V.

Vagabunde, m. ſwěták, tulák, ſwětoběžnjk; foem. ſwětačka, tulačka, ſwětoběžnice.

Valant, m. čert.

Valentin, m. Walentýn; die —entinskrankheit, der Velten-Tanz, padaucý nemoc; Potz Velten! hrome!

Vampyr, m. wlkodlak? ſtřebikrew? Vampyrus Lin.

Vannille, f. Wanilie, Epidendrum Vanilla Lin.

Vaſall, m. náprawnjk, Vasallus.

Vater, m. pl. otec, pater; gemein, táta, tatjk; dim. das Väterchen, tatjček; dem Vater nachſchlagen, wrcy ſe po otcy, potatiti ſe; des Vaters, otcůw; Vater des Erzes, nyſyk.

Vater-, otcowſký; das Vaterherz, otcowſké ſrdce.

Vaterbruder, m. ſtreyc, patruus.

Vaterland, n, wlaſt, patria.

Vaterländiſch, adj. wlaſtenſký, adv. —ſky.

Vaterlandsliebe, f. láſka k wlaſti, wlaſtenſká.

Väterlich, adj. otcowſký; der väterliche Name, otcowſké gméno; das väterliche Land, wlaſt; väterliches Gut, otčizna, patrimonium.

Vaterlos, adj. oſyřalý po otcy; werden, oſyřiti po otcy.

Vaterloſigkeit, f. oſyřaloſt po otcy.

Vatermörder, m. wrah otce ſwého, parricida patricida; die —inn, wražedlnice otce ſwého.

Vatername, m. gméno otce.

Vaterſchaft, f. otcowſtwj, otcowſtwo.

Vaterſchweſter, f. ſtreyna, teta.

Vatersöhnchen, m. miláček, bažátko, mazánek otcůw.

Vaterſtadt, f. domow, otcowſké měſto, wlaſt.

Vaterſtelle, f. mjſto otce, za otce; bey Jemanden vertreten, někomu za otce býti.

Vatertheil, n. otcowſký podjl.

Vaterunſer, n. otčenáš; fünf Vaterunſer beten, pět otčenáſſů ſe modliti.

Vehe, f. popelice.

Veilchen, n. (Veil, m.) fiala, Viola odorata Lin.

Veilchen-, fialowý; der Veilchenſaft, fialowá ſſťáwa.

Veit, m. Wjt, dim. Witek, Vitus.

Veitsbohne, f. ſſkrkawičný hrách, Lupinus albus Lin.

Veltenerwein, m. Rywola, němčina, Vinum Rheticum.

Venedig, pl. Benátky, Venetiae; Venediſch, benácký.

Venetianer, m. benátčan; die —inn, benátčanka.

Venetianiſch, adj. benácký; —ſche Seife, benácké meydlo.

Veneriſch, adj. ſmilný, oplzlý. 2) francauzowitý; — ſeyn, francauze mjti.

Ventilator, m. wětrnjk.

Venus, f. Wenuſſe, Lada, Milina, Kraſapanj, Venus.

Venusbeule, f. dyměge.

Venushaar, n. netjk, Polytrichum Commune Lin.

Venusſchuh, m. ſtřewičnjk, Cypripedium Lin.

Venusſeuche, f. francauze.

Ver-, mit Zeitwörtern, a) pro: Verpachten b pronagmauti. b) o; Verlaſſen, opuſtiti, o, pře, pro, wy, v, wy, z, za.

Verabfolgen, v. a. wydati; die —gung, wydánj.

Verabreden, v. a. vmluwiti; die —dung, vmluwenj, vmluwa.

Verabſäumen, v. a. promeſſkati, obmeſſkati, nemeſſkati.

Verabſcheuen, v. a. oſſkliwiti ſobě, w oſſkliwoſti mjti; die —ung, z oſſkliwenj ſobě.

Verabſchieden, v. a. propuſtiti, rozpuſtiti; Truppen, wogſko; einen Bedienten, ſlaužjcýho puſtiti, propuſtiti.

Verabſchoſſen, v. a. ſſos, daň, platiti, odweſti; ſein Vermögen, z gměnj; die —ſſung, placenj daně, poplatku, ſſoſu.

Veracciſen, v. a. platiti clo; eine Waare, ze zbožj.

Veraccordieren, v. a. ſmluwiti.

Verachten, v. a. potupiti, potupowati, opowrhowati, contemnere; einen Mann, muže. 2) pohrdati, pohrzeti, despicere; guten Rath, ein Geſchenk, eine Speiſe, dobrau radau, darem, gjdlem. Verachtet, opowržený, potupený.

Verächter, m. potupnjk, pohrdač, contemptor; die —inn, potupnice, pohrdačka.

Verächtlich, adj. opowržený, potupný; ſich verächtlich machen, w potupu ſe vweſti; die —keit, potupnoſt.

Verachtung, f. potupa, potupenj, opowrženj, pohrdánj, pohozenj.

Verachtungswerth, adj. potupy, potupenj hoden.

Veralten, v. n. zſtarati ſe, ſtárnauti, ſeſtarati ſe, senescere; ein veralteter Greis, zſtaralý, ſeſſlý wěkem, ſtařec. 2) wetſſeti, zwetſſeti, obsolescere; Kleider, ſſaty; veraltet, wetchý. 3) zaſtarati, veraltete Wörter, zaſtaralá ſlowa.

Veralten, n. zſtaránj, ſeſſloſt wěku, zwetſſenj, wetchoſt, zaſtaránj.

Verändern, v. a. měniti, změniti, proměniti, zginačiti; ſich, ſe; das Teſtament, kſſaft, ſeinen Namen, překřtiti ſe, přegmenowati ſe; ſein Haus, přeſtawěti dům. b) přeſtěhowati ſe; ſeine Kleidung, přewlécy ſe.

Veränderung, f. změna, proměna, ginačenj, proměněnj; eine V. iſt vorgefallen, ſtala, dála ſe změna.

Veranlaſſen, v. a. způſobiti; einen Befehl, nařjzenj. b) přiweſti, nawéſti, pomknauti; Jemanden zu etwas, někoho k nečemu něčemu. c) přjčinu podati; das hat mich veranlaſſet, zu thun, to mně přjčinu podalo, že ſem to včinil.

Veranlaſſung, f. půwod, přjčina, půſobenj.

Veranſtalten, v. a. způſobiti, přiſtrogiti, přichyſtati, přihotowiti, připrawiti; einen Schmaus, hoſtinu; die —tung, přiſtrogenj, přichyſtánj, připrawenj.

Verantworten, v. a. odpowjdati, zodpowjdati; ſich, za ſebe; ich will es verantworten, gá to zodpowjm.

Verantwortlich, adj. zodpowědný.

Verantwortung, f. odpowjdánj, zodpowjdánj.

Verarbeiten, v. a. zdělati, elaborare; Gold, zlato; alles Holz, wſſe dřjwj; die —tung, zdělánj.

Verargen, v. a. horſſiti, pohorſſiti; ſich, ſe. 2) za zlé mjti, pokládati, zle wykládati; die —gung, za zlé pokládánj.

Verarmen, v. a. zchudnauti, na mizynu přigjti; verarmt, zchudlý, ochudlý.

Verarrendieren, v. a. pronagmauti, locare.

Verarreſtieren, v. a. zatknauti, obſtawěti, wězyti, do wězenj dáti, wzýti.

Verarten, v. n. odroditi ſe, zwrcy ſe.

Verarzeneyen, v. a. proléčiti, prolékařiti, prodoktořiti.

Verauctionieren, v. a. prowolati, kdo dá wjc, prodáwati; die —rung, prowolánj.

b Verauctionierungsbrief, m. liſt prowolacý.

Veräußern, v. a. prodati, odprodati, přepuſtiti za penjze; die —ung, prodag, přepuſſtěnj.

Verbacken, v. a. pécy z něčeho; Rockenmehl, z režné mauky. 2) zpecy; alles Mehl, wſſecku mauku. 3) přepecy; das Brod, chléb. 4) propecy; ſein Haus, alles, ſwůg dům, wſſecko.

Verbällen, v. a. ſich den Fuß, nahněſti, oddáwiti, odrazyti; das Verbällen, oddawenina, zápary, náhněty, weyſkoky, odraženina.

Verband, m. obwazek.

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.

Verbauen, v. a. zaſtawěti; den Eingang in den Hof, wchod do dwora. 2) proſtawěti; viel Holz, mnoho dřjwj; ſein Geld, ſwé penjze; ſich, ſe; die —ung, zaſtawěnj, proſtawěnj.

Verbeißen, v. a. zakauſnauti, zatagiti, zadržeti w ſobě; den Schmerz, das Lachen, boleſt, ſmjch. 2) zhrýzti w ſobě; ein Unrecht, einen Verluſt, křiwdu, ztrátu. 3) okauſati, okuſowati; ſich die Nägel, nehty ſobě. 4) vkuſowati; die Wörter, ſlowa. 5) v. rec. zatjti, zakauſnauti; ſich die Hunde, pſy ſe; das Verbeißen, die —ung, zakauſnutj, zhryzenj, okauſánj, okuſowánj, zatětj.

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati, vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.

Verbeſſerer, m. lepſſitel, oprawitel, naprawitel; die —inn Verbeſſerinn, kyně.

Verbeſſern, v. a. oprawiti; ein Haus, ein Kleid, dům, ſſat. 2) naprawiti; einen Fehler, chybu. 3) lepſſiti, zlepſſiti; ein Gut, ſtatek. 4) přilepſſiti, nalepſſiti; ſich, ſobě; die —rung, oprawa, oprawenj; náprawa, naprawenj, zlepſſenj.

Verbethen, v. a. zamodliti.

Verbeugen, v. rec. pokloniti ſe; tief, hluboko; die —gung, poklona.

Verbiegen, v. a. zahnauti; das Meſſer, nůž.

Verbiethen, v. a. zapowědjti, zapowjdati, zakázati, vetare; zu ſpielen, hráti; den Wein, wjno; das Verbiethen, zapowjdánj.

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen b to činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Verbindlich, adj. záwazný, co wjže; das iſt für mich nicht verbindlich, to mne newjže. 2) zdwořilý, vctiwý, záwazný; verbindliches Compliment, zdwořilá poklona. 3) zawázaný; machen, zawázati; ſeyn, zawázán býti, adv. —ně.

Verbindlichkeit, f. záwaznoſt; des Geſetzes, zákonu. 2) powinnoſt, obligatio.

Verbindung, f. zawázanj, obligatio. 2) ſpogenj, conjunctio. 3) Die ehelige Verb., ſňatek (manželſký), conjugium. 4) záwazek; mit Jemanden treffen, s někým včiniti.

Verbitten, v. a. wyproſyti, zaproſyti.

Verbittern, v. a. zahořčiti; das Leben, žiwobytj. 2) rozhořčiti, exacerbare; die —rung, zahořčenj, rozhořčenj.

Verblaſen, v. n. oddechnauti ſy, wydechnauti ſobě, wydchnauti ſobě.

Verblaſſen, v. n. zblednauti.

Verblaten, v. a. zalamowati ljſtj.

Verblättern, v. a. liſty zmáſti.

Verblechen, v. a. zaplechowati, oplechowati.

Verbleffen, v. a. zarazyti.

Verbleiben, v. n. irr. zůſtati, oſtati, permanere; das Verbleiben, die —bung, zůſtánj; es hat ſein Verb. dabey, zůſtáwá při tom.

Verbleichen, v. n. irr. zblednauti. 2) zemřjti; der Verblichene, zemřelý, vmrlec. 3) zagjti, wyplawěti; die Dinte, der Taffet, inġauſt, dykyta; verblichen, wyplawělý.

Verblenden, v. a. oſlepiti, zaſlepiti, obcaecare; ein Verblendeter, zaſlepenec; die —dung, zaſlepenj, zaſlepenoſt.

Verbleyen, v. a. zaolowiti.

Verblinden, v. n. oſlepnauti, oſlnauti.

Verblitzen, v. n. wybleyſkati ſe.

Verblüffen, S. Verbleffen.

Verblümen, v. a. zakwjtkowati. 2) Etwas verblümt ſagen, něco pod pokličkau, pod barwau řjcy.

Verbluten, v. n. krew vgjti, wytecy. 2) v. rec. er hat ſich verblutet, krew ho vſſla. b) vtichnauti; die Sache, wěc vtichla; die —tung, vgitj krwe.

Verbohren, v. a. zawrtati.

Verbohrer, m. zawrtáwač.

Verbollwerken, v. a. zataraſowati.

Verborgen, v. a. půgčiti, zapůgčiti, rozpůgčiti, commodare. 2) na auwěrek dáti, in diem dare; Waaren, zbožj.

