P.

Paar, adj. párowý, ein paare Zahl, párowý počet. 2) adv. paar oder einpaar ſpielen, ſuda nebo licha hráti.

Paar, n. pár, dwé; ein paar Schuhe, pár (dwě) ſtřewjc; drey paar Stiefeln, tři páry, tré bot; Paar und Paar, masc. dwa a dwa foem. dwě a dwě; Paar bey Paar, po páru, po dwau, dwě a dwě; zu Paaren treiben, zkrotiti; — dim. das Pärchen, párek; ein Paar, ein Pärchen werden, býti párek, wzýti ſe; ein Paar Teller, pár taljřů.

Paaren, v. a. párowati; Handſchuhe, rukawice. 2) Sich, pářiti ſe, pogjmati ſe.

Paarung, f. párowj.

Pabſt, m. S. Papſt.

Pacht, m. pl. die Pächte, pronágem.

Pachtung, f. ſmlauwa, Contractus. 2) nágem, pactum; in Pacht geben, do nágmu dáti, pronagmauti; annehmen, nagmauti.

Pacht-, nágemnj; der Pachtkontract, nágemnj ſmlauwa; das Pachtjahr, nágemnj rok.

Pachtanzeige, f. náwěſſtj o pronágem.

Pachten, v. a. nagmauti, nagjmati, conducere; pronágmauti pronagmauti, locari.

Pachter, m, m. pl. die Pächter, nágemnjk, Conductor. Die —inn, nágemnice.

Pachtfrau, f. nágemnice.

Pachtgeld, n. nágemné, nágemnj, penjze.

Pachtgut, n. pronagatý ſtatek.

Pachtherr, m. pronágemnjk, locator.

Pachtinhaber, m. nágemnjk.

Pachtlos, adj. bez nágmu.

Pachtluſtig, adj. nágmu žádoſtiwý.

Pachtmann, m. S. Pachter.

Pachtweiſe, adv. nágemně, nágemným způſobem.

Pachtzins, m. nágemnj činže.

Pack, m. und n. baljk, ſwazek; ein Pack Wagen Waaren, baljk zbožj; ein Pack Schriften, ſwazek ſpiſů; ein Pack Kleider, vzel, filec, vzljk; mit Sack und Pack ausziehen, ſe wſſjm ſe wyſtěhowati; dim. das Päckchen, baljček, ſwazeček, vzljček.

Pack, n. ſlota, chamradj, holota. 2) der Arme, pakoſta.

Pack-, obalowacý; das Packpapier, obalowacý papjr.

Packbret, n. na woze zadnj prkno.

Packbrücke, f. prkno, moſtek k zawazadlům.

Packen, v. rec. kliditi ſe; packe dich deiner Wege, hýbey, gdi po ſwých.

Packen, v. a. popadnauti; chňapnauti; chlapnauti. 2) pakowati do vzlu, filce, truhly neb ginam ſkládati.

b Packerey, n. S. Packgeräth.

Packet, n. ſwazek, vzljk, filec.

Packgeräth., n. zawazadla, pl.

Packhaus, n. wážnice.

Packleinwand, f. řežné, křečné plátno, loktuſſe.

Packpferd, n. ſaumar.

Packriemen, m. vtahowacý řemen.

Packſattel, m. ſaumarſké ſedlo.

Packträger, n. noſyč zawazadla, zawazadlnjk.

Packtuch, řežné plátno; loktuſſe.

Packwagen, m. wůz na zbožj.

Packweſen, n. zawazadlo.

Padde, f. podzemnj žába.

Paff, interj. baf, buf.

Paffen, v. n. baffati; einmal, bafnauti, zabafnauti ſy.

Page, m. páže, n.

Paißelbeere, f. S. Berberis.

Palette, f. paleta.

Pallaſch, m. palaš.

Pallaſt, m. pl. Palläſte, palac.

Palliſade, f. kolj.

Palm-, palmowý; das Palmöhl, palmowý oleg, der Palmzweig, palmowá ratoleſt; kočičky, koťátka.

Palmbaum, m. palmowý ſtrom, palma, palma, dim. palmička.

Palme, f. palma. 2) paupě, oko. 3) koťátka. 4) die Sechpalme Stechpalme, bodlawá palma, Ilex aquifolium Lin. 5) dlaň.

Palmgewächs, n. kwětná neděle.

Palmweide, f, f. rokyta, coll. rokytj, Salix caprea Lin.

Palmwoche, f. paſſigowá neděle.

Palmpfili, m. shorek, chlapec, filek

Pandure, f. bandura.

Panier, n. korauhew, praporec.

Pannerherr, m. korauhewný, korauhewnjk, praporečnjk.

Panſe, f. přjſtodolek, perna S. Banſe.

Panſterrad, n. hřebenáč; wýſtrognjk.

Pantoffel, m. pantofel, sl. papuč, trepka.

Pantoffel-, pantoflowý; Pantofelbaum Pantoffelbaum, Holz, pantoflowý ſtrom, dřewo.

Pantſchen, v. a. bryndati.

Panzer, m. pandero. 2) das Panzerrad, hubenáč. S. Panſter. 3) pancýř, brněnj, loria lorica.

Panzer-, pancýřowý; das Panzerhemd, pancýřowá koſſile; die Panzerkette, pancýřowý řetěz.

Panzermacher, m. brnjř, pancýřnjk.

Panzern, v. a. w brněnj, w pancýř, odjti, připrawiti, gepanzerter Soldat, wogák w brněnj, oděnec.

Panzenthier Panzerthier, n. brněnec, Manis Lin.

Päonie, f. piwoňka, Paeonia officinalis Lin.

Papa, m. papá, otec.

Papagey, m. papauſſek, Psittacus Lin.

Papagey-, papauſſkowý; die Papageyfeder, papauſſkowé péro.

Papern, v. n. et a. žwatlati.

Papier, m. papjr, charta; das Papier ſchlägt durch, papir papjr prorážj; etwas zu Papier bringen, něco na papjr napſati; grobes, hrubý. 2) ſpis; es liegt unter dem Papier, ležj to mezy ſpiſy; dim. Papierchen, papjrek.

Papier-, papjrowý; das Papiergeld, papjrowé penjze. 2) na papjr; die Papier Lumpen, hadry na papjr; die Papierſchere, nůžky na papjr.

Papieren, adj. papjrowý.

Papierhandel, papjrnictwj, obchod s papjrem.

Papierhändler, m. papjrnjk; die —inn, papjrnice.

Papiermacher, m. papjrnjk; die —inn, papjrnice.

Papiermühle., f. papjrna.

Papierſtaude, f. papjrowý keř.

b Papiſt, m. papeženec, papežnjk; die —inn papežnice.

Papiſterey, f. papeženſtwj, papežnictwj.

Papiſtiſch, adj. papeženſký; adv. —ſky.

Pappe, f. kaſſe, puls. 2) der Buchbinder, maz, klj. 3) ſlepenka.

Pappel, f. wyſoký ſléz, Althea officinalis Lin. Die Gaſſenpappel, zagečj ſléz, malva rotundifolia Lin. 3) die weiße Pappel, polnj ſléz, Malva Alcea Lin.

Pappel, f. topol. 2) Die ſchwarze, topol černý Populus nigra Lin. 3) die weiße, linda, bilý bjlý topol, Populus Alba Lin. 4) die Zitterpappel, oſyka, tremula Lin.

Pappel-, ſlezowý; der Pappelkäſe, ſlezowý ſyreček. 2) topolowý, lindowý, osykowý; —Blatt, liſt.

Pappelroſe, f. ſléz.

Pappelweide, f. linda.

Pappen, adj. lepenkowý.

Pappen, v. n. papati. 2) v. a. kaſſi dáwati. 2) lepiti, lepenkau ſwázati.

Pappendeckel, m. lepenka, dcka z lepenky.

Pappenſtiel, m. hračka, balatka.

Pabſt Papſt, m. papež, Papa; Papſt werden, papežem včiněn býti.

Papſt-, papežſký; die Papſtkrone, papežſká koruna.

Päpſtinn, f. (Johanna), papežka.

Päpſtler, m. papežnjk, papeženec; die —inn, papeženka, papežnice.

Päpſtlich, adj. papežſký. adv. —ſky.

Papſtmütze, f. papežſká čepice.

Papſtthum, n. die Würde, papežſtwj, papatus. 2) papežſtwo.

Papſtweide, f. ſtřemcha Prunus Padus Lin. 2) chudowina (lepjk) Viburnum Lantana Lin.

Parade, f. paráda.

Paradies, n. rág, paradisus. dim. das Paradieschen, rágek.

Paradies-, ragſký; der Paradiesapfel, ragſké gablko, Pyrus Pirus Malus pumila Mill.

Paradieſiſch, adj. ragſký. adv. —ſky.

Paradox, adj. nowořeký.

Paralell, adj. rownoběžný?

Paraſoll, n. ſtinidlo.

Parce, Parze, f. ſudice, ſudička.

Pardel, Parder, m. lewhart, S. Panther.

Pardon, m. miloſt, pardon.

Parforce, adv. mermo mocý, ſylau.

Parieren, v. n. f. a. v. n. & a. wyhnauti ſe. 2) ſaditi ſe.

Parlament, n. parlament.

Parole, f. heſlo.

Paroxismus, n. blazniwá (chwjle), třeſſtiwá, třeſſtiwoſt.

Part, m. djl, čáſtka, podjl. 2) ſtrana; der andere Part, druhá odporná ſtrana.

Partey, f. Partie, f. kus; Waaren in Parteyen verkaufen, zbožj w kuſech prodáwati. 2) ſtrana; die Jägerpartey, myſliwecká ſtrana. 3) im Kriegsweſen, wpád; ſtreifende Parteyen, wybjhagjcý. 4) ſtrana; die öſterreichiſche Partey, rakauſká ſtrana; Jemandes Partey nehmen, podlé někoho ſtáti, někoho ſe přidržeti.

Partey-, ſtrannj; der Parteygeiſt, ſtrannj duch.

Parteygänger, m. kořiſtnjk.

Parteyiſch, adj. ſtranný; adv. —ně.

Parteylich, adj. ſtranný.

Parteylichkeit, f. ſtrannoſt.

Parteylos, adj. bezeſtranný, neſtranný.

Partie, f. ſwazek.

Partieren, v. a. partykowati.

Partierer, m. partykář; die —inn, partykářka.

