenn, adj. zletilý, majorennus.

Majorennität, f. zletiloſt.

Makel, m. poſſkwrna, wada, auhona, macula. Makellos, adj. bez prſſkwrny poſſkwrny.

Mäkeln, v. a. přetřepati, přetřepáwati, wochlowati. 2. v. n. tarmarčiti, dohazowati.

Mäkler, n. přetřepawač, die —in, přetřepawačka. 2) tarmarečnjk, ſſantročnjk; dohazowač; die —in, tarmarečnice, dohazowačka.

Makronen, f. pl, . makarony, magarony maġarony.

Malen, Maler, S. Mahlen, Mahler.

Malm, m. prſť, prach, práſſek.

Malter, m. čtyři korce, mjra obilj, wſſudy ſkoro giná. 2) čtwrt kopy, aneb mandel ſnopů. 3) látro.

Malterholz, n. látrowé dřjwj.

Maltern, v. a. látrowati.

Malve, f. ſléz, ſljz, Malva Lin.

Malz, n. ſlad, polenta; das Malz wächſet, ſlad preychuge; — ſchießt, ſtřelčj; es iſt Malz und Hopfen verlohren, darmo s njm ſwětlo pálj.

Malz-, ſladowý; das Malzbret, ſladowé prkno; die Malzmühle, ſladowý mleyn, na ſlad.

Malzbier, n. marek, dim. mareček.

Malzboden, m. walečky, pl.

Malzdarre, Malzdörre, f. hwozd.

Malzdörren, v. a. hwozditi, ſlad ſuſſiti; das Malzdörren, hwožděnj.

Malzdörrer, m. hwozda.

Malzen, v. n. ſlad dělati.

Malzer, Mälzer, m. ſladownjk.

Malzhaus, n. ſladowna.

Malzmahler, Malzſchrötter, m. ſladomel.

Malzſchrot, n. tluč, f.

Malzſtritzel, m. (ſladowá) hauſka.

Malztenne, f. die Hummel, humno.

Malzträger, m. formanſký.

b Mämme, f. máma. 2) fig. baba.

Mammeluk, m. mamaluk, odtrženec.

Mammon, m. mamona.

Man, pron. indefin. kann nur 1) durch ſe, mit einem Zeitworte gegeben werden: Oder 2) durch das verſchwiegene lidé, Leute; man ſpricht, powjdá ſe; man ſchreibt, pjſſe ſe; man hat es mir geſagt, powjdali mi to; man findet allerley Leute auf der Welt, na ſwětě gſau, wſſeligacý gſau wſſeligacý lidé. Auch 3) durch eine andere Perſon, man findet, nalezáme —.

Mancher, pron. mnohý, některý.

Mancherley, adj. indecl. mnohý, rozličný, wſſelicos; auf mancherley Art, mnohým způſobem; mancherley Samen, rozličná ſemena; mancherley leſen, rozličné, namátkau, wſſelicos čjſti.

Manchmahl, adv. někdy, čaſem, druhdy.

Mandel, f. die Menge, der Ort, die Stätte, mandlowna, mandl. 2) mandel; eine Mandel Eyer, mandel (15) wagec. 3) mandle, f. amygdalus Lin. 4) fig. am Halſe, mandle, tonsilla.

Mandel-, mandlownj; das Mandelholz, mandlownj wálec. 2) Mandelzehent, deſátek w mandeljch, w ſlámě. 3) mandlowý; das Mandelöhl, mandlowý oleg.

Mandelbaum, m. mandle, mandlowý ſtrom.

Mandelbret, n. mandlowadlo.

Mandelkern, m. mandle, gádro mandlowé.

Mandelkrähe, f. mandeljk, Pica argoratensis.

Mandelmilch, f. mandlowé mljko, mandlowina.

Mandeln, v. a. mangen, mandlowati. 2) do mandlů dáwati. 2. v. n. na mandl gjti.

Mandelſpinner, m. modrohláwek, phalaena bombyx caeruleocephala. Lin.

Mandelweide, f. mandlowka, Salix amygdalina Lin.

Mändler, m. mandljř, barwjř.

Mange, f. mandl, S. Mandel.

Mangelhaft, adj. wadný, záwadnj, chybný, vitiosus. adv. —ně.

Mangelhaftigkeit, f. záwadnoſt, chybnoſt.

Mangeln, v. n. nedoſtáwati ſe, deficere. 2) mrhati; es mangelt mir nichts, nic mi nemrhá. 3) fig. An mir ſoll es nicht mangeln, na mně nebude chyběti.

Mangen, mandlowati, S. Mandeln.

Mangkorn, n. ſauržice, ſměſſka.

Mangold, m. manholt, manġolt.

Manier, f. způſob, manýra, obyčeg.

Manierlich, adj. způſobný, mrawný. adv. —ně.

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.

Manna, n. mana.

Mannagras, n. wodnj roſyčka, zblochan, roſná tráwa, Festuca fluitans Lin.

b Mannbar, adj. doſpělý, zletilý (masc.) na ženěnj; (foem.) na wdanj, mor. wdagná, na wdag, puber. — werden, mužatěti.

Mannbarkeit, f. doſpěloſt, zletiloſt, pubertas.

Männchen, Männlein, n. mužjček, S. Mann. 2) fig. der Haſe macht ein Männchen, zagjc ſedj na bobku.

Männern, v. n. dychtěti po muži.

Männervolk, n. mužj, mužſtwo.

Männermörderinn, f. mužebogka.

Mannfeſt, Mannhaft, adj. zmužilý, ſtatečný, vdatný, virilis; adv. —le; —ně.

Mannhaftigkeit, f. zmužiloſt.

Mannheit, f. mužſtwj; die Mannheit nehmen, wymužiti, mužſtwj zbawiti.

Mannigfaltigkeit Mannigfaltig, adj. mnohonáſobnj, mnohonáſobný, rozličný, rozmanitý, multiplix.

Manigfaltigkeit Mannigfaltigkeit, f. rozmanitoſt, rozličnoſt.

Mäninglich Männiglich, adj. gedenkaždý.

Männinn, f. mužice (mužatka) virago.

Männiſch, adj. mužný, ein einmänniſches Bett, poſtel gednomužná, pro gednu oſobu.

Mannlehen, n. léno po meči.

Männlich, adj. von Menſchen, mužſký, virilis, masculinus; von Thieren, und Gewächſen, ſamčj; 2) zmužilý; ein männlicher Entſchluß, zmužilý aumyſl. adv. mužſky, po mužſku; zmužile.

Manns-, mužſký, virilis; das Mannskleid, mužſký ſſat; der Mannsſchneider, mužſký kregčj; das Mannsbild, mužſký, mužſká oſoba, ein ſchlechtes, geringes, mužiſko. 2) Mannsdick, muže ztlauſſtj; mannshoch, muže zweyſſj; mannstief, muže zhlaubj.

Mannſchaft, f. mužſtwo, mužj, lid. 2) wogácy, wogſko.

Mannslänge, f. weyſſka muže.

Mannsleute, pl. mužj, mužſtwo.

Mannsſchild, m. ſkalnj řaſa, Androsace Lin.

Mannsſucht, f. dychtiwoſt po mužſkém.

Mannsvolk, n. S. Mannsleute,

Mannszucht, f. wogenſká kázeň.

Manntoll, adj. po mužſkém ſe wztěkagjcý.

Mannweib, n. cwikýř.

Mannwerk, u. n. gitro.

Manſchen, v. n. máchati ſe, ſſpljchati ſe, ſſplechtati ſe, čmjrati ſe, bryndati ſe.

Manſcherey, f. machánj, ſſpljchánj, čmjránj, bryndánj, máchanice, bryndanice.

Mannſchette, f. tacle, točenice.

Mantel, u. n. pláſſť, pallium; dim. das Mäntelchen, pláſſtěk, pláſſtjček, den Mantel nach dem Winde hängen, howěti, propůgčowati ſe čaſu, kam wjtr tam pláſſť. 2) fig. zámyſl, foch, záſtěra, bárwa, pláſſť, pretextum.

Mantelſack, m. tlumok.

Mantelſtock, m. ſſrák na pláſſť.

Manufaktur, f. rukodjlna? manufaktura.

Marder, m. kuna, Mustela Martes Lin. das Marderfell, kunj kůže. Die Marderfalle, paſť, ſklopec na kuny.

Margarethenblume, f. chudobka, chudobička; ſedmikráſa.

Märgel, m. ſljn, mor. ſljnowice, marga. Die Märgelerde, ſljnowá země.

Märgeln, v. a. ſljnem mrwiti. 2) S. Abmärgeln.

Maria, f. Marye, Maria, Mářj; dim.

Marichen, Marynka, Marienandacht, pobožnoſt maryánſká. Das Marienbild, obraz panny (panenky) Marye. Das Marienfeſt, ſwátek P. M.

Marienblume, f. chudobka, Bellis minor Lin. ſedmikráſa, Bellis major Lin.

Mariendiſtel, f. oſtropes, Carduus Marianus Lin.

Marienfaden, n. S. Sommerfaden.

Marienroſe, f. ſedmikráſa. 2) piwoňka. 3) planá růže, Rosa Canina Lin.

Marille, f. merunka.

b Mark, n. morek, tuk, čjžek, mozek w koſtech, ſſpik. 2) in Pflanzen, dřeň, ſtržeň, duſſe, medulla. Marksklöße, knedljky s morkem, morkowé.

Mark, f. hranice, fines (zmrzljk) 2) hřiwna, marca. 3) das Land, Marky, pl.

Marke, f. znamenj.

Marken, v. a. znamenati. S. Brandmarken.

Marketender, m. markytán; die —inn, —ka.

Markgraf, m. Markrabě, Marchio, die —in, —binka.

Markgräflich, adj. markrabſký.

Markgrafſchaft, f. -thum, n. markrabſtwj, Marchionatus.

Markhäkel, n. ceychowačka.

Markicht, adj. tukowitý, mozkowitý.

Markig, adj. tučný, tukowý, morkowý. 2) dřeňowý, co má duſſi, ſtržeň. 2) fig. gadrný.

Markloſung, f. ſwědek.

Markolf, m. ſogka.