Verborgenheit, f. ſkrytoſt, ſaukromj, tagnoſt; in der Verb. leben, ſaukromj žiwu býti.

Verböſern, v. a. zhorſſiti.

Verboſen, v. a. et rec. rozlobiti, zazliti; ſich, zazliti ſe, rozlobiti ſe, rozkatiti ſe, rozčertiti ſe. Verbost, rozloben.

Verboth, n. zápowěd, zákaz; erlaſſen, zapowědjti, zápowěd wydati.

Verbrämen, v. a. zalemowati. 2) opremowati; verbrämt, opremowán; die —mung, zalemowanj, opremowánj.

Verbrand, m. paliwo.

Verbrauch, m. potřeba; zum Verbrauch haben, s potřebu mjti; der Eßwaaren, vged.

Verbrauchen, v. a. zdělati; Leder, kůže. 2) zpotřebowati; alles Holz, wſſecko dřjwj.

Verbrauen, v. a. zwařiti; allerley Malz, rozličné ſlady. 2) alles Malz, wſſecky ſlady.

Verbrauſen, v. n. wybauřiti, dobauřiti; der Sturm, bauře; wykyſati; das Bier, piwo.

Verbrechen, v. a. zalomiti; eine Gerte, prut. 2) Bey den Jägern, zawětiti, pokryti wětwemi. 3) zruſſiti; den Glauben, den Bund, wjru; ſmlauwu. 4) Verbrochen, zawiniti, prowiniti; was haſt du verbrochen? cos zawinil? zakauſl? dokázal? zawedl? 5) ztratiti, prowiniti; das Leben, žiwot.

b Verbrechen, m. zalomenj. 2) prowiněnj, zawiněnj; ein V. begehen, prowiněnj ſe dopuſtiti, ſe dočiniti, přečiniti.

Verbrecher, m. zločinec, maleficus; die —inn, zločinkyně.

Verbrecheriſch, adj. přečinliwý, přeſtupliwý, zločinný, neſſlechetný.

Verbreiten, v. a. rozproſtřjti. 2) rozneſti, roznáſſeti, rozhláſyti; ein Gericht, powěſt; das Verbreiten, rozproſtřenj.

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.

Verbrennlich, adj. shorný, ſpalný.

Verbriefen, v. a. zapſati, pjſemně oſwědčiti. 2) nařjcy; Verbrieft, nařčený.

Verbringen, v. a. irr. prowundati, prondati, promrhati. 2) zmocy; die —ung, promrhánj.

Verbröſeln, v. a. rozdrobiti, rozdroliti.

Verbrüdern, v. a. sbratřiti ſe; die —rung, sbratřenj.

Verbrühen, v. a. přepařiti; ein Huhn, kuře. 2) opařiti, zpařiti; ſich die Füße, ſobě nohy. 3) die Bienen, wedrem ſe zalknauti; das Verbrühen, přepařenj, opařenj.

Verbrunſten, v. n. odřjti, odřjgeti.

Verbuben, v. a. properditi.

Verbügen, v. a. ein Pferd verbügt ſich, wypleciti. 2) překoliti.

Verbünden, v. a. ſgednotiti; die verbündeten Städte, ſgednocená měſta.

Verbündniß, n. záwazek, ſgednocenj, ſpolčenj.

Verbürgen, v. a. et n. rukau dáti, vručiti; ſich, ſe. 2) odpowědjti; das will ich verbürgen, za to zodpowjm, za to ſtogjm; die —gung, vručenj.

Verbüßen, v. a. odkáti, pokutu néſti; durch Arbeit, oddělati; durch Gefängniß, we wězenj odſeděti.

Verbutten, v. n. zákrněti, zakrſati; ein verbuttetes Kind, zákrſek, krně, mrně.

Verdacht, m. podezřenj, domněnj, suspicio; einen in V. haben, w podezřenj mjti, ſtihati; ſchöpfen, w podezřenj bráti; ſich in V. bringen, w podezřenj ſe dáti; den V. fahren laſſen, podezřenj mimo ſe puſtiti.

Verdächtig, adj. podezřelý, suspectus; ſich V. machen, w podezřeloſt, podezřenj ſe dáti.

Verdächtigkeit, f. podezřeloſt.

Verdächtlich, adj. důměnliwý; die —keit, woſt.

Verdämmen, v. a. zahraditi; die —mung, zahrazenj.

Verdammen, v. a. odſauditi; zum Tode, na ſmrt; zur Sclaverey, k otroctwj. 2) zatratiti, zatracowati, condemnare; der verdammte Böſewicht! zatracený zloſyn! das Verdammen, zatracowánj.

Verdammlich, adj. zatratitedlný, zatracenj hoden; die —keit, noſt.

Verdammniß, f. zatracenj; zur ewigen V. vorurtheilen, na wěčné zatracenj odſauditi.

Verdammung, f. odſauzenj, oderčenj, zatracenj.

Verdammungsurtheil, n. ortel, odſudek, odſudnj nález.

Verdampfen, v. n. wyſáchnauti.

b Verdämpfen, v. a. wyſáchati. 2) die —fung, wyſáchánj.

Verdanken, v. a. mjti co děkowati; das habe ich ihnen zu verdanken, za to gim mám co děkowati.

Verdauen, v. a. zažiti, zažjwati, concoquere; verdauet, zažitý.

Verdaulich, adj. zážiwný, lehký k ztráwenj, concoquibilis; die —keit, noſt.

Verdauung, f. zažitj, concoctio.

Verdauungs-, zažiwacý; das Verdauungsmittel, zažiwacý proſtředek; das Verdauungswerkzeug, zažiwacý náſtrog.

Verdauungsſaft, m. zažitoſt.

Verdeck, n. paluba.

Verdecken, v. a. přikryti, operire. 2) zakryti, vkryti, tegere; verdeckt, přikrytý, vkrytý; die —kung, přikrytj, vkrytj.

Verdenken, v. a. irr. za zlé mjti, pokládati. 2) zamyſliti něco.

Verderb, m. zkáza.

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.

Verderben, n. zkáza, záhuba, mizyna; ins V. ſtürzen, na zkázu, na mizynu přiweſti, připrawiti. b) pokaženj, poruſſenj; des Fleiſches, maſa; des Herzens, ſrdce.

Verderber, m. zkázce, záhubce, zhaubce, kazytel, břidil.

Verderblichkeit, f. poruſſitedlnoſt. 2) záhubnoſt.

Verderbniß, n. poruſſenj; pokaženj. 2) zkáza, záhuba. 2)3) nákaza, nakaženj; der Sitten, mrawů.

Verderbtheit, f. poruſſenj, pokaženj, poruſſenoſt.

Verdeutſchen, v. a. zněmčiti; die —ſchung, zněmčenj.

Verdichten, v. a. zahuſtiti; verdicht, zahuſtlý, zahuſſtěný.

Verdicken, v. a. zahuſtiti.

Verdielen, v. a. prkna položiti.

Verdienen, v. a. odſlaužiti. 2) wydělati; viel Geld an etwas, mnoho peněz na něčem, wyſlaužiti; zehn Gulden des Jahrs, deſet zlatých za rok. 4) zaſlaužiti, promereri; Ehre, Dank, Strafe, čeſt, djky, treſt; um mich, na mně. Verdient, zaſlaužený; —ter Lohn, zaſlaužená mzda. b) zaſlaužilý; —ter Mann, muž; ſich um den Staat verdient machen, o zem mnoho záſluh zýſkati, dobyti.

Verdienen, n. odſlauženj, wydělánj, wyſlauženj, zaſlauženj.

Verdienſt, m. weydělek.

Verdienſt, n. záſluha, meritum.

Verdienſtlich, adj. záſlužný, meritorius; die —keit, noſt.

Verdienſtvoll, adj. zaſlaužilý.

Verding, n. S. Verdingung.

Verdingen, v. a. aukolem progednati, pronagjti; eine Arbeit, djlo.

Verdingung, f. pronagetj aukolem.

Verdolmetſchen, v. a. přetlumočiti, wyložiti; die —tſchung, přetlumočenj.

Verdoppeln, v. a. im Straſchak, lepſſiti. 2) dwogiti, zdwognáſobniti; die —lung, zdwogenj, zdwognáſobněnj.

Verdorben, part. pass. zkažený, pokažený; poruſſený; —ne Sitten, nemrawy. b) b zmařený, daremný, marný; Mühe, práce; die —heit, noſt.

Verdorren, v. n. ſchnauti, vſchnauti; der Baum, ſtrom. b) poſchnauti; alle Bäume, ſtromy. c) wyprahnauti; vor Hitze, horkem. Verdorrt, vſchlý; eine Hand, ruka. d) wyprahlý; eine Zunge, gazyk.

Verdorrung, f. ſchnutj, vſchnutj.

Verdrängen, v. a. wypuditi, wytiſknauti, wyſtrnaditi; vom Sitze, vom Amte, z ſeděnj, z auřadu; die —gung, wytiſknutj, wyſtrnaděnj.

Verdrehen, v. n. překrautiti, přetočiti; einen Schlüſſel, kljč. d) b) wytočiti, wywinauti; einem ein Glied, někomu aud. c) krautiti; die Augen, očima; fig. Worte, ſlowa; das Recht, práwo.

Verdrehung, f. přetočenj, překraucenj, wywinutj, kraucenj.

Verdrieß, m. S. Verdruß.

Verdrießen, v. irr. n. verdroß, verdröſſe, verdroſſen, mrzeti, laß dich nicht verdrießen, nemrzeg ſe nad tjm; ſich keine Koſten verdrießen laſſen, žádných autrat nelitowati. Verdroſſen, omrzelý; ein verdroſſener Menſch, omrzelec.

Verdrießlich, adj. mrzutý; —che Miene, pohled; machen, zamrzeti, rozmrzeti; werden, zamrzeti ſe; eine Weile, pomrzeti ſe; ein verdrießlicher Handel, mrzutá wěc. 2) protimyſlný; ein Thor iſt ein verdrießlicher Menſch, poſſetilec geſt protiwný člowěk.

Verdrießlichkeit, f. mrzutoſt, protimyſlnoſt.

Verdringen, S. Verdrängen.

Verdroſſenheit, f. omrzeloſt.

Verdrucken, v. a. přetiſknauti; ein Wort, ſlowo. 2) protiſknauti; ſein Geld, ſwé penjze. 4)3) protlačiti.

Verdrücken, v. a. vtlačiti, vduſyti.

Verdruß, m. mrzutoſt, protimyſlnoſt.

Verduften, v. n. wypáchnauti.

Verdummen, v. n. zhlupěti, zwolowatěti, zoſlowatěti.

Verdünnen, v. a. zřediti; die Luft, den Wein, powětřj, wjno. 2) ztenčiti; den Faden, das Brett, nit, prkno; die —nung, zředěnj, ztenčenj.

Verdunſten, v. n. wyſáchnauti.

Verdünſten, v. a. wyſáchati.

Verdurſten, v. n. žjžnj zagjti, zahynauti; laſſen, žjžnj vmořiti.

Verdüſtern, v. a. zatemniti.

Verecken, v. a. wyrownati.

Veredeln, v. a. vſſlechťowati, zſſlechtiti; das Obſt, owoce. 2) wzdělati; die Sitten, das Herz, mrawy, ſrdce. 3) zdělati, zděláwati; die Produkte, plodiny; die —lung, zſſlechtěnj, wzdělánj, zdělánj.

Verehlichen, v. a. als Mannsp. ženiti ſe, oženiti ſe, za manželku pogjti, ducere; als Frauensp. wdáti ſe, wdáwati ſe, za muže ſe wdáti, nubere; Maria Kruh, verehelichte Koch, Marye Kruhowá, wdaná Kochowá; Verehelicht, ženatý; foem. wdaná.

Vereheligung Verehelichung, f. ženěnj, wdánj.

Verehren, v. a. ctjti, honorare. 2) poctiti; einem etwas, někoho něčjm.

Verehrer, m. ctitel; die —inn, ctitelkyně.

Verehrung, f. čeſt, pocta, vcta; göttliche Verehrung erweiſen, božſkau čeſt prokazowati.

Verehrungswürdig, adj. vctěnj, cti hoden; der Verehrungswürdigſte, cti neyhodněgſſj.

Vereiden, v. a. pod přjſahu wzýti, přjſahau zawázati.

Vereignen, v. a. přiwlaſtniti.

Verein, m. ſgednocenj.

Vereinbaren, v. a. ſrownati, ſtreibige ſtreitige Gemüther odporné ſtrany. b) přiwtěliti; fremde Truppen mit den Seinigen, cyzý wogſko k ſwému. c) ſpogiti, ſgednotiti; ſich mit Jemanden, ſe s někým.

