S.

Sa! ſa! heyſa! chutě.

Saal, m. ſál; der Speiſeſaal, wečeřadlo.

Saat, f. ſetba, ſetj, ſegba, ſýge, sato satio; die Zeit der Saat, čas ſetj, die Saat iſt geſchehen, giž ge po ſýgi, zaſelo ſe, die Saat vornehmen, naſýti. 2) ſemeno; Sommerſaat, gař; die Winterſaat, ozym. 3) oſenj, oſetj, Satum.

Saat-, k ſetj; die Saatgerſte, gečmen k ſetj, 2) k ſázenj; die Saatbohne, bob k ſázenj.

Saateggen, v. a. přirážeti; die Saategge, přirážka.

Saatfeld, n. zaſeté pole, oſenj.

Saatfurchen, v. a. zárowati, orati k ſemeni.

Sattfurchen Saatfurchen, n. Saatfahre, f. zárowka, zárowánj, oránj k ſemenj ſemeni.

Saathanf, m. hlawatá konopě.

Saatzeit, f. ſetba, ſegba, ſýge, čas ſetj.

Sabbath-, ſobotnj; das Sabbathjahr, ſobotnj, miloſtiwé léto.

Säbel, m. ſſawle, palaš, acinaces; dim. das Säbelchen, ſſawlice, ſſawlička.

Säbelbohne, f. ſſawlička.

Säbelklinge, f. hlaweň v ſſawle, ſſawlowá.

Säbeln, v. a. ſſawlowati.

Säbenbaum, m. chwogka, kláſſterſká chwogka, sl. nětata, Juniperus sabina Lin.

Säch, n. S. Sech.

Sache, f. pře, rozepře, causa, lis. 2) wěc, res; dim. das Sächlein, Sächelchen, wjcka; unverrichteter Sache, abziehen müſſen, s nepořjzenau odegjti; ſeiner Sache gewiß ſeyn, něčjm ſobě giſt býti; mit Jemanden gemeine Sache machen, w ſpolku, za gedno býti s někým; das iſt deine Sache, to ſe tebe týká; das gehört nicht zur Sache, o to nenj péče, to ſem nepřináležj; das iſt ſeine Sache nicht, k tomu on nenj, ſe nehodj; das iſt meine Sache nicht, do toho mi nic nenj. 3) Seine Sachen verrichten, na ſtranu gjti.

Sächelchen, pl. hřičky, titěrky.

Sachfällig, adj. Sachfällig werden, při, ſaud prohráti, propecy, ztratiti, cadere causa.

Sächlich, adj. wěcný, powěčný, realis.

Sächlichkeit, f. wěcnoſt, realitas.

Sachs, n. obs. nůž.

Sachſe, m. Sas, Saſyc, Saxo.

Sachſen, n. Saſy, Saſko, Saxonia.

Sächſinn, f. Saſka, Saſyce.

Sächſiſch, adj. Saſký; adv. Saſky, po ſaſku.

Sacht, adj. tichý; eine ſachte Stimme, tichý, zmlklý hlas, adv. pomalu, zlehka, zwolna, tjſſe, zponenáhla; Sachte, pomalu.

Sachverſtand, m. důkladný rozum.

Sachverſtändige, m. něčemu důkladně rozuměgjcý.

b Sachwalter, m. práwnj přjtel, práwnjk, advocatus.

Sack, m. pl. Säcke, a) pytel, žok, mor. měch, sl. wřeco, saccus. b) lederner, koženec; c) die Taſche, kapſa, wak, sl. waček, wřecko, mor. tlumok, tlumoček. d) der Geldſack, měſſec, pytljk. e) Im Bergwerke, knechtowice, calowka. f) Im Fiſchbäre, ſakowina. g) der Vogelhändler, braſſna. h) bibl. žjně; mit Sack und Pack abziehen, ſe wſſjm odegjti, odeſtěhowati ſe; fig. Jemanden in den Sack ſtecken, někoho do kapſy ſchowati; ſo voll wie ein Sack ſeyn, na mol ſpitý býti; i) fig. terbuch, pandero, ſeinen Sack füllen, terbuch, ſtřewo naprati, nacpati pandero; dim. das Säckchen, pytljk, pytljček, kapſyčka; S. Mehl-, Schieb-, Woll-Sack @.

Sack-, v pytle; das Sackband, auwazek v pytle, motauz.

Säckelkraut, n. paſtuſſj tobolka.

Sacken, v. rec. ſléhati ſe; das Haus hat ſich geſackt, dům ſe ſlehl. 2) Vom Waſſer, opadati, wody vbýwati. 2) 3) v. a. do pytlů, žoků měřiti, ſypati, naſeypati. 2) 4) cpáti.

Säcken, v. a. do pytle zaſſiti.

Sackgans, f. pelikán, negaſyt.

Sackgarn, n. náhonec.

Sackhaſe, m. kaz.

Säckpfeife, f. dudy, keydy, fistula utricularis; eine Art davon, bzýkalky, moldánky; auf der Sackpfeife ſpielen , dudati.

Sackpfeifer, m. dudař, dudák, dudáč, keydař.

Sackpiſtole, f. bambitka.

Sackſchaufelrad, n. wlk.

Sackträger, m. noſyč pytlů, fig. oſel.

Sackuhr, f. hodinky (do kapſy); elende, ſchlechte, křapky.

Sackzehnte, n. deſátek ſutý.

Sackzwillig, m. pytlowina.

Sacramentausſpendung, f. poſluhowánj ſwátoſtmi.

Sacramentiren, v. n. ſakramentowati.

Sacramentlich, adj. ſwátoſtnj.

Sacriſtan, m. kapelnjk, koſtelnjk, zakřiſſtan, aedituus.

Sacriſtey, f. zakřiſſta, kaple, zakryſtye, sacellum, sacristia.

Säculariſation, f. ſwětſſtěnj.

Säculariſiren, v. a. ſwětſſtiti.

Sadrach, m. aucyáš ancyáš, lucyáš, raráſſek.

Säemann, m. rozſewač, seminator.

Säen, v. a. ſýti, rozſýwati, serere, seminare; das Kraut ſäet ſich ſelbſt, zelj ſe ſamo obſemenuge, rozplozuge.

Säen, n. ſetj, rozſýwánj.

Säetuch, n. rozſywka.

Saffian, m. ſafián.

Safflor, m. planý, sl. diwý, ſſafrán, žlutidlo mor. ſwětlice, Carthamus tinctorius Lin.

Safran, m. ſſafrán, Crocus Lin. Mit dem Safran würzen, ſſafraniti, oſſafraniti.

Saffran-, ſſafránowý, croceus; Saffrangelb, ſſafránowý, ſſafránowé barwy.

Safranfeld, n. ſſafranice.

Saft, m. pl. Säfte, ſſťáwa, succus; ohne Saft und Kraft, galowý, wychrtlý, wywětralý. 2) Baumſaft, mjza, mizha. 3) Bergſaft, preyſſtěnina.

Saft-, ſſťawowý. 2) mizowý; die Saftröhre, mizowá trubice.

Saftig, adj. ſſťawnatý, ſſťawowitý; von Bäumen, mizowatý, fig. oplzlý.

Saftigkeit, f. ſſťawnatoſt, ſſťawowitoſt; mizowatoſt.

Saftlein, n. ſſťawička, zaftljk, zaftljček.

Saftlos, adj. bezſſťawný; galowý, bezmizný.

Saftloſigkeit, f. bezſſťawnoſt, bezmiznoſt, galowoſt, galowina.

Sage, f. řeč, sermo. 2) powěſt, rozpráwka; es geht die Sage, powjdá ſe, mluwj ſe.

b Säge, f. pila, serra. dim. pilka, pilčička, dim. einzähnige, gednozubka.

Sägeblock, m. reyl, kláda.

Sägebock, m. koza k řezánj.

Sägefiſch, m. oſtropyſk, Squallus Squalus Pristis Lin.

Sägegatter, n. rámec v pilky.

Sägemühle, f. pila.

Sägemüller, m. pilař.

Sägen, v. a. pilau řezati, ol. třjti.

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.

Sägeſchmidt, m. pilař.

Säger, m. pilař, řezáč.

Sägeſchnäbler, m. křehoř, Plotus serrator Kl.

Sägeſpänne, pl. drtiny, piliny, mor. odřezyny, serrago.

Sahern, v. a. požinowati.

Sahl, m. pl. Sähle, S. Saal.

Sahlband, n. okragek.

Sahlbuch, n. ġruntownj kniha, urbarium.

Sahlleiſte, f. Sahlband, n. okragek, ſſlak.

Sahlweide, f. rokyta, coll. rokytj, salix caprea Lin.

Sahne, f. ſmetana, flos lactis.

Sahnenbrezel, precljk ſe ſmetanau.

Sahnenkäſe, m. maldřjk; dim. maldřjček.

Sahnenkelle, f. zběračka.

Sahnentopf, m. ſmetanjk.

Sahrbache, f. topol černý, Populus nigra. Lin.

Saite, f. ſtruna, chorda; dim. das Saitchen, ſtrunka; gelindere Saiten aufziehen, wog obrátiti.

Saiten-, ſtruněný; das Saiten-Inſtrument, ſtruněný náſtrog. 2) na hauſle, na ſtruny; das Saitenſpiel, hra na hauſle, nebo giný ſtrunný náſtrog.

Saitenhalter, m. ſtrunjk.

Saitenmacher, m. ſtrunař; die —inn, ſtrunařka; die —ey, ſtrunařſtwj.

Saitenſpieler, m. hauſlář, hudbář, hudec, musicus; die —inn, hudkyně, hauſlářka.

Salamander, m. ohnižil, Lacerta Salamandra Lin.

Salat, m. ſalát. 2) Der Gartenſalat, locyka, hláwkowý ſalát, Lactuca Sativa Lin.

Salbader, m. darmotlach, darmožwáč, tlučhuba, pliſkač, hubař. 2) olegkář.

Salbaderey, f. pliſkánj, žwánj. 2) olegkářſtwj.

Salbe, f. maſť, unquentum unguentum; dim. das Sälbchen, maſtka, maſtička; die Baumſalbe, ſtromowice, maſt na ſtromy.

Salben, v. a. mazati, pomazati ungere; Jemanden zum Könige, zum Priſter Prieſter ſalben, někoho na králowſtwj, na kněžſtwj pomazati, ol. olegowati.

b Salbenbüchſe, f. bambule, myrothecium.

Salbey, f. ſſalwěg, ſſalwěgka, Saliva Salvia offic. Lin.

Salbey-, ſſalwěgowý; das Salbeyblatt, ſſalwěgowý liſt.

Salbeyweide, f. giwa, Salix aurita Lin.

Sälbling, m. S. Sälmling.

Salböhl, n. křižmo, chrisma.

Saline, f. ſolnj hory.

Salifer, m. S. Salpeter.

Salm, m. loſos, Salmo Salar. Lin. dim. das Sälmchen, loſůſek.

Salmfolle, f. loſoſnice, ſlup, f.

Salmfleiſch, n. loſoſyna.

Sälmling, m. ſtrdlička, Salmo Salvelius Lin.

Salomons-Siegel, m. ličidlo, kokořjk, Convalaria Poligonatum Polygonatum Lin.

Salpeter, m. ſanýter, ſaneytr, nitrum.

Salpeter-, ſanýtrowý, ſanýtrný, nitrosus; die Salpetererde, ſanýtrowá země.

Salpetergräber, m. ſanýtrnjk.

Salpetergrube, f. ſanýtrnice, ſanýtrný důl.

Salpeterhütte, f. ſanytrna.

Salpeterſäure, f. ſanýtrnj duch, lýh.