Markſcheide, Markſcheidung, f. hranice, kde ſe hranice dělj, rozehranj, rozhranj, marſſeyd.

Markſcheidekunſt, f. marſſeydnictwj.

Markſcheider, m. marſſeydnjk.

Markſtein, m. hraničnjk, ſád; meznjk.

Markt, m. Wochenmarkt, trh, S. auch Jahrmarkt; zu Markte gehen, na trh gjti. 2) Markplatz Marktplatz, trh, trhowiſſtě, tržiſſtě, forum; der Holzmarkt, drewný trh. 3) S. Markflecken Marktflecken.

Markt-, trhowý, trhownj; das Marktrecht, trhowé práwo; der Marktpreis, trhowá cena. 2) tržnj; der Marktherr, tržnj pán, tržnj.

Marktflecken, m. měſtec, měſtys, měſtis, oppidum.

Marktgeld, n. tržné. 2) penjze na trh.

Marktknecht, m. biřic, holomek.

Marktleute, pl. tržnjcy; garmarečnjcy.

Marktmeiſter, m. tržnj, tržný.

Marktplatz, m. tržiſſtě, r howiſſtě trhowiſſtě.

Marktſchreyer, m. dryáčnjk; die —inn, —nice.

Marktſtand, m. ſtánj, ſtawadlo na trhu.

Marmel, S. Marmor.

Marmor, Marmorſtein, m. mramor, (mor. br mór bramór) mramorowý kámen. marmor.

Marmor-, mramornj, mramorowý; der Marmorbruch, lom mramorowý; die Marmormühle, mramornj mley mleyn; die Marmorarbeit, djlo z mramoru.

Marmorartig, adj. mramorowitý, gako mramor.

Marmorieren, Marmelieren, v. a. mramorowati. Marmorierer m. mramornjk.

Marmorn, adj. mramorowý.

Mars, m. im Kalender, ſmrtonoš, Mars. 2) In der Chymie, železo.

Marſch, m. pl. Märſche, das Marſchland, bahnitá kragina, bařina, ſlatina. 2) tah, taženj, poſtup, marš.

Marſchall, m. marſſalek.

Marſchallamt, n. marſſalectwj.

Marſchfertig, adj. k taženj hotow, připrawen.

Marſchieren, v. n. táhnauti, marſſirowati.

Marſtall, m. maſſtal, konice.

Marter, f. muka, mučnj mučenj, tormentum.

Märterer, Märtyrer, m. mučedlnjk, martyr; Sſtephanus der erſte Märtyrer, Sſtěpán prwomučedlnjk, die —inn, —nice.

Märter-, mučedlnický; die Märterkrone, mučedlnická koruna.

Marterkammer, f. Folterkammee Folterkammer, mučjrna.

Martern, v. a. mučiti, trýzniti, trápiti, katowati, torquere; zu Tode —, vmučiti, vtrýzniti, vtrápiti. Das Martern, mučenj, trápenj.

Marterſäule, f. božj muka (muky) pl.

Marterthum, n. mučedlnictwj.

Marterwoche, f. paſſigowý teyden.

Martin, Martin Martinus; dim. Martjnek.

Martinsgans, f. ſwatomartinſká hus. Das Martinshorn, ein Gebackenes, martjnek.

Martinstag, m. martjnky, pl. Die Martinstage, (Kälbestage) begehen, martjnkowati.

b Marunke, f. merunka. Malus armenica Lin.

März, m. březen, Martius. Die Märzblume, březnowý kwět, Leucojum vernum Lin. Der Märzſchnee, březnowý ſnjh.

Märzänte, f. diwoká kachna.

Märzbier, n. (ležák.) marec.

Märzgans, f. březnowka.

Märzhaſe, m. březňák, mladjk.

Marzipan, m. marcypán.

Märzkuh, f. březnowka.

Märzſchaf, n. ein ausgemärztes Schaf, brakyně.

Maſche, f. pletka, oſýdlo, oko, ſmyčka, laqueus. 2) oko, macula. 3) maſſle, fábor; dim. maſſlička.

Maſchiene, f. maſſina, ſtrog, ſpauſta.

Maſchnagel, m. roh k okům.

Maſe, f. znamenj, gako důlky od neſſtowic, gjzwy od ran, 2) wada, naenus.

Maſer, m. fladr.

Maſer, f. die Maſern, oſutiny, oſýpky, sl. ryġle, kryſtle, morbilli.

Maſerholz, n. fladrowité dřjwj.

Maserle, f. Masholder, m. babyka, sl. černý klen, Acer Campestre Lin.

Maſig, adj. Blattermaſig, trabatý, důlkowitý.

Maske, f. ſſkraboſſka, larwa, 2) mumreg, maſſkara. 3) fig. foch, zámyſl

Maskieren, v. a. do maſſkary obljkati. 2) fig. tagně zakrýwati.

Maß, n. mjra, mensura; dim. das Mäßchen, Mäßlein, mjrka. 2) pinta, más, (máz) 3) dim. Maßel (achtel) mjrka, čtwrtce.

Maß-, máſowý; eine Maßkanne, máſowá konwice.

Maße, f. mjra, způſob; ein über die Maße guter Menſch, člowěk z mjry dobrý; gewiſſer Maßen, giſtým způſobem; bekannter Maßen, gak zňámo známo.

Maßholder, m. S. Maserle.

Mäßig, adj. ein mäßiger Krug, máſowý, pinetnj dčbán. 2) ſtřjdmý, mjrný, temperans. 3) fig. proſtřednj, mjrný. adv. —mě; ně.

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.

Mäßigkeit, f. ſtřjdmoſt, mjrnoſt, temperantia. 2. proſtřednoſt.

Mäßigung, f. krocenj, vſkrowněnj, vmenſſenj; vſtřjdmenj.

Maßlieben, pl. chudobka, aupořjček, Bellis minor Lin.

Maßlocke, f. máſlenka.

Maßregel, f. prawidlo.

Maßſtab, m. měřidlo? měřicý hůl, prawjdko.

Maſſe, f. hmota, sl. (ol. (ol.) kra, kuča (kuče).

Maſſiv; adj. hmotný, nadělaný, celiſtwý; ein maſſives Haus, celiſtwý, zcela zděný dům. ein maſſiver Knopf, celiſtwý, litý knofljk. 2) vom maſſiven Golde, z ryzýho zlata. 3) fig. hrubý, ljtý, kowaný, newycepowaný; ein maſſiver Menſch, moňas, klacek, ſſpalek, chlap, kladiwo.

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus (bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab.) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.

Maſt, f. žjr; Schweine in die Maſt treiben, ſwině na žjr (na žaludy) hnáti. 2) krmnjk, saginarium; Schweine auf der Maſt haben, ſwině mjti na krmnjce. 3) krmebnj; die Gänſemaſt, krmenj huſý; die Hausmaſt, domácý krmenj.

Maſt-, žjrný; das Maſtrecht, žjrné práwo. 2) krmný; der Maſtochs, krmný wůl; das Maſtvieh, krmný dobytek.

Maſtbaum, m. S. der Maſt.

Maſtbuche, f. buk, fagus.

Maſtbaum Maſtdarm, m. konečnjk, odřiták, ochod, odřitnj ſtřewo.

Mäſten, v. n. tučnauti, tučněti, tluſtnauti, pinguescere. 2. v. a. krmiti, saquiare saginare; die Bucheicheln mäſten ſchlecht, po bukwicech praſata nehrubě tluſtnau. Das Mäſten, die Mäſtung, krmenj.

Maſtfleck, m. maſtince.

Maſtgeld, n. žjrné.

Maſthirt, m. žjrnjk.

Maſtholz, n,. duby, buky, kaſſtany, ljſky, žjrné ſtromowj.

Maſtix, m. et n. maſtyx. Das Maſtixöl, maſtixowý oleg.

Maſtſchwein, n. krmnice.

Maſtſtall, m,. krmnjk, mor. krmec, saginarium.

Maſtung, f. žjr. 2) krmenj, mor. omaſta.

Materialien, pl. přjprawy, materyálie.

Materialiſch, adj. hmotný; adv. —ně.

Materialiſt, m. kořenář; ma eryaliſta materyaliſta.

Materie, f. hmota, hmotnoſt, materia. 2) wěc, přjčina, přjležitoſt. 3) hnis, talow, pus.

Mathematik, f. matematyka.

Mathematiſch, adj. matematický; adv. —cky.

Matratze, f. modrace.

Matrikel, f. matečnj knjha, matrykule, matryka.

Matrone, f. počeſtná, důſtogná panj, matrona, matera.

Matroſe, m. plawec (na moři); marynář.

Matſch, f. bžunda, mač; — werden, bžundau býti; — machen, mačowati.

Matſchaft, f. plawectwo. 2) towaryšſtwo, .

Matt, we hře, mrtew.

Matte, f. rohož, rohožka, mor. rohořka, storea, matta. 2) lauka. 3) die Matten, ſyřené, ſražené mléko. S. auch Motte.

Matten, v. a. wyhnati krále. 2) S. Abmatten.

Mattenblume, f. žluťák, blatauch, bukáč, caltha palestris palustris Lin.

Mattenflachs, m. bjloliſt, Quaphalium Gnaphalium Lin.

Mattenkümmel, m. laučnj kmjn, Carum Lin.

Mattigkeit, f. mdloba.

Matz, m. twaroh, homolka. 2) Matauš. 3) Matěg. 4) hňup, hlupák.

Mauen, v. n. von Katzen, mňaukati. Das Mauen, Gemaue, mňaukanj.

Mauer, f. zeď, murus; dim. das Mäuerchen, zýdka; eine Mauer ziehen, zeď dělati, zdjti; mit einer Mauer umgeben, zdj obehnati; außerhalb der Mauer wohnen, za měſtem, za branau bydleti.

Mauer-, zednj; der Mauerſtein, zednj kámen. 2) zednický; der Mauerhammer, zednické kladiwo; die Mauerkelle, zednická lžjce. 3) Mauerfeſt, adj. co we zdi geſt přibito, vtuženo; pewný gako zeď.

Mauerbank, f. půzednice.

Mauerbrecher, m. beran, aries.

Mauereſel, m. S. Aſſel.