Vereinbarlich, adj. ſrownatedlný.

Vereinbarung, f. ſrownánj. b) ſpogenj, ſgednocenj.

b Vereinen, v. a. ſpogiti, ſgednotiti.

Vereinigen, v. a. ſpogiti, ſgednotiti, conjungere. 2) ſrownati, conciliare. 3) ſich, ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe, conjurare, convenire. 4) ſich, ſrownati ſe; das läßt ſich mit deiner Pflicht nicht vereinigen, to ſe nedá s twau powinnoſtj ſrownati.

Vereinigung, f. ſpogenj, ſgednocenj; ſrownánj, ſpiknutj.

Vereinzeln, v. a. po kuſu prodáwati.

Vereinzelung, f. prodánj po kuſu.

Vereiteln, v. a. zmařiti, na zmar přiweſti, w niwec obrátiti, zkazyti, zruſſiti.

Vereitelung, f. zmařenj, w niwec vwedenj.

Vereitern, v. rec. podbjrati ſe, gitřiti ſe; die —rung, podbjránj, gitřenj.

Vereckeln, v. a. zoſſkliwiti; die —lung, zoſſkliwenj.

Verenden, v. n. ſkonati.

Verengen, v. a. saužiti, zaužiti; die —gung, zauženj, sauženj.

Vererben, v. a. dědičně pozůſtawiti; die —bung, dědičné pozůſtawenj.

Vererden, v. a. zzemiti.

Vererzen, v. a. zruditi.

Verewigen, v. a. zwěčniti. 2) Verewigt werden, zemřjti; unſer verewigter Freund, náš zemřelý (nebožtjk) přjtel; die —ung, zwěčněnj.

Verfachen, v. a. gjmati, gimkau chytati. 2) Sich mit Jemanden, shodnauti ſe.

Verfackeln, v. n. zplanauti.

Verfahren, v. irr. n. zacházeti, nakládati, pokračowati; mor. naráběti; mit Jem. grauſam, gerecht, vkrutně, ſprawedliwě s někým; Todes verfahren, zagjti, zemřjti. 2) v. a. přewezti, zaweſti; Waaren, zbožj. b) wygeti; ein Weg, ceſtu. c) přegeti, progeti; den Zoll, clo. d) ſich, zageti. e) progezditi; viel Geld, mnoho peněz; das Verfahren, zacházenj, nakládánj, zagetj @.

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.

Verfallen, n. vpadnutj, obořenj, progjtj, přepadánj.

Verfallen, part. poss.pass. obořený, zbořený, proſſlý, proběhlý, propadlý, proſtalý, přepadlý.

Verfällen, v. a. zmrhati; eine Jungfrau, pannu. 2) připadnauti; das Gut iſt an ihn verfällt worden, ſtatek naň připadl; verfälltes Gut, připadlý ſtatek. 3) propadnauti.

Verfalltag, m. Verfallzeit, f. proſſlý den, propadnutý čas.

Verfälſchen, v. a. falſſowati, zfalſſowati, poruſſiti; die —ſchung, falſſowánj, poruſſenj, faleſſnictwj.

Verfälſcher, m. poruſſitel, faleſſnjk, falſſowatel; die —inn, poruſſitelkyně, falſſowatelkyně.

Verfang, m. vgma. b) podjl otcowſký nebo mateřſký.

b Verfangen, v. irr. ſich, zapleſti ſe, zamáſti ſe, zamodrchati ſe; in Streit verfangene Güter, w rozepři pozůſtawagjcý ſtatky. b) zachytiti ſe; der Wind in dem Mantel, wjtr w pláſſti. c) zadychtiti ſe, zadychceti ſe; der Menſch, der Hund, člowěk, pes. d) ſchwátiti ſe; das Pferd, kůň. e) zatjti ſe; die Hunde, pſy. f) das Erz, ruda. 2) v. n. chytati ſe, chytiti ſe; es Verfängt nicht mehr bey ihm, nic ſe ho wjce nechytá.

Verfangenſchaft, f. dědictwj w rozepři.

Verfänglich, adj. lapawý, chytlawý; Frage, otázka; die —keit, lapawoſt, chytlawoſt.

Verfärben, v. rec. ſich, změniti ſe, barwu ztratiti, zblednauti.

Verfaſſen, v. a. ſpogiti, zřjditi. 2) ſložiti, ſepſati, ſkládati, componere.

Verfaſſer, m. ſkladatel; die —inn, ſkladatelkyně.

Verfaſſung, f. řád, zřjzenj, vſtanowenj; des Landes, zemſké. 2) přjprawa; ſich auf einen Krieg in gute Verf. ſetzen, dobře ſe k wogně připrawiti; in guter V. ſeyn, dobře býti připrawen; außer aller V. ſeyn, nebyti připrawen, býti bezewſſj přjprawy. 3) ſloženj, ſkládánj; eines Gedichtes, báſně. 4) Die Poſitur, poſtawa.

Verfaulen, v. n. zhnjti, shnjti; verfault, shnilý.

Verfaulenzen, v. a. prolenoſſiti.

Verfechten, v. a. hágiti, obhagowati, zaſtáwati; die Wahrheit, prawdy.

Verfechter, m. obhagowatel; die —inn, kyně.

Verfechtung, f. obhágowánj, zaſtáwánj.

Verfedern, v. n. wypelichati; der Vogel hat verfedert, pták wypelichal.

Verfehlen, v. a. chybiti ſe; aberrare; den rechten Weg, prawé ceſty. 2) chybiti; das Ziel, cýle. 3) prominauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt.

Verfeinden, v. a. newražiti, newřjti na někoho.

Verfertigen, v. a. hotowiti, wyhotowiti; einen Aufſatz, ſpis, zu Ende, dohotowiti, dodělati; eine Bildſäule, ſochu. 2) dělati, vdělati; ein Kleid, Schuhe, kabát, ſtřewjce; die —ung, wyhotowenj. 2) vdělánj.

Verfertiger, m. wyhotowitel.

Verfeſten, v. a. do wězenj dáti.

Verfeuern, v. a. ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj. 2) wyſtřjleti; alles Pulver, wſſecken prach.

Verfinſtern, v. a. zatemniti, zatmjti, obscurare; verfinſtert, zatemněný, zatmělý; die —rung, zatemněnj, zatměnj.

Verfirſten, v. a. zaſlemeniti.

Verfitzen, v. a. zamáſti, zmuchlati, zamodrchati.

Verflächen, v. a. tratiti ſe, ztratiti ſe.

Verflechten, v. a. irr. zapleſti, propleſti; Zweige, ratoleſti. 2) přepleſti; Reis im Korbmachen, prautek w pletenj koſſe. 3) zpleſti, wypleſti; alle Reiſer, wſſecky pruty.

Verflicken, v. a. wypláceti.

Verfliegen, v. irr. n. wyčichnauti, vgjti; die Kraft des Weines, ſýla wjna. b) pominauti; die Zeit, čas. c) zaletěti, zaljtnauti; der Falk verfliegt ſich, ſokol zaletěl.

Verfließen, v. n. vplynauti, odplynauti. b) fig. minauti, vplynauti; die Zeit, čas; die —ßung, prominutj, vplynutj; verfloſſen, vplynutý, minulý, proběhlý.

Verflieſtern, v. a. proſſeptati.

Verflößen, v. a. plawiti; Tolz Holz, dřjwj; die —ßung, plawenj.

Verfluchen, v. a. zakljti, damnare; prokljti, zlořečiti, prokljnati, exsecrari; ſich, překljnati ſe; verflucht, proklatý, zlořečený; verflucht ſchwer, proklatě těžký; b die —chung, prokletj; das Verfluchen, prokljnánj.

Verflucher, m. proklinač, zaklinač.

Verflüchtigen, v. a. dáti wykauřiti.

Verfluß, m. prominutj.

Verfolg, m. pokračowánj, prodlauženj.

Verfolgen, v. a. pronáſledowati, persequi; ein Thier, zwjře. 2) ſtihati; den Feind, den Dieb, nepřjtele, zloděge. 3) Mit Steckbriefen, zatykati; mit Schmähungen, haněti, zlořečiti; mit Steinen, kamenjm házeti. 4) fig. pronáſledowati; des Glaubens wegen, pro wjru. b) dále pokračowati; den Weg, ceſtu dále konati, ceſtau pokračowati. c) wyhledáwati; ſein Recht, práwa ſwého.

Verfolger, m. pronáſledownjk; die —inn, pronáſledownice.

Verfolgung, f. pronáſledowánj, ſtihánj.

Verfolgungsgeiſt, m. duch pronáſledowánj.

Verforſten, v. a. weykaz wyplatiti.

Verfrachten, v. a. zaplatiti wozné. b) zawážeti; Waaren, zbožj.

Verfreſſen, v. a. prožrati. 2) Verfreſſen ſeyn, žráčem, ožralcem, nedožrautem býti,.

Verfrieden, v. a. ohraditi, zahraditi.

Verfrieren, v. n. irr. zmrznauti, zamrznauti. 2) Verfroren ſeyn, zymomřiwým, zymomárným býti; ein verfrorener Menſch, zymomřiwec.

Verfriererſpiel, n. zmrzljk, zamrzljk.

Verfröhnen, v. a. odrobotowati.

Verfuchsſchwänzen, v. a. omalowati, zmalowati, oſočiti.

Verfügen, v. a. nařjditi, poručenj vſtanowiti; daß etwas geſchehe, by ſe něco ſtalo, wykonalo. 2) ſich, odebrati ſe, gjti; ſich auf das Land, do krage; in die Kirche, gjti do koſtela.

Verfügung, f. nařjzenj, vſtanowenj; treffen, vſtanowiti, nařjditi.

Verführer, m. ſwůdce, ſwodnjk; die —inn, ſwodnice.

Verführeriſch, adj. ſwodný.

Verführung, f. zawedenj, ſwedenj, ſwod.

Verfüttern, v. a. krmiti; nichts als Hafer, ničjm než owſem. b) zkrmiti; alles Heu, wſſecko ſeno. c) prokrmiti; viel Futter, mnoho pjce. d) překrmiti; ein Pferd, koně; das Verfüttern, die —ung, zkrmenj, prokrmenj, překrmenj.

Vergaffen, v. rec. ſich, bauchnauti ſe; in etwas, do něčeho. 2) zhljdnauti ſe.

Vergähren, v. n. irr. wykyſati.

Vergallen, Vergällen, v. a. zahořčiti, zažlučiti; ein vergalltes Gemüth, zahořčená, zahořklá myſl.

Vergänglich, adj. pominutedlný, pomjgjtedlný; die —heit keit, noſt.

Verganten, prodáwati kdo dá wjc.

Vergatten, v. a. ſpogiti. 2) opatřiti.

Vergattern, v. a. zamřjžiti.

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.

Vergeben, n. předánj, . b) otráwenj.

Vergebens, adv. zdarma, na darmo.

Vergeblich, adj. odpuſtitedlný, Sünde, hřjch. 2) marný, daremný; die —keit, noſt.

Vergebung, f. zadánj, odpuſſtěnj.

b Vergehe, f. liſſeg.

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Vergehen, n. zablauzenj, zawiněnj, pokljſka, vcházenj, tracenj.

Vergehung, f. zawiněnj, prowiněnj.

Vergeiſtern, v. a. zduſſiti.

Vergleiten Vergeleiten, v. a. zġleytowati, ġleytem zaopatřiti.

Vergeleiter, m. ġleytownjk.

Vergelten, v. a. irr. odplatiti, oplatiti, odpláceti, odměniti, odměňowati; Gott vergelte es ihnen! zaplať Pánbůh! Gutes mit Böſen, zlým za dobré; Böſes mit Böſem, zlým za zlé; gleiches mit gleichem, gaká půgčka, takowá oplátka, půgčka za oplátku, odplata w zágem.

Vergelter, m. odplatitel, odměnitel.

Vergeltlich, adj. odplatitedlný.

Vergeltung, f. odplata, odměna, oplátka.

Vergeltungsrecht, n. odměnné, odplatné práwo, jus talionis.

Vergeringern, v. a. zmenſſiti, zhorſſiti.

Vergeſſen, v. a. irr. du vergiſſeſt, ich vergaß, ich vergäße, vergeſſen, vergiß, zapomenauti, zapomjnati, oblivisci; ein wenig, pozapomenauti; über dem Spielen das Eſſen, pro hru na gjdlo; ſich, ſe; vergeſſen machen, w zapomenutj vweſti; vergeſſen, zapomenulý, zapomenutý; ſeiner Pflicht, Gottes vergeſſen ſeyn, na ſwau powinnoſt, na Boha zapomenulý; eine vergeſſene Sache, zapomenutá wěc.

