R.

Rabatte, f. weyložek. 2) fig. záhonec, záhrobec.

Rabe, m. krkawec, Corvus Lin. Ein junger Rabe, krkawče, krkawčátko; rappen, ſchreyen wie ein Rabe, krokati.

Raben-, krkawčj; das Rabenkiel, krkawčj brk, 2) zkrkawčelý, zakatilý. Rabenvater, Mutter, Aeltern, otec, matka, rodiče.

Rabenaas, n. oſtuda, mrcha.

Rabenkrähe, f. hawran, cornix nigra Lin. davon, hawranj.

Rabenſchwarz, adj. černý gako krkawec, gako hawran.

Rabenſtein, m. rozhranj, poprawiſſtě.

Rabiſch, m. Rabuſſe, wrub, talea.

Rabuliſt, m. ſſtěkawec, tlučhuba.

Rache, f. mſta, pomſta, vindicta; vor Rache glühen, mſtau hořeti; Rache nehmen, mſtjti ſe; aus Rache, ze mſty.

Rachel, f. rokle.

Rächen, v. irrg. et irr. act. mſtjti, pomſtjti.

Rachen, m. tlama, požeradlo.

Rächer, m. mſtitel, vindex; die —inn, mſtitelkyně.

Rachgier, f. mſtiwoſt, mſtitedlnoſt.

Rachgierig, adj. mſtiwý.

Rachgierigkeit, f. mſtiwoſt.

Rachſchwert, n. meč pomſty.

Rachſucht, f. mſtitedlnoſt, mſtiwoſt.

Racker, m. mandeljk. 2) hawran, Cornix Kl. 3) ras, pohodný, dřjč.

Rackern, rec. mezkowati, muckowati ſe, oſtauzeti ſe, pachtiti ſe, pachtowati ſe.

Rackete, f. racheytle.

Rad, n. pl. Räder, kozelec; ein Rad ſchlagen, kozelce metati, kotrmelce dělati. 2) der Pfau ſchlägt ein Rad, páw ſe čepeyřj, rozčepyřuge. 3) kolo, rota. 4) fig. kolo; auf das Rad flechten, na kolo wpléſti. dim. das Rädchen, pl. Räderchen, kolečko.

Rad-, na kola; der Radarm, rameno w kole.

Radebärge, f. kolečko, radwanec, kolmaha, ſamokůlko.

Radebohrer, kolářſký nebozéz.

Radbrechen, v. a. kolem lámati. 2) koktati.

Radhaue, Radehacke, f. kratce.

Rädeln, v. a. do kola ſe točiti.

Rädelsführer, m. půwodnjk, půwod.

Rademacher, m. kolář.

Raden, m. kaukol, agrostema agrostemma Githago Lin.

Radenſieb, n. kaukolka; halbes, polokaukolka.

Räder, m. řjčice, cribrum.

Rädermacher, m. přeſličkář, kolowratnjk.

Rädern, v. a. wozem zageti. 2) kolem lámati, koliti, zkoliti. 3) na řjčicy podſýwati.

Räderwerk, n. kolnj ſtrog.

Räderzange, f. kleſſtě k přibigenj ſſjnu.

Radfelge, f. laukoť w kole.

Radgarn, n. hrubá přjze.

Radieren, v. a. wyſſkrabati.

Radier-, ſſkrabacý, wyſſkrabowacý; das Radiermeſſer, ſſkrabacý nožjček.

Radieß, m. dim. das Radießchen, ředkwička, sl. kořenček.

Radlitz, m. rádlo.

Radnagel, m. hřeb w kole.

b Radſchaufel, f. lopatka.

Radſchiene, f. ſſjn na kolo.

Radſpeiche, f. ſſpice, radius.

Radſpere, f. ſſubka, zawjrka na kolo, sl. hamownjk.

Radſtock, m. kolnj ſtolice.

Radſtößer, m. kámen, aby ſe kolem do wrat neb do ſtěny nezagelo.

Radſtube, f. lednice. S. Eisſtube.

Rafen, m. leméz, lemjz.

Raffel, f. drhlen.

Raffen, v. a. chwátati, hrabati, shrábnauti, corradere; ſich aufraffen, wzchopiti ſe, zotawiti ſe.

Raffholz, n. kleſt.

Raffinieren, v. a. přečiſſťowati, čiſtiti. 2) v. n. hlaubati; ein raffinirter Menſch, feryna, zchytralec, wyfikaný člowěk.

Raffzahn, m. kuſacý zub, kuſál. 2) hák.

Raffzähnig, adj. zubatý, zubáč, kofrog, kofroň.

Ragen, v. n. heraus- und hervorragen, čnjti, ſtrmiti, přewyſſowati.

Ragen, n. zaděláwané maſo.

Rahe, f. russ. reyna, (žezl?)

Rahm, m. ſmetana, flos lactis; den Rahm von der Milch nehmen, zbjrati mljko. 2) ſaze Fuligo. 3) Im Speiſekammer, wěſſadlo.

Rahmbaum, m. wěſſadlo w komjně.

Rahmbeere, f. oſtružina.

Rahmel, m. ſſkralaup. 2) klacek, drauh.

Rahmen, m. rám, rámec, margo, ora; mit einen Rahmen einfaſſen, do rámu dáti, dim. das Rähmchen, rámeček.

Rahmen, I. v. n. mjřiti. 2) ſedati ſe, die Milch rahmet, ſmetana ſe ſedá. II. v. a. mljko zbjrati.

Rahmlöffel, m. zběračka.

Rahmnähterey, f. ſſitj na rámu.

Rahmſtatt, f. rámy.

Rahne, f. zálom, weywrat.

Rahnig, adj. čjplý, ſſtjhlý.

Rain-, adj. auporowý, pažitowý, meznj.

Rainbalken, m. kaz.

Rainbaum, m. meznjk, linj.

Rainbeere, f. řeſſetlák, Rhamnus Cathartis Lin.

Rainblume, f. pleſniwec, Quaphalium Gnaphalium Stoechas Lin. chudobka, Bellis minor Lin.

Rainen, v. n. mezowati.

Ranfarren, Rainfare, m. wrátyč, wrátečka, Tanacetum vulgare Lin.

Rainſchwamm, n. ſſpička.

Rainſtein, m. meznjk.

Rainweide, f. zymoleyz, Lingustrum Vulgare Lin.

Raiter, m. řjčice, žeybrowna.

Raitern, v. a. žeybrowati, na řjčicy podſýwati.

Ralle, f. chřáſtel, hekáč, Rallus Crex Lin.

Rammblock, m. Rammklotz, beran.

Rammbock, m. beran, aries.

Ramme, f. beran.

Rammeln, I. v. n. hmožditi ſe. 2) ramlowati ſe, honcowati ſe; die Haſen rammeln, zagjcy ſe honcugj, ſe ramlugj. II. v. a. hmožditi, zhmožditi, contundere. 2) beraniti, gahlowati, fistucare.

Rammelochs, m. beyk.

Rammen, v. a. beraniti, gahlowati, fistucare.

Rammler, m. ramljk, zagjc ſamec.

Ramſel, m. planý čeſnek, Allium ursinum Lin.

Rand, m. pl. Ränder, krag, okragek, margo; am Rande des Abgrundes ſtehen, na kragi propaſti ſtáti. 2) fig. zu Rande kommen, na čiſto přigjti, shodnauti ſe; dim. das Rändchen, krageček.

Rand-, kragnj; die Randgloſſe, poznamenánj kragnj, na kragi.

Rändeln, v. a. kolkowati, okolkowati, okragkowati, marginare.

Rändern, v. a. kolkowati, okragkowati, marginare.

b Ranft, m. krag. 2) der Scherzel, kragjc, ſkrogek. 3) am Felde, okoraloſt.

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti?) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Range, m. klacek; ein Gaſſenrange, vličnjk.

Range, f. ſwině. 2) meze, limes.

Rangen, m. pahorek.

Rangſtreit, m. pře o předek.

Rangſucht, f. předčiwoſt? chtiwoſt, žádoſt po předku.

Rangſüchtig, adj. předčiwý? předku žádoſtiwý, chtiwý.

Rank, adj. ſſtjplý, tenký, táhlý.

Rank, n. auſkok, obmyſl; voller Ränke ſeyn, auſkočným býti; Ränke ſpielen, auſkoků hleděti.

Rankförmig, adj. vponkowatý, rywowatý.

Ranken, m. Ranke, f. vponka, rýwa, sarmentum.

Ranken, v. rec. popjnati ſe, pnjti ſe; die Bohnen ranken ſich in die Höhe; fizole ſe pnau na horu. 2) plazyti ſe, rozkládati ſe; die Gurken ranken auf der Erde fort, okurky ſe rozkládagj po zemi.

Rankkorn, n. gečné zrno, Synanche.

Ränkvoll, adj. auſkočný.

Ranunkel, m. et f. pryſkýřnjk, Ranunculus Lin.

Ranze, f. ſwině.

Ranzen, m. vzel, ſwazek, vzljk, filec, ranec; dim. das Ränzchen, Ränzel, vzljček, fileček, raneček. 2) terbuch, pandero, ranec.

Ranzig, adj. prožluklý, ramidus.

Ranzion, f. wýplata.

Ranzzeit, f. čas chrugenj, běhánj, pſenj.

Rapp, adv. rychle.

Rapp, m. am Weine, S. Kamm.

Rappe, m. wraný kůň.

Rappe, f. muſſky, pl.

Rappelköpfiſch, adj. twrdohlawý, vrputilý, vrwalý. 2) Ein rappelköpfiſches Pferd, ganek.

Rappeln, v. n. chřeſtěti; mit dem Gelde, penězy. 2) fig. Im Kopfe, neměti wſſech doma, pohromadě.

Rappen, v. a. das Getreide, hrabati; zbjrati.

Rapper, m. hrabač, chňapaun.

Rappier, n. končjř.

Rappieren, v. rec. ſſermowati.

Rappes, m. zálubné.

Rappſen, v. a. chňapati, chňapnauti, chlamſtnauti, hrabati.

Rappuſe, f. rwačka, dračka, dranice; in die Rappuſſe Rappuſe geben, na rwačku hoditi.

Rar, adj. řjdký, rarus; wzácný, newjdaný, rarus.

Rarität, f. řjdkoſt. 2) wzácnoſt.

Raſch, adj. rychlý, křepký, byſtrý; raſch mit dem Munde ſeyn, proſtořekým býti. 2) räſch von Brod, křaupawý, křauplawý, chrauplawý. 3) oſtrý; räſches Papier, oſtrý papjr. 4) fig. náhlý, prchlý.

Raſch, m. haras; ein Kittel von Raſch, haraſka; davon, haraſowý.

Raſchheit, f. rychloſt, křepkoſt. 2) náhloſt, prchloſt.

Raſchmacher, m. haraſnjk.

Raſen, m. drn, sl. hant; voll Raſen, drnowatý; ein Platz von Raſen, tráwnjk, pažit, aupor.