Mauerkraut, n. S. Attich. 2) den a noc, ſklennj bylina, Parietaria Offic. Lin.

Mauerlatte, f. podzednice.

Mauermeiſter, m. zednický miſtr.

Mauern, v. a. ždjti zdjti. murare,

Mauerpfau, Mauereppich, m. břečtan.

Mauerpfeffer, m. tučný mužjk neymenſſj, Sedum acre, Lin.

Mauerſchwalbe, f. roreyk, sl. deſſťownjk, Hirundo Apus Lin.

Mauerſpecht, m. datljček, datel ſſediwý.

Mauerſpitzen, pl. cymbuřj, ſtinky, pinucae.

Mauerwerk, n. zdi, (zdě), zeď, ſtawenj.

b Mauke, f. otok na noze v konj.

Maul, n. pl. Mäuler, huba, os; loſes Maul, paſſtěka; großes, tlama; dim. das Mäulchen, auch in der Bedeutung eines Kuſſes, hubička, osculum; das Maul aufſperren, hubu rozedřjti; das Maul wäſſert ihm darnach, má na to laſkominy; Maul machen, hubowati, hubau tlaucy; ſchiefes Maul machen, vſſkljbati ſe; ſſpauliti, ſſklebiti ſe; er redet, wie es ihm in das Maul kommt, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe.

Maul-, hubau; der Maulchriſt, křeſťan hubau; der Maulfreund, přjtel hubau; Maulfromm, pobožný hubau, na oko.

Maulaffe, m. zewel, otewřhuba, reyſada.

Maulaffen, v. n. Maulaffen feil haben, lelkowati, lelky chytati, zewlowati.

Maulbeerbaum, m. maruſſe, Morus Lin. viele Maulbeerbäume, maruſſowj (collect.) Maulbeer.

Maulbeere, f. maruſſe. Von Maulbeeren, maruſſowý. Das Maulbeerblatt, liſt maruſſowý.

Mauldreſcher, m. hubař, rybnikář, žamputář.

Maulen, v. n. bublati; ckáti, cknauti.

Mauleſel, n. mezek, mulus; die —inn, mezkyně; die Mauleſelshaut, mezkowá kůže.

Mauleſeltreiber, m. mezkář.

Mäulig, adj. in Zuſammenſetzungen —hubý; weichmäulig, měkohubý; großmäulig, hubatý, tlamatý, hubáč, tlamač.

Maulkorb, m. náhubek, ſſkrabák, krabuſſka.

Maulmacher, m. hubař, tlučhuba, tlachač, darmotlach. die —in, hubařka.

Maulſchelle, Maultaſche, f. poliček, facka, mor. liſkanec, alapa; eine Maulſchelle geben, přes hubu dáti, poliček dáti; mehrere, poličkowati, mor. liſknauti, liſſtičiti; dřinknauti, dřinčiti po hubě.

Maulſperre, f. S. Mundklemme.

Maulwerk, n. wyřjdilka, repetilka, brebentilka, odřjkačka.

Maulwurf, m. krt, krtek, mor. kret, talpa Lin. foem. krtice.

Maulwurfs-, krtowý, krtkowý, krtičný; die Maulwurfsfalle, paſť na krtky.

Maulwurfsfänger, m. krtkář.

Maulwurfshügel, —haufen, m. krtičný kopec, krtiſſtě, krtkowiſſtě, mor. krtinec.

Maur, n. mauřenjn, Maurus.

Maurache, f. S. Morchel.

Mauren, S. Mauern.

Mäurer, Maurer, m. zednjk, faber murarius. Die —inn, zednice, zednikowá.

Mäurer-, zednický; der Maurergeſelle, zednický towaryš.

Mäurerhandwerk, n. zednictwj; — treiben, zedničiti.

Maus, f. pl. Mäuſe, myš, mus. dim. das Mäuschen, myſſka. fig. Mäuſe machen, hluky, cáry dělati. 2) myſſka, musculus.

Mauſe, f. das Mauſen der Vögel, pelichánj; der Krebſe, ſljkánj, ſwláčenj; die Mauſefeder, wypelichané péro.

Mäuſe-, myſſj, murinus; die Mäuſegerſte, das Mäuſekorn, myſſj žito, hordeum murinum Lin. Mäuſefahl, adj. myſſj barwy. 2) na myſſi; die Mäuſefalle, paſť na myſſi, myſſj.

Mäuſedarm, m. žabinec, (plewel), alſine Lin. 2) kuřj ſtřewce, anagalis anagallis aruensis.

Mäuſedorn, m. leſnj myrtus, gehlice, wlaſká, Ruscus aculeatus Lin.

Mäuſedreck, Mäuſekoth, m. myſſinec, myſſj howno.

Mäuſefalk, m. myſſák, myſſj lauče, Falco Butea Buteo Lin.

Mäuſegeruch, m. myſſina; es riecht (ſtinkt) von Mäuſen, ſmrdj myſſinau.

Mäuſegift, n. myſſák, vtreych.

Mäuſehafer, m. ſtoklaſa, ſtoklas, Bromus b secalinus Lin. 2) ſweřep, ſweřepec, owſyna, avena futua fatua Lin.

Mäuſeholz, o. n. potměchuť, Solanum dulcamara Lin.

Mäuſekraut, n. chlupina ? nitěnice, Filago Lin.

Mauſen ſich, v. rec. von Vögeln, pelichati; von Krebſen, ſwljkati ſe. Das Mauſen, S. die Mauſe.

Mauſen, v. a. myſſi chytati; fig. kradlowati, zpeyznauti, chňapnauti. Das Mauſen, chytánj, lapánj.

Mäuſeohr, n. myſſj vcho. fig. ſſpičák. dim. Das Mäuſeöhrchen, myſſj auſſko. 2) Pflanze, a) myſſj auſſko, zágemné kořenj, Myosotis Lin. b) chlupáček, Hieracium Pilosella Lin.

Mäuſepfeffer, m. wſſiwec, Stachys Sylvatica Lin.

Mauſer, m. von Krebſen, kabátnjk. 2) poberto, nenechawec, zloděg.

Mauſerey, f. zloděgſtwj, krádež.

Mäuſeſtill, adj. tichaunký, tichaučký.

Mäuſetodt, adj. mrtwičký; docela zmrlý.

Mauſig, adj. roztahowačný; ſich mauſig machen, roztahowati ſe, rozdjrati ſe, wypjnati ſe.

Mäuslein, n. myſſka, musculus, S. Maus, Mäuschen.

Mauth, f. meyto, clo; der Mauthzettel, meytnj cedule.

Mauthbar, adj. od čeho ſe meyto platj.

Mauthhaus, n. celna.

Mautheinnehmer, Mauthner, m. meytný, celný; die —inn, meytnice.

Mautzen, Mauen, v. n. mňaukati.

May, m. die Maye, ratoleſt, máge. 2) der Maymonat, mág, kwěten, tráwen, trnopuk, Majus. 3) weyhon.

May-, mágowy mágowý, majalis; die Maybutter, mágowé čerſtwé máſlo; der Mayſchein, mágowá ſwětloſt.

Maybaum, m. máge, břjza.

Mayfiſch, m. gelec, tlauſſť.

Maykäfer, m. koza chrauſt, (babka), Scarabecus Scarabaeus Melolantha Lin.

Maykraut, n. S. großes Schellkraut. 2) krtičnjk, Scrophularia nodosa Lin.

Mayling, m. lipan, kwětowoň, Thymallus Lin.

Maypflanze, f. obilná, přjſada.

Mays, m. kukuruc, turecká pſſenice, Zea Mays Lin.

Mayſonntag, m. neděle družebná, donimica dominica Laetare.

Mayvogel, m. kukačka. 2) moteyl.

Maywurm, m. meyk, Meloe Lin.

Mechanik, f. mechanyka.

Mechaniſch, adj. mechanycký.

Meckern, v. n. mečeti, mektati.

Medizin, f. lekařſtwj, S. Arzneywiſſenſchaft,

Meer, n. moře, mare; dim. das Märchen, mořjčko; das kaſpiſche Meer, chwalenſké moře; am Meere gelegenes Land, pomoře; Pomořany, das iſt Pommern, Pomerania; eine Gegend jenſeits des Meeres, zámořj.

Meer-, mořſký, marinus; der Meerfiſch, mořſká ryba; der Meeraal, mořſký auhoř, conger Lin. Das Meerwaſſer, mořſká woda, @ @

Meeradler, m. koſtilomec, ſahan, Falco Haliaetus Lin aquila Obsifraga Ossifraga Klain.

Meerbuſen, m. zátoka mořſká, chobot moře, sinus.

Meerenge, f. auzſké moře, aužina, fretum.

Meeresſtille, f. tiſſina na moři.

Meereswoge, f. wlna mořſká; coll. die Meereswogen, wlnobitj.

Meerfräulein, n. Ochechule, Sirene.

Meergras, n. řaſa, Fucus Lin.

Meergrün, adj. ſywý, hyalinus.

Meerhafen, m. přjſtaw mořſký, portus.

Meerhirſe, f. kameyka, wrabj ſýmě, Lithospermum officinale, Lin.

b Meerkalb, n. mořſké tele, Ruſſ. tjulen, Phoca vitulina Lin.

Meerlinſen, Waſſerlinſen, pl. okřehky (sing. okřehek) Lemna minor Lin.

Meerrettig, m. křen, ol. et sl. chřen, Cochlearia armoracia Lin.

Meerſchaum, m. pěna mořſká. Meerſchaumen, adj. z mořſké pěny.

Meerſchwalbe, f. rybář, rybačka. S. Meve.

Meerſchwamm, n. okatice, hauba, spongia.

Meerſchwein, n. morka, mus porcellus Lin. dim. Das Meerſchweinchen, morče, morčátko.

Meerſpinne, f. mořſký rak. 2) černice, černokrewka ? S. Blackfiſch.

Meertang, m. řaſa wodnj, Fucus Lin.

Meerwunder, n. potwora mořſká.

Meerzeiſig, Meerzeiſlein, n. čečetka, borowka, Frigiva Fringilla linaria, linaria rubra minor Klain.

Meet, S. Meth.

