294 U.

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Uibel, n. wada; am Fuße, na noze; das fallende Uibel, padaucý nemoc. 2) zlé; man muß Uibel mit Uibel vertreiben, zlé ſe muſý zlým zahnati; aus zwey Uibeln das kleinſte wählen, z dwogjho (dwého) zlého neymenſſj woliti.

Uibelgeſinnt, adj. zlomyſlný, zlowolný, malevolus.

Uibelhörend, adj. náhluchý.

Uibelkeit, f. těžkoſt, mdloba.

Uibelklang, m. zlozwučnoſt, nezwučnoſt, nelibé zněnj, nezwuk.

Uibelklingend, adj. zlozwučný.

b Uibellaunig, adj. roznechwaný, rozmařilý, rozwrzalý.

Uibellaut, m. zlý hlas, nehlas, zlohlaſnoſt.

Uibellautend, adj. zlohlaſný, nehlaſný.

Uibelſtand, m. zlý ſtaw, neſluſſnoſt.

Uibelthat, f. zlý ſkutek, zločinſtwj, zloſynſtwj, zločinſtwo.

Uibelthäter, m. zloſyn, zločinný člowěk, zloduch, zločinec, malefactor; die —inn, zloſynka, zločinka, zlodruhyně.

Uiben, v. a. cwičiti; die Truppen in den Waffen, wogſko w zbrani; geübte Soldaten, wycwičenj, cwičnj wogácy; ſich in etwas, ſe w něčem cwičiti. 2) prowozowati; eine Wiſſenſchaft, s vměnjm ſe objrati; eine Kunſt, Handwerk, kunſt, řemeſlo prowozowati. 3) Rache an Jemand, nad někým ſe pomſtiti; Gewalt, moc prowoditi.

Uiberackern, v. a. přeworati.

Uiberall, adv. wſſudy, wſſady, ubique; überall naß, weſkrz mokrý; der alte Uiberall und Nirgends, wſſudy byl a nikam nedoſſel.

Uiberallher, adv. odewſſadj, odewſſad, undique.

Uiberantworten, v. a. odewzdati, dodati, do rukau dáti, wydati.

Uiberantwortung, f. odewzdánj, dodánj, do rukau dánj, wydánj.

Uiberarbeiten, v. a. předělati něco. 2) pracý ſe namocy, přetrhnauti.

Uiberaus, adv. přewelmi, až hrůza, náramně, přjliš, hrozně; überaus ſchön, překráſný; überaus häßlich, hozně, hrozně, až hrůza ſſkaredý; überaus viel, welmi mnoho; überaus groß, přeweliký, welikanſký.

Uiberbau, m. nadſtawenj.

Uiberbauen, v. a. nadſtawěti nad něco. 2) přeſtawěti něco. 3) proſtawěti, ſtawěnjm zchudnauti.

b Uiberbehalten, v. a. pozanechati.

Uiberbein, n. wnawná, natnj, laſká, wnawnj koſt.

Uiberbiethen, v. a. wjce podati. 2) předati ſe.

Uiberbinden, v. a. přewázati.

Uiberbindung, f. přewázánj.

Uiberblättern, v. a. eine Stelle, běžným liſtů přemjtánjm přehljdnauti. 2) Ein Buch, knihu běžně přeběhnauti.

Uiberbleiben, v. n. zbýwati, zbýti, pozůſtati, zůſtati, die Uiberbliebenen, pozůſtalj, pozbylj, superstes.

Uiberbleibſel, n. zbytek, oſtatek, pozůſtaloſt, poſledek, reliquum; oſtatky, pozůſtatky, ſwatých, reliquiae.

Uiberblühen, v. rec. ſich, překweſti ſe.

Uiberbrand, m. přjpal, přepálenj.

Uiberbreiten, v. a. přeſtřjti, proſtřjti.

Uiberbrennen, v. a. přepáliti.

Uiberbringen, v. a. přeneſti, přenáſſeti, doneſti, donáſſeti; einen Brief, pſanj. 2) přeneſti.

Uiberbringer, m. dodawatel; eines Briefes, pſanj.

Uiberdecke, f. přjkrow, přikrýwka, přikrywadlo.

Uiberdecken, v. a. přiſtřjti, přikryti.

Uiberdenken, v. a. přemyſliti, přemeyſſleti, rozgjmati, přemjtati na myſli, rozwážiti.

Uiberdieß, S. Uiber dieß.

Uiberdreſchen, v. n. omlátiti, přemlátiti.

Uiberdruß, m. omrzenj, omrzeloſt, znechutněnj.

Uiberdrüſſig, adj. mrzutý, omrzelý, promrzelý; — werden, omrzeti; er wird ihrer bald überdrüſſig werden, brzy ho omrzý.

Uiberdungen, v. a. pohnogiti; 2) přehnogiti.

Uibereck, Uiberecks, adv. koſmo, napřjč.

Uibereignen, v. a. přiwlaſtniti, k wlaſtenſtwj odewzdati.

Uibereilung, f. překwapenj, vkwapenj.

Uiberein, adv. ſtegně, gednoſtegně; überein kommen, ſrownáwati ſe, shodnauti ſe; überein ſtimmen, ſrownati ſe, ſrownáwati ſe; ſich überein lauten, gednoſtegně znjti.

Uibereinander, Uiber einander, gedno na druhém, gedno na druhé, na ſebe.

Uibereinkunft, f. ſrownánj.

Uibereinſtimmung Uibereinſtimmig, adj. gednoſworný, gednoſmyſlný.

Uibereinſtimmung, f. gednohlaſnoſt, ſtegnohlaſnoſt, gednoſwornoſt; der Gemüther, gednomyſlnoſt.

Uibereintreffen, v. n. ſrownáwati, trefowati ſe.

Uibereſſen, v. rec. ſich, přegjſti ſe.

Uiberfahren, v. n. přeplawiti ſe, přewezti ſe, přewážeti ſe. 2) v. a. přeplawiti; den Fluß, řeku. b) přegeti; ein Brett mit Leimwaſſer, prkno klihowau wodau.

Uiberfahrt, f. přjwoz.

Uiberfall, m. přepadnutj. 2) Im Halſe, čjpku w hrdle.

Uiberfallen, v. a. přepadnauti, překwačiti, zachwatiti, na někoho připadnauti; im Schlafe, in der Nacht, we ſpanj, w nocy. 2) napadnauti; mich überfiel ein heftiger Froſt, krutá zyma mne podgala; der Tod überfiel ihn, ſmrt ho zachwatila, naň připadla.

Uiberfirniſſen, v. a. přefjrneyzowati.

Uiberflechten, v. a. opleſti.

Uiberfliegen, v. n. et a. přeletěti, přeljtnauti.

Uiberfließen, v. n. přetýkati, přetecy; mein b Herz fließt von Freude über; ſrdce mé přetýká radoſtj.

Uiberflügeln, v. a. překřjdliti, křjdly zachwatiti.

Uiberfluß, m. zbytek, na zbyt, zbytečnoſt, abundantia; an Wein, an Holz, wjna, dřjwj na zbyt mjti; an allen U. haben, wſſeho mjti na zbyt. 2) hognoſt, im Uiberfluß leben, wſſeho mjti hognoſt, wſſjm oplýwati, mjti co hrdlo ráčj; zum Uiberfluß, na zbyt, zbytečně.

Uiberflüſſig, adj. zbytečný, abundans; ich habe überflüſſig genug, mám doſt, až na zbyt; überflüſſige Worte, zbytečná ſlowa; adv. nazbyt, zbytečně.

Uiberfracht, f. přeloženj.

Uiberfrachten, v. a. přeložiti, překládati.

Uiberfreſſen, v. a. přežrati; ſich, ſe.

Uiberfrieren, v. n. zamrzati, zamrznauti; der Fluß überfrieret, řeka zamrzá; iſt überfroren, ge zamrzlá.

Uiberfuhre, f. přjwoz.

Uiberfahren, v. a. přewezti, přewážeti; über den Fluß, přes řeku. 2) přewezti; über den Steg, přes láwku. 3) fig. přepřjti, přeſwědčiti, přeweſti, convincere.

Uiberführer, m. přjwoznjk; die —inn, přjwoznice.

Uiberfuhrgeld, n. přjwozné.

Uiberfüllen, v. a. přeplniti; ſich, ſe.

Uiberfüllung, f. přeplněnj.

Uiberfüttern, v. a. překrmiti.

Uiberfütterung, f. překrmenj.

Uibergabe, f. odewzdánj; eines Gutes, ſtatku; die Uibergabe an Gott, odewzdánj ſe Bohu. 2) wzdánj; einer Feſtung, pewnoſti.

Uibergähren, v. rec. ſich, překynauti.

Uibergang, m. přecházka, přegitj, transitus; über den Fluß, přes řeku; aus der Wärme in die Kälte, přegjti z tepla do zymy. 2) přeſtaupenj; zu einer andern Kirche, k giné cýrkwi. 3) přeháňka; es iſt nur ein Uibergang, geſt gen přeháňka.

Uibergaukeln, v. a. omámiti.

Uibergeben, v. a. dodati, odweſti, odewzdati; einen Brief, pſanj. 2) odewzdati; ſich Gott, ſe Bohu; ein Gut, ſtatek; dem Feinde die Stadt, nepřjteli měſto poddati. 3) ſich, kuckati ſe, s kantorem ſe práti, wrhnauti ſe.

Uibergehen, v. n. přetýkati, přeljwati ſe, přetápěti, der Fluß, řeka, pocházeti, pogjti. 2) Die Augen gehen ihn über, ſlze ho poljwagj, ſlze ho pocházegj. 3) přegjti; zum Feinde, k nepřjteli; zu einer andern Partey, k giné ſtraně. 3) přeſtaupiti; zu einer andern Religion, k ginému náboženſtwj překročiti, přegjti, přeſtaupiti. 4) poddati ſe, wydati; die Stadt ging über, měſto ſe wydalo. 5) In die Fäulniß, zhnjti; ins Geblüt, do krwe ſe wrazyti. 6) přegjti; ein Feld, pole; eine Rechnung, počet. 7) pominauti; mit Stillſchweigen, mlčenjm. 8) promeſſkati; das Aderlaſſen, Eſſen, das Fieber, den Schlaf, žilau pauſſtěnj, oběd, zymnicy, ſpanj. 9) Sich, von vielem Gehen, vgjti ſe.

Uibergeher, m. pochodný.

Uibergewicht, n. weywažek; zehn Pfund Uibergewicht, deſet liber přjwažku. 2) fig. přjwah, zwah; das Uibergewicht haben, přewažowati.

Uibergießen, v. n. politi; mit Zucker, cukrem. 2) přeliti, přeljwati; ein Glas, ſklenicy; die Pflanzen, zroſtliny.

Uibergolden, v. a. pozlatiti.

Uibergroß, adj. přeweliký, welikanſký.

Uiberguß, m. politj. 2) přelitj.

Uibergut, adj. předobrý.

Uibergipſen, v. a. poſádřiti.

Uiberhand, adv. nehmen, rozmocy ſe, rozmáhati ſe; das Unkraut nimmt überhand, zuna ſe rozmáhá; das Gewäſſer nahm überhand, woda ſe rozmohla, rozwodnila.

b Uiberhang, m. des Baumes, přewěſſowánj ſe ſtromu, přewěſa. 2) am Hauſe, pawlač. 3) opona.

Uiberhangen, v. n. přewiſſowati.

Uiberhängen, v. a. zawěſyti přes něco; ein Tuch überhängen, hoditi ſſátek přes hlawu, hlawu zaobaliti. 2) die Bäume überhängen mit Früchten, ſtromy ſe owocem prohybagj.

Uiberharſchen, v. n. okorati; das Brod, chléb. 2) ſtrupatěti, doſtáwati ſtrup; die Wunde, rána. 3) ſtřjſſiti ſe; das Waſſer fängt an zu überharſchen, woda ſe zaſtřiſſuge, zaſtřižuge.