Patiererey Partiererey, f. partykářſtwj, partykowánj.

Partiſane, f. halapartna.

Partite, f. partyka.

Parzen, v. rec. ſich, čepeyřiti ſe, wypjnati ſe.

Paſch, m. paš.

Paſchen, v. n. koſtkowati. 2) v. a. paſſowati, zapowězené wěcy tagně přináſſeti a prodáwati.

b Pasquill, n. paſkwill.

Paß, adv. přjlehačný; das kommt mir recht zu Paß, to mi přicházý whod.

Paß, m. der Pferde, klas, mimochod; einen Paß gehen, klaſem gjti. 2) aužina, klauza; der Paß aus Frankreich nach Italien, aužina z Francauz do Wlach. 3) fig. průchod, pas, průchodnj liſt; freyen Paß haben, wolný průchod mjti. 4) S. Freybrief, weyhoſtnj liſt.

Paſſa, n. welikanoc.

Paſſage, f. průgezd.

Paſſagier, n. poceſtný, paſažjr.

Päſſeln, v. n. poſlowati, krmaditi.

Paſſen, v. n. in Spiele, paſowati. 2) čekati, počkati, pozor dáti, hleděti někoho. 3) čjhati.

Paſſen, v. a. měřiti, k. p. cirklem. 2) v. n. a) přilehati, dolehati. b) ſe, přináležeti; das paſſet nicht hierher, to ſem nepřináležj. c) hoditi ſe, ſluſſeti; den Dieben paſſet alles, zloděgům ſe wſſecko hodj.

Paſſend, adj. ſluſſný, způſobný, přjſluſſný; eine paſſende Antwort, přjſluſſná odpowěd.

Paßgang, m. klas, mimochod.

Paßgänger, m. dryſſlák, kluſák, mimochodnjk, ſſlapák.

Paſſieren, v. n. gjti, geti fig. das paſſiert, to progde; was paſſieret neues, co ſe děge nowého? 2) v. a. tráwiti, die Zeit, čas.

Paſſierlich, adj. průchodný; průgezdný. 2) co progde; das iſt eine paſſierliche Wärme, to teplo progde.

Paſſion, f. vmučenj, vtrpěnj.

Paſſiv, adv. trpičný.

Paſſivſchuld, f. ſkutečný dluh.

Päßler, m. paſlýř.

Paßlich, Päßlich, adj. hezký, hodný; er befindet ſich päßlich, hezky ſe má.

Paßport, m. prowodnj liſt.

Paſtete, f. paſſtyka, dim. das Paſtetchen, paſſtyčka.

Paſtetenbacker, m. paſſtykář, die —inn, paſſtykářka.

Paſtinake, f. paſſtrnák, Pastinacea Lin. 2) die wilde, deyworec, oleſſnjk, daucus Carota Lin.

Paſtor, m. paſtor; die —inn, paſtorka, paſtorowá.

Paſtorat, n. paſtorſtwj.

Patent, n. otewřený liſt, patent.

Pater, m. páter.

Paternoſter, n. Otčenáš. 2) růženec, páteře.

Pathe, m. kmotr, foem. Pathe, f. kmotra; patrinus; dim. das Pathchen, komotřjček; foem. kmotřička.

Pathengeld, n. do wjnku.

Pathetiſch, adj. wáſſniwý, náružiwý.

Patient, m. nemocný.

Patriarch m. arcyotec. 2) patryarcha.

Patriarchaliſch, adj. arcyotcowſký. adv. —ſky.

Patriarchat, n. arcyotcowſtwj, patryaršſtwj.

Patriot, m. wlaſtenec; die —inn, wlaſtenkyně.

Patriotiſch, adj. wlaſtenſký.

Patriotismus, m. wlaſtenſtwj, wlaſtenectwj.

Patrolle, f. patrola.

Patron, m. patron, ochránce, die —inn, patronka, ochrankyně. 2) der Kirchenpatron, poddacý pán.

Patronat, n. poddacý.

Patronatrecht, n. poddacý práwo.

Patrone, f. patrona.

Patrontaſche, f. kulownice? wačka na patrony, ſumka.

Patſch, interj. pleſk; im Patſch, da lag es, bác, tu to leželo; Patſch, da hatte er Eins aufs Maul, pleſk, doſtal přes hubu; Patſch, (im Waſſer), žbluňk, bluňk.

Patſchnaß, adj. naſkrz mokrý.

b Patſche, f. für die Tennen placák.

Patſchen, I. v. n. pleſknauti. II.) v. a. a) pleſkati. b) die Tenne, plácati. c) im Kothe, čwanhati ſe, ceplichati ſe.

Patſcherpe, f. ſtřemha ſtřemcha, Pannus Prunus Puilus Padus.

Patſchfuß, m. ploſkonohý, pleſkonožka.

Patzig, adj. wypjnačný, pánowitý, wztahowačný.

Pauke, f. wlaſký buben. 2) an der Leiſte, dyměge, pl. weyr.

Pauker, m. bubenjk.

Pauſch, m. aukol; per Pauſch, aukolem, auhrnkem.

Päuſchel, m. mlat.

Pauſchen, v. a. tlaucy, roztlaukati; rozpauſſtěti.

Pauſchig, f. adj. měchatý.

Pauſe, f. pauza, přeſtáwka.

Pauſieren, v. n. přeſtati, pauzýrowati.

Pauſten, v. n. duřmatěti; vor Fett pauſten, pro ſádlo fauněti.

Pech, n. ſmola, ſmůla, pix. mit Pech beſtreichen, ſmoliti, poſmoliti, zaſmoliti. Pech-, ſmolný; das Pechöl, ſmolný oleg.

Pechbaum, m. ſoſnice, borowice, chwůge, Pinus sylvestris Lin.

Pechbrenner, m. Pechhauer, m. Pechſieder, m. ſmolař; die —inn, ſmolařka.

Pechdrath, m. naſmolená dratew.

Pechen, v. a. ſmolu páleti.

Pecher, m. ſmolař.

Pechfackel, f. ſmolnice, ſmolná pochodně.

Pechholz, n. ſmolnaté dřjwj.

Pechhut, m. ſmolnjk.

Pechhütte, f. ſmolárna.

Pechicht, adj. ſmolowatý.

Pechig, adj. ſmolný, poſmolený; ſich pechig machen, poſmoliti ſe. 2) reich an Pech, ſmolnatý.

Pechkranz m. ſmolnjk.

Pechmütze, f. ſpičatá ſſpičatá čepička, galerus.

Pechnelke, f. ſmolnička, Lychnis Viscaria Lin.

Pechreich, adj. ſmolnatý.

Pechtanne, f. ſmrk, ſmrčka, Pinus abies picea Cram.

Pechwammes, n. der ehemal. Böhmen, ſmolnice, ſmolnjk.

Pedant, m. S. Schulfuchs.

Pedell, m. pedel.

Pein, f. muka, trápenj; Pein leiden, muku, ſauženj trpěti; Pein anthun, trýzniti.

Peinigen, v. a. mučiti, trýzniti, ſaužiti, trápiti, ſužowati; zu Tode, vtrápiti, vtrýzniti, vſaužiti.

Peiniger, n. mučitel, trýznitel, trapič.

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.

Peinlichkeit, f. trapliwoſt. 2) vtrpné práwo. 3) přjkornoſt, přjkořenſtwj.

Peiſtker, m. piſkoř, ephidion barbatus Lin.

Peitſche, f. bič; pl. sl. ſſwihák; das Schnürlein daran, (der Einzug) popljtka; oben an der Gerte (am Zweige) zábičj, zábičina; mit der Peitſche Platſchen platſchen, bičem práſkati; von Leder, karabáč; mit Knoten am Ende, tatur, dudky.

Peitſchen, v. a. bičowati, praſkati, ſſlehati, ſſwjhati, karabáčowati, lupati, fikati, mrſkati; in der Kinderſprache, bacati.

Peitſchen, n. mrſkánj, mrſkanec, ſſwihanec.

Peitſcher, m. mrſkáč.

Pietſchenhieb, m. ſſwjhnutj, mrſknutj.

Peitſchenſtiel, m. bičiſſtě, žiliſſtě; der untere Theil, náſada; der obere, zámrſk.

Pelikan, m. pelikán, Pelecanus Oncrotalus Onocrotalus Lin.

Pelz-, kožiſſný, kožichowý; das Pelzfutter kožichowá podſſiwka. 2) ſſtěpowánj, wrubowánj. 3) ſſtěpowacý, wrubowacý; die Pelzart, způſob ſſtěpowánj; das Pelzmeſſer, ſſerpowacý nožeyček. 4) na kožichy; das Pelzkamm, hřeben na kožichy.

Pelzen, v. a. gebati, drbati, řezati, záda práſſiti. 2) wrubowati, ſſtěpowati.

Pelzer, m. kožeſſnjk.

Pelzicht, adj. kožeſſinowatý.

Pelzig, adj. kožeſſnatý.

Pelzkirſche, f. chrupeňka.

Pelzmütze, f. kožená čepice.

Pelzreis, n. wrub.

Pelzrock, m. pljſſek.

Pelzſchule, f. wrubiſſtě? wrubowiſſtě?

Pelzwerk, n. kožeſſina.

Pendul, n. keywadlo.

Pennal, n. und m. pauzdro na pera, pernice. 2) auf den Univerſitäten, čunče.

Pergament, n. perġament.

Pergament-, perġamentowý; die Pergamenthaut, perġamentowá kůže.

Pergamenten, adj. perġamentowý.

Pergamenter, m. S. sequ.

Pergamentmacher, m. perġamentnjk.

Periode, f. perioda.

Periodiſch, adj. periodycký.

Perl-, peulowý perlowý; die Perlgraupe, perlowé krupky, perličky.

Perlbirn, f. medowka.

Perle, f. perla, perle, margarita; das Perlchen, perlička.

Perln Perlen, v. n. perlowati.

Perlen-, perlowý; die Perlenmutter, perlowá matka.

Perlenbohrer, m. perelnjk.

Perlenfiſcher, m. perelnjk.

Perlenfiſcherey, f. perelnictwj; treiben, perelničiti.

Perlenhändler, n. perelnjk.

Perlenſchmuck, m. perlowec.

Perlhirſe, f. wrabj ſýnče, kameyka, Lithospermum offic. Lin.

Perlhuhn, n. pihatka, perlička, perlinka, Melagris Meleagris Lin.

Perlicht, adj. perlowatý.

