O.

O, interj. ó! o Freund! ó přjteli! o wehe! ó běda! naſtogte! o Himmel! ó Bože! o der Schande! ó hanba! o mich armen! ó gá bjdný člowěk.

Ob, praep. nad, super; ob dem Haupte, nad hlawau; ob dem Mahle, při gjdle, obědě; Oeſterreich ob der Ens, Rakauſy nad Onaſau. 2) Conj. zdali, li, zdali, an, utrum; Frage ihn, ob er es geſehen hat, optey ſe ho, widělli to; ſehe zu, ob er es iſt, podjwey ſe, geli on to; ich weiß nicht, ob ichs thue oder nicht, newjm, vdělámli to, (zdali to vdělám) čili ne; ob er? zdali on? 3) Als ob, gakoby; Gerade, als ob heute ein Feſttag wäre, práwě, gakoby dnes byl ſwátek.

Obacht, f. pozor.

Obbemeldet, obbenannt, obberührt, obbeſagt, adj. ſwrchu, wýſſe oznámený, gmenowaný, dotčený, prawený.

Obdach, n. ſtřecha. 2) ſchránka; hoſpoda; etwas unter Obdach bringen, něco ſchowati.

Oben, adv. nahoře, nawrchu, ſwrchu, super; oben ſchwimmen, powrchu plowati, ſwrchu ſplýwati; oben (im Hauſe,) nahoře (w domě); von oben an bis unten aus, s hůry až dolů; von oben her, ſezhora, s hůry; ganz oben, neyweyš. 2) fig. a) weyš, wýſſe, ſwrchu; b wie oben geſagt worden, gakž wýſſe, ſwrchu řečeno bylo. b) Oben an ſitzen, ſtehen, nahoře ſeděti, ſtáti. c) Oben drein, nadto, k tomu geſſtě; oben drein geben, nádawku k tomu dáti, naddati. d) Oben hin, ledabylo, halabala, na odbyt, na zdařboh, lecgaks, obiter; obenhin berühren, běžně podotknauti.

Ober, adj. ſwrchnj, hořegſſj, superior; die obere Fläche, ſwrſſek, ſwrchek, superficies; der obere Stock, hořegſſj ponebj, poſchodj; der obere Mühlſtein, běhaun, ſwrchnj žernow; der obere Theil einer Sache, ſwrſſek. 2) hornj, hořegſſj, wyſſnj; Oberſachſen, hornj, wyſſnj Saſy. 3) fig. wyšſſj; die obern Schulen, wyšſſj ſſkoly; die Obern, wrchnj, předſtawenj; der Ober im Kartenſpiele, ſwrſſek, shorek, filek, chlapec. 4) Der Oberſte, a) neywyſſj, supremus. b) Oberſt, tiſýčnjk, plukownjk? tribunus militum.

Ober-, hořegſſj; der Oberſchenkel, hořegſſj ſtehno. 2) ſwrchnj; das Oberhemd, ſwrchnj koſſile; die Oberrinde, ſwrchnj kůra. 3) wrchnj; der Oberadmiral, wrchnj podlodnj? der Oberküchenmeiſter, wrchnj kuchař; der Oberrichter, wrchnj ſudj, ſaudce, rychtář. 4) wyſſnj; S. Oberland.

Oberälteſte, m. ſtarſſj, neyſtarſſj pořádku, cechmiſtr.

Oberamt, n. wrchnj auřad, wrchnoředitelſký auřad.

Oberamtmann, m. wrchnj; die —inn, wrchnice, wrchňowá.

Oberamtsbericht, m. ſpráwa wrchnjho, nebo wrchnoředitelſkého auřadu.

Oberarm, m. rameno, lacertus.

Oberaufſeher, m. wrchnj dohljžitel.

Obrraufſeheramt Oberaufſeheramt, n. wrchnj dohljžitelſtwj.

Oberaufſicht, f. wrchnj dohljženj.

Oberbauch, m. nadbřjſſek.

Oberbefehl, m. wrchnj, neywyšſſj nařjzenj.

Oberbefehlshaber, m. neywyšſſj zpráwce.

Oberbein, n. wlaſká, laſká, natnj, náwnj, wnawná koſt, ganglion.

Obrbereiter Oberbereiter, m. wrchnj progjžďce?