Salpeterſieder, m. ſanýtrnjk; die —ey, ſanýtrna.

Salpetericht, adj. ſanýtrowitý.

Salpetrig, adj. ſanýtrný, ſanýtrowý.

Salſe, f. gjcha, omáčka.

Salſendorn, m. dráč, dřiſſtál, dřjſt, wančar, Berberis dametorum Lin.

Salter, m. žaltář. 2) ſlez, echinus.

Salve, f. ſalwe; drey Salven geben, ku poctiwoſti třikrát z kuſu wyſtřeliti.

Salz, n. ſůl, sal; mit Salz würzen, ſoliti, oſoliti.

Salz-, ſolnj; die Salzader, ſolnj žjla; der Salzgeiſt, ſolnj duch, lýh. 2) ſolný; der Salzmarkt, ſolný trh; das Salzmeer, ſolné moře.

Salzamt, n. ſolnice, ſolnj auřad.

Salzberg, n. ſolnj, kruſſcowé hory.

Salzbinder, m. Salzablader, m. ſkladčj.

Salzen, v. a. ſoliti, oſoliti, sale condire; fig. geſalzen, maſtný, peprný.

Salzerde, f. ſlanatá země.

Salzfaß, n. Salzmäſte, f. ſolnj bečka, ſaudek, proſtice 2) ſlanice, ſlanička, ſlánka, mor. ſolnička, Salinum.

Salzfluß, m. ſolitok.

Salzfrau, f. ſolná, ſolnice.

Salzführer, m. Salzfuhrmann, m. ſolař; einen S. abgeben, ſolařiti.

Salzgaſt, m. ſolař.

Salzhandel, m. ſolnářſtwj, ſolnařenj; S. treiben, ſolnařiti.

Salzhändler, m. ſolnář.

Salzhaus, n. ſolnice.

Salzherr, m. ſolný, ſolnj.

Salzicht, adj. ſolowatý, ſlanowý.

Salzig, adj. ſlaný.

Salzigkeit, f. ſlanoſt, ſlanota, salsedo.

Salzkorn, n. hrudka, krupička ſoli, mica salis.

Salzkraut, n. ſolnička, salsola Lin.

Salzkufe, f. ſſpjſſek, bečka ſoli, prostice.

Salzlacke, lák.

Salzlecke, f. liz.

Salzmagazin, n. ſolnice.

Salzmann, m. ſolnář.

Salzſchank, m. prodáwánj ſoli.

Salzſieder, m. ſoliwár, ſoliwařič, ſoliwárnjk.

Salzſiederey, f. ſoliwárna, ſolnj huť. 2) ſoliwařictwj, ſoliwárnictwj.

Salzverſilberer, m. ſolný, ſolnj, ſolnj pán.

Salzwage, f. ſoliměr.

Salzwaſſer, n. ſlaná woda.

Salzwerk, n. ſolnice, ſoliwařictwj.

Same, m. ſemeno, ſýmě, semen; dim. ſemýnko, ſemnjčko, ſemátko. 2) Der Menſchen, ſemeno, wýkal, cham. 3) fig. der Fiſche, potěr.

Samen-, ſemenj, seminalis; die Samenader, ſemenj žjla. 2) na ſemeno; die Samengurke, okůrka na ſemeno.

Samenähre, f. paličká palička, umbella.

b Samenbaum, m. ſemenáč.

Samenfluß, m. tok wýkalu, kalotok, gonorrhrea gonorrhoea.

Samengehäuſe, n. obſemenj, Pericaroium Pericardium Lin.

Samenhandel, m. ſemenářſtwj; — treiben, ſemenařiti.

Samenhändler, m. ſemenář; die —inn, ſemenářka.

Samenkorn, n. ſemátko, ſemjčko, ſemýnko. 2) žito k ſetj.

Samenkraut, n. Samkraut, n. brčál, pol. rdeſt wodnj, Patamogeton Potamogeton Lin.

Samenſchule, f. ſemeniſſtě, ſemenice, semenarium.

Samenſtaub, m. ſemenj práſſek, Pollen Lin.

Sämerey, f. ſemena, pl. mit Sämereyen handeln, ſemenařiti.

Samig, adj. Einſamig, gednoſemenný, gednozrný.

Sämiſch, adj. gircha, zámiš.

Sämiſchgärber, m. girchář, zámiſſnjk, bělokožec.

Sammelkaſten, m. čiſterna.

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati, ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.

Sammeln, n. zbjránj; ſtřádánj, shromážďowánj.

Sammelplatz, n. sbořiſſtě.

Sammet, m. akſamjt, sammetus.

Sammetblume, f. akſamitnjk, ſedmikráſa, Tagetes Lin.

Sammeten, adj. akſamjtowý.

Sammetmütze, f. akſamjtka.

Sammler, m. zběrač, shromaždowatel shromažďovatel. 2) ſtřádač; die —inn, zběračka, shromažďowatelkyně.

Sammlung, f. ſebránj, zbjrka, zběrky, collectio; shromážděnj, congregatio. 3) 2) Beytrag, ſnůſſka, zbjrka, collecta.

Sammt, I. adv. Sammt und ſonders, wſſickni weſměs. 2) praep. ſpolu, y, et, una; ſammt Weib und Kindern, ſe ženau y s dětmi.

Sämmtlich, adj. wſſickni weſměs, ſpolu, ſpolečně, wſſeliký, weſſkeren; das ſämmtliche Deutſchland, weſſkery Němcy.

Samſtag, m. ſobota, dies Saturni.

Samſtägig, adj. ſobotnj.

Sanct, adj. indecl. ſwatý, sanctus; Sanct Paul, ſwatý Pawel.

Sanct-Jakobskraut, n. ſtarček, Senceio Senecio Lin.

Sanct-Joanniskraut, čerwený zwonček, Hypericum Lin.

Sanct-Peterskraut, n. den a noc, Parietaria Lin.

Sand, m. pjſek, arena; der Goldſand, ryžownj pjſek.

Sand-, pjſečný, pjſkowý, piſſtitý; der Sandboden, piſſtitá, piſčitá půda.

Sandartig, adj. pjſkowatý.

Sandbank, f. mělčina, náſep, f.

Sandbeere, f. nedwědice, Arbutus uva Ursi Lin.

Sandbüchſe, f. poſypádko.

Sanddöbel, m. gelec, tlauſſť, Cyprinus dobula Lin.

Sanddorn, m. žlutý zob, Hippophae Lin.

Sandelholz, n. ſandalowé dřewo, ſandál, Caesalpina Lin. 2) pryzyla, mor. březalka.

Sanden, v. a. pjſkem poſypati.

Sander, m. lupice, candát, Perca Lucioperca Lin.

Sandgries, m. ſſtěrk.

Sandgrube, f. pjſkowý důl, pjſečnice, pjſnjk, sabuletum.

b Sandhafer, m. owſýř, ſwěřep, ſſweřepec, Avena Fatua.

Sandhaufen, m. piſſtina, piſčina.

Sandhorſt, m. náſep, f.

Sandicht, adj. pjſkowatý.

Sandig, adj. pjſečný, pjſkowý, piſčitý, arenosus.

Sandkorn, n. pjſček, pjſeček.

Sandkraut, n. pjſečnice, Arenaria Lin.

Sandläufer, m. bělořit, bělořjtek, hwizdáček, Glareola Kl.

Sandmann, m. pjſečnjk, pjſkář, prodawač pjſku; Sandweib, f. pjſařka pjſkařka.

Sandreiter, m. ſwrhnutý gezdec, ſwrhlec, kterého kuň kůň ſwrhl.

Sandſchämel, m. ſſamlice, dſka.

Sandſchwalbe, f. břeháček, Hirundo riparia Lin.

Sanduhr, f. ſypacý hodinky.

Sandweide, f. pjſečnice, Salix arenaria Lin. 2) zlatoleyčj, Salix helix Lin.

Sandwüſte, f. piſčina, pjſkowina.

Sanft, adj. tichý, levis; ſanfte Stimme, tichý, zmlklý, temný hlas; ſanft gehen, potichu, zwolna gjti; ſanft ſchlafen, ticho, libě ſpáti; ein ſanfter Tod, lehká, tichá ſmrt; ein ſanfter Wind, Lüftchen, powlowný, libý wětřjček; fig. ſanfte Seele, tichá, dobrá duſſe; ſanfte Sitten, mjrné mrawy. adv. tjſſe, powlowně, zticha, zwolna. 2) měký; ſanfte Hände, měké ruce; ſanft ſchlafen, měko ſpáti; ſanft anrühren, zwolna ſe dotknauti.

Sänfte, f. noſecý ſeſle, lůžko, noſýdka, lectica.

Sänftenträger, m. noſyč, noſecý ſeſle.

Sanftheit, f. tichoſt; powlownoſt, měkoſt.

Sänftig, adj. tichý, powlowný, krotký.

Sänftigen, v. a. chácholiti, chlácholiti, krotiti, placare.

Sanftmuth, m. tichá myſl, krotký duch, vtulnoſt, mansvetudo.

Sanftmüthigkeit, f. tichomyſlnoſt, tichá myſl, powlownoſt, vtulnoſt.

Sang-, zpěwawý; der Sangvogel, zpěwawý pták.

Sangdroſſel, f. drozd.

Sangen, pl. geröſtete Aehren, pražma, polenta.

Sänger, m. zpěwák, cantor; die —inn, zpěwakyně, zpěwačka.

Sangweiſe, adv. zpěwmo.

Sanglerche, f. ſſkřiwan, alauda.

Sanickel, m. ženikleyt, žindawa, sanicula curopna europaea.

Saphier, Sapphier, f. ſafjr, sapphirus.

Sappe, f. podkop.

Sappeur, m. podkopnjk.

Sappiren, v. a. podkopati.

Saraß, Sarraß, m. zaraž.

Sardelle, f. ſardele, Clupea sprattus. Lin.

Sarg, m. pl. Särge, rakew, locula.

Sarge, S. Zarge.

Sarſaperilla, f. wlaſké rýwj, Smilax Sarsaparilla Lin.

Saſſafras, m. ſaſafras, Laurus Sassafras Lin.

Saſſe,f. lože.

Satan, m. ſatan, ſatanáš, raráſſek.

Sataniſch, adj. ſatanſký, adv. —ſky.

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun b haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.

Sattel, m. pl. Sättel, ſedlo, ol. ožidlj, ephippium; fig. aus dem Sattel heben, z ſedla wyhoditi; in alle Sättel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi.

Sattelbaum, m. hlawa ſedla.

Sattelbügel, m. ſkoba ſedla.

Satteldecke, f. deka na ſedlo, ol. kropjř.

Satteldruck, m. odhnětenj, zdawenj, oddawenina, ſadmo.

Sattelfrey, adj. ſwobodný; ein ſattelfreyer Hof, ſwobodný dwůr, dědina; ein Sattelfreyer, ſwobodnjk, dědinnjk.

Sattelgurt, f. podpinka, popruh.

Sattelhof, m. dědina.

Sattelkammer, f. ſedlárna.

Sattelknecht, m. ſedlač.

Sattelknopf, m. přednj wrch ſedla, knofljk v ſedla.

Satteln, v. a. ſedlati, oſedlati, sternere equum.

Sattelpferd, n. podſednj, podſedlnj kůň; masc. podſedlnjk, foem. podſedlnice.

Sattelriegel, m. zhlawj v ſedla.

Sattelrüſter, m. podſednj kleč.

Satteltaſche, f. wiſák, wak v ſedla.

Sattelzeug, n. ſedlánj, ſedlo s oſtatnjm nářadjm.

Sattheit, f. ſytoſt, satietas.