Perpendikel, m. keywadlo.

Perpendikulär, adj. kolnj, kolemý; adv. kolmo.

Perücke, f. paruka; der eine große hat, parukáč; das Perückchen, paručka.

Perückenmacher, m. parukář.

Perückenmacherey, f. parukářſtwj.

Perſing, m. okaun, perca.

Perſon, f. poſtawa, statura; lang, groß von Perſon, wyſoké poſtawy, oſobný; klein, nezhljdný, nepatrný. 2) oſoba, persona.

Perſonalen, pl. oſobnoſti.

Perſönlich, adj. oſobnj; adv. —ně.

Persönlichkeit, f. oſobnoſt.

Perſpectiv, n. zhledj.

Perſpektive, f. zhljdnoſt?

Perſpectiviſch , adj. zhljdný.

Peſt, f. mor, unter dem Vieh, pád; dobytčj pád. 2) Unter den Menſchen, morowá rána, mor, pestis; an der Peſt ſterben, na morowau ránu vmřjti.

Peſt- morowý, mornj; die Peſtbeule, morowá baule, hljza.

Peſthaus, n. mornice.

Peſtilenz, mor.

Peſtilenzialiſch, adj. morowý, mornj.

Peſtilenzkraut, n. geſtřabina, galega Lin.

Peſtilenzvogel, m. kopřiwnjk, sylvia pestilentialis Lin.

Peſtilenzwurz, f. geſtřabina, galega Lin. b 2) dewěſyl, podběl, sl. bjlj, podbjlek, Tussilago petasites Lin.

Peſtzeit, f. čas mornj, moru.

Peterſchierling, n. kozý pyſk, tetlucha, Cyreapinus Lin.

Peterſilie, Peterſilje, f. petržel, petružel, Apium Petroselinum Lin.

Peterſilien-, petruželný; das Peterſilienkraut, petruželowá, petruželná nať, petržel.

Peterskraut, n. denanoc, Parietaria Lin.

Petersſchlüſſel; m. petrkljč, S. Schlüſſelblume.

Petſchaft, f. pečeť.

Petſchaft-, pečetnj; der Petſchaftring, pečetnj prſten.

Petſchier, n. pečet.

Petſchieren, v. a. pečetiti, zapečetiti.

Petſchier-, pečetnj; der Petſchierring, pečetnj prſten; das Petſchierwachs, pečetnj, ſpaňhelſký woſk.

Petſchierſtecher, m. pečetnjk.

Petz, m. nedwěd.

Petze, f. čubka, fena, tjſta, pſyce. fig. čubka.

Pfad, m. pěſſina, chodnjk, ſtezka.

Pfadlos, adj. neſceſtný.

Pfaffe, m. pop, kněžaur, dim. das Pfäffchen, kněžjk, kněžaurek. 2) kozodog, Hirundo Caprimulga Kl. 3) potápka, Fulica recentiorum Kl.

Pfaffenbaum, m. popowé maudj, sl. kněžomúd, brſlen, Evonymus Europaeus Lin.

Pfaffenfeind, m. kněžotepec.

Pfaffenhütlein, n. brſlen, mor. brſſlen, sl. kněžowo maudj.

Pfaffenknecht, m. otrok kněžſký.

Pfaffenplatte, f. Pfaffenröhrlein, n. pleſſka, Leontodon Taraxacum Lin.

Pfaffenſchnitt, m. řjzek.

Pfafferey, f. popſtwj, kněžaurſtwj.

Pfäffiſch, adj. popſký. adv. popſky.

Pfahl-, kolnj; die Pfahlwurzel, kolnj, ſrdečný kořen.

Pfahlbrücke, f. moſt moſtničný, s moſtnicemi.

Pfahlbürger, m. předměſſťák, podměſſťák.

Pfahleiſen, n. železný kůl.

Pfählen, v. a. den Hopfen, den Wein, tyčiti, koly wrážeti, zarážeti, palare. 2) an Pfahl ſtecken, wrazyti, ſtrčiti, vhoditi na kůl.

Pfahlholz, m. koljk; das Pfahlhölzchen, koljček.

Pfahlmühle, f. ſſeyrowna, ſſeydowna.

Pfahlramme, f. beran.

Pfahlwerk, n. kolj.

Pfalz, f. falc.

Pfalzgraf, m. falc hrabě.

Pfalzgräfinn, f. falc hraběnka.

Pfalzgräflich, adj. falc hraběcý.

Pfalzgrafſchaft, f. falc hrabſtwj, falc hrabětſtwj.

Pfand, n. Angeld, záwdawek, wěrka, das Pfand der Liebe, záwdawek láſky, záſtawa, základ, sl. záloh, pignus; zum Pfande geben, do záſtawy dáti; Geld auf Pfänder leihen, penjze na základ půgčiti. 2) fant; Pfänder ſpielen, na fanty hráti.

Pfand-, záſtawnj, základnj; der Pfandbrief, zápiſný, záſtawnj liſt; das Pfandgeld, záſtawnj penjze.

Pfänden, v. a. ſtawiti, do záſtawy, základu bráti, wzýti, sl. založiti, pignerari. das Vieh, zagjmati. 3) Verpfänden, zaſtawiti.

Pfänder, m. hagný. 2) ſtawitel.

Pfänderinhaber, m. S. seq.

Pfandherr, m. základnjk, záſtawnjk, w záſtawě mágjcý magjcý.

Pfandhaus, záſtawna, záſtawnj dům.

Pfändlich, adj. záſtawnj.

b Pfandſchaft, f. záſtawa, základ, záſtawnoſt, základnoſt.

Pfandſchuldner, m. zakládagjcý, zaſtawugjcý.

Pfandſpiel, n. S. seq.

Pfänderſpiel, n. hra na fanty.

Pfändung, f. ſtawenj; des Viehe, zágem, pigneratio.

Pfandweiſe, adv. záſtawně.

Pfanne, f. pánew, pánwice, trulla; dim. das Pfännchen, pánwička; kuthánek, pekáček; die Zapfen-, die Zündpfanne, pánwice, pánwička; in den Gelenken, pánwička, ocetabulum; die Bratpfanne, kuthan, bábowka, pekáč, sartago; in die Pfanne hauen, na cancory zflekati, ſeſekati.

Pfannenflicker, m. pánwičkář; die —inn, pánwičkářka.

Pfannenſchmied, m. plechař.

Pfannenſtiel, m. držadlo v pánwe. 2) mlynářiček, mlynářka, Porus Parus caudatus Kl.

Pfannkuchen, m. Pfanzel, n. ſwjtek.

Pfarr-, farſký, parochialis; der Pfarracker, farnj, farſké pole. 2) die Pfarrkirche, farnj, s faurau farau, koſtel; ein Pfarrdorf, wes s farau.

Pfarramt, n. farářſtwj.

Pfarre, f. Pfarrey, f. fara; parochia.

Pfarren, v. n. oſadau náležeti.

Pfarrer, m. farář, parochus; — werden, farářem včiněn býti, na faru ſe doſtati, přigjti.

Pfarrfrau, f. farářka.

Pfarrhaus, n. fara, farnj dům.

Pfarrhof, m. farſký dwůr.

Pfarrkind, n. mor. farnjk, oſadnjk, paroeciarus; foem. oſadnice.

Pfarrrecht, n. poddacý.

Pfau, m. der Pfauhahn, páw, Pavo Lin. Ein junger, páwě.

Pfauen-, páwowý, pawj; pavoninus; das Pfauenauge, pawj oko; der Pfauenenſchwanz, páwowý, pawj ocas.

Pfauzen, S. Pfuchzen

Pfebe, f. plucar, turek, cucurbita; Pepo Cucurbita Pepo Lin. 2) die Melonenpfebe, dýně, Cucurbita Melopepo Lin.

Pfeffer, m. pepř Pipr Piper nigrum Lin. mit Pfeffer würzen, pepřiti; fig. da liegt der Haſe im Pfeffer, tu ge ten cwok. 2) der ſpaniſche Pfeffer, turecký pepř, sl. papryka Capsicum Lin.

Pfeffer-, pepřowý; das Pfefferkorn, pepřowé zrno.

Pfefferbaum, m. pepř. 2) wlčj lyko wětſſj, daphne Mezereum Lin.

Pfefferholz, n. Spindelbaum, brſlen. 2) Keuſchbaum, drmek.

Pfefferkraut, n. Čábr, saturei satureia hortensis Lin.

Pfefferkuchen, m. pernjk, pepernjk.

Pfefferküchler, m. pernikář; die —inn, pernikářka.

Pfefferling, m. S. Pfefferſchwamm.

Pfeffern, v. n. čpjti gako pepř. v. a. pepřiti, opepřiti, sl. opaprykowati. fig. gepfefferte Worte, peprná ſlowa; das iſt gepfeffert, to geſt peprné.

Pfeffernuß, f. ſſifličky.

Pfefferſchwamm, m. kozák, sl. peprnjk, agaricus Piperatus Lin. der Bitterling; hořký bělák, křjſſť, m. 2) mágowka, Agaricus chantarellus Lin.

Pfeffervogel, m. pepřjk, Nasutus Pipervorus Lin.

Pfeifänte, f. hwjžďák, Anas fistularis Lin.

Pfeifdroſſel, f. cwrčala, drozd, Turdus Iliacus Kl.

Pfeife, f. in der Wachsſcheiben, buňka. 2) In den Weberſchützen, cýwka. 5) zum Rauchen, fayfka, cucka. 4) in der Muſik, pjſſťala, fistula. dim. daſ Pfeifchen, fagftička, sl. ſſťulka; nach jemandes Pfeife tanzen, gak pjſká, tak ſkákati; Pfeifen b ſchneiden, wenn man im Rohre ſitzt, dokud ſe lyka drau, dobře na ně s dětmi gjti.

Pfeifen, v. irr. a) pfiff, gepfiffen, fičeti; der Wind pfeift, (hell) wjtr fičj (gröber) fučj. 2) Wie kleine Vögel, piptěti, piſſtěti, pjſkati, pipire; einmal, pjſknauti. 3) mit dem Munde, hwjzdati, sibilare; einmal, hwjzdnauti. 4) Auf einer Pfeife, zawjzdnatui; einem Blatte @ pjſkati tibia canere; auf dem letzten Loche pfeifen, z poslednjho mlátiti. 2. v. a. pjſkati, hwjzdati.