Oberbergmeiſter, m. wrchnj, hornj miſtr, podhornj?

Oberbett, n. duchna, ſwrchnice, ſwrchnj peřina.

Oberdeutſch, adj. wyſſňoněmecký.

Oberdeutſchland, n. wyſſnj, hornj Němcy (Němce).

Oberdreſcher, n. poklaſný, horrearius.

Obereinnehmer, n. wrchnj weyběřčj weyběrčj.

Obereiſen, n. in der Mühle, kypřice.

Oberfalkenmeiſter, m. podſokolčj?

Oberfläche, f. ploſka, powrchnoſt, ſwrchek, superficies.

Oberflächlich, adj. powrchnj; adv. —ně.

Oberförſter, m. wrchnj myſliwec, leſnj.

Oberforſtmeiſter, m. neywyšſſj poleſnj?

Oberfuß, m. nárt.

Obergericht, n. wrchnj práwo.

Obergeſpann, m. neywyſſj ſtoličný pán.

Oberhalb, adv. nad, weyš.

Oberhand, f. podloktj? 2) fig. moc, wláda, předek; haben, předek mjti, předčiti; erhalten, přednoſt, předek obdržeti; 3) prawá ſtrana; die Oberhand geben, prawau ſtranu dáti.

Oberhaupt, n. hlawa, neywyšſſj hlawa.

Oberhaus, n. hořegſſj djl domu. 2) hornj parlament.

Oberhaut, f. ljc.

Oberhefen, pl. droždj.

Oberherr, m. wrchnj pán.

Oberherrlich, adj. wrchnopanſký.

Oberherrſchaft, wrchnj wláda, wládařſtwj; neywyšſſj zpráwa.

Oberherrſchaftlich, adj. wrchnopanſký.

Oberhof, m. wrchnj djl dworu. 2) wrchnj práwo.

b Oberholz, n. okleſſťky.

Oberjäger, m. nadleſnj?

Oberjägermeiſter, n. nadlowčj.

Oberkammerherr, m. wrchnj komornj pán.

Oberkirchenrath, m. wrchnoduchowenſká rada.

Oberkleid, n. ſwrchnj ſſat; oděwacý ſukně.

Oberknecht, m. koňák, woráč; nádwornjk.

Oberland, n. wyšſſj, hořegſſj země, krag.

Oberländer, m. obywatel wyſſnjch zemj.

Oberländiſch, adj. wyſſnozemſký.

Oberleder, n. nárt.

Obermann, rozſudj, arbiter. 2) ſwrſſek, shorek, chlapec; im Sachſpiele Schachſpiele, ſwrchnjk.

Obermeiſter, m. cechmiſtr.

Oberofficier, m. wyšſſj oficýr.

Oberprieſter, m. in der Bibel, neywyšſſj kněz.

Oberpoſtamt, n. wrchnj poſſtowſký auřad.

Oberriſt, m. nárt.

Oberrock, m. kabát; der Uiberrock, ſwrchnj kabát.

Oberſchenk, m. podčeſſj.

Oberſchlächtig, adj. korečnj; eine oberſchl. Mühle, korečnjk, korečnj mleyn; der Müller darauf, korečnjk.

Oberſchwelle, f. podwog.

Oberſitz, m. wyšſſj ſeděnj, ſedadlo. 2) fig. přednj mjſto, předek.

Oberſtallmeiſter, m. wrchnj podkonj.

Oberſt, Obrſte, m. obrſſt, tiſýčnjk, plukownjk? die —inn, obrſſtka, obrſſtowá, plukownice, tiſýčnice.

Oberſt, S. Oben.

Oberſthofmeiſter, m. neywyšſſj poddwořj?

Oberſtjägermeiſter, m. neywyšſſj podlowčj.

Oberſtlieutenant, m. obrſſtlaytnant, podtiſýčnjk, podplukownjk?

Oberſtſtallmeiſter, m. neywyšſſj podkonj.

Oberſtwachtmeiſter, m. majór, neywyšſſj ſtražmiſtr.

Obertheil, m. ſwrchek.

Oberwärts, adv. k zhorowu, nahoru.

Obgleich, Conj. ač, ačkoli, nechť, kráſně, quamquam.

Obhaben, v. n. na ſobě mjti.

