N.

Nabe, f. pjſt, pjſta.

Nabel, m. pl. die Näbel, pupek ol. pup, umbilicus; dim. das Näbelchen, pupiček; der einen großen N. hat, pupkatý, pupkáč.

Nabel-, pupkowý; die Nebelſchnur, pupkowá ſſňůra.

Nabelbruch, m. průtrž w pupku, oniphacocele.

Nabelkraut, n. cymbálek, pupkowá bylina, pupkownjk, Cotyledon communis Lin.

Nabeln, v. a. pupek zawázati.

Nabelſamen, m. S. Klebkraut.

Naben-, pjſtowý; das Nabenloch, pjſtowá djra.

Nabenbohrer, m. plužňák.

Nabenring, m. zděř na pjſtu.

Näber, m. vſſátko, nebozez.

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro (ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich b nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C. Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Nach-, pozdněgſſj; die Nacharbeit, pozdněgſſj práce. 2) In Zeitw., a) po někom; nachähren, po někom klaſy zbjrati; nacharbeiten, po někom pracowati. b) za někým, nachbringen, za někým přineſti; nacheilen, za někým poſpjcháti poſpjchati, nachführen, za někým wezti.

Nachachtung, f. pozorowánj, ſſetřenj něčeho.

Nachäffen, v. a. po někom ſe přetwářeti.

Nachäffer, m. wytwářitel; die —inn wytwářitelkyně.

Nachäffung, f. přetwářenj.

Nachahmer, m. náſledownjk, imitator; die —inn náſledownice, imitatrix.

Nachahmung, f. náſledowánj.

Nachahmungswürdig, adj. náſledowánj hoden.

Nacharten, v. n. po někom ſe wrcy; dem Vater, po otcy ſe wrcy, potatiti ſe; der Mutter, pomateřiti ſe.

Nachbar, m. ſauſed, vicinus; ein Feld-Nachbar, ſaumeznjk; die —inn, ſauſedka, ol. ſauſeda.

Nachbar-, ſauſednj; ſaumeznj; das Nachbarrecht, ſauſednj, ſaumeznj práwo.

Nachbarlich, adj. ſauſedſký; adv. ſauſedſky, po ſauſedſku.

Nachbarſchaft, f. ſauſedſtwj, vicinitas, vicinia. 2) ſauſedſtwo, vicini.

Nachbethen, v. a. po někom ſe modliti. 2) fig. odřjkáwati, po někom řjkati.

Nachbier, n. patoky; ředina.

Nachbild, n. podobizna.

Nachbilden, v. a. podlé něčeho podobniti, wyobrazyti.

Nachbleiben, v. irr. n. wzadu, zpátky zůſtati; die Sache iſt nachgeblieben, ſeſſlo s toho.

Nachbrennen, v. n. potom wypáliti.

Nachbürge, m. podpůrce S. Rückbürge.

Nachdem, I. adv. a) potom, post. b) gak, gakož; nachdem es kommt, gak ſe trefj, hodj. II. Conj. když, postquam; wird aber im böhm. durch den Mod. Transgress. entbehrlich, z. B. Nach dem er das geſagt hatte, verſchied er, to powěděw, ſkonal, Statt když to powěděl, ſkonal.

Nachdenken, v. irr. n. rozgjmati, na něco myſliti, přemyſſlowati, přemeyſſleti, meditari.

Nachdenklich, adj. přemeyſſliwý, rozgjmawý. 2) přemeyſſlenj hoden adv. —wě.

Nachdreſchen, v. a. přemlátiti.

Nachdringen, v. irr. za někým ſe hnáti.

b Nachdruck, m. důklad; mit Nachdrucke reden, důkladně mluwiti. 2) zadnj maſt. 3) přetiſk, patiſk?

Nachdrücken, v. n. přitlačiti.

Nachdrucken, v. a. přetlačiti, přetiſknauti. 2) potiſkowati?

Nachdrucker, m. přetlačitel; patiſkař?

Nachdrücklich, adj. důkladný, oprawdowý, wážný; adv. —ně, —wě.

Nacheifer, m. ſſtek, horlenj, řewniwoſt.

Nacheiferer, m. ſſtekowatel, horlitel po někom. die —inn, horlitelkyně po někom.

Nacheifern, v. n. ſſtekowati, po někom horliti, řewniti, aemulari.

Nacheiferung, f. ſſtěkowánj ſſtekowánj, po někom horlenj, řewněnj, aemulatio.

Nachen, m. kocábka, bárka, loďka.

Nachernte, f. paběrowánj klaſů.

Nachernten, v. n. klaſy paběrowati.

Nacheſſen, v. a. na něco, po něčem gjſti, potom gjſti; zageſti.

Nacheſſen, n. proſtřednj, před pečenj dané gjdlo.

Nachfahren, v. irr. n. gjti, geti za někým. 2) fig. naſtaupiti na něčj mjſto, auřad. 3) mit der Hand, chňapnauti něco.

Nachfahrer, Nahfahr Nachfahr, m. náměſtek, náſtupce, successor.

Nachfahrt, f. náměſtenſtwj, poſlaupnoſt, successio.

Nachfährte, f. zadnj ſtopa, ſſlak.

Nachfärben, v. n. po něčem barwiti. 2) v. a. přebarwiti.

Nachfolge, f. náſledowánj, imitatio. 2) poſlaupnoſt, náměſtenſtwj, successio.

Nachfolgen, v. n. za někým gjti, náſledowati, sequi; auf dem Fuße, w patách, w zápětj za někým gjti; im Amte, naſtaupiti, naſtupowati na něčj mjſto, auřad, succedere. 2) fig. náſledowati, pokračowati podlé někoho, imitari, sequi.

Nachforſchen, v. n. wyzwjdati, explorare; wyptáwati ſe, exquirere. 2) fig. wyſſetřowati, zkaumati, percautari.

Nachforſchung, f. wyzdwjdánj, wyptáwánj; wyſſetřowánj, zkaumánj.

Nachfrage, f. dotaz, doptáwánj; eine N. halten, doptáwati ſe, dotazowati ſe.

Nachfragen, v. n. doptáwati ſe, potazowati ſe, inquirere.

Nachfriſt, f. reſt, dluh.

Nachfüllen, v. a. přiljwati, přiliti, doliti.

Nachgeben, I. v. irr. a. dodati, potom dáti. II. v. n. a) powolati, pauſſtěti, powoláwati, popuſtiti, popauſſtěti, remitere remittere. 2) fig. a) podáwati ſe, podati ſe, cedere. b) Einem nichts nachgeben, nic někomu neoddati, neodewzdáwati, neoddáwati, roweň býti, ich gebe es nach, připauſſtjm.

Nachgebohren, adj. na ſyrobu narozený; ein nachgebohrnes Kind, syrobě, pahrobek, posthumus.

Nachgeburth, f. lůžko, poſtýlka, secundinae.

Nachgehen, v. irr. n. a) za někým gjti. 2) náſledowati; der Spur nachgehen, po ſtopě gjti; Jemanden auf allen Schritten und Tritten nachgehen, někoho pilně ſſetřiti. 3) fig. a) Einer Perſon, za ženſkau choditi. b) Seinen Geſchäften, powinnoſti ſwé, pracý ſwých pilen býti, po ſwé prácy gjti. c) Dem Müßiggange, dem Trunke, zahálky, pitj (chlaſtu) hleděti. d) Einem Befehle, přikázanj zachowati.

Nachgehends, adv. potom.

Nachgeſchmack, m. pochuť? pachuť?

Nachgiebig, adj. vſtupný, vtulný, powlowný. adv. —ně.

Nachgiebigkeit, f. vſtupnoſt, vtulnoſt.

Nachgießen, v. irr. a. potom ljti, doliti.

Nachgraben, v. irr. a. za něčjm, dále, kopati; dem Erze, kutiti.

b Nachgras, n. Grummet, otawa; das zweyte Grummet, podroſt, podroſtlina.

Nachgrübeln, v. n. hlaubati.

Nachgucken, v. n. pokauknauti, pokukowati.

Nachguß, m. pl. Nachgüſſe, doljwka.

Nachhall, m. ohlas, echo.

Nachhallen, v. n. rozljhati ſe.

Nachhängen, v. irr. n. na něco ſe wěſſeti, oddati; den Gedanken, w myſſljnkách wězeti; dem Grame, truchliti, zaſteſklým býti; den Begierden, žádoſtem howěti; den Freuden, radoſtj hleděti.

Nachhauen, v. irr. n. po někom, někoho ſtjhage ſekati.

Nachheben, v. irr. c. a. powyzdwihnauti, po ſobě wyzdwihowati.