Pfeifen, n. fičenj, fučenj. 2) piſſtěnj. 3) hwjzdánj. 4) pjſkánj; das Gepfeife, hwjzdot, pjſkot.

Pfeifen-, z fayfky, k fayfce; der Pfeifendeckel, wjčko z fayfky; das Pfeifenrohr, trubka od fagfky.

Pfeifenmacher, m. fagfkář.

Pfeifer, m. piſſtěc, pjſkač, piſſtěbnjk, tibicen; die —inn, pjſkáčka.

Pfeiferey, f. piſſťba.

Pfeiflerche, linduſſka, pipiſſka, Alauda Fistulans Frisch.

Pfeifſchlange, f. owčák.

Pfeil, m. ſſjp, ſſipka, kluk, ſtřela, sagitta; dim. das Pfeilchen, ſſiptička; mit Pfeilen ſchießen, ſſjpiti, ſſjpy ſtřjleti.

Pfeiler, n. piljř, columen.

Pfeilfiſch, n. mořſká gehla, Esox Bellone Belone Lin.

Pfeilkraut, n. ſtřilowka, proſtá, malá, weliká, ſtrakatá, Jagitria Sagittaria Lin.

Pfeilwurzel, f. im Weinbaue, kotnj kořen.

Pfelle, f. ſtřewle, ſtřewlička, Cyprinus Phoxinus Lin.

Pfennig, m. penjz, denarius. 2) wjdenſký, německý, obolus.

Pfennigfuchſer, m. ſtuchljk, ſkrbljk, wydřiduch

Pfennigkraut, n. penjžek winutý, Lysimachica Lysimachia Nummularia Lin. 2) penjžek, Thlaspi arvense Lin.

Pfennigmeiſter, m. kaſýr. 2) pokladnjk.

Pferche, f. der eingeſchloſſene Ort, ohrada, owčj ſtawadlo. 2) rauh.

Pferchen, I. v. n. káleti. II.) das Feld, mrwiti, stercorare. 2) die Schafe irgendwo pferchen, d. i. rauhowati.

Pferchlager, n. rauh.

Pferd, n. kůň, equus. ein kleines, konjk; dim. das Pferdchen, konjček; viele Pferde, coll. koňſtwo; zu Pferde kommen, na koni, gjzdecky přigeti; ſich zu Pferde ſetzen, wſednauti na koně, ol. na kůň; ein Füllen, hřjbě; ein Hengſtfüllen, hřebčjk; ein Stuttfüllen, hřebnice. Ein Gaul, oř; ein Hengſt, hřebec, ein Beſcheller, puſſťák, eine Stute, kliſna, kobyla; ein Walach, walach; ein kleines, konjſko, ein großes, ſſkopa; ein elendes, mrcha, herka; ein Rapp, wraný; Schimmel, brůna; ein Eiſenſchimmel, mrazek, mrazkowitý kůň; Apfelſchimmle, gablečnjk; Rothſchimmel, tiſka; Fuchs, ryzka; Falbe, plawý; Schecke, ſtraka; Braun, (Lichtbraun), hnědý; Weichſelbraun, wiſſňák, Klepper, mimochodnjk; ein Sattelpferd, podſedlnjk; Handpferd, náručnj kůň, náručnjk; Zugpferd, tažný kůň, powodnjk; ein Zelter, kluſák; ein Saumroß, ſaumar; Ein Koller, ganek; ein Fiſchauge, gadrooký; ein Krippenbeiſſer, krkač @.

Pferd-, koňſký; die Pferdfliege, koňſká maucha; Hippobosca Lin. der Pferdhuf, koňſké kopyto. 2) na koně; eine Pferdedecke, deka, hauně na koně; die Pferdeſtriegel, hřebelec na koně.

Pferdearzt, m. konjř, veterinarius.

Pferdearzeneikunde, f. koniřſtwj, ars veterineria veterinaria.

Pferdedieb, m. koňokrádce ?

Pferdefleiſch, n. konina, kobylina

Pferdefrohne, f. tažná robota.

b Pferdefutter, n. obrok.

Pferdegeſchirr, u. n.pochwy, chámy.

Pferdehaar, n. žjně, wláſyna, wlaſſina.

Pferdehandel, m. koniřſtwj, koňářſtwj; treiben, koňařiti, heytmánčiti.

Pferdehändler, m. koňař, konjř, heytmánek.

Pferdehaut, f. konina.

Pferdejunge, m. hřjbek.

Pferdekaſtanie, f. koňſký kaſſtan, Aesculus Lin.

Pferdeknecht, m. koňák, pacholek od konj.

Pferdeleine, f. oprať.

Pferdemiſt, m. kobylinec, koninec, koňſký hnůg.

Pferderennen, n. ſedánj, kolba, turnag na koni.

Pferdeſchmuck, m. kropjř, chámy, phalere.

Pferdeſchwanz, m. S. Roßſchwanz.

Pferdeſchwemme, f. brod pro koně.

Pferdeſtall, m. konice, marſſtal.

Pferdezeug, u. n. pochwy.

Pferdezucht, n. chowánj, plemeněnj konj. 2) koňařſtwj

Pferdner, m. ſedlák, lánjk.

Pfiff, m. hwjzd, hwjzdnutj, zahwjzdnutj; piſk, pjſknuti, zapjſknutj. 2) auſkok, obmyſl.

Pfifferling, m. kozák. 2) Nicht einen Pf. werth ſeyn. neſtáti ani za balatku; einen Pf. wirſt du bekommen, doſtaneš enono koleno; čočku, ſogku.

Pfiffig, adj. auſkočný, wybraný; ein pfiffiger Menſch, chytrák, chytrá liſſka, feryna.

Pfingſt-, ſwatoduſſnj; die Pfingſtwoche, ſwatoduſſnj neděle.

Pfingſtabend, m. ſwatwečer před ſwatoduſſnjmi ſwátky.

Pfingſtblume, f. piwoňka.

Pfingſten, pl. letnice, ſwatoduſſnj ſwátky, sl. tuřice Pentecoste.

Pfingſtfeſt, m. ſwatoduſſnj, letničný hod božj.

Pfingſtkäſe, m. letnjk.

Pfingſtvogel, m. wlha, Oriolus Galbula Lin.

Pfipps, m. tipet, tipec, třpjt.

Pfirſich, f. broſkew

Pfirſich-, broſkowý; der Pfirſichbrandwein, broſkowá kořalka.

Pfirſichbaum, m. broſkew, Amygdalus Persica Lin.

Pflanze, f. ſazenice, planta; die Krautpflanze, hlawatice. 2) bylina, zroſtlina, planta. dim. das Pflänzchen, ſazenička; bylinka, zroſtlinka; coll. beylj.

Pflanzen, v. a. ſaditi, ſſtjpiti, ſázeti; plantare. Bäume, ſtromy. 2) Einen Garten, zahradu ſſtjpiti, založiti. 3) fig. die Fahne auf den Wall, praporec na wal zarazytj zarazyti; die Kanonen auf die Wälle, děla na waly zatáhnauti. Sich an einen Ort einpflanzen, kecnauti někde.

Pflanzenbeet, n. záhon pro ſazenice, byliny, zrostliny.

Pflanzenreich, n. bylinſtwo, zroſtlinſtwo? bylſtwo?

Pflanzer, m. koljk k ſázenj. 2) ſſtjpitel, plantator.

Pflanzgarten, m. ſemeniſſtě, planiſſtě; ſſtěpnice, plantarium.

Pflänzling, m. odnožec.

Pflanzſchule, f. ſemeniſſtě.

Pflanzſtadt, f. oſada, colonia.

Pflanzſtädter, m. oſadnjk, colonus.

Pflanzſtock, n. koljk k ſázenj.

Pflanzung, f. ſſtjpenj, ſázenj, plantatio. 3) oſada, colonia.

Pflaſter, n. flaſtr; das Pflaſter auflegen, flaſter přiložiti, přikládati dim. das Pfläſterchen, flaſtřjček. 2) dláženj, dlažba, dlažděnj, stratum. das Pfl. legen, dlažiti, dlážditi; das Pfl. treten, zaháleti.

Pflaſter-, dlažičý; der Pflaſterſtein, dlažicý, k dlaženj kámen.

b Pflaſterer, m. S. Pflaſterſetzer.

Pflaſtern, v. a. dlažiti, dlážditi, viam sternere. 2) das Geſicht, muſſku přilepiti.

Pflaſtertreter, m. dlažboſſlap.

Pflaum, m. S. Flaumfeder.

Pflaume, f. Zwetſchche, ſſweſtka, prunus. 2) ſljwa.

Pflaumenbaum, m. ſſweſtka, ſſweſtkowý ſtrom, Prunus domestica. 2) ſljwa.

Pflaumenkuchen, m. koláč s powidly.

Pflaumenmuß, n. powidla (kyſelice, Tom).

Pflegamt, n. auřad.

Pflegbefohlen, adj. k opatrowánj ſwěřený, ſwěřenec.

Pflege, f. opatrowánj, ſſetřenj, hljdánj, opatrnoſt, pěſtowánj, ein Kind in der Pflege haben, djtě mjti na ſtaroſti, k opatrowánj; es mangelt ihm an guter Pflege, chybj mu na oſſetřenj. 2) Juſtiz-Pflege, prowozowánj práwa, prawomocnoſti. 3) auřad.

Pflegeältern, pl. rodiče, pěſtauni.

Pflegekind, n. ſchowanec, foem. ſchowanka.

Pflegemutter, f. pěſtaunka.

Pfleger, m. auřednjk, zpráwce, praefectus oeconomiae. 2) optrownjk, curator. 3) pěſtaun.

Pflegeſchreiber, m. kancelářſký.

Pflegeſohn, m. ſchowanec.

Pflegetochter, f. ſchowanice, ſchowanka.

Pflegevater, m. pěſtaun.

Pfleghaft, adj. poddaný.

Pfleglich, adv. opatrný, ſſetrný.

Pflegling, m. ſwěřenec, ſchowanec.

Pflegſchaft, opatrowánj, ſſetřenj.

Pflicht, f. powinnoſt, obligatio, partes. ſeine Pflicht thun, ſeiner Pflicht nachkommen, powinnoſt ſwau konati; meine Pflicht erfordert es, má powinnoſt to káže; ſich einer Pflicht entledigen, powinnoſt wykonati; ſich etwas zur Pflicht machen, za powinnoſt ſobě kláſti, pokládati. 2) přjſaha; Jemanden in Pflicht nehmen, přjſahau zawázati; die Pflicht leiſten, přjſahu ſložiti.