Vergeſſen, n. zapomjnánj.

Vergeſſenheit, f. zapomenutj; In V. gerathen, w zapomenutj přigjti.

Vergeßlich, adj. pass. zapomenutedlný. 2) act. zapominatedlný, zapomětliwý, nepamětliwý, obliviosus; adv. tě, ně, wě.

Vergeßlichkeit, f. zapomenutedlnoſt, zapomětliwoſt, nepamětliwoſt.

Vergeuden, v. a. promrhati, propleytwati, promarniti.

Vergeuder, m. marnotrátce.

Vergeudung, f. promrhánj.

Vergewaltigen, v. a. náſylj činiti, náſyljm ſáhnauti; Jemanden, někomu, na někoho.

Vergewaltigung, f. náſylj, ġwalt.

Vergewiſſen, v. a. pogiſtiti, vgiſtiti; einen Contract, ſmlauwu. 2) vgiſtiti; Jemanden, někoho; ſich, ſe; die —rung, pogigiſſtěnj pogiſſtěnj, vgiſſtěnj.

Vergießen, v. irr. a. ſich, přeliti ſe, effundere. b) vliti, přeliti; Pflanzen, byliny. c) zaliti; mit Bley, olowem. d) wyliti; alles Waſſer, wſſecku wodu; durch Begießen, zwyzaljwati. e) rozliti; Wein, wjno. f) wyliti, proliti; Blut, krew. g) wyliti; Thränen, ſlze; nicht eine Thräne, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.

Vergießen, n. přelitj, vlitj, zalitj, wylitj, rozlitj, prolitj, proliwánj.

b Vergießung, f. prolitj, wylitj; unter Vergießung vieler Thränen, mnoho ſlzý wyljwage.

Vergiften, v. a. otráwiti, gedu dáti, dodati; einen Menſchen, člowěka. b) gedem napuſtiti, nakazyti, zgizwiti, veneno inficere; die Luft, das Schwert, Getränk, powětřj, meč, nápog. c) fig. zahorčiti; Jemandes Tage, něčj žiwot. Vergiftet, otráwený, gedem napuſſtěný, zgjzwený.

Vergifter, m. trawič; die —inn, trawička.

Vergißmeinnicht, n. krupičky, nezapomeňka? Myosotis palustris Lin. 2) ožanka menſſj, Veronica chamaedris Lin.

Vergittern, v. a. zamřjžiti, zamřežowati.

Verglaſen, v. a. sſkljti ſe, w ſklo ſe obrátiti. 2) politi, poljwati; ein Topf, hrnec.

Verglaſuren, v. a. politi, poljwati; Geſchirre, nádobj.

Vergleich, m. přirownánj, podobenſtwj; zwiſchen ihm und Damon iſt kein Vergleich, mezy njm a Dámonem nenj žádné přirownánj. b) narownánj, porownánj; treffen, machen, porownati ſe; es kommt zu einem gütlichen Vergleiche, přigde k přátelſkému porownánj.

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.

Vergleichung, f. rownánj, přirownánj; in V. ſetzen, přirownati gednoho k druhému; in V. mit ihm, v přirownánj k němu.

Vergleichungsſtaffel, f. ſtupeň přirownánj.

Verglimmen, v. irr. n. zetljti, vdautnati.

Verglühen, v. n. zžjcy, zžjřeti.

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.

Vergnügen, n. potěſſenj, oblectatio; es war ihm ein Vergnügen, bylo mu to wděk, libo, k ljboſti, měl z toho potěſſenj; V. an etwas finden, mjti na, w něčem ſwau radoſt, ſwé potěſſenj; mit Vergnügen, s radoſtj.

Vergnüglich, adj. doſtatečný. 2) vpokogitedlný; adv. k vpokogenj; bezahlen, platiti. b) vtěſſený; adv. s potěſſenjm.

Vergnügſam, adj. ſpokogený; die —keit, noſt.

Vergnügt, adj. ſpokogený; ſeyn, býti. b) potěſſený; über etwas, z nečeho z něčeho. c) weſelý; Miene, wzhled, pohled; ein vergnügter Mann, ſpokogený, weſelý muž. d) potěſſitedlný; Nachricht, zpráwa.

Vergnügung, f. potěſſenj, kochánj.

Vergöhren, vergehren, v. a. zklinowatiti.

Vergolden, v. a. pozlatiti, pozlacowati; die —ung, pozlacenj; das Vergolden, pozlacowánj.

Vergolder, m. pozlatnjk.

Vergönnen, v. a. dopřjti, dopřáti.

Vergöttern, v. a. zbožniti, mezy bohy počjſti, kláſti, k bohům připočjſti; die —rung, zbožněnj, mezy bohy počtenj, wloženj.

Vergraben, v. a. irr. okopati, přjkopem obehnati, eine Weiſe, lauku. b) zakopati; einen Schatz, poklad; die —bung, zakopánj.

b Vergraſen, v. a. přižinati, požinowati; das Getreide, obilj. 2) v. n. trawau zaroſti; die —ſung, přižinky, požjnky, požinowánj.

Vergreifen, v. irr. a. odprodati, wyprodati, rozprodati, rozebrati; die ganze Auflage, celé wydánj; die Waare hat ſich vergriffen, zbožj ſe odbylo, rozprodalo. b) wywinauti; ſich die Hand, ſobě ruku. c) ſich, přechmátnauti; (něco giného popadnauti). b)d) puſtiti ſe; an fremden Geldern, Feldfrüchten, do cyzých peněz, obilj. e) dáti ſe, puſtiti ſe; ſich an Jemanden, do někoho; mit Worten, ſlowy. f) ſich, prohřeſſiti ſe.

Vergreifen, n. wywinutj. b) přechmátnutj.

Vergreifung, f. dánj ſe do něčeho. 2) prohřeſſenj.

Vergröbern, v. a. zhrubiti; ſich, zhrubnauti.

Vergrößern, v. a. weličiti, zweličiti, zwětſſjti, zwětſſowati; die —rung, zwětſſenj, zweličenj.

Vergrößerungsglas, n. zwětſſowacý ſklo.

Vergülden, S. Vergolden.

Vergunſt, f. dowolenj, dopuſſtěnj.

Vergünſtigen, v. a. dopřáti, dopřjti, propůgčiti ſe; die —ung, dopřánj, popřánj.

Vergüten, v. a. nahraditi, wynahraditi.

Verhaaren, v. a. ljnati, wyljnati.

Verhack, m. záſeka.

Verhadern, v. a. prohaſſteřiti, proſſtěkati, proſauditi.

Verhaft, m. wězenj, in V. nehmen, do wězenj wzýti, bringen, wſaditi, do wězenj dáti; ſich aus dem V. los machen, z wězenj vgjti. b) auf Waaren legen, ſtawowati zbožj.

Verhaften, v. a. wſaditi, do wězenj wzýti, dáti. b) vručiti, rukau dánjm zawázati. c) Verhaftet, záwadný; ſeinem Gläubiger, wěřiteli.

Verhafteter, m. wězeň.

Verhaftgeld, n. záwadné penjze.

Verhaftung, f. wězenj, wſazenj, záwada.

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Verhalten, n. zadržowánj, zatagowánj. b) chowánj.

Verhältniß, n. poměra, ſrownaloſt.

Verhandeln, v. a. pogednati, gednati; einen Frieden, o pokog. b) prohandlowati, přepuſtiti; die —lung, gednánj, pogednánj, přepuſſtěnj.

Verhängen, v. a. zakryti, zaſtřjti; ein Fenſter, okno. b) popuſtiti; den Zügel, otěž, mit verhängtem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, tryſkem, vprkem; mit verhängtem Zügel geſprengt kommen, přicwálati. c) fig. dopuſtiti, dopauſſtěti, vložiti, vſauditi; Gott hat es verhängt, Bůh to dopuſtil.

Verhängniß, n. dopuſſtěnj, vloženj; Gottes, božj. b) oſud, fatum; unglückliches, pohroma, sors sinistra.

Verharren, v. n. trwati, permanere; in der Sünde, w hřjchu. b) zůſtati, zůſtáwati; ich verharre dero Diener, zůſtáwám gegich ſluha.

b Verharrlich, adj. wytrwalý, ſetrwalý, ſetrwánliwý; die —keit, loſt, woſt.

Verharſchen, v. n. zaceliti ſe; die Wunde, rána. b) zaſtřjſſiti ſe, zaſtřjžiti ſe; das Waſſer, woda.

Verharſchung, f. zacelenj, zaſtřjſſenj.

Verhärten, v. n. zatwrdnauti, indurescere. 2) v. a. twrditi; das Feuer den Thon, oheň hljnu. b) fig. zatwrzowati, zatwrditi; den Leib, žiwot; das Herz, ſrdce; ſich, ſe; verhärtet, zatwrzelý, zatwrdlý; die —tung, zatwrzenj.

Verhaſpeln, v. a. přemotati. 2) fig. ſich in etwas, do něčeho ſe zapleſti.

Verhaßt, adj. protiwný; er iſt mir verhaßt, geſt mi protiwný; ſich verhaßt machen, w záſſtj v někoho vběhnauti, záſſtj řečj na ſebe vwaliti; machen, oſočiti, w nenáwiſt vweſti.

Verhätſcheln, v. a. vmazati ſe s někým, mazánjm zkazyti, die —lung, rozmazanoſt, rozmazánj.

Verhau, m. záſeka, ol. obruba.

Verhauchen, v. a. wydychati; den Athem, ducha puſtiti; Gerüche, dychati wůnj.

Verhauen, v. a. irr. vtjti, zvtjnati; die Daumen, palce. b) das Tuch, ſeknauti, naſeknauti,. c) zaſekati; den Weg, ceſtu. d) fig. ſich, zaflákati ſe; im Reden, w řeči ſe. e) ſich, přeſeknauti; přetjti. f) zflákati, rozflákati; das Fleiſch, maſo.

Verhauen, n. vtětj, zaſekánj, zaflákánj.

Verhauſen, v. a. prokramařiti, proheyřiti.

Verheben, v. irr. a. ſich, ſtrhnauti ſe, polámati ſe, porauchati ſe, namocy ſe. b) na nic ſegmauti; die Karten, karty. c) předhoditi; Fehler, Wohlthaten, chyby, dobrodinj. d) zadržeti, zacpati; den Mund, hubu. e) zatagiti; das Weinen;, pláč.

Verheeren, v. a. pleniti, popleniti, zhubiti, depopulari; durchaus, ſmahem.

Verheerung, f. popleněnj, zpuſſtěnj, zpauſta.

Verehlen,Verhehlen, v. a. tagiti, tutlati, celare, occultare; die —lung, tagenj, tutlánj.

Verheilen, v. a. zahogiti.

Verheimlichen, v. a. tagiti ſe s něčjm, tutlati, zatagowati; die —chung, tutlánj, zatagenj.

Verheirathen, v. a. von Mannsperſ., ženiti, oženiti, maritare; ſich, oženiti ſe, pogjti, pogimati ženu. b) von Frauensp., wdáti, prowdati (ol. za muž gjti); ſich, ſe; alle Söhne, poženiti, rozženiti; alle Töchter, powdati; hie und da, rozewdati; verheurathet, ženatý, wdaná; verheurathete Kinder, ženaté nebo wdané děti. c) podwěniti; einem etwas, někomu něco.

Verheirathung, f. oženěnj, wdanj.

Verheißen, v. a. ſljbiti, zaſljbiti, přiſljbiti; das verheißene Land, zaſljbená země.

Verheißer, m. ſlibce.

Verheißung, f. zaſljbenj.

Verhelfen, v. a. pomáhati, dopomocy, dopomáhati; die —fung, dopomoženj.

Verhenkert, adj. čertowý, hromſký; Kerl, chlap.

Verherrlichen, v. a. oſlawiti, oſlawowati; Gott, boha; die verherrlichten Gerechten, oſlawenj, ſprawedliwj; die —chung, oſlawenj.

Verhetzen, v. a. ponaukati, ponauceti; zu etwas, k něčemu. b) poſſtjwati; wider Jemanden, na někoho.

Verheuern, v. a. S. Vermiethen, Verpachten.

Verheren, v. a. okauzliti, očarowati.

Verhinderlich, adj. záwadný.

Verhindern, v. a. překazyti, překážeti, zawazeti, na překažku překážku býti, inpenire impedire.

Verhinderniß, n. S. Sequ.

Verhinderung, f. překážku překážka, překaženj.

Verhitzen, v. a. rozpaliti. 2) přepáliti; den Ofen, pec.

Verhoffen, v. a. nadjti ſe, nadáti ſe, daufati; wider Verhoffen, mimo nadánj.

b Verhoffentlich, adv. tuſſjm, trwám.