Nachhelfen, v. a. pomocy, pomáhati.

Nachher, adv. potom.

Nachherbſt, m. powlowný čas na konec podzymku.

Nachherig, adj. potomnj.

Nachhieb, m. druhé ſeknutj. 2) ſekánj w ſtjhánj.

Nachhinken, v. n. za někým; po někom kulhati.

Nachhochzeit, f. odzywky, m. pl. weyzůwný, poſwadebnj hody.

Nachhohlen, v. a. přineſti; das Verſäumte, nahraditi.

Nachzeigen, v. n. za někým, něčjm ſe hnáti, honiti, ſtihati. fig. den Wollüſten, rozkoſſem howěti.

Nachklang, m. pozwuk.

Nachklingen, v. n. pozwučowati, rozljhati ſe.

Nachkomme, m. potomek.

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.

Nachkommenſchaft, f. potomſtwo.

Nachkoſt, f. gjdlo po poljwce.

Nachlaß, m. pozůſtaloſt.

Nachlaſſen, I. v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquere. 2) popuſtiti, popauſſtěti; einen Strick, prowaz popuſtiti, powoliti, die Hunde, pſy popuſtiti. 3) fig. a) Einem etwas, Sünden, Strafe, hřjchy, treſt odpuſtiti. b) Zehn Thaler, deſet tolarů ſlewiti. c) Er läßt ſchon nach, giž vlewuge, vpauſſtj, ochabuge. II. v. n. vlewowati, vlewiti; der Schmerz, die Krankheit, die Kälte läßt nach, boleſt, nemoc, zyma vlewuge, zymy vbýwá; ſ. Zorn hat nachgelaſſen, geho hněw vtichl, vkrotil ſe.

Nachlaſſenſchaft, f. pozůſtaloſt.

Nachläßig, adj. nedbalý, nedbanliwý, negligens; ein nachläßiger Menſch, nedbalec, foem. nedbalkyně. adv. —le.

Nachläßigkeit, f. nedbaloſt, nedbánliwoſt, nedbalſtwj.

Nachlaſſung, f. odpuſſtěnj, remissio.

Nachlaufen, v. irr. n. za někým běhati.

Nachleben, v. n. žiwu býti dle, podlé —; Eines Vorſchrift, dle něčjho předpiſu žiwu býti, ſe ſprawowati.

Nachlegen, v. a. přiložiti, přikládati.

Nachleſe, f. paběrowánj; des Weines, zbjrka.

Nachleſen, v. irr. a. paběrowati, racemari. 2) přečjſti, po někom čjſti.

Nachmachen, v. a. dělati po někom.

Nachmahd, f. otawa.

Nachmahlig, adj. potomnj.

Nachmals, adv. potom.

Nachmittag, m. odpoledne, popolednj čas; ich komme Nachmittag, po polednj přjgdu.

Nachmittägig, adj. popolednj, poobědnj.

Nachmittags, adv. odpoledne.

Nachrechen, v. a. po někom hrabati.

Nachrechen, m. pohrabačky, f. pl. beyky, m. pl.

Nachrede, f. pomluwa; üble Nachrede, zlá powěſt, pořekadlo, pohuba.

b Nachreden, v. a. pomluwiti, pomlauwati. 2) po někom mluwiti.

Nachreichen, v. a. wjce podati, poſtrčiti.

Nachreißen, v. n. dále ſe trhati, popotrháwati ſe.

Nachreue, f. pykánj.

Nachricht, f. zpráwa, náwěſſtj, wědomoſt.

Nachrichter, m. kat, poprawce, carnifex.

Nachrichterey, f. die Wohnung, katowna. 2) Das Gewerbe, katowſtwj.

Nachrichtlich, adv. zpráwně.

Nachrücken, v. n. mit den Truppen, přitáhnauti, wtrhnauti. 2) v. a. (den Tiſch,) poniknauti, proſtrčiti (ſtůl).

Nachruf, m. wolánj za někým, zawolánj.

Nachruhm, m. ſláwa po ſmrti.

Nachrühmen, v. o. v. a. v. n., v. a. pozadu chwáliti; das muß man ihm nachrühmen, w tom ſe muſý dáti pochwala.

Nachſagen, v. a. po někom řjkati; ſage mir nach, řjkey po mně. 2) Gutes, dobře o někom mluwiti, powjdati; das kann ich zu ſ. Ruhme nachſagen, to mohu k geho pochwale řjcy. 3) Böſes, pomlauwati, zlau zpráwu o někom dáwati.

Nachſammeln, v. n. pozběrowati.

Nachſatz, m. zadnj položenj, zaſádka?

Nachſchallen, v. n. rozljhati ſe.

Nachſchauen, o. n. v. n. po někom kaukati. 2) dohljdati, dohljžeti, přihljžeti.

Nachſchicken, v. a. za někým poſlati.

Nachſchieben, v. irr. a. poſtrkáwati, poſtrčiti.

Nachſchießen, v. irr. a. přidati, dodati; Geld, penjze. 2) v. n. a) po někom ſtřjleti. b) ſwaliti ſe, ſletěti po něčem.

Nachſchlagen, v. a. a) po někom bjti. b) Einem Erze, rudy hledati. c) Eine Stelle im Buche, mjſto w knjze hledati, knihu rozwinauti.

Nachſchleichen, v. irr. n. za někým kradmo lezti, lauditi ſe, ſſlakowati.

Nachſchlüſſel, m. faleſſný kljč.

Nachſchmecken, v. n. chuť po něčem mjti.

Nachſchnitt, m. wýřezek podlé něčeho.

Nachſchreiben, v. irr. a. als eine fremde Schrift, něčj pjſmo, ruku wytwořiti, trefiti. Jemandes Worte, po někom pſáti. 3) Was verſäumet worden, připſati. 4) hinterher, za někým pſáti, dopiſowati.

Nachſchreyen, v. irr. n. za někým křičeti.

Nachſchrift, f. podpis, postscriptum.

Nachſchuß, m. doſtatek, doplatek.

Nachſchwarm, m. druhý rog.

Nachſchwärzen, v. n. potom zčernati.

Nachſehen, v. irr. n. za někým hleděti. 2) v. a. Fehler, prominauti, promjgeti, prohljdnauti, prohljzeti, přehljdnauti; der Gläubiger dem Schuldner, showjwati. 3) podjwati ſe, dohljdnauti, dohljzeti, inspicere.

Nachſetzen, v. a. zaſaditi; nachgeſetze Worte, njže poſazená ſlowa. 2) podſaditi, podwrhnati, podložiti. Ein nachgeſetzter Erbe, podložený dědic; alles andere Gott nachſetzen, wſſe giné Bohu zaſaditi. 2) v. n. za někým ſe hnáti, puſtiti, geg ſtihati; fig. ſeinen Begierden, žádoſtem howěti, vzdu pauſſtěti.

Nachſicht, f. promjgenj, prohljženj, showjwánj.

Nachſichtig, adj. showjwawý, promjgegjcý, prohljdáwý.

Nachſichtigkeit, f. ſhowjwawoſt.

Naſingen Nachſingen, v. a. po někom zpjwati.

Nachſinnen, v. irr. n. přemeyſſleti, rozgjmati.

Nachſommer, m. babſké, babj léto.

Nachſpiel, n. pohřj?

Nachſprechen, v. irr. a. odpowjdati, po někom řjkati.

Nachſpüren, v. n. ſljditi, ſſlakowati.

Nächſt, superl. adv. wedlé; er ſaß zu nächſt bey mir, ſeděl hned wedlé mne; er wohnt hier nächſt, hned zde wedlé bydlj. 2) b po; nächſt dir, po tobě; nächſt Gott, po Bohu; nächſt dem, po tom, mimo to. 3) onehdá; nächſt, als ich im Garten war, onehdá, když ſem byl w zahradě.

Nachſtand, m. reſt.

Nächſte, adj. neybližſſj; ich komme mit nächſtem, přigdu co neydřjwe; nächſten Montag, přjſſtj pondělj. 2) bližnj, proximus.

Nachſtechen, v. irr. a. přeryti.

Nachſtehen, v. irr. n. náſledowati. 2) po někom býti, gjti; der Menſch ſteht den Thieren an Stärke nach, člowěk geſt o mnoho ſlabſſj než zwjřata.

Nachſteigen, v. irr. n. za někým lezti.

Nachſtellen, v. n. vkládati, auklady, zálohy ſtrogiti, činiti, odſydla pozadu kláſti, insidiari; Einem Amte, čjhati na auřad; nach dem Leben, na žiwot někomu ſtáti, bezžiwotj hledati.