Uiberhäufen, v. a. přeplniti; ſich mit Waaren, ſe zbožjm. 2;2) obſypati; mit Wohlthaten, Reichthümern, Lobesſprüchen, Freuden, dobrodinjmi, bohatſtwjm, pochwalau, radoſtj; überhäufte Güte, Höflichkeit, přjliſſná dobrota, zdwořiloſt. 3) zaneſti, zanáſſeti, zawaliti; mit Arbeit, mit Geſchäften, pracý, zanepráždněnjmi; mit Vorwürfen, wypeſkowati.

Uiberhaupt, adv. weſměs, auhrnkem, ſumau; überhaupt kaufen, ſumau kupiti; es waren ihrer überhaupt fünfe, bylo gich weſměs pět; überhaupt erzählen, weſměs powjdati.

Uiberheben, v. a. ſich, pozwihowati ſe, wypjnati ſe, wynáſſeti ſe, se extollere. 2) zbawiti, ſproſtiti; der Mühe, des Weges, der Sorge, práce, ceſty, ſtaroſti. 3) v. rec. ſich, namocy ſe, porauchati ſe.

Uiberhebung, f. wypjnánj, zbawenj, ſproſſtěnj, namoženj, porauchánj.

Uiberheitzen, v. a. přetopiti.

Uiberhelfen, v. n. pomocy přes. 2) Einem, nadržowati, napomáhati někomu.

Uiberhin, adv. pře; das Wetter geht überhin, powětřj přecházý; laß es überhin, nech toho. 2) fig. běžně; etwas überhin thun, něco běžně, lecgaks, halabala dělati.

Uiberhobeln, v. a. přehoblowati.

Uiberhoch, adj. přewyſoký.

Uiberhohlen, v. a. předſtihnauti.

Uiberhören, v. a. přeſlechnauti. 2) ſtawěti ſe neſlyſſe. 3) wyſlechnauti, wyſlýchati; exaudire; eine Lection, lekcý.

Uiberhörung, f. přeſlechnutj, wyſlechnutj.

Uiberhüpfen, ſkočiti přes něco. 2) v. a. přeſkočiti.

Uiberhüthen, v. a. přepáſti, přehnati.

Uiberjagdbar, adj. přeſtaralý, přeſpělý.

Uiberjagen, v. a. přehnati; das Pferd überjagen, koně vhnati.

Uiberjahrt, adj. přeſtaralý.

Uiberirdiſch, adj. nadzemnj. 2) nebeſký.

Uiberkaufen, v. a. ſich, překaupiti ſe.

Uiberkehr, f. Uiberkehrig, n. auhrabky.

Uiberkehren, v. a. přemeſti; ein Zimmer, pokog.

Uiberkippen, v. n. klopiti ſe; der Tiſch kippt, ſtůl ſe naklopuge. 2) v. a. klopiti; den Schrank, policy.

Uiberklafterig, adj. ſtěnowý, trámowý, kládowý.

Uiberkleiben, v. a. přelepiti, zalepiti.

Uiberkleid, n. ſwrchnj kabát.

Uiberkleiden, v. a. přewljknauti; ſich, ſe. 2) Bekleiden, oſſatiti, oblécy.

Uiberkleiſtern, v. a. oblepiti, přelepiti.

Uiberklug, adj. přemudřelý.

Uiberkochen, v. n. überlaufen, kypěti, wykypěti. 2) Noch einmahl kochen, přewařiti.

Uiberkommen, v. n. přegjti, transire; b) Mit Jemanden, shodnauti ſe, porownati ſe. 2) doſtati, doſáhnauti.

Uiberkunft, f. přigjtj, přjchod.

Uiberladen, v. a. přeložiti, překládati; einen Wagen, wůz. 2) fig. přeplniti, přecpati; den Magen, žaludek. b) přetjžiti, zawaliti; ſich mit Geſchäften, ſe zanepráždněnjmi.

Uiberladung, f. přeloženj, přeplněnj, přecpanj, obtjženj.

Uiberlang, adj. předlauhý.

Uiberläng, adj. co zbýwá.

b Uiberlangen, v. n. doſáhnauti. 2) v. a. fig. dodati, podati.

Uiberlaß, m. zůſtatek.

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně. 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu.

Uiberlaſt, f. přetjženj, neſnáz, těžké břemeno.

Uiberlaſten, v. a. přetjžiti; ein Schiff, lodj.

Uiberläſtig, adj. přetjžený; ein Schiff, lodj. 2) obtjžný, protimyſlný, těžek; molestus; — ſeyn, těžek býti.

Uiberläſtigkeit, f. obtjžnoſt, protimyſlnoſt.

Uiberlauf, m. der Leute, náběh.

Uiberläufer, m. poběhlec, desertor.

Uiberlauſchen, v. a. přeſlechnauti.

Uiberlaut, adj. welmi na hlas; überlaut rufen, ſchreyen, wolati, křičeti co hrdla mjti, naparowati ſe; lachen, řehtati ſe; ein überlaufendes Gelächter, řeht, řehtánj.

Uiberleben, v. a. přežiti, přečkati; Jemanden, někoho.

Uiberlegebaum, m. ſſkřipec, ſkřipec.

Uiberlegen, v. a. přiložiti; ein Pflaſter, flaſtr. b) položiti; ein Kind, djtě (na ſtolicy) k potreſtánj. 2) přeložiti; mit Abgaben, daněmi. b) překládati, přeložiti; rozwážiti, ſich eine Sache, ſobě něco; lange etwas, překládati, rozwažowati, rozpakowati, přemjtati něco.

Uiberlegen, adj. an Macht, mocněgſſj; an Stärke, ſylněgſſj; an Tapferkeit, ſtatečněgſſj; ſeyn, býti; in Singen überlegen ſeyn, někoho přewyſſowati, předčiti, býti nad někoho w zpěwu.

Uiberlegenheit, f. wětſſj ſýla, wyšſſj moc, překonawoſt.

Uiberlegſam, adj. rozwážliwý, powážliwý, consideratus.

Uiberlegſamkeit, f. rozwážliwoſt, deliberatio.

Uiberlegt, adj. rozwážený, rozwážný; überlegt handeln, rozwážliwě gednati.

Uiberlegung, f. přeloženj, rozmyſl, rozwáženj, rozmyſſlenj, consideratio.

Uiberlegungskraft, f. rozmyſlnoſt.

Uiberleſen, v. a. přečjſti, perlegere; oft, přečjtati.

Uiberley, adv. zbytečně, nazbyt; ſeyn, zbýwati, zbýti.

Uiberliefern, v. a. odewzdati, odweſti, dodati; einen Brief, pſanj; dem Tode, na ſmrt wydati.

b Uiberlieferung, f. odewzdánj, dodánj, odwedenj, wydánj. 2) poſlaupnoſt, traditio.

Uiberlieferungslehre, f. poſlaupné včenj, podánj, traditio.

Uiberliſten, v. a. přelſtiti.

Uiberliſtung, f. přelſſtěnj.

Uiberloben, v. a. přechwáliti.

Uibermachen, v. a. předělati; einen Rock, kabát. 2) odeſlati; ihm Waaren, Geld, gemu zbožj, penjze.

Uibermacht, f. přemoc, wyšſſj moc.

Uibermächtig, adj. přemocný.

Uibermahlen, v. n. přemalowati. 2) přemljti.

Uibermannen, v. a. přemocy, přemáhati, podmaniti.

Uibermannung, f. přemoženj, podmaněnj.

Uibermaß, n. přeměřenj, co ſe přeměřj. 2) fig. neſmjrnoſt; das Uibermaß ihrer Güte, neſmjrná gegich dobrota; er hat es im Uibermaß erfüllt, wyplnil to co neyhogněgi; im Uibermaße der Freude, w přjliſſné radoſti.

Uibermaße, f. neſmjrnoſt, přjliſſnoſt, abundantia.

Uibermäßig, adj. přjliſſný, inmodicus; adv. přespřjliš, přjliſſně, neſmjrně.

Uibermauern, v. a. přezdjti.

Uibermeiſtern, v. a. přemiſtrowati.

Uibermenſchlich, adj. neſkřjſſený, nelidſký, adv. —ſky; übermenſchlich laufen können, neſkřjſſeně mocy běhati.

Uibermeſſen, v. a. změřiti, přeměřiti; ein Feld, pole.

Uibermetzen, v. a. přetahowati mleče měřičným.

Uibermögen, v. a. přemocy, přetáhati; prov. wer den andern übermag, der ſteckt ihm in den Sack, kdo s koho, ten s toho.

Uibermorgen, adv. pozegtřj.

Uibermorgig, adj. pozegtřegſſj; der übermorgige Tag, pozegtřek.

Uibermüthig, adj. zpupný, wyſokomyſlný, přjliš pyſſně o ſobě ſmeyſſlegjcý. 2) rozpuſtilý, proſtopáſſný; adv. —ně, le.

Uibernachten, v. n. nocowati, noclehowati, přenocowati, pernoctare; der übernachtet, noclehnjk, noclehář, foem. noclehářka, noclehnice.

Uibernächtig, adj. přes noc ſtogjcý, trwagjcý; přesnočnj, přeſnočný.

Uibernahme, f. přjgem, přewzetj, přigetj, přigmutj.

Uibernatürlich, adj. nadpřirozený, supernaturalis; adv. —ně.

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.

Uibernehmer, m. přigimač.

Uibernehmung, f. přebránj, zmoženj.

Uiberpfeffern, v. a. přepepřiti.

Uiberpflügen, v. a. přeworati.

Uiberprägen, v. a. přebiti.

Uiberpurzeln, v. rec. překotiti ſe, zwrátiti ſe.

Uiberquer, S. Uiberzwerch.

Uiberraſchen, v. a. přepadnauti, překwapiti, přikwačiti, zachwatiti, poſtihnauti; einen Dieb, zloděge; ich war überraſcht, byl ſem přechwacen.

Uiberraſchung, f. připadnutj, překwapenj, přikwačenj, zachwácenj, přechwácenj.

Uiberraſpeln, v. a. přeraſſplowati.

Uiberrechen, v. a. přehrábnauti, přehrabati.

Uiberrechnen, v. a. přepočjſti, přepočjtati.

b Uiberrechung Uiberrechnung, f. přepočjtánj, přepočtenj.

Uiberrecht, adv. přepráwě, přeſprawedliwě.

Uiberreden, v. a. namluwiti, přemluwiti, naweſti; überrede deinen Mann, namluw, přemluw ſwého muže; er iſt nicht zu überreden, nenj k přemluwenj; ſich leicht überreden laſſen, dáti ſe lehce namluwiti, přemluwiti.

Uiberredung, f. namluwenj, přemluwenj.

Uiberreichen, v. n. ſtačiti; die Stange reicht nicht über, tyč tam neſtačj. 2) v. a. podati, podáwati; ein Buch, ein Glas Wein, knihu, ſklenicy wjna.

Uiberreif, adj. přezralý, adv. —le.

Uiberreife, f. přezraloſt.

Uiberreiten, v. n. et a. koně přegeti. 2) v. a. přegeti, zageti; ein Kind, djtě. b) přegeti; den beſten Reiter, neylepſſjho gezdce. 3) zchwatiti; ein Pferd, koně.

Uiberreiter, m. pogezdný.

Uiberrennen, v. a. běže porazyti, přeběhnauti; ein Kind, djtě. 2) předběhnauti.

Uiberreſt, m. oſtatek, zbytek, zůſtawek.

Uiberrinnen, v. n. přetecy, přetýkati.

Uiberrock, m. ſwrchnj kabát.

Uiberrück, n. kužel, colus.

Uiberrücks, adv. znak, na znak; sl. horeznak; anſehen, znak hleděti; liegen, na znak ležeti, jacere supinus.

Uiberrumpeln, v. a. klopotem přepadnauti, přihřměti; eine Stadt, na měſto. 2) přechwatiti.

Uiberrumpelung, f. přihřměnj, připadnutj, přechwacenj.

Uiberrüſten, v. a. owrhowati, pačochowati.