Raſen, v. n. wztěkati ſe; der Wind raſet, b wjtr ſe wztěká. 2) fig. ſápati ſe, zůřiwěti, ſrſſeti, wztekati ſe; ein raſender Menſch, wztekljk, zſſjlenec; ein raſender Einfall, zſſjlený nápad; ein raſender Hund, wzteklý pes.

Raſen-, drnowý, z drnu; die Raſenbank, drnowé ſedadlo.

Raſenmeiſter, m. pohodný.

Raſenſtecher, m. drnař.

Raſenwälzer, m. drnowálek.

Raſerey, f. zſſjlenoſt, wztekloſt; in Raſerey gerathen, wztecy ſe, zſſjliti ſe.

Raſpe, beſſer Riſpe, klas.

Raſpel, f. raſſple.

Raſpeln, v. a. raſſplowati. 2) shrabati, hrabati.

Raſpelſpan, m. raſſplowina.

Raſſel, f. chřeſtačka, řehtačka.

Raſſeln, v. n. chřeſtěti, rachotiti.

Raſt, f. oddechnutj, odpočinutj, wydechnutj, oddech, omžený omženj; weder Raſt noch Ruhe haben, neměti oddechu; vtěſſené chwjle, Raſt halten; odpočjwati.

Raſten, v. n. odpočinauti, odpočjwati.

Raſtlos, adj. bez oddechu, nevſtalý.

Raſttag, m. odpočinek, den odpočinutj.

Rath, m. pl. Räthe, ſpořenj; was zu Rathe halten, něco ſpořiti; ſein Geld ſchlecht zu Rathe halten, penězy pleytwati. 2) pomoc; dafür iſt noch Rath, tomu geſt geſſtě pomoc. 3) rada; kommt Zeit, kommt Rath, čekey čaſu co hus klaſu; Rath ſchaffen, radau přiſpěti; zu Rathe gehen, radu bráti; um Rath fragen, o radu ſe ptáti. 4) rada, consilarius; der geheime Rath, tagná rada. 5) Der Stadt-Rath, měſtſká rada, radnj.

Rath-, radnj.

Rathfragen, v. a. ptáti ſe, tázati ſe o radu.

Rathgeber, m. rádce; die —inn, rádkyně.

Rathhaus, n. radnj dům, rathauz.

Räthlich, adj. ſpořiwý, ſſetrný.

Rathlos, adj. bezradný.

Rathmann, n. m. S. Rathsherr.

Raths-, radnj; das Rathsbuch, radnj knjha; die Rathsperſon, radnj oſoba.

Rathſam, adj. ſkrowný; ſpořiwý, ſſetrný. 2) rádný; es iſt nicht rathſam, nenj rádno; ein rathſames Mittel, proſpěſſný proſtředek; das rathſamſte wäre, wir blieben zu Hauſe, neylepſſj radaby byla, (neyproſpěſſněgiby bylo) kdybychom zůſtali doma.

Rathsbedürftig, adj. rady potřebný.

Rathsſchlag, m. rada, potaz, porazenj, vrazenj.

Rathſchlagen, v. n. raditi ſe, poraditi ſe, radu bráti.

Rathſchlagung, f. porazenj, vrazenj, rada.

Rathſchluß, m. vzawřenj rady. 2) fig. oſud; der Rathſchluß Gottes, vloženj, ſaud božj; božſký oſud.

Rathsdiener, m. radnj ſluha, vulgo Servus.

Räthſel, n. pohádka, hádačka, aenigma, fabella; ein Räthſel aufgeben, dáti hádati; ein R. rathen, pohádku vhodnauti; daß iſt mir ein Räthſel, nepochopugj nepochopugi toho.

Räthſelhaft, k hádánj, nedohadný.

Rathsfähig, adj. způſobný býti radau.

Rathsherr, m. radnj, radnj pán.

Rathsmeiſter, m. přednj radnj, neypředněgſſj w radě.

b Ratsſchluß Rathsſchluß, m. radnj wyrčenj, nález, senatus Censultum Consultum.

Rathsſtelle, f. radnictwj.

Rathsſtube, f. radnice; radnj ſwětnice.

Rathstag, m. ſezenj, radnj den, zaſednautj do rady.

Rathsverwandte, n. radnj.

Rathszimmer, n. radnice.

Rätſchänte, f. diwoká kachna.

Ratſche, řehtačka, hrkawka, chřeſtačka; die Klapper, klepačka.

Ratſchen, v. n. chřeſtati.

Ratteln, v. n. chřeſtati. 2) v. a. podſýwati.

Rattern, v. n. hrkati, rachotiti.

Ratz, m. plch, glis. 2) tchoř, mustela.

Ratze, f. německá myš, sl. potkan, Mus Rattus Lin.

Rätzel, n. S. Räthſel.

Rätzen, v. n. wřeſſtěti, wřjſkati.

Ratzenfalle, f. paſt na německé myſſi.

Ratzenfänger, m. myſſař.

Ratzengift, n. myſſák.

Ratzenpfeffer, m. wſſiwec, Stachys sylvatica Lin.

Ratzenpulver, n. práſſek pro německé myſſi.

Raub, m. přjtrž, chwjlka; nur auf den Raub, něco gen na přjtrž dělati. 2) fig. laupež, ol. plen, rapina; auf den Raub ausgehen, na laupež wygjti; von dem Raube leben, laupežj ſe žiwiti; einer Jungfrau, vnos.

Raub-, drawý; der Raubvogel, drawý pták, drawec. 2) laupežnj; das Raubſchloß, laupežnj hrad, zámek. 3) laupežnický; das Raubſchiff, lapežná, laupežnická lodj.

Raubbegierde, f. Raubbegier, f. laupežiwoſt.

Raubbegierig, Raubgierig, adj. laupežiwý, laupeže chtiwý.

Raubbiene, f. zloděgka, fucus.

Räuber, n. m. laupežnjk, praedo. 2) lupič, raptor; der Ehre, lupič cti; die —inn, laupežnice; lupička. 3) Am Lichte, zloděg. 4) am Baume, wlk. S. Straßenräuber @.

Räuberey, f. laupežſtwj, laupežnictwj; Räuberey begehen, laupežiti, laupežnictwj prowozowati.

Räubergeſindel, n. lotrowina, petrowſſtina.

Räuberiſch, adj. laupežnický.

Raubgeflügel, n. drawſtwo.

Raubgier, f. S. Raubbegierde.

Raubneſt, n. peleš lotrowſká, laupežnj hnjzdo.

Raubſchütz, m. pytlák, pytlář, sl. žiwáň; einen Raubſchütz abgeben, pytlačiti.

Raubſucht, f. laupežnoſt, laupežiwoſt.

Raubthier, n. drawé zwjře.

Rauch, adj. koſmatý, chlupatý, huňatý.

Rauch, m. kauř, deym, fumus; einen Rauch geben, kauřiti; Fleiſch in den Rauch hängen, maſo vduti vditi, do komjna zawěſyti; im Rauche aufgehen, obrátiti ſe w kauř; nach Rauch ſchmecken, ſmudnauti, přiſſtjrati ſe; ſmudlým býti.

Rauchaltar, m. oltář zápalu.

Rauchapfel, m. S. Stachapfel.

Rauchbeere, f. chlupáček; Ribes Grossularia (hirsuta)? Lin.

Rauchbüche, f. habr, ol. hrab.

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. b kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.

Raucher, n. kuřič.

Räucherer, m. kadič, kaditel.

Räucherig, adj. začažený, začadlý.

Räucherkerze, f. trocyſſek, frantiſſek.

Räuchern, I. v. n. kauřiti, zakauřiti, fumigare. 2) v. a. kaditi, suffire; dem Herrn räuchern, hoſpodinu kauřiti. 3) vditi; Fleiſch rauchen, maſo vditi.

Räucherung, f. kauřenj, kazenj (kaděnj); vzenj

Rauchfang, m. komjn, dymnjk.

Rauchfanggeld, n. podymné, focagium.

Rauchfangkehrer, m. komjnjk.

Rauchfuß Rauchfaß, n. kadidlnice, kaditedlnice, thuribulum turibulum.

Rauchfaß Rauchfuß, m. rauſňák, Lagapus Lin.

Rauchfüßig, adj. rauſný.

Rauchgar, adj. po kožiſſnicku wydělaný.

Rauchhafer, m. ſmětak. (owſýř.)

Rauchhandel, m. kožeſſnictwj.

Rauchhändler, m. kožeſſnjk; kožeſſinář.

Rauchholz, n. neokleſſtěné dřjwj.

Rauchhuhn, n. deſátkowá ſlepice w Saſých.

Rauchig, adj. čadiwý.

Rauchkammer, f. dymnice.

Rauchkohle, f. hlaweň.

Rauchloch, n. capauch, ſopauch.

Rauchpfanne, f. S. Rauchfaß.

Rauchſchwalbe, f. wlaſſtowice, laſſťowka, Hirundo rustica Lin.

Rauchtobak, m. kuřlawý tabák.

Rauchwerk, n. bey den Jägern, ſrſtnatá drawá zwěř. 2) kožeſſina, pelles. 3) kadidlo, thus tus. 4) kleſt.

Rauchwerken, v. a. kleſtiti (ſtrom).

Raude, f. ſtrup, crusta.

Räude, f. praſſiwina; sl. praſſina, scabies; die Krätze, ſwrab, chraſty.

Räudig, adj. praſſiwý, scabiosus; krätzig, ſwrabowitý, chraſtawý, chraſtlawý.

Räudigkeit, f. praſſiwoſt.

Raufbold, m. rwáč, práč.

Raufe, f. zum Flachs, drhlen. 2) vor das Vieh, řebřina.

Räufeln, v. a. drhnauti.

Raufen, v. n. rwáti; Haare aus dem Kopfe raufen, wlaſy z hlawy rwáti; Jemanden bey den Haaren raufen, někoho za pačeſy wzýti, popadnauti, rwáti; ſich die Haare aus dem Kopfe raufen, oberwati ſe. 2) ſſklubati, ſſkubati; eine Gans raufen (rupfen), ſſklabati ſſklubati huſu. 3) wytrhnauti; der Gans eine Feder ausraufen, huſe brk wytrhnauti; Gras, Flachs raufen, trhati tráwu, len. 4) fig. rwáti ſe; ſie raufen ſich, rwau ſe.

Raufer, m. ſſarſſaun; 2) rwáč, práč.

Rauferey, f. rwanice, rwačka, pranice, chumelice.

Raufhandel, m. pře poſſlá z rwanice.

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý, raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.

Rauhe, f. drſnatoſt, přjkroſt, přjſnoſt. 2) pelichánj.

Rauhen, v. a. draſtiti, zdraſtiti, exasperare. 2) pelichati.

Rauhfutter, n. pjce.

Rauhhobel, m. zběrák.

Rauhhonig, n. nepřepauſſtěný med.