Obhanden, S. Vorhanden.

Obhut, f. ochrana; in Obhut nehmen, pod ochranu wzýti.

Obig, adj. hořegſſj, předeſſlý.

Oblaſt, f. powinnoſt.

Oblate, f. oplatek; davon, oplatkowý.

Oblatenbäcker, m. oplatečnjk.

Oblatenweib, n. oplatečnice.

Obliegen, v. n. přemocy, ſwjtězyti. 2) na péči mjti. 3) pilnu býti, oddati ſe na něco, hleděti něčeho; den Wiſſenſchaften, vměnjm ſe oddáwati, w vměnjch ſe cwičiti. 4) přjſluſſeti; Dir liegt es ob, tobě to přináležj, přjſluſſj.

Obliegenheit, f. zaměſtknánj; powinnoſt.

Obligation, f. zápis, obliġacý.

Obmann, m. dohljdce. 2) rozſudj.

Obrigkeit, f. wrchnoſt, dominium.

Obrigkeitlichkeit Obrigkeitlich, adj. wrchnoſtenſký, dominicalis; adv. —ſky.

Obriſt, m. S. Oberſt.

Obſchon, Conj. ač, ačkoli, kráſně, nechť.

Obſchweben, v. n. wznikati, naſtáwati, roznáſſeti ſe; obgeſchwebt, wzniklý, naſtalý, trwagjcý.

Obſicht, f. pozor, dohljdka.

Obſiegen, v. n. zwjtězyti.

Obſieger, m. zwjtězytel.

Obſorge, f. péče, ſtaroſt.

Obſt, n. owoce, poma; friſches Obſt, rané, raučj owoce; gedörrtes, ſuchár; abgefallenes, pádel, pádež, padanka.

Obſt-, owocný; der Obſtmarkt, owocný trh.

Obſtand, m. odpor.

Obſtatt, m. odpor.

Obſtbäcker, m. owocnjk.

Obſtbaum, m. pl. Obſtbäume, owocný ſtrom; gepfropfter, ſſtěp; viele gepfr. Bäume, b ſſtěpj; ein wilder, pláň; dim. das Obſtbäumchen, ſſtjpek; pláňka,

Obſtbrecher, m. Obſthamen, m. ſſkřipec.

Obſtdarre, f. ſuſſjrna (na owoce).

Oebſter, n. Oebſtler, n. hljdač owoce. 2) owocnjk, gablečnjk; die —inn, owocnice, gablečnice.

Obſtfaß, n. pl. die Obſtfäßer, ſſpich; dim. das Obſtfäßcheu Obſtfäßchen, ſſpiſſek.

Obſtgarten, m. pl. Obſtgärten, ſſtěpnice, ſad, pomarium.

Obſthändler, m. Obſtkrämer, m. owocnjk, gablečnjk, ſadař; die —inn, owocnice, gablečnice, ſadařka.

Obſtjahr, n. aurodný rok na owoce.

Obſtkammer, f. owocnice.

Obſtmonath, m. zářj, September.

Obſtreich, adj. owocnatý.

Obwalten, v. n. nacházeti ſe, nalézati ſe, přitomnu býti; týkati ſe; aus obwaltenden Urſachen, ze zwniklých wzniklých, wzeſſlých, naſtalých, panugjcých přjčin.

Obwohl, Conj. ač, ačkoli.

Ocean, m. wyſoké moře, oceanus.

Ochelbeze, auklegka.

Ocher, m. oġr.

Ochergelb, adj. oġrowý.

Ochs, m. wůl, bos; dim. das Oechschen, wolek, woleček; ein junger, wolče, běhaun, běhaunek, junec; ein altverſchnittener, ſtarořezanec; jungverſchnittener, mladořezanec. Ein Ochs im Joche, jochař; im Krummhölzern, krumpolák; einen Ochſen auswirken, hyblowati; das erſte Viertel aushauen, karbowati; die Ochſen ſtehen am Berge, newj giž kam koz hnáti, kudy teď, konopj z konopj . 2) býk, taurus. 3) fig. wůl, mezek, hňup, ſſpalek.

Ochſen, v. n. běhati ſe, hráti ſe, honiti ſe.

Ochſen-, wolowý, wolſký, bovinus; Ochſenwammen, wolowý lalok.