Sättig, adj. ſytý, ſytný.

Sättigen, v. a. ſytiti, satiare; Mehlſpeiſen ſättigen, gjdla z mauky ſytj 2) naſytiti, nakrmiti, saturare. 3) fig. ſich an etwas, žičiti ſe něčjm; er iſt nicht zu ſättigen, nenj k naſycenj.

Sättigkeit, f. ſytoſt, ſytnoſt.

Sättigung, f. naſycenj, nakrmenj, saturatio.

Sattler, m. ſedlář, ephippiarius; die —inn, ſedlářka.

Sattler-, ſedlářſký; das Sattlereiſen, ſedlářſké ſſidlo.

Sattlerhandwerk, n. ſedlářſtwj; — treiben, ſedlařiti.

Sattlerjunge, m. ſedlařjk.

Sattſamkeit, f. doſtatečnoſt, sufficientia.

Saturey, f. čjbr, ſaturye, čábr, Satureia hortensis Lin.

Saturn, m. der Planet, hladolet, Saturnus.

Satyr, m. ſatyr, kozonožec, Satyrus.

Satyre, f. ſatyra, Satyra.

Satyriſch, adj. ſatyrycký.

Satz, m. a) ſkok, saltus. b) In der Muſik, poſazenj, ſadba. c) Der Bodenſatz, sſedlina, sedimentum. d) In der Logik, ſada, položenj, průpowěd, positio. e) Bey den Jägern, zatraubenj; drey Sätze thun, třikrát zatraubiti. f) Im Spiele ſázka. g) der Fiſche, plod, plůdek, náſada, weymět f, weymět, h) Der Seifenſieder, ſſtelowina. i) In der Buchdruckerey, wyſazenj. k) Der Butter, cmaur, kal.

Satzhaſe, m. zagečice, ramlice.

Salzholz Satzholz, n. raub, surculus.

Satzling, m. přjſada.

Satzſchrift, f. práwnj ſpis.

Satzteich, m. náſadnjk, náſadnj rybnjk.

Satzung, f. nařjzenj, vſtanowenj, weyrok, decretum. 2) wyſazenj, vſazenj; die Fleiſchſatzung, taxa na maſo 3) Menſchenſatzung, vſtanowenj lidſké.

Satzzeit, f. čas k naſazenj, k naſazowánj.

Sau, f. pl. Säue, ſwině, sus porca; eine ungriſche Sau, bagaun baġaun; eine Gelte, nunwice, řezanice, miſſka. 2) fig. Eine Perſon, ſwině, ſſlundra, necuda, ſſpindjra. 3) Eine Kleks, ſwině, kaňha, kaňka. 4) Ein Kinderſpiel, cymelka.

Sau-, ſwinſký; der Saurüſſel, ſwinſký rypák. 2) na ſwině; der Saubeller, pes na diwoké ſwině.

Sauauge, n. wrannj oko, Paris quadrifolia Lin.

Saubär, m. kanec, verres.

Saubeere, f. pſý wjno Solanum nigrum Lin.

b Sauber, adj. čiſtý, mundus; ein ſauberes Glas, čiſtá ſklenice. 2) ſſumný, ſſwárný; eine ſaubere Arbeit, čiſté, ſſumné djlo. 3) irr. Ein ſauberer Vogel, čiſtý, pěkný ptáček, kopa, pſſenice; eine ſaubere Speiſe, kucné gjdlo, adv. čiſtě; ſſumně, ſſwárně, čiſtotně.

Saubergeſchirr, m. žeybrowna.

Sauberkaſten, m. žeybro.

Sauberkeit, f. čiſtota, čiſtotnoſt, ſſumnoſt, ſſwárnoſt.

Säuberlich, adj. ſſumný, ſſwárnj ſſwárný; adv. —ně.

Säuberling, m. ſſwihák.

Säubern, v. a. čiſtiti, mundare; das Geſchirr, drhanuti; die Gläſer, pláknauti, meyti; in der Mühle, žeybrowati.

Sauberſieb, n. žeybrowadlo, žeybrowačka; doppeltes, latinka.

Sauberſtange, f. bidelec.

Saublume, f. ſmetánka, pleſſka, Taraxacum Lin.

Saubohne, f. bob, Vicia Faba Lin. 2) bljn, hiosciamus hyoscyamus niger Lin.

Sauborſte, f. ſſtětina, seta.

Saubrod, n. brambor, helianthus tuberosus Lin.

Saudiſtel, f. ſwinſký bodlák, hladký mljč, Sochus Sonchus oleraceus Lin. 2) oſet, serratula arvensis Lin.

Saudreck, m. ſwininec, ſwinſké howno.

Sauen, v. n. kaňhati, klechtati.

Sauer, adj. kyſelý, acidus; ſauer werden, kyſati, zkyſati, acescere; Etwas Saures, kyſelina. 2) fig. a) trpký; ſaure Arbeit, trpká práce. b) ſſkaredý; ein ſaures Geſicht, zakrnělý, zaſmuſſilý obljčeg, ſſkaredá ſtředa, vultus acerbus; adv. kyſele, 2) trpce. 3) zakrněle, ſſkaredě; ſauer ſehen, ſſkarediti ſe, mračiti ſe.

Sauer-, kyſelý; der Honig, zkyſlý med, oxynus; das Sauerkraut, kyſelé zelj.

Sauer, m. kyſelina. 2) rozkwáſek, kwas.

Sauerbraten, m. duſſenice.

Sauerbrunnen, m. kyſelky; kyſelice, sl. medokyš.

Sauerdorn, m. dráč, dřjſt, dřiſſťál, wančar, sl. drýſſa, berberis vulgaris Lin.

Sauerey, f. ſwiňáctwj, ſwinſtwj, neſſwara. 2) kaňka, kaňhánj, macula.

Sauerklee, m. kyſelý, zagečj dětel, oxallis oxalis acetosella Lin.

Sauerkrautwaſſer, n. zelná woda, mor. zelenice.

Säuerlich, adj. nákyſlý, nawinulý, kyſeličký, přjkyslý, subacidus; angenehm ſäuerlich, zaſſťawlý; ein ſäuerlicher Geſchmack, kyſelina; ſäuerliche Birn, kyſelice; ſäuerliche Trauben, kyſelky.

Säuerlichkeit, f. nákyſloſt, nawinuloſt.

Säuerling, m. kyſelina.

Sauern, v. n. kyſeleti, kyſati, kyſnauti, acescere; kyſeliti, acidum reddere.

Säuern, v. a. kwaſyti, fermentare.

Sauerort, m. přjčina (w vtorech w djži), zátěſtek.

Sauerſichtig, adj. zakrnělý, zaſmuſſilý, zpetrowſſtilý.

Sauerteig, m. kwas, nákwaſa, rozkwáſek, mor. nátěſtka, podmladek, sl. nátěſto, koborec, fermentum.

Sauertopf, m. člowěk zakrnělý, ſſkaredá ſtředa, homo tetricus.

Sauertöpfiſch, adj. zakrnělý, zaſmuſſilý; adv. —e.

Säuerung, f. kwaſſenj, fermentatio.

Sauerwaſſer, n. kyſelá woda, kyſelo. 2) kyſelky, S. Sauerbrunnen.

Saufang, m. nabodenj, propſſenj, zaklánj diwoké ſwině oſſtěpem.

Saufaus, m. chlaſtoň, močhuba, ochlaſta, pigák, pigán, bratr z mokré čtwrti, ſliwoň, potator.

Saufbruder, m. řadownjk, ſpolupiták.

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſtabti, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.

Saufenchel, m. gelenj kořen, Bencedatum Peucedanum.

Saufer, m. ožralec, pigák, piták, ochlaſta, bratr z mokré čtwrti, potator; Bierſäufer, duspiwo, piwák; Weinſäufer, winný molek, winák; Waſſerſäufer, wodička, wodák; die —inn, ožralkyně, ochlaſtkyně, pigačka, potatrix.

Sauferey, f. chlaſtanice, pitka.

Saufgelag, n. řad, řadowánj, cechowánj.

Saufgeſellſchaft, f. ſpolečnoſt pitáků, pitáctwo.

Saufhaus, n. piterna.

Saufinder, m. pes na diwoké ſwině.

Saufleiſch, n. ſwinina, ſwiňſké maſo.

Saufſchweſter, f. řadownice, pigačka.

Saufſucht, f. chlaſtawoſt, ožjrawoſt.

Sauge, f. wčeleſno.

Saug- Sauge-, cucawý, sſawý; das Saugekalb, cucawé tele.

Säugamme, f. kogná, dogka, přjkágečka, nutrix.

Saugeferkel, n. podſwinče, čunče, ſele, cucawé praſe.

Saugefüllen, n. podkobylče.

Saugehorn, n. cucadlo, cucáček.

Saugemilch, f. mlezywa, colostrum.

Saugemutter, f. bey den Thieren, mlznice.

Saugen, v. n. irr. ich ſog, ich ſöge, geſogen, prſů sſáti, cucati, duřmati, sugere; požjwati; ſaugend, cucawý, sſawý, duřmawý, cycawý, ſtark ſaugen, drcholiti. 2) pjti; der Schwamm ſaugt das Waſſer in ſich, hauba pige, táhne wodu w ſebe; ein ſaugendes Kind, sſawec, sſáč.

Sauger, m. sſáč, sſawec. 2) připinák, Erheneis Echeneis Remora Lin. 3) Eine Art Raupen, nehet, odraz.

Säugerinn, f. kogná, kogitelkyně, přikágečka, sl. dogka.

Saugerüſſel, m. cucadlo.

Saugethier, n. cucák, cucawé zwjře, Mamale Mammale Lin.

Säugling, m. cucák, sſawec, djtě při prſech.

Sauglocke, f. ſwiňſký zwon; die Sauglocke läuten, ſwiňſky, nečiſtě mluwiti, kaučiti kančiti.

Saugras, n. rogownjk, ledum palustre Lin.

Sauhaar, n. ſſtětina, seta.

Sauhirt, m. ſwinda, ſwiňák, paſtýř ſwiň, subulcus.

Saujagd, f. honba na černau zwěř.

Sauigel, m. gežek. 2) fig. ſwiňák, praſe člowěk.

Säuiſch, adj. ſwiňſký, praſecý; adv. ſwiňſky.

Saukoben, m. krmnjk, saginarium.

Saukraut, n. pſý wjno, Solanum nigrum Lin.

Saulache, f. kal.

Säule, f. ſlaup, sl. ſtlp, columna dim. das Säulchen, ſlaupek, ſlaupeček.

Sauleder, n. ſwiňſká kůže, ſwinina. 2) fig. ſwiňák, neřád, mrcha člowěk, necuda.

Säulenfuß, m. podſlupj.

Säulenſtein, m. čeden.

Säulenſtellung, f. poſlupj, colonade.

Säulenſtuhl, m. podſtawek, podſtawnjk, basis.

Saum, m. pl. Säume, lem, ljmec, obruba, obkladek sl. ſſwjk, fimbria, limbus. dim. das Säumchen, ljmeček. 2) ſaum, náklad co ſaumar neſe.

Saum-, obrubnj; das Saumtau, obrubnj b lano. 2) ſaumarnj; der Saumſattel, ſaumarnj ſedlo.

Saumagen, m. wepřowý žaludek. 2) fig. ſwiňák, paſkunda.

Saumband, n. lemowka, lemowačka.

Säumen, v. a. ein Schnupftuch, obraubiti; ein Frauenrock, obložiti, obkládati, lemowati, fimbriare. 2) Bey den Zimmerleuten, omjtati; geſäumte Breter, omjtaná prkna.