Nachſteller, m. aukladnjk, insidiator.

Nachſtellung, f. auklady, zálohy, insidia.

Nächſtens, adv. co neydřjwe.

Nachſteuer, f. dodawek k berni.

Nachſteuern, v. a. dodáwati k berni.

Nachſtoppeln, v. a. poběrowati.

Nachſtoßen, v. a. poſtrčiti.

Nachſtreben, v. n. dychtiti, vſylowati, taužiti po něčem.

Nachſuchen, v. n. hledati, ſſukati, ſſtárati; etwas, wyhledáwati; in Papieren, Büchern, přehljžeti, přehledáwati.

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.

Nachtblatter, f. nočnj neſſtowice, přjmět, epinyctis.

Nachtbrod, n. Nachteſſen, n. wečeře.

Nächten, adv. wčera wečjr.

Nachten, v. n. ſaumrkati ſe, ſmrkati ſe.

NachteileNachteule, f. ſowa, strix ulula Lin.

Nachtfalter, m. S. Nachtvogel.

Nachtgarn, n. tenátka na ſſkřiwany.

Nachtgeiſt, m. přjſſera, oblada obluda, ſtraſſidlo.

Nachtgleiche, f. rownodennoſt, aequinoctium.

Nachtheil, m. ſſkoda, vgma.

Nachtheilig, adj. ſſkodliwý.

Nachtheiligkeit, f. ſſkodliwoſt.

Nachthemde, n. čechel, čechljk.

Nachtherberge, f. nocleh; nehmen, noclehowati, na noclehu býti, přenoclehowati, nocowati, pernoctare.

Nachthun, v. a. něco po někom dělati.

Nächtig, adj. nočnj; dreynächtig, trognočnj.

Nachtigall, f. ſlawjk, dim. ſlawjček, Motacilla Luscinia; eine junge, ſlawjče, ſlawičátko.

Nachtiſch, m. konfekty, pamlſky, pochautky, cukrowiny, ſſály.

Nachtlager, n. nocleh.

Nächtlich, adj. nočnj. adv. nočně, nočnjm čaſem.

Nachtmahl, n. wečeře.

Nachtmänchen, n. můra.

Nachtmotte, f. ſſwáb; Phalena PhalaenaTinea Lin.

Nachtmücke, f. ſwětluſſka.

Nachtrab, m. zadnj wogſko.

Nachtrabe, m. Nachtreihe Nachtreiher, lelek, ardea Nicticorax Lin. Ziegenmelker, kozodog, Caprimulgus Lin. 3) fig. nočnj ſowa, plahočil.

Nachtraben, v. n. drndati, cárati, plahočiti ſe za někým.

Nachtrachten, v. n. čjhati, páſti na něco, dychtěti po něčem.

Nachtrag, m. dodatek, důneſek.

b Nachtragen, v. a. za někým néſti. 2) doneſti, donáſſeti.

Nachtreiher, m. S. Nachtrabe.

Nachtreten, v. n. naſtaupiti, naſtupowati, naſtaupati, za někým ſtaupati.

Nachtrock, m. S. Schlafrock.

Nachtrunde, f. newod, Cyrop.

Nachtrupp, m. pozadnj wogſko.

Nachtſchatten m. hořſká ſladká, potměchuť, Solanum dulcamara Lin. 2) Pſý wjno, pſynky, solanum nigrum Lin.

Nachtſchläger, m. nočnjk, ſlawjk, který w nocy pěge.

Nachtgang, m. prowázce, m. pl.

Nachtſchwalbe, f. kozodog.

Nachtſchwärmer, m. nočnj těkař, nočnj ſowa.

Nachtvogel, m. neſytka, Phalaena Lin. 2) Der Dämmerungsvogel, můra, Splinex Lin. 3) Der Tagfalter, motýl, Papilio Lin.

Nachtwache, f. nočnj ſtráž, bděnj, ponocowánj, ponůcka. — halten, ponocowati.

Nachtwächter, m. ponocný; die —inn, ponocná.

Nachtwächterey, f. ponocenſtwj.

Nachtwandler, m. náměſýčnjk, lunaticus.

Nachwachſen, v. n. porůſti, poporůſtati.

Nachwägen, v. a. přewážiti.

Nachwaiſe, m. pahrobek, posthumus.

Nachwandeln, v. n. po někom, za někým pokračowati

Nachweh, n. potomnj, poſlednj boleſt.

Nachwein, m. zadnj wjno, wodnár, patěſky. S. Treſterwein.

Nachweiſen, v. a. vkázati, povkázati.

Nachwelt, f. potomſtwo.

Nachwerfen, v. a. po někom hoditi. 2) Holz —, dřjwj přiložiti, přikládati.

Nachwinter, m. powlowný čas na konec zymy.

Nachwirken, v. n. potom aučinkowati.

Nachwuchs, m. poroſt, mlaz.

Nackarſch, m. nahořitka, otrhanec.

Nacken, m. ſſige, waz, cervix. 2) záda; einem immer auf dem Nacken ſeyn, ſtále býti někomu na hrdle; einem den Nacken ſchmieren, někomu záda wypráſſiti, mazati. 3) An der Hacke, tylec.

Nackenſchlag, m. pomluwa.

Nacket, nackt, adj. nahý, nudus; ein nackter, Menſch nackter Menſch, nahý člowěk, naháč; ſich nackt ausziehen, do naha ſe ſwljcy. 2) holý; ein nackter Vogel, Hund, Kopf; holý pták, pes, hlawa; ein nackter Fleck, holizna.

Nacktheit, f. nahota.

Nadel, f. Nähnadel, gehla, acus; Stecknadel, ſſpendljk; dim. das Nädelchen, gehlička. 2) Die Nadeln vom Baum, coll. gehličj, ſſpendličj. 3) Am Strumpfe, ceſtička.

Nadel-, gehelnj; das Nadelöhr, gehelnj auſſko, auſſko. 2) gehličný; das Nadelholz, gehličné dřjwj.

Nadelbüchſe, f. gehelnjk, dim. gehelnjček.

Nadelgeld, n. gehelné, gehličné, ſſpendličné.

Nadelknopf, m. hlawička ſſpendlikowá, v ſſpendljku.

Nadelſtreu, n. hrabanina, ſtrauhanka, ſteliwo, gehličj.

Nadler, m. gehlář; ſſpendlikář; die —inn, gehlářka; ſſpendlikářka.

Nagel, m. pl. Nägel, der Menſchen, nehet, unguis; dim. das Nägelchen, nehýtek. 2) der Thiere, pazneht, 3) fig. an der Blume, nehýtek, unguis Lin. 4) hřeb, clavus; dim. hřebjk, hřebjček, mit einem Nagel befeſtigen, hřebem přibiti; fig. an den Nagel hängen, na hřeb powěſyti.

Nagel-, nehetnj; die Nagelsblüthe, kwět na nehtu.

Nagelbohrer, m. wrtádko, nebozýzek.

Nägelein, n. hřebjček, Caryophyllus Lin.

Nageleiſen, n. hřebowna, babka.

Nagelfell, n. nehet, nehetice, nehetnjk.

b Nagelfeſt, adj. was niet- und nagelfeſt iſt, co hřebem přibito geſt.

Nagelgeſchwür, n. widlák.

Nagelkraut, n. chlupáček, Hieratium Philosella Lin.

Nagelmahl, n. bodenj hřebu.

Nageln, v. a. hřebem přibiti, přibjgeti.

Nagelneu, adj. zbruſu nowý, nowičký, zcela nowý, zčiſta nowý.

Nagelſchmied, m. hřebař, hřebikář, cwokař, cwočkář; die —inn, cwokařka.

Nagelſchmied-, hřebikářſký, cwokařſký; —Geſell, cwokařſký towaryš.

Nagelſchmiede, f. hřebikárna, cwokárna, cwokowna.

Nagelſchmiedehandwerk, n. hřebikářſtwj, cwokařſtwj.

Nagelſchrote, f. autinka.

Nagelſchwamm, m. ſſpička, agaricus clavus Lin.

Nagelzwang, m. boleſt od záděry v nehtu.

Nagen, v. a. hrýzti, hlodati, rodere; wie das Gewiſſen, hnjſti, hrýzti; das Nagen des Gewiſſens, náhnětek ſwědomj.

Nagethier, n. hryzák.

Näh-, ſſicý; die Nähnadel, ſſicý gehla; der Nähtiſch, ſſicý ſtolek.