Pflichtbrüchig, adj. powinnoſt;, přjſahu ruſſjcý.

Pflicht, adj. powinný, powinnowaný, obligatus, debitus.

Pflichtleiſtung, f. ſloženj přjſahy.

Pflichtlos, adj. na powinnſt powinnoſt.

Pflichtmäßig, adj. powinný, dle powinnoſti.

Pflichtmäßigkeit, f. powinnoſt.

Pflichttheil, m. powinný djl.

Pflichtvergeſſen, f. zapomenutj powinnoſti.

Pflock, m. koljk, paxillus; dim. das Pflöckchen, koljček. 2) der Schuſter, flok.

Pflöcken, v. a. koljkem, flokem přibiti.

Pflücken, v. a. (ſſklubati) ſſkubati, vellere. 2) přebjrati, purgare, den Salat, ſalát. 3) Brod in die Milch, chleba do b mljka drobiti. 4) čkáti; Hopfen, chmel. 5) čeſati, decerpere; Obſt, owoce. 6) trhati, vtrhnauti; eine Blume, kwětinu.

Pflug, m. pluh, plauh, aratrum; eine Art, plužice.

Pflug-, plužnj; die Pflugachſe, plužnj náprawa; das Pflugbeil, plužnj ſekerka; der Pflugochs, plužnj wůl.

Pflugbalken, m. hřjdel.

Pflugbar, adj. worný, arabilis.

Pflugeiſen, n. Pflugmeſſer, n. čertadlo, krogidlo, sl. čeřjſlo, culter.

Pflügen, v. a. worati, orati, arare.

Pflüger, m. woráč, arator.

Pflughaken, m. nákoleſnjk.

Pflughalter, m. woráč.

Pflughaupt, n. plaz, ſplaz, dentale.

Pflugkehre, f. ſauwrať, auwrať.

Pflugkrümme, f. Pflugſterze.

Pflugrad, n. plužnj kolečko, plužně.

Pflugradbohrer, m. plužňák.

Pflugraute, f. otka, wyſtruhadlo, rallum.

Pflugſäge, f. Pflugſech, n. čertadlo, krogidlo.

Pflugſchar, f. Wagenſech, n. radlice, vomer.

Pflugſäule, f. čluba, ſlupnice.

Pflugſterze, Pflugrüſter, f. těhle, nožice, kleč, stiva; die rechte, brázdnj kleč.

Pflugſteckchen, n. zhlawj, kocaurek.

Pflugſtoß, m. ſwornjk.

Pflugſtürze, f. Pflugbret, n. odháňka.

Pflugtreiber, m. pohunek, pohonič.

Pflugwage, f. wažiſſtě.

Pflugwende, f. ſauwrať, auwrať.

Pflugwetter, n. drábec, ſtěžadlo.

Pfneiſchen, f. fauněti.

Pforte, f. brána, porta; des Himmels, brána nebeſká. 2) Am Kloſter, fortna. 3) fig. die Ottomaniſche Pforte, otomanſká porta; dim. das Pförtchen, bránka.

Pförtner, m. eines Kloſters, fortnýř, branný; die —inn, fortnýřka, branná.

Pfoſte, f. foſſna. 2) An der Thüre, weřege, postis.

Pfote, f. tlapa, dlapa, pracna, pracka; Pfötchen halten, feruli doſtati; Pfötchen, ſſtipec, Pugillus.

Pfrieme, f. ganofjt, ganowec, Genista Lin. 2) von Acker, chobot, kljn. 3) ſſjdlo, sulbula subula. dim. das Pfriemchen, ſſidýlko.

Pfriemengras, n. ganowec, ganofjt, kowyl.

Pfriemenkraut, n. ganowec, Genista Lin.

Pfrille, f. ſtřewle, sl. ſtřebla, bleyſkawka.

Pfropfen, m. zátka (ſſpunt).

Pfropfen, v. a. pěchowati, cpáti; gepfropft voll, gakby nacpal, nacpáno; ſich voll pfropfen nacpati ſe. 2) zatknauti, obtrudere. 3) ſſtěpowati, rohowati, wrubowati; inserere. in den Spalt pfropfen, ſſtěpowati w rozkal.

Pfropf-, ſſtěpowacý, rohowacý, wrubowacý; das Pfropfmeſſer, ſſtěpowacý nůž.

Pfropfreis, n. raub, Surculus.

Pfründe, f. brebenda.

Pfründner, m. brebendář.

Pfuchzen, v. n. prſkati, chuchati.

Pfuhl, m. močidlo, bahniſſtě, močál, palus. der hölliſche Pfuhl, pekelné gezero.

Pfühl, m. poduſſka, podhlawnice.

Pfuhlicht, adj. mačárowitý, bahnitý.

Pfuhlſchnepfe, f. kozák.

Pfuj, interj. pfy, fuy!

Pfund, n. libra, pondus. dim. das Pfündchen, libřička. 2) hřiwna, talentum; ſein Pfund vergraben, ſwau hřiwnu zakopati.

Pfundapfel, m. librnáč.

Pfundbirn, f. libernice.

Pfünder, n. libernáč.

Pfundgewicht, n. Pfund, n. liberka.

Pfündig, adj. libernj. Dreypfündig, třjlibernj.

Pfundleder, n. podſſwowice.

Pfundſohle, f. podſſew z podſſwowice.

b Pfundweiſe, adv. na libry; verkaufen, prodáwati.

Pfuſche, f. chowjt.

Pfuſchen, v. n. von Schießpulver, pſſukati; es pfuſchte, pſſuklo. 2) oder Pfuſchern, kadautiti, hudlowati.

Pfuſcher, m. pſſuk, pſſuknutj. 2) kadaut, hudlař; die —inn, kadautka, hudlářka.

Pfuſcherey, f. kadautſtwj, hudlařenj, hudlařſtwj.

Pfütze, f. lauže, kaluže, kalužina, lacuna. Am Wege, lokáč, die Miſtpfütze, hnognice.

Pfützen, v. a. cákati, wycákati.

Pfützenwaſſer, n. woda z lauže, lužowina.

Pfütznaß, adj. naſkrz mokrý.

Phönomen, n. powětrný vkaz.

Pharaonis-Maus, f. Myš faraonowá, Viverra Ichnevmon Ichneumon Lin.

Phariſäer, m. faryzeus.

Phariſäiſch, adj. faryzeyſký.

Phariſäiſmus, m. faryzeyſtwj.

Phloſoph Philoſoph, m. mudrolibec, mudřec, mudrc, philosophus; Afterphiloſoph, mudrák, mudrlant; die —inn, mudrkyně; mudrlantka.

Phloſophie Philoſophie, f. mudrctwj, philosophia.

Phloſophiren Philoſophieren, v. n. mudrowati.

Phloſophiſch Philoſophiſch, adj. mudrcký.

Phlole Phiole, f. záhrdlitá fláſſe flaſſe.

Phlegma, n. ſtudeno, wlhkoſt, wodnokrewnoſt, phlegma.

Phlegmatiſch, adj. ſtudenowlhký, wodnokrewný, fig. ljný.

Phönix, m. ſamolot, ohniwáček, Phoenix.

Phyſik, f. známoſt wěcý přirozených, physica. fizyka.

Phyſiognomie, f. pohled.

Phyſiſch, adj. fizycký.

Pichen, v. a. ſmoliti, poſmoliti, picare; die Fäſſer, požahowati ſudy.

Pichwachs, n. lipkawý woſk, lipkawec.

Pickart, m. bukač.

Picket, n. pikét.

Pieke, f. pjka, kopj, ſudlice, hrále, hasta.

Piekenier, m. kopinjk.

Pilger, m. Pilgrim, m. pautnjk, peregrinus; die —inn, pautnice, dim. pautnjček, foem. pautnička.

Pilger-, pautnický, der Pilgerſtab, pautnická hůl.

Pilgerfahrt, f. pauť, putowánj.

Pilgerſchaft, f. putowánj.

Pille, f. pilule, dim. Pillchen, pilulka.

Pilot, m. S. Steuermann.

Pilz, m. hřib, Boletus Lin. dim. das Pilzchen, hřjbek.

Pimpelmeiſe, f. mlynářiček, picawa, Davus Caudatus Kl.

Pimpernuß, f. piſtacye, Pistacia vera Lin. 2) klokoč, Saphilea Saphylea Lin.

Pimpernuß-, klokočowý; das Pimpernußblatt, klokočowý liſt.

Pimpernußſtock, m. klokočka.

Pimpinelle, f. Bockpimpinelle, bedrnjk, Pimpinella hircina Lin. 2) die Steinpimpinelle, lomjkámen, Pimpinella Saxifraga Lin.

Pinguin, m. tučnice, magelánſká maġelánſká tučná huſa, Plautus Pinguis Lin.

Pinne, f. cwok, dim. das Pinnchen, cwoček.

Pinnebaum, m. prſnj wratidlo.

Pinnholz, n. kruſſina Rhamnus frangula Lin.

Pinſel, m. ſſtětec, penzljk, Penicillum. dim. das Pinſelchen, ſſtěteček, penzljček. 2) der Borſtpinſel, ſſtětka, dim. ſſtětička. 3) fig. ťuťa, laula, traup, hňup, ťulpas, ťululum.

Pinſeln, v. n. mazati. 2) v. n. kňaurati, kuňkati, ſkuhrati.

Pinte, f. pinta.

Pipen, pfipen, v. n. pjſkati; ein pipender junger Vogel, pjſkle

Piraß, m. hljſſť na vdicy.

b Piſſe, f. ſcanky.

Piſſen, v. n. ſcáti, čurati, pičkati, čičati.

Pißgurre, f. piſkoř.

Piſtacie, f. piſtácye.

Piſtole, f. piſtole, dim. piſtolka.

Plache, f. rowina. 2) plachetka, loktuſſe.

Placken, v. n. bauchati, ſtřjleti; die Soldaten, wogácy buchagj. 2) třjſniti; ſchwarze Kirſchen placken, černé třeſſně třjſnj, flekati flekatj. 3) fig. teyrati.

Placker, m. bauchnutj. 2) kaňha. 3) teyrač; ein Bauernplacker, karabáčnjk.

Plackerey, f. teyránj.

Plage, f. ſauženj, malum, incomodum incommodum.

Plagegeiſt, m. trapitel, trapič.