Verhöhnen, v. a. poſmjwati ſe, wyſmjwati ſe, poſmjſſky, poſměch ſobě ſtrogiti, mjti z někoho.

Verhöhnung, f. poſměch, weyſměſſky.

Verhöken, v. a. hokynařiti; das Verhöken, hokynařenj.

Verhöllt, adj. pekelný, zapeklitý; verhöllter Bube, pekelný, hromſký kluk, pekelnjk, horaucnjk.

Verhör, n. wyſlyſſenj, wyſlýchánj; zum Verhör ziehen, k wyſlyſſenj potáhnauti.

Verhören, v. a. wyſlechnauti, wyſlýchati; einen Beklagten, obžalowaného. 2) přeſlechnauti; etwas, něco.

Verhören, n. přeſlechnutj.

Verhörer, m. wyſlychač.

Verhudeln, v. a. zhyzditi, zohawiti, zpermežiti.

Verhüllen, v. a. přiſtřjti, zaſtřjti; das Angeſicht, obljčeg. 2) zaobaliti, zahaliti, zakukliti; den Kopf, hlawu; ſich, ſe.

Verhüllung, f. zaſtřenj, zahalenj, zakuklenj.

Verhungern, v. a. hladem vmřjti, zagjti; laſſen, hladem vmořiti; verhungert, vmořený, zmořený.

Verhunzen, v. a. zohawiti, zkazyti, zhudlowati, zohyzditi.

Verhuren, v. a. prokurwiti; verhurt ſeyn, ſmilným, chlipným býti, kurew hleděti; ein verhurter Menſch, kurewnjk.

Verhüthen, v. a. propáſti; ein Schaf, wenn es verlohren gehet, owcy. b) přepáſti; ein Schaf, wenn es zu viel gefreſſen hat, owcy. c) zabrániti, zahágiti; Gott verhüte es! vchoweyž Bože!

Verhüthen, n. propaſenj, přepaſenj.

Verhüthung, f. zabráněnj, zahágenj.

Verjagen, v. a. zahnati, odehnauti, aus dem Hauſe, z domu wyhnati; ins Elend, wyhnati, wypowědjti ze země.

Verjagung, f. zahnánj, odehnánj.

Verjährung, f. zaſtaránj. 2) wydrženj let, praescriptio; promlčenj, ruhiger Beſitz der Verjährung, pokogné let měſtſkých wydrženj, praescriptio.

Verich, Vering, S. Aloſe.

Verintereſſieren, v. a. na auroky dáti, zauročiti.

Verirren, v. n. zblauditi, zablauditi. 2) v. rec. ſich vom Wege, zblauditi s ceſty; im Walde, zablauditi w leſe.

Verirrung, f. zablauzenj.

Verjüngen, v. a. zmladiti, omladiti, zmlazowati; die Schlange verjüngt ſich, had ſe zmlazuge. b) ſich, mladnauti; Peter, Petr mladne. c) zaſſpičatiti, zaſſpičaťowati; eine Säule, ſlaup. d) zmaliti, saužiti; einen Rieß, rys; der verjüngte Maßſtab, zmalen.

Verjüngung, f. zmlazenj, zmladnutj.

Verkalben, v. n. zmetati; das V., zmetánj.

Verkalken, v. a. zwápeniti.

Verkälten, v. rec. ſich, naſtydnauti.

Verkappen, v. a. zakukliti; verkappt, zakuklený.

Verkauf, m. pl. Verkäufe, prodeg, prodag.

Verkaufen, v. a prodati, prodáwati, vendere; da und dorthin, rozprodati, divendere; etwas von ſeinen Sachen, vprodati, zaprodati; zu verkaufen ſeyn, haben, na prodeg býti, mjti; aus freyer Hand, od ruky; zu Sclaven, za otroky; wohlfeil, theuer, lacyno, draho; theuer, přetržiti, přitržiti; mit Schaden, protržiti.

Verkaufen, n. Verkaufung, f. prodáwánj, prodánj.

Verkäufer, m. prodawač, die —inn, čka.

Verkäuflich, adj. prodegný, prodagný, odbytný. 2) na prodeg; das iſt nicht verkäuflich, to nenj na prodeg.

Verkäuflichkeit, f. prodagnoſt.

Verkauten, v. a. proměniti, pofreymarčiti.

b Verkehr, m. obchod, kupčenj. 2) obecenſtwj, obchod.

Verkehren, v. a. kupčiti, obchod prowozowati, mercari. b) obecenſtwj, obchod mjti, obcowati. c) obrátiti; die Freude in Traurigkeit, radoſt w zármutek. d) přewraceti; die Augen, oči; das Buch, knihu; Worte, ſlowa; das Recht, práwo; ein verkehrter Menſch, přewracený přewrácený člowěk, přewrhlý, powrhlec; e) verkehrt, na opak; das Buch verkehrt nehmen, knihu wzýti na opak. f) na ruby; Strümpfe verkehrt anziehen, punčochy na ruby obauti; alles verkehrt machen, angreifen, wſſe na opak, na ruby dělati, popadnauti.

Verkehrtheit, f. přewrácenoſt, přewrhloſt.

Verkeilen, v. a. zaklinowati.

Verkennen, v. n. přeznati.

Verketteln, v. a. petlicý zawřjti.

Verketten, v. a. řetězy ſwázati.

Verketzern, v. a. kaceřowati, zkaceřowati.

Verkielen, v. a. zapeřiti ſe, zapeřowati ſe.

Verkitten, v. a. zakytowati.

Verklagen, v. a. obžalowati, prožalowati; wegen eines Diebſtahles, eines Mordes, z krádeže, z wraždy.

Verkläger, m. žalobnjk, obžalowatel.

Verklagung, f. obžalowánj, prožalowánj.

Verklammen, v. n. zkřehnauti.

Verklammern, v. a. zaklamřiti, zaklamrowati.

Verklären, v. a. wyčaſyti, wygaſniti; den Himmel, nebe. 2) fig. oſlawiti, clarificare; Gott ſeinen Sohn, Bůh ſyna ſwého. b) proměniti, transfigurare.

Verklärung, f. wygaſněnj, oſlawenj, proměněnj, transfiguratio.

Verklatſchen, v. a. wyklewetiti, probleptati; etwas, něco. 2) oklewetiti, oſočiti; Jemanden, někoho.

Verklecken, v. a. wykaňhati, rozkaňhati.

Verkleibung, f. wylepenj, zalepenj, ſlepenj.

Verkleiden, v. a. obložiti; eine Thür, dwéře. 2) přewlécy, přewljkati; ſich, ſe.

Verkleidung, f. obloženj. 2) přewlečenj.

Verkleinen, v. a. zmaliti, změlniti; die —nung, zmalenj, změlněnj.

Verkleinerlich, adj. zlehčugjcý.

Verkleinern, v. a. zmenſſiti, zmenſſowati, zdrobniti; das V., zmenſſowánj; die —rung, zdrobněnj, zmenſſenj.

Verkleinerungsglas, n. zmenſſowacý ſklo.

Verkleiſtern, v. a. zaklegowati, zalepiti; fig. die Augen, zalepiti, zapleſſtiti, oči; die —rung, zalepenj.

Verklettern, v. rec. ſich, zalezti ſe.

Verklüften, v. a. der Dachs, zalezti, zakopati ſe.

Verkniſtern, v. n. zpraſknauti, zprychnauti.

Verknotten, v. a. den Wein, pořezáwati.

Verknüpfen, v. a. na zádrmo zawázati; ein Band, tkaničku. 2) zavzliti, innodare; fig. ſlaučiti, ſpogiti.

Verknüpfung, f. zavzlenj, ſlaučenj, ſpogenj.

Verkochen, v. a. wywařiti, zawařiti.

Verkohlen, v. a. na vhlj páliti.

Verkommen, v. n. wygjti; er kann dabey nicht, nemůže při tom wygjti; mit Jemanden, vmluwiti ſe.

Verkornen, v. rec. zrnatěti.

Verkörpern, v. a. ztěliti, ztělowati.

Verkoſten, v. a. okuſyti, zakuſyti.

Verköſtigen, v. a. ſtrawowati.

Verkramen, v. n. zaſſtrachati, zandati.

Verkratzen, v. s. a. zaſſkrabati.

Verkriechen, v. rec. irr. zalezti; fig. ſchowati ſe; es muß ſich vor ihm, muſý ſe před njm ſchowati.

Verkröpfen, v. a. einen Nagel, zbakulatěti.

Verkrümeln, v. a. drobiti, rozdrobiti; ſich, ſe.

Verkrümen, v. a. drobiti.

b Verkrummen, v. n. zchromnauti, ochromnauti, ochroměti.

Verkrüpeln, v. n. zakrſati, zakrněti. 2) v. a. zakrniti.

Verkümmern, v. a. ſtawowati, zaſtawiti; Einkünfte, přjgmy. 2) zahorčiti, zkrátiti.

Verkündigen, v. a. zwěſtowati, annuntiare.

Verkündiger, m. zwěſtowatel.

Verkündigung, f. zwěſtowánj, annuntiatio.

Verkundſchaften, v. a. wyzwěděti, wyzwjdati, wyſkaumati.

Verkünſteln, v. a. přepiplati, zpiplati; die —lung, přepiplánj.

Verkuppeln, v. a. kuplowati, rus. ſwodničiti.

Verkürzen, v. a. krátiti, vkrátiti; ſein Leben, žiwot ſwůg; ſich die Zeit, vkrátiti, vkracowati ſobě čaſu; den Lohn, na mzdě vtrhnauti.

Verlachen, v. a. wyſmjwati ſe, poſmjwati ſe; die —chung, wyſmánj.

Verlag, m. náklad, (záloha), nakládánj, eines Buches, na knihu; in V. nehmen, náklad na knihu weſti.

Verlags, n. nákladnj; die Verlagskoſten, nákladnj autraty.

Verlahmen, v. n. zchromnauti, ochromnauti; die —ung, ochromnutj.

Verlähmen, v. a. zchromiti, ochromiti; die —ung, zchromenj, ochromenj.

Verlammen, v. n. zmetati, o owcech.

Verlanden, v. n. ſtáti ſe pewnau zemj. 2) einen Teich, wyſuſſiti rybnjk. 3) wyſtěhowati ſe.

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.

Verlängern, v. a. prodlaužiti, prodlužowati; verlängert, prodlaužilý. 2) zdelſſiti; ein Elend, bjdu.

Verlängerung, f. prodlauženj.

Verlarven, v. a. ſſkraboſſkau zaſtřjti, zamumřiti; ſich, ſſkraboſſku, larwu wzýti, zamumřiti ſe; fig. ein verlarvter Schriftſteller, zakuklený ſpiſowatel; die —vung, zaſtřenj ſſkraboſſkau, zamumřenj.

Verlaß, m. pozůſtaloſt. 2) vmluwa.

Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg, ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.

Verlaſſen, n. opuſſtěnj, opauſſtěnj.

Verlaſſenſchaft, f. pozůſtaloſt.

Verläſſig, verläßlich, adj. giſtotný. adv. ně.

Verläſtern, v. a. rauhati ſe, porauhati ſe, vtrhati; die —rung, rauhánj, porauhánj, vtrhánj.

Verlatten, v. a. zalatowati.

Verlauf, m. proběhnutj, prominutj; der Zeit, čaſu; nach Verlauf einiger Zeit, der Stunde, des Jahres, po něgakém čaſe, po hodině, po roce. b) přjběh; den ganzen Verlauf erzählen, celý přiběh přjběh powjdati.

Verlaufen, v. a. irr. zaſkočiti, zaběhnauti; den Weg, někoho. 2) v. rec. ſich, a) sběhnauti, opadati; das Waſſer, woda sbjhá, opadá. b) zběhnauti ſe; was b hat ſich verloffen? co ſe zběhlo. c) zaběhnauti; ein Schaf, owce, . d) rozběhnauti ſe; die Truppen, wogſko. 3) v. n. proběhnauti, minauti; die Zeit verläuft bald, čas brzy proběhne, probjhá; verlaufenes Schaf, zaběhlá owce.

Verläugnen, v. a. zapřjti, zapjrati; ſich, ſe.

Verläugner, m. zapěrač, zapěratel.

Verläugnung, f. zapřenj, zapjránj, zápor.

Verlauſen, v. a. zawſſiwiti.

Verlaut, m. powěſt; dem Verlaute nach, podlé powěſti.

Verlauten, v. n. irr. ſich verlauten laſſen, prohláſyti ſe. 2) v. impers. powěſt gjti; es verlautet, powjdá ſe.