Mehl, n. mauka, farina, dim. maučka; das weiße feinſte Mehl, běl. Mehl-, maučný, na mauku, z mauky, maučnj, farinaceus; der Mehlbeutel, maučný pytljk. 2) incerniculum; der Mehlſack, pytel na mauku. 3) die Mehlſpeiſe, gjdlo z mauky; der Mehlkloß, knedljk z mauky. 4) farinarius; das Mehlſieb, maučnj řjčice.

Mehlbahn, f. zálubně, oſeypka.

Mehlbaum, m. muk, Crataequs Crataegus Aria Lin. 2) hloh, S. Mehldorn.

Mehlbeere, f. mukyně. 2) hlohyně. 3) bruſnice. Vaccinium Vitis Idaea Lin.

Mehlbirn, f. maučnice.

Mehlbrey, n. kaſſe z mauky. sl. pjpka, pamula.

Mehldorn, m. hloh, Crataegus Oxyacantha Lin. Mehldorn-, hlohowý; die dörnene Krone, hlohowá koruna.

Mehldornſtecken, m. hlohowka.

Mehldornſtrauch, m. hložj.

Mehlfäßchen, n. ſaudeček na mauka. 2) Mehlhoſen, mukyně. 3) hlohyně.

Mehlig, adj. maučnatý, maučný, farinosus.

Mehlkäfer, m. maučný brank brauk. Tenebrio Lin.

Mehlkaſten, m. maučnice, maučná truhla, mor. žiġle.

Mehlkleiſter, m. kley z mauky, maučný.

Mehlkraut, n. kozýbrádka, Spiraea ulmaria Lin.

Mehlmeiſe, Mählmeiſe, f. mlynářjček, ſſjdlo, Parus caudatus Lin.

Mehlmutter, f. námel, S. Mutterkorn.

Mehlthau, m. rez, albigo.

Mehlzeug, n. hranice.

Mehr, adv. wjce, wjc. adj. wětſſj; mit mehrerer Aufmerkſamkeit, s wětſſj pozornoſtj. 2) ein mehreres, wjce, wjc, plus; mehrere, wjce gich, wětſſj počet gich. Der Mehrſte, S. der Meiſte.

Mehren, v. a. množiti, rozmnožiti, rozhogniti. Das Mehren, die Mehrung, množenj.

Mehrentheils, adv. wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Mehrer, m. množitel; Mehrer des Reichs, rožmnožitel rozmnožitel řjſſe.

Mehrheit, f. wětſſj počet.

Mehrmächtig, adj. mnohokrátý, wjcekrátý, čaſtěgſſj.

Mehrmals, adv. mehrmal, mehr Malen, wjcekrát, čaſtěgi.

Mehrung, f. reyha, rýha.

Meiden, v. n. irr. ich mied, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe, warowati ſe, ſtraniti ſe, ſſtjtiti ſe, vitare; leide, was du nicht meiden kannſt, kde nemůžes nemůžeš přeſkočiti, podlez. Das Meiden, die Meidung, wyſtřjhánj, warowánj.

Meier, Meierich, m. Das Meierkraut, kuřjmor, Quagalis Annagallis arvensis Lin. 2) S. Labkraut.

Meier, m. dwořák, ſſaffář, ol. ratag, villicus. Die —inn, ſſaffářka, dwořačka.

Meierey, f. Meiergut, n. Meierhof, m. dwůr. 2) ſtatek, žiwnoſt.

b Meierkraut, n. řepná nať.

Meile, f. mjle, milliarium. dim. das Meilchen, milka. Meilenlang, adj. na mjli dlauhý.

Meilenzeiger, m. milnj ſlaup, milnjk ?

Meiler, m. miljř, hromoda hromada. Meiler-Kohlen, miljřſké vhlj.

Meilerſtätte, f. vhelniſſtě.

Mein, interj. medle! milý brachu, milá brachu, bláhowey, bláhowá; blaude, blaudku, holečku.

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne, ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Meineid, m. křiwá přjſaha, perjurium. 2) zruſſenj přjſahy.

Meineidig, adj. křiwopřjſežný, perjurus; ein meineidiger Menſch, křiwopřjſežnjk.

Meinen, v. n. mjniti, mnjti, myſliti, zato mjti, domnjwati ſe, putare, existimare; mein ich, trwám, tuſſjm.

Meiner, S. Mein 3.

Meinethalben, Meinetwegen, Meinetwillen, adv. pro mne; třebas.

Meinige, der, die, das, adj. můg, má, mé; die Meinigen, mogi; ich habe das Meinige gethan, vdělal ſem ſwau wěc.

Meinung, f. mjněnj, zdánj. 2) ohled, aumyſl.

Meiſch, m. beym Brandweinbrennen, zápara; im Bräuhauſe, rmut, huſtý.

Meiſchbottich, m. wyſtiracý kád.

Meiſchen, v. a. karbowati. Das Meiſchen, die Meiſchung, karbowánj.

Meiſchkrücke, f. karbowačka.

Meiſenkaſten, Meiſenſchlag, m. ſſkřinka, poklopec, padák (na ſykory).

Meiſenkloben, m. rozſſkřipec, ſſkřipec.

Meiſenkönig, m. ſtřjzljček, ſtřjzljk, ſtřjžjček, Trochlodytes Troglodytes Lin.

Meiß, n. paſeka, myť, meyť.

Meiſſel, n. dláto, dim. das Meiſſelchen, dlátko.

Meiſſeln, v. a. dlabati, dlátem wyrýwati.

Meiſt, adj. der meiſte Theil, neywětſſj djl; die Meiſten, neywjce gich; adv. am meiſten, neywjce.

Meiſtbiethend, adj. neywjce podáwagjcý.

Meiſtens, Meiſtentheils, adv. z neywětſſj čáſtky, neywětſſjm djlem.

Meiſter, m. miſtr, magister; die —inn, die Ehefrau, miſtrowá; die Meiſterin, in einer Kunſt, myſtryně miſtryně; ſich von einer Stadt Meiſter machen, zmocniti ſe měſta; den Meiſter ſpielen, na wrchu býti; ſeiner ſelbſt nicht Meiſter ſeyn, nebyti ſebau mocen. Meiſter-Hand, miſtrowſká ruka. 2) ein junger Geiſtlicher der noch nicht Prieſter iſt, magſtr. 3) ras, miſtr, podhodný.

Meiſterey, f. raſowſtwj, 2) raſowna.

Meiſtergeld, n. penjze za miſtrowſtwj.

Meiſterhaft, Meiſterlich, adj. miſtrowſký, miſtrný; adv. —ſky, —ně.

Meiſterknecht, m. meyſtřjk. 2) neymladſſj miſtr.

Meiſterlade, f. pokladnice miſtrůw, miſtrowſká.

Meiſtern, v. a. miſtrowati, předpiſowati. Das Meiſtern, miſtrowánj.

Meiſterrecht, n. miſtrowſtwj.

Meiſterſänger, m. miſtrowſký zpěwák, ſkladatel; miſtr w zpjwánj a ſkládanj werſſů v Němců.

Meiſterſchaft, f. miſtrowſtwj.

Meiſterſtück, n. miſtrowſtwj, miſtrowſký kus.

b Meiſterwurz, f. wſſedobr, Imperatoria Lin.

Melancholie, f. černokrewnoſt, kalokr wnoſt kalokrewnoſt; zaſteſkloſt, Melancholia.

Melancholiſch, adj. černokrewný, kalokrewný, zaſteſklý; adv. —ně; —ſkle.

Melde, f. lebeda, Atriplex Lin.

Melden, v. a. et rec. ozýwati ſe, ozwati ſe, respondere, sonum edere; der Hirſch meldet ſich, gelen ſe ozýwá. 2) ohláſyti, hláſyti, opowědjti, opowjdati; ſich melden laſſen, dáti ſe opowědjti. 3) oznámiti, nuntiare. 4) zmjniti ſe, připomenauti; Hagek meldet, Hágek vwodj, připomjná. 5) Ohne Ruhm zu melden, nechlubě ſe; mit Ehren zu melden, z dowolenj, krom dobrých lidj; die oben gemeldete Sache, wěc ſwrchu zmjněná, dotčena dotčená. Das Melden, ozwánj, opowěděnj, oznámenj.

Meldung, f. zmjnka, zmjněnj; — thun, zmjniti ſe.

Melitote Melilote, f. komonice, Trifolium Melilotus Lin.

Meliſſe, f. medunka, rogownjk, meliſa, Melissa officinalis Lin.

Meliſſen-, medunkowý; der Meliſſengeiſt. medunkowý duch, meliſowá wod čka wodička.

Melk, adj. dogný; friſchmelke Kuh, nowodogná kráwa.

Melk-, dogný; die Melkkuh, dogná kráwa; das Melkvieh, dogný dobytek. 2) dogecý; das Melkgeſchirr, dogecý nádobj.

Melken, v. a. ich molk, dogiti, mor. cabati, pocabati, mulgere. Das Melken, dogenj; die gemolkene Milch, dogiwo.

Melker, m. dogič; die —inn, dogička.

Melkfaß, n. die Welkgelte Melkgelte, das Melkkübel, m. dogačka, djžka, dogecý nádoba, hrota.

Melodie., i. f. melodye.

Melone, f. djně, melaun, Cucummis Melo Lin.

Memme, f. S. Mämme,

Mengeln, v. n. hokynařiti.

Mengelwurz, n. koňſký ſſťowjk, Lumex Rumex acutus Lin.

Mengen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; dem Pferde das Futter mengen, koňowi obroku namjchati. 2) fig. ſich in alles mengen, do wſſeho ſe mjchati, pléſti ſe, plichtiti ſe, mor. plantati ſe.

Menger, m. hokynář; die —inn, hokyně.

Mengkorn, u. n. ſměſka, ſměſyce.

Mengſel, n. mjſſenice, ſměſyce, hakmatilka.

Mennig, m. minyum, minium.

Menſch, m. člowěk, homo; die Menſchen, lidé; dim. člowjček; Menſchwerden, wtěliti ſe, incarnari; es iſt kein Menſch zu Hauſe, žiwá duſſe nenj doma, ani křjſtka (ſſkřjtka) nenj doma.

Menſch, n. děwka, děwečka, mor. roba, ancilla.

