T.

Tabak, m. tabák. S. Tobak.

Tabelle, f. tabule.

Tabernakel, n. ſtánek; Tabernaculum.

Taberne, f. krčma, hoſpoda.

b Tabulat, n. podlaha.

Tact, m. takt; den Tact ſchlagen, führen, dáwati takt.

Tactfeſt, adj. ſylný w taktu.

Tactführer, m. dawatel taktu.

Tactmäßig, adj. podlé taktu.

Tadel, m. wada, chyba, Niemand iſt ohne Tadel, žádný nenj bez chyby, wady. 2) hana; einen Tadel anhängen, hanu zawěſyti.

Tadelfrey, adj. bez wady, bez auhony.

Tadelhaft, adj. wadný, záwadnj, hany hodný.

Tadeln, v. a. haněti, tupiti, ol. porokowati, vituperare.

Tadelnswerth, adj. hany hoden.

Tadelſucht, f. hánliwoſt, tupliwoſt.

Tadelſüchtig, adj. hánliwý, tupliwý.

Tadler, m. tupič, hánce, hanič; die —inn, tupička, hanička.

Tafel, f. tabule, tabula; Glas in Tafeln, ſklo w tabuljch; eine Tafel Chocolade, táflička čekolády; dim. das Täfelchen, tabulka; die Schreibtafel, pſacý tabulka, tobolka; die Tafel decken, na tabuli proſtřjti. 2) dſka, deſka; die Geſetztafeln, dſky; die Landtafel, dſky zemſké.

Tafel-, tabulowý; das Tafelglas, tabulowé ſklo; das Tafellicht, tabulowé ſwjčky. 2) tabulnj; das Tafelzimmer, tabulnj pokog; das Tafelzeug, tabulnj nářadj. 3) při, na tabuli; die Tafelmuſik, hudba při tabuli; das Tafel-Serwieß, ſerwjs na tabuli.

Tafelbier, n. patoky.

Tafelbirn, f. letnj hruſſka.

Tafeldecker, m. ſtolnjk.

Tafeldiener, m. ſlaužjcý při tabuli.

Tafelgeld, m. pl. tabulné, ſtolné penjze.

Tafelgut, n. ſtolnj ſtatek.

Tafeln, v. n. tabulowati, ſtolowati.

Tafeln, v. a. taflowati.

Tafeltuch, n. vbrus na tabule.

Tafelwerk, n. taflowánj.

Taffet-, dykytowý; das Tafetband Taffetband, dykytowá pentle, auch nur pentle.

Taffeten, adj. dykytowý.

Taffetweber, m. dykytnjk.

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis b heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Tag-, dennj; die Tagarbeit, dennj práce.

Tageblatt, n. dennjk, dennj liſt.

Tagebuch, n. dennjk, kažnodennjček každodennjček, každodennjk, diarium.

Tagedieb, m. zahaleč, krádce dne.

Tagedienſt, m. die Tagefrohne, robota.

Tageerde, f. ſwrchnj dobrá země.

Tagefahrt, f. rok, ſtánj.

Tagefalter, m. motýl, moteyl, Papilio Lin.

Tagelicht, n. dnowé ſwětlo; ans Tagelicht bringen, na ſwětlo, na gewo wyneſti.

Tagelohn, m. dennj mzda; um Tagelohn arbeiten, z dennj mzdy, z dennjho platu pracowati.

Tagelöhner, m. nádennjk; einen T. abgeben, nádenničiti; die —inn, nádennice.

Tagelöhner-, nádennický; die T. arbeit, nádennická práce.

Tagelöhnerey, f. nádennictwj.

Tagen, v. n. ſwitati, dnjti ſe, rozednjwati ſe, rozbřeſkowati ſe. 2) v. a. ſrokowati, ſročiti, rok položiti.

Tagereiſe, f. den ceſty.

Tageſatzung, f. rok, ſtánj; eine Tageſatzung beſtimmen, rok položiti, ſtánj mjti.

Tageſchläfer, m. lelek; S. Nachtrabe.

Tageſchläger, m. ſlawjk; der Nachtſchläger, nočnjk.

Tagesanbruch, m. dněnj, vdněnj, wzednjwánj.

Tageslänge, f. dýlka dne.

Tageszeit, f. čáſtka dne.

Tagevogel, m. moteyl.

Tagewähler, m. poboňkář.

Tagewerk, n. dennj práce. 2) gitro, jugerum.

Tagewerker, m. podělkář, nádennjk.

Tagewurzel, f. ſwrchnj kořenj, wláſſenj.

Tagezeit, f. čáſtka dne. 2) lhůta, terminus. 3) hodinky, horae.

Tägig, adj. dennj; eintägig, gednodennj.

Täglich, adj. dennj, každodennj; tägliche Kleider, wſſednj oděw; tagtäglich, každodennj; tägliches Brod, chléb wezdegſſj; adv. —ně.

Tahlen, S. Dahlen.

Taille, f. wzrůſt, poſtawa.

Takel, n. geřáb.

Takeln, v. a. lodj lany zaopatřiti, olaniti lodj.

Takelwerk, n. lana, lanowj.

Talar, m. kleryka, hazuka, talár.

Talent, n. wtip, důwtip. 2) hřiwna, talentum.

Talg, m. log, lůg, poſwět, Sebum; fig. ťulpas, trdlo, traup, laula.

Talgen, v. n. log mjti. 2) v. a. lůg dáti, tučniti; eine Suppe, poljwku ologiti.

Talgicht, adj. logowatý.

Talgig, adj. logowý; werden, zlogowatěti.

Talglicht, n. logowá ſwjčka, logowice.

Talk, m. lognjk.

Talken, n. f. wdolek; gegoſſene, ljwanec; mit Kraut gefüllt, zelnjk; dim. wdoleček, liwaneček.

Talkig, adj. knedlikowatý; T. werden, zknedlikowatěti.

Talmud, m. talmud.

Talputſch, S. Tollputſch.

Tamarinde, f. tamarinda, Tamarindus Lin.

Tamariske, f. tamariſſka, Tamarix Lin.

Tambour, m. tambor, bubennjk.

Tand, m. kleweta; alter Weiber Tand, babſké klewety. 2) tjtěrka, fraſſka.

Tändeley, f. laſſkowánj, darečkowánj, tjtěrkowánj. 2) meſſkánj, laudánj.

Tändeler, Tändler, m. laudač, wáhač, pipblač; die —inn, laudačka, piplačka, tjtěrkářka, tarmarečnice, weteſſnice. 2) tjtěrkář, fraſſkář, darečkář. 3) weteſſnjk, tarmarečnjk, ſſantročnjk.

Tändelhaft, adj. tjtěrnj; ein tändelhafter Menſch, děcko.

Tändelhaftigkeit, f. tjtěrnoſt.

Tändlig, Tändelich, adj. tjtěrný.

Tandelmarkt, m. tarmark, kotce.

Tändeln, v. n. děckowati, laſſkowati, tjtěrkowati, darečkowati. 2) laudati ſe, piplati ſe. 3) tarmarčiti, ſſantročiti; das Tändeln, děckowánj, tjtěrkowánj; piplánj, tarmarčenj.

Tändelwoche, f. miloſtinky, ten teyden po ſwatbě.

Tang, m. řaſu řaſa, fucus Lin.

Tangel, f. gehličj; Tangeln, coll. gehličj, ſſpendličj, chwog, chwůg.

Tangelholz, n. chwogowé, gehličné dřjwj, coll. chwogj, chwogowj.

Tanlake, f. mjk, mnjk, gadus Cota Lota Lin.

Tannapfel, m. S. Tannzapfen.

Tanne, gedle, Pinus abies Lin.

Tannen, adj. gedlowý.

Tannen-, gedlowý; das Tannenharz, gedlowá pryſkyřice.

Tannenbaum, m. gedle, gedlowý ſtrom.

Tannenfink, m. gikawec, Montifringilla Lin. Fringilla hyberna montana Kl.

Tannenhäher, m. Tannenkrähe, f. ſogka, ořeſſnjk, corvus caryocatactes.

Tannenhain, m. gedlowj, gedlj.

Tannenmeiſe, f. aupolnjk, Motacilla regulus Lin.

Tannenpapagey, m. křiwonoſka, Loxia curvirostra Lin.

Tannenpilz, m. opěnka, březowka.

Tannenwald, m. gedlowý les; coll. gedlowj.

Tannenwedel, m. gemeiner, truſkawec, Hypuris Hyppuris vulgaris Lin.

Tannhirſch, m. daněk.

Tännling, m. ryzec, Agaricus deliciosus Lin.

Tannzapfen, m. gedlowá ſſiſſka, ſſách.

Tanz, m. tanec, saltus; das Tänzchen, taneček; ein Tänzchen mit Jemanden machen, zatančiti, zatancowati ſy s někým; zum Tanze aufziehen, k tancy zaweſti; das war ein Tanz! to byly ranty, honba, naháňka, ſſwanda; eine Art, ſkočná.

Tanzbär, m. nedwěd, který tancuge.

Tanzboden, m. ſál, kde ſe tancuge

Tanzen, v. n. tančiti, tancowati, saltare; nach Jemandes Pfeife tanzen müſſen, podlé nečj něčj noty tancowati.

Tänzer, m. tancýř, tanečnjk; die —inn, tanečnice.

Tanzkunſt, f. tanečnictwj.

Tanzmeiſter, m. tancmiſtr.

Tanzplatz, m. tanečnj mjſto.

Tanzſaal, m. ſál k tancy, pro tanec.

Tanzſchuh, m. ſtřewjc k tancy.

Tapet, n. koberec; etwas auf das Tapet bringen, něco wyložiti, wyklopiti, s něčjm na gewo wygjti.

Tapete, f. čalaun, sl. pokrowec.

Tapetenwirker, m. čulaunjk čalaunjk.

Tapeterey, f. čalauny, coll. čalaunj.

Tapeziren, v. a. čalauny obeſtřjti, wyčalauniti.

Tapezirer, m. čalaunjk.

Tapfer, adj. ſtatečný, strenuus; tapfer arbeiten, ſtatečně pracowati. 2) ſtatečný, vdatný, zmužilý, fortis; ſich tapfer halten, zmužile, vdatně ſobě počjnati; tapfer eſſen, notně gjſti; adv. —ně, le.

Tapferkeit, f. ſtatečnoſt, vdatnoſt, zmužiloſt, fortitudo.

Tappe, f. die Hand, pracna. 2) Der Fuß, dlapa, cáp, ťáp.

Tappen, v. n. mit Händen, hmatati, ſſmatati, makati, ſſámati. 2) Mit Füßen, hňápati ſe.

Tappiſch, adj. nemotorný.

Tapps, m. nemotora, nemehlo, trdlo.

Tarantel, f. Russ. mizhýř, Aranea tarantola tarentula Lin.

b Tarock, m. tarok.

Tarnickel, f. trnoſliwka.

Tarraß, m. taras.

Tartane, f. tartána.

Tartar, m. Tatar, die —inn, Tatarka.

Tartarey, f. Tatary, pl.

Tartſche, f. terč.

Tartufel, Tartüffel, f. lanýž. 2) zemnjk, kobzole, erpetle, Solanum tuberosum Lin.

Tärz, m. geſtřáb ſamec.

Taſche, f. faňora, flink; eine Taſche geben, faňoru dáti; dim. das Täſchlein, faňorka. 2) kapſa, saccus; in die Taſche ſtecken, do kapſy ſtrčiti; die Taſchen leeren, wykapſowati; in den Taſchen ſuchen, ſſacowati; dim. kapſyčka. 3) Zum Anhängen, taſſka, waček, tobolka. 4) tlama, tlamazna; halt die Taſche! drž tlamu!