Uiberſäen, v. a. zaſyti, oſyti, poſyti. 2) Zu viel, přeſyti.

Uiberſäung, f. oſetj, poſetj. 2) přeſetj.

Uiberſalzen, v. a. přeſoliti.

Uiberſatz, m. přeſazenj.

Uiberſchaben, v. a. přeſſkrabati, přeſtrauhati.

Uiberſchallen, v. a. přehlučeti.

Uiberſcharf, adj. přeoſtrý.

Uiberſchattung, f. zaſtjněnj.

Uiberſchauen, v. n. přehljdnauti, překauknauti ſe. 2) v. a. přehljdnauti.

Uiberſchauung, f. přehljdnutj.

Uiberſchätzen, v. a. přeceniti.

Uiberſchicken, v. a. odeſlati, poſlati, poſýlati.

Uiberſchickung, f. odeſlánj, poſlánj.

Uiberſchießen, v. n. přeſtřeliti. b) Beym Buchdrucker, přidati, přiwrhnauti. c) der Jagdhund, přeháněti ſtopu. 2) v. a. přeſtřeliti; einen Haſen, zagjce. b) ſich, překotiti ſe.

Uiberſchiffen, v. n. přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti.

Uiberſchiffung, f. přeplawenj.

Uiberſchlag, m. in der Wage, weywažek. 2) Am Kleide, weyložek. 3) Auf ein krankes Glied, obloženj, obkladek. 4) In der Rechnung, zběžný počet; machen, zběžně zpočjtati.

Uiberſchlagen, v. n. přechýliti ſe; die Wage, wážky. b) přemrſſtiti ſe; das Kind, das Pferd ſchlägt über, djtě ſe přemrſſtilo; kůň ſe přemrſſtil. c) potáhnauti ſe; mit Schimmel, pleſniwěti. d) odwlažiti ſe, odrazyti ſe, odrážeti ſe; das Bier, der Wein, piwo, wjno; überſchlagen laſſen, nechati odrazyti; überſchlagenes Bier, odražené piwo. 2) v. a. založiti; die Aermel, rukáwce. b) přiložiti, přikládati; warmen Wein, teplé wjno. c) otlaucy; einen Hund, pſa; ein überſchlagener Hund, otlučený pes. d) ſich, přemrſſtiti ſe; (rücklinks wie ein Pferd, na znak gako kůň.) e) eine Stelle, ein paar Blätter, mjſto, pár liſtů. f) etwas aus der Waagſchale, něco zběžně přewážiti; die Koſten, den Gewinn, zběžně náklad, vžitek připočjtati.

Uiberſchleichen, v. a. přilauditi ſe, připlazyti ſe.

Uiberſchleyern, v. a. rauſſkau přiſtřjti.

Uiberſchlingen, v. a. eine Nath, obſſjwati. 2) kraužeti.

b Uiberſchmieren, v. a. přemáznauti, přemazati; Oehl, olegem.

Uiberſchnappen, v. n. přeſkakowati; fig. er ſchnappt über, nemá wſſech doma, pohromadě, fučj mu w kotrbě.

Uiberſchnellen, v. a. přechňapnauti, oſſuliti, podſkočiti.

Uiberſchneyen, v. n. poſněžen býti; die Felder ſind ganz überſchneyt, pole gſau wſſecka ſněhem zapadlá, zaſněžená.

Uiberſchnüren, v. a. oſſněrowati.

Uiberſchreiben, v. a. nadepſati, superscribere. 2) napſati; das Buch iſt überſchrieben, nápis knihy geſt: — 3) dopſati, dopiſowati; einem alle Neuigkeiten, wſſecky nowiny někomu. 4) přepſati, přepiſowati; aus einem Buche ins andere, z knjhy do knjhy.

Uiberſchreibung, f. nadepſanj, přepiſowánj; überſchrieben, napſán, nadepſán.

Uiberſchreiten, v. n. překročiti ſe. 2) v. a. překročiti, přeſtaupiti, transgredi; das Ziel, cýl. b) fig. die Gränze, mezy, z mezý wyſtaupiti; ein Geſetz, zákon přeſtaupiti, překročiti.

Uiberſchreitung, f. překročenj, přeſtaupenj.

Uiberſchreyen, v. a. překřičeti; durch zu vielen Lärm, přeſſtěkati.

Uiberſchrift, f. nápis, nadpis, superscriptum.

Uiberſchuß, m. oſtatek; zehn Thaler Uiberſchuß,

Uiberſchütten, v. a. přeliti, rozliti; das Bier, piwo. b) mit Sand, Erde, pjſkem, zemj zaſypati; zaſauti. c) politi; den Kopf mit Waſſer, hlawu wodau. d) oſauti, přikryti; mit Furcht, Schande, Zorn, ſtrachem, hanbau, hněwem. e) obſypati; mit Sorgen, Wohlthaten, požehnánjm, dobrodinjmi; mit Freude, radoſtj naplniti; Uiberſchüttet, oſutý, oſypaný, přikrytý.

Uiberſchüttung, f. zaſypánj; oſutj, přikrytj.

Uiberſchwängerung, f. přeobtěžkánj.

Uiberſchwanken, v. n. přetýkati. 2) překlopowati ſe.

Uiberſchwänklich, adj. ſwrchowaný, neſkřjſſený, přjliſſný, přehogný, neſmjrný; adv. —ně.

Uiberſchwatzen, v. a. namluwiti, natřepati, natlachati, přemluwiti.

Uiberſchwelle, f. podwog.

Uiberſchwemmen, v. a. zatopiti, rozwodniti ſe, inundare.

Uiberſchwemmung, f. powodeň, rozwodněnj, zátopa, inundatio.

Uiberſchwer, adj. přetěžký.

Uiberſchwimmen, v. n. přeplawati, přeplauti

Uiberſegeln, v. a. přeplawiti ſe. 2) přeplawiti, zgezditi plawbau, zplawiti; alle Meere, wſſecky moře. 3) wrazyti; ein Schiff, lodj na loď wrazyti, přeplawiti. 4) předplawiti.

Uiberſehen, v. a. přezřjti, přehljdnauti; den kleinern, menſſjho; eine Gegend, kraginu. b) fig. přehljdnauti; eine Schrift, ſpis; zwey Zeilen, dwě řádky. c) zanedbati; přehljdnauti; Arme und Wittwen, chudé a wdowy. d) prominauti, přehljdnauti, přezřjti; Fehler, chyby.

Uiberſehung, f. přezřenj.

Uiberſenden, v. a. poſlati, odeſlati, poſýlati.

Uiberſendung, f. odeſlánj; poſýlánj, poſlánj.

Uiberſetzen, v. n. přeſkočiti; über den Graben, přes přjkop. b) přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti; Truppen, wogſko; ſich überſetzen laſſen, přeplawiti ſe. b) poſtawiti; den Topf, hrnec. c) přeſaditi, překládati, přeložiti, transferre; aus dem Deutſchen ins Böhmiſche, z němčiny do čeſſtiny, zčeſſtiti. d) přeſaditi; aus Prag nach Pilſen, z Prahy do Plzně. e) přeſaditi, přeplniti; ein Haus mit b Leuten, einen Garten mit Bäumen, dům lidmi; zahradu ſtromy; das Handwerk iſt mit Meiſtern überſetzt, řemeſlo ge přeſazeno, přeplněno miſtry. f) nadſaditi, nadſazowati; Jemanden, nadſaditi na někoho.

Uiberſetzer, m. překladač, překladatel; die —inn, překladatelkyně.

Uiberſetzung, f. přeloženj, přeſazenj; das Uiberſetzen, překládánj.

Uiberſicht, f. přehlédnutj.

Uiberſichtig, adj. přiſtrkawý k očjm, brlooký.

Uiberſiedeln, v. n. přeſtěhowati ſe. 2) v. a. přeſtěhowati.

Uiberſieden, v. n. kypěti, wykypěti. 2) v. a. přewařiti.

Uiberſilbern, v. a. poſtřjbřiti; vom neuen, přeſtřjbřiti.

Uiberſingen, v. a. přezpjwati; eine Arie, aryi. b) ſich, ſe. c) Jemanden, někoho.

Uiberſintern, v. a. okapati, překapati.

Uiberſömmern, v. a. přeletowati, přes léto býti.

Uiberſpannen, v. n. napnauti, napjti, ein Tuch, ſukno. 2) opnauti, opjti; ich kann es nicht, nemohu toho vpjti. 3) fig. přepjti; einen Bogen, tětiwu; überſpannte Wünſche, přepaté žádoſti.

Uiberſpannung, f. přepětj.

Uiberſpinnen, v. a. opřjti opřjſti. b) přepřjſti.

Uiberſpringen, v. n. přeſkočiti. b) namrſſtiti; eine Sehne, žjlu, ſwaz. c) ſich, ſkokem ſobě vbljžiti.

Uiberſprung, m. přeſkok; wagen, přeſkočiti. 2) Im Jagdweſen, přeſkočenj ſtopy.

Uiberſtamm, m. am Schuhe, obſázka.

Uiberſtändig, adj. přeſtalý; Holz, dřjwj. 2) přezralý; Getreide, obilj.

Uiberſtauben, v. a. opráſſiti, popráſſiti.

Uiberſtechen, v. a. přebiti, zabiti.

Uiberſtehen, v. n. ſtáti přes; die Predigt überſtehen, ſtáti přes kázanj. 2) přeſtáti; eine Krankheit, nemoc.

Uiberſteigung, f. přelezenj; das Uiberſteigen, přelézánj.

Uiberſteigern, v. a. přepláceti, předražiti, předražowati, nadſazowati.

Uiberſtellen, v. a. rozeſtřjti; den Fluß mit Netzen, ſýti přes řeku.

Uiberſtimmen, v. a. wjce hlaſu mjti, wětſſjm počtem hlaſu hlaſů přemocy. 2) Ein Inſtrument, přetáhnauti.

Uiberſtolz, adj. přehrdý.

Uiberſtoßen, v. a. přewrátiti. 2) ſrážeti; das Fell, kůži.

Uiberſtrahlen, v. a. obgaſňowati, paprſſlky oſwjtiti.

Uiberſtreichen, v. a. potřjti, pomazati. 2) přemazati.

Uiberſtreuen, v. a. poſypati. 2) Vom neuen, přeſypati.

Uiberſtricken, v. a. oſſtrykowati, opleſti.

Uiberſtrömen, v. a. wytápěti, wyſtupowati, přetýkati, přeljwati ſe. 2) v. a. oſauti; mit Gaben, dary.

Uiberſtrömung, f. přetýkánj, powodeň.

Uiberſtudieren, v. a. převčiti, přeſſtudowati; ſich, ſe.

Uiberſtülpen, v. a. poklopiti.

Uiberſtürzen, v. n. překlopiti ſe; ein Glas, ſklenicy. 2) v. a. poklopiti; den Deckel, pokličku h)b) ſich, přewrcy ſe, zwrátiti ſe, přewrátiti ſe, zkáceti ſe, překotiti ſe; ein Pferd, kůň.

Uiberſüß, adj. přeſladký.

Uibertäfeln, v. a. otaflowati.

Uibertäuben, v. a. ohluſſiti. 2) nabjhati na někoho.

Uibertheuer, adj. předrahý.

Uibertheuern, v. a. předražiti.

Uibertöllpeln, v. a. nabulikowati, přebulikowati.

Uibertragen, v. a. přeneſti, přenáſſeti; aus b einem Buche in ein anderes, z knjhy do knjhy. 2) fig. neſti, poneſti; die Koſten, autraty. b) wynáſſeti; es überträgt nicht die Koſten, newynáſſj autrat. c) ſnáſſeti, ſnéſti; ſeine Schwachheiten, geho pokljſky, chyby.

Uibertreffen, v. a. přewýſſiti, předčiti, přewyſſowati, superare; an Reichthum, bohatſtwjm; im Singen, w zpěwu, zpěwem; an Ehre, přeponoſſiti ctj.