Nahe, adj. bljzký, propinquus; comp. näher, bližſſj, superl. nächſte, neybližſſj; adv. nahe, bljzko; ſehr nahe, blizaučký; nahe ſeyn, bljzko, na bljzku býti; von nahen, z bljzka; nächſter Tage, co neydřjwe; nächſtkünftigen Sontag Sonntag, přjſſtj neděli, nächſt künftige Woche, ſneděle; nächſt vergangener Nacht, wčeregſſj, minulau noc; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; nahe an vierzig Jahren, bljzko k čtyřičeti čtyřiceti letům; das geht mir nahe, to mne rmautj, hněte; nahe legen, na ſrdce kláſti. 2) der nächſte Preis, poſlednj cena; näher geben, ſlewiti, ſlewowati. 3) Eines Ehre zu nahe treten, něčj čeſt lehčiti. 4) Beynahe, málem, ſkoro.

Nahen, v. n. und rec. bljžiti ſe, přibližowati ſe; ſich dem Ende nahen, chýliti ſe, bljžiti ſe ku koncy; die Zeit nahet ſich, naſtáwá čas.

Nähen, v. a. ſſjti, suere; das Nähen, ſſitj.

Näher, m. ſſwedlj, m. die —inn, ſſwadlj, ſſwadlena, ſſwědlena, sutrix.

Nähern, v. a. přibljžiti, přibližowati; ſich, ſe.

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.

Nahmen-, powrchnj; der Nahmenchriſt, křeſťan powrchnj, zewnitřnj, gen podlé gména.

Namenbuch Nahmenbuch, n. ſlabikář, ljſtek.

Nahmenlos, adj. bezegmenný, anonymus. 2) nezkřjſſenj, newyſlowitedlný; nahmenlooſe nahmenloſe Pein, nezkřjſſená muka.

Nahmenregiſter, n. gmenowatel.

Nahmenstag, m. Nahmensfeſt, n. den, ſlawnoſt gména, gmeniny pl.

Nahmentlich, adj. gmenowitý; adv. —tě, zegmena.

Nahmhaft, adj. weyſlowný; ein nahmhafter Befehl, weyſlowný rozkaz. 2) znamenitý; eine Nahmhafte Summe, znamenitá ſumma. 3) ſlowůtný, clarus. adv. nahmhaftig machen, zegmena wyznamenati, gmenem pogmenowati.

Nähmlich, adj. týž, tentýž; idem.; adv. totiž, totižto, nempe.

Nähren, v. n. ſýliti, žiwiti, k duhu přiſpjwati, nutrire. 2) v. a. krmiti, žiwiti, nutrire; eine Schlange im Buſen, b hada za ňadry chowati; ſich kümmerlich, bjdně ſe oháněti, nauzy třjti.

Nahrhaft, adj. žiwný, nutribilis.

Nahrhaftigkeit, f. žiwnoſt.

Nährlich, adj. ſkrowný; adv. —ně.

Nahrlos, adj. nežiwný, bezžiwný.

Nahrloſigkeit, f. nežiwnoſt, bezžiwnoſt.

Nährſtand, m. žiwný ſtaw.

Nahrung, f. potrawa, alimentum; Nahrung geben, žiwiti, ſýliti. 2) žiwnoſt, obžiwenj; gute Nahrung haben, dobrau žiwnoſt mjti.

Nahrungs-, die Nahrungsſorgen, péče o žiwnoſt, o obžiwenj.

Nahrungsmittel, n. potrawa.

Nahrungsſaft, m. zažitoſt, mljčj, chylus.

Nahrungsſteuer, f. berně, plat ze žiwnoſti.

Nährvater, m. pěſtaun.

Nath, f. pl. Näthe, ſſew, sutura; die Nath geht auf, ſſew ſe párá.

Nätherey, f. ſſitj.

Nätherinn, f. ſſwadlj, ſſwadlena, ſſwědlena.

Nähzeug, n. ſſitj.

Naiv, adj. proſtolibý.

Napf, m. pl. Näpfe, okřjn; das Näpfchen, okřjnek; bey Jemanden ins Näpfchen treten, rozliti ſobě v něho poljwku.

Narbe, f. petlice, fibula. 2) gjzwa, ſſrám, prauha, cicatrix; voller Narben, gizwitý, ſſramowitý; dim. das Närbchen, gizwička. 3) An der Haut, ljc. 4) Im Ey, očko.

Narben, v. a. die Haare oder Wolle, holiti; die Narbe wegnehmen, ſrážeti 2) v. n. celiti ſe, ſſkralaup doſtáwati.

Narbenfell, n. ljcowka.

Narbenſeite, f. ljc, ljcnj ſtrana.

Narbig, abj. adj. gizwitý, ſſramowitý.

Narde, f. nard, Andropogon Nardus Lin. 2) der kretiſche, kocmaudek, Valeriana celtica Lin.

Narren, Narirren, v. n. blázniti, ſſaſſkowati. 2) v. a. za blázna mjti.

Narrenhaus, n. bláznice (ſraubek).

Narrenkappe, f. bláznowſká čepice. 2) ſſalomaunek.

Narrenkolbe, f. palička, Typha Lin.

Narrenpoſſe, f. ſſibřinek, ſſaſſky; Narrenpoſſen machen, ſſaſſkowati, ſſibřinkowati.

Narrenſeil, n. ein Narrenſeile führen, za blázna mjti.

Narrheit, f. bláznowſtwj.

Närriſch, adj. bláznowſký, blázniwý; ein närriſcher Menſch, ſſaſſek; werden, zblázniti ſe, z fanfrněti ſe zfanfrněti ſe; ſich närriſch lachen, ſmjchy puknauti; — machen, zblázniti, rozblázniti.

Narrwall, m. gednozubec, Monodon Lin.

Narziſſe, f. narcyſek, Narcissus Lin.

Naſchen, v. n. mlſati, mor. paſkuditi, ligurire.

Näſcher, mlſač, polizač, mlſaun, mor. paſkauda, die —inn, mlſna, mlſačka, mlſaunka.

Näſcherey, f. mlſota, pochrautka, mlſy, pl. pamlſky, pl.

Naſchhaft, adj. mlſný, mlſawý, paſkudný.

Naſchhaftigkeit, f. mlſnoſt.

Naſchluſt, f. mlſawoſt.

Näſchig, adj. mlſný.

Naſchmaul, n. S. Näſcher.

Naſchwerk, n. mls, mlſka, mlſota.

Naſe, f. nos, nasus; dim. das Näschen, noſek, noſýček; eine große, chrapáč, frňak; eine große Naſe bekommen, noſatěti; der eine große N. hat, noſál, noſáč; durch die Naſe reden, huhňati, ňuhňati; der b Naſe nach, za noſem; das ſticht ihm in die Naſe, to mu gde pod nos, pod fauſy; laß die Naſe davon, čuc macku, nepleť ſe do toho.

Naſehorn, n. noſorožec, Rhinoceros Lin.

Naſehorn-, noſorožčj,

Naſen-, noſnj; das Naſenbein, noſnj koſt.

Naſenbluten, n. krwácenj noſu.

Naſenknorpel, f. chruſtačka, chrupawka w noſe.

Naſenlöcher, n. chřjpě, f. pl.

Naſenriemen, m. nánoſek.

Naſenſtieber, m. ſſňupka, ſſtilec; talitrum; — geben, ſſňupkowati, ſſtilcowati, ſſtilec dáti.

Naſeweis, adj. wſſetečný; in Reden, proſtohubý, proſtořeký.

Naſeweis, m. wſſetečka, wſſetýčka, ſadjlek.

Naſeweisheit, f. wſſetečnoſt; proſtořekoſt.

Naſig-, noſý; krumnaſig, křiwonoſý. 2) Großnaſig, noſatý.

Naß, adj. mokrý, madidus; — werden, moknauti, zmoknauti; durch und durch, promoknauti weſkrz; — machen, mokřiti, močiti; mit Speichel, ſliniti, oſliniti; naſſes Wetter, mokro; fig; fig. ein naſſer Bruder, bratr z mokré čtwrti. 2) ſyrowý; naſſes Holz, ſyrowé dřjwj. adv. mokře.

Naß, n. mok.

Näſſ, f. mokro, mokrota, mokroſt; Näſſe an ſich ziehen, oder von ſich geben, mokwati.

Näſſeln, v. n. namokwati; namokáwati.

Näſſen, v. n. mokwati, wlhnauti.

Naßgalle, f. temenec, temeniſſtě, mokřada, mokřina.

Näßlich, adj. nawlhlý.

Naſt, m. wětew.

Naſtholz, n. beym Fluge, přjnos, přjnoſnj dřewo.

Nath, f. S. Naht, .

Nation, f. lid, národ, pronárod.

Natter, f. had, coluber Lin.