Taſchen-, kapeſnj; die Taſchenuhr, hodinky kapeſnj, do kapſyčky; das Taſchenbuch, kapeſnj knjžka.

Taſchenfeger, m. taſſkář.

Taſchenkraut, n. paſtuſſj tobolka, kokoſſka, Thlaspi bursa Pastoris Lin.

Taſchenmeſſer, n. zawěrák; ein ſchlechtes, kudla.

Taſchenpuffer, n. bambitka.

Taſchenſpieler, m. fiġlář.

Taſchenſpielerey, f. fiġlářſtwj.

Taſchenuhr, f. hodinky (do kapſy).

Täſchner, m. wačkář, měſſečnjk.

Taß, m. perna.

Taſſe, f. ſſálek; dim. das Täßchen, ſſáleček.

Taſſen, v. a. do perny ſkládati.

Taſten, v. n. makati; nach etwas taſten, po něčem hmatati; taſtend gehen, omatem gjti, ſſámati.

Tatta, Tatte, m. táta; dim. tatjček.

Tatar, m. Tatar.

Tätz, m. deſátek.

Tatzbär, m. nedwěd.

Tau, m. lano.

Taub, adj. hluchý, surdus; etwas taub, náhluchý, přjhluchý; der etwas taub iſt, hlauſſek, surdaster; foem. hluſſka; taub werden, ohluchnauti; taub machen, hluſſiti, ohluſſiti; tauben Ohren predigen, we mleyně hauſti; taube Neſſel, hluchá kopřiwa, Lamium Lin. 2) prázdný; taube Nuſſe, prázdný ořech; taube Aehre, hluchý, prázdný klas. 3) Taubes Ey, galowé wegce, záprdek.

Taube, f. holub, columba Lin. dim. das Täubchen, holaubek; eine junge; holaubě, holaubátko; eine fruchtbare T., hnjzdný holub; die ſich nirgends wohl halten will, okenář; eine Waſſerfärbige, ſywák; eine blaue mit weißen Streifen über die Flügel, pružák; wie mit Karpenſchuppen Karpfenſchuppen beſetzt, kaprowáč.

Tauben-, holubj; das Taubeney, holubj wegce.

Taubenapfel, m. holubinka.

Taubenfalk, m. holubnjk, krahugec, Falco palumbarius Lin.

Taubenfarbe, f. holubj barwa.

Taubenfärbig, adj. holubj barwy.

Taubenfuß, m. holubj nůžka, geranium rotundifolium Lin.

Taubenhabicht, m. S. Taubenfalk.

Taubenhälſich, adj. holubj barwy.

Taubenhaus, n. holubnjk, holubj báně, kotce.

Taubenjekel, n. holubář.

Taubenknöpfel, pl. pazaurky.

Taubenkraut, n. ſpořjš, železnjk, Verbena Lin.

Taubenkropf, m. holubj wole. 2) železnjk, Verbena Lin. 4) polnj rutka, Fumaria Lin.

Taubenliebhaberey, f. holubářſtwj.

Taubenmiſt, m. holubj trus, holubinec.

Taubenrock, m. přeſlička, Equisetum Lin.

b Taubenſchlag, m. pl. Taubenſchläge, holubnjk, holubnice, holubnj budnjk.

Taubenvogt, m. holubář.

Tauber, Täuber, Täuberich, n. holub, ſamec.

Taubfiſch, m. lenoch, torpedo Lin.

Taubhafer, m. ſtoklaſa, Bromus secalinus Lin. 2) owſýř, ſſweřepec, ſweřep, Avena fatua Lin.

Taubheit, f. hluchota, hluchoſt.

Täubinn, f. holubice; von der Täubinn, holubičj.

Taubkorn, n. lilek, matonoha, wzteklice, zabylka, opilka, mylek, lolium temulentum Lin.

Täubling, m. holubinka; grüner, zelinka.

Tauchänte, f. potápka.

Tauchen, v. a. potápěti, potopiti, nořiti, pohřjzyti; ſich in das Waſſer, potápěti ſe pod wodu. 2) ſtrčiti; in die Brühe, omočiti; auf den Schiffen, tlačiti.

Taucher, m. norek. 2) potápka, Mergus Lin.

Taucherſäge, f. potápka, Mergus Serrator Lin.

Tauchgans, f. nurek, norek, Mergus Merganser Lin.

Tauchhuhn, n. ſljpka, ſlepice.

Tauchſchwan, m. bukač.

Tauen, v. a. wyděláwati, laužiti kůže.

Tauf-, f. křticý, baptismalis; das Taufbuch, křticý kniha; Taufſchein, křticý liſt; das Taufwaſſer, křticý woda.

Taufbund, m. křeſtná ſmlauwa.

Taufe, f. křeſt, baptisma; das Sacrament der Taufe, ſwátoſt křtu; die T. empfangen, pokřtěnu býti; ein Kind aus der Taufe heben, djtě držeti při křtu na rukau.

Taufen, v. a. křtjti, pokřtjti, okřtjti, baptizare.

Täufer, m. křitel křtitel, Baptista.

Taufgeſinnte, m. nowokřtěný.

Taufgnade, f. miloſt ſw. křtu.

Täufling, m. křtěnec, křtěný, pokřtěný člowěk, neopthyta neophyta.

Taufpathe, m. kmotr; die —inn, kmotra.

Taufſchmaus, n. křtiny, křeſtné hody, křtinky.

Taufſtein, m. křtitedlnice, baptisterium.

Taufzeug, m. nářadj ke křtu.

Taufzeuge, m. kmotr; foem. kmotra.

Taugen, v. n. hoditi ſe, k čemu býti; ſchopným býti; er taugt zu keinem Thürſteher, nehodj ſe za dweřného; das taugt zu nichts, to nenj, nehodj ſe k ničemu, nenj na nic.

Taugenichts, m. ničemnjk, daremnjk, darmochléb.

Tauglich, adj. ſchopný, způſobný, idoneus.

Tauglichkeit, f. ſchopnoſt, způſobnoſt.

Taumel, m. motánj, záwrat, potácenj, wráworánj, einen Taumel haben, rauš, macha, opicy mjti; fig. wytrženj, omámenj; im Taumel der Freude, w radoſtném wytrženj.

Taumelbecher, Taumelkelch, m. čjſſe potácenj, záwratiwá.

Taumelig, adj. motawý, wráworawý.

Taumelkäfer, m. motauz, wráworáč, Gyrinus Lin.

Taumeln, v. n. drkotati, motati ſe, potáceti ſe, wráworati, titubare, vacillare.

Taumler, m. wráworáč.

Taupel, f. čeřen, dim. čeřjnek, damit fiſchen, čeřeniti.

Tauſch, m. freymark, handl, ſměna; einen Tauſch treffen, ſměnu včiniti, zfreymarčiti, handlowati.

Tauſchen, v. n. ſměniti, freymarčiti; ich wollte nicht mit ihm tauſchen, nechtěl bych s njm ſměniti; fig. nechtělbych gjm býti.

Täuſchen, v. a. mámiti, ſſáliti, omámiti, oſſáliti.

Täuſcher, m. mamič, ſſálič, ſſalitel.

Täuſcherey, f. mámenj, mamictwj, ſſálenj, ſſálenina.

Tauſchhandel, m. ſměna, freymark.

b Täuſchung, f. mámenj, ſſálenj, ſſalba.

Tauſend, m. kozel, ďas; der Tauſend! hrome! naſtogte! Tauſend, num. tiſýc, mille; vier tauſend, čtyři tiſýce; fünf tauſend, pět tiſýc; zu tauſenden, na tiſýce; je tauſend, po tiſýcy; ein Befehlshaber über tauſend, tiſýčnjk; tauſend Mahl, tiſýckrát; tauſend Dank, děkugi na tiſýckrát.

Tauſend, n. tiſýc.

Tauſendblatt, n. řebřjček, Achillea Millefolium Lin.

Tauſendſte, adj. tiſýcý, millesimus.

Tauwerk, n. lana.

Tax, m. S. Dachs.

Tax, Taxbaum, m. tis, Taxus Lin.

Tax-, taxownj, die Taxordnung, taxownj pořádek.

Taxe, f. taxa, weyſada, cena, plat.

Taxieren, v. a. taxu vložiti, wydati. 2) ceniti, taxare.

Taxazion, f. ceněnj, proceněnj.

Teich, m. rybnjk, piscina; dim. rybnjček.

Teich-, rybničný; der Teichfiſch, rybničná ryba; der Teichkarpfen, rybničný kapr.

Teichdamm, m. hráz v rybnjka.

Teichel, m. trauba, raura.

Teichfenſter, n. ſwodnice.

Teichfiſcherey, f. hleděnj, drženj rybnjků.

Teichgräber, m. rybnikář.

Teichkolbe, f. palička.

Teichmeiſter, m. ſádecký.

Teichröhre, f. ſklad w potrubj.

Teig, m. těſto, sl. ceſto; den Teig anmachen, těſto zadělati; den T. gehen laſlen laſſen, těſto nechati kynauti.

Teigicht, adj. hniličkowitý, vhniličelý, vleželý, tracidus; teigicht werden, vležeti ſe, vhniličeti ſe, tracescere; eine teigichte, teige Birn, hnilička.

Teigig, adj. těſtnatý; teigiges Brod, newypeklý chléb.

Teigkratze, f. ſſorna.

Teigmahl, n. an den Kälbern, ſtrup těſtowý.

Teigrad, n. kružádko.

Teller, m. taljř, orbis, quadra; dim. das Tellerchen, taljřek.

Tellereiſen, n. železa.

Tellerlecker, m. polizač, paſořjtek, řitopáſek, polizáček, náchlebnjk, fatkář, parasilus parasitus; die —inn, polizačka, náchlebnice, fatkářka.

Tellerrübe, f. řepa, tuřjn, dumljk.

Tellertuch, n. ſerwjt.

Tellerwärmer, n. ohřiwadlo na taljře.

Temnitz, f. temnice, žalář.

Tempel, m. chrám, koſtel, templum; ein heidniſcher Tempel, božnice; der Judentempel, židowna.

Tempelherr, m. templář, templarius.

Tempelorden, m. templářſký řád.

Tempelſtock, m. potykač.

Temperament, n. ſloženj.

Tenne, f. mlat, humno, area.

Tennenbär, m. placák.

Tennenmeiſter, m. poklaſný, horrearius.

Tennewand, f. zátyně, oploteň.

Tenor, m. tenór.

Tenoriſt, m. tenoryſta.

Teppich, m. der Wandteppich, čalaun; der Tiſchteppich, koberec.

Teppichkrämer, Teppichhändler, m. koberčnjk.

Teppichwirker, m. koberečnjk.

Terling, m. dřjnka.

Termin, m. termjn, lhůta, ol. rok.

Terpenthin, m. terpentýn.

Terpenthin-, terpentýnowý; das Terpenthinöhl, terpentýnowý oleg.

Terzerol, n. bambytka.

Teſchine, f. těſſinka.

Teſtament, n. kſſaft, pořjzenj, Testamentum; das T. machen, kſſaft dělati; im T. vormachen, kſſaftem odkázati; ein T. umſtoßen, kſſaft, zruſſiti kſſaft zruſſiti, zwrhnauti. 2) zákon; das alte T., ſtarý zákon.

Teſtamentariſch, adj. kſſaftownj.

b Teſtamenter, Teſtator, m. kſſaftugjcý, odkazatel, testator.

Teſtamentlich, Teſtamentiſch, adj. zákonnj; altteſtamentiſch, ſtarozákonnj; neuteſtamentiſch, nowozákonnj.