Uibertreiben, v. a. přehnati, přeháněti; das Vieh, dobytek. 2) přeháněti. 3) vhnati, přehnati, vteyrati; ein Stück Vieh, dobytče. 4) fig. er übertreibt alles, wſſecko dělá přes přjliš; übertrübenes übertriebenes Lob, přjliſſná pochwala.

Uibertreibung, f. přjliſſnoſt.

Uibertreten, v. n. překročiti; das Pferd über den Strang, kůň přes poſtraněk. b) wyſtaupiti; der Fluß, řeka,. c) přeſtupuge, odſtupuge; zu Jemanden, k někomu. 2) v. a. přeſſlapati; die Schuhe, ſtřewjce. b) přeſtaupiti, překročiti, violare; ein Geſetz, zákon.

Uibertreter, m. přeſtupnjk, violator; die —inn, přeſtupnice, violatrix.

Uibertretung, f. přeſtaupenj, překročenj.

Uibertretungsfall, m. pád přeſtaupenj; im —, w pádu, přjpadnoſti, přeſtaupenj.

Uibertrinken, v. rec. opiti ſe, přepiti ſe.

Uibertritt, m. překročenj, přeſtaupenj.

Uibertrumpfen, v. a. wyšſſjm trumfem (kozýrem) zabiti.

Uibertünchen, v. a. objliti, zabjliti; vom neuen, přebjliti; übertünchte Gräber, zbjlené hroby.

Uibervoll, adj. přeplný.

Uibervortheilen, v. a. přelſtiti, podweſti, oſſáliti, podſkočiti, opentliti, oſſiditi.

Uibervortheilung, f. oſſizenj, podſkočenj, opentlenj.

Uiberwägen, S. Uiberwiegen.

Uiberwalken, v. a. přewáleti.

Uiberwallen, v. n. kypěti, wzwjrati ſe. 2) přeljwati ſe, přetýkati, kypěti.

Uiberwältigen, v. a. přemocy, pobogowati, podmaniti, vdolati.

Uiberwältigung, f. přemoženj, podmaněnj.

Uiberwärmen, v. a. ohřjti, přehřjti.

Uiberwärts, adj. wzhůru, na horu, do wrchu.

Uiberweben, v. a. otkati, přetkati.

Uiberweiſe, adj. přemudřelý.

Uiberweiſen, v. a. povkázati, assignare. 2) dokázati, dokazowati; er iſt überwieſen worden, dokázalo ſe mu; des Diebſtahls, geho zloděgſtwj.

Uiberweißen, v. a. objliti, přebjliti.

Uiberweißung, f. přebjlenj.

Uiberwerfen, v. a. přehoditi; einen Stein, kámen; einen Mantel, pláſſť na ſe hoditi. 2) Den Teig, přewaliti těſto. 3) fig. ſich, pohodnauti ſe s někým, rozkmotřiti ſe, pohaſſteřiti ſe.

Uiberwerfung, f. pohodnutj, rozkmotřenj.

Uiberwichtig, adj. weywažný.

Uiberwickeln, v. a. obwinauti, obaliti. 2) přewinauti.

Uiberwiegen, v. a. přewážiti, přewažowati, praeponderare; überwiegend, přewažugjcý.

Uiberwinden, v. a. owinauti, obwinauti. 2) přemocy, přemáhati, superare; den Feind, nepřjtele, nad nepřjtelem zwjtězyti; ein Hinderniß, překážku.

Uiberwinder, m. přemožitel, wjtěz, victor; die —inn, přemožitelkyně.

Uiberwindlich, adj. přemožitedlný.

Uiberwindlichkeit, f. přemožitedlnoſt.

Uiberwindung, f. přemoženj; das Uiberwinden, přemahánj.

Uiberwintern, v. n. přes zymu zůſtati ležebti, býti. 2) v. a. zymowati, přezymowati; Schafe, owce.

Uiberwitzig, adj. přewtipělý, přemudřelý.

Uiberwurf, m. ſwrchnj oděw. 2) Am Schiffe, bauda.

Uiberzahl, f. přespočet.

Uiberzählen, v. a. přepočjſti, přepočjtati.

Uiberzählung, f. přepočtenj; das Uiberzählen, přepočjtánj.

Uiberzählig, adj. přespočetnj.

Uiberzahn, m. kolozub.

Uiberzäumen, v. a. převzditi.

Uiberzeugen, v. a. přeſwědčiti, des Diebſtahls, o zloděgſtwj.

Uiberziehen, v. n. přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přetáhnauti, illuc trahere. b) powlécy, powljknauti; ein Bett, poſtel. c) pomlázeti ſe, powlákati ſe, mračiti ſe; der Himmel ſich, nebe. d) potáhnauti, přetáhnauti; mit Gold, Leder, zlatem, kožj. e) Ein Land mit Krieg, nepřátelſky do země wtrhnauti.

Uiberzinnen, v. a. pocynowati.

Uiberzuckern, v. a. ocukrowati, pocukrowati.

Uiberzug, m. powlaka, Superindumentum. 2) Beym Hutmacher, wlas, ſrſt. 3) der Kittel, halena. 4) Das Oberzeug am Kleide, ſwrſſek.

Uiberzwerch, adv. napřjč, přespřjč.

Uiberzwingen, v. a. podmaniti, přemocy.

Uiblich, adj. obyčegný, usitatus, solitatus solitus; ſeyn, w obyčegi býti; es iſt üblich, geſt obyčeg; werden, zobyčegeti, w zwyk, zwykloſt wgjti; adv. —ně.

Uiblichkeit, f. obyčegnoſt, z obyčegiloſt.

Uibrigens, adv. oſtatně.

Uibung, f. cwičenj; cwik; des Verſtandes, rozumu.

Uibungsſtunde, f. hodina k cwičenj.

Uchſe, f. paždj, axilla.

Ucht, f. ſaumrak, přjtmj.

Uckeley, S. Ukeley.

Ufer, n. břeh, ripa; des Meeres, břeh mořſký, litus.

Ufer-, břežnj; das Uferrecht, břežnj, pobřežnj práwo; die Uferbaukunſt, břežnj ſtawitelſtwj; die Uferkrümme, křiwolakoſt, křiwolačina břehu.

Uferaas, n. gepice, Ephemeris Lin.

Uferſchwalbe, f. břeháček, Hirundo riparia Lin.

Uhr, f. hodina; hora; es iſt ſchon ſechs Uhr, giž ge ſſeſt hodin; es hat ſchon ein Uhr geſchlagen, giž gedna hodina (hodina) odbila; wie viel Uhr iſt es? kolik ge hodin. 2) hodiny, horologium; dim. das Uihrchen, hodinky; eine Sanduhr, ſypacý hodinky; Taſchenuhr, hodinky (do kapſy); die Uhr aufziehen, hodiny natáhnauti; nach der Uhr ſehen, na hodiny ſe podjwati; die Uhr richten, hodiny naſtrogiti, zprawowati.

Uhr-, v hodin, v hodinek, k hodinkám; das Uhrband, pentle v hodinek; die Uhrkette, řetjzek v hodinek; der Uhrſchlüſſel, kljček od hodinek, k hodinkám.

Uhrmacher, m. hodinář; die —inn, hodinářka; Uhrmachergeſell, hodinářſký towaryš.

b Uhrmacherkunſt, f. hodinářſtwj, — treiben, hodinařiti.

Uhrrad, n. kolečko w hodinkách.

Uhrſand, m. pjſek do ſypacých hodin.

Uhrwerk, n. hodiny, hodinkowý ſtrog.

Uhrzeiger, m. rafige, ručička, rafyka, v hodin.

Uhu, m. wýr, weyr, Ulula chalcis Kl.

Ukaſe, f. (beſſer Ukas,) m. rozkaz, vkaz.

Ukeley, f. aukleyka, Cyprinus alburnus Lin.

Ulmbaum, m. gilm.

Ulme, f. die Breitblätterige, gilm, ulmus campestris Lin. 2) Die ſchmalblättrige, waz, ulmus Laevis Lin.

Umackern, v. a. aufreißen, rozworati. 2) Herum, oworati. 3) wyworati; eine Staude, keř.

Umackerung, f. rozworánj, oworánj, wyworánj.

Umändern, v. a. přeginačiti, přeonačiti.

Umänderung, f. přeginačenj, přeonačenj.

Umarbeiten, v. a. předělati; ein Feld, eine Schrift, pole, ſpis.

Umarbeitung, f. předělánj.

Umarmen, v. a. obgjmati, obegmauti, obgjti, objmati. 2) obcowati.

Umarmung, f. obgetj, obgjmánj, objmánj.

Umbehalten, v. a. na ſobě podržeti.

Umbiegen, v. a. ohnauti, zahnauti.

Umbilden, v. a. přeginačiti, přetwořiti.

Umblaſen, v. a. přefauknauti. 2) ofauknauti, vwjti.

Umbrechen, v. a. přelomiti; einen Baum, ſtrom. 2) rozworati; einen Neubruch, nowinu. 3) rozreypati; den Boden, půdu. 4) Herum, olámati, olamowati.

Umbringen, v. a. zabiti, zabjgeti, vſmrtiti; mit Gift, gedem otráwiti.

Umbruch, m. oblom? průlom okolo neb wedlé lomu.

Umdecken, v. a. gináč proſtřjti; das Dach, přepoſſiti ſtřechu.

Umdornen, v. a. otrniti.

Umdrehen, v. a. otočiti, otáčeti; ſich, ſe. 2) zakrautiti, den Hals, krk.

Umdrehung, f. otočenj; das Umdrehen, otáčenj.

Umdrucken, v. a. přetiſknauti, přetlačiti.

Umdruckung, f. přetlačenj, přetiſknutj.

Umduffen Umduften, v. a. owanauti, owoniti.

Umfahen, S. Umfangen.

Umfahren, v. n. zageti ſy, obgjžděti ſy. 2) v. a. obgeti, obgjžděti. b) přegeti, zageti, geda porazyti; ein Kind, djtě.

Umfahrung, f. obgetj, obgjžděnj.

Umfall, m. pád; des Baumes, des Viehes, ſtromu, dobytka.

Umfallen, v. n. padnauti, vpadnauti, přewrcy ſe, zwrátiti ſe; die Mauer iſt umgefallen, zeď padla; in Ohnmacht ſinken und umfallen, omdlew, (foem. omdlewſſi) zwrátiti ſe. 2) zdechnauti, zcýpnauti; das Pferd, kůň.

Umfalzen, v. a. přefalcowati.

Umfang, m. okolek, okolj.

Umfangen, v. a. obehnati; mit einer Mauer, zdj. 2) obgjti, obgjmati, objmati; ſich, ſe. 3) obkljčiti; es umfangen mich die Schmerzen des Todes, obkličugj mne boleſti ſmrti.

Umfärben, v. a. přebarwiti. 2) obarwiti.

Umfärbung, f. přebarwenj.

Umfaſſen, v. a. obložiti, obkládati, zaděblati, wſaditi, mit Edelſteinen, klenoty. 2) obgjti, obgjmati; die Knie, něčj kolena. 3) obſehnauti; mit der Hand, rukau.

Umfaſſung, f. obloženj.

Umflattern, v. a. obtřepetati.

Umflechten, v. a. opleſti.

Umfliegen, v. a. obletowati.

Umfließen, v. a. obliti, obljwati, obtékati, técy okolo.

Umformen, v. a. přetwořiti, přepodobiti.

Umfrage, f. potaz, dotaz, poptáwánj.

Umfragen, v. n. dotazowati ſe, poptáwati ſe, potazowati ſe.

Umführen, v. a. obneſti, obwoditi.

Umfüllen, v. a. přeliti.

Umfüllung, f. přelitj.

Umgaffen, v. rec. lelkowati, zewlowati, lelky chytati.

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Umgänglich, adj. towaryšſký, wljdný; adv. ſky, ně.

Umgeben, v. a. znowu dáti; die Karten, karty. 2) na něco dáti; den Mantel, pláſſť dáti na někoho. 3) obehnati, ohraditi; einen Garten mit einem Graben, zahradu přjkopem. 4) obkljčiti; ein Haus mit Leuten, dům lidmi.