Plageteufel, m. trapič.

Plagen, v. a. mořiti, trmáceti, ſaužiti, teyrati, trápiti, vexare; ſich zu Tode plagen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe, vmořiti ſe.

Plager, m. trapič; die —inn, trapička.

Plan, m. planina, rowina. 2) plac. 3) plán, náwrh.

Pläne, f. planina, rowina.

Plane, f. plena.

Planet, m. planéta, planeta.

Planten- Planeten-, planetnj; das Planetenjahr, planetnj rok.

Planetenleſer, m. hwězdočet, hwězdolhář, dim. planetnjk, astrologus.

Planieren, v. a. planiti, plano dělati.

Planke, f. plaňka, falca.

Plankwerk, m. oplaňkowánj.

Planſchen, Plantſchen, v. n. cmýrati ſe, ſſpljchati, ſſplechtati.

Plapperer, m. S. sequ.

Plappermaul, n. repetil, darmotlach, pljſkač, brepta, zwáč, tlachač, plampač; foem. brebentilka, repetilka.

Plapperey, f. tlachánj, pljſkánj, brebencowánj.

Plapperhaft, adj. repetiwý, žwawý, tlachawý.

Plapperhaftigkeit, f. žwawoſt, tlachowoſt tlachawoſt.

Plärrauge, n. kyſſjcý, krhawé, plačtiwé oko.

Plärräugig, adj. brlooký, krhawý, ſlzawý, lippus; ſeyn, krhati, ſlzawěti, lippire.

Plarre, f. neſſtowice.

Plärre, tlama, tlamazna.

Plärren, v. n. bečeti, bolare.

Plärrmaul, n. bečán.

Plätſchern, v. a. f. n. v. a. & n. ſſpljchati, ſſplechtati.

Platt, adj. plochý, ploſký, planus; das platte (flache) Land, krag; platt ſchlagen, na plocho, na ploſko tlaucy; ein platter Spiegel, ploché zrcadlo; eine platte Naſe, ploſký nos; eine platte Schüſſel, mělká mjſa. 2) fig. Plattes Deutſch, dolnoſaſký gazyk; ein platter Ausdruck, galowé, ploché wygádřenj. 3) platte Wahrheit, ſproſtá, čiſtá prawda; etwas platt abſchlagen, zproſta, zhola odepřjti; er iſt ſehr platt, nedělá mnoho cáru, okolků.

Plattdeutſch, adj. dolnoſaſký, dolnoněmecký.

Platte, f. cýhlička. 2) am Kopfe, lyſyna; der Geiſtl., pleš. 3) plotna. 4) prám, ratis, ponto. 5) mělká mjſa.

Platteiſen, n. željzko do cýhličky.

Platteiße, f. plateyſa, Plevronectes Platessa Lin.

Platten, plätten, v. a. zplaſknauti. 2) bügeln, piglowati piġlowati. 3) Bey den Zimmerleuten, plátowati.

Plätter, Plattner, m. platnýř.

Platterbſe, f. cyzrna, Lathyrus Lin.

Platterdings, adv. zhola, zproſta.

Plattfuß, n. chodidlo, ploſka nohy, Metatarsus. 2) ploſkonohák, Plantus.

Plattfüßig, adj. ploſkonohý, plantus, plancus.

Plattheit, f. ploſka, plochoſt.

Platthufig, adj. plochorohý.

Plattlaus, f. muňka, sl. mrle.

b Plattnaſe, f. ploſký nos. 2) ploſkonoſek.

Plattnaſig, adj. ploſkonoſý, sincus simus.

Plattnen, v. a. ptáky na wěgjčky lapati.

Plattner, n. platnýř.

Plattſtampfer, m. pěchačka, trdlo.

Plattſtück, n. ſwrchnj ſtrana rámu v ſaukenjka.

Plattwäſche, f. prádlo k piglowánj piġlowánj.

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.

Platzbäcker, m. plachetnjk.

Platzbüchſe, f. bauchačka.

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.

Plätzen, v. a. pleſkati, bauchati.

Plätzer, m. pleſk; fláka; geben, flákati.

Platzhalter, mjſtodržjcý.

Platzkugel, f. praſkacý kaule.

Platzpulver, m. praskawý prach.

Platzregen, m. ligawec, přjwal.

Plauderer, m. pljſkač, darmožwáč; die Plauderinn, pleſkna.

Plauderey, f. pljſkánj, žwánj, tlachánj, ſſtěbetánj, klaboſenj.

Plauderhaftigkeit, f. klaboſywoſt, pljſkawoſt, tlachawoſt, ſſtěbetawoſt.

Plaudermarkt, m. huſý ſněm, židowſká ſſkola.

Plaudermaul, n. Plaudertaſch, f. tlučhuba, pleſkač, foem. pleſkna.

Plaudern, v. n. žwáti, klaboſyti, ſſtěbetati, ſſwandrolit, tlachati, tlampati.

Plaute, f. teſák, klempéř.

Plinſe, f. ſwjtek.

Plotz, m. auf den Plotz kann es nicht ſchaffen, w hug to nemohu zkowati.

Plötze, f. ceyn, Cyprinus — ? Lin.

Plötzlich, adj. náhlý, nenadálý, adv. —le.

Pluderhoſen, pl. plundry.

Plump, interj. bluňk, žbluňk; Plump! fiel er in das Waſſer, a padl, bluňk! do wody.

Plump, adj. nemotorný, neohrabaný, nevčeſaný, newycepowaný; ein plumper Menſch, nemotora, hňup, laula, nemehlo, ťuťa, adv. —ně.

Plumpen, v. n. bluňkati, bluňknauti, žbluňknauti. 2) fig. in etwas hinein plumpen; do něčeho bluňknauti; mit etwas heraus plumpen, s něčjm wypleſknauti.

Plumpheit, f. nemotornoſt, neohrabanoſt.

Plumpſack, m. zum Schlagen, peſſek. 2) fig. hňup, nemehlo.

Plunder, m. trety, haraburdj, harampátj.

Plünderer, m. lupič, dráč, drancýř.

Plunderkram, m. kotce.

Plundermann, m. hadrnjk, hadrář.

Plündern, v. a. rabowati, rozchwatiti, drancowati, diripere; eine Stadt plündern laſſen, preys puſtiti na měſto, ztécy měſto.

Plünderung, f. rozchwátánj, drancowánj, plundrowánj.

Plüſch, m. pliš.

Plützer, m. plucar, turek.

Plutzig, adj. oteklý, naběhlý, opuchlýl opuchlý.

b Pöbel, m. láge, zběř, cháſka, luza, hluza, chatra, plebs.

Pöbelhaft, adj. obecný, zběřičný.

Pöbelvolk, n. luza, hluza, zběř.

Pochen, v. n. tlaucy, bauchati, klepati; pulsare; an die Thier Thür, tlaucy, bauchati, třjſkati na dwéře; a) wer pocht? kdo tluče? das Herz pocht, srdce tluče, klepe. 2) fig. a) durditi ſe, tužiti ſe. b) Einem pochen, wyhrožowati. c) Auf ſein Glück, Reichthum, Freunde pochen, wypjnati ſe ſſtěſtjm, bohatſtwjm, přátely.

Pocher, m. pochýř. 2) fig. hrdopeyſſka, chlupnjk.

Pochheye, f. kyganka.

Pochwerk, n. hawjřſká ſtaupa.

Pocke, f. neſſtowice, oſeypka, variola. dim. neſſtowička. sl. kňahňa.

Pocken, v. n. oſeypati ſe.

Pocken-, neſſtowičný; die Pockengrube, neſſtowičný důlek.

Podagra, n. dna.

Podagriſch, adj. dnawý.

Poeſie, f. báſniřſtwj.

Poet, m. báſnjk, báſnjř.

Poetik, f. báſnictwj, báſnjřſtwj; báſněnj.

Poetiſch, adj. báſniřſký.

Poetiſiren, v. n. báſniti.

Pofel, m. brak, weyhoz.

Poföfe, f. haluſka.

Pohle, n. polák, polan, Polonus. Die Pohlinn, polka, polačka.

Pohlen, n. polſko, ol. polſka, Polonia.

Pöhlen, v. a. ſrážeti chlupy, holiti.

Pohlniſch, adj. polſký; die Polniſche Pohlniſche Sprache, polſſtina, polčina.

Poiſſe, f. ſtarořezanec.

Pokal, m. pokál, čjſſe, kalich.

Pökel, m. lák, salsura, muria.

Pökelfleiſch, n. maſo naložené w láku.

Pökelhäring, m. w ſoli naložený ſlaneček.

Pökelhecht, m. naložená ſſtika.

Pökeln, v. a. ſoliti, do láku dáti.

Pol, m. ſtěžege, vhel, Polus.

Polar-, ſtežegný, vhelný; der Polar-Stern, ſtežegná hwězda.

Poldrack, m. polturák.

Poley, m. poleg, Mentha pulegium Lin. 2) wilder Poley, palný planý poleg, Mentha arvensis Lin.

Polieren, v. a. hladiti, poljrowati.

Polierer, m. hladič, hladjk.

Polier-, hladicý; die Polirfeile, hladicý pilnjk.

Polierſtahl, m. hladidlo.

Politik, f. polityka.

Politiſch, adj. politycký. 2) chytrý, lſtiwý.

Politur, f. hladkoſt, hladina.

Polizey, f. policye, obecná zpráwa, Politia.

Polizey, m. adj. politický; der Polizeyaufſeher, politický dohljdce.

Polizeydiener, m. policayt.

Poll, m. wrcholjk.

Pöller, m. peler.

Pollmehl, n. kruhowá mauka.

Pollwecke, f. kruhowka.

Polniſch, adj. S. Pohlniſch.

Polſter, m. polſſtář. dim. das Polſterchen, polſſtářjk, polſſtářjček; der Kopfpolſter, polſſtář pod hlawu.

Polſtermacher, m. polſſtářnjk.

Polſtern, v. a. wycpati, polſſtářowati.

Polterer, m. durdič, buřič.

Poltergeiſt, m. ſtraſſidlo.

Polterkammer, f. haraburdna.

Polternuß, f. křapáč.

Poltern, v. n. ſſtrachati, buráceti, bauřiti, hřmot, hluk činiti. 2) ſſwanduřiti.

Polterronne, f. bekyně.

Polyandrie, f. mnohomužſtwj.

Polygamie, f. mnohoženſtwj, Polygamia.