Ochſenbauer, m. wolař.

Ochſenbrech, n. gehlice, babj hněw.

Ochſendumm, adj. hlaupý gako wůl, wolowſký, zwolowatělý; werden, zwolowatěti.

Ochſenfleiſch, n. wolowina, wolſké maſo. 2) howězyna.

Ochſengeld, n. ġroš od beyka.

Ochſengeruch, m. wolina.

Ochſenhaft, n. wolowſký; adv. —ſky.

Ochſenhaftigkeit, f. wolowſtwj.

Ochſenhändler, m. wolař, honák, wolák.

Ochſenhaut, f. wolowice.

Ochſenhirt, m. wolák, ſkoták.

Ochſenjoch, n. klika, joch na wola.

Ochſenjunge, m. pohůnek, wolák.

Ochſenkalb, n. beyček, beyče.

Ochſenkopf, m. wolſká hlawa. 2) fig. buwol, wůl.

Ochſenkraut, n. babj hněw, gehlice, Ononis Spinosa Lin.

Ochſenmarkt, m. a) wolſký; b) dobytčj trh.

Ochſenmäßig, adj. wolowſký; adv. —ſky.

Ochſenmiſt, m. wolſký hnůg, wolowinec.

Ochſenpoſt, f. zdlauhawá, račj gjzda.

Ochſenrübe, f. zagečj auſſko.

Ochſenſtall, m. wolſký chljw, woljn.

Ochſentreiber, m. wolák, honák.

Ochſenvieh, n. ſkot wolů, wolſký.

Ochſenziemer, m. beykowec, žjla, poſok.

Ochſenzunge, f. wolowý gazyk. 2) wolowý gazyk, Anchusa Offic. Lin.

Ochſig, adj. wolowſký; adv. —ſky.

Ockeley, f. aukleg, auklegka.

Octav, oktáw; in Octav, w oktáwu.

Octava, f. oktáwa.

October, m. řjgen, october.

Oculieren, v. a. očkowati.

Oculiſt, m. očj lékaře lékař.

Oede, adj. puſtý, zpuſtlý, desertus; ein öder Ort, puſtina, puſtotina, puſté mjbſto; ein Feld öde liegen laſſe laſſen, pole nechati ladem, aulehlem; öde werden, zpuſtnauti; öde machen, zpuſtiti, w pauſſť obrátiti.

Oede, f. pauſſť, puſtina, puſſtina.

Odem, m. S. Athem.

Oder, Conj. nebo, anebo, aut; gib entweder Waare oder Geld, dey mi zbožj nebo penjze. 2) neboli; ich weiß nicht ob es Lob oder Tadel iſt, newjm, geli to chwála neboli hana. 3) či, čili; warum kommt er nicht? oder iſt er krank? proč nepřicházý? či geſt nemocen? du oder er? ty čili on?

Odermenig, m. řepjk, ſtarček, Agrimonia Eupatoria Lin.

Ofen, m. pl. Oefen, kamna, Fornax; der Ofen raucht, kamna, pec kauřj. 2) der innwendige Raum in Ofen, pec; der Ort unter dem Ofen, kauzeň; (podkamnj); dim. das Oefchen, kamýnka; pl. pýcka.

Ofenbank, lawice v kamen.

Ofengabel, f. widlice; Ofengeräthe, n. ožehy, pl.

Ofenhüter, m. pecywálek.

Ofenjüdel, m. předpecký, focarius.

Ofenkachel, m. kachel do kamen, w kamnech.

Ofenkeſſel, m. měděnec.

Ofenkrücke, f. hřeblo, rutrum.

Ofenloch, n. čeleſten, prſk, vſta; das Rauchloch, capauch, ſopauch.

Ofenröhre, f. trauba w kamnech.

Ofenruß, m. ſaze z pecy, z kamen.

Ofenſetzer, m. kamnář.

Ofenthür, f. dwjřka v, do, kamen.

Ofentopf, m. měděnec, kamnowec.

Ofenwiſch, m. pometlo.

Offenbar, adj. zgewný, zřegmý, manifestus; eine offenbare Lüge, makawá lež; die offenbare Weisheit, prawdiwá, prawdaucý prawda; werden, na gewo přigjti; machen, wygewiti, na gewo, na ſwětlo, wyneſti; adv. —wě; mě. —mě.