Säumen, v. n. dljti, meſſkati, meſſkati ſe, prodléwati, morari. 2) v. a. meſſkati.

Saumer, m. ſaumarnjk, clittellarius clitellarius. 2) ſaumar.

Säumig, adj. meſſkawý, rozwláčný.

Säumigkeit, f. meſſkawoſt, rozwláčnoſt.

Saumiſt, m. ſwininec, ſwinſký hnůg.

Saumroß, n. ſaumar, equus clittellarius clitellarius.

Saumſelig, adj. meſſkawý, wáhawý, zdlauhawý.

Saumſeligkeit, f. meſſkawoſt, wahawoſt wáhawoſt, zdlauhawoſt.

Saumthier, n. ſaumar, ſaumarſké howado.

Saumutter, f. praſnice, opraſſnice, sus scropha.

Saureſt, n. kaz.

Saupelz, m. fig. ſwiňák.

Saurach, m. dráč, dřjſt, berberis vulgaris Lin.

Säure, f. kyſeloſt, aciditas; etwas ſaures, kyſelina, acidum.

Saurüſſel, m. rypák ſwinſký.

Saus, m. Saus und Braus, heyřenj, heyſowánj; im Sauſe und Brauſe leben, heyřiti, heyſowati, hlučně žiwu býti, hodowati, epulari.

Sauſack, m. bachoř.

Sauſchnabel, m. pléſka pléſſka, Taraxacum Lin.

Sauſchneider, m. miſſkář, nunwář, castrator porcorum.

Sauſchwein, n. miſſka, nunwice, řezanice.

Säuſeln, v. n. powjwati, hučeti, libě wáti; das S. hučenj.

Sauſewind, m. chumel, circius. 2) fig. pudiwjtr, tintidlo, třeſſtidlo, kam wjtr tam pláſſť, mor. ſſaliplachta.

Sauſpieß, m. oſſtěp lowecký.

Sauſtall, m. ſwinec, ſwinſký chljw.

Sautanne, f. gelenj růžek, zemſký mech.

Sautreiber, m. honák.

Sautrog, m. koryto pro ſwině.

Sauwurz, f. krtičnjk, scrophularia rodosa nodosa Lin.

Scapulier, n. ſſkapuljř.

Scene, f. weyſtup. 2) diwadlo, scena.

Scepter, m. žezlo, sceptrum.

Schaa, S. Scha.

Schabaas, n. mrť.

Schabab, n. powrhel, neřád.

Schabe, m. mol, Phalaena tinea Lin. 2) ſchwáb ſſwáb, blatta orientalis Lin. 3) ſtruhadlo, ſſorna; der Töpfer. 4) chráſty.

Schabe-, myzdřicý; der Schabebaum, m. ſſtěp, poſtruh; das Schabemeſſer, m. nůž, ſkobla. 2) ſtrauhacý; der Schabehobel, hobljk.

Schabeiſen, n. ſtruhadlo, prutownjk, radula.

Schäben, pl. pazděřj.

Schaben, v. a. ſich an der Wand, ſſkrabati ſe, drbati ſe, oſſjwati ſe. 2) ſtrauhati, ſſkrabati, radere, scabere. 3) Mit dem Schabemeſſer, myzdřiti.

Schabenkraut, n. molowá bylina, Verbascum blattaria Lin.

Schaber, m. ſtruhadlo. 2) fig. wydřiduch, ſſkrabák, hamonič, ſſkrabla, ġreſſlička, wydřiduſſka.

Schabernack, m. Jemanden einen Schabernack thun, někomu něco včiniti.

Schaberuſch, m. přeſlička.

Schabeſtaub, m. oſtružky, segmenta abrasa.

Schabicht, adj. molowatý.

Schäbig, adj. chraſtawý, praſſiwý, scabiobsus; ein ſchäbiger Menſch, chraſtlaun, praſſiwec, ſchäbig werden, zpraſſiwěti. 2) fig. ničemný, daremný, nequam, chatrný, zwetſſelý, oſſumělý.

Schäbigkeit, f. chraſtawoſt, praſſiwoſt, praſſiwina, scabies.

Schabracke, f. pokrýwka, čabraka.

Schabſel, n. oſtružky.

Schach, m. ſſach, ſſachowá hra; Schach ſpielen, hráti w ſſachy.

Schachbret, n. ſſachownice.

Schächer, m. lotr, nákeřnjk, ſtupec. 2) Ein armer Schächer, chudinec, chuďas.

Schacher, m. ſſantroctwj, ſſantročenj, freymarčenj, tarmarčenj.

Schachern, v. a. freymarčiti, tarmarčiti, ſſantročiti.

Schachmat, adj. ſſachmat; er iſt Schachmat, geſt prachem mdlý.

Schachſpiel, n. ſſachy, ſſach, hra w ſſachy.

Schachſpieler, m. ſſachownjk; die —inn, ſſachownice.

Schachſtein, m. ſſach, ſſachownj kámen.

Schacht, m. pl. Schächte, ſſachta, puteus; rechter Schacht, ſſtyġlowitá ſſachta, puteus rectus; flacher Schacht, ligowitá ſſachta, puteus obliquus.

Schacht-, ſſachtownj; der Schachthut, ſſachtownj klobauk.

Schachtel, f. krabice, ſſkatule, arcula, capsa; dim. das Schächtelchen, krabička, ſſkatulka, fig. eine alte Schachtel, krabizna, babizna.

Schachtel-, ſſkatulnj, krabičnj; die Schachtelzarge, ſſkatulnj lub.

Schachteley, f. birdowna, ſſatlawa.

Schachtelhalm, m. duwok.

Schachtelmann, m. krabičnjk, ſſkatulář.

Schachteln, v. a. duwočiti.

Schächten, v.a . koſſerowati.

Schächter, m. koſſerák.

Schachtmeiſter, m. ſſachtmiſtr.

Schachtmeſſer, n. koſſerák.

Schadbürge, m. podpůrce.

Schädel, m. S. Schedel.

Schaden, v. a. ſſkoditi, vbljžiti, vſſkoditi, nocere.

Schadenfreude, f. kazyſwětſwj, radoſt nad cyzý ſſkodau.

Schadenfroh, adj. kazyſwět, radugjcý ſe z cyzý ſſkody.

Schadhaft, adj. chybný, kazowitý, záwadný, vitiosus; ein ſchadhaftes Glas, puklá ſklenice; ein ſchadhaftes Dach, wzchraſſtěná ſtřecha; ein ſchadhaftes Bein, bolawá noha.

Schadhaftigkeit, f. kazowitoſt, wada.

Schädlich, adj. ſſkodliwý, ſſkodný, noxius, damnosus; ein ſchädlicher Menſch, (männl.) ſſkodnjk, ſſkůdce; (weibl.) ſſkodnice; adv. —ě.

Schädlichkeit, f. ſſkodliwoſt.

Schadlos, adj. bezeſſkodný, bezeſſkody. 2) adv. Ich bin nicht ſchadlos, geſſtě nemám ſwých autrat (nákladu) — doma; Jemanden ſchadlos halten, a) někoho bez geho ſſkody čaſtowati, wyčaſtowati. b) geho ſſkodu mu nahraditi.

Schadlosbürge, m. podpůrce.

Schadloſigkeit, f. zachowánj bezeſſkody; nahraženj ſſkody.

Schaf, Schaaf, n. owce, mor. ſtřižka, ovis; dim. das Schäfchen, owčička, oweččka owečka; fig. koťátka na ſtromě; ein gebhörntes Schaf, rožanka, ovis strepsiceros Lin. Ein ausgemerztes, brakyně; ein drehkrankes, owce wrtohlawá; ein einjähriges, männl. zubák, dim. zubáček; weibl. zubkyně, dim. zubkyňka; ein zweyjähriges, owce dwauzubá; ein dreyjähriges, owce dwakrát ſtará, wyrownaná; das nicht gemolken wird, owce galowá, mor. bjra; das im Herbſt zur Welt kömmt, podzymčátko; das Schaf hat gelammet, owce ſe bahnila, obahnila; eine Herde Schafe, owčj braw. 2) fig. Ein rechtes Schaf, hlupec, božj gehňátko, dub, ſproſťák.

Schaf-, owčj, ovinus; die Schafpocken, owčj neſſtowice, der Schafhuſten, owčj kaſſel. 2) owce; das Schaflaub, liſtj pro owce; die Schaflacke, liz pro owce.

Schafampfer, m. zagjčky, Rumex acetosella Lin.

Schafbock, n. beran, aries.

Schafbocken, adj. beranj, arietinus.

Schafböckin, f. kaz.

Schafbockshaut, f. beranice.

Schafbrallen, m. chuchel, chuchwalec we wlně.

Schafegel, m. motolice, fasciola hepatica.

Schafen, adj. owčj; ſchafenes Leder, owčj kůže, owčina.

Schäfer, m. owčák, paſtýř owcý, mor. owčjř. opilio; —inn, f. owčačka, paſtýřka owcý; als Eheweib, owčákowá, uxor opilionis.

Schäfer-, owčácký, paſtýřſký; das Schäferlied, paſtýřſká pjſeň.

Schäferey, f. owčáctwj, paſtýřſtwj. 2) owčárna.

Schäfergedicht, n. paſtýřſká báſeň, owcačka, pol. sielanka, ecloga; ſedlanka.

Schäferhütte, f. koliba.

Schäferiſch, adj. owčácký, paſtýřſký.

Schäferleben, n. paſtýřſké žiwobytj; Schäferleben führen, owčačiti, paſteyřiti.

Schäfern, adj. owčj.

Schäferſpiel, n. paſtýřſká, pastorella.

Schäferſtunde, f. ſſťaſtná hodinka zamilowaných.

Schäfertaſche, f. paſtuſſj tobolka, braſſna.

Schaff, n. ſſkopek, ſypeň; in der Mühle, náſypka; ein Schaff mit zwey Henkeln, dwauvſſnjk; das Spülſchaff, ſřez, ſtřez, pomeyný ſſkopek, ſtřjzek.

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchafbfen, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Schaffleiſch, n. owčj maſo, owčina, sl. beranina.

Schaffner, Schaffer, m. nádwornjk, ratag, ſſafář, villicus; die —inn, nádwornice, ratagka, ſſafářka, villica.

Schaffnerey, Schafferey, f. ratagſtwj, ſſafářſtwj; die Stube, rategna, ratagna.

Schaffnerſtube, f. rategna.

Schaffung, f. twořenj, creatio. 2) zgednánj, zaopatřenj, comparatio.

Schafgarbe, f. řebřjček, sl. myſſj chůſtek, (chwůſtek?) Achillea Milefolium Millefolium Lin.

Schafgarte, f. orljček, Aquileja Aquilegia Lin.

Schafhaut, f. owčina; eine ſchlechte, zpratek.

Schafhäutchen, n. owčinka. 2) oděnjčko, ſſátky, amnio amnion.

Schafherde, f. owčj braw, grex ovium.

Schafhirt, m. S. Schäfer.

Schafhund, m. owčácký pes.

Schafhürde, f. ſtawadlo polnj pro owce.

Schafkäſe, m. owčj ſeyr, mor. brynza.

Schafklunker, m. chuchel, chuchljk, chuchwalec, oesypum.

Schafknecht, m. mor. walach.

Schaflamm, n. gehnice, gehnička.

Schaflinſen, pl. owčj ſſocowice, čeſká ſennes, Colutaea Colutea arborescens Lin.

Schaflorbeere, f. owčj bobek sl. srnj, ſrnacý žanowec.

Schafmeiſter, m. owčák, polnj miſtr.

Schafmilch, f. owčj mléko; die Molke davon, mor. žinčice.