Teſtamentserbe, n. kſſaftownjk, legatarius.

Teſtamentsfälſcher, n. falſſowatel kſſaftu.

Testamentweiſe, adv. kſſaftem.

Teufe, f. hlubina.

Teufel, m. čert, ďábel, raráſſek, zleyduch, lucyáš, diabolus; dim. das Teufelchen, čertjk, čertjček; er ſtinkt wie der Teufel, ſmrdj gako ďaž ďas; das taugt den Teufel nicht, to neſtogj za čerta; was zum Teufel! haſt du gethan? kýhos čerta zakauſl? Teufel! čerta! kozla! fig. ein armer T., chuďas, chudák, chudina; ein dummer T., bluma, huťapa.

Teufeley, f. ďábelſtwj, čertowſtwj.

Teufeliſch, Teufliſch, adj. ďábelſký, čertowſký, adv. —ſky; teufliches Weſen, ďabelſtwj.

Teufeln, v. a. čertowati, ďáblowati.

Teufels-, čertowý; des Teufelsgeſchmeiß, čertowa holota.

Teufelsabbiß, n. čertkus, Scabiosa Succisa Lin.

Teufelsauge, n. ohnjček, Adonis Lin.

Teufelsbanner, m. zaklinač čerta.

Teufelsbeere, f. leljk, ruljk, Atropa Belladonna Lin.

Teufelsbube, m. čertjk, čjrtě, čertjček, hromſký chlapec.

Teufelsdreck, m. čertowo howno, asa assa foetida. Lin.

Teufelskerl, m. čertůw chlap, hromſký chlap.

Teufelskind, n. čjrtě, čertowo djtě.

Teufelskirſche, f. ruljk. 2) poſchod, Bryonia alba Lin.

Teufelsklaue, f. gelenj růžek, zemſký mech, Lycopodium Lin.

Teufelskopf, m. čelnjk, Plantago dubia Lin.

Teufelsrotte, f. čertowina.

Teufelsweib, f. čertice, zlice.

Teufelswurz, f. ſſalomaunek, Aconitum Napellus Lin.

Teufelszeug, n. čertowina, čertowá wěc.

Teute, f. S. Düte.

Teutſch, adj. S. Deutſch.

Text, m. text; Jemanden den Text leſen, někomu latinku čjſti.

Thal, n. pl. Thäler, audolj, dolina, vallum; über Berg und Thal, přes hory doly; zwiſchen zweyen Bergen, aužlabj, aužlabina, convallis; dim. das Thälchen, audoljčko, aužlabjčko.

Thaler, m. tolar, toral; dim. das Thälerchen, tolárek.

Thalgehänge, n. ſtráň.

Thalhänge, f. ſtráň.

Thalhängig, adj. položitý.

That, f. ſkutek, čin; mit der That und nicht mit Worten, ſkutkem a ne ſlowy; nach der That kommt der Rath zu ſpät, po aučinku zlá rada; That, w ſkutku, ſkutečně, zagiſté, wězto, dozagjſta. 2) zločinſtwj, zločinſtwo, hanebný ſkutek; eine That begehen, zločinſtwj, hanebného ſkutku ſe popuſtiti dopuſtiti, zlý ſkutek zpáchati.

Thäter, m. činitel, ſkutečnjk, operator; ſeyd Thäter des Wortes, buďte činitelé ſlowa. 2) Im nachtheil. Verſt., zločinec, pachatel; die —inn, činitelkyně, pachatelkyně.

Thathandlung, f. náſylj, zločinſtwj.

Thätig, adj. ſkutečný; thätige Sünde, ſkutečný hřjch. 2) aučinný, aučinliwý; die thätige Liebe, Hülfe, aučinliwá láſka, pomoc. 3) činný, přičinliwý; ein thätiger Mann, činný, přičinliwý muž.

Thätigkeit, f. ſkutečnoſt, činnoſt, přičinliwoſt; in die Thätigkeit ſetzen, k aučinnoſti wzbuditi.

Thatkundig, adj. rozhláſſený.

Thätlich, adj. ſkutečný. 2) náſylný, kwalbtowný; thätlich Hand an Jemanden legen, někoho ſe náſyljm zmocniti, náſylně s njm nakládati.

Thätlichkeit, f. náſylj, pych.

Thatſache, f. ſkutečný čin, oprawdowý ſkutek.

Thau, m. roſa, ros; dim. roſyčka; mit Thaue benetzen, poroſyti; ſich die Füße, porauſati ſe, vrauſati ſe.

Thaubeere, f. kupina, Rabus Rubus chamamorus Lin.

Thaubogen, m. roſowá duha.

Tauen Thauen, v. n. táti, roztáti, gihnauti, pauſſtěti, rozmrzati, liquescere, solvi; es thauet, tage. 2) roſyti, roſa padá, rorare; es hat gethauet, roſa padala.

Thauerde, f. ſwrchnice, wornice.

Thauig, adj. poroſſený.

Thaumade, f. hljſſť, dſſťowka.

Thauſaat, f. rozeſetj.

Thauſchlag, m. ſtopa zwěře.

Thauſchlägig, adj. poroſſený.

Thauſchnarre, f. chřáſtal, chřjſtel, ſekáč, Rallus, Crex Rallus Crex Lin.

Thauwetter, n. odměk, gih, oblewa, rozgih.

Thauwind, m. gih, oblewný, gižný wjtr.

Thauwurzel, f. ſwrchnj kořen.

Theater, n. herčiſſtě, diwadlo.

Theateraliſch, adj. diwadelnj.

Thee, m. thé, (čeg) sl. hrbaté, Thea Lin.

Thee-, na thé; die Theekanne, konwička na thé; die Theeſchale, ſſálek na thé.

Theer, m. kolomaz, ol. dehet, axiungium. S. Wagenſchmier.

Theerbüchſe, f. kolomaznice.

Theerbrenner, m. kolomaznjk, ol. dehtář.

Theeren, v. a. dehtiti.

Theergrube, f. ol. dehetnjk.

Theerig, adj. kolomazný; ſich theerig machen, pokolomazyti ſe.

Theerkraut, n. Theernelke, f. ſmolnička, Lychius Lychnis viscaria Lin.

Theerofen, m. pýcka na kolomaz.

Theerſeidel, n. das Maß, řapek.

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.

Theilbar, adj. dělitedlný, djlný, divisibilis.

Theilbarkeit, f. djlnoſt, dělitedlnoſt, divisibilitas.

Theilen, v. a. děliti, dividere; in zwey, in drey Theile, rozděliti na dwé, rozdwogiti, roztrogiti; die Beute, rozbitowati kořiſt; ſich in etwas, o něco ſe děliti.

Theiler, m. dělič, divisor; die —inn, dělička.

Theilhaber, m. aučaſtnjk; die —inn, aučaſtnice.

Theilhaft, adj. djlný, dělitedlný. 2) S. Sequ.

Theilhaftig, adj. aučaſten, aučaſtný, particeps; T. T. machen aučaſtna včiniti; ſich, ſe; adv. —ně.

Theilhaftigkeit, f. aučaſtenſtwj, aučaſtnoſt.

Theilnahme, Theilnehmung, f. aučaſtenſtwj, participatio.

Theilnehmer, m. aučaſtnjk, particeps; die —inn, aučaſtnice.

Theilig, adj. djlný; eintheilig, gednodjlný.

b Theils, adv. an theils Orten, leckdes, na mnoha mjſtech, theils Leute, leckdos. 2) djlem; theils warm, theils kalt, djlem teplý, djlem ſtudený.

Theilung, f. dělenj, rozdělenj.

Theilungsglied, n. děljcý aud.

Theilungsrecht, n. děljcý práwo.

Theilwehr, n. ſpláw.

Theilzettel, m. djlčj cedule.

Theologie, f. bohoſlowj, bohomluwectwj, theologia.

Theologiſch, adj. bohoſlownj, bohomluwnj.

Theoretiſch, adj. ſkumný.

Theorie, f. ſkum.

Theriak, m. dryák, Theriacum.

Thermometer, m. teploměr, thermometrum.

Theuer, adj. drahý, carus; theure Waare, drahé zbožj; das Getreide wird theuer, obilj přiſkakuge; wie theuer iſt das? zač geſt to? theuer halten, dražiti ſe něčjm; theuer machen, dražiti; theurer machen, nadražiti, nadražowati; theuer zu ſtehen kommen, draho přigjti, zle zažiti; hoch und theuer ſchwören, welmi přiſahati, zakljnati ſe, adv. draho, draze.

Theurung, f. draho, drahota, caritas.

Thier, n. žiwočich, žiwok, animal. 2) zwjře, animal; vierfüßiges Thier, čtwernohá zwjřata, quadrupes; wildes Thier, zwěř, fera; ſſelmy, ljtá, diwoká zwěř, belluae; ein kriechendes, plaz, zeměplaz, reptile; dim. das Thierchen, zwjřátko. 3) Das Weibchen des Rothwildes, zwjře.

Thierarzt, m. S. Vieharzt.

Thiergarten, m. obora, viviarium.

Thiergärtner, m. obornjk.

Thiergefecht, n. potýkánj zwěři, ſſtwanice.

Thiergeſchichte, f. zwěřopis.

Thieriſch, adj. žiwočiſſný, animalis. 2) zwjřecý; eine Thierhaut, zwjřecý kůže.

Thierkreis, m. zwěřinec.

Thierpflanze, f. zwěřobýl, Zoophyta.

Thöle, f. tiſta. 2) hafák, hamák, ťafák.

Thon, hljna, argilla; fetter Thon, maſtnice; der Letten, gjl.

Thonartig, adj. hlinowatý.

Thondraht, m. drát (na pláty).

Thonerde, f. hlinowitá země, hljna.

Thönern, adj. hliněný.

Thongrube, f. hliniſſtě.

Thonicht, adj. hlinowatý.

Thonig, adj. hlinowatý.

Thonſchlägel, m. palice, klacek.

Thonſchneide, f. ſrp (na hljnu).

Thor, n. wrata, porta; das Scheuer- Garten- Hof- Thor, wrata v ſtodoly, do zahrady, do dwora. 2) Das Stadtthor, brána, porta; zum Thor hinausfahren, branau wygeti.

Thor, m. blázen. 2) poſſetilec; die Thörinn, bláznice, nemaudrá.

Thorflügel, m. wrateň, f. wrato.

Thorgeld, n. branné.

Thorglocke, f. zwonec v brány.

Thoreinnehmer, m. branný, podbranný.

Thorgrengel, n. točenice, točna.

Thorheit, f. poſſetiloſt, bláznowſtwj, nerozum, nemaudroſt.

Thöricht, adj. poſſetilý, neſmyſlný, nemaudrý; thöricht handeln, poſſetile ſobě počjnati.

Thorriegel, m. záwora v brány.

Thorſchließer, m. podbranný.

Thorſchluß, m. zawřenj brány.

Thorſchlüſſel, m. kljč od brány.

Thorſchreiber, m. branný pjſař.

Thorſperre, f. zawřenj brány.

Thorſteher, Thorwärter, m. wrátný; die —inn, wrátná.

Thorwärterſtelle, f. wrátenſtwj.

Thorwärterſtube, f. wrátnice.

Thorweg, m. ceſta ſkrze wrata.

Thram, m. trám, břewno, trabs, tignum; dim. trámec.

Thran, m. trán, rybj tuk.

b Thräne, f. traup, trubec, fucus; S. Drohne. 2) ſlza, ſlze, lachryma; dim. das Thränchen, ſlzyčka; Thränen vergießen, plakati, ſlze proliti; die Thränen ſchoſſen ihm in die Augen, ſlze ho polily; er konnte die Thränen nicht halten, nemohl ſe zdržeti od ſlzý, od pláče; in Thränen ausbrechen, zaplakati; nicht eine Thräne fallen laſſen, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.