Offenbaren, v. a. wygewiti, na gewo, na ſwětlo wyneſti. 2) zgewiti, revelare.

Offenbarlich, adj. zgewný; adv. —ně.

Offenbarung, f. wygewenj, manifestatio. 2) zgewnj zgewenj; des H. Joannis, zgewenj ſw. Jana, Apocalypsis S. Joannis.

Offenheit, f. otewřenoſt, vpřjmoſt.

Offenherzig, adj. bezelſtný, vpřjmný, otewřeného ſrdce. adv. —mně.

Offenherzigkeit, f. vpřjmnoſt, otewřenoſt ſrdce.

Offenkündig, adj. wůbec známý.

Oeffentlich, adj. weřegný; adv. —ně.

Oeffentlichkeit, f. weřegnoſt.

Officier, m. oficýr.

Officierkorps, n. oficýrſtwo.

Officierſtelle, f. oficýrſtwj.

Officin, f. oficýna, tiſkárna, lékárna a těm podobné djlny.

Oeffnen, v. a. otewřjti, odewřjti; jetzt, otwjrati, aperire. 2) mit dem Schlüßel, odemknauti, odmykati. 3) Als ein Loch, b odhraditi, pandere; eine Schleuſe, wyhraditi. 4) fig. otewřjti.

Oeffner, m. paprſek.

Oeffnung, f. das Oeffnen, otwjránj, odmykánj, odemknutj; eine Oeffnung in etwas machen, něco otewřjti, načjti; in ein Ey, nakliwnauti. 2) ſtolice; Oeffnung haben, ſtolicy mjti.

Oft, adv. čaſto, saepe; comp. öfter, čaſtěgi; Superl. am öfterſten, neyčaſtěgi; ſehr oft, přečaſto; wie oft? kolikrát? erinnere ihn daran, ſo oft du ihn ſiehſt, kokrátkoli kolikrátkoli ho vwidjš.

Oefter, adj. čaſtěgſſj; öftere Ausfälle thun, čaſtěgſſj wýpady činiti.

Oefters, adv. čaſtěgi, mnohokrát, čaſtokrát, začaſté; man ſpricht öfters etwas, was man nicht ſo meint, mnohokrát ſe řekne, co ſe tak nemjnj.

Oftmahlig, adj. čaſtý.

Oftmahls, adv. čaſto, začaſté.

Oh! ó!

Oheim, m. Ohm, m. vgec, avunculus.

Oehl, n. oleg, oleum; Oehl ſchlagen, oleg tlačiti.

Oehl-, olegný; die Oehlhefen, olegný kal, rmut, amurca. 2) olegowý; die Oehlfarbe, olegowá barwa. 3) na oleg; der Oehlkrug, dčbán na oleg, olegná baňka.

Oehlbaum, n. oljwa, oliva; viele Oehlbäume, oliwowj.

Oehlbäumen, adj. oliwowý.

Oehlbeere, f. oljwka.

Oehlberg, m. hora oliwetſká (oliwowá).

Oehlbild, n. olegowý obraz.

Oehldruſen, pl. patěſký patěſky, zábog, Fraces Faeces.

Oehlen, v. a. olegem zadělati, napuſtiti, olegowati; geöhltes Papier, olegem napuſſtěný, olegowaný papjr.

Oehlfläſchchen, n. olegjček.

Oehlflecken, m. flek od olege.

Oehlgarten, n. oliwowá zahrada.

Oehlgötze, m. trdlo.

Oehlhändler, n. olegkář, olegnjk; die —inn, olegkářka, olegnice.

Oehlicht, adj. olegowatý; die öhlichte Beſchaffenheit, olegowatoſt.

Oelig, adj. olegný; olegnatý; öhlige Beſchaffenheit, olegnatoſt.

Oehlkind, n. pomazaný.

Oehlkuchen, m. bochnice, opelka.

Oehlmahlerey, f. maljřſtwj olegnj barwau.

Oehlmann, m. olegnj, olegkář.

Oehlmühle, f. olegna, olegnice.

Oehlmüller, m. Oehlſchläger, m. olegnjk, zábognjk.

Oehlreich, adj. olegnatý.