Umgeld, S. Ungeld.

Umgießen, v. a. přeliti; den Wein. 2) obliti; mit Wachs, woſkem.

Umgraben, v. a. přeryti, překopati; ein Beet, záhon. 2) okopati, okopáwati; einen Baum, ſtrom.

Umgraben, n. přerytj.

Umgrabung, f. okopánj, okopáwánj.

Umgränzen, v. a. ohraditi, obmezyti.

Umgränzung, f. ohrazenj, obmezenj.

Umgreifen, v. a. obſáhnauti.

Umgucken, v. rec. ſich, ohljzeti, ohljdati ſe.

Umgürten, v. a. opáſati; einen Degen, kordem, připáſati kord. 2) Anders gürten, přepáſati.

Umhaben, v. a. na ſobě mjti.

Umhacken, v. a. podſekati; einen Baum, ſtrom. 2) oſekati.

Umhalſen, v. a. obgjti, obgjmati.

Umhang, m. opona, zaſtřenj, obeſtřenj, zawěſſenj.

Umhängen, v. a. obwěſyti; einen Mantel, b pláſſť na ſebe wzýti; einem den Mantel, na někoho pláſſť dáti. 2) přewěſyti; die Kleider im Schranke, ſſaty w almaře. 3) owěſyti, owěſſeti.

Umhauen, v. a. podtjti, podſekati, porazyti; einen Baum, ſtrom. 2) herum, obſekati. 3) poſekati; einen Wald, les.

Umhauung, f. podſekánj, poſekánj.

Umher, adv. wůkol, kolem do kola, kolem a kolem; umher mit Golde eingefaßt, wůkol zlatem zadělaný. 2) Er ſahe umher, rozhljdl ſe, rozhljžel ſe; er ſahe um ſich her, hleděl wůkol ſebe; umher liegen, wůkol kolem, do kola ležeti; ſem a tam; umher ſchweifen, ſem a tam ſe plahočiti; umher irren, ſem a tam blauditi.

Umhin, adv. nicht umhin können, nemocy pominauti.

Umhören, v. rec. ſich nach etwas, obeſlýchati.

Umhüllen, v. a. obaliti, zahaliti.

Umhüpfen, v. a. obſkakowati.

Umkehr, f. obrácenj.

Umkehren, v. n. obrátiti ſe, wrátiti ſe, nawrátiti ſe, wraceti ſe; nach Hauſe, domů. b) obrátiti ſe; zur Buße, ku popokánj pokánj. 2) v. a. obrátiti; den Spieß, den Wagen, den Rock, ein Blatt, ſich im Bette, rožeň, wůz, kabát, liſt, ſe w poſteli, einmal, obrátiti; mehrmahl, obraceti ſe. b) fig. er iſt ganz umgekehrt, geſt wſſecken obrácen; alles umkehren, wſſe zwrub naljc obrátiti; eine Stadt, ein Land, měſto wywrátiti, zpřewrátiti, zem popleniti, zhubiti, zkazyti.

Umkehrung, f. obrácenj.

Umkippen, v. n. překlopiti ſe; der Wagen, wůz. 2) v. a. překlopiti; den Stein, kámen.

Umklaftern, v. a. obſážiti, rozpatýma rukama obeknauti (obetknauti.)

Umklafterung, f. obſáženj.

Umklammern, v. a. zaťatými pazaury ſe držeti.

Umkommen, v. n. zahynauti, pogjti, zagjti, ſegjti; vor Kälte, vor Hunger, zymau, hladem; in der Schlacht, w bitwě; durchs Schwert, mečem. 2) fig. zhynauti; nichts umkommen laſſen, nic nenechati zhynauti.

Umkränzen, v. a. owěnčiti, owěncowati.

Umkreis, m. okolek, peripheria; zehn Meilen im Umkreiſe, deſet mil w okrſſlku, w okolj.

Umladen, v. a. přeložiti, překládati.

Umlagern, v. a. přeložiti. 2) oblehnauti, obléhati; eine Stadt, měſto.

Umlauf, m. oběh; des Rades, kola; der Sonne, ſlunce; des Blutes, krwe; des Geldes, peněz. 2) liſt poſelacý, currenda.

Umlaufen, v. a. přeběhnauti, běže porazyti. 2) v. n. objhati, obbjhati; das Rad läuft um, kolo obbjhá, točj ſe. 3) fig. das Geld läuft um, penjze gſau w běhu; ein umlaufendes Schreiben, poſelacý pſanj; b) auf den Gaſſen, po vlicých ſe potlaukati, plahočiti, běhati; das Jahr iſt umgelaufen, rok proběhl, přeběhl; der Bothe iſt viel umgelaufen, poſel ſy mnoho zaběhl.

Umläufer, m. Herumläufer, m. pobuda, běhaun, tulák.

Umlegen, I. v. a. kláſti ſe; das Schiff, der Wind legt ſich um, lodj, wjtr ſe klade. 2) položiti; einen Schrank, ſſkřjni. 3) založiti, zahnauti; ein Blatt, liſt. 4) zahýbati; die Schärfe des Meſſers, eine Nadel, eine Spitze legt ſich um, oſtřj nože, gehla, ſſpička ſe zahýbá. 5) Einen Verband, zawázati; einen Mantel, pláſſť na ſebe wzýti; eine goldene Kette, zlatý řetjzek zawěſyti; den Degen, kord připáſati. 6) přeložiti, překládati; die Häringe, ſlanečky z tuny do tuny; die Soldaten, wogáky. 7) obložiti, obkládati; b den Rand mit Eyern, okragek wegcy. II. v. n. točiti ſe; der Wind, das Schiff legt um, wjtr, lodj ſe točj.

Umleiten, v. a. přeweſti, přewáděti.

Umlenken, v. a. obrátiti, obraceti.

Umleuchten, v. a. oſwjtiti.

Umliegen, v. n. wůkol ležeti; umliegend, okolnj.

Ummachen, v. a. předělati; das Bett, poſtel. 2) přiwázati, zawázati; die Schürze, záſtěru.

Ummauern, v. a. obezdjti.

Ummeſſen, v. a. přeměřiti.

Ummeſſung, f. přeměřenj.

Ummünzen, v. a. přebiti, přemincowati.

Umnähen, v. a. obſſiti, obſſjwati.

Umnebeln, v. a. mhlau zaſtřjti, omhliti.

Umnehmen, v. a. wzýti; einen Mantel, wzýti pláſſť na ſebe; ein Betttuch, do proſtěradla ſe zaobaliti.

Umpacken, v. a. přepakowati. 2) opakokowati opakowati.

Umpanzern, v. a. brněnjm wůkol ozbrogiti, opancýřowati.

Umpfählen, v. a. koljm ohraditi, zakoliti, okoliti, otyniti.

Umpflanzen, v. a. přeſaditi. 2) obſaditi.

Umpflügen, v. a. přeworati.

Umprägen, v. a. přebiti; fig. přeginačiti.

Umrändern, v. a. okolkowati.

Umräumen, v. a. okliditi. 2) přeſſťárati.

Umreiſen, v. a. okolo geti, obgeti, obgjžděti. 2) zageti ſy, zagjžděti ſy.

Umreißen, v. a. zbořiti, pobořiti, zſtroſkotati, rozbořiti; Häuſer, domy. 2) krágeti, rozworati; ein Feld, pole.

Umreiten, I. v. n. zageti ſy na koni. II. v. a. na koni geda porazyti, přegeti, zageti. 2) obgeti, obgjžděti na koni.

Umrennen, v. a. běže porazyti, překotiti.

Umringen, v. a. ohraditi, obehnati; mit einer Mauer, zdj. 2) obkljčiti; den Feind, nepřjtele.

Umringung, f. ohrazenj, obkljčenj.

Umrühren, v. a. promjchati, zamjchati.

Umrührung, f. promjchánj, zamjchánj.

Umſacken, v. a. přeſypati z pytle do pytle.

Umſagen, v. a. wzkázati kolem.

Umſägen, v. a. pilau obřezati. 2) pilau přeřezati.

Umſalzen, v. a. přeſoliti, z nowu ſoliti.

Umſatteln, v. a. přeſedlati. 2) fig. obrátiti.

Umſattelung, f. přeſedlánj.

Umſchaffen, v. a. přetwořiti.

Umſchanzen, v. a. ohraditi, oſſancowati.

Umſcharren, v. a. přehrabati.

Umſchatten, v. a. obſtjniti.

Umſchattung, f. obſtjněnj.

Umſchattig, adj. obſtinný, wkoloſtinný, Periscicus.

Umſchau, f. ohljdnutj ſe o něco.

Umſchauen, v. rec. ohljzeti ſe, ohljdati ſe, ohljdnauti ſe. 2) Als ein Handwerksburſch, gako towaryš o djlo.

Umſchauung, f. ohljzenj.

Umſchaufeln, v. a. přeházeti lopatau.

Umſcheren, v. a. oſtřjhati.

Umſcheinen, v. a. obſwjtiti.

Umſchicken, v. a. kolem poſýlati, obeſlati.

Umſchiffen, v. a. plawiti ſe okolo. 2) v. a. z lodj do lodj přendati; Waaren, zbožj.

Umſchlag, m. proměnina; des Windes, des Wetters, wětru, powětřj; in Umſchlag gerathen, nagednau ſe změniti; des Biers, der Milch, zwrhnutj piwa, mléka. c) nedochodilý porod, abortus. d) obrácenj; der Karte, karty. e) obchod; ſein Umſchlag hat nicht viel auf ſich, geho obchod nenj hrubě walný. f.) trh, jarmark; der Güſtrowſche Umſchlag, kyſtrowſký jarmark. g) weyložek; am Rocke, v kabátu. h) beym Teiche, přjhrázka. i) beym Tuche, pokragek? pláſſť? k) obálka; eines Journals, dennjka. l) ſſupina; an der Nuß, na ořechu. m) oklabdek, obložek; an ein krankes Glied, na nemocný aud; warmer, ohřiwka.

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.

Umſchleichen, v. a. obljzati, oplazowati.

Umſchleyern, v. a. rauſſkau zaſtřjti, obeſtřjti.

Umſchleyerung, f. obeſtřenj rauſſkau.

Umſchlichten, v. a. přerownati.

Umſchlingen, v. a. na kličku, zawázati. 2) obwinauti, obgjti, obgjmati.

Umſchmeißen, v. n. přewrhnauti ſe, přewrcy ſe, zwrhnauti ſe, zwrátiti. v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrhnauti, zwrátiti.

Umſchmelzen, v. a. přepuſtiti. 2) fig. předělati, přetwařiti.

Umſchmieden, v. a. překowati. 2) obkowati.

Umſchmieren, v. a. přemazati. 2) omazati, olepiti.

Umſchnallen, v. a. přezky přepjti, přepnauti. 2) zapjti, zapnauti.

Umſchnüren, v. a. přeſſněrowati. 2) oſſněrowati.

Umſchränken, v. a. oſſraňkowati, ohraditi. 2) fig. obmezyti.

Umſchränkung, f. ohrazenj, obmezenj.

Umſchreiben, v. a. přepſati; einen Brief, pſanj. 2) opſati, opiſowati, circumscribere.

Umſchreibung, f. opſánj; das Umſchreiben, opiſowánj.

Umſchrift, f. opis.

Umſchroten, v. a. ohryzti.

Umſchürzen, v. a. okaſati, podkaſati, ohrnauti, succingere.

Umſchütteln, v. a. zamjchati, zatřáſti.

Umſchütten, v. a. přeliti, přeljwati. 2) rozliti; ein Glas Bier, ſklenicy piwa. 3) zamjchati; eine Arzeney, ljk. 4) obliti, einen Baum, mit Waſſer, ſtrom wodau, obſypati; mit Erde, zemj.

Umſchweif, m. zacházka; zu Pferde oder Wagen, zagjžďka; einen Umſchweif machen, nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) fig. okolek, oklika, zápolj, ambages; Umſchweife machen, okolkowati, okliky dělati; wozu ſo viele Umſchweife, nač, k čemu tolik cáru, brykulj.