Schafmulle, f. drmek, vitex Lin.

Schafmutter, f. bahnice, ovis femina.

Schafſcheere, m. ſtřižec, ſtřihač owcý; die —inn, ſtřižka, ſtřihačka.

Schafſchur, f. ſtřjž (owcý.)

Schafskleid, n. owčj oděw, pljſſek.

Schafskopf, m. owčj hlawa. 2) fig. božj gehňátko, ťulpas, hňup, dub.

Schaft, m. ſſift; an der Flinte, hlawiſſtě; am Spieße, kopiſſtě, oſſtěpiſſtě, ratiſſtě, hastile; an der Armbruſt, ſocha, scapus; an der Nadel, ſlaupeček gehly; der Tuchmacher, ſſetlinka, retinaculum; am Stiefel, holinky; an Gewächſen, klaubek, Scapus Lin.

Schaftdrath, m. dráteček na gehelnj ſlaupečky.

Schäften, v. a. ſſiftowati.

Schäfter, m. ſſiftař; die —inn, ſſiftařka.

Schaftheu, n. ſtolička, blywačka, equisetum hiemale Hippuris Lin.

Schaftrieb, m. weyhon owcý.

Schafvieh, n. owčj dobytek, braw.

Schafzäcke, f. kljſſť, acarus reduvius, Ricinus Lin.

Schafzunge, f. owčj gazyk. 2) gitrocel, plantago Lin.

Schäcker, m. čtwerák; die —inn, čtweračka.

Schäckerey, f. čtweráctwj.

Schäckern, v. n. čtweračiti, dowáděti, kutiti, pohráwati; Schäckernd, čtweračiwý, dowádiwý, hrawý.

Schal, adj. galowý, nechutný, vapidus vappidus; ſchales Bier, wywětralé piwo; fig. ſchaler Kopf, prázdná, galowá hlawa.

Schälbe, f. galowice, vitula juvenca.

Schälbehaut, f. galowina.

Schälblaſe, f. opar, oparky, přjčeſy.

Schalbret, n. kragina; der Maurer, ſſalowačka.

Schale, f. des Eyes, ſſkořjpka, ſſkořepina, testa; der Nüſſe, ſſkořepina, putamen; des Obſtes, ſſupina, putamen; am Meſſer, ſtřenka, čeliſtka, manubrium; am Pfluge, zhlawj; des Hirſches, ſſpár; die Baumrinde, kůra, koráb, cortex; am Wagen, ſſárka; die Schale, ein Gefäß, ſſálek; dim. Schälchen, n. ſſkořepinka, ſſupinka, zhláwjčko, ſſpárek, ſſáleček.

Schalen, v. a. přidělati ſtřenky k noži.

b Schälen, v. a. dřjti, laupati, decorticare, glubere.

Schalfiſch, m. ſſkořepj ryba.

Schälgang, m. opichárna.

Schälhengſt, m. puſſťák, ſweřepec.

Schalholz, n. kragina.

Schalk, m. padauch, ſſibal, versutus; ein durchtriebener Schalk, ſtará liſſka, lotras, feryna, liſſkau podſſitý, veterator.

Schalkhaft, abj. adj. ſſibalſký; adv. ſſibalſky.

Schalkheit, f. ſſibalſtwj, versutia.

Schalknarr, m. ſſibal, čtwerák, neholený blázen.

Schall, m. pl. Schälle, hlahol, zwuk; sonitus, sonus.

Schallänte, f. lžičák, Anas latirostra Lin.

Schallen, v. n. hlučeti, hučeti, zwučeti, sonare; im Auftreten, mor. duněti.

Schallend, adj. hlučný, zwučný, sonorus.

Schalloch, n. okno na zwonicy.

Schalm, m. liz, ljha.

Schalmen, v. a. lihowati, lizowati.

Schalmeye, f. ſſalamage, cyňk, lituus.

Schalmeypfeifer, m. ſſalamagnjk.

Schalmung, f. lizowánj.

Schalotte, f. oſſleych, sl. ořechowec, ořeſſec, Allium ascalonium ascalonicum Lin.

Schalſtück, n. kragina.

Schalten, v. act. et neut. něčjm wládnauti, dominari; übel ſchalten, zle hoſpodařiti; ſchalten und walten, poraučeti, wladařiti; ſchalten ſie damit, wie ſie wollen, děleyte s tjm co chcete.

Schalthier, n. ſſkořepj ziwočich žiwočich.

Schaltjahr, n. přeſtupný rok, annus intercalaris.

Schaltmonath, m. hruden, hrudnj, přjbytný měſýc, mensis embolismicus.

Schalttag, m. přeſtupný den, dies intercalaris.

Schälweide, f. ſſiroká wrba, mandlowka, Salix amigdalina amygdalina Lin.

Schälzahn, m. drobiwý zub.

Schambein, n. třjſlnj koſt, os pubis.

Schämel, m. S. Schemel.

Schämen, ſich, v. rec. hanbiti ſe, ſtyděti ſe, pudere; ich ſchäme mich deiner, ſtydjm ſe za tebe, pudet me tui; er ſchämet ſich vor ihr, ſtydj ſe gj. 2) oſteychati ſe, vereri.

Schamglied, n. ſtydký aud.

Schamhaft, adj. ſtudný, ſtydliwý, cudný, oſteychawý, pudens, verecundus; adv. —ě.

Schamhaftigkeit, f. ſtydliwoſt, pudicitia.

Schamhütlein, n. abziehen, ſtudu ſe odřjcy, oprnauti.

Schamkraut, n. ſwinina, choenopodium chenopodium vulvaria Lin.

Schamlos, adj. neſtaudný, necudný, neſtydatý, impudicus; ein ſchamloſer Menſch, necuda, neſtyda, oſtuda, člowěk protřeleho protřelého čela, perfrictae frontis homo.

Schamloſigkeit, f. neſtydatoſt, protřeloſt čela.

Schamroth, adj. ſtudem zardělý; ſchamroth werden, ſtudem ſe zakohautiti, zapeyřiti, zardjti, erubescere; ſchamroth ſeyn, kohautiti ſe, peyřiti ſe; čerwenati ſe, rubere vultu.

Schamröthe, f. zarděloſt, zakohautěnj, zapeyřenj.

Schamſeite, f. ſlabizna, měkotina.

Schamtheile, f. ſtydcý audowé.

Schandbalg, m. necuda.

Schandbar, adj. hanebný, mrzký.

Schandbarkeit, f. hanebnoſt, mrzkoſt.

Schandbube, m. hanebnjk, ohawnjk, padauch, neſſlechetnjk, homo nequam.

Schanddeckel, m. přikrýwka hanby, poklička hanby.

b Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.

Schänden, v. a. zohawiti; die Rinde des Baumes, kůru ſtromu; ſein Geſicht, zohyzditi, zohawiti, zpotwořiti, deturpare. 2) fig. a) haněti, zhaněti, vituperare; b) zhanobiti, dehonestare. c) zruſſiti; den Sabbath, ſobotu zruſſiti. d) przniti; eine Jungfrau, pannu zmrhati, zljhati, poruſſiti, přehljdnauti, podſkočiti, ſeinen eigenen Leib, ſwé wlaſtnj tělo zhanobiti, zprzniti.

Schänder, m. hánce. 2) ruſſitel, prznitel. 4) 3) zohawitel.

Schandfleck, m. auhona, poſſkwrna, tabes; einen Schandfleck anhängen, nařknauti, zlehčiti, zecti zlaupiti; ingnominia ignominia afficere; dem ein Schandfleck angehängt iſt, nařčenec.

Schandgedicht, n. hánliwá báſeň.

Schandgeld, n. mrcha penjz.

Schandgemälde, n. hanebný obraz, malowánj.

Schandhure, f. hampeyſnice, necuda, oſtuda; popeněžnice, sl. kurwiſko, prostibulum.

Schändlich, adj. hanebný, turpis; ſchändliches Geſicht, ohawná twář, adv. —ě.

Schandlied, n. hanebná pjſeň.

Schandmaul, n. nectná, hanebná, newymytá, newymáchaná huba.

Schandpfahl, m. planýř, pranýř.

Schandthat, f. mrzký, hanebný ſkutek.

Schändung, f. haněnj, zhaněnj, zhanobenj, znevctěnj, nařčenj; einer Jungfrau, zprzněnj, pohaněnj.

Schank, m. ſſenk.

Schanze, f. ſſance, waly, walnj zed; ſein Leben in die Schanze ſchlagen, žiwot ſwůg naſaditi, žiwota ſe opowážiti.

Schanzen, v. a. walem, waly obehnati, ſſancowati.

Schanzgraben, m. walnj, ſſancownj přjkop, fossa.

Schanzgräber, m. ſſancownjk.

Schar, f. heyno, obor, záſtup, ol. tlupa, turba. 2) radlice.

Scharbe, f. morčák, Pelecanus Carbo Lin.

Scharbock, m. ſſkorbut, kurděge, scorbutus. 2) krtičnjk menſſj, raupowé kořenj, ranunculus ficaria Lin.

Scharbockskraut, n. lžičnj bylina, cochlearia offic. Lin.

Schärben, v. a. krágeti.

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, b twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Schärfe, f. des Meſſers, břidkoſt, oſtroſt, acies; Rettigs, Senfes, čpawoſt, peprnoſt, ſſtiplawoſt, acrimonia; der ſchneidende Theil eines Dinges, oſtřj, acies; Strenge, přjſnoſt, severitas; des Geſichts, byſtroſt.

Schärfen, v. a. oſtřiti, oboſtřiti, brauſyti, acuere; ein Meſſer, břiditi, oſtřiti, nabrauſyti nůž; eine Sylbe, ſlabyku 2) křeſati; den Mühlſtein ſchärfen, křeſati žernow. 3) přitužiti; eine Strafe ſchärfen, přitužiti pokutu.

Scharfgebiß, u. n. oſtré vdidlo, lupatum.

Scharfgras, n. oſtřice.

Scharfhobel, m. oſtrý hobljk, hrubý vbjrák.

Scharfkantig, adj. oſtrohranný.

Scharfrichter, m. kat, katan, popráwce, carnifex; —inn, f. katanka, katowka.

Scharfrichterey, f. das Gewerbe, katowſtwj; die Wohnung, katowna, carnificina.

Scharfſchütze, m. oſtroſtřelec.

Scharfſichtig, adj. byſtrooký.

Scharfſichtigkeit, byſtroſt očj.

Scharfſinn, m. oſtrowtipnoſt, důmyſlnoſt, důwtipnoſt, ſmyſlnoſt, acumen, ingenium.

Scharfſinnig, adj. oſtrowtipný, důmyſlný, důwtipný, ſmyſlný, sagax, ingeniosus, adv. —ě.

Scharfſinnigkeit, f. oſtrowtipnoſt, důwtipnoſt, ſmyſlnoſt, důmyſlnoſt, sagacitas.

Schärfung, f. oſtřenj, brauſſenj, břizenj; des Mühlſteins, křeſánj.

Scharhaken, m. kder, arcon.

Scharlach, m. čerwec, ſſarlat, coccum.

Scharlachen, adj. čerwcowý.

Scharlachkraut, n. polnj, planá ſſalwěgka, kadidlnjk, chlapjduſſe, Salvia horminium horminum Lin.

Scharlachröthe, f. brunátnoſt.

Scharmützel, n. půtka, rumreyſſka, ſſarwátka, ſſermice.

Scharmützeln, v. n. potýkati ſe, ſſermiclowati.

Schärpe, f. ſſerpa.

Scharre, f. ſſorna, radula. 2) am Geſchirre, ſſkralaup. 3) bráwnjk.

Scharrboden, m. prachárna.