Oehltonne, f. tuna na oleg, od olege.

Oehlung, f. die letzte, poſlednj pomazánj, extrema unctio; geben, poſlednj pomazánj dáti, ol. olegowati.

Oehlzweig, m. ratoleſt oliwowá.

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Ohneweiters, adv. bez průtahu, okolků.

b Ohnfehlbar, adj. nepochybný, nechybný, nemylný, adv. —ně; bezpochyby.

Ohngefähr, S. Ungefähr.

Ohnmacht, f. mdloba, neſtatečnoſt, imbecillitas. 2) mdloba, omdlenj, omráčenj, Syncope, deliquium animi; in Ohnmacht fallen, do mdloby vpadnauti, omdleti, omdljwati; der Ohnmacht ausgeſetzt ſeyn, omdljwati, omdljwáwati.

Ohnmächtig, adj. mdlý, neſtatečný, imbecillis; werden, omdleti; ſeyn, omdljwati, na mdlobách ležeti; adv. mdle, neſtatečně.

Ohnmaßgeblich, S. Unmaßgeblich.

Ohnſchattig, adj. bezſtinný, ascius.

Ohnvogel, m. pelikán, nejeſyt.

Oho! oho!

Oehr, n. auſſko; an den Gefäßen, vcho, auſſko.

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.

Oehre, f, f. gawor.

Oehren, v. a. auſſko přidělati.

Ohrenbläſer, m. nadymač; die —inn, nadymačka.

Ohrenbläſerey, f. nadymactwj,.

Ohrendrüſe, f. závſſnice, parotis.

Ohrengehenk, n. návſſnice, inauris.

Ohrenklingen, n. zněnj, hučenj w vſſjch.

Ohrenſchwamm, m. vſſička, vſſáč, Peziza auricula Lin.

Ohrenſpange, f. návſſnice.

Ohrenträger, m. nadymač, ſok.

Ohrenzwang, m. boleſt w vſſjch, otalgia.

Ohreule, f. kalaus, Strix otus Lin.

Ohrfeige, auf die Wange, poliček, fliňk, facka; hinteres Ohr, závſſek; auf den hintern Theil des Kopfes, záſſigek; auf den Kopf, pohlawek; eine Ohrfeige geben, závſſek, poliček dáti, wytjti; mehrere, poličkowati, zaſſigkowati, hubu nabančiti.

Ohrfinger, m. lichnjk, maljk.

Ohrkäfer, m. S. Ohrwurm.

Ohrküſſen, n. poduſſka, dim. das Oehrküschen, poduſſtička.

Ohrläppchen, n. lalauſſek, lalauček v vcha.

Oehrling, m. ſſkwor.

Ohrlos, adj. bezvchý.

Ohrmahl, n. znamenj na, w vchu.

Ohrring, m. návſſnice, navſſka.

Ohrwurm, m. ſſkwor, mor. piſkawka, sl. vcholák, Forficula auriculoria auricularia Lin.

Oehſe, f. auſſko.

Oekelnahme, m. přezdjwka.

Oekonom, m. hoſpodář.

Oekonomie, f. hoſpodářſtwj.

Oekonomiſch, adj. hoſpodářſký; adv. —ſky.

Oel, S. Oehl.

Oleaſter, m. čeſká oljwa Elaeagnus Lin.

Olive, f. oljwa, oliva Lin.

Oliven-, oliwowý; die Olivenfarbe, oljwowá barwa.

b Olymp, m. olymp.

Omat, n. otawa.

Onvogel, S. Ohnvogel.

Onyx, m. Onyx.

Opal, m. opal.

Oper, f. opera.

Operiſt, m. operyſta; die —inn, operyſtka.

Operment, n. vtreych.

Opfer, n. obět, ofěra; Opfer verrichten, obět konati; etwas zum Opfer bringen, něco za obět přineſti, obětowati.

Opfer-, obětnj; das Opfermeſſer, obětnj nůž.

Opferaltar, m. obětnice.

Opferkaſten, m. Opferſtock.

Opfermann, m. obětnjk.

Opfern, v. a. obětowati, obět konati, přineſti.

Opferordnung, f. obětnj řád.

Opferprieſter, m. obětnjk, obětugjcý kněz.

Opferſtock, m. pokladnice.