Menſchen-, člowěčj, hominis; humanus; der Menſchenkopf, hlawa člowěčj; der Menſchenkoth, člowěčj leyno, člowěčinec. 2) lidſký, humanus; das Menſchenblut, krew lidſká; der Menſchenfreund, přjtel lidſký; — Feind, nepřjtel lidſký; — Geboth, přjkázanj lidſké. 3) lidj; der Menſchenhüter, ſtrážce lidj; der Menſchenhaß, nenáwiſt lidj; der Menſchenhaſſer, nenáwiſtnjk lidj.

Menſchenalter, n. wěk, ſtářj člowěka.

Menſchendieb, m. S. Menſchenräuber.

Menſchenfleiſch, m. člowěčina, člowěčj maſo.

Menſchenfreſſer, m. lidožraut, lidoged.

Menſchenfreundlich, adj. wljdný, přjwětiwý.

Menſchengeruch, m. člowěčina.

Menſchenliebe, f. láſka k lidem, lidſká.

Menſchenraub, m. lidokrádež, lidj krádež.

b Menſchenräuber, m. lidokrádce, lidj krádce.

Menſchenſcheu, adj. ſſtjtliwý, ſtydlawý, oſteychawý.

Menſchheit, f. člowěčenſtwj; humanitas. 2) lidſtwj.

Menſchlich, adj. lidſký, humanus, adv. lidſký lidſky, po lidſku, wljdně.

Menſchlichkeit, f. lidſtwj, lidſkoſt, wljdnoſt, humanitas.

Menſchwerdung, f. wtělenj, incarnatio.

Mergel, m. ſljn, S. Märgel.

Meridian, m. polednj kruh, polednjk?

Merk, n. známka, znamenj.

Merkbar, adj. znatedlný, mor. značný, S. Merklich.

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.

Merklich, adj. znamenitý, notabilis; merklicher Schaden, znamenitá ſſkoda. 2) znalý, co ge znáti; patrný; es iſt kaum merklich, ſotwa znáti; um ein Merkliches, o poznánj; adv. znamenitě; znale, patrně.

Merkmahl, n. znamenj, signum.

Merkur, m. der Planet, dobropán, Mercurius.

Merkwürdig, adj. paměti hodný.

Merkwürdigkeit, f. wěc paměti hodná; pamět.

Merkzeichen, n. znamenj; pamětnj znamenj.

Merle, f. kos, Merula.

Mertel, malta, S. Mörtel.

Merz, m. březen, S. März.

Meßbar, adj. měřitedlný

Meßbuch, n. miſál, meſſnj knjha, ol. mſſál, missale.

Meſſe, f. mſſe, missa; die Meſſe leſen, mſſi ſlaužiti, čjſti; im Scherze, mſſjti. 2) trh; garmark.

Meſſen, v. a. irr. du miſſeſt, ich maß, ich mäße, habe gemeſſen, měřiti, metiri. 2) v. n. das Tuch mißt zwanzig Ellen, ſukna geſt dwacet loket. Das Meſſen, die Meſſung, měřenj.

Meſſer, m. měřitel, měřič, mensor; die —in, měřitelkyně.

Meſſer, n. nůž, culter; (zu den Kienfackeln, laučnjk, Späne zu ſpalten, mor. dřinčák ein Taſchenmeſſer zawjrák, ein ganz gemeines, kudla.) dim. das Meſſerchen, nožjk, nožjček; einem das Meſſer an die Kehle zu ſetzen, do chobotu wehnati; nůž někomu k hrdlu přiložiti. Meſſerſcharf, oſtrý gako nůž.

Meſſerheft, n. držadlo v nože.

Meſſerſchale, f. ſtřenka (sl. črjenka), nožowá, v nože.

Meſſerſcheide, f. nožnice.

Meſſerſchmied, m. nožjř; die —in nožjřka, Meſſerſchmid- geſell, nožjřſký towaryš.

Meſſerſchmidhandwerk, n. nožjřſtwj.

Meſſerſchneide, f. oſtřj nože.

Meſſerſpitze, f. ſſpice, ſſpička v nože; eine Meſſerſpitze voll, ſe ſſpic nože.

Meſſerſtich, m. bodnutj, rána nožem.

Meßgeld, n. měrné. 2) penjze trhownj, na trh, na garmark.

Meſſianiſch, adj. meſyášſký.

Meſſias, m. meſyáš, Messias.

Meſſiat, n. meſyášſtwj.

Meſſing, n. moſaz aurichalcum; ein Meſſingſtück, moſazák.

b Meſſing, moſazný; der Meſſingdrath, moſazný drát. 2) moſazowý; die Meſſinghütte, moſazová huť, na moſaz.

Meſſingen, adj. moſazný.

Meſſingſchmid, m. moſaznjk.

Meßkunſt, f. měřictwj, ars mensoria.

Meßkünſtler, m. Feldmeſſer, měřič, zeměměřič.

Meßner, m. koſtelnjk, kapelnjk; aedituus; die —in, koſtelnice.

Meßpfaff, m. mſſář, (půlzlatnjk).

Meßprieſter, m. kněz mſſi čtaucý, čjtagjcý.

Meßruthe, f. tyč k měřenj, měřičký prut, decempeda.

Meſte, f. ſſkatule, krabice. 2) Salzmeſte, ſlánka, proſtice.

Metall, n. kow, metallum; edle Metalle, drahé kowy.

Metallen, adj. kowowý, kownj (měděný).

Metalliſch, adj. kowowatý, rudowatý.

Metallurgie, f. vměnj o kowjch, o rudách, Metallurgia.

Metaphyſik, f. metafizyka, metaphysica.

Meth, m. medowina, mor. medek.

Methode, f. způſob.

Mette, f. gitřnj, matutinum.

Metze, f. newěſtka, kurwa, meretrix.

Metze, f. ein öſtreicher Metzen, rakauſká měřice, (menſſj než korec aneb ſtrych) mjrka, metreta; 3) 2) mjrka, čtwrtce.

Metzeley, f. ſekanice, flákanice, ſeč.

Metzeln, v. a. porážeti; der Metzger hat gemetzelt, řeznjk porážel. 2) ſekati, flekati, ſſawlowati. Das Metzeln, poráženj, ſekánj.

Metzen, v. n. měřičné bráti.

Metzengeld, n. měřičné.

Metzgen, v. a. porážeti.

Metzger, m. řeznjk, lanio; die —in, řeznice.

Metzger-, řeznický; Metzger-Hund, řeznický pes.

Metzgerhandwerk, n. řeznictwj; — treiben, řezničiti.

Meuchelmord, m. aukladnj wražda.

Meuchelmörder, m. aukladnj wrah, wražedlnjk.

Meuchelmörderiſch, adj. aukladný, adv. —ně.

Meuchlings, adv. aukladně.

Meute, f. ſmečka chrtů.

Meuterey, f. ſpiknutj, ſpolčenj, zbauřenj.

Meuter, m. buřič, ſpolčenec; die —in, buřička.

Mewe, f. rybář, rybačka, káně, Larus Lin.

Meyer, n. S. Meier.

Meynen, Meynung, S. Meinen, Meinung.

Miauen, v. n. mňaukati.

Mich, acc. mne, mě; ich habe mich —, gá ſem ſe —.

Mieder, n. ſſněrowačka, žiwůtek, sl. ſtan.

Miene, f. podoba; Miene machen, ſtrogiti ſe, chyſtati, ſtawěti ſe. 2) wzhled, pohled, wzezřenj.

Mirre, f. mrawenec, S. Ameiſe.

Mieth-, nágemnj; der Miethknecht, nágemnj pacholek; das Miethpferd, nagatý, nágemnj kůň.

Miethe, f. nágem, podružj, podružſtwj, conductum; zur Miethe wohnen, w nágmu, w podružj býti. 2) činže, nágem. 3) mol. 4) ſtoh, meta.

Miethen, v. a. nagjti, nagmauti, nagjmati, conducere, das Miethen, die Miethung, nagetj, nagmutj, nagjmánj.

Miether, m. nagimač; die —in, nagimačka.

Miethgeld, n. Miethzins, m. nágem, nágemnj penjze, činže.

Miethig, adj. molowatý.

Miethling, m. nágemnjk, námezdnjk, mercenarius.

Miethlohn, m. mzda.

Miethmann, m. nágemnjk, podruh, inquilinus. Miethleute, podruzy, nágemnjcy.

Mietz, čjčj !

Milaue Milane, f. Milau Milan, m. luňak luňák, Milous Milvus Lin.

Milbe, f. mol, Acurus Acarus Lin.

b Milch, f. mléko, mljko, lac; dim. mljčko; wie Milch und Blut, gako krew a mljko; die Bieſtmilch, mlezywa, colostrum; Milch geben, dogiti, lac praebere. 2) der Fiſche, mljčj, lactes.

Milch-, mljčný, lacteus; die Milchader, mljčná žjla; Milchfarben, mljčné barwy. 2) z mljka; der Milchbrey, kaſſe z mljka; die Milchſuppe, poljwka z mljka. 3) na mljko; die Milchkanne, konwice na mljko; der Milchtopf, hrnec na mljko 4) s mljkem; der Milchkaffee, kafé s mljkem 5) za mljko; das Milchgeld, penjze za mljko. 6) Milchweiß, bjlý gako mléko.

Milchaſch, m. vſſák, mor. látka; ein großer, obořák.

Milchbart, m. peyřj na bradě.

Milchbaum, m. klen, klenka.

Milchbruder, m. mljčenec?

Milchdieb, m. moteyl.

Milchen, adj. mljčný, lacteus.

Milcher, Milchner, m. mljčnjk, mljčná ryba.

Milchfleiſch, n. brzljk.

Milchgefäß, n. mljčnjk, sinum.

Milchgelte, f. djžka, dogačka.

Milchgewölbe, n. Milchkeller, m. mljčnice.

Milchhaar, n. peyřj na bradě.

Milchicht, adj. mljčatý, mléku podobný.

Milchig, adj. mljčnatý, mličný.

Milchkraut, n. křjžowý kwět, polygala.

Milchmann, m. mljkař; einen M— abgeben, mljkařiti, mljkařowati.

Milchmaul, n. mljkař. 2) holobrádek, cucák.