Rauhigkeit, f. chraplawoſt, chřapawoſt, drſnatoſt, přjknoſt přjkroſt, přjſnoſt, oſtroſt.

b Rauhreif, m. ginj, prunina pruina.

Rauhreifen, v. imp. ogjněti, oginowati.

Rauhwake, f. opuka.

Rauhweitzen, m. fauſačka, fauſatá pſſenice, řaſnice.

Rauhzehnte, m. poſnopné.

Rauhzeit, n. čas pelichánj.

Raum, adj. proſtranný.

Raum, m. pl. Räume, mjſto, plac; keinen Raum haben, neměti mjſta. 2) proſtranſtwj, proſtora, spatium. 3) fig. Raum geben, mjſto dáti.

Raumeiſen, n. rameyzljk.

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.

Räumer, n. cydič, wykljzeč.

Räumhacke, f. kopačka.

Räumig, adj. proſtranný.

Räumlich, adj. proſtranný, proſtorný.

Räumung, f. klizenj, klizuněk, wykljzenj; cyzenj, prchnutj, wyſtěhowánj.

Raunen, v. a. kleſtiti (dobytek).

Raunen, v. n. ſſeptati, poſſeptati; ins Ohr, do vcha; das Raunen, ſſeptánj, ſſept.

Raunſche, f. cwika.

Raupe, hauſenka, hauſenice, eruca; in Kraut, ležák. 2) fig. Raupen im Kopfe haben, mjti wrtochy, heyblata.

Raupeiſen, n. hauſenák, zhauſnjk.

Raupen, v. a. hauſenky zbjrati.

Raupenleſer, m. hauſenkář.

Raupenneſt, n. peleš, chomáč hauſenek.

Raupenſchmeißer, m. moteyl, motýl.

Rauſch, m. bruſnice.

Rauſchbeere, f. klikwa, žerowina, Vaccinium uliginosum Lin.

Rauſchen, v. n. ſſuſtěti, stupere; das Laub, die Kleider, der Bach rauſchet, liſtj, ſſat, potok ſſuſtj; rauſchende Muſik, hlučná hudba. 2) fig. chramoſtiti ſe, chřeſtěti; ohne etwas zu ſagen, rauſchte ſie bey mir vorbey, neřjkagjc nic, zachramoſtila, zaſſuſtla okolo mne. 3) chrauti ſe, baukati ſe; die Schweine rauſchen, ſwině ſe chrugj. 4) opogjti; rauſchendes Getränke, opogný, opogliwý nápog.

Rauſchen, m. ſſuſtěnj; chramoſſtěnj; chrutj.

Rauſchgelb, n. čerwený arſenjk (barwa).

Rauſchgold, n. praſkawé zlato.

Rauſchgrün, n. zelená barwa ze ſſťáwy ptačjho zobu.

Räuſpern, v. rec. v. et n. chrkati ſe, sercare screare.

Raute, f. rauta, Ruta Lin. 2) In den Karten, bubny, carreau.

Rauten-, rautowý; Rautenkranz, rautowý wěnec.

Rebacker, m. winice.

Reb- S. Reben.

Rebben, v. a. ſkákati.

Rebe, f. et irr. rýwa, coll. rywj, rywowj.

Rebell, m. odbognjk, buřič, odbůgce, odpowědnjk, rebellis.

Rebellion, f. odbog, buřictwj, zbauřenj, rebellio.

Rebelliren, v. n. bauřiti ſe, zbauřiti ſe, odbog wéſti, rebellare.

b Rebelliſch, adj. buřický, odbogný, adv. —cky —gně.

Reben-, rywowý; die Rebenaſche, rywowý popel. 2) winný; das Rebenblatt, winný liſt; der Rebenpfahl, winná tyč.

Rebenmeſſer, n. babka, koſyřjk, žabka.

Rebenreich, adj. rywnatý.

Rebenſaft, n. rywowá mjza, wjno.

Rebenthräne, f. rywowý pláč; die Reben thränten, les pláče.

Rebgeländer, n. wodry, odry.

Rebheld, m. wodr.

Rebhuhn, n. S. Repphuhn.

Rebland, n. winná kragina.

Rebmann, m. winař, winohradnjk.

Rebſchloß, m. winná ratoleſt, rýwa; ein alter, ſſlahaun, ein harter, babka; ein fruchtbarer, wratečnjk.

Recept, n. recept.

Receß, m. porownánj., reſſt, im Receſſe ſeyn, w reſſtu býti.

Rechbeere, f. S. Kellerhals.

Rechen, m. hrabě, rastrum; für die Gerſte, beyky, pl. 2) Am Teiche, zběračka. 3) bey der Mühle, von den Rädern, čeſlice, zbranidla pl. 4) der Holzrechen, gimka.

Rechen, v. a. hrabati, shrabati; das Heu, ſeno.

Rechen-, početnj; das Rechenbuch, počtnj početnj knjha.

Rechenbohrer, m. hrabnjk.

Rechenbret, n. početnice.

Rechenfehler, m. chyba w počtu.

Rechenkunſt, f. početnj vměnj, počitářſtwj.

Rechenmeiſter, n. m. počitář.

Rechenpfennig, m. početnj groš ġroš, tantes.

Rechenſchaft, f. počet; Rechenſchaft ablegen, počet ſložiti, ſkládáti, wydati.

Rechenſtiel, m. hrabiſſtě.

Rechenſtift, m. rafička.

Rechentafel, f. početnice.

Rechentiſch, m. početnice.

Recher, m. hrabač, die —inn, hrabačka.

Rechnen, v. a. počjtati, počjſti, zpočjſti, numerare; an der Fingern, na prſtech; er lernt rechnen, včj ſe počjtati. 2) bezpečiti ſe; hinzurechnen, připočjſti; ich rechne auf dich, ſpoléhám, bezpečjm ſe na tebe. 3) počet kláſti, Computum facere.

Rechner, m. počitář ratiofinator, die —inn, počitářka. 2) počet wedaucý, počitář.

Rechnung, f. počet, ratio; die Rechnung führen, počet wéſti, ſchicken ſie mir meine Rechnung, poſſlete mi můg počet. 2) aučet; aučty pl. Computus; die R. ablegen, aučty ſkládati. 3) wrub; ſchreiben ſie es auf meine Rechnung, napiſſte to na můg wrub. 4) vwěřenj; auf R. kaufen, geben, na vwěřenj kaupiti, dáti. 5) naděge; er macht ſich R. darauf, dělá ſobě na to naděgi, čáku. 6) Seine R. bey etwas finden, mjti při něčem zyſk, ſſrutku, (pſſaures.)

Rechnungs, n. aučetnj; das Rechnungsbuch, aučetnj knjha; die Rechnungskammer, aučetnj komora.

Rechnungsart, f. způſob počjtánj.

Rechnungsbeamte, m. auřednjk při počtech, aučetnjk.

Rechnungsfehler, m. chyba w aučtech.

Rechnungsführer, m. počitář, aučet wedaucý.

Rechnungsweſen, n. aučetnictwj.

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nicht recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau b netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Rechteck, n. prawokaut, Rectangulus.

Rechten, v. n. hádati ſe, ſauditi ſe, přjti ſe. 2) ſauditi ſe, při, ſaud mjti sl. práwotiti ſe, litigare.

Rechtfertigen, v. a. oſprawedlniti, za ſprawedliwého, newinného wyhláſyti, justificare.

Rechtfertigung, f. oſprawedlněnj, justificatio.

Rechtgläubig, adj. prawowěřjcý, prawowěrný, Orthodoxus.

Rechtgläubiger, prawowěrec.

Rechthaberey, f. na ſwém ſtánj.

Rechtläufig, adj. rechtflüchtig, od práwa vſſlý.

Rechtlich, adj. práwnj. 2) počeſtný; ein rechtliches Kleid, počeſtný ſſat; ein rechtlicher Mann, počeſtný, rozſſafný muž.

Rechtling Rechtlinig, adj. prawoliný

Rechtlos, adj. nepráwnj, bezpráwnj. 2) pſaný, pſanec.

Rechtloſigkeit, f. bezpráwnoſt.

Rechtmäßigkeit Rechtmäßig, adj. práwný, řádný legitimus. adv. —ně. rechtmäßige Ehe, řádné manželſtwj.

Rechtmäßigkeit, f. řádnoſt.

Rechts, adv. w prawo, na prawo; ad dextram; der rechts iſt, prawák; foem. prawačka; der rechts und links iſt, obogetnjk; rechts um, po prawé ſtraně.

b Rechts-, práwnj; der Rechtsfall, práwnj přjpadnoſt; der Rechtsſtreit, práwnj rozepře.

Rechtsbeſtändig, adj. práwně, práwem ztwrzený.

Rechtſchaffen, adj. poctiwý, interje. adv. poctiwě. 2) hodně, notně; rechtſchaffen prügeln, notně práſkati.

Rechtſchaffenheit, f. poctiwoſt.

Rechtſchreibung, f. prawopis, orthographia.

Rechtsexekution, f. dopomoženj práwa.

Rechtsfreund, n. práwnj přjtel.

Rechtsgang, m. ſaud, práwnj pře.

Rechtsgelehrſamkeit, f. práwnj vměnj, juris prudentia; ſich der Rechtsgelehrſamkeit befleiſſigen, včiti ſe práwům.

Rechtsgelehrt, adj. w práwjch zběhlý; ein Rechtsgelehrter, w práwjch zběhlý, práwnjk.

Rechtshängig, adj. na práwo zaneſſený, ku práwu zadaný.

Rechtskräftig, adj. práwem zmocněný, ztwrzený, prawomocný.

Rechtslehre, f. vměnj o práwjch.

Rechtslehrer, m. včitel práw.

Rechtſprechung, f. dobré, prawé wyſlowowánj, Orthoepia.

Rechtsſache, f. ſaud, pře práwnj.

Rechtsſchluß, m. vſudek práwnj.

Rechtsſtand, m. podřjzenoſt prawomocnoſti.

Rechtsſtändig, adj. pod prawomocnoſt náležegjcý.

Rechtsverſtändig, adj. w práwjch zběhlý.

Rechtswiſſenſchaft, f. práwnj vměnj.

Rechtszwang, m. moc práwa.

Rechtwinkelig, adj. prawovhelný, prawokautný.

Recke, m. rek, ſahán, ſlonbidlo, ſlombidlo, zlombidlo.

Recken, v. a. natahowati, protahowati; ſich, ſe. 2) wztáhnauti, naſtawiti, naſtrčiti; die Hand, ruku; den Kopf in die Höhe, wyſtrčiti hlawu wzhůru.

Reckſeil, n. hauſličky.

Recent, m. nowáček, branec.

Recentiren, v. n. na wognu bráti.

Recentirung, f. branj na wognu, branice.

Rector, m. rektor.