Natter-, hadj; der Natterbiß, hadj vſſťknutj.

Natterhals, m. wrtohlaw, wigohlaw.

Natterkraut, n. netřeſk, Sedum Lin. 2) hadj hlawa, Echium vulgare Lin.

Natterwurz, f. hadj kořen, Poligonum Polygonum bistorta Lin.

Natterzunge, f. hadj gazyk. 2) hadj gazyk, Ophioglossum Lin.

Natur, f. nátura, přjroda, přirozenj (nicht přirozenoſt) natura.

Natur-, přirozenj; der Naturforſcher, zpytowatel přirozenj. 2) přirozený; die Naturgabe, dar přirozený; das Naturgeſetz, zákon přirozený. 3) o přirozenj; die Naturkunde, f. vměnj o přirozenj; die Naturlehre, včenj o přirozenj.

Natürlich, adj. přirozený, naturalis; adv. —ně. 2) Ein natürlicher Sohn ſeyn, z lewého boku, přirozený. 3) wlaſtnj; natürliches Haar, wlaſtnj wlaſy.

Natürlichkeit, f. přirozenoſt, naturalitas.

Nebel, m. mhla, (mha, mlha) sl. auch hmla, nebula; es ſteigt ein Nebel auf, mhla ſe dělá; bey Nacht und Nebel ausziehen, potagmo vgjti, s waňkem ſe poraditi.

Nebelicht, adj. mhlowitý.

Nebelig, adj. mhlawý, mlhawý; es iſt nebelig, geſt mhla, mhlawo, mhlj ſe.

Nebelkrähe, f. wrána, (hawran?) Cornix Cinerea Lin.

Nebeln, v. n. mhljti ſe.

Neben, I. praep. wedlé, podlé, dle, paenes; neben dem Walde, wedlé leſa; neben einander, wedlé ſebe. 2) fig. mimo, paeter praeter; keine Götter neben mir, žádných bohů mimo mne. II. adv. wedlé; nebenher fahren, gehen, wedlé geti, gjti; ich will es neben bey machen, chcy to při tom vdělati.

b Neben-, poſtrannj; die Nebenabſicht, poſtrannj ohled; die Nebenarbeit, poſtrannj djlo. 2) ſpolu; der Nebenchriſt, ſpolukřeſťan; der Nebenbruder, ſpolubljžnj, bljžnj, bratr. 3) wedlegſſj; der Nebenmann, wedlgſſj wedlegſſj muž; der Nebennachbar, wedlegſſj ſauſed.

Nebenbuhler, m. ſauſok.

Nebenhalm, přjſada, odnož.

Nebenkirche, f. filiálnj koſtel.

Nebenmenſch, m. bližnj.

Nebenmond, m. odměſýcý?

Nebenſchloß Nebenſchoß, n. S. Waſſerſchoß.

Nebenſonne, f. odſlunj?

Nebenſtube, f. weyſtupek.

Nebenſtunde, f. kdy, pochwjli, wolná od zaměſtknánj hodina.

Nebenweg, n. augezd.

Nebenweib, m. ženina, ženima.

Nebenwort, n. přjſlowj, přjſlowce, adverbium.

Nebenzimmer, m. poſtrannj pokog, weyſtupek.

Nebſt, praep. mimo; nebſt dem, mimo to, toho; die Schweſter nebſt dem Bruder, ſeſtra s bratrem.

Necken, v. a. ſſiditi, ſſkádliti, pokauſſeti, lacessere, iludere.

Neckerey, ſſizenj, ſſkádlenj, pokauſſenj.

Neckiſch, adj. čtweračiwý, ſměſſný.

Neffe, ſynowec, fratris aut sororis Filius. 2) wnuk, nepos.

Neger, m. černeyš, mauřenjn; die —inn, černeyſſka, mauřenjnka.

Nehen, S. Nähen.

Neid, m. záwiſt, nepřjzeň, invidia.

Neiden, v. a. záwiděti, invidere.

Neider, m. záwiſtnjk; die —inn, záwiſtnice.

Neidhart, m. idem.

Neidiſch, adj. záwiſtiwý, invidiosus.

Neige, f. nákloněk, počepj; der Wein geht auf die Neige, wjno geſt na mále, na počepj; von die Neige trinken, zmála pjti; die Neige austrinken, do kapky wypiti; es geht mit ihm die Neige, giž geſt na nákloňku, na počepj, na kahancý na kahancy, dokramařuge, z poſlednjho mlátj, oſtrauhá brzy kolečka.

Neigen, v. a. kloniti, nakloniti, ſkloniti, nachylowati, nahnauti, inclinare; ſich, klaněti ſe, pokloniti ſe; fig. chýliti ſe; der Tag neigt ſich, den ſe chýlj, nachyluge ſe k wečeru; es neigt ſich zum Kriege, ſchyluge ſe k wálce; das Herz neigt ſich, b ſrdce lne, nachyluge ſe; neigend, nakloňmo.

Neigung, f. nakloněnj, nakloněnoſt, inclinatio. 2) poklona, homagium. 3) náklonnoſt, náchylnoſt, propensio.

Nein, adv. ne, non; nein zu etwas ſagen, něčemu odpjrati.

Nelke, f. karafiát, dianthus Lin. 2) die wilde, ſlzyčky Panny Marye, Lichnis dioica Lin. 3) die Carthauſer-Nelke. ſmolnička.

Nelken-, karfiatowý karafiatowý; der Nelkenſtock, trs karafiatowý.

Nennbar, adj. gmenowatedlný.

Nennen, v. irr. a. ich nannte, genannt, gmenowati, nazýwati, nazwati, nominare; er wird ein Sohn des Höchſten genannt werden, ſyn neywyšſſjho ſlauti bude; ſie nannten ſich Vetter, ſtreyčkugj ſobě; wie nennt er ſich? R. Peter. Gak mu řjkagj? R. Petr. Dionysius genannt der Tyrann, Diwiš nazwaný Tyran; obgenannt, ſwrchu gmenowaný; nenne mir einen, gmenug mi gednoho; Gott nannte das Licht Tag, Bůh nazwal ſwětlo dnem.

Nenner, m. gmenowatel.

Nennwort, n. gméno, nomen.

Nerve, f. žilna, nervus.

Nerven, v. a. S. Entnerven.

Nerven-, žilný; die Nervenwarze, žilná bradawička.

Nervenfieber, n. žilnice, žilnička.

Nervenwurm, m. žiwý wlas, Gordius Aquaticus Lin.

Nervig, adj. žilnatý.

Neſpel, f. nyſſpule.

Neſſel, f. kopřiwa, žehawka, russ. pokřiwa, Urtica urens Lin. 2) die Taube, hluchá kopřiwa, Lamium Lin.

Neſſel-, kopřiwowý; das Neſſelgarn kopřiwowá přjze.

Neſſelbaum, m. bobownjk, celtis Lin.

Neſſelbrand, m. ſpálenj od kopřiwy.

Neſſelkönig, m. ſtřjžjk, ſtřjzljček, Motacilla Trochlodites Troglodytes Lin.

Neſt, n. hnjzdo, nidus; dim. das Neſtchen, hnjzdečko. 2) peleš; das Raupenneſt, peleš, chumáč hauſenek. 3) Am Kopfe, wrkoče.

Neſtel, f. am Kopfe, wrkoč. 2) ſtauha, obtáčka, ligula; ein Neſtel knüpfen, zaſtehnauti.

Neſtelnadel, f. gehlice, gehlička, žinġlička.

Neſtey, n. poklapek.

Neſtkuchen, m. weyſſkrabek, poſſkrabek.

Neſtler, m. ſtuhař.

Neſtling, m. hnězdnjk.

Neſttaube, f. holub z hnjzda.

Nett, adj. ſſwárný, ſſauſſný, čacký; ein netter Menſch, ſſauſſa. adv. —ně, čacky.

Nettigkeit, f. ſſwároſt, ſſauſſnoſt.

Netz, n. ſýt, ſýť, rete; dim. das Netzchen, ſytka; ein Netz ſtellen, ſýť léceti; das Netz auswerfen, ſýť rozeſtřjti. 2) für Thiere, teneto, leč, cassis. 3) bránice, omentum.

Netzen, v. a. močiti, máčeti, ſmáčeti, wlažiti, madefacere.

Netzförmig, adj. ſyťowatý.

Netzkammer, f. kropjrna.

Netzſtricker, m. ſyťař; tenetář.

Neu, adj. nowý, nowotný, novus; noch faſt ganz neu, zánownj; aufs neue, na nowo; von neuen, znowa, znowu; etwas neu machen, něco obnowiti; in einer Sache ſeyn, nowáčkem býti w něčem; etwas neues, friſches, nowina. adv. w nowě.