Umſchweifen, v. n. okolkowati, okliky dělati. 2) potkaukati potlaukati ſe, pobudowati ſe, laudati ſe.

Umſegeln, v. n. oklikau ſe plawiti. 2) v. a. lodj wrazyti na něco, zſtroſkotati. b) okolo ſe plawiti.

Umſehen, v. rec. ſich, ohljdati ſe, obezřjti ſe, ohljdnauti ſe; ſich nach Jemanden, na někoho. 2) wůkol hleděti, ohljžeti ſe, rozhljžeti ſe; ſich im Zimmer, w pokogi. 3) prohljdnauti; ſich ein wenig in der Welt, trochu ſwět.

Umſetzen, v. a. přeſaditi; Bäume, ſtromy. 2) obrátiti; der Wind ſetzt ſich um, wjtr b ſe obracý. 3) freymarčiti; Waaren gegen Waaren, zbožj za zbožj. 4) obſaditi; einen Teich, Garten mit Bäumen, rybnjk, ſtromy; einen Garten, zahradu wysaditi.

Umſinken, v. n. praſſtiti ſebau, meyknauti ſebau.

Umſinnen, v. n. přemeyſſleti.

Umſitzen, v. n. wůkol ſeděti.

Umſonſt, adv. darmo; geben, dáti. b) nadarmo; es iſt alles umſonſt, wſſe ge nadarmo. 3) zadarmo; ich will es nicht einmal umſonſt, nechcy toho ani za darmo.

Umſpannen, v. a. přepřáhnauti, die Pferde, koně. 2) obeknauti, obetknauti; ſie iſt ſo ſchlank, daß man ſie umſpannen könnte, geſt tak ſſtjhlá, žeby ſe obeknauti, přeſſtjpnauti mohla.

Umſpannung, f. přepřáhnautj. 2) obeknutj.

Umſpinnen, v. a. zapřjſti, opřjſti.

Umſpringen, v. a. ſkokem roztlaucy. 2) fig. zacházeti; er weiß damit umſpringen, wj gak s tjm zacházeti; ſo ſpringt man mit mir um? tak ſe ſemnau zacházý?

Umſtand, m. přjpadnoſt, (obſtognoſt?) okoličnoſt, circumstantia. 2) Umſtände, pl. okonowánj, okolky, okolkowánj, ohne Umſtände, bez okolků. 3) záwada; das kann ihm Umſtände machen, to mu může překážku, záwadu činiti.

Umſtändlich, adj. okoličný, adv. —ně, ſe wſſemi přjpadnoſtmi.

Umſtändlichkeit, f. podrobnoſt, zewrubnoſt, obſſjrnoſt.

Umſtechen, v. a. přeryti; ein Beet, záhon. 2) přehoditi, přeházeti; das Getreide, obilj.

Umſtecken, v. a. přeſtrčiti, přeſtrkati. 2) obſtrkati.

Umſtehen, v. a. die Umſtehenden, obſtogjcý, wůkol ſtogjcý.

Umſtellen, v. a. přeſtawiti; die Bücher, knihy. 2) obſtawiti; den Tiſch mit Stühlen, ſtůl ſtolicemi.

Umſtören, v. a. přeſſťárati.

Umſtoßen, v. a. porazyti; ein Glas, ſklenicy. 2) fig. ruſſiti, wywrátiti, zruſſiti; ein Teſtament, ein Geſetz, kſſaft, zákon. 3) wywrátiti, porážeti, zmjtati; die Beweiſe, důwody.

Umſtoßung, f. poraženj, zruſſenj, wywrácenj, poráženj.

Umſtrahlen, v. a. obgaſniti, oſwjtiti.

Umſtrahlung, f. obgaſněnj, oſwjcenj.

Umſtreichen, v. a. obmazati. 2) v. n. taulati ſe, potlaukati ſe. 3) přemazati.

Umſtreuen, v. a. obſypati.

Umſtreuung, f. obſypánj.

Umſtricken, v. a. přewázati, přepleſti, přeſſtrykowati. 2) opleſti. 3) oſydly zapleſti.

Umſtrömen, v. a. otýkati, obtýkati, técy okolo.

Umſturz, m. wrácenj; eines Baumes, wywrácenj ſtromu, zalom, weywrat; eine Mauer, zbořenj, rozwalenj, sſutj zdi; Wagens, přewrácenj, zwrat; fig. eines Reichs, přewrácenj řjſſe.

Umſtürzen, v. n. zwrátiti ſe, wywrátiti ſe; der Baum, ſtrom. b) zbořiti ſe; die Mauer, zeď. c) zwrcy ſe, zwrátiti ſe; der Wagen, wůz. 2) zwrcy, zwrátiti. b) zbořiti. 3) poklopiti; ein Gefäß, nádobu.

Umſuchen, v. a. přeſſtárati.

Umtauſch, n. ſměna.

Umtauſchen, v. a. ſměniti.

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.

Umtönen, v. a. obeznjti.

Umtragen, v. a. obnáſſeti, roznáſſeti.

Umtreiben, v. a. honiti, hnáti do kola; das Rad, kolo. 2) proháněti; Jemanden, někoho.

b Umtreten, v. a. poſſlapati; Getreide, obilj. 2) přeſtaupiti, překročiti.

Umtrieb, m. oběh.

Umtritt, m. přeſtaupenj, překročenj.

Umufern, v. a. obřežiti.

Umwachen, v. a. dokola oſtřjhati.

Umwachſen, v. a. obroſtati, obrůſti; mit Fett, tukem; umwachſen, obroſtlý.

Umwälzen, v. a. přewaliti; einen Stein, kámen; fig. eine Regierung, přewrátiti řjzenj.

Umwälzung, f. přewalenj, přewrácenj, wywrácenj.

Umwandeln, v. a. přeonačiti, přeginačiti, přeměniti.

Umwandlung, f. přeginačenj, přeměněnj.

Umwächſeln, v. n. ſměniti, proměniti. b) ſtřjdati ſe, alternare; zwey Sänger, dwa zpěwácy. 2) v. a. přezauti; die Schuhe, ſtřewjce. 6)3 ſtřjdati.

Umweg, m. zacházka; zu Wagen oder zu Pferd, zagjždka, zágezd; nehmen, zagjti ſy, zacházeti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) okolek, zápolj; Umwege ſuchen, okolků hledati.

Umwehen, v. a. wánjm wywrátiti, wywáti; einen Baum, ſtrom. 2) owáti, owjti, owjwati; der Wind das Haus, wjtr, dům.

Umwenden, v. a. obraceti, obrátiti; den Wagen, das Getreide, Blatt, den Sünder, wůz, obilj, liſt, hřjſſnjka; der Wind wendet ſich, wjtr ſe obracý; umgewandte Schuhe, obrácené ſtřewjce. 2) točiti, otáčeti.

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.

Umwindeln, v. a. přewinauti, přewinowati.

Umwindelung, f. přewinutj.

Umwinden, v. a. přewiti; das Garn, přjzy. 2) owiti; das Band, pentli; das Haupt, hlawu.

Umwölken, v. a. zamračiti; ſich, ſe, obnubilare.

Umwühlen, v. a. rozryti, přeryti. 2) fig. přeſſtárati.

Umzäunen, v. a. oplotiti, plotem ohraditi, obehnati, circumsepire circumsaepire.

Umzäunung, f. oplocenj, ohrazenj.

Umzechig, adj. ſeyn, ſtřjdati ſe.

Umzeichnen, v. a. přeznamenati. 2) oreyſowati. 3) obznamenati, wůkol wyznamenati.

Umzichen Umziehen, v. n. ſmeykati ſe, ſmolýkati ſe, plahočiti ſe, taulati ſe; in der Welt, po ſwětě. b) ſtěhowati ſe, přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přewlecy, přewljkati; ſich, ſe. b) přezauti, přezauwati; die Strümpfe, die Schuhe, punčochy, ſtřewjce. c) fig. potahowati; Jemanden, někoho. d) obgjti, obcházeti; das Land, zemi. e) obtáhnauti, obtahowati, obtočiti; einen Wald mit Netzen, les ſytj. f) zatahowati ſe; der Himmel umziehet ſich mit Wolken, nebe ſe mračny zatahuge.

Umzingeln, v. a. ohraditi, eine Stadt mit einem Walle, oſſancowati. 2) obkljčiti.

Umzirkeln, v. a. okraužiti.

Umzirken, v. a. obmezyti.

Umzug, m. ſmeykánj, ſtěhowánj, přewljkanj, přezutj, obtaženj.

Unabänderlich, adj. nezměnitedlný, nezginačitedlný.

Unabänderlichkeit, f. nezměnitedlnoſt.

Unabhängig, adj. nepodrobený, ſoběwolný, b nezáwiſný, independens; die —keit, nezáwiſnoſt, ſoběwolnoſt.

Unabläſſig, adj. nevſtálý, nevſtawný, vſtawičný, adv. —le, ně, bez vſtánj.

Unableglich, adj. neſložitedlný, železný.

Unabſehbar, adj. nedohljdný; ol. nedozýramý. die —keit, nepřehljdnoſt.

Unabſonderlich, adj. nerozlučitedlný.

Unachtbar, adj. malowážný; die —keit, malowážnoſt.

Unachtſam, adj. nepozorný, newſſjmawý.

Unadelig, adj. nevrozený, neſſlechtický.

Unähnlich, adj. nepodobný; ſeyn, nepodobiti ſe; die —keit, nepodobnoſt.

Unangefochten, praet. nedotknutý; laſſen, nedotýkati ſe.

Unangenehm, adj. nepřjgemný.

Unangeſehen, adv. neohlédage ſe, nehledě, bez ohledu; ſeines Alters, na geho wěk.

Unannehmlich, adj. nepřjgemný. 2) nepřigmutedlný; die —keit, nepřjgemnoſt; ich habe verſchiedene Unannhemlichkeit mit ihm, mám s njm rozličné opletky, neſnáze.

Unanſäſſig, adj. nevſedlý; die —keit, nevſedloſt.

Unanſehnlich, adj. nezhledný, nepatrný; ein Menſch, nepatrný, nezhledný, neoſobný člowěk; die —keit, nepatrnoſt, nezhlednoſt, neoſobnoſt.

Unanſtändig, adj. neſluſſný, indecens; die —keit, neſluſſnoſt.

Unanſtößig, adj. neauražčiwý, nepohorſſliwý; die —keit, nepohorſſliwoſt.

Unart, f. nemraw, nezpůſob.

Unartig, adj. nezpůſobný.

Unaufhörlich, adj. vſtawičný, nevſtalý, adv. —ně.

Unauflöslich, adj. nerozlučitedlný, nerozwazatedlný, nerozborný. 2) nerozwinutedlný, nerozhodnutedlný; die —keit, dlnoſt.

Unausbleiblich, adj. newyhnutedlný, giſtý, giſtotný, nepochybný; adv. —ně; die Strafe iſt unausbleiblich, treſt geſt giſtý.

Unausführlich, adj. newywedený, die —keit, noſt.

Unausgeſetzt, adj. nepřjtržný, vſtawičný; adv. bez přjtrži, bez přeſtánj.

Unauslöſchlich, adj. nevhaſytedlný; Feuer, oheň. 2) newymazatedlný; Schimpf, hana. 3) nevkogitedlný, neſmjřitedlný; Haß, záſſtj.

Unausſprechlich, adj. newyſlowitedlný, newyprawitedlný; adv. —ně; die —keit, noſt.

Unbändig, adj. nezbedný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unbarmherzig, adj. nemiloſrdný; adv. —ně; die —keit, nemiloſrdenſtwj.

Unbärtig, adj. holobradý; ein Unbärtiger Junge, holobrádek; adv. —tě.

Unbau, m. ein Feld, zanedbánj polj; in Unbau kommen laſſen, zanedbati pole.

Unbeantwortlich, adj. nezodpowědný; die —keit, noſt.