Rede, f. wluw mluw; die Rede iſt ihm vergangen, ztratil mluw. 2) řeč; sermo; die gebundene Rede, wázaná řeč; eine Rede giebt die andere, řeč přigde k řeči; in die Rede fallen, do řeči ſkočiti. 3) rozpráwka; es geht die Rede, řečj ſe, powjdá ſe; Jemanden zur Rede ſetzen, ſtellen, někoho k zodpowjdánj předwolati, eine Rede ausſprengen, hlas o něčem puſtiti.

Redekunſt, f. řečnictwj, rhetorica.

Redekünſtler, m. řečnjk.

Redemann, m. plampač.

Reden, v. a. et n. mluwiti, rozpráwěti, fari; das Kind lernt reden, djtě ſe včj mluwiti; laut reden, na hlas mluwiti, howořiti; leiſe, ſſeptati, potichmo mluwiti; durch die Naſe, huhňati, ňuhňati; Rede mir nicht darein, newſkakug mi do řeči:; böhmiſch reden, čeſky mluwiti; im Schlafe reden, ze ſpanj mluwiti; ehe ich als Vater rede, dřjwe nežli gako otec promluwjm; etwas aus dem Sinne reden, něco wymluwiti; vor dem Volke reden, řečňowati, perorare; ein redendes Bild, obraz k mluwenj; ein redender Blick, wzezřenj, oko k mluwenj; weitſchweifig reden, omlauwati; der viel redet, mnohomluwný; der nicht gut reden kann, mňukawý.

Redensart, f. způſob mluwenj, phrasis.

Redeſcheu, adj. nemluwný.

Redetheil, m. djl, čáſtka řeči.

Redlich, adj. poctiwý, probus; ſich redlich nähren, poctiwě ſe žiwiti; ein redlicher Freund, poctiwý přjtel.

Redlichkeit, f. poctiwoſt, probitas.

b Redner, m. řečnjk, orator.

Redneriſch, adj. řečnický adv. —cky.

Rednerkunſt, řečnické vměnj, řečňowánj.

Rednerſtuhl, m. kazatedlnice.

Redſelig, adj. howorný, mluwný, vmluwný, ſſwitorný; affabilis.

Redſeligkeit, f. howornoſt, mluwnoſt, vmluwnoſt, ſſwitornoſt.

Reff, n. kroſna.

Reffträger, m. kroſnář.

Reflectiren, v. a. et n. rozmeyſſleti. 2) odrazyti, odrážeti.

Reflexion, f. rozmyſl? 2) odraženj.

Reformation, f. obnowenj, reformacý.

Reformiren, v. a. obnowiti, obnowowati; ein Reformirter, obnowenec, helwita.

Regal, adj. reġálnj.

Rege, f. adj. obratný.

Rege, f. hnutj, pohnutj. 2) am Vogelherd, ſpjra, ſpara, čpeyr.

Regel, f. prawidlo, amussis, norma. dim. das Regelchen, prawjdko. 2) Ordensregel, řehole, regula.

Regellos, adj. bezprawidlný, bezřádný.

Regelloſigkeit, f. bezprawidlnoſt, bezřádnoſt.

Regelmäßig, adj. prawidlný, řádný.

Regelmäßigkeit, f. prawidlnoſt, řádnoſt.

Regen, v. a. hnauti; weder Hand noch Fuß regen können, nomocy nemocy ani rukau ani nohau hnauti; ſo bald er ſich nur regt, gak mile ſe pohne; er reget ſich, hýbá ſebau; einen Finger regen, prſtem hnauti.

Regen, m. déſſť, prſſka, pluvia; dim. deſſtjk, deſſtjček; ein ſchwacher Regen, wrhulka mrhulka; wir werden Regen bekommen, bude prſſeti; es regnet, prſſj; es kommt ein Regen, mračj ſe, bude prſſeti; es läßt sich zum Regen an, má ſe k deſſti; ein ſtarker Regen, prſſenice, pljſkanice; aus dem Regen in die Traufe kommen, z bláta přigjti do lauže.

Regenbogen, m. duha, iris.

Regenbogen-, duhowý; die Regenbogenfarbe, duhowá barwa.

Regenfroſch, m. deſſťowá žabka.

Regenguß, m. prſſnice, ligawec, pliſkanice.

Regenmaß, n. seq.

Regenmeſſer, m. deſſťoměr, Hyotometrum Hydrometrum.

Regenpfeifer, m. koliha, Numenius Arquata Kl.

Regenſchauer, m. přeháňka.

Regenſchirm, m. ſtřeſſice?

Regent, m. panownjk, mocnář; die —inn, mocnářka, panownice.

Regentropfen, m. krůpěge, gutta.

Regentuch, n. plena, plachetka.

Regenvogel, m. koliha, Numenius Arquata Kl.

Regenwaſſer, n. deſſťowka, deſſťowá woda.

Regenwetter, n. deſſťowé počaſý.

Regenwolke, f. mračno.

Regenwurm, m. pl. würmer —würmer, dſſťowka, hljſt, hljſſť, Lumbricus Lin.

Regieren, v. a. řjditi, zprawowati, regere. 2) panowati, wládnauti, regere; ſich ſelbſt regieren, wládnauti ſebau ſamým; als Gott, bohowati; als Kaiſer, cýſařowati; als König, kralowati. 3) die Blattern regieren jetzt, neſſtowice nynj panugj.

Regierer, m. panownjk; Gott, hoſpodin.

Regierſucht, f. panowačnoſt.

Regierſüchtig, adj. panowačný.

Regierung, f. zpráwa, řjzenj, zprawowánj, regimen; die göttliche R. božſké řjzenj. 2) wládařſtwj, panowánj, ryſařowánj cýſařowánj, kralowánj, unter der Regierung des König Karl IV.; za panowánj, kralowánj Karla IV. 3) řjzenj; die Landesregierung, řjzenj zemſké.

Regierungs-, řjzenj; die Regierungsart, způſob řjzenj.

b Regierungsrath, m. rada při řjzenj zemſkém.

Regiment, n. řjzenj, zpráwa, regimen. 2) Soldaten, pluk, reġement.

Regiments-, v reġementu, plukownj; der Regiments-Tambour, plukownj bubenjk, reġementstambor.

Regiſter, n. regſtřjk, vkazadlo, registrum.

Regnen, v. n. prſſeti, dſſtjti, pluere; es regnet, prſſj; Gott läßt regnen, Bůh dáwá déſſť; Brod vom Himmel regnen laſſen, chléb dſſtjti s nebe; ein wenig, poprcháwati; ſchwach regnen, mžjti, mhljti, meholiti; abwechſelnd, přeprcháwati; ſtark regnen, pljſkati; kurz, einmal, zprchnauti; es fängt an zu regnen, dáwá ſe do deſſtě; ins Regnen kommen, rozprſſeti ſe.

Regneriſch, Regnicht, adj. deſſtiwý.

Regſam, adj. hbitý, potočitý, obratný.

Regſamkeit, f. hbitoſt, potočitoſt, obratnoſt.

Regulär, adj. prawidlný, prawidelný, řádný.

Reguliren, v. a. zpořádati.

Regung, f. hnutj, pohnutj.

Reh, n. ſrna, dim. das Rehchen, ſrnka; ein junges, ſrně.

Rehbaum, m. hřjdel v hornjků.

Rehbock, m. pl. —böcke, ſrnec, Capreolus Lin. das Rehböcklein, kolauch, ſrnče.

Reh-, ſrnj, (von Rehbock) ſrnčj; der Rehfuß, ſrnj noha; (von Bock) ſrnčj.

Rehbrunft, f. řjge, řjgenj.

Rehe, adj. zchwácený; ein Pferd rehe reiten, koně zchwátiti.

Rehe, f. zchwácenj, zchwácenoſt.

Rehfleiſch, m. ſrnina.

Rehgeiß, f. ſrna.

Rehhaar, n. ſrnčj ſrſť.

Rehhaut, f. ſrnčina.

Rehkalb, n. ſrnče, ſrnčj kolauch.

Rehkraut, n. ganowec, Spartium Spartum Scopartum Lin.

Rehling, m. liſſka.

Rehſchlägel, m. ſrnčj kyta.

Rehwildpret, n. ſrnčj zwěřina.

Rehzicklein, n. ſrnče, ſrnčátko.

Rehziemer, m. ſrnčj zadek.

Reib-, Reibe-, drbacý, ſſauſtacý; der Reibelappen, drbacý hadr. 2) třecý; die Reibeſchale, třecý čjſſe, ſſálek.

Reibe, f. ſtruhadlo. 2) obrtljk.

Reibebret, n. hladička.

Reibeiſen, n. ſtruhadlo, dim. ſtruhádko.

Reiben, v. a. irr. ich rieb, gerieben, ſſauſtati, sl. brhliti; třjti, terere; eine Hand mit der andern, ruku rukau třjti; das Salz in das Fleiſch einreiben, maſo ſolj natjrati, natřjti. 2) zwiſchen den Fingern, mnauti; ſich die Augen, oči ſobě mnauti. 3) drbati; die Schweine reiben ſich, ſwině ſe drbagj, ſſipagj, mor. chemlati ſe. 4) wie der Bettler, oſſjwati ſe; er reibt ſich, oſſjwá ſe. 5) Sich an einem reiben, o někoho ſe třjti, otjrati. 6) drhnauti; das Geſchirr, nádobj. 7) ſtrauhati; radere. 8) zu Pulver, na prach zetřjti, rozetřjti. 9) die Wäſche, prádlo mnauti, drhnauti. 10) Den Hahn am Faſſe zureiben, kohautek zatočiti. 11) Etwas rund reiben, rozeſſauſtati, rozdrbati. Das Reiben, n. třenj, ſſauſtánj; mnutj, drbánj; oſſjwánj, ſtrauhánj.

Reiber, m. drbač, fricator. die —in, drbačka. 2) obrtljk, obrtel, patka.

Reibeſcheit, n. podgjžď, podnjžka, podgjždě.

Reibeſtein, n. třecý kámen.

Reibnagel, m. ſwornjk.

Reich, adj. hogný, largus; ein reiches Almoſen, hogná almužna. 2) bohatý, dives; Reich an Geld, bohatý na penjze; ein reicher Mann, boháč, bohatec; ein reiches Weib, bohakyně; reich werden, bohatnauti; reich machen, bohatiti. 3) In Zuſammenſetzungen, -natý; Volkreich, lidnatý; Waſſerreich, wodnatý; Blutreich, krewnatý @.

Reich, n. králowſtwj, regnum; dein Reich komme, přigď král. twé; das Reich Iſrael, král. b Izraelſké, wládařſtwj; ſein Reich hat ein Ende, geho wládařſtwj ge konec. 2) řjſſe; das Deutſche, Franzöſiſche Reich, Německá, Francauzſká řjſſe.

Reichen, I. v. n. ſáhnauti, ſahati, doſáhnauti, doſahowati; doſahati. 2) ſtačiti, poſtačiti, doſtačiti, Sufficere; wir haben damit gereicht, wyſtačili ſme. 3) poſtihnauti; die Dreſchzeit ſoll reichen bis zur Weinärnte, mlácenj poſtihne zbjránj wina. II. v. a. podáwati, podati, porrigere; die Hand, das Abendmahl, die Bruſt, ruky, welebné ſwátoſti, prſu. 2) fig. die Nahrung, potrawy podáwati; die Koſten zu etwas reichen, náklad na něco wéſti.