Verleben, v. a. tráwiti, ſtráwiti; die Zeit, čas; ſeine Jahre, ſwá léta; verlebt, ſeſtaralý; wěkem ſeſſlý. 2) v. n. zemřjti; der Verlebte, zemřelý.

Verlechzen, v. n. rozeſchnauti ſe, rozſuſſiti ſe, dehiscere; das Faß iſt verlechzet, ſud ſe (rozeſchl); die Kanne, konew ſe rozeſchla.

Verleckern, v. a. promlſati; verleckert, mlſný, promlſalý; ein verleckerter Menſch, mlſák, mlſaun, mlſáček.

Verledern, v. a. zakožiti.

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku. b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.

Verlegen, adj. ſleželý; eine Waare, zbožj. b) zaražený, zkormaucený, na rozpacých.

Verlegung, f. přeloženj, založenj, základ.

Verleger, m. nakladatel, nákladnjk; die —inn, kyně, nice.

Verlehnen, v. a. zapůgčiti; Geld, ein Buch, penjze, knihu. 2) zaléniti; ein Gut, ſtatek.

Verleibdingen, v. a. zawěniti.

Verleiden, v. a. zoſſkliwiti.

Verleihen, v. a. půgčiti, zapůgčiti; Geld auf Intereſſe, penjze na auroky. b) poddati, propůgčiti; ein Gut, ſtatek. c) propůgčiti, vděliti; Hülfe, Gnade, Frieden, Gaben, ein Amt, pomocy, miloſti, pokoge, daru, auřadu; die —hung, zapůgčenj, propůgčenj, vdělenj.

Verleiher, m. půgčitel, půgčowatel.

Verleiten, v. a. naweſti, nawáděti, ponuknauti; zur Sünde, k hřjchu; die —tung, nawedenj, náwod, ponuknutj, ponaukánj.

Verlenken, v. a. wyhnauti ſe.

Verlernen, v. a. odvčiti ſe, odnavčiti ſe něčemu, zapomenauti; die —ung, odnavčenj.

Verleſen, v. a. irr. na hlas čjſti. b) přebjrati; die Wolle, wlnu; die —ſung, přečtenj, přebjránj.

Verletzen, v. a. razyti, raniti, poraniti, einen Baum, ſtrom; am Leibe, na těle. b) ruſſiti; den Bund, den Eid, die Zuſage, záwazek, přjſahu, přjpowěd; die eheliche Treue, wjru manželſkau. c) poruſſiti; das Siegel, pečet. d) fig. vrazyti; Jemandes Recht, Ehre, něčj práwo, čeſt; die —ung, raněnj, poraněnj, ruſſenj, zruſſenj, poruſſenj, vraženj.

Verletzlich, adj. ranitedlný, poruſſitedlný, vrazytedlný; die —keit, noſt.

Verleumden, v. a. omluwiti, oſočiti, vtrhati, pomlauwati, pomluwiti; die —dung, vtržka, pomluwa, pomlauwánj.

Verleumder, m. pomlauwač, vtrhač; die —inn, čka.

Verläumderiſch, adj. pomlauwačný, pomlaubwawý; —ſches Weſen, pomlauwačnoſt, pomlauwawoſt.

Verlieb, S. Fürlieb.

Verlieben, v. rec. ſich, zamilowati ſe; bauchnauti ſe; in eine Perſon, do někoho.

Verliebt, zamilowaný; ein verliebter Menſch, zamilowanec; närriſch verliebt ſeyn, blázniti ſe po někom.

Verliebtheit, f. zamilowanoſt.

Verliegen, v. irr. rec. ſich, zaležeti, ſležeti ſe; eine Waare, zbožj. 2) fig. proležeti ſe; das Verliegen, ſleženj.

Verlieren, n. tracenj, pozbýwánj, mařenj, zamyſſlenj.

Verloben, v. a. zaſljbiti, poſwětiti; Gott, Bohu. 2) ſnaubiti, zaſnaubiti, vſnaubiti, despondere; připowědjti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru.

Verloben, n. zaſnaubenj.

Verlöbniß, n. zaſnaubenj, zámluwa, přjpowěd, námluwy, záſelky, sponsalia; die V. iſt zurück gegangen, z námluw ſeſſlo.

Verlöbnißring, m. ſwatebnj prſten.

Verlöbnißtag, m. den zaſnaubenj, námluw.

Verlobung, f. zaſnaubenj, námluwy, přjpowěd. 2) An Gott, zaſljbenj, ſlib.

Verlochen, v. a. prowrtati.

Verlocken, v. a. zalauditi, zawábiti.

Verlockern, v. a. propleytwati, proheyřiti.

Verlodern, v. n. zplanauti, zplápolati.

Verlogen, adj. lžiwý, klamawý; verlogenes Weſen, lžiwoſt.

Verlohnen, v. a. odplatiti; es verlohnt die Mühe nicht, neſtogj za prácy.

Verlöſchen, v. n. irr. haſnauti, zahaſnauti, wyhaſnauti; das Feuer, oheň; verloſchen, zhaſlý, zhaſnutý, vhaſlý; die —ſchung, zhaſnutj.

Verloſen, v. a. zloſowati, loſy metati; die —ſung, metánj loſů, zloſowánj.

Verlöthen, v. a. zaletowati.

Verludern, v. a. prohampeyſowati.

Verluſen, v. a. po hlaſu zwěř wypátrati.

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4)3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.

Verluſtig, adj. ztracený; —igtes Paradies,bztracený rág. 2) zbawen; werden, gehen, býti; ſeines Amtes, ſwého auřadu; eines Dinges v. machen, někoho zbawiti, připrawiti o něco; ſich, ſe.

Verlutieren, v. a. zahlinowati.

Vermachen, v. a. zadělati. 2) odkázati, legare; die —chung, zadělánj.

Vermächtniß, n. kſſaft; ohne V. ſterben, beze kſſaftu vmřjti, ab intestato. 2) odkaz, legatum.

Vermagern, v. n. zhubeněti, zchudnauti.

Vermahlen, v. a. meze wytknauti. b) zwymalowati; alle Farben, wſſecky barwy.

Vermahlen, v. a. irr. ſemljti, zemljti.

Vermählen, v. a. dáti za muže; den Sohn, ſyna; dáti za ženu; die Tochter, dceru; ſich, pogmauti, ſnjti ſe; (er) oženiti ſe; (ſie) wdáti ſe, prowdati ſe.

Vermählung, f. ſňatek manželſký, ſnětj.

Vermählungsfeſt, n. ſlawnoſt manželſkého ſňatku.

Vermahnen, v. a. napomjnati, napomenauti; die —nung, napomjnánj, napomenutj.

Vermahner, m. napominatel.

Vermaledeien, v. a. zlořečiti, zatracowati; die —deiung, zatracowánj, zlořečenj.

Vermänteln, v. a. pláſſtěm přikryti, připláſſtiti; die —lung, přikrytj pláſſtěm, připláſſtěnj.

Vermarken, v. a. kupčiti. 2) wytknauti meze.

Vermauern, v. a. wyzditi; viel Kalk, mnoho wápna. b) zazditi; ein Fenſter, einen Schatz, einen Mönch, okno, poklad, mnicha; die —rung, zazděnj.

Vermauthen, v. a. wycliti, zmeytiti.

Vermehrer, m. rozmnožitel, rozploditel; die —inn, lkyně.

Vermeiden, v. a. irr. wyhnauti ſe, minauti, warowati ſe, wywarowati ſe, vwarowati ſe, ſtřjcy ſe; die Sünde, hřjchu; die —dung, wyhnutj, vwarowánj.

Vermeidlich, adj. vwarowatedlný, wyhnutedlný.

Vermeinen, v. a. myſliti, mnjti, domnjwati ſe, mjniti; das Vermeinen, mněnj, domnjwánj; vermeint, vermeintlich, domnělý.

Vermelden, v. a. ohláſyti, oznámiti; einen Gruß, wzkázati pozdrawiti.

Vermeldung, f. ohláſſenj, oznámenj, ohláſſka.

Vermengen, v. a. ſmjſyti, zmjchati. b) ſich mit etwas, mjchati ſe do něčeho; die —gung, ſmjſſenj.

Vermerken, v. a. znamenati, ſeznamenati. 2) přigjti, wážiti; gnädigſt, neymiloſtiwěgi; die —kung, znamenánj, přigetj.

Vermeſſen, v. irr. a. změřiti; ein Feld, pole. b) ſich, přeměřiti ſe; bey dem Getreide, při obilj. c) fig. ſich, zakljnati ſe. d) opowážiti ſe, traufati ſobě; den Himmel anzutaſten, dorážeti na nebe.

Vermeſſen, adj. drzý, opowážliwý.

Vermeſſenheit, f. opowážliwoſt.

Vermeſſentlich, adv. opowážliwě.

Vermeſſung, f. změřenj.

Vermetzen, v. a. měřičné odweſti; die —tzung, odwedenj měřičného.

Vermiethen, v. a. pronagmauti, pronagjti; ſich, nagjti ſe, nagjmati ſe; die —thung, pronagetj, pronágem.

Vermiether, m. pronágemnjk, locator.

Vermindern, v. a. zmenſſiti, zmenſſowati; die Zolle, cla. b) ztenčiti, ztenčowati; die Einkünfte, přjgmy. c) zlehčiti; Jemandes Ehre, Ruhm, něčj čeſt, ſláwu. d) vſkrowniti, vmenſſiti; die Freude, den b Schmerz, radoſti, boleſti; die —rung, zmenſſenj, ztenčenj, zlehčenj, vſkrowněnj.

Vermiſchen, v. a. ſmjſyti; vermiſcht, ſmjſſený; vermiſchte Schriften, Zahl, ſmjſſené ſpiſy, ſmjſſený počet. 2) fig. ſich fleiſchlich, ſgjti ſe; die —ſchung, ſmjſſenj. 3) fleiſchliche, ſgitj.

Vermiſſen, v. a. pohřeſſiti, pohřeſſowati; den Adalbert, Wogtěcha. 2) nedoſtáwati ſe; das Geld, peněz.

Vermitteln, v. a. proſtředkowati.

Vermittelſt, adv. proſtředkem; vermittelſt deſſen, podlé toho; vermittelſt einer Leiter auf das Dach ſteigen, po řebřjku na ſtřechu lezti.

Vermittler, m. proſtřednjk; mediator.

Vermittlung, f. proſtřednictwj, zproſtředkowánj.

Vermodern, v. n. práchniwěti, zetljti; vermodert, zpráchniwělý, zetlelý.

Vermöge, adv. dle, podlé; des Befehles, podlé nařjzenj; vermöge meines Rechtes, mocý (podlé) mého práwa.

Vermögen, v. irr. a. mocy, posse; Geld vermag viel, penjze mnoho mohau, zmohau; vermögend ſeyn, mocy; ein viel vermögender Freund, přjtel mnoho mohaucý, mnohomocný. b) možným býti; ein vermögender Mann, možný, mohowitý, mohutný, zámožný muž; im Trunke viel vermögen, mnoho podſtaupiti, na ſebe wzýti. 2) Jemanden zu etwas, naweſti, namluwiti někoho na něco, přiweſti k něčemu.

Vermögen, n. moc, možnoſt, ſýla; nach Vermögen, dle možnoſti; über ſein Vermögen arbeiten, trinken, laufen, přes moc pracowati, pjti, běžeti; das Pferd hat viel V., kůň má mnoho ſýly. 2) mohowitoſt, mohutnoſt, ſtatek, gměnj, zámožnoſt; viel, wenig in V. haben, mnoho, málo mjti na mnohowitoſti mohowitoſti.

Vermögenſteuer, f. daň, plat z mohowitoſti.

Vermöglich, adj. mocný, mohutný, ſtatný, ſylný; ein Pferd, kůň. b) mohowitý, zámožný, možný.

Vermummen, v. a. zaobaliti, zakukliti.

Vermünzen, v. a. zmincowati; alles Silber, wſſe ſtřjbro.

Vermuthen, v. a. ſmeyſſleti, domeyſſleti ſe, myſliti, domnjwati ſe, tuſſiti, trwati; ich vermuthe daß @ trwám, tuſſjm že @. b) nadjti, nadáti ſe; wer hätte das vermuthet? kdoby ſe tomu byl nadál? ein unvermutheter Beſuch, nenadálé nawſſtjwenj.

Vermuthen, n. nadánj; wider alles V., mimo wſſe nadánj.

Vermuthlich, adj. domnělý; der vermuthliche Erbe, domnělý dědic; adv. bez pochyby, gakž ſe domnjwám, tuſſjm.

Vermuthlichkeit, f. domněloſt.

Vermuthung, f. domněnj.

Vernachläſſigen, v. a. zanedbati; die —gung, zanedbánj.