Unbedacht, adj. nerozmyſlný, nepowážliwý, adv. —wě.

Unbedacht, m. nerozmyſl, nepowáženj, nerozwáženj.

Unbedächtig, adj. nerozwážliwý; adv. —wě.

Unbedachtſam, adj. nerozwážliwý; adv. —wě.

Unbedeckt, adj. nepřikrytý; mit unbedecktem Haupte, mage nemage na hlawě.

Unbedeutend, adj. nepatrný, chatrný; adv. —ně.

Unbedingt, adj. neobmezený; adv. bez obmezenj, bez wýminky; die —heit, noſt.

Unbeerbt, adj. bezdědičný; adv. bez dědiců.

Unbefangen, adj. nepogatý; adv. —tě; die —heit, —toſt.

Unbefleckt, adj. nepoſſkwrněný; adv. —tě —ně; die —heit, nepoſſkwrněnoſt.

Unbefugniß, f. bezprawj.

Unbefugt, adj. bezpráwný, práwa nemagicý, nenáležitý; adv. —ně, tě; die —heit, noſt, toſt.

b Unbegreiflich, adj. nepochopitedlný; adv. —ně, die —keit, noſt.

Unbehaglich, adj. nepřjgemný, nepohodlný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unbeherzt, adj. neſmělý, baba.

Unbehülflich, adj. nepomocný. 2) negapný.

Unbehutſam, adj. neopatrný; adv. —ně; die —keit, noſt.

Unbekannt, adj. neznámý; nepowědomý; adv. —mě; es iſt dir nicht unbekannt, nenj tebe tagno, tobě nepowědomo, neznámo.

Unbekümmert, adj. bezſtaroſtný; adv. —ně; darum laſſen ſie ſich unbekümmert, o to nemagj péče.

Unbelebt, adj. bezžiwý, nežiwý, adv. —wě. die —heit, bezžiwoſt, nežiwoſt.

Unbeleſen, adj. w knihách nezběhlý; die —heit, nezběhloſt w knihách.

Unbelieben, n. neljboſt; an etwas empfinden, neljboſt nad něčjm mjti.

Unbeliebig, adj. nelibý.

Unbemerkt, adj. nepoſtřehnutý, nepozorowaný; konnte dir dieſes unbemerkt bleiben? mohloli to tebe zůſtati tagno? nemohllis toho poſtřehnauti.

Unbenannt, adj. negmenowaný.

Unbenommen, adj. es bleibt dir ſolches zu thun unbenommen, nebránj ſe ti, to činiti.

Unbequem, adj. nepřjležitý, nepřjhodný, nepohodlný, adv. —tě, ně; kommen, přigjti newhod; die —keit, toſt, noſt.

Unberathen, adj. nerazený; adv. bez rady. 2) newybytý, newdaný.

Unberedſamkeit, f. newýmluwnoſt.

Unberedt, adj. nemluwný. 2) newýmluwný. adv. —ně.

Unberitten, adj. neobgežděný; ein Pferd, kůň. 2) bezkonný; ſeyn, neměti, býti bez koně.

Unberufen, adj. nepowolaný, nezawolaný. 2) nezlopowěſtný.

Unbeſchadet, adv. bez vraženj, bez vbljženj; deiner Ehre, twé cti.

Unbeſchädigt, adj. nevražený, nevſſkozený.

Unbeſcheiden, adj. nemjrný, neſkrowný, nepočeſtný, immodestus; adv. —ně; die —heit, noſt.

Unbeſcholten, adj. zachowalý, dobropowěſtný; adv. le, ně.

Unbeſchreiblich, adj. newyprawitedlný, newyſlowitedlný; adv. ně; die —keit, noſt.

Unbeſchwerlich, adj. netěžek, neobtjžný; adv. ſeyn, nebyti těžek.

Unbeſchwert, adj. obtjžený; adv. geben ſie mir unbeſchwert das Buch, nenjli gim za těžko, podagj mi tu knjhu; laſſen, neobtěžowati, nebyti těžek.

Unbeſonnen, adj. nerozmyſlný, neſmyſlný, adv. —ně; die —heit, neſmyſlnoſt.

Unbeſtand, m. neſtáloſt; des Kaufes, kaupě. 2) nevſtawičnoſt.

Unbeſtändig, adj. neſtálý. 2) nevſtawičný, adv. —le, ně; die —keit, loſt, noſt.

Unbeſtechlich, adj. neporuſſitedlný; die —keit, noſt.

Unbeſtimmt, adj. nevſtanowený, nevrčitý, nevrčený, adv. —ně, tě.

Unbetrüglich, adj. nepodwodný, neklamawý, neomylný, adv. —ně, wě.

Unbeweglich, adj. nepohnutedlný; Pfeiler, piljř; ein Mann, muž. 2) nemohwitý, nemowitý; Güter, ſtatky.

Unbewohnbar, adj. nebydlitedlný, adv. —ně, die —keit, noſt.

Unbewußt, adv. newědomo, nepowědomo; es iſt mir unbewußt, nenj mi powědomo, wědomo; er war ſich ſeiner unbewuſt, nebyl ſobě ſwědom, powědom.

Unbezeugt, adj. neoſwědčený; adv. bez oſwědčenj.

Unbezwinglich, adj. nepodmanitedlný; adv. —ně; die —keit, noſt.

Unbiegſam, adj. neohebný; adv. —ně; die —keit, noſt.

b Unbild, n. přjſſera, obluda, haſtroš, ohawa.

Unbilde, f. Unbild, n. křiwda, přjkořj.

Unbildlich, adj. neobrazný.

Unbillig, adj. neſluſſný. 2) neſprawedliwý; ein Mann, muž; ein Preis, cena, adv. —ně, wě; die —keit, noſt, woſt.

Unblutig, adj. nekrwawý; adv. —wě.

Unboth, n. mrcha podánj.

Unbrauchbar, adj. nevžitečný; die —keit, noſt.

Unbußfertig, adj. nekagjcý, nekagjcný; adv. —ně, die —keit, nekagjcnoſt.

Unchriſt, m. nekřeſťan.

Unchriſtlich, adj. nekřeſťanſký, adv. —ſky; die —keit, nekřeſťanſtwj.

Und, conj. a, et; ich und du, gá a ty. 2) und auch, y; mir und auch ihr, my i wy. 3) er kam und weinte, přiſſed plakal; ich ſtehe und warte, ſtoge čekám; er ſaß und ſchlief, ſedě ſpal.

Undank, m. newděčnoſt.

Undankbar, adj. newděčný, ingratus; adv. —ně; die —keit, noſt.

Undauung, f. nezažitj, nezažjwánj.

Undenkbar, adj. nepomyſlitedlný.

Undenklich, adj. nepamětný, adv. —wě; vor undenklichen Zeiten, od nepaměti lidſké.

Undeutlich, adj. nezřegmý, nezřetedlný, newýſlowný, neſrozumitedlný. 2) neſwětlý, negaſný; undeutliche Begriffe, neſwětlá ponětj, pochopenj; adv. —ně; die —keit, noſt.

Undeutſch, adj. nedobře německý. 2) neſrozumitedlný.

Undienlich, adj. nevžitečný, neplatný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Undienſt, m. neſlužba, zlá ſlužba.

Undienſtfertig, adj. neſlužebný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unding, m. nic, nicota; hölzernes Eiſen iſt Unding, dřewěné železo nenj nic.

Undurchdringlich, adj. neproniklý, adv. —le; die —keit, loſt.

Undurchſichtig, adj. neprohljdný, neprozračný; adv. —ně; die —keit, noſt.

Unebene, f. nerownoſt.

Unecht, adj. faleſſný; Steine, Perlen, kameny, perly. 2) neprawý, z lewého boku; Kinder, děti z lewého boku;

Unedel, adj. nevrozený, ignobilis. 2) faleſſný; Steine, kameny. 3) neſſlechetný; Handlungen, gednánj.

Unehe, f. ſauložnictwj, ſauloženj, concubinatus.

Unehelich, adj. nemanželſký, z ſmilſtwa, z lewého boku zplozený.

Unehrbar, adj. nepočeſtný, nepoctiwý, adv. —ně, wě; die —keit, noſt.

Unehre, f. nečeſt.

Unehrlich, adj. nectný, bezectný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unehſe, adj. negedlý.

Uneigennützig, adj. nezyſſtný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Uneingedenk, adv. nepamětliw; einer Sache, něčeho.

Uneinig, adj. neſgednocený, neſworný; ſeyn, ſwářiti ſe, neſnadniti ſe, na ſpor, na ſſtjru ſobě býti.

Uneinigkeit, f. neſwornoſt, neſgednocenoſt.

Uneins, adv. ſeyn, na ſſtjru, na ſpor ſobě býti, newražiti na ſebe, neſnadniti ſe; werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe.

Unempfänglich, adj. negemný; adv. —ně; die —keit, noſt.

Unempfindlich, adj. nečitedlný, zmrtwělý. 2) nečitedlný, adv. —ně; die —keit, noſt, loſt.

Unendlich, adj. neſkončený, neſkonalý, adv. —ně, le; die —keit, noſt, loſt.

Unentbehrlich, adj. newyhnutedlně potřebný; adv. —ně; die —keit, newyhnutedlná potřeba.

Unentfallen, adv. es iſt mir unentfallen, newyſſlo mi z paměti.

Unentgeldlich, adj. darmo, za darmo, bez peněz.

Unenthaltſam, adj. nezdrželiwý.

b Unentſchieden, adj. nerozhodnutý, nerozſauzený.

Unentſchloſſen, adj. nerozmyſſlený, rozpačný, na rozpacých; die —keit, noſt.

Unentſinnlich, adj. nepamětný; von unentſinnlichen Zeiten, od nepamětných čaſů.

Unentwickelt, adj. nerozwinutý.

Unerachtet, S. Ungeachtet.

Unerbittlich, adj. nevproſytedlný, adv. ně; die —keit, noſt.

Unerfahren, adj. nezběhlý, nezkuſſený.

Unerforſchlich, adj. newyzkaumatedlný, newyzpytatedlný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unerfreulich, adj. nepotěſſitedlný.

Unergänzlich, adj. nedoplnitedlný, nedocelitedlný.

Unergründlich, adj. newyhlaubatedlný, newyhlubný, newyſtižitedlný, newyſtihlý, adv. —ně, le; die —keit, noſt, loſt.

Unerheblich, adj. nepatrný, chatrný, nedůležitý; adv. —ně, tě.

Unerhört, adj. neſlýchaný, inauditus. 2) oſlyſſený; eine Bitte laſſen, oſlyſſeti.

Unerinnerlich, adv. das iſt mir unerinnerlich, to mi nenj w paměti, nelze ſe na to vpamatowati.

Unerkenntlich, adj. nevznalý; adv. —le; die —keit, loſt.

Unerklärbar, adj. newygaſnitedlný.

Unerlaubt, adj. nedowolený.

Unerleidlich, adj. neſneſytedlný, neſtrpitedlný.

Unermeßlich, adj. neſmjrný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unermüdet, adj. nevnawený, nevſtalý, adv. —ně, le.

Unermüdlich, adj. nevnawitedlný, adv. —ně, die —keit, noſt.

Unerreichbar, adj. nepoſtižitedlný, newyſtižitedlný, die —keit, noſt.

Unerſättlich, adj. nenaſylitedlný nenaſytitedlný, nenaſycený, insatiabilis.

Unerſchöpflich, adj. newywažitedlný.

Unerſchütterlich, adj. neotřeſený, nezklatitedlný.

Unerſetzlich, adj. nenabytný, nenahraditedlný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Unerſteiglich, adj. nepřjſtupný, nepřjchodný, die—keit, noſt.

Unerträglich, adj. neſneſytedlný; die —keit, noſt.

Unerwartet, adj. nenadálý, adv. —le, z nedogipky.

Unerwecklich, adj. neprobuditedlný.

Unerweislich, adj. neprůkazný, nedůkazný; die—keit, noſt.

Unerwogen, adv. S. Ungeachtet.