Polyp, m. gežek.

Pomade, f. pamada.

Pomeranze, f. pomaranč, Citrus Aurantium Lin.

b Pomeranzen-, pomarančowý; die Pomeranzenſchale, pomarančowá kůra.

Pommer, m. pomořan. 2) ſſpicljk.

Pomp, m. ſláwa, nádhernoſt.

Pompe, f. S. Eſelsgurken.

Pomphoſen, pl. plundry.

Popanz, m. ſſtraſſák ſtraſſák, bubák.

Populär, adj. pro obecnj lid.

Porphyr, m. brunát, čerwec.

Porree, m. por, ořechowec, oſſleych, Allium Porrum Lin.

Porſch, m. rogownjk, Ledica palustre Lin.

Port, m. přjſtaw.

Portal, n. brána ſtkwoſtná v chrámu neb domu.

Portrait, n. podobizna, wyobrazenj.

Portulat, n. kuřjnoha, Portulaca Lin.

Porzellan, n. porculán.

Porzellan-, porculánowý; die Porzellan-Erde, porculánowá země.

Porzellanen, adj. porculánowý.

Poſament, n. pozament, prýmy, porty a ſſnůry.

Poſamentierer, m. pozamentnjk.

Poſaune, f. pozaun.

Poſaunen, v. a. n. traubiti na pozauny. 2) fig. auspoſaunen, wytraubiti.

Poſaunenbläſer, m. S. sequ.

Poſauner, m. Poſſauniſt Poſauniſt, m. pazaunar, popozaunjk.

Poſitiv, n. pozytýw, warhánky.

Poſſe, f. fraſſka, ſſibřinek; Poſſen reißen, ſſaſſkowati, fraſſkowati, čtweračiti, laſſkowati.

Poſſekel, m. mlat.

Poſſen, m. čtweráctwj; kauſek, ſſibalſtwj; eines einen Poſſen ſpielen, někoho řjznauti, ſſauſtnauti, kauſek včiniti, ſtřjhnauti; den Poſſen merken, čtweráctwj čjti, znamenati. 2) Jemanden etwas zum Poſſen thun, někomu něco na wzdory, naſchwál včiniti.

Poſſenhaft, adj. čtwerácký, adv. —cky.

Poſſenmacher, m. Poſſenreißer, m. čtwerák, ſſaſſek, fraſſkář; die —inn, čtweračka, fraſſkářka.

Poſſierlich, abj. adj. diwotworný, podiwný, ſſměſſný ſměſſný, důwodný, adv. —ně.

Poſſierlichkeit, f. diwotwornoſt, podiwnoſt, důwodnoſt.

Poſt, f. poſta, ſumma. 2) poſſta; die fahrende, gjzdná; die reitende, gjzdecká; mit der Poſt kommen, po poſſtě přigeti. 2) Nachricht, poſſta, zpráwa.

Poſt-, poſſtowſký; der Poſtbeamte, poſſtowſký auřednjk. 2) od počty; das Poſtgeld, plat od počty.

Poſtamt, n. poſſta, poſſtowſký auřad.

Poſtament, m. podſtawek, podſtawnjk.

Poſten, m. poſta, mjſto, ſtanowiſſtě; ſeinen Poſten verlaſſen, opuſtiti ſwé ſtanowiſſtě, mjſto. 2) ſlužba, mjſto, auřad.

Poſthaus, n. poſſta.

Poſthorn, n. poſſtowſká trubka.

Poſtille, f. poſtylla.

Poſtknecht, m. poſtyllion.

Poſtmeiſter, m. poſtmiſtr, poſſtář; die —inn, poſtmiſtrowá.

Poſtweſen, n. poſſta.

Potentat, m. potentát, mocnář.

Pott, m. S. Topf.

Pottaſche, f. podaš, flus.

Pottfiſch, m. hlawáč, Physeter Macrocephalus Lin.

Pottweide, f. bjlá wrba, bělice, salix alba Lin.

Präbende, f. prebenda.

Pracher, m. žadonič, žadonil, ſſkemrač; die —inn, žadonilka.

Pracherey, žadonictwj.

Prachern, v. n. žadoniti, ſſkemrati.

Pracht, f. náhrdnoſt, ſtkwoſtnoſt, magnificencia.

Pracht-, náherný nádherný, ſtkwoſtný; das Prachtbett, nádherná poſtel.

Prächtig, adj. nádherný, ſtkwoſtný; prächtiges Gebäude, weyſtawné ſtawenj.

Prachtlilie, f. nádhera? Gloriosa Lin.

Practicieren, v. a. cwičiti ſe, praktycýrowati; ſich in ein Amt, do auřadu ſe wetřjti.

b Practik, f. praxis, cwičnoſt?

Practike, f. partyka.

Practiſch, adj. praktycký, cwičný.

Prädeſtination, f. předzřjzenj.

Prädicant, m. kazatel.

Prägen, v. a. wtiſknauti, razyt; ins Gedächtniß, do paměti; in das Herz, na ſrdce wložiti. 2) bjti; Münzen, Geld prägen, mincy, penjze bjti; geprägtes Geld, bité penjze.

Prägung, f. wtiſknutj. 2) ráz, bitj.

Präger, m. bitec

Pragmatiſch, adj. probytečný

Prahlen, v. n. chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe, wynáſſeti ſe.

Prahler, m. Prahlhans, m. chlubnjk, chlubné pljce.

Prahlerey, f. chlauba, chlubnoſt, honoſnoſt.

Prahleriſch, adj. chlubný, honoſný.

Prahlhaft, adj. honoſný, chlubný.

Prahlhaftigkeit, f. chlubnoſt, honoſnoſt.

Prahm, m. die Fähre, prám, dim. pramice. 2) aus Flöße (wor) beſtehend, pramen.

Prahme, f. prautek, wětwice na chmeli.

Prälat, m. prelát.

Prälatur, f. prelátſtwj.

Prall, adj. tuhý, adv. —ztuha.

Prallen, v. n. odrazyti, odſkočiti.

Prallig, adj. tuhý, adv. ztuha. 2) přjkrý, ſtrmý.

Prangen, v. n. vpeypati ſe, zdrahati ſe 2) ſtkwjti ſe; die Roſe pranget, růže ſe ſtkwj. 3) honoſyti ſe, wypjnati ſe; mit ſeinem Reichthume prangen, bohatſtwjm ſe honoſyti, wypjnati.

Pranger, m. ſlawně ſobě počjnagjcý.

Pranger, m. planýř, pranýř.

Prangerer, f. ſwatwj, ſtaroſwatwj.

Präſent, n. prezent, dar, halafanc.

Präſident, n. prezydent, předſedatel.

Praſſeln, v. n. praſkati.

Praſſen, v. n. hodowati, heyſowati, mrhati, kwaſyti, helluari.

Praſſen, n. hodowánj, mrhánj, kwaſſenj.

Predigen, v. a. (hláſati) kázati, praedicare.

Predigen, n. kázánj.

Prediger, m. kazatel, concionator, hlaſatel, kazatelkyně, praedicator.

Predigt, f. kázanj, Concio, eine Predigt halten, kázati; in die Predigt gehen, na kázanj gjti; unter der Predigt, w čas kázanj.

Predigt-, kazatelſký; das Predigtamt, kazatelſký auřad, kazatelſtwj.

Predigtſtuhl, m. kazatedlnice, kazatedlna, ambona.

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Preiselbeere, f. bruſnice, Vaccinium vitis idea idaea Lin. 2) nedwědice Arbulus uva ursi Lin.

Preiſen, v. a. reg. et irr. ich pries, geprieſen, ſlawiti, oſlawowati, welebiti; glücklich preiſen, za ſſťaſtného pokládati, wyhlaſſowati.

Preislich, adj. ſlawný, welebný, weleſlawný.

Preiswürdig, adj. ceny hodný. 2) ſláwy hodný, weleſlawný.

Preisziegel, m. preyz, ſtřepice.

Prelle, f. mrſknutj, mrſſtěnj.

b Prellen, v. a. mrſſtiti; den Ball zurückprellen, mjč odmrſſtiti; Füchſe prellen, wymrſſťowati liſſky. 2) fig. opentliti, oſſáliti, podſkočiti.

Preller, m. mrſk. 2) Auf den Hintern, pleſk.

Prellerey, f. ſſalba, opentlenj, podſkočenj, ſſizuňk.

Prellnetz, n. mrſſticý ſýť.

Premſen, v. a. ſtiknuti, cpáti.

Preß, adj. tuhý, adv. ztuha.

Preße, f. pres, lis, čeren, torcular.

Preſſen, v. a. dawiti, tlačiti, der Schuh preßt mich, ſtřewjc mne tlačj; zuſammen preſſen, ſměſtknati, ſtlačiti; mein Herz iſt gepreßt, ſrdce moge geſt ſewřeno; Wein, wjno tlačiti. 2) fig. die Noth preßet mich, nauze mne tlačj, ſaužj, hněte, Matroſen, plawce zbjratj zbjrati, ſháněti.

Preſſer, m. tlačitel.

Preßfreyheit, f. ſwoboda tiſku.

Preßhaft, adj. nedužiwý, churawý.

Pretzel, f. precljk. S. Bretzel.

Prickeln, v. a. zpjchati.

Prieſter, m. kněz, Sacerdos, presbyter, die —inn, kněžka, kněžowka, kněžina.

Prieſter-, kněžſký, das Prieſteramt, auřad kněžſký; der Prieſterſtand, kněžſký duchownj ſtaw.

Prieſterlich, adj. kněžſký, adv. -ſky.

Prieſterrock, m. kleryka, flanda.

Prieſterſchaft, f. kněžſtwo.

Prieſterthum, n. kněžſtwj.

Prieſterweihe, ſwěcenj kněžſtwj, na kněžſtwj.

Primas, m. primas.

Principal, m. principál.

Prinz, m. knjže, kněžic, prync, dim. das Prinzchen, pryncjk; foem. die Prinzeſſin, kněžna, pryncezka, pryncezna; ein kaiſerlicher Prinz, cýſařjk, cýſařowic; königlicher Prinz, kralowic.

Prinzlich, adj. pryncowſký.

Prior, m. přewor; prior. die —inn, přewořiſſe, přeworka.

Priſe, f. Tobak, ſſňupec, ſſňupka. 2) Ein Schiff, zagatá loď.

Pritſche, f. S. Britſche.