Scharreiſen, n. ſſintowačka.

Scharren, v. a. ſſkrabati. 2) hrabati, radere; die Pferde ſcharren, koně hrabau; die Hühner in der Stauberde, popeliti ſe.

Scharren, m. Brodſcharren, chlebnice; Fleiſchſcharren, gatky, maſné krámy.

Scharrer, m. ſmolař.

Scharrhals, m. ſtuchljk, wydřiduch, wydřiduſſka, foem. ſſkrabka.

Scharte, f. zub; eine Scharte auswetzen, wrub ſřezati, polepſſiti ſe, ponaprawiti ſe.

Schartenkraut, n. ſrpek, serratula tinetaria Lin.

Schartig, adj. zubnatý, zubowatý, zaubkowatý, wrubowaný, mor. ſſtikaný.

Schartſtück, n. im Faße, kragjc.

Scharwache, f. newod, vigiliae; die Runde machen, newodem choditi, vigilias circumire.

Scharwächter, m. newodař, circuitor.

Scharweiſe, f. haufně, ſtádně.

Scharwerk, robota, angarium.

Scharwerken, v. a. robotowati, angariari.

Schärzel, m. ſkrogek, načinek.

Schatten, m. ſtjn, umbra; Schatten machen, cloniti, ſtjniti, zacláněti.

Schattengang, m. ſtinné laubj.

Schattenreich, n. řjſſe mrtwých.

Schattenriß, m. wyobrazenj, podobizna.

Schattenſpiel, n. hra na ſtěně.

Schattieren, v. a. naſtjniti, naſtěňowati, adumbrare.

Schattierung, f. náſtin, naſtjněnj, adumbratio.

b Schattig, adj. ſtinný, umbrosus; adv. —ě.

Schatz, m. poklad, thesaurus. 2) Schätzchen, mein Schatz! můg zlatauſſku! mé cukrátko! mé paupátko! můg poklade.

Schatz-, pokladnj; das Schatzgeld, pokladnj penjze.

Schatzbar, adj. poplatnj.

Schätzbar, adj. wážný, mnohowážný; hochſchätzbarer Herr! wyſoce wážený pane!

Schätzbarkeit, f. wážnoſt, mnohowážnoſt.

Schatzen, v. a. vložiti.

Schätzen, v. a. wážiti. 2) hoch ſchätzen, kláſti, pokládati; ſich für eine Ehre ſchätzen, za čeſt ſobě kláſti. 3) hádati; ich ſchätze ihn fünfzig Jahre alt, gá mu hádám padeſáte let. 4) páčiti; wie hoch ſchätzen ſie ihr Pferd? gak wyſoko páčjte ſwého koně? 5) vrčiti, wyſaditi, vložiti cenu, taxare; abſchätzen, odhádati.

Schätzenswerth, adj. wážnoſti hoden.

Schätzer, m. wažitel, aestimator judex; 2) tržnj; ein Brodſchätzer, tržnj chleba.

Schatzfrey, adj. ſwobodný od daně.

Schatzgräber, m. kopač neb hledač pokladu.

Schatzkammer, f. podkladnice, pokladnice, thesaurus.

Schatzkaſten, m. ſſkřině na poklad, pokladnička.

Schatzmeiſter, m. pokladnjk, praefectus aerarii; —inn, f. pokladnice, pokladnjkowá.

Schatzmeiſteramt, n. pokladnictwj.

Schatzung, f. daň, poplatek, ſſacuňk, tributum.

Schätzung, f. wáženj, mnohowáženj, aestimatio; Abſchätzung, odhad, proceněnj, taxatio.

Schätzungspreis, m. cena odhadná.

Schau, f. odiw, odiwa, diwadlo, spectaculum; zur Schau, na odiwu; zur Schau ausgeſtellt ſeyn, ſtáti na leſſenj, na odiwu; ſich zur Schau ausſtellen, dělati ze ſebe zrcadla, diwáky, diwadlo.

Schau, adv. na odiwu; etwas ſchau tragen, něco na odiwu noſyti.

Schaub, m. doch; dim. Schäubchen, Schäubel, doſſek; ein Aehrenſchäubel, záklaſnjk; zehn Schäubel beyſammen, eine Bürde, wázanice.

Schaubboſe, f. oklepě, pl.

Schaube, ſſuba, čuba.

Schaubhut, m. kapaljn, Petasus.

Schaubühne, f. diwadlo, herčiſſtě, theatrum.

Schauder, m. hrůza, horror; ich bekomme einen Schauder, hrůza mne pocházý, obcházý, gde po mne mráz.

Schauderhaft, adj. hrozný, ſſtraſſliwý. ſtraſſliwý

Schaudern, v. a. děſyti ſe, hrozyti ſe, horrere; es ſchaudert mich, wenn ich daran denke, hrůza gde po mně, když na to myſljm; die Haut ſchaudert mir vor Kälte, gde po mne mráz, zyma mne lauſſtj. 2) v. n. děſyti ſe, hrozyti ſe, žaſnauti; ich ſchauderte vor Entſetzen, vžáſl ſem hrůzau.

Schauen, v. a. djwati ſe, hleděti, kaukati, prohljžeti; das Brod ſchauen, prohljžeti chléb; ſchau, kaukni, wiz; — 2) patřiti; spectare, aspicere; finſter ſchauen, mračiti ſe, ſſkarediti ſe.

Schauer, m. diwák, prorok, widaucý, zákampj; im Schauer ſtehen, w zákampj ſtáti, býti. 2) kolna. 3) krupobitj, grando. 4) hrůza, mráz, horror; es läuft mir ein Schauer über die Haut, hrůza mne pogjmá, obcházý.

Schaurig, adj. ſychrawý, gelidus; ſchauriges Wetter, ſychrawice.

Schauern, v. n. kraupy padati, grandinare; es ſchauert, kraupy padagj. 2) hrozyti ſe, horrere; es ſchauert mir, hrůza mne obcházý; es ſchauert ihm vor dem Tode, hrozý ſe ſmrti; eine ſchauernde Stille, ſtraſſná tiſſina.

Schauervoll, adj. přeſtraſſliwý, přehrozný, perhorridus; adv. —ě.

Schaueſſen, n. gjdla pro podjwanau.

Schaufel, f. lopata, pala; am Mühlrade, lopatka; im Schiffe, wyliwák; dim. das Schäufelchen, lopatka.

b Schaufelhirſch, m. daněk, daňhel, Cervus platyceros Lin.

Schaufelhütte, f. lopatárna.

Schaufelmacher, m. lopatář, lopatnjk.

Schaufeln, v. a. na lopatu bráti, wzýti, lopatau házeti. 2) lopatky předělati.

Schaufelzahn, m. lopatka.

Schaufler, m. S. Sechs-, Vier-, Zwey- Schaufler.

Schaugerüſt, n. leſſenj.

Schaukel, f. haupačka, mor. hogkadlo, kolebadlo, oscillum; auf den Armen und in der Kitze, wie die Bauernkinder, heyčka; fig. auf der Schaukel ſeyn, na rozpacých býti.

Schaukeln, v. n. kolébati ſe; das Schiff ſchaukelt, lodj ſe kolébá, haupá. 2) v. a. haupati, mor. hogkati, oscillare; auf den Armen und in der Kitze, heyčkati.

Schaukelnd, adj haupawý, adv. —ě. ſich, haupati ſe; wie ein Gehängter, bombylati ſe.

Schaukunſt, f. prohledačſtwj, optica.

Schaum, m. pěna, spuma.

Schaumen, v. n. pěniti ſe, spumare; er ſchäumte vor Wuth, pěna mu ſtála v huby od zloſti, zloſtj ſlintal; das Meer ſchäumet, moře ſe pěnj; zu Schaum werden, zpěněti; Geifer ſchäumen, ſlintati. 2) v. a. b) opěniti, oſſumowati, opěňowati.

Schaumig, adj. pěniwý, zpěniwý, zpěnělý, spumosus.

Schaumlöffel, m. opěnowačka.

Schaumkelle, f. opěnowačka, mor. žufán, dim. žufánek, trulla, tudicula.

Schaumkette, f. podbradek.

Schaupfennig, m. památný penjz.

Schauplatz, m. diwadlo.

Schauſpiel, m. činohra, diwacý hra, drama.

Schauſpieler, m. herec, actor; —inn, f. herkyně, actrix.

Schauſpieleriſch, adj. herecký; adv. herecky.

Schauſpielkunſt, f. herectwj, dramaturgia.

Schauwürdig, adj. podjwánj hoden.

Schechſen, v. n. ſſmatlati, paťhati, ſſmodrchati ſe.

Schechſig, adj. ſſmatlawý, paťhawý, ſſmodrchawý; ein ſchechſiger Menſch, ſſmatlaun; der Schechsfeler, ſſmodrcha, paťhaun.

Schecke, f. ein Pferd, ſtraka, equus scutulatus. 2) Eine Bohne, ſtrakáček, faba maculosa 3) Der Vogel, chřjſtel, chřáſtal, křaſtal, mor. krcák, Rallus terrestris artygometra Kl.

Schecken, v. a. ſtrakatiti.

Scheckig, adj. peřeſtý, ſtrakatý, pſtrylawý, scutulatus, maculosus.

Schedel, m. lebka, calva, cranium. 2) kotrba, palice.

Schedelſtätte, f. poprawiſſtě, rozhranj. (lebčj mjſto).

Schefel, m. doſſek; ein Bund von zehn Schefeln, wázanice

Scheffel, m. korec, modius.

Scheffeln, v. n. ſypati; das Getreid ſcheffelt gut, obilj dobře ſype.

Schaffelzehnte Scheffelzehnte, m. deſátek ſutý.

Scheibe, f. kolo, orbis, discus; der Töpfer, kruh; der Tuchſcherer, ſſauſtačka, tabella; beym Brunnen, ſſkřipec, trochlea; im Bergbaue, ſſeywle; zum Schießen, terč, orbis; von Apfel, kolečko, kružalka; des Wachſes, woſſtina; auf der Wieſe, čerwiſſtě, ochrd, okoliſſtě; am Knie, čjſſka, mola; im Fenſter, kolečko, kotauč; dim. das Scheibchen, kolečko.

Scheibenhonig, m. ſtred, med w plaſtech.

Scheibenkamm, m. der Seiler, brdo, licium.

Scheibenkrücke, f. oheybadlo.

Scheibenpulver, n. terčownj prach.

Scheibenrohr, n. ſſtuc, tažnice, terčownice?

Scheibenſchießen, n. ſtřjlenj do terče.

Scheibenſchütz, m. ſtřelec do terče.

Scheibentrieb, m. in der Mühle, wačka.

b Scheibig, adj. kružalkowitý, adv. na kružalky, na kolečka.

Scheibling, m. ſyreček, gablko.

Scheidbar, adj. rozlučitedlný, lučitedlný.

Scheidbarkeit, f. lučitedlnoſt, rozlučitedlnoſt.

Scheide, f. ſum, silurus Lin. 2) Eines Degens, poſſwa, vagina; eines Meſſers, nožnice; den Degen aus der Scheide ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti, wytáhnauti, wytrhnauti.

Scheidebrief, m. ljſtek zapuzenj, propuſſtěnj.

Scheideerz, n. čiſtá ruda.

Scheidefahre, f. odmezek.

Scheidekunſt, f. čiſtnářſtwj, chymia.

Scheidekünſtler, m. čiſtnář, chymicus.

Scheidemünze, f. drobný penjz.

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý, ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.

Scheidemacher, m. poſſwář.

Scheider, m. dělič, rozlučowatel. 2) der Erzſcheider, preytýř.

Scheideſtube, f. čiſtowna, preytowna.