Neu-, nowo; neo; neumodiſch, nowomodný, nowomodſký, nowoſwětſký.

Neuangenommen, adj. nowopřiſſlý.

Neubacken, adj. nowopečený.

Neubegierde, f. wſſetečnoſt.

Neubegierig, adj. wſſetečný, nowých wěcý žádoſtiwý.

b Neubekehrte, m. nowák.

Neubruch, m. nowina, kopanina.

Neue, n. nowina, obnowa.

Neuerer, m. nowák, nowotář.

Neuerlich, adj. onehdegſſj, nedawněgſſj. adv. onehdá.

Neuerung, f. nowota.

Neugebohren, adj. noworozený, w nowě narozený.

Neugetaufter, m. nowokřtěný; ein Neugetaufter, nowokřtěnec, pokřtěnec, neophyta.

Neugier, f. Neugierde, f. wſſetečnoſt.

Neugierig, adj. wſſetečný; ein neugieriger Menſch, nowinka.

Neugierigkeit, f. wſſetečnoſt.

Neuglaubig, adj. nowowěrný; ein Neuglaubiger, nowowěrec.

Neuheit, f. nowota, nowoſt, nowotnoſt.

Neuigkeit, f. nowina, nowiny.

Neujahr, n. nowé léto, nowý rok.

Neujahrsgeſchenk, n. koleda, dar nowého roku.

Neulich, adj. onehdegſſj adv. onehdá, onehdy, ondy.

Neuling, m. nowáček,

Neumond, n. nowý měſýc, nowoměſýc, novilunium.

Neun, num. dewět, novem; es gehet auf neun, na dewátau; einer aus neunen, geden z dewjti.

Neun-, dewjti; neunjährig, dewjtiletý.

Neunauge, f. okatice, Petromycon Petromyzon fluviatilis Lin.

Neune, f. dewjtka.

Neuner, m. dewjtka.

Neunerley, adj. dewaterý, novem generum.

Neunfach, adj. dewaternáſobný, novemplex. adv. —ně.

Neunheil, n. gelenj růžek.

Neun Hundert, adj. num. dewět ſet.

Neunhundertſte, adj. dewjtiſtý.

Neunmahl, adv. dewětkrát.

Neuntägig, adj. dewjtidenný; neuntägige Andacht, dewjtnjk, novenna.

Neunte, adj. dewátý, nonus; zum neunten Mahle, po dewáté; der neunte Theil, dewátek.

Neuntel, n. dewjtka.

Neunthalb, adj. půl dewáté.

Neuntheilig, adj. dewjtidjlný.

Neuntödter, n. maſoged, maſogjdek. Lanius caeruleus Lin. 2) ſtrakopaud, ſtrakapaun, Falco minimus, S. Dorndreher. 3) ſrſſeň.

Neunzehn, num. dewatenáct, novemdecim.

Neunzehnte, adj. dewatenáctý.

Neunzehntel, n. dewatenáctka.

Neunzig, adj. num. dewadeſát, nonaginta.

Neunziger, m. dewadeſátka. 2) Ein Mann, dewadeſátnjk, nonagenarius; foem. dewadeſátnice.

Neunzigjährig, adj. dewadeſátiletý.

Neunzigmahl, adj. adv. dewadeſátkrát.

Neunzigſte, adj. dewadeſátý.

Neuſtädter, m. nowoměſſťan.

Neuſtädtiſch, adj. nowoměſtſký.

Neuteſtamentlich, adj. nowozákonnj.

Neutral, adj. neutrálnj, neſtrannj, žádnoſtranný.

Neutralität, f. neutrálnoſt, žádnoſtrannoſt, neſtrannoſt.

Neuverlobt, adj. w nowě zaſnaubený, choť.

Neuvermählter, m. mladoženatý, nowoženatý; foem. mladowdaná, nowowdaná.

Nicht, m. nic.

Nicht, ne, non; subst. zu Nichte machen, w nic, w niweč obrátiti; mit Nichten, nikoli. 2) adv. ne, non; ich ſehe nicht, newidjm; nicht ein Mann, ani geden muž; er kann nicht einmal ſchreiben, nevmj ani pſáti; nicht einmal, ſondern oft, ne gednau, ale čaſto; gar nicht, nikoli; durchaus nicht, nikoliwěk; nicht mehr, nikdý wjce; nicht nur, ne gen; der Himmel wolle es nicht, vchoweyž Bůh! Iſt b es nicht wahr? nenjliž prawda? iſt nicht, nenj, non est; wo nicht, geſtli, zdali ne; wie ſchlau ein alter Kaufmann nicht iſt, gakž chytrý geſt ſtarý kupec! wie matt bin ich nicht, gakž gſem mdlý.

Nicht-, ne; das Nichtſeyn, nebytj; das Nichtwollen, nechtěnj.

Nichte, f. ſynowkyně.

Nichtig, adj. ničemný, inanis; null und nichtig machen, zničiti, zničemniti, w niweč obrátiti. adv. —ně.

Nichtigkeit, f. ničemnoſt, inanitas.

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic, k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.

Nichtsnützig, adj. daremný, ničemný, darebný, nanicowatý.

Nichtswürdig, adj. přewrhlý, ničemný, daremný; —er Menſch, ničemnjk, daremnjk; foem. ničemnice, daremnice.

Nichtswürdigkeit, f. ničemnoſt, daremnoſt.

Nickel, m. giſtá arſenykowitá rúda ruda, 2) Ein Kommiß-Nickel, woganda, hampeyznice; Eine Sonnickel, necuda, ſſlundra.

Nicken, v. n. mit den Haupte, kynauti, pokynauti, keywati, inuere; ſchlummernd, klemžiti, knukati. 2) Mit den Augen, mrkati, mžjkati, nictari; einmal, mrknauti, mžjknauti.

Nie, adv. nikdy, nikdá, nunquam; nie Keiner, nikdý žadný.

Niedel, m. ſmetana.

Nieden, adv. hie nieden, zde, na tomto ſwětě.

Nieder-, dolů; niederbeugen, dolů ſehnauti, ſkloniti; niederbrechen, dolů ſtrhnauti; niederdrücken, dolů tlačiti.

Niederbrennen, v. n. shořeti, comburi. 2) v. a. ſpáliti, wypáliti, comburere.

Niederdonnern, v. a. ohromiti, hromem omráčiti.

Niedere, f. nižina.

Niederfahren, v. n. sſtaupiti, descendere. 2) v. a. zageti; ein Kind, zageti, přegeti djtě.

Niederfahrt, f. sſtaupenj.

Niederfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; vor Jemanden auf das Antlitz niederfallen, před někým nicý padnauti; wie eine Falle, klapnauti, ſklapnauti.

Niederfallen, n. padnutj, vpadnutj; öfters, podánj padánj.

Niedergang, m. západ, occasus.

Niedergehen, v. n. zapadati.

Niedergericht, n. plůtko, pletka. 2) nižſſj práwo.

Niedergelegt, adj. položený, ſložený; niedergelegtes Gut, záſtawnj ſtatek, depositum.

Niedergeſchlagen, adj. zkormaucený, zarmaucený, zaſteſklý, zaražený.

Niedergeſchlagenheit, zkormaucenoſt, zaſteſkloſt.

Niederhangen, v. irr. n. dolů wiſeti; die niederhangenden Zweige, ſwiſlé, ſklopené ratoleſti; die Flügel, křjdla ſchljpiti; die Ohren niederhangen laſſen, vſſi ſklopiti.

b Niederhauen, v. a. ſeſekati; die Bäume, poſekati, porážeti, poraubati.

Niederhocken, v. n. na bobeček ſednauti, na bobečku ſeděti.

Niederholder, m. chebdj.

Niederkleid, n. ſpodnj raucho; nohawice.

Niederknien, v. n. kleknauti, pokleknauti; das — kleknutj.

Niederkommen, v. n. ſlehnauti, poroditi, parere.

Niederkunft, f. porod, partus; die Niederkunft erwarten, do kauta ſe čekati.

Niederlage, f. porážka, clades. 2) nemoc. 3) ſklad, horreum.

Niederläger, m. ſkladnj kupec.

Niederland, n. nižnj, dolnj, dolegſſj země.

Niederländer, m. obywatel nižnjch, dolnjch zemj.

Niederländiſch, abj. adj. nižnjch zemj; nýdrlandſký.

Niederlaſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti, demidere. 2) ſich poſaditi ſe, ſednauti, considere. 3) vſaditi ſe, oſaditi ſe.

Niederlaſſung, f. vſada.