Milchnapf, m. bezkreytka, dogáč, ſlewák.

Milchner, m. S. Milcher.

Milchrahm, m. ſmetana, flos lactis.

Milchreich, adj. mljčnatý.

Milchſaft, n. mljčnoſt, zažitoſt, chylus.

Milchſauger, m. letek lelek , kozodog, Hirundo Caprimulgus Lin.

Milchſchwamm, m. der ſüße, ſyrowinka, Agaricus lactifluus Lin. 2) der bittere, křjſſť, mljč.

Milchſpeiſe, f. mljčné.

Milchſtraße, f. mljčná aneb bjlá ceſta (na nebi).

Milchtuch, Seihtuch, n. mljčen.

Milchwaſſer, n. ſyrowátka.

Milchweib, n. mljkařka.

Milchzahn, m. cucák.

Milde, mild, adj. měký, měkký, lenis: mildes Leder, měká kůže: 2) fig. lahodný; milder Wein, lahodné wjno. 3) powlowný, tichý; milder Regen, powlowný déſſť; ein milder Vater, powlowný, laſkawý otec. 4) nábožný, pobožný, pius; milde Stiftungen, ſſtědré nadánj, pobožné odkazy, záduſſj, adv. lahodně, miloſtně, laſkawě, tjſſe.

Milde, f. měkoſt, lahodnoſt; powlownoſt, miloſtnoſt.

Mildern, v. a. měkčiti, lahoditi, obměkčiti. 2) vtiſſiti, krotiti, vſkrowniti, vlewiti, oblewiti; die Strafe, vmenſſiti pokuty; die Milderung, vlewenj, vtiſſenj.

Mildherzig, adj. dobroſrdný, miloſtný, dobrotiwý, adv. —ně; wě —wě.

Mildherzigkeit, f. dobroſrdenſtwj, dobrotiwoſt, miloſtnoſt.

Mildigkeit, miloſtnoſt.

Mildiglich, adv. miloſtně.

Mildreich, adj. miloſtný; adv. —ně.

Mildthätig, adj. dobročinný, ſſtědrý; adv. —ně, —ře.

Mildthätigkeit, f. dobročinnoſt, ſſtědroſt.

Militär, n. wogenſtwo, wogenſtwj?

Miliz, f. wogſko, wogácy.

Million, f. milion, m.

Milz, f. ſlezyna, mor. ſlezeno, splen.

Milz-, ſlezynný, spleneticus; die Milz oder die Milzader, ſlezynná žjla. 2) ſlezyny; die Milzbeſchwerung, bolenj ſlezyny.

b Milzkrankheit, f. ſlezynná nemoc, ſtonánj na ſlezynu.

Milzkraut, n. ceterák, Aspienum Asplenium Ceterach Lin.

Milzſucht, f. ſlezynoſt.

Milzſüchtig, adj. ſlezynný, na ſlezynu ſtonagjcý.

Minder, adj. menſſj, minor. 2. fig. mladſſj, minderer Bruder, a) mladſſj bratr. b) frantiſſkán. adv. méně, mýň; zum mindeſten, na neymýň.

Minderbruder, m. frantiſſkán; minorwa.

Minderjährig, adj. neztetilý nezletilý, nedoſpělý, minorennis; adv. —le.

Minderjährigkeit, f. nezletiloſt, nedoſpěloſt.

Mindern, v. a. meſſiti menſſiti, minere.

Minderung, f. menſſenj.

Mindeſtens, adv. na neymýň.

Mine, f. podkop; Mine graben, podkopy dělati; eine Mine ſprengen laſſen, do powětřj wyhoditi.

Minen-, pokopnj; der Minengang, pokopnj průchod.

Mineral, n. preyſſtěnina, fossile.

Mineralreich, n. preyſſtěninſtwo.

Miniren, v. a. pokopy dělati.

Minirer, m. podkopnjk.

Minne, f. miloſt, láſka.

Minorit, m. minoryta.

Minſel, m. koťata na ſtromě.

Minute, f. minuta.

Minuten-, minutowý; das Minutenrad, minutowé kolečko.

Minutenuhr, f. minucý.

Mir, dat. mně, mi, mihi.

Miſchbar, adj. miſytedlný; adv. —ně.

Miſcheln, v. a. miſkowati.

Miſcher, m. mjchač, měſyč; die —inn, měſyčka, mjchalka.

Miſchkorn, n. Miſchling, n. ſměſſka.

Miſchmaſch, n. mjſſenina, ſměſyce.

Miſpel, f. nyſſpule, Mespilus Lin.

Miſpel-, nyſſpulowý; der Miſpelbaum, nyſſpulowý ſtrom.

Miß-, ne-; das Mißbehagen; Mißfallen, neliboſt, nechuť; die Mißgunſt, nepřjzeň; der Mißmuth, newrloſt; das Mißvergnügen, neſpokogenoſt, neliboſt; der Mißwachs, neauroda. 2) zlý; der Mißbrauch, zlé vžjwánj; das Mißgeſchick, zlý oſud, pohroma; der Mißklang, zlozwuk; der Mißſtand, zlý ſtaw. 3) faleſſný; der Mißtritt, faleſſný krok.

Mißarten, v. n. znezdařiti ſe, nepodařiti ſe.

Mißbiethen, v. n. irr. málo dodati.

Mißbilligen, v. a. neſchwáliti, za zlé mjti.

Mißbrauchen, v. a. zle vžjwati; die Zeit —, čas mařiti; ein Weibsbild, ženſkau zmrhati, zljhati.

Mißdeuten, v. a. zle wykládati.

Miſſen, v. n. neměti, býti bez něčeho. 2) v. a. pohřeſſiti, pohřeſſowati.

Miſſethat, f. zločinſtwo, zloſynſtwj, neſſlechetnoſt, maleficium.

Mißfall, m. potracenj.

Mißfallen, v. n. irr. neljbiti ſe, zaneljbiti ſe, omrzeti, mrzeti; das Haus mißfällt mir eben nicht, dům by ſe mi ſkoro ljbil.

Mißfällig, adj. nelibý, adv. —bě.

Mißgebähren, v. a. irr. nedochoditi, potratiti.

Mißgeboth, n. malé ſſpatné podánj, mrcha podánj.

Mißgeburt, f. potwora.

Mißgehen, v. n. blauditi.

Mißgeſchöpf, n. potwora, monstrum.

b Mißglücken, v. n. nepoweſti ſe, nepoſſtěſtiti ſe.

Mißgönnen, v. n. záwiděti, nepřjti.

Mißgreifen, v. n. přehmátnauti ſe.

Mißgriff, m. přehmátnutj; fig. přehljdnutj.

Mißgünſtig, adj. nepřjzniwý.

Mißhällig, adj. nehlaſný, rozhlaſný. 2) fig. neſworný; —ſeyn, neſnadniti ſe, ſſkorpiti ſe.

Mißhälligkeit, f. nehlaſnoſt. 2) fig. neſwornoſt.

Mißhandeln, v. n. nepráwě, neſſlechetně činiti, páchati. 2) v. a. s někým nakládati, někoho vrazyti.

Mißhandlung, páchánj. 2) vraženj, zlé s někým nakládánj.

Mißjahr, n. neaurodný rok.

Mißkennen, v. a. nepoznáwati, dobře nenepoznáwati nepoznáwati.

Mißleiten, v. a. zle weſti, zaweſti.

Mißlich, adj. nebezpečný.

Mißlichkeit, f. nebezpečnoſt.

Mißlingen, v. n. irr. nezdařiti ſe, nepodařiti ſe, nepoweſti ſe.

Mißmüthig, adj. newrlý, newhodný.

Mißmüthigkeit, f. newrloſt, newhodnoſt.

Mißrathen, v. n. irr. nepoweſti ſe. 2) die Feldfrüchte ſind mißrathen, obilj ſe nevrodilo.

Mißrathen, v. a. irr. odrazowati, neraditi, zraditi, zrazowati.

Mißrechnen, v. n. přepočjſti ſe.

Mißtönen, v. n. wřeſſtěti, zle znjti.

Mißtrauen, v. n. nedowěřowati ſe, nedůwěřiti ſe; newěřiti, diffidere.

Mißtrauen, n. nedowěra, nedůwěrnoſt, diffidentia; Mißtrauen in etwas ſetzen, nedowěřowati ſe něčemu, pochybowati o něčem; Mißtrauen hegen, nedůwěřiti ſe.

Mißtrauiſch, adj. nedowěrliwý, nedůwěřliwý, nedowěrný.

Mißtreten, v. n. irr. faleſſně kročiti.

Mißvergnügt, adj. newrlý.

Mißverſtand, m. Mißverſtändniß, n. nedorozuměnj.

Mißverſtehen,v. n. nedorozumjwati ſobě, dobře nerozuměti.

Miſt, m. hnůg, fimus; S. Hühner- Tauben- @ Miſt. 2) fig. mhla, mha.

Miſt- hnogný; die Miſtbare, hnogná noſydla; die Miſtkarre, hnogná kára.

Miſtauflader, m. kydač; die —in, kydačka.

Miſtbeet, n. teplá hřada, pařiſſtě.

Miſtbret, n. záſtawek.

Miſtel, f. mélj, mýlj, sl. omelj, viscum Lin.

Miſteldroſſel, f. bráwnjk (truſkawec), Turdus viscivorus Lin.

Miſten, I. v. n. neřáditi. II. v. a. kydati, stercore purgare. 2) hnogiti, mrwiti.

Miſtfink, m. fig. ſwiňák.

Miſtgabel, f. rohatyně, rohatina.

Miſtjauche, f. hnognice, sl. hnogůwka.

Miſtgrube, f. hogiſſtě.

Miſthaken, m. kopáč, sl. kopál.

Miſthaufen, m. hnogiſſtě, ſmetiſſtě, sl. hnogiſko.

Miſtkäfer, m. howniwál, prznjk, Scarabaeus Stercorarius Lin.

Miſtlache, Miſtpfütze, f. hnognice.

Miſtmelde, f. lebeda.

Miſtſtatt, f. hnogiſſtě.

Miſtſtelle, f. howniſſtě.

Miſtwagen, m. hnognjk.

Miſtwaſſer, n. hnognice, hnogowka.