Unerzogen, adj. newychowaný.

Unfähig, adj. neſchopný.

Unfall, m. pohroma, pád, nehoda, zlá přjhoda; zu Unfall kommen, pád wzýti, k pádu přigjti.

Unfehlbar, adj. neomylný, infallibilis. 2) nepochybný, ně, bez pochyby, die —keit, noſt.

Unfern, adv. nedaleko.

Unfertig, adj. lehkomyſlný.

Unflath, m. neřád, nečiſtota, neſſwara. 2) Eine Perſon, cunda, cumpljk, ſſlundra. neřád, ohawa.

Unfläther, m. praſe člowěk, neřád, ſwiňák. foem. ſwině.

Unflätherey, f. praſectwj, ſwiňſtwj, ſwiňſtwo; treiben, oplzloſt, nečiſtotu páchati, ſmilniti.

Unfläthig, adj. neřádný, nečiſtý, neſſauſtný. 2) ſwiňſký, praſecý, oplzlý, mrzký, neřádný, adv. oplzle; die —keit, nečiſtota, neřádnoſt, oplzloſt, mrzkoſt.

Unfleiß, m. nepilnoſt, —ig, nepilný, adv. —ně.

Unform, m. nezpůſob.

Unförmlich, adj. neſpůſobný, netrefný, neſtwůrný, neforemný, networný; die —keit, noſt.

Unfreund, m. nepřjtel.

b Unfreundlich, adj. nelaſkawý, nepřjwětiwý, neweſelý; unfreundliches Wetter, nepřjgemné powětřj; die —keit, woſt, loſt.

Unfreundſchaft, f. nepřátelſtwj; —lich, adj. — nepřátelſký.

Unfrey, adj. neſwobodný, poddaný.

Unfriede, m. nepokog, rozbrog.

Unfriedlich, adj. nepokogný, rozbrogný; die —keit, noſt.

Unfruchtbar, adj. neaurodný, neplinný; das Feld, d. Baum, pole, ſtrom. 2) neplodný; die —keit, noſt; das Weib, žena.

Unfug, m. bezpráwj. 2) nezbednoſt, allen Unfug geſtatten, pauſſtěti folk, folkowati.

Unfüglich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný; das iſt unfüglich, to nenj přjhodné, nenj whod.

Unfugſam, adj. nepowolný.

Ungangbar, adj. neberný; Münze, mince. 2) neobyčegný; Worte, ſlowa. 3) bezceſtný, neſchodný, invius; ein ungangbarer Weg, bezceſtj; die —keit, noſt.

Unganz, adj. pleniwý; Eiſen, železo.

Ungar, Unger, m. Vher, Maďar, Hungarus; die —inn, Vherka, Maďarka.

Ungariſch, adj. vherſký; die Ungariſche Sprache, vherčina, vherſſtina.

Ungarn, Ungern, Vhry, Hungaria.

Ungeachtet, adj. newzácný, malowážný, newſſjmaný. 2) nehledě, neohljdage ſe, bez ohledu; deſſen, na to. 3) ač, ačkoli; er kann es nicht, ungeachtet er ſo groß iſt, nemůže, nenj s to, ač geſt tak weliký.

Ungeahndet, adj. nekáraný; adv. bez káry, káránj; etwas ungeahndet hingehen laſſen, něco bez káry prominauti.

Ungeberde, f. vkřiwowánj.

Ungeberdig, adj. ſich ſtellen, vkřiwowati ſe.

Ungebräuchlich, adj. neobyčegný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Ungebührend, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný.

Ungebührlich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný, adv. —tě ně; die —keit, toſt, noſt.

Ungebunden, adj. newázaný; Buch, Rede, knjha, řeč. 2) proſtopáſſný, newázaný; Leben, žiwobytj, adv. —ně; die —heit, noſt.

Ungedrungen, adj. nenucený; die —heit, noſt.

Ungeduld, f. netrpěliwoſt.

Ungeduldig, adj. netrpěliwý; adv. —ně wě; die —keit, netrpěliwoſt.

Ungeehrt, adj. nectěný.

Ungefähr, adj. nenadálý, náhlý; Tod, ſmrt. 2) náhodný; adv. náhodau; wenn es ſich ungefähr treffen ſollte, kdyby ſe náhodau ſtalo, přihodilo. 3) bez mála, ſkoro, aſy; ungefähr eine Stunde, ſkoro hodinu; ſo groß als ungefähr mein Daumen, weliký ſkoro, téměř gako můg palec. 4) maně, manj; etwas nur ungefähr meſſen, wiſſen, něco maně měřiti, wěděti.

Ungefähr, n. náhoda.

Ungefällig, adj. nelibý; das iſt mir ungefällig, to ge mi nelibo, nenj mi libo.

Ungefärbt, adj. nebarwený, nezbarwený, fig. neljčený.

Ungegeſſen, adj. negedený. 2) adv. bez oběda, bez wečeře; ungegeſſen zu Bette gehen, bez wečeře gjti ſpat.

Ungegründet, adj. nedůwodný, základu nemagjcý, adv. —ně.

Ungehalten, adj. nedržený. 2) prchliwý; ein ungehaltener Menſch, prchljk, ſrch; ungehalten ſeyn, durditi ſe, rozprchliti ſe, zpauzeti ſe; werden ſie nur nicht ungehalten, gen ſe nehněwagj, nezpauzegj.

Ungeheißen, adj. newelený; adv. bez poručenj, bez welenj, bez rozkazu; thun, činiti.

Ungeheuchelt, adj. bezpokrytný, vpřjmý, adv. bez pokrytſtwj, vpřjmě.

Ungeheuer, adj. neſkřjſſený, náramný, hrozný, vkrutný; ein ungeheuerer Menſch, b neſſkřjſſený neſkřjſſený, náramný. 2) potworný, zpotwořilý člowěk.

Ungeheuer, n. potwora, monstrum.

Ungehindert, adj. nepřekážený, adv. bez překážky; etwas thun, něco činiti.

Ungehörig, adj. nenáležitý, nepatřjcý; das iſt dazu ungehörig, to nepatřj k tomu.

Ungehorſam, adj. nepoſluſſný; ein Ungehorſamer, nepoſluſſnjk.

Ungehorſam, m. nepoſluſſenſtwj.

Ungeiſtlich, adj. neduchownj.

Ungeld, n. wáha, wážnice.

Ungelegen, adj. nepřjležitý, nepřjhodný. 2) newhod; ſie kommen mir ſehr ungelegen, přicházegj mi welmi newhod.

Ungelegenheit, f. nepřjležitoſt, nepřjhodnoſt.

Ungelehrig, adj. negemný, nevčeliwý, indocilis; adv. —wě; die —keit, woſt.

Ungelehrt, adj. nevčený; ein Ungelehrter, nevčenec, nevmělec, nedovk.

Ungelehrſamkeit, f. nevčenoſt.

Ungelenk, adj. neohebný, neobratný, nemotorný, adv. —ně, die —heit, noſt.

Ungelöſcht, adj. nehaſſený; Kalk, wápno.

Ungemach, n. neſnáze, neſnáz.

Ungemächlich, adj. nepohodlný, adv. —ně; die —keit, noſt.

Ungemäß, adj. nepřjſluſſný, adv. —ně.

Ungemein, adj. neobyčegný, obzwláſſtnj; etwas Ungemeines! něco obzwláſſtnjho! náramně, hrozně, až hrůza; groß, weliký.

Ungemeſſen, adj. nezměřený, nevrčitý.

Ungenannt, adj. negmenowaný; ein ungenannter Schriftſteller, bezegmený bezegmenný ſpiſowatel.

Ungeneigt, adj. nenáchylný, nenáklonný, nenakloněný; adv. —ně; die —heit, noſt.

Ungenießbar, adj. nepožiwatedlný, co nenj k požjwánj; die —keit, noſt.

Ungenoß, m. nedruh: a) neſpolečnjk. d)b) ginſſjho ſtawu.

Ungenoſſen, adj. nevžitý; das wird ihm nicht ungenoſſen hin gehen, to ſe mu bez káry, bez treſtu nepromine.

Ungerade, adj. nerowný, inaequalis; eine Linie, lina. 2) lichý, impar; Gerade Ungerade, lich ſuda.

Ungerathen, adj. nezdařilý, wyrodilý, nezdárný, nezwedený, nepodařilý.

Ungerechnet, adj. nepočetný, adv. nepočjtage; alles dieſes ungerechnet, wſſeho toho nepočjtage.

Ungerecht, adj. neſprawedliwý, injustus; adv. —wě.

Ungerechtigkeit, f. neſprawedliwoſt, injustitia.

Ungereimt, adj. nerymowaný. 2) neſpůſobný, nemotorný; ein ungereimter Menſch, nemotora; die —heit, noſt.

Ungern, adv. nerad, nerád, bezděky, bezdečně bezděčně.

Ungerochen, adj. nemſſtěný, adv. bez pomſty.

Ungeſäumt, adj. nezawraubený, neobraubený; Schnupftuch, ſſátek na nos. 2) nemeſſkawý; adv. bez meſſkánj, bezprodlenj, nemeſſkage; kommen, přigjti.

Ungeſchehen, adj. neſtalý; was geſchehen iſt, kann nicht ungeſchehen gemacht werden, co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže.

Ungeſcheid, adj. nerozumný; die —heit, noſt.

Ungeſcheut, adj. neoſteychawý. 2) neſtaudný, necudný, adv. —wě; ně.

Ungeſchicklich, adj. nezpůſobný; S. Ungeſchickt.

Ungeſchicklichkeit, f. nezpůſobnoſt, nezpůſobiloſt, neohrabanoſt, nemotornoſt, neobratnoſt.

Ungeſchickt, adj. neſchopný, nezpůſobný, nemotorný; ein ungeſchickter Menſch, nemehlo, nemotora, newtipa; adv. —ně.

Ungeſchlacht, adj. humpolácký; ein ungeſchlachter Menſch, humpolák, hulwát.

Ungeſchliffen, adj. nebrauſſený; fig. newycepowaný, nehoblowaný, neohrabaný, adv. —ně; die —heit, noſt.

b Ungeſchmack, adj. nechutný, galowý; adv. bez chuti.

Ungeſchmeidig, adj. potočitý, hladký, mrſſtný, ohebný; die —keit, toſt, koſt, noſt.

Ungeſchoren, adj. neholený, neoſtřihaný, adv. —ně; fig. laß ihn ungeſchoren, neſſiď ho; něteyrey neteyrey ho, nech ho na pokokogi pokogi, netrmáceg ho.

Ungeſellig, adj. netowaryšſký, adv. —ſky; die —keit, netowaryšſtwj.

Ungeſittet, adj. nemrawný.

Ungeſprächig, adj. nehoworný, nemluwný; die —keit, noſt.

Ungeſtalt, adj. Ungeſtaltet, adj. neſličný, networný, potworný, znetwořilý, zpotwořilý, nezpůſobný.

Ungeſtümm, adj. bauřliwý, impetuosus; ein ungeſtümmer Menſch, buřiwog, adv. —wě; anklopfen, zatřjſkati, hurtem zatlaucy na dwéře; ſchreyen, naparowati ſe, křičeti co chřtánu mjti, hulákati.

Ungeſtümm, m. et n. bauře; des Meeres, moře; 2) prudkoſt bauře, bauřliwoſt; des Herzens, der Leidenſchaft, ſrdce, náružiwoſti.

Ungeſund, adj. nezdrawý; etwas ungeſundes, nezdrawota; adv. —wě; die —heit, nezdrawj.

Ungethüm, n. ſtraſſidlo, přjſſera, přjſtrach, přelud, obluda.

Ungetreu, adj. newěrný, zpronewěřilý.

Ungewiß, adj. negiſtý, negiſtotný, incertus; adv. —ſtě, ně; das ungewiſſe Geſchlecht, ſtřednj (ničj?) pohlawj.

Ungewiſſenhaft, adj. neſwědomitý; adv. —tě; die —igkeit, toſt.