Privat-, ſaukromný; prywátnj, oſobnj; die Privatperſon, prywátnj oſoba. 2) oſobnj; der Privatnutzen, prywátnj oſobnj vžitek. 3) ſaukromnj; der Privathaß ſaukromné záſſtj.

Privatmann, m. prywátnjk, oſobnjk.

Privet, n. záchod, chýſſka, prewit.

Privet-Räumer, n. bál.

Privilegium, n. weyſada.

Probe, f. zkauſſka, zkuſſenj, průba dim. das Pröbchen, průbička; eine Probe anſtellen, zkauſſeti, průbu vdělati; zur Probe, na průbu, na zkauſſku. 2) důkaz; Proben ſeines Fleißes, důkazy geho pilnoſti.

Probe-, m. průbownj; der Probebogen, průbownj arch; die Probepredigt, průbownj kázanj.

Proben, S. Probieren.

Probeſtück, n. zkauſſka, průba.

Probier-, průbjřſký; der Probierſtein, průbýřſký kámen. lapis lydius.

Probieren, v. a. okuſyti, gustare; den Wein, wjno. 2) průbowati, zkauſſeti; eine Feder, péro. 2) dokázati, dokazowati.

Probierer, m. průbýř, explorator.

Probierkunſt, f. průbýřſtwj.

Proceſſion, f. procesſý, ochoz.

Product, m. in den Schulen, chloſt, pardus, plagae in natibus. 2) požitek, plod; die Landesprodukte, požitky zemſké.

Profan, adj. ſwětſký; adv. —ſky —ně; proſtopáſſný.

Profeß, f. profesſý.

Profeſſion, f. profesſý, professio.

Profeſſioniſt, n. řemeſlnjk, profeſyonyſta.

Profeſſor, m. profesſor, včitel, professor.

Profeſſur, f. profesſura, včitelſtwj.

b Profit, m. zyſk, vžitek, weydělek; dim. das Profitchen, zýſſtěk, weyděleček.

Profiter, m. hoſpodářiček.

Profitieren, v. a. zýſkati.

Profoß, m. profaus.

Project, n. podánj, nawrženj.

Prophet, m. prorok, wěſſtec, propheta; die —inn, prorokyně, wěſſťkyně, wěſſtice.

Prophetiſch, adj. prorocký; wěſſtčj, wěſſtj.

Prophezeyen, v. a. prorokowati; das — prorokowánj.

Prophezeyung, proroctwj, wěſſťba.

Propſt, m. pl. Pröbſte, proboſſt, praepoitus praepositus.

Propſtinn, f. proboſſtka.

Propſtey, f. proboſſtſtwj.

Propſteylich, adj. proboſſtſký

Proſa, Proſe, f. proza.

Proſaiſch, adj. prozaický.

Proſelit, m. nowokřtěnec, nowowěrec.

Proſodie, f. proſodye.

Proſodiſch, adj. prozodycký.

Proſpect, m. wyhljdka.

Proteſtant, m. odpornjk, odpůrce. 2) proteſtant, lutryán, helwet.

Proteſtantiſch, adj. proteſtanſký.

Proteſtiren, v. n. odporowati.

Protzen, v. n. ſſtarcowati ſe.

Proviant, m. ſſpjže.

Proviant-, ſſpižnj; der Proviant-Wagen, ſſpižnj wůz.

Provianthaus, n. ſſpižnj dům.

Proviantmeiſter, m. ſſpižjrnjk, ſpižnjk.

Proviantweſen, n. ſſpižnictwj?

Provinz, f. kragina.

Prozeß, m. ſaud, pře, rozepře, lis, kurzen Prozeß machen, zkrátka odbyti.

Prozeſſiren, v. n. ſauditi ſe; auf der Kanzeley, kančelařowati ſe, beym Magiſtrate, magiſtratowati ſe.

Prozeßkoſten, pl. práwnj, ſaudnj autraty.

Prudel, m. deym, pára. 2) pramen. 2) 3) kal.

Prüfen, v. zkuſſowati, zkauſſeti, zpytowati, zkaumati; ſein Gewiſſen, zpytowati ſwědomj.

Prüfer, m. zkaumatel, zpytowatel.

Prüfung, f. zkauſſenj.

Prügel, m. kyg, keg, klacek, ſtonek, okleſſťěk okleſſtěk. 2) ſpraſk, weytopek, weylupek, weypraſk. 3) rána; zwanzig Prügel bekommen, dwadcet ran doſtati.

Prügeley, f. pranice, flekanice.

Prügeln, v. a. tepati, práſkati, lupati, mlátiti.

Prunkſuppe, f. weypraſk, weytopek.

Prunk, m. ſtkwěloſt, bleſk, oſlawa, ſtkwoſtnoſt.

Prunken, v. n. ſtkwjti ſe. 2) vpeypati ſe, zdrahati ſe.

Pſalm, m. žalm, psalmus.

Pſalmbuch, n. žaltář.

Pſalmiſt, m. žalmiſta.

Pſalter, žaltář, psalterium.

Publikum, n. lid, ſwět, publikum.

Pudding, m. gežek.

Pudel, m. im Kegelſpiele, pudl. 2) eine Art Hunde, pudljk, pudl.

Pudeln, v. n. pudlowati. 2) batoliti ſe.

Pudelnärriſch, adj. tatrmanſký; ein pudelnärriſcher Menſch, tatrman, ſſaſſek.

Puder, m. pudr.

Puder-, na pudr; der Puderbeutel, pytljk na pudr.

Puderig, adj. popudřený, popudrowaný.

Pudern, v. a. pudřiti, pudrowati, popudrowati.

Puderguaſt, m. třapec na pudr.

Puff, interj. buch.

Puff, m. pl. Püffe, buchta; Püffe geben, buchcowati, buchtowati.

Puffer, m. bambitka, bauchačka.

Pulpet, n. pulpjt.

b Puls, m. puls.

Puls-, pulſownj; die Pulsader, pulſownj žjla, arteria.

Pulsſchlag, m. vdeřenj pulſu.

Pult, n. pulpjt, dim. das Pultchen, pulpjtek.

Pulver, n. prach, pulvis; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. 2) zum Einnehmen, práſſek; dim. das Pulverchen, práſſeček. 3) prach; das Schüßpulver, ručničný prach; er iſt keinen Schuß Pulver werth, neſtogj ani za balatku, ani za ránu.

Pulver-, na prach; das Pulverhorn, růžek na prach. 2) prachu; das Pulverkorn, zrno prachu. 3) praſſný; die Pulvermühle, praſſný mleyn.

Pulvermüller, m. praſſný mlynář.

Pülvern, v. a. změlniti, na prach ſetřjti, rozetřjti.

Pulverſack, m. pytljk na prach.

Pulverthurm, m. prachowna.

Pumpe, f. pumpa; Luftpumpe, wywěwa.

Pumpen, v. a. pumpowati.

Pumpenmacher, m. pumpář, raurnjk.

Pumper, m. pumpowač.

Pumpernickel, m. komiſárek, řežný chléb.

Punkt, m. puntjk, punktjk, punctum; dim. das Pünctchen, puntjček. 2) punkt; punctum; der Hauptpunct, hlawnj punkt; ich bin auf dem Punkte, giž gſau na tom.

Punctieren, v. a. punktowati, puntikowati.

Pünctlich, adj. zpráwný; adv. na wlas; es trifft pünctlich zu, na wlas ſe to ztrefuge; ein pünctlicher Mann, zpráwný muž.

Pünctlichkeit, zpráwnoſt.

Punſch, m. punč.

Punſchen, v. n. punčowati.

Pupill, m. ſyrotek.

Puppe, f. wagjčko. 2) lautka, paupě, pupa; dim. das Püppchen, paupátko.

Puppen, v. n. lautkowati.

Puppenkrämer, m. lautkář; die —inn, lautkářka.

Puppenſpieler, m. tatrmánkář, tatrmanečnjk.

Pur, adj. čiſtý, ſamý, ſamočiſtý; pures Waſſer trinken, čiſtau wodu pjtj pjti. 2) ryzý; pures Geld Gold, ryzý zlato.

Purganz, f. počiſſtěnj.

Purgier-, počiſſtugjcý; das Purgiermittel, počjſtugicý počiſſtugjcý ljk.

Purgieren, v. n. laxjrowati. 2) v. a. čiſtiti, počiſſťowati.

Purpur, m. čerwec, brunát, purpura.

Purpur-, brunatý brunatný; die Purpurfarbe, brunatná brunátná barwa.

Purpurfärbig, adj. brunátný, brunátné barwy.

Purpurkleid, n. raucho ſſarlatowé, brunátné.

Purpurkrämer, m. prodawač brunátu, ſſarlatu.

Purpurn, adj. brunátný.

Purpurröthe, brunatnoſt.

Purpurſchnecke, f. čerwec, ſſarlatowý hlemeyžď.

Pürſch, S. Bürſch.

Pürzel, m. péro. 2) řit.

Pürzeln, S. Bürzeln.

Pus, čičj.

Püſter, m. mjſſek.

Put, puť.

Puttel, n. Puttchen, putka, putička.

Pütſche, (Pitſche) hubatka.

Putz, m. ſſperk, ozdoba, puc.

Putzdocke, f. panák, panenka. 2) Ein Frauenzimmer, fiflena.

Putzen, v. a. čiſtiti, cýditi; die Bäume, ſtromy čiſtiti, ſtromowj. 2) das Licht, vtjrati, vtřjti ſwjčku. 3) den Bart, pácowati, holiti bradu. 4) Jemanden, čeſati, peſkowati, gebati. 5) den Feind, nepřjtele tepati, ztepati. 6) die Schuhe, ſtřewjce vtřjbti, otjrati. 7) das Gewehr, zbraň pucowati. 8) die Naſe, nos vtřjti, wyſmrkati ſe. 9) das Geſchirr, drhnauti, wydrhnauti nádobj. 10) die Pferde, koně cýditi. 11) fig. ſſperkowati, fintiti, ſtrogiti, ſſňořiti; ein geputztes Frauenzimmer, wyſſňořená, wyſtrogená, wyfiflená ženſká.

Putzholz, n. fidlowačka.

Putzkopf, m. S. Haubenſtock.

Putzmacherinn, f. čepčářka.

Putzſcheere, f. vtěradlo.

Putzzeug, n. ſſperkowánj.

Pyramiede, pyramida.

Pyrolt, m. S. Pfingſtvogel.