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden: mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle b Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě, mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.

Mit-, ſpolu, ſau, con-; der Mitälteſte, ſpolutowarſſj; der Mitarbeiter, ſpoludělnjk; der Mitbevollmächtigte, ſpoluſplnomocněný.

Mitbringen, von Sachen, přineſti; von Perſonen, přiweſti.

Mitbuhler, m. ſok, ſauſok.

Mitbürge, m. ſpolurukogmě.

Miteſſer, m. zágedj, hauſenky, pl. commedones.

Mitfahren, v. n. ſpolu geti. 2) fig. s někým zle nakládati.

Mitgabe, f. wěno, dos.

Migeben Mitgeben, v. a. dáti; přidati 2) wěnowati, podwěniti.

Mitgefangene, m. ſpoluwězeň; ſpoluzagatý.

Mitgift, f. wěno, zános.

Mitglied, n. aud, membrum.

Mithin, conj. pročež.

Mitlaſſen, v. a. někoho s někým puſtiti; man wollte uns nicht laſſen mitlaſſen, nechtěli nás s ſebau puſtiti, nám dáti s ſebau gjti.

Mitlaufen, v. n. s někým běžeti.

Mitlauter, m. ſauzwučka.

Mitleiden, v. n. s někým trpěti, ſpolu trpěti.

Mitleiden, n. autrpnoſt, vſtrnutj; — empfinden, autrpnoſt mjti, von Mitleiden gerühret werden, vſtrnauti ſe.

Mitleidenheit, f. ſpoluvtrpenſtwj.

Mitleider, m. vtrpnjk.

Mitleidig, adj. autrpnj; — machen, k autrnoſti autrpnoſti pohnauti. 2) autrpliwý; ein mitleidiger Menſch, autrpliwý člowěk.

Mitleidigkeit, f. autrpliwoſt.

Mitmachen, v. a. ſpolu dělati; s ginými držeti, dělati to, co druzý.

Mitnehmen, v. a. s ſebau wzýti. 2) fig. bráti, podáwati ſobě.

Mitrechnen, v. a. připočjſti. 2) s někým počjtati.

Mitreiſen, v. n. ſpolu geti, ceſtu konati.

Mitſchüler, m. ſpolužák, ſpoluſſkolák.

Mitſpeiſen, v. n. ſpolu gjdati, giſti.

Mitſpielen, v. a. ſpolu hráti. 2) fig. ſſiditi, teyrati někoho.

Mittag, m. poledne, meridies; zu Mittage eſſen, obědowati, obědwati; drey Mittage hinter einander, po tři poledne. 2) gegen Mittag, k poledni.

Mittägig, Mittäglich, adj. polednj, meridianus.

Mittags-, polednj; die Mittagshöhe, polednj weyſſka.

Mittagseſſen, n. oběd, prandirium.

Mittagsgeſpenſt, n. polednice.

b Mittagsglocke, f. polednjk, polednjček.

Mittagsländer, m. polednjk.

Mittagsmahl, n. oběd; — halten, obědwati, prandere.

Mittagsmahlzeit, f. čas k obědu.

Mittagsſchlaf, m. polednjček, meridiatio. — halten, polednjčka vžjwati, meridiari.

Mittagstiſch, m. oběd.

Mittagswärts, adv. kpoledni.

Mittagswind, m. gih, wjtr polednj.

Mitte, f. proſtředek, medium; etwas in der Mitte entzwey ſchneiden, něco w půli přeřezati; in die Mitte des Weges treten, do proſtřed ceſty wkročiti; etwas in der Mitte vermachen, něco přepažiti, přetyniti, přehraditi; fig. einer aus unſerer Mitte, geden z nás, z proſtřed nás.

Mittel-, adj. proſtřednj, medius.

Mittel, n. ſpolečnoſt, pořádek, řád. 2) proſtředek, medium. 3) fig. ſich in das Mittel legen, w něco ſe wložiti; bey Mitteln ſeyn, mohutným býti; zu Mitteln gelangen, k mohutnoſti,, k mohutnoſti, k bohatſtwj přigjti.

Mittel-, proſtřednj; das Mittelalter, proſtřednj wěk; der Mittelfinger, proſtřednj prſt; die Mittelſtraße, proſtřednj ceſta.

Mittelband, n. ſwor, ſwůra.

Mittelbar, adj. proſtředečný, mediatus; adv. —ně.

Mittelbarkeit, f. proſtředečnoſt.

Mittelbier, n. ředina, patoky, kal.

Mittelding, n. proſtředek, proſtřednj wěc, proſtřednina.

Mittelfuß, m. proſtřednj noha. 2) zánožj? metatarsus.

Mittelgattung, f. proſtřednj druh.

Mittelhand, f. zápěſtj, metacarpus.

Mitteljunge, m. mládek.

Mittelknecht, m. wolák, druhák.

Mittelländiſch, adj. ſtředozemnj, mediterraneus.

Mittelleinwand, f. pačeſné plátno.

Mittelmann, m. proſtřednjk, muž proſtřednj weyſſky, poſtawy.

Mittelmäßig, adj. proſtřednj, mediocris. adv. dně —dně.

Mittelmäßigkeit, f. proſtřednoſt, mediocritas.

Mitteln, v. a. S. Aus-, Vermitteln.

Mittelpunkt, m. přjtek, centrum.

Mittelreif, m. pláň.

Mittelſchlag, m. mezydružj? ſtředodružj? proſtřednj druh.

Mittelsmann, m. Mittelsperſon, f. proſtřednjk, mediator; záſtupce, intercessor; rozſudj, arbiter.

Mittelſt, adv. proſtředkem, mediante; mittelſt göttlicher Hilfe, s božj pomocý; mittelſt einer Leiter, po řebřjce.

Mittelſte, superl. S. Mittel, adj.

Mittelſtrich, m. ſpogka.

Mittelſtück, n. in der Nabe, proſtředek.

Mittelwall, m. mezywalj.

Mittelwand, f. mezyſtěnj?

Mittelwerrig, n. pačjſky, pl. pačeſnice von —, pačeſný.

Mittelwind, m. mezywětřj?

Mittelwort, n. přjčeſtj?

Mitten, adv. w proſtředku, v proſtřed; mitten durch den Fluß, proſtřed řekau; etwas mitten entzwey brechen, něco w půli rozlomiti; mitten von einander theilen, ſchneiden, w půli odděliti, rozpoltiti, rozpůliti.

Mitternacht, f. pl. —nächte, půlnoc, půlnocy, media nox; um Mitternacht, o půlnocy; vor Mitternacht, před půlnocý. 2) půlnocy, septentrio.

Mitternächtig, adj. půlnočnj, septentrionalis.

Mitternachts-, půlnočnj; die Mitternachtsſtunde, půlnočnj hodina.

b Mitternachtswind, m. ſewer, Rus.

Mittfaſten, pl. ſtředopoſtj.

Mittheilen, v. a. vděliti, zdjleti ſe, zdjleti ſe s někým, communicare; ſeine Gedanken —, myſſlenj ſwá oznámiti; eine Nachricht —, zpráwu dáti; ſich einem —, propůgčiti ſe někomu.

Mittheilung, f. vdělenj, zdjlenj, zdjlnoſt.

Mittler, adj. proſtřednj, medius; Mittler-Weile Mittlerweile, zatjm.

Mittler, m. proſtřednjk, mediator; die —in proſtřednice.

Mittleramt, n. proſtřednictwj.

Mittlerweile, adv. zatjm.

Mittſommer, m. ſtředoletj?

Mittrieb, m. weyhon.

Mittwinter, m. ſtředozymj?

Mittwoche, f. ſtředa, dies Mercurii; Mittwochs, we ſtředu.

Miturſache, f. ſpolu přjčina.

Mitweinen, v. n. s někým plakati.

Mitwirken, v. n. ſpolu půſobiti, napomáhati.

Mitwirkung, f. ſpolu půſobenj, napomáhánj.

Mitwiſſen, n. wědomj.

Mitziehen, v. n. s někým táhnauti.

Mobilien, pl. mohwitý mohowitý ſtatek, ſwrſſky, nábytek.

Mode, f. moda, způſob. 2) die Tracht, krog.

Mode-, podlé mody, po modě; der Modehut, klobauk po modě.

Model, n. forma.

Modelgeer, n. proſtřelenec, Senecio Vulgarus Vulgaris Lin.

Modell, n. způſob; modella.

Modellmacher, m. formář.

Modeln, v. a. modlowati. 2) gemodeltes Zeug, tažené djlo. 3. fig. zprawowati.

Moder, m. zetlenj, zetleloſt, zetlenina.

Modern, v. n. tljti, putrescere.

Modern, adj. nowý, nyněgſſj.

Modiſch, adj. modný, modſký; podlé modý mody.

Mögen, v. n. irr. ich mag, ich möge, ich mochte, ich möchte, gemocht, Imperat. möge. I. mocy, posse, valere; hoch mögend, wyſokomocný. 2) mag; a) nechť, ať; mag er doch thun was er will, nechť dělá co chce; mag er ſie heurathen, něchť nechť ſy gi wezme. b) aſy; wo mag er ſo lange bleiben? kde pak aſy tak dlauho wězý? was mag es wohl koſten? co to aſy koſſtuge, ſtogj? c) Es mag ſeyn, wie es will, buď gak buď; es mag kommen, zu was es will, přiď k čemu přiď (přigď) ich mag kommen wann ich will, ſo —; kdykoli přigdu, tedy —; 3) bych @; ich fürchte, er möchte kommen, bogjm ſe, že přigde, aby nepřiſſel; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchybych pukl; möchte er doch kommen! o by přiſſel! II. chtjti, velle; ich mag nicht, nechcy, nolo; ich möchte wohl wiſſen, wie er ſich befindet, rádbych wěděl, gak ſe má (nicht wynacházý).

Möglich, adj. možný, possibilis; iſts möglich? geli možná? thue dein möglichſtes, čiň co můžeš; ſeinen möglichſten Fleiß anwenden, neywětſſj pilnoſt wynaložiti. adv. —žně.

Möglichkeit, f. možnoſt, possibilitas.