Reichgabel, f. podáwky.

Reichhaltig, adj. hogný, mnohonoſný.

Reichlich, adj. hogný, largus; adv. hogně, zhogna; es iſt reichlich ein Jahr, geſt zauplna rok; ſie hatten ein wenig zu reichlich getrunken, trochu mnoho ſy připili, přihnuli.

Reichlichkeit, f. hognoſt.

Reichs-, řjšſký; der Reichsabſchied, řjšſká wýpowěd, wyřčenj; die Reichsacht, f. řjšſká klatba. 2) řjſſe; die Reichsfolge, poſlaupnoſt řjſſe; Reichserbe, dědic řjſſe.

Reichsächter, m. (Geächteter) řjšſký proklenec, pſanec.

Reichsadel, m. řjšſké a) zemanſtwj. b) zemanſtwo.

Reichsapfel, m. řjšſké gablko.

Reichsglied, n. řjſſan, řjſſák.

Reichshofrath, m. řjšſká dworſká rada.

Reichsſtändiſch, adj. řjſko-ſtawowſký řjšſko-ſtawowſký.

Reichsſtandſchaft, f. řjſké řjšſké ſtawowſtwo? (ſtawowſtwj?)

Reichstag, m. řjšſký (zemſký) ſněm.

Reichsverweſer, m. zaſtupitel řjſſe, králowſtj.

Reichthum, n. bohatſtwj.

Reichung, f. podánj, podáwánj.

Reif, adj. a) zralý, dozralý, maturus; Obſt, owoce; Reif ſeyn, zralým býti; reif werden, zráti, vzráti, dozráti; ein reifes Geſchwür, zralý nežit. 2) doſpělý; ein reifer Verſtand, doſpělý rozum; ein reifer Jüngling, mládenec doſpělý, na ženěnj; eine reife Jungfrau, doſpělá panna, na wdánj.

Reif, m. prowaz. 2) ginj, ginowatka, pruina, sl. ginowať. 3) obruč, circulus. dim. das Reifchen, obrauček, obraučka.

Reifband, n. bočka.

Reifbeige, f. potě.

Reife, f. zraloſt, vzraloſt, dozraloſt, maturitas; zur R. kommen, dozráti. 2) doſpěloſt; wenn ſein Verſtand mehr R. erhalten wird, když lépe k rozumu přigde.

Reifen, v. n. zráti; das Korn reifet ſchon, žjto giž zrage. 2) fig. doſpěti, wyſpěti. 3) impers. ginj padati.

Reifer, m. prowaznjk.

Reiferbahn, f. prowazniſſtě?

Reifholz, n. pruty, hole na obruče.

Reiflich, adj. zralý adv. s rozmyſlem, náležitě, etwas reiflich überlegen, něco náležitě rozwážiti.

Reifling, m. wlk.

Reifmeſſer, n. pořjz.

Reifſchläger, m. lanař.

Reifzange, f. potahljk.

Reiger, m. S. Reiher.

Reihe, f. řada, pořadj, pořád, řad, ordo, series; eine R. Zähne, řada zubů; die Schindeln am Dache, ſſár; b) die Soldaten in eine Reihe ſtellen, wogáky do řady poſtawiti; das Glas gehet in der R. herum, ſklenice gde po pořádku, po řadě kolem, okolo; die Häuſer ſtehen in einer Reihe, domy ſtogj w gednom pořadj; die R. iſt an mir, na mně geſt řad; nach der R. ſtehen, řadau ſtáti; die Reihe der Fürſten, poſlaupnoſt knjžat.

Reihen, kolo, tanec do kola.

b Reihen, I. v. n. ſkoliti, ganuire gannire. II. řádati, pořádati, zpořádati, do řady, do řadu, řadau ſtawěti; fig. Gedanken, myſſlenj řádati, ſpořádati. 2) nawljkati; Perlen, perle.

Reihen-, řadau, po pořádku; der Reihenſchulze, rychtář po pořádku.

Reihentanz, m. tanec do kola.

Reiher, m. wolawka, čapě, Area Ardea Cinerea Lin.

Reiher-, wolawčj; der Reiherbuſch, z wolawčjho peřj kytka.

Reiherbeitze, f. low, lapánj wolawek.

Reim, m. reym, rym. 2) Auf den Pflaumen, řaſa.

Reim-, reymownj; das Reimwort, rýmownj ſlowo.

Reimbuch, n. rymownjk.

Reimen, v. n. rymowati ſe. 2) přjſluſſeti, hoditi ſe; das reimt ſich wie eine Fauſt aufs Auge, to ſe hodj (ſſikne) gako pěſt na oko. 2) v. a. rymowati; etwas zuſammen reimen, něco ſrownati.

Reimer, m. rymař, rymownjk. die —inn, rymařka, rymownice.

Reimerey, f. rymownictwj.

Reimfrey, Reimlos, adj. bez rýmu, nerymowaný.

Reimkunſt, f. rymownictwj.

Reimſchmid, n. rymař, rymownjk.

Rein, adj. čiſtý, purus; reine Wäſche, čiſté prádlo; reines Getreide, čiſté obilj; etwas in das Reine bringen, na čiſto přiweſti; eine reine Jungfer, čiſtá panna; fig. reinen Mund halten, ſmlčeti; rein machen, čiſtiti, wyčiſtiti. 2) ryzý; reines Gold, ryzý zlato. adv. čiſtě; Jemanden rein ſprechen, za newinného wyhláſyti; rein ausgehn, zhola wygjti; 3) do čiſta, na čiſto; rein aufeſſen, trinken, wegtragen, do čiſta wygeſti, wypiti, odneſti, rein nichts, nic nicaucý.

Rein, m. zwiſchen den Furchen, oſtředek, ſſnorek.

Reinen, v. n. S. traben.

Reinflachs, m. mlacowý len.

Reinheit, f. čiſtota.

Reinigen, v. a. čiſtiti, očiſtiti, wyčiſtiti, purgare, die Gläſer, ſklenice pláknauti, wypláknauti; das Zimmer, kliditi, vkljzeti; den Stall, wykydati, cýditi.

Reinigkeit, f. čiſtota, puritas.

Reinigung, f. čiſſtěnj, očiſſtěnj, očiſſťowánj, očiſta, die Reinigung Mariens, očiſſťowánj Marye Panny.

Reinlich, adj. čiſtotný, purus, mundus. adv. tně —tně.

Reinlichkeit, f. čiſtotnoſt, mundities.

Reis, n. prut, col. prautj; dim. das Reischen, prautek, prauteček; dürres Reis, chraſtj, roždj, dreyždj, roſſtj. 2) wrub, surculus, talea.

Reisbund, n. otýpka roždj, prautj.

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.

Reiſe-, ceſtný; die Reiſegeſellſchaft, ceſtné towaryšſtwo. 2) na ceſtu; das Reiſebett, poſtel na ceſtu; das Reiſekleid, ſſaty na ceſtu.

Reiſebaum, m. ceſta, ſtezka.

Reiſebeſchreibung, f. popſánj, wypſánj ceſty (ceſtopis?)

Reiſebündel, n. ranec, filec, vzljk, tlumok.

Reiſefertig, adj. na ceſtu hotowý, připrawený, přichyſtaný.

Reiſegefährte, m. towaryš ceſty, ſpolupoceſtný.

Reiſegeld, n. ceſtné.

Reiſegeräthe, n. zawazadla.

b Reiſejäger, m. ceſtný, průwodčj myſliwec. 2) obyčegný myſliwec.

Reiſeluſt, f. chuť k pracowánj přes ſwět, ku konánj ceſty.

Reiſen, v. n. geti, gjti; zu Pferde, na koni; zu Fuß, pěſſky; zu Lande, zu Waſſer, po ſuchu, po wodě; in die Fremde reiſen, do cyzyny gjti, geti, nach Wien, do Wjdně; über Paris, přes Pařjž. 2) ein junger Menſch muß reiſen, mladý člowěk muſý pracowti přes ſwět, ceſtu konati; ein gereiſter Mann, zgezdilec, zgezdilý, proſſlý člowěk.

Reiſeſack, m. tlumok.

Reiſewagen, m. wůz na ceſtu.

Reisholz, n. kleſt. 2) prautowé dřjwj.

Reiſig, n. chwog, kleſt. 2) chraſtj.

Reiſig, adj. gjzdný; ein reiſiger Knecht, gezdec; der reiſige Zeug, gjzda.

Reiſige, m. gezdec.

Reiß, m. reyže, oryza Lin.

Reiß-, reyžowý, z reyže; der Reißbrey, kaſſe reyžowá, z reyže; 2) reyſowacý; das Reißbley, reyſowacý olůwko.

Reißaus, n. Reißaus nehmen, s waňkau ſe poraditi, paty vkázati, w nohy ſe dáti.

Reißer, m. trhač, die —inn, trhačka. S. Kopfreißer, Poſſenreißer.

Reißern, v. n. očucháwati.

Reißfeder, f. reyſownj péro.

Reißfeld, n. reyžowiſſtě.

Reißkörner, pl. weytrolky.

Reißke, m. ryzec, Agaricus deliciosus Lin.

Reißſuppe, f. poljwka z reyže.

Reißzange, f. wytrhacý kleſſtě.

Reißzeug, n. reyſowánj.

Reißzirkel, m. reyſowacý kružidlo.

Reißte, f. zemnička, (lnu.)

Reit-, gezdecký; der Reitgurt, gezdecký pás. 2) gjzdný; das Reitpferd, gjzdný kůň.

Reit-, početnj, aučetnj; der Reitrath, aučetnj rada.

Reitbahn, f. gjzdárna, gezdiſſtě.

Reite, f. dwořiſſtě.

Reitel, m. auwjn.

b Reitelkette, f. podwaznjk, podwazowačka.

Reiten, v. a. počjtati, aučet weſti.

Reiten, v. irr. du reiteſt, ich ritt, bin geritten, reit; der Teufel reitet ihn, čert njm mele, čert ho bere. 2) gezditi, pogjmati ſe; wie der Hund auf dem Arſche, gezditi. 3) I. v. n. geti, gezditi; auf einem Pferde, na koni; reiten lernen, včiti ſe gezditi; ein reitender Bothe, gjzdecký poſel; ſchlecht reiten, daremně gezditi; er iſt Fehl geritten, geda zablaudil; in die Stadt, um die Stadt reiten, do měſta, okolo měſta geti; durch einen Wald, leſem geti; ſpazieren reiten, progjžděti ſe, na progjždku geti; einen Trab, kluſem geti; Galopp, cwálati, cwálem, tryſkem geti; auf einem Stecken reiten, na holi gezditi. II. v. a. habe geritten, na koni geti, gezditi; einen Schimmel, Eſel, reiten, na brůně, na oſlu geti, gezditi; ein Pferd lahm, zu Tode, rehe reiten, koně gjžděnjm zchromiti; Jemanden zu Boden, koněm někoho zageti, přegeti; ſich müde, vgeti ſe, vgezditi ſe; ein Pferd in die Schwemme, koně geti brodit.