Niederlauſitz, f. dolnj, nižnj, dolegſſj Srby, Lužice, Srbſko.

Niederlegen, v. a. ſložiti, položiti. 2) Ein Kind, vložiti; ſich, položiti ſe, lehnauti, ſpat gjti. 8) fig. Ein Amt, Geld, auřad, penjze ſložiti; einem ein Handwerk, řemeſlo zapowědjti.

Niederleger, m. ſchowatel, depositor, bey dem etwas niedergelegt wird, ſchowawač, depositarius.

Niederliegen, v. n. ležeti na zemi.

Niedermachen, v. a. ſpuſtiti. 2) fig. ſeſekati.

Niedermetzeln, v. a. ſeſekati, ſeſſawlowati, poſſawlowati.

Niederreißen, v. a. ſtrhnauti; ein Haus, ein Gerüſt, rozbaurati, zbořiti.

Niederrennen, v. a. běže porazyti, koněm zageti, překotiti.

Niederſäbeln, v. a. poſſawlowati.

Niederſaufen, v. a. vpiti, na mol opiti.

Niederſchießen, v. n. ſletěti. 2) v. a. zaſtřeliti; einen Thurm, rozſtřjleti.

Niederſchlag, m. ſraženina, vſedlina.

Niederſchlagen, I. v. n. padnauti, praſſtiti ſebau, meyknauti ſebau. II. v. a. A) a. Jemanden, porazyti; daß er das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti, percellere. b) Eine Spitze, ſrazyti. c) Die Feldfrüchte, potlaucy. d) Die Augen, oči ſklopiti; mit niedergeſchlagenen Augen, ſklopenýma očima. e) Ein Gehölz, meytiti les. f) Eine Krämpe, ochljpiti klobauk. g) In der Chymie, ſrazyti. B) fig. a) Die Hoffnung, naděgi ſklamati. b) Eines Beweiſe, něčj důwody wywrátiti, porazyti. c) Eines Gemüth, zarmautiti, moerore maerore afficere.

Niederſchlucken, v. a. polknauti, polykati.

Niederſenken, v. a. ſpuſtiti; ins Waſſer, pohřjzyti, pohruzyti.

Niederſetzen, v. a. ſtellen, poſtawiti, ponere. 2) poſaditi; ſich, poſaditi ſe, ſednauti; ich ſetze mich kaum wieder nieder, ſotwa, ſem ſotwa ſem doſedl. 3) Eine Commission, vſtanowiti, zarazyti, zaſednauti.

Niederſinken, v. irr. n. ſpuſtiti; die Hände ſinken laſſen, ruce ſpuſtiti; im Waſſer, tonauti, potopiti ſe, vtonauti, pohřjzyti ſe, pohruzyti ſe.

Niederſitzen, v. irr. n. poſaditi ſe. 2) v. a. někoho zaſednauti.

Niederſtämmig, adj. njzký; niederſtämmige Bäume, njzké ſtromowj.

Niederſtechen, v. a. probodnauti, promrſſtiti kordem.

Niederſteigen, v. irr. n. sſtaupiti, sſtupowati.

Niederſtoßen, v. irr. a. porazyti, překotibti. 2) probodnauti, prohnati, promrſſtiti, zaklati.

Niederſtürzen, v. n. zkáceti ſe, překotiti ſe. 2) v. a. porazyti, překotiti.

Niederträchtig, adj. opowržený, přewrhlý, mrcha člowěk!

Niederträchtigkeit, f. opowrženoſt.

Niedertreten, v. irr. a. poſſlapati, conculcare; die Schuhe, ſeſſlapati.

Niedertrinken, v. a. vpiti.

Niederung, f. nižina.

Niederwand, f. ſpodky, kalhoty, poctiwice.

Niederwärts, adv. dolů, k zdolowu, nazdol.

Niederwerfen, v. a. někoho porazyti, někým o zem dáti, meyknauti někým.

Niederzerren, v. a. ſtrhnauti, ſſmeyknauti.

Niederziehen, v. a. ſtáhnauti.

Niedlich, adj. čacký, činčaný; ein Haus, vtěſſený dům; Muſik, ljbezná, miloſtná hudba; Hut roſtomilý klobauk; Mädchen, ſſumné, čacké, ſſwárné děwče; in der Kinderſprache, činčaný. 2) von Speiſen, aupráwný, ſtkwoſtný.

Niedlichkeit, f. čackoſt, ſſwárnoſt, činčanoſt.

Niednagel, m. S. Nietnagel.

Niedrig, adj. njzký, humilis; comp. niedriger, nižſſj; adv. njzce, njzko; niedrig ſtehen, njzko ſtáti; ein niedriger Fluß, mělká řeka; niedrig ſchreiben, ſproſtě, njzko pſáti; in der Bibel, ponjžený.

Niedrigen, v. a. njžiti, ponižowati.

Niedrigkeit, f. njzkoſt.

Niedrigung, f. nižina.

Niefel, f. myſſi.

Niemals, adv. nikdý, nikdá, nunquam.

Niemand, pron. nikdo, žádný, nemo; gar Niemand, nižádný, ani křjſtka, ani člowjčka, ani žiwé duſſe.

Niere, f. ledwina, ren; dim. das Nierchen, ledwinka.

Nierenförmig, adj. ledwinowatý, ledwinkowatý.

Nierenſtein, m. ledwinowý kámen, ledwinec.

Nierenſtück, n. kus od ledwiny.

Nieſekraut, n. porſán, Achillea Ptarmica Lin.

Nieſeln, v. n. huhňati, ňuhňati.

Nieſemittel, n. keychacý proſtředek, ljk.

Nieſen, v. n. keychati; einmal, keychnauti.

Nieſen-, keychawý; das Nieſepulver, keychawý práſſek, čemerka.

Nieſen, n. keychánj; einmal, keychnauti keychnutj.

Nieſewurz, f. keychawka, čemeřice, čemerka, Helleborus Lin.

Nießbrauch, m. požjwánj, usus fructus.

Niet, n. neytek.

Niete, f. nic, nicka?

Nieten, v. rec. mezkowati ſe, ondati ſe, 2) v. a. neytowati.

Niethammer, m. neytownjk.

Nietnagel, m. neyt, neytek. 2) odděrek, záděra.

Niffeln, v. a. drbati, ſſauſtati.

Nikawitz, m. gikawec; Fringilla hyberna montana Kl.

Nilpferd, n. mrž, Russ. morž, Hippopotamus Lin.

Nimmer, adv. nikdý.

Nimmermehr, adv. nikdý wjce, gak žiw.

Nimmernüchtern, m. nedopita.

Nimmerſatt, m. nedoſyta, neſyta, nedožraut, wlčj ſtřewo. a) neſyt, nejeſyt, nedoſyt, Tantalus Kl.

Nimmerstag, m. auf Sanct Nimmerstag, na pſý letničky, za vherſký měſýc, ten auterý po ſmrti, ad Calendas Graecas.

Nippen, v. n. ljzati, ſrkati.

Nirgend, Nirgends, adv. nikde, nikdež, nullibi; nirgendshin, nikam, nullo; nirgendsdurch, nikudy, nulla via.

Niſchel, m. kotrba.

b Niß, f. pl. Niſſe, hnida, lens, voller Niſſe, hnidowatý.

Nißkamm, m. hnidowý hřeben.

Niſten, v. n. hnjzditi ſe, nidificare.

Nix, m. haſtrman, wodnjk.

Noch, I. Conj. ani, neque; weder reich noch arm, ani bohatý ani chudý. II. adv. a) geſſtě, adhuc; er ſchläft noch, geſſtě ſpj; gib mir noch zu trinken, dey mi geſſtě pjti. b) doſawad, er lebt noch, doſawad geſt žiw; er iſt noch nicht da, doſawad tu nenj. c) Noch ſo ſehr, noch ſo groß, noch ſo reich, ſebe wjce, ſebe wětſſj, ſebe bohatſſj. d) Ich ſehe kaum den Thurm, und alſo noch weniger, die Kirche, ſotwa widjm wěž, a tak tjm mýň koſtel.

Nochmahlig, adj. opáčný, opětowaný.

Nochmahls, adv. geſſtě gednau.

Nocke, f. wnuka.

None, f. nona, dewátá.

Nonne, f. řezanice, nunwice. 2) geptiſſka, mniſſka, monialis.

Nonnen-, geptišſký; das Nonnenkloſter, geptišſký, panenſký kláſſter.

Nord, m. půlnoc, Septentrio. 2) půlnočnj wjtr, Russ. ſewer, Boreas.

Nord-, půlnočnj; der Nordpol, půlnočnj vhel.