Vernageln, v. a. zabiti, zatlaucy, zabedniti; eine Thür, dwéře. b) zabodnauti; ein Pferd, koně. c) hřebjky zatlaucy; eine Kanone, dělo; die —lung, —čenj.

Vernähen, v. a. zaſſiti; Geld in den Kleidern, penjze do ſſatů. 2) ſeſſjti, wyſſiti; allen Zwirn, wſſecky niti.

Vernarren, v. a. problázniti; ſein Geld, ſwé penjze. 2) v. rec. ſich, zblázniti ſe, bauchnauti ſe; in etwas, in eine Perſon, do něčeho, do něgaké oſoby. 3) v. n. zblázniti ſe, wygewiti ſe; vernarrt da ſtehen, ſtáti tu wſſecek zblázněný, wygewený.

Vernaſchen, v. a. promlſati; ſein Geld, ſwé penjze; vernaſcht, promlſaný. 2) zmlſati ſe; vernaſcht, zmlſalý, promlſalý.

Vernehmen, v. irr. a. čjti; das Thier vernimmt den Jäger, zwjře čige myſliwce. b) vſlyſſeti, wyſlyſſeti; vernimm mein Gebeth, wyſlyš modlitbu mau. c) ſlybſſeti; Jemandes Stimme, něčj hlas. d) zaſleychati, naſlýchati, doſlýchati ſe; wie ich vernehme, gakž naſlýchám; dem Vernehmen nach, gak ſe ſlyſſj. e) ſich vernehmen laſſen, dáti ſe ſlyſſeti. f) zu vernehmen geben, na ſrozumněnau dáti. g) wyſlechnauti, wyſlýchati; Jemanden über etwas, někoho ſtrany něčeho. h) porozuměti, pochopiti, chápati. i) ſich mit Jemanden, ſrozuměti ſe s někým.

Vernehmen, n. vſlyſſenj, porozuměnj. 2) ſrozuměnj,; das gute Vernehmen, dobré ſrozuměnj, dorozuměnj; das ſchlechte, neſrozuměnj, nedorozuměnj.

Vernehmlich, adj. ſrozumitedlný; adv. —ně.

Vernehmlichkeit, f. ſrozumitedlnoſt.

Vernehmung, f. wyſlyſſenj, wyſlýchánj.

Verneigen, v. rec. ſich, pokloniti ſe.

Verneinen, v. a. řjcy ne, že ne, odpjrati, zapjrati, nekati?

Verneinung, f. powjdánj, prawenj že ne, zápor, nekánj?

Verneuen, Verneuern, v. a. obnowiti.

Verneuerung, f. obnowenj.

Vernichten, v. a. zničiti, zničemniti, w niweč obrátiti, annihilare. 2) zkazyti, na zmar přiweſti; eine Schrift, Jemandes Freude, Hoffnung, pjſmo, něčj radoſt, naděgi. 3) fig. pohrdati, za nic nepokládati; alles, wſſjm, wſſeho.

Verrichtung,Vernichtung, f. zničenj, zničemněnj, w niweč obrácenj, na zmar přiwedenj.

Verniethen, v. a. zaneytkowati.

Verniß, S. Firniß.

Vernunft, f. rozum, ratio; der V. gemäß, podlé rozumu.

Vernünfteley, f. mudrlantſtwj.

Vernünfteln, v. n. mudrowati.

Vernünfteln, n. mudrowánj.

Vernünftig, adj. rozumný; der Menſch iſt ein vernünftiges Thier, člowěk geſt rozumný žiwočich.

Vernünftigkeit, f. rozumnoſt.

Vernunftfähig, adj. rozumliwý.

Vernunftkunſt, f. S. Sequ.

Vernunftlehre, f. logika, vmnice.

Vernünftler, m. mudroch, mudrlant, mudrák; die —inn, mudrochyně, mudrlantka.

Vernunftlos, adj. nerozumný, bezrozumný; adv. —ně, bez rozumu.

Vernunftmäßig, adj. rozumný.

Vernunftmäßigkeit, f. rozumnoſt.

Vernunftſchluß, m. pl. ſchlüſſe, rozſudek; Vernunftſchlüſſe machen, rozumowati.

Vernützen, v. a. zpotřebowati.

Veröden, v. n. zpuſtnauti. 2) v. a. zpuſtiti.

Verödung, f. zpuſſtěnj, zpuſtloſt.

Veroffenbaren, v. a. zgewiti, wygewiti.

Verordnen, v. a. nařjditi, praecipere; die Obrigkeit verordnet, wrchnoſt nařizuge; eine Arzeney, ljk, lékařſtwj. b) zřjditi, vſtanowiti, nařjditi; verordneter Lehrer, nařjzený, vſtanowený včitel. c) předřjditi; zum ewigen Leben, k wěčnému žiwotu.

Verordnuung Verordnung, f. nařjzenj, vſtanowenj.

Verpachten, v. a. pronagjti, propachtowati, pronagmauti, locare.

Verpachter, m. pronágemnjk, locator.

Verpachtung, f. pronágem, pronagetj, pronagmutj.

Verpartiren, v. a. zapartykowati.

Verpaſſen, v. a. propaſſowati; ein Daus, tauſſe.

Verpetſchieren, v. a. zapečetiti.

Verpfählen, v. a. koljm obehnati, zakoliti.

Verpfählung, f. zakolenj, koljm obehnánj.

Verpfänden, v. a. zaſtawiti, do záſtawy, do základu dáti, w záſtawě nechati, základ dáti; ſeine Ehre, ſwau čeſt.

Verpfändung, f. zaſtawenj.

Verpfeffern, v. a. přepepřiti: nepřepepři Petře wepře pepřem.

Verpflanzen, v. a. přeſaditi.

b Verpflanzung, f. přeſazenj.

Verpflegen, v. a. zaopatřiti, wyžiwiti, wyžiwowati, chowati.

Verpflegs-, potrawnj; das Verpflegsamt, potrawnj auřad.

Verpflegsbeamter, m. potrawnjk, potrawnj auřednjk.

Verpflegung, f. zaopatřenj, wyžiwenj; eine Anſtalt zur Verpflegung der Armen, přjprawa, dům k zaopatřenj chudých.

Verpflichten, v. a. (powinnoſtj) zawázati, powinen, sl. podlužen býti; er iſt dazu verpflichtet, geſt k tomu powinnowán, powinnen; dein Amt verpflichtet dich dazu, auřad twůg tě k tomu zawazuge. 2) na záwazek, pod přjſahu wzýti; einen Beamten, auřednjka.

Verpflichtung, f. zawázanj, powinnowánj, sl. podlužnoſt.

Verpflöcken, v. a. zakoljkowati, koljky zatlaucy.

Verpfründen, v. a. nadati ſe; die —dung, nadánj ſe.

Verpfuſchen, v. a. zkazyti, zhuntowati.

Verpichen, v. a. zaſmoliti; die —chung, zaſmolenj.

Verplämpern, v. a. proſſpljchati, procmýrati. 2) ſich mit Jemanden, opleſſtiti ſe s někým.

Verplatzen, v. a. propſſukati; viel Pulver, mnoho prachu.

Verplaudern, v. a. prokláboſyti, proſſtěbetati, protlachati, kláboſenjm promrhati, ztráwiti; die Zeit, čas. 2) wybrebtati, wypljſkati.

Verplumpen, v. rec. ſich, opleſſtiti ſe.

Verpönen, v. a. pod pokutau, treſtem zapowědjti.

Verpraſſen, v. a. prokwaſyti, prohodowati, proheyſowati, promrhati, protráwiti.

Verpraſſer, m. mrhař, heyſek, marnotratnjk.

Verprallen, v. a. zraditi; einen Fuchſen, liſſku.

Verprofiantiren, v. a. potrawau zaopatřiti.

Verpuffen, v. n. zpeychnauti. 2) v. a. a) zpeychnauti. b) propecy. c) ſich, problebtnauti ſe.

Verpuppen, v. rec. zawinauti ſe.

Verquecken, v. n. zapeyřiti.

Verquellen, v. irr. n. naběhnauti, nabobtěti.

Verquellen, n. naběhnutj, nabobtěnj.

Verquicken, v. a. rtutj rozpuſtiti, zartutiti.

Verquiſten, zmrhati, promrhati.

Verrainen, v. a. mezý obehnati, omezyti, zamezyti.

Verammen, Verammeln, Verrammen, Verrammeln, v. a. zaberaniti, zagahlowati, zatlaucy.

Verranzen, v. a. zhmožditi, zchrauniti, das Bett, poſtel.

Verraſen, v. n. drnem zaroſti, zadrněti.

Verrath, m. zrada, prorada.

Verrathen, v. irr. a. prozraditi, wyzraditi; Heimlichkeiten, tagemſtwj; deine Sprache verräth dich, řeč twá tebe wyzrazuge; prodere. b) powědjti na někoho. 2) zraditi, prodere; ſein Vaterland, ſwau wlaſt.

Verräther, m. zrádce, proditor; die —inn, zrádkyně.

Verrätherey, f. zrada, prorada; eine V. anſtiften, anſpinnen, zradu kauti, ſnowati, ſtropiti.

Verrätheriſch, adj. zrádný, proditorius; adv. —ně.

Verrauchen, v. n. wykauřiti; fig. vtuchnauti. b) wywětrati; der Wein, wjno.

Verräumen, v. a. zachraſtiti, zandati.

Verrauſchen, v. n. odſſuſtěti, dohlučeti, hlukem pominauti. b) doſſuſtiti, dohlučiti.

Verrechnen, v. a. započjſti; etwas in eine Summe, něco do ſummy. b) ſich, přepočjſti ſe, přepočjtati ſe, w počtu ſe zmeyliti; die —ung, započtenj, přepočtenj.

b Verrechten, v. a. proſauditi; die —tung, proſauzenj.

Verrecken, v. n. zcýpnauti, zcepeniti; ein Hund, pes; von Schafen, zkapěti, zkapnauti; von allen, pozcýpati, pokapati; ein verrecktes Thier, zcýplina; verreckt, zcýplý, zcepenělý, zkapalý; halbverreckt, nedozcýplý.

Verreden, v. a. zařjcy ſe, odřjcy ſe, odpowědjti ſe; das Spielen, hry. b) podřeknauti ſe, přeřjcy ſe, labi in loquendo. c) zamluwiti; etwas, něco.

Verreden, n. podřeknutj, přeřeknutj.

Verredung, f. zařeknutj, odřeknutj, odpowěděnj.

Verreiſen, v. n. geti, zageti, zabrati ſe, odgeti. 2) v. a. progezditi, na ceſtě vtratiti; viel Geld, mnoho peněz.

Verreiſern, v. a. wětwe, naſtawěti; die —rung, f. naſtawenj wětwj.

Verreißen, v. a. zdřjpati, podřjpati, zedrati, potrhati; viele Kleider, mnoho ſſatů.

Verreiten, v. a. progeti, progjžděti, gjzdau promrhati; viel Geld, mnoho peněz.

Verreitzen, v. a. popuditi.

Verrenken, v. a. wywinauti, wytknauti, wytočiti, wywrtnauti, wylomiti; ſich den Arm, ſobě ruku; ſich im Heben, ſtrhnauti ſe; verrenktes Glied, wywinutý aud.

Verrenkung, f. wywinutj, wytknutj, wywrtnutj.

Verrennen, v. a. zaſkočiti, zaběhnauti; ihm den Weg, někoho.

Verrichten, v. irr. a. konati, wykonati, řjditi; viel zu verrichten haben, mjti mnoho k řjzenj, na prácy; ſeine Arbeit, prácy ſwau konati; ſein Amt, konati, zaſtáwati, zprawowati ſwůg auřad; eine Bothſchaft, wyřjditi, konati poſelſtwj; ſeinen Lauf, běh ſwůg konati; große Thaten, ſlawné, weliké činy konati, prowozowati.

Verrichtung, f. konánj, gednánj, řjzenj, zaměſtknánj; großer Thaten, prowozowánj, wykonánj welikých činů.

Verriegeln, v. a. zaſtrčiti.

Verringern, v. a. menſſiti, vmenſſiti, zmenſſiti, zlehčiti; die —rung, menſſenj, vmenſſenj, zlehčenj.

Verritzen, v. a. prokopati, protrhati.

Verröcheln, v. a. odchroptěti, wychroptěti, ochroptiti.

Verroſten, v. n. zzrzawěti, zazrzawěti, verroſtet, zazrzawělý; die —ſtung, zazrzawěnj.

Verrotten, v. n. zetljti, práchniwěti, zležeti.

Verrucht, adj. zabylý, zawilý, přewrhlý, bohaprázdný.