Reiter, m. Spaniſcher, wálečná rohatina. 2) řičice, cribrum. 3) pilaus, Curculio granarius. 4) ſſafář, dwořák. 5) gezdec, eques; ein Soldat, gezdec, koňák, (reythar.)

Reiter-, gezdecký, (reytharſký;) Reiterpferd, gezdecký, reytharſký kůň.

Reiterey, f. gjzda, gjzdný lid, equitatus.

Reiterfahne, f. ſtandára.

Reitergar, adj. napolowařený.

Reitern, v. a. na řjčicy podſýwati.

Reithengſt, m. puſſťák.

Reitknecht, m. gezdecký (pacholek.)

Reitkröte, f. ſſtjr, Grillotalpa Lin.

Reitkunſt, f. gezdectwj.

Reitlaus, f. muňka.

Reitlings, adv. okročně.

Reitochs, m. býk.

Reitſchmid, m. kowář při gjzdě.

Reitwurm, m. ſſtjr, Grillotalpa Lin.

Reitz, n. wab, wnada, Gratia.

Reitzbar, adj. wabný, wabiwý, wnadný; zum Zorne gereitzt, popudliwý, irritabilis.

Reitzbarkeit, f. wabnoſt, wabiwoſt; popudliwoſt, irritabilitas.

Reitzen, v. n. zur Liebe, ponaukati, ponauceti, incitare; zum Zorne, popauzeti, popuditi, drážditi, irritare; ſſkádliti, lacessere. 2) lákati, wábiti, arridere; reitzend, miloſtný, wabný, wabiwý.

Reitzlos, adj. bezwabný.

Reitzung, f. drážděnj, popauzenj; wábenj, lákánj.

Reitzvoll, m. wabný, přewabný, wabu plný.

Rekel, m. Ein Hund, hamák. 2) Ein grober Menſch, maňas, mamlas, hamák.

Rekeley, f. hamáctwj, maňasſtwj, mamlasſtwj.

Rekelhaft, adj. hamácký, maňaſký, mamlasſký.

Religion, f. náboženſtwj, religio.

Religions-, náboženſtwj; der Religions-Eifer, horliwoſt w náboženſtwj; der R. fond, základ, důchod náboženſtwj, die Religions-Freyheit, ſwoboda w náboženſtwj.

Religions-Haß, m. nenáwiſt z náboženſtwj.

Religions-Krieg, wálka pro náboženſtwj.

Religions-Sache, wěc nábož. ſe týkagjcý.

Religions-Spötter, m. ruhač, poſměwáček náboženſtwj.

Religions-Streit, m. pře o náboženſtwj.

Religions-Zwang, m. nátiſk w náboženſtwj.

Religiös, adj. nábožný, religiosus; ein R. Menſch, nábožnjk.

Religioſe, m. řeholnjk, kláſſternjk,

Relle, f. Rellmaus, plch, glis.

Remel, m. ſwál. 2) hrauda.

Remiſe, f. kolna.

Remſe, f. S. Ramſel.

Renegat, m. poturčenec.

b Renette, f. reneta; die Ledernette, koženek, ſſiſſina; die Goldernette, zlatáč.

Renken, v. a. zprawowati, regere; ſich, roztahowati ſe.

Rennbahn, f. záwod, stadium.

Renne, f. rýha.

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n,. (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi., tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.

Renner, m. běhaun.

Rennjagen, n. honba na koni.

Rennkäfer, m. chrobák, Carabus Lin.

Rennſchiff, n. hončj, střelčj loďka, celox.

Rennſe, f. ſyřiſſtě.

Rennſpiel, n. kolba, záwod.

Rennſpieß, m. ſudlice, ratiſt, oſſtjp, hasta.

Rennſpindel, f. wrtadlo.

Rennthier, n. ſob, Tarandus Lin. Cervus rangifer Lin.

Rennthierbremſe, f. ſobj ſtřeček, Oestrus Lin.

Rent-, důchodnj; die Rentkammer, důchodnj komora. 2) důchodenſký; der Rentſchreiber, důchodenſký pjſař.

Rentamt, n. důchod, důchodenſký auřad.

Rente, f. Renten, pl. důchod, reditus; ein Kapital auf Renten legen, penjze pod aurok dáti.

Renten, v. n. (na důchodu) wynáſſeti.

Renteney, Renterey, Rentey, f. důchod.

Rentierer, Rentner, m. který od auroků geſt žiw, auročnjk, důchodnjk.

Rentmeiſter, m. důchodnj, quaestor. die —inn, důchodnice, důchodňowá.

Repetiren, v. a. opětowati, opakowati; eine Repetier-Uhr, hodinky opakowacý, repetugjcý.

Repphuhn, n. pl. —hühner, kuroptwa, vulgo korotew, sl. garabice, Perdix Lin. dim. korotwička; Ein Flug Repphühner, heyno, ſtádo, krděl korotwj; ſchreien wie ein R., ſſkrhati, cacabare.

Repphühner-, korotwj; die Repphühnerfeder, korotwj péro.

Repphuhngarten, m. korotewnice.

Republik, f. republik, wěc poſpolitá, res publica.

Republikaner, m. republikán; die —inn, republikánka.

Republikaniſch, adj. republikánſký.

Reſident, m. ſydlitel? rezydent.

Reſidenz, f. ſýdlo, rezydencý, králowſké, knjžecý ſýdlo.

Reſidiren, v. n. dworem, ſýdlem býti.

Reßbaum, m. reſſt, reſſtjk.

Reſſen, v. a. kopati, dobýwati rudy.

Reſt, m. oſtatek, zbytek, residuum; vom Tuche, zbytek ſukna dim. 2) reſt, záwada; im Reſt bleiben, w reſtu, zpátky zůſtati. 3) fig. Jemanden den Reſt geben, někoho dorazyti, dotrhnauti, dodati.

Reſten, Reſtiren, v. n. zpátky, w reſtu býti.

Rette, m. pes ſamec.

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.

Retter, m. wyſwoboditel, ſproſtitel, die —inn, wyſwoboditelkyně.

Rettig, m. ředkew, Rhapanus Raphanus niger Lin.

b Rettig-, ředkwowý; der Rettigſamen, ředkwowé ſemeno.

Rettigfeld, n. ředkwiſſtě.

Rettigmann, m. ředkwář, ředkwičkář.

Rettigweib, n. ředkwářka, ředkwičkářka.

Rettung, f. oſwobozenj, zbawenj, ſproſſtěnj, retowánj; die Rettung ſeiner Sache, dobýwánj ſwého, revindicatio.

Rettungsanſtalt, f. zřjzenj pomocy.

Rettungshaus, n. dům pomocy.

Reue, f. žel, pyk; Reue und Leid, žel a ljtoſt.

Reuen, v. a. žel, ljto býti, litowati, želeti, pykati; es reuet mich, geſt mi ljto.

Reugeld, n. S. Reukauf.

Reuig, adj. ljtoſtný, žaloſtný, zkrauſſený.

Reukauf, m. pl. käufe —käufe, želkup? wie litkup, žel kaupě.

Reumuth, m. zkrauſſenoſt, ljtoſt, žaloſt.

Reumüthig, adj. zkrauſſený, žaloſtný.

Reuſe, f. wrš, wrſſe.

Reut, n. kopanina.

Reute, f. motyka. 2) Die Pflugreute, otka.

Reuten, v. a. planiti, meytiti, wykopáwati.

Reuter, m. S. Reiter.

Reuthaue, f. motyčka.

Reuvoll, adj. ſkrauſſený.

Reverenz, m. poklona.

Revers, m. vpſánj od ſebe.

Revier, n. hágemſtwj.

Revieren, v. n. hledati, ſljditi (totiž o myſliweckém pſu.)

Revolution, zwrácenj, zwrat?

Rhabarber, f. rebarbora, Rheum palmatum Lin.

Rhein, m. Reyn, Rhenus.

Rhein-, reynſký; der Rheingraf, reynſké hrabě; der Rheinwein, reynſké wjno.

Rheinfall, m. ſpád Reyna. 2) Proſecké wjno.

Rheiniſch, adj. reynſký.

Rheinland, n. reynſká kragina.

Rheinſchwalbe, břeháček, Hirundo riparia Lin.

Rheinvogel, m. reydek, Porphyrio punctus punctatus Eberh.

Rheinweide, f. linda. Populus nigra Lin.

Ribbe, f. S. Rippe.

Richt-, poprawnj, ſtinacý; das Richtbeil, poprawnj, ſtinacý ſekera; das Richtſchwert, poprawnj meč.

Richtbley, n. záwažj.

Richtbühne, f. rozhranj.

Richte, f. přjmota. 2) pořadj, řada.

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Richter, m. ſudič, poſuzowač; S. Kunſt- Splitter- Richter. 2) ſaudce, judex; eine Sache an den Richter gelangen laſſen, b něco na ſaudce wzneſti. 3) Ein Dorfrichter, rychtář die —inn, rychtářka.

Richter-, ſaudný, ſaudnj; der Richterſtuhl, ſaudná ſtolice.

Richteramt, n. ſudſtwj. 2) rychtářſtwj.

Richterlich, adj. ſaudcowý, ſaudný.

Richtern, v. a. poſuzowati, třepati, přeſuzowati.

Richteſſen, n. Richttrinken, n. zdwižná.

Richthaus, n. ſaudnice.

Richtholz, n. ředjdko?

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.

Richtkorn, n. muſſka.

Richtleiſten, m. kopyto na ſtřewjce.

Richtmaß, n. obecná mjra.

Richtplatz, m. rozhranj, poprawiſſtě.

Richtſchacht, m. ſſachta.

Richtſcheit, n. prawidlo.

Richtſchnur, f. ſſňůra; záwažj.

Richtſtall, f. S. Sequ.

Richtſtätte, f. poprawiſſtě, rozhranj, poprawnj mjſto, ſtinadlo.

Richtſteig, m. ſtezka, pěſſina.

Richtſtock, m. loket.

Richtſtuhl, m. ſaudná ſtolice.

Richtung, f. naměřenj, obrácenj, zprawenj.

Richtweg, m. S. Richtſtatt. 2) průkleſt, průſek, tenetnice. S. Stellweg.

Ricke, f. ſrna. 2) hawran.

Riebſel, f. rybes, rybizle, Ribes Lin.

Riechbar, adj. wonitedlný.

Riechbarkeit, f. wonitedlnoſt.

Riechdorn, m. woňawý ſſjpek.

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo b zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.

Riechen, n. woněnj, ſmrděnj, zapáchánj.

Riecher, m. frňák.