Thränen, v. n. ſlzawěti, ſlzeti, plakati, lachrymare; der Weinſtock thränt, les pláče; thränende Augen, ſlzawé, kyſſjcý oči.

Thränen-, ſlzawý; die Thränendrüſe, ſlzawá žláza.

Thränenbach, Thränenſtrom, m. potok ſlzý.

Thränenbrod, n. chléb pláče.

Thränenfiſtel, f. ſlzawý ſtřjl.

Thränenleer, adj. bezſlzý.

Thränenlos, adj. bezſlzý.

Thränenquelle, f. pramen ſlzý.

Thränenvoll, adj. pln ſlzý, ſlzawý.

Thranicht, adj. tránowitý.

Threſor, n. ſuden, miſnjk.

Thron, m. trůn, ſtolice, ol. ſtolec, thronus.

Thronen, v. n. tronowati, ſeděti, panowati na trůnu; Gott thronet im Himmel, bůh panuge, tronuge na nebi.

Thronerbe, m. dědic trůnu.

Thronfolger, m. náſledek, náſtupce trůnu.

Thronhimmel, m. nebeſa.

Thronwerber, m. kdož ſe o trůn vcházý.

Thun, n. činěnj, gednánj; das Thun und Laſſen, činěnj a gednánj.

Thunfiſch, m. bahnjk, blatnjk, Thyrnus Thynnus Lin.

Thunlich, adj. konatedlný, možný, činitedlbný; das iſt nicht thunlich, to nenj k wykonánj.

Thunlichkeit, f. činitedlnoſt, konatedlnoſt, wykonatedlnoſt, možnoſt.

Thür, f. dwéře, janua; dim. das Thürchen, dwjřka, dwéřce; die T. aufmachen, dwéře otewřjti; vor der Thür, přededweřmi; an der Thür ſtehen, v dweřj ſtáti; zur T. hinaus, dweřmi wen; mit der Thür ins Haus fallen, wrazyti do dweřj; zwiſchen Thür und Angel ſtecken, mezy mlatem a kowadlem býti, wlka za vſſi držeti.

Thürangel, m. ſtežege.

Thürband, n. záwěſnice, pant v dweřj.

Thürflügel, m. dweřnj křjdlo, dweřeň.

Thürgerüſt, n. Thürgeſtell, n. futro ke dweřům.

Thürhüter, Thürknecht, m. dweřný.

Thurm, m. pl. Thürme, wěž, wěže, turris. dim. das Thürmchen, wjžka.

Thurmbau, m. ſtawěnj wěže.

Thürmen, v. a. wěžiti.

Thürmer, n. hláſný.

Thurmfalk, m. poſſtolka, Falco Cenchris Lin.

Thurmfiſch, m. gelec, tlauſſť, Cyprinus Dobula Lin.

Thurmherr, Thurmmeiſter, m. wěžnj pán.

Thurmknopf, m. báně na wěži.

Thurmſchwalbe, f. roreyt, roreyk, Hirundo apus Lin.

Thurmuhr, f. hodiny wěžowé, na wěži.

Thurmwärter, m. hláſný, powěžný, die —inn, hláſná.

Thurmwärterſtube, f. hláſnice.

Thürpfoſte, f. weřege, postis.

Thürriegel, m. záwora v dweřj.

Thürſchloß, n. zámek odedweřj, ke dweřům; an der T., v dweřj.

Thürſchwelle, f. práh, limen; die Oberſchwelle, podwog.

Thürſteher, m. dweřný.

Thürſtock, m. weřege.

Thürverkleidung, f. liſſtowánj, taflowánj v dweřj.

Thymſeide, f. kopřiwnjk, liſſeg, Cuscuta Lin.

Tick, m. ťuknutj, ťuk.

Ticken, v. a. et n. ťukati, ťuknauti.

Tief, adj. hluboký, sl. hlboký, profundus. tiefer Fluß, Schlaf, hluboká řeka, hluboké ſpanj; adv. hluboko; ſich tief neigen, hluboko ſe pokloniti; tief in die Nacht, hluboko do nocy; tief Athem hohlen, zhluboka, hluboce wzdychati; tief gehohlter Seufzer, wzdychnutj těžké, zhluboka. 2) hluboce; tief denken, hluboce ſmeyſſleti. 3) zhlaubj; drey Fuß, ſechs Zoll tief, tři ſtřewjce, ſſeſt caulů zhlaubj.

Tief, n. hlubina.

Tief-, hluboko.

Tiefäugig, adj. wpadlé oči magjcý.

Tiefe, f. hlaub, hlaubka, hlubina, hlubokoſt; die Tiefe der Stimme, hlubokoſt hlaſu; eine Tiefe von zehn Ellen, hlauba, zhlaubj deſýti ſtřewjců; die T. der Weisheit Gottes, hlubokoſt maudroſti Božj.

Tiefſinn, m. hluboká myſl, hlubokomyſlnoſt.

Tiefſinnig, adj. hlubokomyſlný.

Tiefſinnigkeit, f. hlubokomyſlnoſt.

Tiegel, Schmelztiegel, kotljk. 2) Kochtiegel, rendljk; dim. das Tiegelchen, kotljček, rendljček.

Tieger, Tiger, m. tyġr, tigris Lin. foem. tyġřice.

Tiger- Tieger-, adj. tyġrowý; die Tiegerhaut, tyġrowá kůže, tyġrowice.

Tiegerhund, m. tyġr.

Tiegern, v.a. tyġrowati; getiegertes Pferd, tyġrowaný kůň, tyġr.

Tiegerthier, n. tyġr.

Tiene, f. wanička, ſſtaudew.

Tiffe, f. tiſta, čupka.

Tilgen, v.a. zahladiti, wyplemeniti; das Unkraut iſt nicht zu tilgen, zuna nenj k wyplemeněnj. 2) fig. shladiti, zahladiti; die Sünden, hřjchy shladiti. 3) zaprabwiti; die Schulden, dluhy. 4) wyhladiti, wymazati; aus dem Buche der lebendigen, z knihy žiwých.

Tilgung, f. zaprawenj; der Schulden, dluhů.

Tinctur, f. tynktura; Tham, bafice?

Tinte, f. inġauſt, černidlo, atramentum; in die Tinte kommen, do chobotu přigjti; in der T. ſitzen, w bryndě ſeděti.

Tintenbere Tintenbeere, f. zymoleyz, Ligustrum vulgare Lin.

Tintenfaß, n. kalamář.

Tintenflaſche, f. flaſſe, láhwice na inġauſt.

Tintenfiſch, m. černokrudka, Sepia loligo lolligo Lin.

Tintenfleck, m. flek od inġauſtu.

Tintenklecks, m. kaňka, ſwině.

Tiraß, m. rukáwnjk.

Tiraſſieren, v. a. do rukáwnjku chytati.

Tiſch, m. ſtůl, mensa; ſich zu T. ſetzen, poſaditi ſe, ſednauti za ſtůl; zu Tiſche gehen, k ſtolu gjti; über Tiſch, w čas obědu, při ſtole; zu Tiſche läuten, k obědu zwoniti; bey Tiſche ſitzen, ſtoliti, za ſtolem ſeděti, ſtolowati; den Tiſch decken, proſtjrati na ſtůl; der Tiſch des Herrn, wečeře, ſtůl páně; dim. das Tiſchchen, ſtolek, ſtoleček.

Tiſch-, ſtolnj; das Tiſchbier, der Tiſchwein, ſtolnj piwo, wjno; das Tiſchgeräth, ſtolnj nářadj.

Tiſchblatt, n. wjra.

Tiſchen, v. n. proſtřjti, proſtjrati. 2) ſtoliti, ſtolowati.

Tiſcher, m. S. Tiſchler.

Tiſchern, v. n. truhlařiti.

Tiſchfreund, m. ſtolnj přjtel.

Tiſchgänger, ſtráwnjk; die —inn, ſtráwnice.

Tiſchgebeth, n. modlitba před ſtolem, po ſtole.

Tiſchgeld, n. ſtolné, ſtrawné, plat za ſtrawu.

Tiſchgenoß, m. ſpoluſtoljcý, ſpoluſtolitel, ſpoluſtráwnjk.

Tiſchgeſell, m. ſpoluſtráwnjk.

Tiſchgeſellſchaft, ſpoluſtráwnjcy, ſtolnj ſpolečnoſt.

Tiſchkorb, m. koſſjk na ſtolnj náčinj.

Tiſchler, m. truhlář (ſtolař), Scriniarius; die —inn, truhlářka.

Tiſchler-, truhlářſký; der Tiſchlergeſell, truhlářſký towaryš.

Tiſchlerhandwerk, n. Tiſchlerey, f. truhlářſtwj.

Tiſchlerjunge, m. truhlařjk.

Tiſchmeſſer, n. nůž ke ſtolu, ſtolnj.

Tiſchrede, f. Tiſchgeſpräch, n. rozmlauwánj při ſtole, ſtolnj.

Tiſchtuch, n. vbrus, proſtěradlo, der Bauern, proſtjrka, ſtolowka.

Tiſchzeit, f. čas k obědu; um Tiſchzeit, w čas oběda.

Tiſchzeug, n. náčinj ſtolnj.

Titel, ein Punkt, tytljk. 2) tytul, titulus; dim. das Tittelchen, tytljček, tytulek.

Titel-, tytulnj; das Titelblatt, tytulnj liſt.

Titſche, f. omáčka, gjcha.

Titular, adj. tytulárnj; der Titular-Rath, tytulárnj rada.

Titularbuch, n. tytulář, tytulárnj knjha.

Titulieren, v. a. tytulowati.

Tob, m. wzteklice, zabylka, lodium lolium temulentum.

Tobak, m. tabák, Nicotiana Lin.

Tobakhandel, m. tabáčnictwj, treiben, tabáčničiti.

Tobakhändler, m. tabáčnjk; die —inn, tabáčnice.

Tobakraucher, m. kuřič, kuřlák, kuřák.

Tobaks-, na tabák; die Tobaksbüchſe, pyxla na tabák.

Tobaksſchnupfer, m. ſſnupák.

Tobaksdoſe, f. pyxla na tabák.

Tobaksklystier, n. klyſtýr z tabáku.

Tobakspfeife, f. fagfka.

Tobaksſpinner, m. tabáčnjk; die —inn, tabáčnice.

Tobel, m. audolj.

Toben, v. n. wztěkati ſe, ſápati ſe, ſrſſeti, ljtiti ſe, zůřiti, zůřiwěti, ſwjřepěti, saevire; der Moſt tobt, meſt bauřj, zwjrá ſe. 2) třeſſtiti ſe.

b Tobſucht, f. wztekloſt, ſrſſánſtwj, ſwjřepliwoſt.

Tochter, f. dcera, ol. dcy, filia; dim. das Töchterchen, dceruſſka; mit einer T. nieder kommen, poroditi dceru; eine T. verheurathen, dceru wdáti, za muže wdáti.

Tochterkind, n. djtě po dceři.

Tochterkirche, f. ſynowſký, filiálnj koſtel.

Tochtermann, n. zeť.

Tochterrecht, n. dceřino, dcerſké práwo.

Tocke, f. S. Docke.

Tockmauſer, m. S. Duckmäuſer.

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.

Todbett, n. ſmrtedlná poſtel.

Todes-, ſmrtedlný; die Todesangſt, ſmrtedlná auzkoſt; der Todesſchweiß, ſmrtedlný pot. 2) ſmrti; der Todestag, Todesjahr, den, rok ſmrti.