Scheidewand, f. přehrada, přepaženj, zátyň, přjčnj ſtěna; in der Anatomie, branice, septum.

Scheideweg, m. rozceſtj, divortium viarum; wo drey Wege ſind, trogceſtj.

Scheidung, f. dělenj, oddělenj, rozlaučenj, separatio; die Eheſcheidung, rozwod, rozwedenj manželů, divortium.

Schein, m. der gedritte Schein, třjhranjk; der gevierte, čtwerhranjk, geſechſte, ſſeſtihranjk. 2) ſwětloſt; der Märzſchein, březnowá ſwětloſt. 3) záře; Ein Schein am Himmel, záře na nebi; der Mondſchein, záře půlnočnj; der rothe Schein, čerwánky; der weiße bey der Nacht, blikawa, záplawa. 4) fig. podoba, twárnoſt, species; nápodobnoſt, apparentia; er hat den Schein eines ehrlichen Mannes, má podobu poctiwého muže. 5) zámyſl, oko, barwa, praetextus; zum Schein, gen na oko, na pohled, na bjlo; unter dem Scheine, pod zámyſlem, pod fochem. 6) wěnec; der Schein eines Heiligen, paprſſlky., wěnec okolo hlawy Swatých. 7) liſt, wyſwědčenj, pjſemnoſt, vpſánj; der Taufſchein, křticý liſt; Jemanden einen Schein geben, někomu dáti pjſemnoſt, vpſánj, wyſwědčenj.

Schein-, zewnitřnj, powrchnj, na oko; der Scheinfreund, přjtel na oko. 2) zdánliwý; der Scheinbeweis, zdánliwý důkaz.

Scheinandacht, f. zewnitřnj, poſwrchnj pobožnoſt.

Scheinbar, adj. zdánliwý; adv. —ě.

Scheinbarkeit, f. zdánliwoſt.

Scheinbarlich, adj. zřegmý, patrný.

Scheinchriſt, m. křeſťan licoměrný, na oko.

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle pobdoby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.

Scheingrund, m. zdánliwý důwod.

Scheingut, n. zdánliwé dobré.

Scheinheilig, adj. licoměrný, na oko nábožný; ein Scheinheiliger, modlář, nábožnjček, růženečkář, ſwatáček, ſwatauſſek, simulator sanctitatis; eine Scheinheilige, modlářka, ſwatauſſkyně.

Scheinliebe, f. láſka na oko.

Scheintod, m. domnělá ſmrt.

Scheintodt, adj. polomrtwý.

Scheißbeere, f. kruſſina, Rhamnus frangula Lin. 2) Jericho, kozý liſt, Lonicera Xylosteum Lin. 3) ſwjd, Cornus sanguinea Lin. 4) kalina, Viburnum opulus Lin.

Scheiße, f. ſračka, běhawka, chwiſtačka, dřjzdačka, alvi profluvium.

Scheißen, v. a. irr. ich ſchieß, geſchiſſen, fákati, ſráti, wyprázdniti ſe, cacare; in der Kinderſprache, kakati; dünne, chwjſtati, dřjzdati.

Scheißer, m. ſráč.

Scheißerey, f. ſranice.

Scheißhauſ, n. ſroň, záchod, secessus.

Scheißkerl, m. poſránek, vſránek, poſráně, mor. plkota.

Scheißtopf, m. ſráč, ſrawý hrnec.

Scheit, n. poleno, proſſtěpina, ſſtěpina, mor. drweno, ſſtjpa, pars ligni secta; collect. polenj, proſſtěpj; Holz zu Scheiten ſchlagen, dřjwj ſſtjpati. 2) der Weber, prawjdko, dim. das Scheitchen, poljnko, ſſtěpinka.

Scheitel, f. paut, pautec, wrch hlawy, vertex.

Scheiteln, v. a. rozděliti, dividere; die Haare ſcheiteln, rozděliti wlaſy.

Scheitelpunkt, m. zenýt, hlawnj punkt, (nadhlawj?)

Scheitelrecht, adv. kolmý, verticalis; adv. kolmo.

Scheitern, v. n. rozbiti ſe, tápati, ztroſkotati ſe, naufragium pati. 2) fig. nepodařiti ſe, zmařiti ſe; ſeine Abſicht iſt geſcheitert, geho aumyſl přiſſel na zmar.

Scheitflöße, f. plawenj polen

Scheithauer, m. drwař, drwoſſtěp.

Scheitholz, n. prokoliwé dřjwj, prokolj, coll.

Scheitmann, m. poljnkář.

Scheitmaß, n. poljnkowá mjra.

Scheitweib, n. polinkářka.

Schel, adj. křiwý, křiwolaký, křiwohranný, curvus, flexus; Jemanden ſchel anſehen, na někoho po oku, poloočima, křiwolace, nebozýzem, koſýřem hleděti, mračiti ſe, ſſkarediti ſe, někoho zahljzeti, limis tueri; adv. křiwě, křiwolace.

Schelch, m. kocábka.

Schelfe, f. ſſupina.

Schelfen, ſchelfern ſich, v. rec. laupati ſe; die Haut ſchelfert ſich, kůže ſe laupá.

Schelle, f. ronklička, rola. 2) Im Kartenſpiele, bubny, rola. 3) Eine Maulſchelle, facka, poliček, alapa.

Schellen, v. a. břinkati, cynkati; klingeln, zwoniti.

Schellenkranz, m. krahulec.

Schellenpaucklein, n. chřeſtačka, řechtačka, crotalum.

Schellenwerk, n. ronkličky.

Schellfiſch, m. bachně Russ. Gadus Aeglefinus Lin.

Schellhengſt, m. puſſťák, ſweřepec, připuſſťák.

Schellkraut, n. großes, kolita, wlaſſťowičnjk wětſſj, nebeſký dar, chelidonium majus; Lin. 2) kleines, krtičnjk menſſj, raupowé kořenj, chelidonium minus, ranunculus ficaria Lin.

Schelm, m. ſſelma, čtwerák, padauch, taſſkář, scurra; zum Schelmen werden, zſſelmiti ſe; Schelm aufheißen, ſſelem nadati; einen Schelm hinter den Ohren habben, za vſſima mjti; in der That, ſſelmowſtwj.

Schelmerey, f. im Gemüthe, zſſelmiwoſt, scurrilitas.

Schelmiſch, adj. ſſelmowſký, zſſelmilý; adv. ſſelmowſky.

Schelmſtreich, m. ſſelmowſtwj, ſſelmowſký kus.

Schelſucht, f. zahljdawoſt.

Schelſüchtig, adj. zahljdawý.

Scheltbrief, m. hánliwý liſt.

Schelten, v. irr. du ſchilſt, ich ſchalt, ich ſchälte, habe geſcholten, du ſchilt. I. v. act. prokljnati, kljti, zlořečiti, maledicere. 2) gebati, mor. hřebati, pljſniti, reprehendere. 3) nadati, apellare; er ſchalt mich einen Narren, nadal mi bláznů; ſich gnädiger Herr ſchelten laſſen, dáti ſobě waſſnoſti řjkati, chtjti, aby mu řjkali waſſnoſti; Jemanden gnädiger Herr ſchelten, waſſnoſtowati někomu. II. v. neut. dowáděti, bublati, žehrati, jurgare; auf Jemanden, na někoho; ein unbeſcholtener Mann, nenařčený, dobře zachowalý muž.

Scheltſchrift, f. ſpis nářkliwý, hanliwý.

Schemel, m. podnož, ſtupadlo, scabellum; der Sandſchemel, podnožka, ſſemlice; der Lenkſchemel, opljn; der Weber, ſſlapačka, podnožka, insilia.

Schenen, m. ſtjn.

Schenk, m. krčmář, hoſpodſký, ſſenkýř, caupo; Schenk ſeyn, krčmařiti, cauponari; Mundſchenk, čeſſnjk, pincerna; die —inn, hoſpodſká, krčmářka, ſſeňkýřka. 2) čjſſnice.

Schenke, f. krčma, hoſpoda, ſſenkowna, caupona.

Schenkel, m. ſtehno, femur; dim. ſtehýnko; der dicke Schenkel hat, ſtehnatý.

Schenkelblatt, n. pobočnice.

Schenkelknochen, m. hnát w ſtehně.

Schenkenamt, n. čjſſnictwj.

Schenkfaß, n. wanička, wanice.

Schenkgerechtigkeit, f. weyſada, práwo k ſſenkowánj, krčmařenj.

Schenkſtatt, f. Schenkſtätte, f. ſſenkowna, hoſpoda, krčma.

Schenktiſch, m. ſtřez, nalewacý ſtřez.

Schenkung, f. darowánj, nadánj, donatio; odpuſſtěnj, remissio.

Schenkungsbrief, m. liſt nadacý.

Schenkwirth, m. hoſpodſký, krčmář; die —inn, hoſpodſká, krčmářka.

Scheppern, v. n. křapěti; der Topf ſcheppert, hrnec křapj.

Scherband, n. an der Deichſel, ohlawnjk.

Scherbe, f. ſtřep, ſtřepina, testa; dim. Scherbchen, n. ſtřepinka, ſtřjpek.

Scherben, m. hrnec; der Blumenſcherben, hrnec na kwětiny; der Handſcherben der Töpfer, kalnjk.

Scherbenkuchen, m. wagečnjk.

Schere, f. in der See, ſkalina, scopulus; am vorderen Geſtelle des Wagens, ſtřih; am hintern der Hohel, kdér, kderec; am Pfluge, drábec; in der Kriegskunſt, roſocha, dim. Scherchen, n. nůžtičky, forficula; nožice, nůžky, forfex; des Krebſes, klepeto, chela.

Scheren, v. irr. ich ſchor, ich ſchöre, habe geſchoren, du ſchere, I. v. neut. táhnauti, odegjti, warowati; ſcher dich weg! táhni! wary! warug! pakug ſe! mor. cuky! apage. II. v. act. a) wyhnati, expellere; b) ſſiditi, ſſkádliti, teyrati, illudere; laß mich ungeſchoren! dey mi pokog! was ſchert dich das? co geſt tobě do toho, b potom? c) oſtauzeti ſe! ; ich will mich damit nicht ſcheren; nechcy ſe tjm obauzeti, oſtauzeti, mezkowati, peklowati. d) holiti; tondere; den Bart, ol. břjti; ſich den Kopf kahl ſcheren laſſen, hlawu ſobě dáti oholiti. e) ſtřihati, tondere; Schafe, owce ſtřihati. f) ſnowati, naſnowati, staminare. g) poſtřiháwati (ſukno.) h) ſtřihati, dřjti; der Wirth kann ſcheren, ten hoſpodſký dře, geſt pan odřihoſti.

Scheren, v. n. irr. et I. táhnauti @ 2) gjſti, nakládati; er kann wacker ſcheren, dobře nakládá, do ſebe cpe. II. v. a. wyhnati @

Scherenſchleifer, m. bruſař, ſſleyfjř.

Scherer, m. des Barts, bradýř, holič, tonsor; der Schafe, ſtřižec; des Tuches, poſtřjhač. 2) krt, krtice, talpa.

Schererey, f. tahánj, neſnáz, pletky, oſtauzenj, ondánj, mor. oſtuda.

Scherf, m. ſſart, ſſarapatka, babka.

Schergabel, f. ſnowacý widle, fuscina lignea.

Schergarn, n. oſnowa, stamen.

Scherge, m. biřic, birda, ſſerha; ein junger, bjrdě.

Schergdiener, m. holomek, pochop.

Schergſtube, f. birdowna, ſſerhowna.

Scherhare, n. oſtřižky, tomenta.