Norden, m. půlnoc; gegen Norden, k půlnocy, na půlnoc; aus Norden, od půlnocy.

Nordiſch, adj. S. Seq.

Nördlich, adj. půlnočnj, adv. na půlnoc.

Nordlicht, n. půlnočnj čerwánky, aurora borealis.

Nordoſt, m. ſtrana mezy půlnocý a wzchodem. 2) S. Sequ.

Nordoſtwind, m. wjtr mezy půlnocý a wzchodem.

Nordſtern, m. půlnočnj hwězda.

Nordweſt, m. ſtrana mezy půlnocý a západem. 2) S. Sequ.

Nordwind, m. půlnočnj wjtr, Boreas.

Nörgeln, v. n. bublati, mumlati.

Noß, n. dobytče.

Nößel, m. žeydljk, Sextarius; dim. das Nößelchen, žeydljček.

Note, f. nota; dim. das Nötchen, notička.

Noten-, notowý; das Notenpapier, notowý papjr, na noty.

Notenſchreiber, m. notař.

Noth, adv. třeba, potřebj; ich habe es nicht noth, nemám toho potřebj.

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.

Noth-, w nauzy, z nauze; die Nothlüge, lež z nauze. 2) w potřebě, z potřeby; der Nothdienſt, ſlužba w potřebě.

Nothdringen, v. irr. a. z nauze přinntiti přinutiti; nothgedrungen, nauzý přinucen, dohnán.

Nothdurft, f. potřeba, necessitas. 2) nauze; Nothdurft leiden, nauzy třjti, trpěti. 3) polehčenj žiwota; ſeine Nothdurft verbrichten, žiwotu polehčiti, na záchod, na ſtranu gjti.

Nothdürftig, adj. nuzný, potřebný, egens; ein nothdürftiger Menſch, nuznjk; nuzák, nuzař; foem. nuznice. adv. s potřebu; es reicht ſo nothdürftig zu, gakž takž s potřebu poſtačuge.

Nothdürftigkeit, f. potřebnoſt, nuznoſt.

Nothfall, m. čas nauze, potřeby.

Nothgericht, n. hrdelnj práwo.

Nothhelfer, m. pomocnjk w nauzy. 2) Beym Seifenſieder, přjſſtelky.

Nothhülfe, f. pomoc w nauzy, z nauze, .

Nöthig, adj. potřebný, necessarius, adv. potřebně. 2) adv. Es iſt nöthig, geſt potřebj; Geld nöthig haben, peněz mjti potřebj, zapotřebj.

Nöthigen, v. a. nutiti, přinutiti, cogere; ich bin genöthigt es zu thun, gſem přinucen, to včiniti; er thut es gonöthigt, bezděky to činj. 2) pobjzeti, nutkati; zum Eſſen, k gjdlu.

Nöthigkeit, f. potřebnoſt.

Nothjahr, n. drahý rok.

Nothknecht, m. pacholek, pomocnjk z nauze.

Nothleidend, adj. nauzy trpjcý,

Nothpfennig, m. penjz k potřebě.

Nothſtall, m. liſyce.

Nothſtand, m. nuzný, bjdný ſtaw.

Nothtaufe, f. křeſt z potřeby.

Nothwehr, f. obrana z potřeby, z nauze.

Nothwendig, adj. potřebný; ſchlechterdings, newyhnutedlně potřebný; adv. Es iſt nothwendig, geſt potřebj.

Nothwendigkeit, f. potřebnoſt, potřeba. Unumgängliche; newyhnutedlná; in die N. verſetzen, nutiti, přinutiti, dohnati, donutiti.

Nothzucht, f. náſylj, náſylné pohaněnj, poruſſenj panny, Vis.

Nothzüchtigen, v. a. náſylj včiniti, náſylně pohaniti, poruſſiti pannu.

Nothzüchtiger, m. náſylnjk.

November, m. liſtopad, November.

Nu, nu; in einem Nu, w okamženj.

Nüchtern, adj. lačný, čtitrobný, jejunus; nüchtern trinken, eſſen, na čtitrobu pjti, gjſti; ein nüchterner Speichel, ſlina z čtitroby; auf nüchternen Magen, na lačný žaludek. 2) ſtřjzwý, ſtřjzliwý, crapula solutus; wieder nücht. werden, wyſřjzwěti, wyſtřjzliwěti; nüchtern leben, ſtřjzliwě, ſtřjdmě žiwu býti. adv. —ně; —wě.

Nüchterheit Nüchternheit, f. čtitroba, lačnoſt. 2) ſtřjzliwoſt.

Nudel, f. nudle, řezance. 2) Schopfnudeln, ſleyſſky, ſſleyſſky.

Nudelbret, n. wálec na nudle.

Nudelmacher, m. nudlář; die —inn, nudlářka.

Nudelſuppe, f. poljwka z nudlj.

Nüffeln, v. n. huhňati, ňuhňati.

Null, adv. null und nichtig machen, zmařiti, w niweč obrátiti.

Null, Nulle, f. nulla.

Nummer, f. numero; eine gute Nummer bey Jemanden haben, dobře v někoho ſtáti.

Nummeriren, v. a. počjtati, numerowati.

Nun, adv. nynj, nunc; nun weiß ichs, nynj to wjm. 2) tedy; Glauben ſie nun, daß —, myſlegjli tedy, že —. 3) nuže; nun, wie befinden ſie ſich? nuže, gakž ſe magj? nun wohlan! nuže tedy! nun, nun; nu, nu; wenn er nun ſpräche, kdyby pak řekl.

Nunmehr, adv. nynj.

Nunmehrig, abj. adj. nyněgſſj.

Nur, adv. gen, modo; er ging nur hinaus, gen wyſſel. 2) Conj. gen, toliko, dumtaxat; Gevatter, nur ein Wort, gá řku, kmotře, gen na ſlowo; nicht nur hören, ſondern auch ſehen, netoliko ſlyſſeti, alebrž y widěti.

Nuß, f. pl. Nüſſe, ořech, nux; dim. das Nüßchen, ořjſſek; eine wälſche Nuß, b wlaſký ořech; juglans; eine große, chřapáč; eine zeitige, weylupek; eine wurmſtichige, hwjžď; Nüſſe knacken, ořechy lauſkati; in die Nüſſe gehen, na ořechy gjti.

Nuß-, ořechowý, ořeſſný; das Nußöhl, ořeſſný oleg; die Nußſchale, ořechowá ſſkořjpka, ſſupina.

Nußbaum, m. ořech, ořechowý ſtrom; adv. col. ořeſſj, ořeſſina.

Nußbäumen, adj. ořechowý.

Nußbeißer, m. Nußbrecher, m. ořeſſnjk.

Nußfarbe, f. ořechowá barwa.

Nußfarbig, adj. ořechowý, ořechowé barwy.

Nußgarten, m. ořeſſj, ořeſſina.

Nußhacker, m. Nußhäher m. Nußkrähe, f. ſogka, ſogák, Lorvus Corvus Caryocactis Caryocactes Lin.

Nußkern, m. ořech, ořechowé gádro.

Nußknacker, m. lauſkáček.

Nußſtaude, f. ljſkowj, ljſſtj.

Nuth, f. dráha, dražba; eine Nuth machen, dražiti, wydražiti.

Nothhobel Nuthhobel, m. dražebnjk.

Nutz, m. S. Nutzen.

Nütz, adj. vžitečný, utilis; das iſt nichts nütze, to nenj na nic.

Nutzanwendung, obrácenj k vžitku.

Nutzbar, adj. vžitečný.

Nutzbarkeit, f. vžitečnoſt.

Nützen, v. n. proſpěti, k vžitku, platen býti, prodesse; das nützt nichts, to nenj k ničemu; was nützt es, co geſt to platno? co to proſpjwá?

Nutzen, v. a. vžjwati, potřebowati, uti; eine Gelegenheit, přjležitoſt vžiti; einen Menſchen, člowěka dobře potřebowati.

Nutzen, m. vžitek, požitek, usus; zu was Nutzen? k gakému vžitku? ſich etwas zu Nutzen machen, něco k ſwému vžitku obrátiti; auf ſeinen Nutzen ſehen, vžitku ſwého hleděti; Nutzen bringen, vžitek přináſſeti; kleiner Nutzen, vžiteček.

Nutzlos, adj. bezvžitečný, nevžitečný.

Nutznießung, f. požjwánj.

Nutznießer, m. požiwatel, usufructuarius.

Nutzung, f. vžitek, požitek, požjwánj.

Nympfe, f. nymfa. Srb. Wila 2) hadj hlawa, moteylice, Libellula Grandis Lin.