Opferthier, n. dobytče obětnj, k obětowánj.

Opfertiſch, m. obětnice.

Opferung, f. obětowánj.

Opium, n. opium, makowé mléko.

Orakel, n. orakulum.

Orange, f, f. pomoranč.

Orangerie, f. pomorančnice.

Orant, m. hledjk, Antirrhinum Orontium Lin.

Oratorium, n. modlitebnice.

Orden, m. řád, ordo; geiſtlicher Orden, duchownj řád, zákon, řehole.

Ordens-, řádu; das Ordensband, pentle řádu; der Ordensgenoß, ſpolečnjk řádu; das Ordenszeichen, znamenj řádu, řád.

Ordensbruder, m. bratr gednoho řádu. 2) řeholnjk.

Ordensgeiſtliche, n. řeholnjk.

Ordenskleid, n. řeholnj hazuka, habit.

Ordensmann, m. řeholnjk.

Ordensmeiſter, m. miſtr řádu.

Ordensritter, m. rytjř řádu.

Ordentlich, adj. řádný, pořádný, zpráwný; etwas ordentlich erzählen, něco pořádně powjdati, ein ordentlicher Mann, řádný, pořádný, zpráwný člowěk; der nichts von der Stelle läßt, vklidný. 2) náležitý, přjležitý, přjſluſſný, řádný; ordentliche Obrigkeit, přjležitá, řádná wrchnoſt. 3) oprawdowý, ſkutečný; ordentlicher Aufruhr, prawé, ſkutečné takměř zbauřenj; er hat uns ordentliche Grobheiten geſagt, on nám takměř ſkutečné nezdwořiloſti prawil. 4) obyčegný; in ordentlichen Fällen, w obyčegných přjpadnoſtech. adv. řádně, pořádně; ordentlich den dritten Tag, pokaždé třetj den, er wird ordentlich jung, takměř mládne.

Ordentlichkeit, f. pořádnoſt.

Ordinanz, f. ordynancý.

Ordinieren, v. a. ſwětiti na kněžſtwj.

Ordination, f. ſwěcenj kněžſtwa, na kněžſtwo.

Ordnen, v. a. řjditi, pořádati, zpořádati, w pořádek vweſti; die Soldaten zur Schlacht, wogſko zſſikowati, w ſſik zaſtawiti. 2) poraučeti, nařjditi, nařizowati. 3) zřjditi, vſtanowiti; Prieſter, kněžj zřjditi, vſtanowiti.

Ordnung, f. řád, pořád, pořádek, pořádnoſt, ordo; in Ordnung bringen, w pořádek vweſti; die Truppen in Ordnung ſtellen, wogſko vſſikowati; nach der Ordnung, po pořádku. 2) ſtřjda, classis; die Schüler der erſten Ordnung, ſſkolácy prwnj ſtřjdy.

Ordnung liebend, adj. vklidný, zpráwný.

Ordre, f. nařjzenj.

Orf, m. zlategka? Sparus aurata Lin.

Organ, n. ſtrog.

Organiſation, f. naſtrogenj, zřjzenj.

Organiſch, adj. ſtrogowý?

Organiſiren, v. a. zřjditi, naſtrogiti.

b Organiſt, m. warhanjk; die —inn, warhanice.

Organiſtenkunſt, f. warhanictwj.

Orgel, f. warhany, organum; dim. das Oergelchen, warhánky; die Orgel ſpielen, na warhany hráti.

Orgelbau, m. ſtawenj warhan. 2) warhanářſtwj.

Orgelbauer, m. warhanář.

Orgeln, v. n. na warhany hráti.

Orgelpfeife, f. pjſſťala na warhanech.

Orgelwerk, n. warhannj ſtrog, warhany.

Orient, m. wzchod, (wýchod), oriens.

Orientaliſch, adj. wzchodnj, wýchodný.

Original, n. půwod.

Original, adj. půwodnj.

Orkan, m. wicher, ſtraſſliwá bauře.