Scherkenholz, n. ſtřemcha, Prunus padus Lin.

Scherkind, n. poſtřihačſký towaryš.

Scherklötzlein, n. ſnowacý ſſpalek.

Scherl, m. měſýčnjk, rozpuk, cicuta virosa Lin.

Schermaus, m. krt, krtice, talpa.

Schermeſſer, n. břitwa, sl. nožice, novacula

Schermeſſerſchmid, m. břitwář.

Schermühle, f. ſnowadlo.

Schernagel, m. ſtřihowacý hřebjk.

Scherpke, f. ſtřemcha, Prunus padus Lin.

Scherpenzen, v. n. reyrati.

Scherſchüſſel, f. bradýřſká miſka, bruňk, falco cauda Kl.

Scherſtab, m. raubjk, baculla.

Scherſtube, f. holjrna, bradýřſká ſwětnice, břitewna.

Scherung, f. S. Anſchere.

Scherwenzel, m. čerwenc w ſtraſſáku.

Scherwolle, f. ſtřižná wlna. 2) oſtřižky, tomenta.

Scherz, m. žert, ſſprým, jocus; dim. Scherzchen, n. žertjk, žertjček, ſſprýmek; ohne Scherz, obežert, bez žertu; aus Scherz, z žertu, im Scherz, pod žertem.

Scherzel, m. můra.

Scherzen, v. a. ſſprymowati, žertowati, jocari.

Scherzer, m. žertýř, ſſprymownjk, žertownjk, jocator.

Scherzgedicht, n. žertowná báſeň.

Scherzhaft, adj. ſſprymowný, žertowný, jocosus; adv. —ě.

Scherzhaftigkeit, f. žertownoſt.

Scherzrede, f. ſſaſſky, žerty, ſſprymy.

Scheu, adj. plachý, pavidus; ein ſcheues Pferd, plachý kůň; ſcheu werden, zplaſſiti ſe; ſcheu gewordenes Pferd, zplaſſený kůň; ein Pferd ſcheu machen, koně zplaſſiti; ſcheu ſeyn, plaſſiti ſe. 2) bázliwý, oſteychawý, ſtydliwý, timidus, venerabundus; ſcheu thun, oſteychati ſe.

Scheu, f. plachoſt, ſſtjtěnj; consternatio. 2) oſſkliwoſt; Scheu gegen etwas tragen, něco w oſſkliwoſti mjti, něčeho ſe ſſtjtiti. 3) oſteychawoſt, ſtud; pudor. 4) bázeň.

Scheuchen, v. a. plaſſiti, fugare. 2) ſtraſſiti, děſyti, terrere.

Scheuchen, v. act. et rec. báti ſe, oſteychati ſe, ſſtjtiti ſe.

Scheuen, v. a. et rec. lekati ſe, ſtraſſiti ſe, děſyti ſe; das Pferd @ 2) ſſtjtiti ſe; ſich vor dem Blatt @ 3) ſtraniti ſe, wybheybati ſe; ein verbanntes Kind, @ oſteychati ſe.

Schäucher, m. ſtraſſák, haſtroš.

Scheuer, f. ſtodola, horreum; dim. Scheuerchen, n. ſtolůlka ſtodůlka; der Platz hinter der Scheuer, záhumnj, záſtodolj.

Scheuerfaß, n. ſtřez.

Scheuerkette, f. pancýř.

Scheuerkraut, n. přeſlička, equisetum Lin.

Scheuern, v. a. drhnauti, detergere. 2) ſich ſcheuern, drbati ſe, oſſjwati ſe, fricare se. 3) fig. drcati, gebati někoho, někomu domlauwati, na zuby žehnati, excipere verbis.

Scheuertag, m. popelec, dies cinerum.

Scheuerwiſch, m. wjch, wěchet, wjſſek, coll. wěchtowj.

Scheuleder, n. klapka v oka.

Scheune, f. ſtodola, horreum.

Scheuflur, Scheufaune, f. humno, mlat, ol. holohumnice, area.

Scheugerüſt, f. dyge, odry (nicht odra) patro; ein Balken davon, odřice, paternice.

Scheuknecht, m. poklaſný; horrearius.

Scheuſal, n. haſtroš, bubák, ſtraſſák, ſtraſſidlo. 2) ſſereda; zum Scheuſal machen, zſſerditi, zohyzditi, zpotwořiti, zohawiti. 3) ohawa, ohyzda, ſſeredina.

Scheuſel, m. haſtroš.

Scheußlich, adj. ſſeredný; ohawný, ohyzdný, horribilis; adv. —ě.

Scheußlichkeit, f. ſſerednoſt, ohyzdnoſt, ohawnoſt.

Scheve, f. pazdero; die Hechelſcheven, pazdeřj; die Brechſcheven, třepaniny, potřepanice.

Schicht, f. wrſtwa, tabulatum, stratum; in den Bergwerken, drtel.

Schichtel, pl. zřjzky, segmenta.

Schichtholz, n. hraničné dřjwj?

Schichtig, adj. řadý; fünf- ſechsſchichtig, pěti- ſſeſtiřadý.

Schichtmeiſter, m. ſſichtmiſtr.

Schichtſemmel, wěneček, pletenec.

Schichtweiſe, adv. wrſtwau, wrſtwami.

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro (ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti. c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Schicklich, adj. náležitý, ſluſſný, přjhodný, způſobný, whodný, conveniens, decorus; adv. —ě.

Schicklichkeit, f. náležitoſt, ſluſſnoſt, přjſluſſnoſt, whodnoſt, decor.

Schickſal, n. oſud, přjpuſta, fatum; ein unglückliches Schickſal, pohroma, sors sinistra.

b Schickſam, adj. ſluſſný, přjhodný, adv. —ě.

Schickung, f. poſlánj. 2) Schickung Gottes, božj dopuſſtěnj, zřjzenj, přjpuſta, fatum divinum.

Schiebchen, n. bez.

Schiebebock, m. kolečko, ſamokůlko.

Schieben, v. irr. ich ſchob, habe geſchoben, du ſchiebe. I. v. act. ſtrčiti, ſtrkati, trudere; ſchieb den Tiſch an die Wand, pomkni ſtolem ke zdi, poſtrčiti, poſtrkáwati, poſtrč. 2) ſázeti; Brod in den Ofen ſchieben, chléb do pecy ſázeti. 3) odkládati, differe; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco na dlauhé lokte odkládati. 4) kláſti, rozkládati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, ſich ſchieben, winu rozkládati, ſčjtati, cpáti, kláſti na někoho, culpam conferre in aliquem; einem etwas in das Gewiſſen na ſwědomj kláſti. 5) hráti) ; die Kegel ſchieben, w kuželky hráti, conis ludere. II. v. neut. wrhnauti, házeti; das Thier ſchiebt Zähne, howado wrhne, lauſſtj, zaluſkuge. 2) wzcházeti; die Pflanze hat gut geſchoben, bylina, zroſtlina dobře wzeſſla, wzroſtla. 3) Im gehen ſchieben, ſſaupati.

Schieber, m. ſtrkač, poſtrkáwač. 2) Brodſchieber, chlebná lopota lopata. 3) Ein Dachfenſter, wikýř, impluvium. 4) Ein Ochs, jochař.

Schiebkarrn, m. kotauč, táčka, trakař, currus trusatilis.

Schiebkärrner, m. trakařnjk.

Schiebochs, m. jochař.

Schiebſack, m. kapſář, kapſářka.

Schiebſtange, f. auf dem Schiffe, ſochor. 2) In der Schneidemühle, podawač, podawačka, podáwánj.

Schiebzeug, n. podáwánj.

Schiedsmauer, f. přjčnj zeď.

Schiedsrain, m. hranice.

Schiedsmann, ſ. Seq.

Schiedsrichter, m. rozſudj, ſmluwce, proſtřednjk arbiter.

Schiedsſpruch, m. rozſudnj wyřčenj.

Schiedſtein, m. hraničnjk, ſád.

Schief, adj. křiwý, křiwohranný, obliquus; ſchiefer Winkel, křiwý kaut; ſchiefes Maul machen, vſſklebowati ſe; einen ſchiefen Seitenblick machen, na křiwo, koſýřem na někoho pohljdnauti; fig. ein ſchiefes Urtheil, křiwý rozſudek; adv. ſſikmo, poſſikem, poſſikmo, ſſikau, ſſeydrem, ſſeberem, zpoſſika mor. ſſaurem; fig. die Sache geht ſchief, gde to ſſeberem.

Schiefe, f. křiwina.

Schiefer, m. auf dem Kopfe, lup, lupina, furfur. 2) mrwa, třjſka, třjſſťka, assula, ramentum; ſich einen Schiefer einziehen, třjſku ſy zadřjti; fig. einen Schiefer auf Jemanden haben, záluſk mjti, wrčeti, newřeti, newražiti na někoho. 3) břidlice, ſſkřidla, ſſkřidlice, mor. ſſleta, schistus, lapis foliatus.

Schiefer-, břidličný, ſſkřidličný, mor. ſſletowý, schistus, fissilis; Schieferalaun, ſſkřidličný kamenec; Schieferbruch, ſſkřidličný lom, ſſkřidlownice.

Schieferdecker, m. ſſkřidličnjk.

Schiefericht, adj. ſſkřidlowitý.

Schieferig, adj. břidličný, ſſkřidličný.

Schiefern, v. n. bublati; v. rec. laupati ſe.

Schiefernagel, m. ſſkřidličnjk.

Schieferweiß, n. laupawý kamenec, alumen scissile.

Schieferzahn, m. wlk, wlčj zub, ſſpička, ſſpičák. 2) zub drobiwý.

Schiefwinkelig, adj. křiwovhelný, oſtrovhelný.

Schielen, v. n. po očku hleděti; nach etwas, po něčem. 2) ſſilhati, mor. ſſwidrati, limis tueri. 3) fig. měniti ſe; der Taffet ſchielt, dykyta ſe měnj, ſchielend werden, vſſilhawěti.

Schielend, adj. ſſilhawý, mor. ſſwidratý, přjſſilhawý, měňawý, changeant; ein wenig ſchielend, náſſilhawý.

b Schieler, m. ſſilhán, ſſilhaun, mor. ſſwidroň, strabo, paetus.

Schienbein, n. hnátowá koſt; hnátowice, holeň, mor. pjſſťalj, pjſſťalowá koſt, tibia, crus.

Schiene, f. ſſjn, canthus; der Töpfer, čepel, lamina vittata; der Wundärzte, dlaždičky dlažičky, deſſtky; dim. das Schienchen, ſſjnek.

Schieneiſen, n. ſſjnowé železo.

Schienen, v. a. ſſinowati, zlámanau nohu dáti do dlažiček, do deſſtěk.

Schienenruthe, f. der Weber, čink.

Schiennagel, m. ſſjnowý hřebjk, ſſpic; mit einem Kopfe, hlawizna.

Schier, adj. ſamý, čjrý, čiſtý; adv. ſkoro, málem, bezmála, fere, vix; von ſchieren Korn, ſamožitný.

Schieren, v. a. kutiti; fig. poſſtjwati. 2) přehljžeti; die Eyer, wegce.

Schierling, m. der kleine, kozý pyſk, Acthusa Aethusa cinapium cynapiumLin. 2) der große, bolehlaw, mor. ſwiňſká weš, Conium maculatum Lin. 3) der Waſſerſchierling, rozpuk, Cicuta virosa Lin.

Schierteufel, m. čjrtě, podſſtjwáček.

Schieß-, ſtřelecý; das Schießgewehr, ſtřelelecý ſtřelecý zbraň.

Schießbeere, f. kruſſina.

Schieße, f. chlebowá lopata.