Verruchtheit, f. zabylſtwj, bohaprázdnoſt, přewrhloſt.

Verrücken, v. a. pomknauti, poſtrčiti; einen Tiſch, ſtůl, ſtolem. b) fig. den Kopf, ſein Concept, hlawu, koncept máſti; verrückt, pomatený, vſſjlený, na mozek vražený; werden, zmáſti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, zpleſti ſe, zſſjliti ſe.

Verrücktheit, f. pomatenoſt, ſmyſlem pomiminutj pominutj, zſſjlenoſt.

Verrückung, f. pomknutj, poſtrčenj, pomatenj, zſſjlenj.

Verrufen, v. a. rozkřičeti; ein verrufener Dieb, rozkřičený, zlopowěſtný zloděg. 2) zapowědjti, odwolati; Geld, penjze; die —fung, zapowěděnj, odwolánj.

Verrühmen, v. a. oſlawiti, oſlawowati.

Verrunzeln, v. n. zwraſſtěti, oſmrſſtěti.

Vers, m. werš, (auwrať) versus; dim. das Verschen, werſſjk, werſſjček.

Verſäen, v. a. zaſyti, zaſeti, obſetj,obſeti; die —ſäung, zaſetj, obſetj.

Verſagen, v. a. zamluwiti; eine Waare, zbožj; meine Hand iſt ſchon verſagt, má ruka giž geſt zamluwena. b) odepřjti, odpowědjti. 2) v. n. ſelhati; das Feuergebwehr, ručnice; verſagt, přiſljbený, vmluwený; eine Braut, připowězený. d) odepřený.

Verſagen, n. ſelhánj.

Verſagung, f. odepřenj, odpowěděnj.

Verſalbuchſtab, m. werſalnj pjſmeno.

Verſalzen, v. a. přeſoliti; fig. Jemanden die Freude, někomu radoſt zahorčiti; die —zung, přeſolenj.

Verſammeln, v. a. shromážditi, shromažďowati; das Volk, lid; ſich, ſe.

Verſammeln, n. shromažďowánj.

Verſammlung, f. shromážděnj; der Gläubigen, ol. zbor.

Verſanden, v. a. zapjſčiti, pjſkem zaneſti; v. n. pjſkem ſe zaneſti.

Versart, f. způſob werſſe.

Verſatz, m. zaſtawenj.

Verſatzamt, n. záſtawnj dům, auřad.

Verſatzung, f. ſpogenj.

Verſäubern, v. a. wyčiſtiti.

Verſauen, v. a. zaſwiniti, poſwiniti.

Verſauern, v. n. zkyſeleti, zakyſnauti.

Verſäuern, v. a. zakyſeliti; die —rung, zakyſelenj.

Verſaufen, v. n. vtopiti ſe. 2) v. a. prochlaſtati, propiti, prožrati; ſein Vermögen, ſwé gměnj; verſoffen, ožralý, ožjrawý; ein verſoffener Menſch, ochlaſta, ožralec.

Verſäufen, v. a. vtopiti.

Verſäumen, v. a. zmeſſkati, zameſſkati, promeſſkati; die Zeit, die Mahlzeit, čas, oběd; durch Müſſigkeit, prozaháleti.

Verſäumniß, f. meſſkánj, zmeſſkánj, promeſſkánj, prozahálenj.

Verſchachern, v. a. začachrowati, zaſſantročiti.

Verſchaffung, f. zgednánj, opatřenj, wygednánj, dohozenj, wymoženj.

Verſchalen, v. a. ſtřenky přidělati, ſtřenkami opatřiti, oſſáliti; die —lung, přidělánj ſtřenek, oſſalowánj.

Verſchallen, v. n. rozhláſyti ſe; ein verſchollener Dieb, rozhláſſený, zlopowěſtný zloděg. Verſchollener, m. rozhláſſenec.

Verſchämt, adj. ſtydliwý.

Verſchämtheit, f. ſtydliwoſt.

Verſchänden, v. a. zhanobiti, zohawiti; die —ung, zhanobenj.

Verſchanzen, v. a,. zaſſancowati, waly obehnati, ohraditi; verſchanzt, ohrazený.

Verſchanzung, f. ohrada, wal, zákop, ſſance.

Verſchärfen, v. a. zoſtřiti, zaoſtřiti; fig. die Strafe, přitužiti treſtu.

Verſcharren, v. a. zahrabati.

Verſchatten, v. a. zaſtjniti; die —tung, zaſtjněnj.

Verſchäumen, v. n. odpěniti ſe.

Verſcheiden, v. n. zkonati, ze ſwěta wykročiti.

Verſcheinen, v. n. irr. haſnauti; das Licht, ſwětlo. 2) minauti; der Tag, den; verſchienen, nedáwno.

Verſchelmen, v. a. vſſelmiti, verſchelmt, zſſelmilý.

Verſchenken, v. a. rozdati, rozdáwati; ich habe nichts zu verſchenken, nemám nic na rozdáwky. b) ſſenkowati, na pinty, (holby) prodáwati; Bier, piwo; die —kung, rozdánj.

Verſcheren, v. irr. a. zaſtřihnauti, poſtřihnauti. b) diwně, ohyzdně ſtřihati; verſchoren, podiwný, důwodný.

Verſcherzen, v. a. prožertowati, žertowánjm zmrhati; die Zeit, čas; fig. ſein Glück, die Freude, die Gunſt, die Gnade, připrawiti ſe o ſſtěſtj, o radoſt, o přjzeň, o miloſt.

b Verſcheuchen, v. a. rozplaſſiti, zaplaſſiti, zplaſſiti.

Verſchicken, v. a. zaſlati, zaſýlati; hin und her, rozeſlati, rozſýlati; die —ckung, rozeſlánj, rozſýlánj.

Verſchieben, v. a. pomknauti, přeſtrčiti; den Tiſch, ſtůl. b) zaſtrčiti, přeſtrčiti, přeſtawiti, odſtrčiti. c) fig. odložiti, odkládati, differe. d) ein Kind, odſtrčiti djtě.

Verſchieben, n. odſtrčenj, zaſtrčenj, odkládánj.

Verſchieden, adj. rozličný, diversus, varius; auf verſchiedene Art, rozličným způſobem; adv. —čně. b) několikerý, rozličný, plures; Perſonen, oſoby. c) w Pánu zeſnulý, zemřelý, defunctus.

Verſchiedenheit, f. rozličnoſt.

Verſchiedentlich, adv. rozličně.

Verſchieß, m. tracenj.

Verſchießen, v. irr. n. sběhnauti; das Waſſer, woda. b) plawiti ſe; die Farbe, der Zeug, barwa, cayk. c) zaletěti; der Weiſer, matka wčel. 2) v. a. rozſtřjleti; alles Pulver, wſſecken prach; ſich, ſe. b) přeſtrčiti, přewundati; eine Columne, kolumnu. c) v. rec. zaběhnauti; die Hunde, pſy. d) tratiti; die Farben, barwy.

Verſchießen, n. plawenj, zaletěnj, wyſtřjlenj, přeſtrčenj, zaběhnutj.

Verſchilfen, v. n. rákoſým zaroſti, zarákoſyti ſe. 2) zarákoſyti.

Verſchimmeln, v. n. pleſniwěti, zpleſniwěti.

Verſchimpfen, v. a. zohyzditi, zohawiti, zhanobiti; die —pfung, zohawenj, zohyzděnj.

Verſchlacken, v. a. w truſky obrátiti.

Verſchlafen, v. a. proſpati, zaſpati; ſich verſchlafen, zaſpati. 2) Verſchlafen, oſpalý; ſeyn, býti; ein verſchlafener Menſch, oſpalec, foem. oſpalkyně.

Verſchlafenheit, f. oſpaloſt, oſpánliwoſt.

Verſchlag, m. zkauſſka. 2) prodag, odbyt. 3) zyſk, vžitek. 4) bedněnj.

Verſchlagenheit, f. zchytraloſt.

Verſchlämmen, v. a. bahnem zaneſti. 2) proheyſowati, proheyřiti; die Zeit, ſein Vermögen, čas, gměnj; die —mung, zaneſenj bahnem.

Verſchläudern, v. a. rozmrhati, promarniti, proheyřiti; ſein Vermögen, ſwé gměnj. b) zmařiti; die Zeit, čas. c) rozwundati, rozházeti, prowundati; Waaren, zbožj; die —rung, rozmrhánj, rozházenj.

Verſchlechtern, v. a. horſſiti, zhorſſiti.

Verſchleichen, v. irr. rec. odplazyti ſe.

Verſchleifen, v. a. protahowati; einen Prozeß, ſaud. b) zawlécy; eine Sache, einen Rechtshandel, něco, práwnj rozepři. c) b zawljkati, rozwljkati, roztáhati; Speiſen, gjdla; die —fung, protahowánj, zawlečenj, rozwláčenj.

Verſchleimen, v. a. zawozhřiti, zaſſlemowati, zalepiti; die —mung, zawozhřenj, zalepenj.

Verſchleiß, m. S. Verſchließ.

Verſchleißen, v. irr. n. ſedrati ſe, ztrhati ſe, zdřjpati ſe; ein Kleid, ſſat; ein verſchliſſenes Kleid, otrhaný kabát. b) minauti, pominauti; die Zeit, čas. 2) v. a. zdřjpati, ſedrati, roztrhati; viele Kleider, mnoho ſſatſtwa. b) mrhati, tráwiti; die Zeit, čas. c) odbyti, prodáwati; Waaren, zbožj.

Verſchlendern, v. a. prodrndati.

Verſchleppen, v. a. zawlécy, zawljknauti, zatáhati, roztáhati, roznáſſeti, rozneſti. 2) rozwlécy; viele Kleider, mnoho ſſatſtwa; die —pung, zawlečenj, roznáſſenj.

Verſchleyern, v. a. zaſtřjti rauſſkau.

Verſchliefen, v. irr. rec. zalezti.

Verſchließ, m. odbyt; vielen V. haben, weliký odbyt mjti.

Verſchließen, v. a. zawřjti, zawjrati, zamknauti, zamykati; gänzlich alles, vzawjrati, vzamykati.

Verſchließung, f. zawřenj, zawjránj; zamknutj.

Verſchlimmern, v. a. horſſiti, pohorſſiti, zhorſſiti; der Kranke hat ſich verſchlimmert, nemocný ſe pohorſſil, přitjžilo ſe mu; die —rung, pohorſſenj, zhorſſenj.

Verſchlingen, v. a. zamáſti, zapleſti, zamotati. 2) pohltiti; polknauti; deglutire; mehrmahl, polykati. 3) fig. prožrati; ſein Gut mit Huren, ſtatek ſwůg s kurwami. b) ſehltiti, ſehlcowati; der Gottloſe den Frommen, bezbožný pobožného. c) pozřjti; eine Sylbe, ſlabyku, ſlowo. d) polknauti, polykati; etwas mit Augen, něco očima.

Verſchlingung, f. zavzlenj, zawázánj na kličku. b) pozřenj, pohlcenj, polknutj.

Verſchlucken, n. požjránj, polykánj.

Verſchluckung, f. požřenj, polknutj.

Verſchlummern, v. a. zadřjmati, prodřjmati.

Verſchlüpfen, v. rec. zalezti, zaběhnauti, zaſkočiti.

Verſchmachten, v. n. hynauti, zhynauti, zagjti, zahynauti; vor Durſt, vor Hunger, žjžnj, hladem. b) ſchnauti; chřadnauti; vor Liebe, vor Furcht, láſkau, ſtrachem, pro ſtrach. c) zalknauti ſe; vor Hitze, horkem.

Verſchmachtung, f. zahynutj, ſchnutj, chřadnutj, zalknutj.

Verſchmähen, v. a. pohaněti. 2) pohrdati, zhrzeti něčjm, opowrcy, opomjtati.

Verſchmähung, f. pohaněnj, pohrdutj pohrdnutj, opowrženj, opomjtánj.

Verſchmauſen, v. a. prokwaſyti, prohodowati; die Zeit, čas hodowánjm tráwiti, mařiti, prohodowati.

Verſchmeißen, v. a. zahoditi.

Verſchmelzen, v. n. rozpuſtiti ſe, rozpauſſtěti. b) ſpogiti; die Farben, barwy.

Verſchmerzen, v. a. odboleti, dedolere; wem es lange geſchmerzt hat, der hat es verſchmerzt, koho dlauho bolelo, odbolelo. b) opykati, oželeti; das Kleid, den Verluſt, kabát, ztrátu. c) zhrýzti w ſobě, zakauſnauti; ich verſchmerzte den Stich, zhryzl ſem w ſobě tu důtku.

Verſchmerzen, n. odbolenj, oželenj; zakauſnutj.