Todesart, f. způſob ſmrti.

Todesfall, m. ſmrt.

Todesgefahr, f. nebezpečenſtwj žiwota.

Todeskampf, m. ſmrtedlný bog, zápaſenj s ſmrtj.

Todesſtrafe, f. hrdelnj treſt, treſt ſmrti; unter Todesſtrafe, pod pokutau ſmrti.

Todesſtunde, f. hodinka ſmrti.

Todesurtheil, n. odſauzenj na ſmrt.

Todfall, m. aumrtj, odaumrť.

Todfällig, adj. odaumrtnj.

Todfeind, m. auhlawnj nepřjtel; die —inn, auhlawnj nepřjtelkyně.

Todkrank, adj. na ſmrt nemocný.

Tödlich, adj. ſmrtedlný; tödlicher Haß, ſmrtedlné záſſtj; eine tödliche Wunde, ſmrtedlná rána; adv. —ně; — verwundet, na ſmrt, ſmrtedlně raněn.

Tödlichkeit, f. ſmrtedlnoſt.

Todſünde, f. ſmrtedlný hřjch.

Todt, adj. vmrlý, mrtwý, mortuus; todt ſeyn, vmrlým, mrtwým býti; halb todt ſeyn, odpolu, napoly mrtwým býti; ein todter Leichnahm, mrtwé tělo, vmrlec, vmrlčina; ein todtes Thier, mrcha, mrtwola, zdechlina, zcýplina; man ſagt ihn todt, wyhlaſſugj ho za mrtwého; ſich todt fallen, padmo zabiti ſe; todt ſchlagen, zabiti; ein Todter, vmrlý, vmrlec; von den Todten auferſtehen, z mrtwých wſtáti; hier iſt ſehr todt, zde geſt tuze mrtwo.

Tödten, v. a. vſmrtiti, zabiti, vmořiti; die Raupen, vſmrtiti hauſenky; ſich durch Hunger, hladem ſe vmořiti; das Schwert wird dich tödten, meč tě zabige; du ſollſt nicht tödten, nezabigeš. 2) fig. Queckſilber, mrtwiti, vmrtwiti rtuť; ſein Fleiſch, ſeine Lüſte, mořiti, mrtwiti ſwé tělo, ſwé žádoſti; die Zeit, mařiti, tráwiti čas.

Todten-, vmrlčj; das Todtengerüſt, vmrlčj leſſenj; der Todtenknochen, vmrlčj hnát; der Todtenſchein, vmrlčj liſt.

Todtenacker, m. hřbitow, krchow, pohřebnice, sl. cynter.

Todtenamt, n. zpjwaná mſſe za mrtwé, Cantatum de Requiem.

Todtenbahre, f. máry.

b Todtenbitter, m. vmrlčj zwáč.

Todtenblaß, adj. bledý gako ſmrt.

Todteneule, f. ſeyc, dim. ſeyček, Strix funerea Lin.

Todtenfall, n. S. Todfall.

Todtenfärbig Todtenfarbe, f. zſynaloſt, morautnoſt, zſynalá, morautná, vmrlčj barwa.

Todtenfarbig, adj. zſynalý, morautný, vmrlčj barwy.

Todtengeleit, n. průwod, conductus.

Todtengerippe, n. ſmrtina, koſſtěnec, koſt a kůže.

Todtengeruch, m. vmrlčina, vmrlčj puch.

Todtengeſpräch, n. rozmlauwanj mezy mrtwými.

Todtenglocke, f. vmrlčj zwon; läuten, hrana zwoniti.

Todtengräber, f. hrobař, hrobnjk, vespilo vespillo ; die —inn, hrobnice, hrobařka.

Todtengräberhäuschen, n. hrobárna.

Todtengruft, f. hrobka, krypta.

Todtenhemd, Todtenkleid, n. rubáš.

Todtenkopf, m. vmrlčj, ſmrtj hlawa. 2) ſwatojanſké žito, námel, S. Mutterkorn.

Todtenkrampf, m. ztrnutj, zdřewěněnj, tetanus.

Todtenkraut, n. barwjnek.

Todtenmahl, n. pohřebnj oběd.

Todtenopfer, m. obět za mrtwé.

Todtenſchlaf, m. ſmrtedlné ſpanj.

Todtenſonntag, m. ſmrtedlná, ſmrtná neděle, domin. Ludica Judica.

Todtenträger, m. noſyč vmrlých.

Todtentruhe, f. rakew.

Todtenuhr, f. čerwotoč.

Todtenvogel, m. kopřiwnjk, Sylvia pestilentialis Kl. Trisch.Frisch. 2) ſeyc, Strix funerea Lin.

Todt, S. Tod.

Todtſchlag, m. pl. Todtſchläge, wražda, homicidium; vorſätzlicher T., zaumyſlná wražda; einen T. begehen, wraždy ſe dopuſtiti.

Todttheilung, f. podělenj do ſmrti.

Tof, Tofſtein, m. opuka, tophus.

Toleranz, f. tolerancý.

Toll, adj. ztřeſſtěný, zſſjlený, furens; ein toller Menſch, třeſſtěnec, fifidlo, zſſjlenec; ein toller Kopf, fučjk, fanfarum; fučidlo, ſrſſán; ein toller Kerl, wzteklý, ztřeſſtěný chlap; mache mich nicht toll, nerozkať mne; toll werden, poſſetiti ſe, zfanfrněti; ſey nicht toll, neblázni, netřeſſti ſe; rozkatiti ſe, rozljtiti ſe, zblázniti, nablázniti, potřeſſtiti někoho; das iſt zu toll, to ge přes přjliš; toll und voll ſeyn, na žmoch zpitý, zbryndaný, zmachaný; ſich toll und voll ſaufen, do němoty ſe napiti, pjti až ſe hory zelenagj, nebe točj; das müßte toll zugehn, to by w tom byl čert. 2) wzteklý; ein toller Hund, wzteklý pes; T. werden, wztécy ſe. 3) fig. mit Schmerzen den Kopf toll machen, plné vſſi nakřičeti; biſt du toll? gſy blázen? ein tolles Kleid, ztřeſſtěný oděw.

Tollapfel, m. pſynky, solanum insanum Lin.

Tollbeere, Tollkirſche, f. ruljk, Artopa Atropa Belladonna Lin.

Tollhaus, n. bláznice, dům bláznů.

Tollheit, f. neſmyſlnoſt, bláznowſtwj, ztřeſſtěnj, ztřeſſtěnoſt. 2) wztekloſt; in Tollheit gerathen, wztécy ſe.

Tollkerbel, m. S. Schierling.

Tollkopf, m. fučjk, wztekljk, ſtřečka; mor. ſſaliplachta.

Tollkörner, pl. kebule, Menispermum Cocculus Lin.

Tollkraut, n. S. Schierling. 2) S. Tollbeere. 3) bljn, Hyosciamus Hyoscyamus niger Lin.

Tollkühn, adj. odwážliwý, drzý, ztřeſſtěně ſmělý.

Tollkühnheit, f. drzoſt, odwážliwoſt, ztřeſſtěná ſměloſt.

Tollwurm, m. čerw v pſa pod gazykem.

b Tollpatſch, m. bůta, bačkora; fig. ťulpas, ťulpa.

Tölpel, m. ſſpalek, nátoň. 2) fig. ťulpa, ťulpas, bliwoň, blb, trdlo, hňup, traup, dub, bluma, nemehlo; über den Tölpel werfen, ſproſtáka podſkočiti, oſſiditi.

Tölpeley, f. hňupſtwj, traupowſtwj, dubowſtwj.

Tölpelhaft, adj. traupowſký, hňupowſký.

Tölpeln, v. n. hňupem býti.

Tölpiſch, adj. traupowſký, blbý; adv. —ſky, blbě; po traupowſku, po hňupowſku.

Ton, m. zwuk, sonus; einen Ton von ſich geben, wydati zwuk, zazněti. 2) In der Muſik, tón; tiefer Ton, hluboký tón. 3) fig. In einem hohem Tone reden, zwyſoka mluwiti; aus einem andern Tone reden, wog obrátiti, gináč mluwiti; b) ton; Perſonen vom guten Tone, oſoby wyšſſjho, dobrého tonu. 4) In der Sprachkunde, přjzwuk, accentus.

Tonart, f. způſob tonu.

Tönen, I. v. n. znjti, sonare; das Tönen der Glocke, zwuk, zněnj zwonu. 2) hlučeti, zwučeti. II. v. a. znjti, zněti.

Tonkunſt, f. hudba, hudebnj vměnj, muzyka, musica.

Tonkünſtler, m. hudebnjk, hudec, w hudebnjm vměnj zběhlý.

Tonlegung, f. přjzwuku položenj.

Tonmeſſung, f. přjzwuk, vměnj o přjzwuku, prosodia.

Tonne, f. tuna; dim. das Tönchen Tönnchen, tunka.

Tonnen-, w tuně, w tunách; der Tonnenhecht, ſſtika w tunách.

Tonnenholz, n. dužné, dužinowé dřjwj.

Tonſylbe, f. přjzwučná ſlabyka.

Tonzeichen, n. přjzwučné znamenj.

Topas, m. topáz, topázowý kámen.

Topf, m. pl. Töpfe, Flachs, ſſuta. 2) das Hohlkreiſel, wlk. 3) hrnec, olla; dim. das Töpfchen, hrnéček; ein kleiner Topf, hrnek.

Topfen, m. twaroh.

Töpfer-, hrnčjřſký; die Töpferarbeit, hrnčjřſké djlo; die Töpfererde, hrnčjřſká hljna, die Töpferzunft, hrnčjřſký pořádek.

Töpferhandwerk, n. hrnčjřſtwj, ars figlina; treiben, hrnčiřiti.

Töpferjunge, m. hrnčiřjk.

Töpfern, adj. hliněný; ein töpferner Ofen, hliněná kamna.

Töpferofen, m. hrnčjřſká pec, pecnjk.

Töpferſcheibe, f. hrnčjřſký kruh.

Töpferwerkſtatt, f. hrnčjrna.

Töpferzeug, n. hrnčjřſké nářadj, djlo.

Topfkäſe, m. naložený, mazawý ſeyr.

Topfmarkt, m. trh na hrnce.

Toph, Topfſtein, m. opuka; S. Tof.

Topp! pleſk! pleſkni!

Topp, m. wrchol, liljk.

Toppeh, n. tupé.

Toppeheiſen, n. željzko kadeřacý, na tupé.

Torf, f. ſlátina.

Torfboden, m. ſlátinná půda.

Torkel, f. čeřen, torcular.

Torkeln, v. n. wráworati; er kriegte eins ans Ohr, daß er torkelt, doſtal za vcho, až zawráworal.

Tormentill, f. nátržnjk, Tormentilla Lin.

Torniſter, m. taneyſtra, tobolka.

Torſche, f. tuřjn, dumljk, řjpa.

Torte, f. dort, týkanec; das Törtchen, dortjk, dortjček, týkaneček.

Torten-, dortowý; das Tortenmehl, dortowá mauka.

Tortenbäcker, m. dortář; die —inn, dortářka.

Tortenblech, n. plech na dorty.

Tortur, f. muka, mučidlo, ſſkřipec, mučenj, auf die Tortur bringen, na ſſkřipec natáhnauti, mučiti.

Tournier, n. S. Turnier.

Trab, m. der Schafe, chůze, běženj. 2) der Pferde, klus, gradus tolutilis; den Trab reiten, kluſem geti, tolutim vehi.

b Trabant, m. drabant.