Ort, m. pl. Oerter, und Orte, mjſto, locus; dim. das Oertchen, mjſtečko, mjſtko; ein einſamer Ort, ſaukromj; ein Wind- oder Sonnenfreyer Ort, zákampj; am Meere, pomořj; unter dem Dache, podkrowj; unter der Schacht, wohin das Erz aus andern Orten zuſammen geführt wird, razump; aller Orten, wſſudy; aller Orten her, odewſſad; hieſigen Orts, zde, tuto; an einigen Orten, mjſtem; von Ort zu Ort, mjſto od mjſta; etwas an ſeinem Orte geſtellt ſeyn laſſen, něčeho tak ponechati; es bleibt an ſeinem Orte geſtellt, oſtane to tak, zůſtane při tom; meines Orts, co ſe mne týče. 2) vhel angulus.

Ort-, n. pl. Orte, konec. 2) ſſart.

Ort-, mjſtný.

Ortband, n. nákončj v poſſwy. 2) Am Flegel, ſwor, ſwůra, ſwornjk.

Oertbeſchreibung, f. mjſtopis, topographia.

Ortbret, n. peleſť.

Oerte, cech, řada.

Ortengeſell, m. ſtarſſj towaryš.

Oertern, v. a. třjti pilau krage prken, neb hřebenů.

Oerterſäge, f. kragowá pjla, pilka.

Orthauer, m. hawjř, hornjk, který orty prokopáwá.

Orthaus, n. nárožnj dům.

Orthodox, adj. S. Rechtgläubig.

Orthographie, f. S. Rechtſchreibung.

Oertlich, adj. mjſtný.

Oertlichkeit, f. mjſtnoſt.

Ortpäuſchel, m. hrubé hawjřſké kladiwo.

Ortſchaft, f. mjſto, wes, kragina.

Ortſcheit, n. wzpora, rozporka.

Ortſchick, n. přjčnj čili křjžowa křjžowá ſlug w hornických doljch.

Ortſchief, adv. křiwovhelný.

Ortſemmel, f. duſſičky, božj koſti, žemle na duſſičky pečené.

Ortsgulden, m. pětigroš pětiġroš.

Ortſpuhle, f. kragowý brk.

Ortſtein, m. nárožnjk.

Ortſtrick, m. am Jagdtuche, obrno.

Ortsthaler, m. půlzlatnjk; neb 6 dobrých groſſů ġroſſů.

Ortung, f. ortuňk.

Ortsziegel, m. vhelnj cyhla.

Oſt, m. wzchod, (wýchod), oriens.

Oſt-, wzchodnj, wychodnj wýchodnj; der Oſtwind, wzchodnj, wýchodnj wjtr.

Oſten, adj. wzchod; aus Oſten, od wzchodu; gegen Oſten, ku wzchodu, ku wýchodu.

Oſter-, welikonočnj; das Oſterlamm, welikonočnj beránek.

Oſterabend, m. welikonočnj ſwatwečer.

Oſterblume, f. wětrnice, koniklec černý, Aycmone Palsatilla Anemone Pulsatilla Lin.

Oſterey, n. kraſlice.

Oſterfeſt, n. welikonočnj, hod Božj, ſwátky; welikanoc

Oſterfeyertag m. welikonočnj hod, ſwátek.

Oſtertag, n. welikonočnj ſlawný den, ſwátek.

Oſterfladen, m. mazanec, welikočnj welikonočnj bochnjček.

Oſterkerze, f. diwizna, Verbascum Thapsus Lin.

Oeſterlich, adj. welikonočnj.

b Oſterlazey Oſterluzey, f. podražec, Aristolochia Clematis Lin.

Oſtermeſſe, f. welikonočnj weyročnj weliký trh.

Oſtern, pl. welikanoc, welikonoce, pl.

Oeſtlich, adj. wzchodnj, wýchodnj.

Oſtſee, f. baltycké moře.

Othem, m. S. Athem.

Otte, f. wolſſe.

Otter, f. geſſtěr, vipera. 2) wydra, lutra Lin.

Otter-, wydrowý, wydřj; der Otterbalg, wydrowá kůže, měch; der Otterfang, lapánj wyder.

Otterfänger, m. wydrář.

Otterfleiſch, n. wydřina.

Ottergeſchmak, m. wydrowina.

Otterhund, m. pes na wydry.

Ottern-, geſſtěrčj; das Ottern-Gezücht, geſſtěrčj plemeno; das Ottern-Gift, geſſtěrčj ged.

Oxhaft, m. půl druhého wědra.