Riechfläſchchen, n. wonička, woňawka.

Riechwaſſer, n. woňawá wodička.

Ried, n. S. Rieth.

Riedel, m. ſwlak.

Riefe, f. žlábek.

Riegel, n. bey den Jägern, přjčina. 2) Bey den Ziemmerleuten, zatykač, zátyčka, ryġl. 3) Im Zimmer, police, ſſrák. 4) Ein Stück Holz, drauh, ſochor. 5) záwora, obex , pessulus; den Riegel vorſchieben, záworu zaſtrčiti. 6) Beym Seifenſieder, brus, dim. brauſek. 7) das Riegelchen, ryġljk; ſſráček, draužek, záworka.

Riemen, m. řemen, lorum. coll. řemenj. dim. řemýnek; aus anderer Leute Haut iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče.

Riemenblume, f. řemenice? Loranthus Lin.

Riemenpferd, n. opratnj kůň.

Riemenſeil, n. řemenná oprať.

Riemer, m. řemenář, vzdář, lorarius; die —inn, řemenářka, vzdářka

Riemer-, řemenářſký, vzdářſký; die Riemerarbeit, řemenářſká práce.

Riemerdocke, f. ſlužka.

Riemerhandwerk, n. řemenářſtwj, treiben, řemenařiti, vzdařiti.

Riepel, m. macek, kocaur. 2) tulák, plahočil.

Rieſche, f. S. Röſche.

Rieſel, f. pjha.

Rieſeln, v. n. vom Bach, hrčeti. 2) vom Regen, mhljti, mžjti, mrholiti. 3) vom Schnee, krupice padati.

Rieſen-, obrowý; die Rieſengröße, obrowá weyſſka, obrowſký; Rieſenſchritt, obrowſký krok.

Rieſengebirge, n. krkonošſké hory, Krkonoſſe.

Rieß, n. rys (papjru.)

Rieſte, m. am Fuße, nárt. 2) am Pfluge, kleč 3) záplata (na ſtřewjcy.)

Rieth, n. rákos, coll. rákoſý arundo. 2) Der Weber, brdo, paprſlek, růr. 3) temniſſtě.

Riethbinder, m. rakoſnjk.

Riethgras, n. ſſargan ſſparġan, Carex Lin.

Riethkamm, m. brdo, paprſſlek, růr.

Riff, n. náſep, f.

Riffe, f. S. Riſpe.

Riffel, f. drhlen, drhlačka.

Riffeln, v. a. drhnauti; den Flachs, len. 2) ſſauſtati. 3) fig. drbati, gebati.

Rille, f. ſtrauha, dim. ſtružka, rokle.

Rind, n. howězý dobytek.

Rinde, f. an der Wunde, ſſkralaup, ſtrup, mor. ſſkára. 2) am Baume, kůra, koráb, cortex; am Brode, kůra; eine harte Rinde bekommen, okorati.

Rindenkäfer, m. zákornjk, Dermestes polygraphus Lin.

Rindern, adj. howězý.

Rindern, v. n. honiti ſe, běhati ſe, hráti ſe, hárati ſe; die Kuh hat gerindet, kráwa ſe odehrála, oběhla, odehnala; zum zweytenmahl rindern; pobjhati ſe, podbjhati ſe.

Rindfällig, adj. odkoralý.

Rindfleiſch, n. howězý maſo, howězyna.

Rindig, adj. koratý, korowatý.

Rinds-, howězý; die Rindsblaſe, howězý měchýř.

b Rindsauge, n. wolowec, kwětec, buličj oko, buphtalmum buphthalmum Lin.

Rindsſchlag, m. poraženj dobytka.

Rindsflecke, pl. drſſtky.

Rindvieh, n. howězý dobytek, ſkot.

Ring, m. kolo, okolek, um den Mond, okolek, kolo, okolo měſýce, halo. 2) in einem Baume, léto, ljto. 3) An der Nabe, Achſe, zděř, annulus anulus. In der Mühle, opas. 4) Zum Vorhange, kraužek. 5) Am Ohre, návſſnice. 6) Am Finger, prſten, annulus anulus. 7) ryňk, forum, dim. das Ringel, Ringlein, Ringelchen, prſtýnek, ryneček.

Ring-, rynečný, der Ringbürger, měſſťan rynečný, na rynku, rynečnjk.

Ringekunſt, f. zápaſnictwj.

Ringel, m. kraužek.

Ringelbech Ringelblech, n. kraužnjk.

Ringelblume, f. kruſýček, Calendula Lin.

Ringelbrot, n. precljk.

Ringelicht, adj. prſtýnkowatý.

Ringelig, adj. prſtýnkowý.

Ringeln, v. a. prſtýnkowati.

Ringelraupe, f. prſtenice.

Ringelſpatz, m. ſſtěček, ſſwihljk, Passer sylvestris.

Ringeltaube, f. hřiwnáč, Columba torquata Kl. Palumbes Lin.

Ringelweitzen, m. černeyš, pſſenička, Melampyrum Lin.

Ringen, n. zápas, lucta.

Ringer, m. zápaſnjk, zápolnjk, luctator, die —inn, zápaſnice.

Ringern, v. a. menſſiti, vmenſſiti.

Ringfinger, m. prſtenj, prſtenný prſt.

Ringförmig, adj. prſtýnkowatý.

Ringfutter, n. prſtenice, dim. prſtenička.

Ringmacher, m. prſtenjk, annularius anularius.

Ringmauer, f. zeď kolem okolo, měſtſká zeď.

Ringrennen, n. prſtennj kolba.

Rings, adv. wůkol, kolem okolo, dokola.

Ringuhr, f. hodinky w prſtenu.

Rinken, m. kruh, zděř. 2) přezka.

Rinnäugig, adj. krhawý, bolooký, ſlzawý, plačtiwý, kyſſjcých očj, lippus; seyn, krhati, lippire.

Rinne, f. ſtrauha, ſtruha, collicia. 2) žlab, žleb, canalis. 3) koryto, alocus alveus.

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.

Rinnenförmig, adj. žlábkowitý.

Rinnſal, m. řečiſſtě.

Rinſal, n. ſyřiſſtě.

Ripel, m. S. Riepel.

Rippe, f. řebro, (žebro) costa; der große Rippen hat, žebrowatý; das Rippchen, žebýrko. 2) Am Schiffe, kleč.

Rippeln, v. n. ſich, hýbati ſe, wrtěti ſebau.

Rippen, v. a. žebýrkowati.

b Rippen-, žebernj, žebrnj; die Rippenhaut, žebrnj kožka.

Rippenbraten, m. pickowina.

Rippenſtoß, m. vdeřenj do žebra.

Rippſpeer, n. ſcháb, dim. ſchábek; S. Schweinrippſpeer.

Rippsrapps, interj. halabala, lecgaks, na poſpěch. 2) dračka, dranice; es gehet rippsrapps zu, gde gako na dračkách.

Riſch, adj. rychlý, adv. rychle.

Riſch, m. sběh.

Riſcht, n. podgjzdě, podýždě.

Riſpe, lať, Panicula.

Riſpen-, latitý.

Riſpengras, n. das Waſſerriſpengras, běhohřjbek, Poa aquatica Lin. a) das ſchwimmende R., odemka, bohatá ſmetlice. Poa fluitans Lin.

Riſpig, adj. latitý, paniculatus.

Riß, m. trh, trhnutj, trženj; auf einen Riß, gednjm trhem. 2) drkſa, nora; Riſſe bekommen, doſtati ſpraſk. 3) Der Erde, rozſedlina, fissura; Riſſe bekommen, rozpukati ſe. 4) des Glaſes, rozpuklina, 5) des Holzes, roztrženina. 6) der Haut, rozpukanina. 7) In der Mauer, ſſkulina, ſſtěrbina, rima. 8) fig. záhuba.

Riß, m. rys, wyreyſowánj, nawrženj, náwrh.

Riſſig, adj. trhlý; riſſige Mauer, trhlá zeď; riſſig werden, trhnauti ſe, puknauti.

Riſt, m. der Pferde, kohautek. 2) Am Menſchenfuße, nárt. 3) An der Hand, ſwrſſek ruky.

Ritt, m. pogezd; einen Ritt thun, geti, pogeti.

Rittelgeyer, m. poſtolka, poſſtolka, Falco Carubris Cenchris Kl. Falco Fimunculus Tinnunculus Lin.

Ritten, m. ſtudenka, zymnice.

Ritter, m. rytjř, eques; zum Ritter ſchlagen, na rytjřſtwj paſowati; ein irrender Ritter, dobrodruh, ſamodruh.

Ritterlich, m. rytjřſký; adv. ſky, po rytjřſku.

Ritterpferd, n. oř. ol. komoň. 2) moteylice.

Ritterſchaft, f. rytjřſtwj, dignitas equestris. 2) rytjřſtwo, equites. 3) die geiſtliche Ritterſchaft, duchownj rytěřowánj. 4) die irrende Ritterſchaft, dobrodružſtwj.

Ritterſchlag, m. paſowánj na rytjřſtwj.

Ritterſporn, m. ſtračka, ſtračjnožka, sl. oſtrožka, delphinium Lin.

Ritterſtand, m. ſtaw rytjřſký, rytjřſtwo.

Ritterzug, m. wálečné taženj rytjřů.

Rittlings, adv. okročně, okročmo.

Rittmeiſter, m. rytmiſtr; die —inn, rytmiſtrowá.

Rittmeiſterſtelle, f. rytmiſtrſtwj, rytmiſtrowſtwj.

Ritz, m. ſſtěrbina, ſkulina, ſſkulina, rozſedlina, rima, fissura. 2) ſſkrábnutj.

Ritzen, v. a. ſſkrabati, ſſkrábnauti; mit der Nadel, gehlau; an einem Nagel, o hřebjk.

Ritzig, adj. ſſkulinowatý, rozpuklý, trhlý, rimosus.

Robath, f. robota.

Robathen, v. n. robotowati.

Robather, m. robotnjk; die —inn, robotnice.

Robertskraut, n. Božj Miloſt, Geranium.

Rocambole, f. hadj čeſnek, Allium Scoroprasum Scorodoprasum Lin.

Roche, m. hawran. 2) na ſſachu, hroch. 3) ryba, reynok, Raja Lin.

Röcheln, v. n. chroptěti, chrčeti, ronchissare. 2) gako žáby rachati.

Röcheln, m. chropot, chropotina, chrčenj.

Rock, m. kabát sl. župice, thorax. 2) v ženſkých, ſukně; S. Ueberrock, Unterrock, dim. das Röckchen, kabátek, ſuknička.

Rocken, m. kužel, colus; der Flachs daran, obáſlo; den Rocken anlegen, kužel nadjti. 2) žjto, ol. et mor. rež, Secale Lin.

b Rocken-, žitný, režný, Secalinus; Rockenmehl, žitná, režná mauka.

Rockenmutter, f. námel, ſwatojanſké žjto.

Rockenreiſe, f. přáſtwa.