Traben, v. n. dem Herrn nach, za pánem gjti; dem Heere nach, za wogſkem, za armádau gjti; prächtig umher, nádherně ſobě wykračowati, počjnati; hoch traben, wyſoce ſobě počjnati, ſe wypjnati. 2) kluſati, tolutim incedere.

Traber, m. kluſák.

Träber, pl. mláto, recrementum.

Träbergrube, f. gáma na mláto.

Tracht, f. krokewnice? 2) Holz, břemeno. 3) Schläge, Prügel, notný weypraſk. 4) Speiſe, ſtawenj gjdel. 5) Hunde, Katzen, wrh, pomet. 6) Kleidung, krog. 7) Am Pferdhufe, ſtěny kopyta.

Trachten, v. a. obmeyſſleti; trachte nichts böſes wider ihn, neobmeyſſleg nic zlého proti němu. 2) v. n. a) vſylowati, ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, hleděti, hledati; ſie trachten ihm zu ſchaden, hledagj, hleděgj, vſylugj mu ſſkoditi. b) taužiti, dychtěti; nach Ehre, Reichthum, po cti, po bohatſtwj; nach einem Amte, ſtáti o auřad; einem nach dem Leben, hledati nečj něčj bezžiwotj, auklady ſtrogiti.

Trächtig, adj. březý, gravidus, fetus; von Stutten, shřebná; von Kühen, ſtelná; von Schafen, ſkotná; von Schweinen, ſpraſná; trächtig ſeyn, březý býti; T. werden, obřeznauti, zbřeznauti.

Tractament, n. plat. 2) hoſtina.

Tractat, m. pogednánj. 2) ſmlauwa. 3) gednánj; die Friedenstractaten, gednánj o pokog.

Tractieren, v. a. zacházeti; er tractirt ihn ſchändlich, hanebně s njm zacházý. 2) čaſtowati, vctiti; er hat mich tractiert, čeſtowal, poctil mne hoſtinau. 2) v. n. gednati o něco. 3) hodowati, kwaſyti.

Tragaltar, m. noſecý oltář.

Traganth, m. tragant traġant.

Trage, f. noſydla.

Träge, adj. ljný, leniwý, liknawý, negapný, neplechý, piger; T. ſeyn, ljným býti; T. werden, leněti, leniwěti, zleněti, pigrescere; ein träger Menſch, lenoch.

Trage-, noſecý; das Tragebett, noſecý lůžko; der Trageſeſſel, noſecý ſeſle.

Tragebahre, f. noſydla, dim. noſýdka.

Tragebalken, m. trám, břewno.

Trageband, n. mečjk.

Tragebaum, m. ſochor, drauh.

Tragebüche, f. buk.

Tragehimmel, m. nebeſa.

Trageknoſpe, f. noſný pupenec.

Tragekorb, m. nůſſe.

Tragen, v. a. irr. du trägſt, ich trug, ich träge, getragen, neſti, noſyti, portare, ferre; eine Laſt, břemeno; Briefe herum, roznáſſeti pſanj; feil, na prodeg noſyti; eine tragende Kuh, březý kráwa; Jemandes Schuld, něčj winu neſti; ihr könnets jetzt nicht tragen, nemůžete ſneſti nynj. 2) den Sieg davon, wjtězſtwj obdržeti; Ehre, Schande davon, cti, hanby dogjti; derbe Stöße davon, notný weypraſk odneſti, doſtati; einen Gedanken mit ſich herum, s myſſljnkau obcházeti; man trägt ſich mit einem Gerüchte, roznáſſj ſe, gde powěſt, powjda powjdá ſe; etwas in ein Buch, něco do knjhy wneſti, zapſati; ein Amt, zaſtáwati auřad; 3) mjti; Liebe zu Jemanden, láſku k někomu mjti; trägſt du keine Scheu, nemáš ſtudu, neſtydjš ſe? Sorge für Jemanden, péči mjti o někoho; daran trage ich keinen Gefallen, w tom nemám zaljbenj; Eckel für etwas, něco ſobě oſſkliwowati; Leid tragen, žaloſt mjti. 2) v. n. neſti, noſyti; das Gewehr trägt 100 Schritt, ručnice neſe na ſto kroků; das Tragen, neſenj, noſſenj.

Träger, m. noſyč; die —inn, noſyčka. 2) trám, břewno, krokewnice.

b Tragereff, n. kroſna.

Tragering, Tragerinken, m. náliſſnj oko.

Trageſeil, n. popruh.

Trägheit, f. lenoſt, leniwoſt, pigritia.

Tragiſch, adj. ſmutný, truchliwý.

Tragödie, f. tragedye traġedye. (ſmutná hra).

Trakeln, v. a. et n. reyhowati, přireyhowati.

Tram, m. trám, břewno, trabs.

Trämel, m. drauh, dim. draužek.

Traminer, m. wlaſký běl, Vitis aminea aminaea, drumjn.

Trampe, f. tlauk.

Trampel, m. Trampelthier, hňáp, m. foem. hňápa, cápa.

Trampeln, v. n. cápati, hňápati, cupati, dupati, křápati, křampati.

Trampeltonne, f. káď.

Trampen, trampfen, v. n. cupati, dupati.

Trändeln, v. n. tjtěrkowati, laudati ſe.

Trank, m. pl. Tränke, nápog, potus; Speiſe und Trank, pokrm a nápog. 2) truňk; der Bruſttrank, traňk pro prſa; dim. das Tränkchen, traňkljk, traňkljček.

Tränke, f. napagedlo; zur Tränke führen, weſti napaget.

Tränken, v. a. napogiti, napágeti, das Vieh, dobytek. 2) kogiti; die Mutter tränkt ihr Kind, matka kogj, přikágj djtě. 3) dáti, dáwati pjti; Jemanden, někomu. 4) fig. a) wlažiti, zawlažowati, nawložowati nawlažowati; die Wieſen, ſwlažowati luka. b) napauſſtěti; Holz mit Leim, dřewo klihem; Papier mit Oehl, papjr olegem; getränkt, napuſſtěný.

Trankopfer, m. obět mokrá.

Trankrinne, f. napagecý žlab, koryto.

Trankſteuer, f. berně, nápognj, z nápoge, piwnj.

Trankſteuer, n. nápognj; T. amt, nápognj auřad.

Trankſteuerbeamter, n. m. popiwnj.

Trankſteuereinnehmer, n. m. wýběrčj nápognj berně.

Tranktonne, f. S. Trank.

Trapp, m. ſťopka.

Trappe, f. ſſlápota.

Trappe, m. droff, Otis tarda Lin.

Trappeln, v. n. drnkati.

Trappen, v. n. cupati, dupati.

Trappgans, f. droff.

Trau, f. oddawky.

Trau-, oddawacý; der Trauring, oddawacý, ſwadebný prſten; der Trauſchein, oddawacý liſt.

Traube, f. hrozen, uva; dim. das Träubchen, hroznjček.

Traubenbeere, f. winná gahoda.

Traubenblut, n. krew hroznů.

Traubenbohrer, m. kolowrátek.

Traubenholder, m. hornj bez, Sambucus racemosa Lin.

Traubenkirſche, f. S. Elſebeere.

Traubenkraut, n. hroznjček, (ſtozrnjčko?) Chenopodium Botrys Lin.

Traubenſaft, m. hroznowá ſſťáwa, wjno.

Traubenwritzen, m. křibice.

Traubig, adj. hroznatý.

Traublich, adj. hroznowatý.

Trauchbohrer, m. S. Traubenbohrer.

Trauen, v. a. oddati, oddáwati, copulare; ſich trauen laſſen, dáti ſe oddati, gjti na oddawky. 2) v. n. a) wěřiti, fidere; traue ihm nicht, newěř mu. b) dauffati; auf Gott trauen, dauffati w boha. c) traufati ſy; ich traue mir nicht dieſes zu unternehmen, netraufám ſy, do toho ſe dáti.

Trauer, f. ſmutek, zármutek, trud, luctus; des Herzens, ſrdce. 2) fig. ſmutek; die T. tragen, noſyti ſmutek.

Trauer-, ſmutečnj; der Trauerhut, ſmutečnj, ſmutečný klobauk. 2) žaloſtný; das Trauergedicht, žaloſtná báſeň; der Trauergeſang, žaloſtný zpěw. 3) truchliwý, ſmutný; der Trauerfall, truchliwá, ſmutná, žaloſtná přjhoda. 4) pohřebnj; das Trauermahl, pohřebnj oběd; die Trauerrede, pohřebnj řeč, kázanj.

b Trauerflor, m. flór.

Trauergeläut, n. hrana.

Trauerjahr, n. rok zármutku, žaloſtný rok.

Trauerkleid, n. ſmutek, ſmutečnj oděw.

Trauern, v. n. ſmutiti ſe, truchliti, lugere; er trauert um ſeinen Vater, želj otce ſwého, truchlj po ſwém otcy; ſehr trauern, rozžaloſtiti ſe.

Trauerſpiel, n. tragedye traġedye, ſmutná hra.

Trauerſpieldichter, m. báſnjř tragický traġický, ſpiſowatel ſmutných her.

Trauervoll, adj. pln ſmutku, žaloſti.

Trauerzeit, f. čas ſmutku.

Traufe, f. okap, kapěg; aus dem Regen in die Traufe gerathen, přigjti z lauže do bláta, z bláta do lauže.

Träufeln, v. n. kapati, kanauti, stillare. 2) v. a. roſyti, roſu dáti; träufelt ihr Himmel, roſu deyte, wzdeyte, roſte, nebeſa.

Träufeln, v. n. kapati, kanauti. 2) v. a. kapati, nakapati.

Traum, m. pl. Träume, ſen, somnium; im Traume reden, we ſnách, ze ſpanj mluwiti; es kam mir im Traume vor, zdálo ſe mi we ſnách; einen T. deuten, auslegen, wykládati, wyložiti ſen; da ging mir mein Traum aus, zde ſe mi wygewil můg ſen.

Traumbuch, m. ſnář.

Träumdeuter, m. ſnář, wykladač ſnů; die —inn, ſnářka, wykladačka ſnů.

Träumdeuterey, f. ſnářſtwj, wykládanj ſnů.

Träumen, v. a. et n. zdáti ſe, ſnjti ſe, ſen mjti, somniare; er träumt, zdá ſe mu. 2) Es träumte mir, zdálo ſe mi; fig. laß dir das nicht träumen, ať ſe ti o tom nic nezdá, nemyſli.

Träumer, m. ſnář; die —inn, ſnářka.

Träumerey, f. ſnářſtwj.

Träumeriſch, adj. gako we ſnách.

Traumgott, m. bůh ſnů; Morpheus.

Traun, part. adv. wězto.

Traurede, f. řeč při oddawkách.

Traurigkeit, f. ſmutnoſt, truchliwoſt, ſmutek, tristitia.

Träuſchen, v. n. pliſkati.

Träuſchling, m. auhelka, cykánka, Agaricus Campestris Lin.

Traut, adj. roztomilý; trautes Kind, roztomilé djtě, trauteſte Madame, neymilegſſj, roztomilá panj.

Trauung, f. oddawky, Copulatio.

Trecken, v. a. táhnauti, tahati, trahere.

Treff, m. drykſa, buchta.

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjměbřj včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.

Treffen, n. půtka, potýkánj, bitwa, ein Treffen liefern, bitwu ſwéſti; das Treffen geht an, bitwa ſe počjná. 2) řad, řada, ſſik; das Vorder- Hinter- Treffen, přednj, zadnj ſſik, řada.

Treffer, m. treffa.

Trefflich, adj. wýborný, znamenitý, egregius; ein trefflicher Mann, wýborný muž; adv. —ně.

Trefflichkeit, f. wýbornoſt, praestantia.

Treibebeet, n. pařiſſtě.