Mohn, m. mák, papaver Lin. Der wilde Mohn, wlčnj mák, ohnjček, panenka, Papaver Rhoeas Lin.

Mohn- makowý; das Mohnöhl, makowý oleg.

Mohnhaupt, n. makowice.

Mohnkuchen, m. makowec, koláč s mákem, sl. makownjk.

Mohr, m. mauřenjn, Maurus; die —inn, mauřenjnka. 2) ſlatina.

Mohrbeere, f. nedwědice, arbutus uva ursi Lin.

b Möhre, Mohrübe, f. mrkew, Daucus Sativus Lin. dim. mrkwička; die wilde —, deyworec, oleſſnjk, Daucus Carota Lin.

Möhren-, mrkwowý; das Möhrenkraut, mrkwowá nať; 2) z mrkwe; der Möhrenkoch, kaſſe z mrkwe.

Möhrenfeld, n. mrkwiſſtě, mrkwowiſſtě.

Mohrenkopf, m. mauřenjnſká hlawa. 2) mauřenjn. 3) černohláwek. Sylvia artricapilla Lin.

Mohrenland, n. mauřenjny, mauřenjnſká země.

Mohrenweitzen, m. pſſenička, černeyš, Melanpy Melampyrum arvense Lin.

Mohrerde, f. černawa.

Mohrig, adj. černawý; ein mohriger Grund, černawa.

Mohrmeiſe, f. picawa, popelnjček, Parus palustris Lin. Parus atricapillus Kl. 2) mlynářjček, ſſjdlo, Parus caudatus Kl.

Molch, m. S. Salamander.

Molken, f. ſyrowátka.

Molkenbrühe, f. sl. žinčice.

Molkendieb, m. moteyl.

Molkig, adj. ſyrowatečný; das Molkige, ſyrowatečnoſt.

Molſch, adj. zhniličený; — werden, hniličeti.

Monarch, m. mocnář, ſamowládce, monarcha. Die —inn, mocnářka, ſamowládkyně.

Monarchie, f. mocnářſtwj, ſamowládařſtwj, monarchia.

Monarchiſch, adj. mocnářſký.

Monath, m. měſýc, mensis; in Monathsfriſt, za měſýc; alle Monathe, každý měſýc.

Monathblume, f. chudobka, Pellis Lin.

Monathlich, adj. měſýčný, menstruus; adv. —ně.

Monaths-, měſýčný; das Monathsgeld, měſýčný plat.

Monathsfluß, m. čmeyra, měſýčné, měſýčný kwět, tok, růže.

Mönch, m. mnich, řeholnjk, monachus; ein Barfüßer Mönch, boſák, monachus discalceatus. 2) kleſſtěnec, řezanec, walach. 3) fig. černohláwek.

Möncherey, f. mnišſtwj, mnichowſtwj.

Mönchs-, mnišſký; die Mönchskappe, kápě, mnišſká kápě; die Mönchskutte, mnišſká flanda, hazuka, hábit.

Mönchskloſter, n. mužſký kláſſter, pro mnichy.

Mönchspfeffer, m. drmek.

Mönchsplatte, f. mniſký mnišský pleš, 2) der Mönchskopf, pléſſka, Leontodon taraxacum Lin.

Mond, m. měſýc, luna, luna; dim. das Möndchen, měſýček, der Mond ſcheint hell, měſýc ſwjtj gako rybj oko, nimmt zu, měſýce přibýwá; nimmt ab, měſýce vbýwá, měſýc geſt na wetech. 2) měſýc, mensis.

Mond-, měſýčný; das Mondauge, měſýčné oko; die Mondſcheibe, měſýcné měſýčné kolo.

Mondäugig, Mondblind, Mondflüſſig, adj. měſýčný.

Mondenjahr, n. měſýčný rok.

Mondfinſterniß, f. zatměnj měſýce.

Mondlicht, n. Mondſchein, m. měſyčina, měſýčnoſt.

Mondſüchtig, adj. měſýčný, náměſýčný, lunaticus; ein Mondſüchtiger náměſýčnjk.

Mondſüchtigkeit, f. náměſýčnoſt.

Mondswandlung, f. proměny měſýce.

Mondtaube, f. S. Trommeltaube.

Monkalb, n. záſnět.

Monſtranz, f. monſſtrancý.

Montag, m. pondělj, pondělek, dies lunae.

Montägig, adj. pondělnj.

Mops, m. mupſljk.

Moral, f. včenj o mrawjch, mrawoſlowj.

Moraliſch, adj. mrawný.

Moraſt, m. močál, močidlo, bahno, mor. bařina, bařjſko.

Moraſtig, adj. bahnitý, bahniſſtný, močálowitý, bahniwý; — ſeyn, bahniti ſe.

b Morchel, f. ſmrž, ſmrže, sl. ſmrček, Phallus esculentus Lin. eine große, chřapáč.

Mord, m. wražda, homicidium; einen Mord begehen, wraždy ſe dopuſtiti, ol. owražditi ſe.

Mord-, wražedlný; der Mordbrief, wražedlné pſanj; das Mordgewehr, wražedlná zbraň.

Mordbrenner, m. žhář, palič.

Mordbrenneriſch, adj. žhářſký, paličſký.

Morden, v. a. mordowati, zabiti, zabjgeti.

Mörder, m. wražedlnjk, mordýř, wrah, sl. zabigák, homicida; die —inn, wražedlnice; an Jemanden zum M. werden, někoho zabiti.

Mörder-, wražedlnický, wražedlničj, lotrowſký; die Mördergrube, lotrowſká peleš, ſkreyš.

Mörderey, f. wražedlnictwj.

Mörderiſch, Mörderlich, adj. wražedlný. adv. —ně.

Mörderlich ſchreyen, křičeti vkrutně, až hrůza.

Mordgeſchrey, n. pokřik o zpáchané wraždě. 2) náramný, hrozný křik, hulákánj.

Mordgeſell, m. ſpolečnjk, aučaſtnjk wraždy.

Mordkind, n. bibl. wražedlnjk.

Mördlich, adj. wražedlný; ſmrtedlný.

Mordthat, f. wražda.

Mordweg, m. hrdelnj ceſta, pekelná, kamenitá, koſtrbatá.

Morgen, adv. zeytra, zýtra, cras; hebe es bis morgen auf, vlož, ſchowey to k zeytřj, k zeytřku, do zeytřka; Morgen früh, zeytra ráno, Morgen Mittag, Nachmittag, Abend, zeytra o poledni, po polednj, wečjr, k wečerau; von Morgen an, od zeytřka.

Morgen-, gitřnj, rannj, matutinus; die Morgenandacht, rannj pobožnoſt. 2) wzchodnj (wýchodnj), orientalis; das Morgenland, wzchodnj země, kraginy.

Morgenbrod, n. ſnjdanj n. (ſnjdaně, f.)

Morgend, adj. zeytřegſſj, crastinus; morgendes Tages, zeytřegſſjho dne.

Morgendämmerung, f. přjtmj, vſwita; bey der M—, na vſwitě, sl. na zorách.

Morgendlich, adj. rannj.

Morgengabe, f. obwěněnj, antipherna; bemorgengaben, obwěniti.

Morgenglocke, f. klekánjček (rannj).

Morgenländer, m. wzchodnjk.

Morgenländiſch, adj. wzchodnj, orientalis.

Morgenroth, n. gitřnj barwa.

Morgenröthe, f. gitřenka, rannj zaře, zoře, sl. zornička, aurora.

Morgens, adv. ráno, zgitra.

Morgenſprache, f. pořádek, cech.

Morgenſtern, m. dennice, ſwětlonoš, lucifer phosphorus. 2) Eine Art Waffen, řemdih.

Morgenſtillſtand, m. ſtanowiſſtě rannj.

Morgenſtunde, f. rannj hodina; die M. hat Gold im Munde, kdo ráno wſtáwá, tomu Bůh dáwá.

Morgenwache, f. bděnj gitřnj. 2) ſtráž gitřnj.

Morgenwind, m. rannj. 2) wzchodnj wjtr.

b Morgig, adj. zeytřegſſj, crastinus. 2) gitřnj; Dreymorgiger Acker, třjgiternj pole.

Mornelle, f. deſſťownjk? Gavia Morinellus Kl. Charadrius Morinellus Lin.

Morſch, adj. zpukřelý, zetlelý, zpráchniwělý, práchniwý; morſches Holz, zetlelé, zpráchniwělé dřjwj, mor. práchno. 2) vleželý, zhniličelý, ein morſcher Apfel, zhnilčelé zhniličelé gablko; morſch werden, práchniwěti, zetleti, zpukřeti, marcescere. 2) hniličeti, vhniličeti, fracescere. adv. na prach; das Bein ging morſch entzwey, koſt ſe na prach na dwé přelomila; einen Zweig morſch abbrechen, ratoleſt vlomiti; das Schiff ging morſch in Stücken, lodj ſe na kuſy ztroſkotala; er blieb morſch todt, zůſtal mrtew.

Morſchheit, f. práchniwoſt, zpukřeloſt, zprachniwěloſt.

Mörſel, Mörſer, m. moždjř, hmoždjř, mor. třjček, sl. 2) ſtupka, mor. tlaučka. (možjár.)

Mörſerkeule, f. palička do hmoždjře, trdlo, tlauček.

Mörtel, m. malta.

Mörtelkelle, f. zednická lžjce.

Mos, cwoky, pl. Mos haben, cwoky, penjze mjti.

Mos, Moos, n. mech, muscus Lin. mit Mos bewachſen, omſſený, mechem obroſtlý. 2) bahno.

Mos-, mechowý, ol. mchowý; der Mosſtängel, mchowý ſlaupek, Surculus Lin.

Mosbeere, f. ozymnj bruſnice Rus. žerowina, kljnkwa, (kljkew), Vaccinium oxyccocos oxycoccos Lin.

Mosblume, f. blatauch, žluťák, Caltha palustris Lin.

Moſche, f. kráwa. 2) moſſna, kabele, ſotor.

Moſchenmann, n. kabelář, moſſnář.

Mosgeyer, m. myſſák, myſſj lauče, Falco Buten Buteo Kl.

Moſicht, adj adj. bahnitý; moſicht ſchmecken, bahnem, bahninau ſmrděti.