Rockenreiſer, m. přáſtewnjk; die —inn, přáſtewnice.

Rockenſtock, m. kužel.

Rockentreſpe, f. ſtoklaſa, Bromus Secalinus Lin.

Rode, f. S. Raite.

Rödel, m. auwjn.

Rodeland, n. kopanina, nowina.

Rödelkraut, n. wſſiwec, Pedicularis Lin.

Rödeln, v. a. auwjnem zapnauti, zapjti.

Roden, v. a. meytiti.

Rogel, adj. daupný, daupnatý, wyſſeptalý; der Zahn, zub; Rübe, řjpa. 2) wyklawý; der Zahn, zub.

Rogeln, v. n. wiklati ſe; es rogelt dem Pferde ein Eiſen, koni ſe wiklá podkowa.

Rogen, m. gikra.

Rogener, m. gikrnáč, gikrnatá ryba.

Roh, adj. drſnatý. 2) fig. newzdělaný, newypracowaný; Seide, hedbáwj. 3) ſyrowý; Fleiſch, Fiſche, Ey, maſo, ryby, wegce; das Fleiſch iſt noch ganz roh, maſo geſt geſſtě ſyrowé, nedowařené nebo nedopečené. 4) Rohe Leinwand, režné plátno. 5) Sich roh liegen, proležeti ſe. 6) Rohes Buch, newázaná knjha. 7) hrubý; ein roher Menſch, hrubý, ſyrowý člowěk, hrubeš.

Rohe-, ſyrowý; das Roheiſen, ſyrowé železo.

Roheit, f. ſyrowoſt, hruboſt.

Rohmig, adj. wentraſowitý.

Rohr-, na trubku; das Rohrblech, plech na trubku.

Röhrbein, n. hnát, pjſſťalj koljnko.

Rohrblatt, n. brdo.

Rohrbuſch, m. třtj, třťowj, rákoſý.

Rohrdecke, f. rohož, rohožka.

Rohrdickig, n. třtiwowina, třtj.

Rohrdommel, f. bukač, Ardea Stellaris Lin. et Kl.

Röhre, f. die Ofen- Waſſer- Brat-, trauba. 2) die Luft- Hornröhe Hornröhre, trubice.

Rohreif, m. gjnj.

Rohren, v. a. rákoſý ſekati. 2) rákoſýti.

Röhren, v. n. chrčeti, chljpiti, das Blut röhrt an allen Enden, krew chljpj, chrčj zewſſad. 2) řjti, řjgeti, rancare.

Röhrenbohrer, m. traubnjk, nebozez na trauby.

Röhrenbüchſe, f. zděř k trubám.

Röhrenmeiſter, m. wodák, raurnjk.

Rohrflöte, f. pjſſťalka z rákoſý.

Rohrgeſchwür, n. ſtřjl.

Röhrholz, n. dřjwj na trauby.

Rohrhuhn, n. ſlipka.

Rohrig, adj. rákoſnatý, třtinatý.

Röhrkanne, f. konwice s trubkau.

Röhrkaſten, m. kaſſna.

Rohrkolbe, f. palička (třtinná) Typha Lin.

Röhrkraut, n. pleſſka.

Röhrleiter, m. wodák.

Röhrlen, v. a. trubkowati.

Rohrmeiſe, f. maudjwláček, Remitz.

Rohrſperling, m. rákoſnjk, Lanius Arundinum Lin.

Rohrſtab, m. rákoſka, třtina.

Röhrwaſſer, n. woda raurnj, po trubách wedená.

Rollapfel, m. chřeſtáč.

Rollbaum, m. rumpál.

Rollbret, n. mandlowadlo.

Rolle, f. hampeyſnice. 2) kolečko. 3) wálec S. Mange. 4) kadeř, kadeře, Cinbcinnus. 5) rule, Tobak, tabáku. 6) poznámenánj poznamenánj; der Bürger, měſſťanů. 7) role, oſoba; die Rolle des Cäſars ſpielen, oſobu Céſara hráti, předſtawowati. 8) řičice, žeybrowačka, cribrum. 9) Die Erdrolle, prohazowačka.

Rolleiſen, n. wálecý železo.

Rollen, v. n. ſeyn, rachotiti, chřeſtěti; der Wagen, wůz; der Donner, hrom. 2) kutáleti ſe, kauleti ſe, hrnauti ſe, volvi, devolvi. 3) ſypati ſe; die Erde von dem Berge, země s wrchu. 4) eine Thräne über die Wangen hinab, ſlze po ljcy. 5) točiti ſe; die Augen im Kopfe umher, oči w hlawě. 6) těkati; auf den Gaſſen herum, po vlicech těkati. II. v. a. kotáleti, kauleti, volvere. 2) wáleti; der Strom, die Wogen, praud, wlny; den Teig, těſto. 3) točiti; die Augen im Kopfe herum, oči w hlawě. 4) mandlowati; die Wäſche prádlo. 5) žeybrowati; Getreide, obilj. 6) prohazowati; die Erde, zemi. 7) kadeřiti; die Haare, wlaſy. 8) winauti, ſwinauti, ſwinowati; ein Blatt Papier, liſt papjru.

Rollen-, w ruljch; der Rollentobak, tabák w ruljch.

Roller, m. kocaur. 2) herka.

Rollholz, n. mandlowadlo, wálec.

Rollkammer, f. mandlowna.

Rollkuchen, m. zamrſſtěnec.

Rollſtock, m. klobaučnická palice.

Rollſtuhl, m. dětſký wozeyček.

Rollwagen, m. robotnjk. 2) dětſký wozeyček.

Roman, m. román.

Romandichter, m. románjk.

Romanſchreiber, m. románjk, ſpiſowatel románů.

Romanhaft, adj. románowſký.

Romantiſch, adj. romantický.

Romanze, f. romance.

Römer, m. Řjman, Řjměnjn, Romanus. 2) baňatá winná ſklenice.

Rooß, m. pláſt, favus.

Röſche, f. sběh, ſpád, nápad.

Roſe, f. růže, Eryspelas. 2) růže, rosa Lin. etwas unter der Roſe anvertrauen, něco pod pokličkau ſwěřiti, sub rosa. 3) Am Hirſchgeweihe, růže. 4) Die Roſe von Jericho, jerichowá růže? Anastatica Lin. dim. das Röschen, růžička.

Roſen-, růžowý; die Roſenader, růžowá žjla, vena Saphaena Sapphaena; die Roſenfarbe, růžowá barwa.

Roſenbuſch, m. růžowj.

Roſendorn, m. ſſjpek, planá růže, Rosa Canina Lin.

Roſenfarben, adj. růžowý, růžowé barwy.

Roſenkranz, m. růžowý wěnec. 2) růženec.

Roſenmädchen, n. růženka?

Roſenmonath, m. čerwen, růžen.

Roſenroth, adj. čerwený gako růže.

Roſenſonntag, m. neděle družebná, Dom. Laetare.

Roſenſtock, n. růžowý trs.

Roſicht, Roſig, adj. S. Roſenfarben.

Roſine, f. hrozynka.

Roſinen-, hrozynkowý; Roſinenmeth, hrozynkowý med.

Rosmarin, Roßmarin, m. rozmarýna, Ros marinus Lin. 2) der wilde R., rogownjk, Ledum palustre Lin.

Rosmarin-, rozmarýnowý; der Rosmaringeiſt, rozmarýnowý duch.

Roß, n. (Riemer) woſſtina.

Roß, n. oř, kůň, equus; zu Roſſe, na koni, gezdecky; dim. das Rößchen, konjk, konjček.

Roß-, koňſký; die Roßarbeit, koňſká práce; der Roßegel, koňſká pigawice. 2) pro koně; die Roßarzeney, a) ljk pro koně, b) konjřſtwj.

Roßarzeneykunde, f. koniřſtwj konjřſtwj.

Roßarzt; m. konjř.

b Roßbeere, f. borůwka, Nonivius Myrtillus Lin.

Roßbilz, m. mágowka, mágowý hřib, polohřib.

Roßgeyer, m. mrſſák.

Roßhaar, n. koňſký chlup. 2) žjně; Roßſchweifhaar, wlaſyna.

Roßhandel, m. koňařſtwj, heytmankowánj.

Roßhändler, m. koňař, heytmánek,.

Roßhaufen,m. koňſtwo.

Roßhuf, m. koňſké kopyto. 2) dewěſyl, S. Huflattich.

Roßkäfer, m. howniwál, Scarabaeus Stercorarius Lin.

Roßkamm, m. hřeben na koně. 2) koňař, heytmánek.

Roßklette, f. řepjk, Arctium lappa Lin.

Rößler, m. ſſot?

Roßpflaume, f. hluſſice, bluma.

Roßſchwanz, n. koňſký ocas. 2) přeſlička Equisetum Lin.

Roßſchweif, m. koňſký ocas; der dreyfache türkiſche, bunčuk; ein Baſcha von drey Roßſchweifen, třjbunčužný baſſa.

Roßtäuſcher, m. konjř.

Roßweide, f. křehká wrba.

Roſt, m. roſſt, crates, 2) rez, der Eiſenroſt, rez na železe; Roſt ſetzen oder anſetzen, rzywěti, zrzawěti, rzý pogjti. 3) Am Getreide, ſnět, ſmět, rubigo.

Röſte, f. močidlo.

Roſten, v. n. rzywěti, zrzawěti.

Röſten, v. a. das Getreide, obilj na roſe zgadrněti nechati. 2) Den Flachs, Hanf, im Waſſer, (wäſſern) močiti; auf der Wieſe (rötzen) roſyti; der Flachs iſt genug geröſtet, len geſt doſti vmočen, vroſſen; gerößter Flachs, roſowý len; gewäſſerter, wodowý len. 3) ſmažiti; Brot in Butter, chléb w máſle. 4) pražiti; Kaffee, kafé. 5) ſuſſiti; Brod, chléb topynku; geröſtetes Brod, topynka.

Roſtpfanne, f. pánwička k ſmaženj, k praženj.

Roth, adj. röther, rötheſte, čerwený; das rothe Wildpret, wyſoká zwěřina. 2) čerwený, ruber; rohes rothes Tuch, Wein, Lippen, Wangen, ſukno, wjno, pyſky, ljce; roth ſeyn, čerwenati ſe, rubere; eine rothe Kuh, čerwyně; rother Boden, čerwenice; roth werden, čerwenati ſe, rdjti ſe, kohautiti ſe, peyřiti ſe, začerwenati ſe, zardjti ſe, zakohautiti ſe; zapáliti ſe. 3) zardělý, ruber; rothe Augen, zardělé oči. 4) rudý; das rothe Meer, rudé moře. 5) Goldhaarig, ryſſawý; rothaarig, zrzawý, rufus; roth werden, ryſſawěti, zrzawěti, rufescere. 6) Die rothe Ruhr, čerwená, čerwenka, dysenteria. 7) čerwenoſt, rubor; des Mundes, rtu, vſt.