Treibebrief, m. zapuzowacý liſt.

Treibebühne, f. náhon.

Treibefaß, n. náhonec.

Treibehaus, n. wyhoniſſtě.

Treibeholz, n. weytonnj, náplawnj dřjwj. 2) wálec.

Treibejagen, n. hlawnj honba.

Treibeleute, pl. honcy.

Treibe-, hnacý; der Treibeofen, hnacý pec.

Treiber, n. honec; S. Eſel- Schweintreiber.

Treibeſtachel, m. bodec, oſten.

Treibezeug, n. rukáwnjk.

Treibling, n. paſtorek. 2) přehnaná wčela.

Tremſe, f. chrpa, modrák.

Trennbar, adj. rozlučitedlný.

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von einbander, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.

Trennung, f. rozdělenj, oddělenj, rozraženj, paránj, odlaučenj, ruſſenj, rozwedenj, rozdwogenj, rozkmotřenj.

Trenſe, f. ſtjhlo, trenza.

Trenſen, v. n. zařjgeti.

Treppe, f. ſchody; dim. das Treppchen, ſchůdek; die Treppe hinauf, hinab gehen, po ſchodech gjti na horu, dolů; die Treppe hinunter werfen, horumpátem (horem patau) shoditi ſe ſchodů.

Treſchak, n. ſtraſſák; der Herzzehner in dieſem Spiele, ſſantala; der Siebner und zwey Achter, oder umgekehrt, kyrykáry, kalhoty; der Obermann, (filek), Achter und Siebner, čerwenec.

Treſekammer, f. pokladnice.

Treſpe, f. ſtoklaſa, Bromus Secalinus Lin.

Treſpenſieb, n. ſtoklaſka.

Treſſe, f. prým; mit Treſſen beſetzen, premowati; mit Treſſen beſetzt, celý zapremowaný.

Treſſenkleid, n. premowaný kabát.

Treſter, pl. mláto, matoliny.

Treſterwein, m. patěſky, lora.

Treter, m. ſſlapač; die —inn, ſſlapačka.

Tretrad, n. ſſlapacý řeřabj, ſamotjžné kolo; tympanum.

Tretſtock, n. káď.

Treu, adj. wěrný, fidelis; adv. —ně; treu bleiben, wěrný zůſtati; nicht treu bleiben, zpronewěřiti ſe.

Treue, f. wěrnoſt, fidelitas; auf J. Treu und Glauben ſich verlaſſen, na něčj wjru a wěrnoſt ſe bezpečiti, ſpolehnauti; bey b meiner Treu! wěru! na mau prawdu! na ſwau wjru! bey meiner Treu oft ſagen, wěrowati ſe.

Treuge, adj. oſáklý, oſchlý; das Meer treuge machen, wyſuſſiti moře; treuge werden, oſchnauti, oſáknauti.

Treuherzig, adj. vpřjmný, čiſtoſrdečný.

Treuherzigkeit, f. vpřjmnoſt, čiſtoſrdečnoſt.

Treulich, adv. wěrně, treulich dienen, wěrně ſlaužiti. 2) vpřimě vpřjmě; ihn treulich warnen, vpřjmně wyſtřáhati, weyſtrahu dáti.

Treulos, adj. newěrný, zpronewěřilý; T. werden, zpronewěřiti ſe.

Treuloſigkeit, f. newěrnoſt, zpronewěřiloſt.

Treuſche, f. S. Aalraupe.

Triangel, m. třjhranjk.

Tribulieren, v. a. mořiti, trápiti, ſaužiti.

Tribunal, n. ſaudná ſtolice.

Tribut, m. daň.

Trichter, m. nálewka, trychtýř; dim. das Trichterchen, nálewačka, trychtýřek.

Trichtern, S. Eintrichtern.

Trieb, m. am Baume, weyhon, mladá ratoleſt, prut. 2) Des Viehes, weyhon; der Veihtreib Viehtrieb, průhon. 3) Bey den Jägern, léč. 3) Ochſen, Schafe, ſtádo. 4) Das Triebrad, kladnice. 5) Des Gewehrs, donáſſenj. 5)6) podnět, instinctus Stimulus; aus eigenem Triebe, z wlaſtnjho wnuknutj, ſám od ſebe.

Triebe, f. weyhon.

Triebel, m. trybljk. 2) Am Spulrade, klika.

Triebfeder, f. pružina. 2) pohnutka, pobudka.

Triebrad, m. pohybowacý kolo.

Triebſand, m. ſypký pjſek.

Triebſtange, f. wřeteno.

Triebſtock, m. ſrážka.

Triebwerk, n. ſtrog gdaucý z. B. mleyn.

Triefauge, n. kyſſjcý, plačtiwé, bolawé, krhawé oko; ein Triefauge, bolooký, lippus.

Triefäugig, adj. bolooký, krhawý.

Triefen, n. der Augen, krhawoſt, krhánj, lippitudo.

Triegen, v. irr. ich trog, ich tröge, getrogen, triege, v. n. klamati, oklamati; fallere; das Eis, die Hoffnung, das Wetter, led, naděge, powětřj klame, meylj; triegend, klamawý, mylný, fallax. 2) v. a. meyliti, klamati, ſſáliti.

Triegerey, f. klam, klamánj, ſſálenj, ſſizenj.

Trieglich, adj. klamawý, oklamatedlný, mylný, fallax.

Trieglichkeit, f. klamawoſt, mylnoſt.

Trieſter, pl. S. Treſter.

Trietze, f. kladka.

Trift, f. der Weg, průhon. 2) der Ort der Weide, paſtwiſſtě, paſtwina, pascua; pl. ſchlechte, paſtwiſko; die Gemeintrift, občizna, občina.

Triftgeld, n. weyhonné.

Triftig, adj. důkladný; triftige Urſachen, důkladné přjčiny. adv. —dně.

Triftigkeit, f. důkladnoſt.

Triftſchäfer, m. obecnj paſtýř, paſtucha.

Trillen, S. Drillen.

Triller, n. tryl; einen Triller ſchlagen, trýle dělati.

Trillern, v. a. trýle dělati, trylowati.

Trilling, m. wřeteno.

Trink-, picý; das Trinkgefäß, picý nádoba; das Trinkglas, picý ſklenice. 2) při pitj; das Trinklied, pjſeň při pitj. 3) k pitj; das Trinkwaſſer, woda k pitj.

Trinkbar, adj. pilý; was im Trinken ſchmeckt, pitedlný; dieſes Bier iſt trinkbar, to piwo ge pilé. 2) k pitj; der Wein iſt nicht trinkbar, to wjno giž nenj k pitj. 3) picý; trinkbares Gold, picý zlato.

Trinkbarkeit, f. piloſt, pitedlnoſt.

Trinken, v. irr. ich trank, ich tränke, gebtrunken, trinke. 1. v. n. et a) a. pjti, bibere; von Kindern, bumbati; wie bey Gelagen, žunkati, trunčiti; J. Geſundheit, za zdrawj pjti; trinke! pj, napj ſe! nach und nach, oft, pjgeti, popjgeti; trinken pflegen, pjwati; ins T. kommen, rozpiti ſe; ſich zu Tode, vpiti ſe, ſmrti ſe dopiti; ſich voll, opiti ſe, přepiti ſe, přebrati ſe; viel, ſlopati, chlaſtiti; zu trinken reichen, zawdati, poctu dáti. 2) napogiti, napágeti; dem Vieh zu trinken geben, das Vieh trinken laſſen, dobytek napogiti, napágeti.

Trinken, n. pitj, pjgenj.

Trinker, m. pitec, pitel. 2) pigák, piták, potator; die —inn, pitelkyně. 2) pigačka, pitačka.

Trinkgeld, n. nápiwek, penjze na ſpropitnau.

Trinkhaus, n. piterna, krčma, hoſpoda.

Trinkſtube, f. piterna.

Trio, n. trio.

Tripel, m. trupel.

Trippeln, v. n. prcati ſe.

Tritt, m. krok, kročeg, passus; einen Tritt thun, kročiti; einen falſchen T. thun, klopeytnauti, kleſnauti. 2) Des Menſchen, ſſlepěge, vestigium; des Viehes, ſtopa. 3) Worauf man tritt, ſtupádko; am Tiſche, trnož; am Wagen, ſtupadlo, ſtupádko; am Weberſtuhle, ſſlapačka, podnožka; am Spinnrade, podnožka.

Tritteiſen, n. železa.

Triumph, m. ſláwa, oſlawa, wjtězná ſláwa, triumpf.

Triumphieren, v. n. pléſati, gaſati; über J. Unglück, pléſati nad něčjm neſſtěſtjm. 2) wjtězſtwj ſlawiti, triumphare.

Trockene, f. ſuchota, ſucho, ariditas.

Trockenheit, f. ſuchoſt, ſuchota, siccitas; die Landleute klagten über die Trockenheit und zu letzt über Dürre, ſedlácy ſy ſteyſkali že ge ſucho, a k poſledu, že až wyprahlo. 2) fig. des Mundes, Halſes, wyprahloſt.

Trockenplatz, m. ſuſſidlo.

Trockenwein, m. hrozynkowé wjno.

Trocknen, v. n. ſchnauti; bey feuchtem Wetter will nichts trocknen, když ge wlhko nic neſchne; die Gaſſen ſind ſchon wieder getrocknet, vlice giž zaſe wyſchly. 2) v. a. ſuſſiti, wyſuſſiti; an der Sonne, na ſluncy ſuſſiti; Kleider, ſſaty ſuſſiti; das Trocknen, ſchnutj, oſýchánj, oſákánj.

Trocknung, f. ſuſſenj.

Troddel, m. třjſně, třápy.

Trödel, m. kotce. 2) Alte Sachen, haraburdj, harampátj.

Trödeler, Trödler, m. laudač, piplač. 2) weteſſnjk, tarmarečnjk; die —inn, laudačka. 2) weteſſnice, tarmarečnice.

Trödeley, f. laudánj, piplánj. 2) weteſſnictwj, tarmarečnictwj.

Trödelfrau, f. weteſſnice.

Trödelhaft, adj. laudawý, piplawý.

Trödelmann, m. weteſſnjk.

Trödelmarkt, m. weteſſnj trh, tarmark.

Trödeln, v. n. laudati ſe, piplati ſe. 2) tarmarčiti, weteſſničiti, haraburdj prodáwati.

Trödelweib, n. weteſſnice.

Trog, m. pl. Tröge, Backtrog, ſtjrka; Waſchtrog, necky; Stampftrog, ſtaupa; Fiſch- Vieh- Waſſertrog, koryto, krně, žlab; b dim. das Trögelchen, ſtjrčička, necyčky, koreytko.

Trogſcharre, f. ſſorna.

Trolle, f. lochna, ſſkápa.

Trollen, I. v. n. haſſteřiti ſe, křičeti; v. a. er kommt daher getrollt, přihrncowal ſe, přichramoſtil ſe, přirachotil ſe; er iſt fort getrollt, vklidil ſe. II. v. a. kotáleti, kutáleti, recip. táhnauti, kliditi ſe; trolle dich! hybay! táhni! wary! gdi po ſwých!

Trollmaul, n. pyſkáč, pyſkatý.

Trommel, f. buben, tympanum; die T. ſchlagen, rühren, bubnowati, zabubnowati; eine kleine Trommel, bubýnek. 2) Am Siebe, lub. 3) Die Kaffehtrommel Kaffeetrommel, pražidlo.

Trommelhäutchen, n. mázdřice bubinkowá.

Trommeln, v. n. bubnowati. 2) Von Tauben, bublati.

Trommelſchlag, m. vdeřenj, rána na buben, zabubnowánj. 2) bubnowánj.

Trommelſchlägel, m. palička na buben.

Trommelſchläger, m. bubenjk, tympanista; die —inn, bubenice.

Trommelſucht, f. nadýmánj žiwota.

Trommeltaube, f. bubláč, bublawý, bubenický holub, Columba tympanista Lin.

Trompete, f. trauba, polnj trauba, tuba buccina; dim. das Trompetchen, polnj trubka.

Trompeten, v. n. traubiti, na traubu traubiti.

Trompetenſchall, f. zwuk polnj trauby.

Trompeter, m. trubač; die —inn, trubačka; aufgeblaſen wie ein T., bukač.

Tropf, Tropfen, m. ſſlak, mrtwice.

Tropf, m. ťuťa, cucák, ťululum, laula; der arme Tropf! chuďas!

Tropfbad, m. kapacý lázeň.

Tröpfeln, v. n. krapěti; stillare; das Blut tröpfelt aus der Wunde, krew krapj z rány; es wird regnen, denn es tröpfelt ſchon, bude prſſeti, nebo giž poprcháwá, pokrápá. 2) v. a. nakapati.

Tropfen, m. kapka, krůpě, krůpěge, stilla; ein Tropfen Waſſer, kapka, krůpěgě wody; ein großer Tropfen, krápěge; die Magentropfen, kapky pro žaludek. 2) kapka, krapet; keinen Tropfen eſſen, ani krapte negjſti; einen Tropfen Wein trinken, krapet, krapičku wjna pjti; dim. das Tröpfchen, kapička, krůpěgička.

Tropfenfall, m. kapěge, okap, aukap.

Tropfnaß, adj. promoklý.

Tropfwein, m. kapkaličné wjno, počepky, m. pl. vinum stillaticium.

Tropfenweiſe, adv. po kapce, po kapkách, po krůpěgjch.

Trophee, f. wjtězné znamenj.

Troß, m. zawazadla, pakáž. 2) pakoſtnjcy, záſſkodnjcy, záſſkodnj chaſa.

Troßbube, Troßjung, m. pakoſtnjk, záſſkodnjk.

Troßpferd, n. ſaumar.

Troſt, m. naděge; ſeinen Troſt auf Gott ſtellen, naděgi ſwau zakládati na bohu. 2) potěſſenj, vtěſſenj, vtěcha, solatium; haben, mjti; ſchöpfen, bráti; Troſt zuſprechen, těſſiti.

Troſt-, adj. potěſſitedlný; der Troſtbrief, das Troſtſchreiben, potěſſitedlné pſanj.

Troſtamt, n. auřad vtěſſitele, vtěſſitelſtwj.

Troſtbar, adj. těſſitedlný, co geſt k vtěſſenj.

Tröſten, v. a. těſſiti, potěſſiti, consolari; einen Kranken, nemocného; er tröſtet ſich vergebens, darmo ſe těſſj, kogj; tröſt ihn Gott! potěš ho Pán Bůh.

Tröſten, n. těſſenj.

Tröſter, m. těſſitel, consolator; der h. Geiſt, vtěſſitel, paracletus.

b Troſtgrund, m. pl. Troſtgründe, die —inn, těſſitelkyně.

Troſtgrund, m. přjčina k potěſſenj.

Tröſtlich, adj. potěſſitedlný.

Tröſtlichkeit, f. potěſſitedlnoſt.

Troſtlos, adj. bez potěſſenj. 2) Untröſtlich, nevkogitedlný, nevtěſſitedlný.

Troſtloſigkeit, f. bezpotěſſenj, bezpotěſſenoſt.

Troſtquelle, f. pramen potěſſenj, vtěchy.

Troſtreich, adj. potěſſitedlný, na vtěchu, na potěſſenj hogný.

Troſtſchrift, f. potěſſitedlný ſpis.

Tröſtung, f. potěſſenj.

Troſtvoll, adj. potěſſitedlný, potěſſenj, vtěchy plný.

Troſtwort, n. potěſſitedlné ſlowo, ſlowo k vtěſſenj.

Trott, m. klus; S. Trab.

Trottbaum, m. liſnice, preſnj kláda.

Trotte, f. čeřen, sl. okřjn.

Trotten, v. a. ſſlapati, preſowati; den Wein, wjno. 2) v. n. drmoliti ſe, daher getrottet kommen, přidrmoliti ſe.

Trottknecht, m. ſſlapač.

Trottſpindel, f. preſowacý wřeteno.

Trotzen, v. n. chlubiti ſe, wypjnati ſe; ſie trotzen auf ihren Reichthum, wypjnagj ſe ſwým bohatſtwjm. 2) ſpauſſtěti ſe, ſpoléhati; auf ſeine Macht trotzen, ſpauſſtěti ſe na ſwau moc. 3) zpěčowati ſe, oprnauti ſe; aller Gefahr, wſſemu nebezpečenſtwj ſe oprnauti. 4) trucowati, wzdorowati; das Kind trotzt, djtě trucuge.

Trotzig, adj. wzdorný; ein trotziger Menſch, zpurný člowěk; ein trotziges Kind, trucowité djtě; eine trotzige Antwort, wzdorná odpowěd. 2) zamračený, zamračilý; trotzig ausſehen, mračiti ſe; adv. —ně, le.

Trotzkopf, m. zpurnjk. 2) zamračenec.

Trübe, adj. kalný, turbidus; das Waſſer, Bier, Wein, woda, piwo, wjno; prov. im Trüben fiſchen, lowiti w huſtém; trübes Waſſer, im Fluße, okalek, záplawa; trübe werden, kaliti ſe, zakaliti ſe, turbidum reddi; trübe machen, kaliti, zakaliti. 2) poſſmaurný, zakabonělý, turbidus; trüber Himmel, poſſmaurné nebe; trübes Wetter, nečas, poſſmaurno, poſſmaurnoſt; mit Regen vermiſcht, nehoda, ſlota; trübe werden, kaboniti ſe, mračiti ſe, powláčeti ſe; es iſt heute trübe, geſt dnes poſſmaurno. 3) fig. zamračený, newrlý, newhodný; trübe ausſehen, newrle wyhljzeti, poſſmuřowati ſe.

Trüben, v. a. kaliti, zkaliti, zakaliti, zkarbowati, turbare, turbidum reddere. 2) kormautiti.

Trübſal, f. et n. neřeſt, ſtraſt, lopota, pſota, ſwjzel, ſauženj, aerumna, miseria.

Trübſelig, adj. neřeſtný, ſtraſtný, lopotný, aerumnosus; adv. —ně; Trübſelig ausſehen, zarmauceně, zkormauceně wyhljzeti.

Trübſeligkeit, f. ſtraſtnoſt, lopotnoſt, neřeſt.

b Trübſinn, m. zkormaucenj myſli, zaſteſkloſt.

Trübſinnig, adj. zkormaucený, zaſteſklý.

Trübſinnigkeit, f. zkormaucenoſt, zaſteſkloſt.

Truchſes, m. podſtolj, dapifer.

Trudel, m. haraburdj.

Trüffel, f. lanýž, Lycoperdon Tuber Lin.

Trüffelhund, m. pes na lanýže.

Trüffeljagd, f. hledánj lanýžů.

Trug, m. in der Bienenzucht, trus. 2) klam, podwod, ſſizenj.

Trügen, S. Triegen.

Trugſchluß, n. mylná záwirka.

Truhe, f. truhla; eine kleine, truhlice; dim. das Trühlein, Trühel, truhlička.

Trumm, n. pl. Trümmer, beym Weber, třjſně, třápy. 2) Eines Ortes, zřjceniny, ruinae. 3) Vom Gefäßen, ſtřepiny, testae. 3) Von Holzwerk, zlomky; eines geſcheiterten Schiffes, rozbitiny; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, roztroſkotati ſe, rozbiti ſe, roztlaucy, roztlaucy ſe, roztřjſkati ſe; in Trümmer, na kuſy, na cancory, na caparty, na patrtky.

Trümmern, S. Zertrümmern.

Trumpf, m. pl. Trümpfe, trumf, kozýr; Trumpf bekennen, trumf přidati; mit einem Trumpfe ſtechen, trumfem bjti, zabiti.

Trumpfen, v. a. bey den Zimmerleuten, kuſatiti. 2) trumfem bjti, zabiti. 3) fig. Jemanden, trumfowati, řjzkati, zpjwati někomu; austrumpfen, odkrogiti někomu.

Trunk, m. pitj, haustus; Jemanden im Trunke hindern, někomu překazyti w pitj; einen guten Trunk thun, hodně ſe napiti; auf einen Trunk, gednjm dauſſkem, na geden dauſſek. 2) gedno napitj; einen Trunk Bier thun, gednau ſe napiti piwa; ein Trunk Wein, nápitek wjna. 3) pitj; zum Trunke zuſammen kommen, ſcházeti ſe k pitj. 4) opilſtwj, chlaſt; ſich dem Trunke ergeben, oddati ſe chlaſtu, opilſtwj.

Trunken, adj. opilý, ebrius; trunken werden, opiti ſe, inebriari; öfter, opjgeti ſe; etwas; podnapiti ſe; Trunken machen, opiti, opjgeti, podnapiti; ein Trunkener, opilý, opilec; Trunkener Weiſe, z opilſtwj. 5) fig. opogený; vor Freude, opogený radoſtj; trunken werden vor Vergnügen, von Hoffnung, radoſtj, naděgj ſe opogiti; vor Schlaf, Schlaftrunken ſeyn, rozeſpalým býti.

Trunkenbold, m. opilec, ochlaſta, ožralec, bratr z mokré čtwrti, winný (piwnj) molek.

Trunkenheit, f. opilſtwj, ožralſtwj; ebrietas; in der Trunkenheit, z opilſtwj. 2) fig. opogenj, opogenoſt.

Trupp, m. kopec; auf einen Trupp, w kopcy. 2) heyno, ſtádo; ein Trupp Vögel, heyno, sl. krděl.

Truppe, f. ſpolečnoſt herecká, hercy.

Truppen, pl. wogſko; Truppen werben, wogſko zbjrati.

Truppenweiſe, adv. kopcemi, po kopcých, haufně, po haufjch.

Truſche, Trüſche, f. mjk, mnjk.

Trüſchling, m. S. Träuſchling.

Truthahn, m. pl. Truthähne, indyán, truťák, ťopan, ťopák, morák, krocan, Gallina Meleagris Lin.

Truthenne, f. krůta, ťopka.

Trutte, f. mjk, mnjk.

Tuch, m. pl. ſukno, pannus, ein Stück Tuch, poſtaw; von Flachs und Wolle, (der Duredry) poncowanka, pončowanina. 2) ſſat, ſſata, raucha; Leinenes Tuch, lněný ſſat, plátno; das Schweißtuch, potnj ſſat, raucha; das Wiſchtuch, wonuce. 3) ſſátek; das Schnupftuch, ſſátek na nos; das Halstuch, ſſátek na krk, S. Bett- Hand- Kopftuch, dim. das Tüchlein, Tüchel, ſukýnko, ſſáteček.

Tuchartig, adj. ſuknowatý.

b Tuchbereiter, m. poſtřihač.

Tuchen, adj. ſaukenný, panneus.

Tuchfabrik, f. djlna na ſukno.

Tuchfärber, m. barwjř ſukna.

Tuchfriſierer, m. kutneřnjk.

Tuchhaken, m. háčky.

Tuchhalle, f. ſaukenický krám.

Tuchhandel, m. obchod ſe ſuknem, ſaukenictwj.

Tuchhändler, m. ſaukenjk; die —inn, ſaukenice.

Tuchknappe, m. knap, ſaukenický towaryš.