D.

Da, adv. hier, tu, zde; von da, odtud. 2) dort, tam, tamto; von dort, od onud. 3) relat. kde. 4) conj. als, když. 5) weil, poněwadž, že. 6) da doch, geſſto, ač, ačkoliw.

Dabey, adv. wedlé, juxta. 2) přitom, při něm.

Dach, n. plur. Dächer, ſtřecha, krow, tectum, dim. Dächelchen, Dächlein, n. ſtřjſſka, krůwek.

Dachdecker, m. pokrywač, pobigeč.

Dachfahne, f. Wetterfahne, wětrnjk, korauhwička wětrnj.

Dachfenſter, n. wykýř, okno w ſtřeſſe, mor. ſklopec.

Dachrinne, f. žlab.

Dachs, m. gezwec, melis. Dachs-, gezewčj; Dachsfell, gezewčj kůže.

Dachshund, m. pes na gezewce.

Dachſchiefer, m. ſſkřidlice.

Dachſpitze, f. wrch ſtřechy, hřeben ſtřechy.

Dachſtuhl, m. krowy, ſtolice.

Dacht, ſ. Docht.

Dachtraufe, f. vkap, okap, odkap, ſtillicidium.

Dachung, f. krytba, krytj, krow.

Dachziegel, m. krycý cyhla, dlažička; mor. křidlice.

Dadurch, adv. demonſt. tudy, tady. 2) onady. 3) relat. ſkrze to, ſkrze něg, ſkrze ni, tjm, k. př. leſem, tau wěcý.

Dafern, conj. wenn, geſtli, pakli, pokudžby, ſi.

Dagegen, adv. proti tomu, proti němu. Ich habe nichts dagegen, nepřjm ſe. 2) za to. 3) conj. naproti tomu.

Daheim, adv. zu Hauſe, doma, domi.

Daher, adv. z toho mjſta, odtud, hinc. 2) odonud, odtamtud, illinc, inde. 3) z toho. 4) bljže ſem, k tomu mjſtu. Prächtig daher gehen, ſkwoſtně ſy choditi, ſe noſyti.

Dahier, adv. hier, zde, tu, hic.

Dahin, adv. tam, na to mjſto, k tomu, na to. Er iſt dahin, geſt po něm; unſere Freuden ſind dahin, radoſti naſſe pominuly. Es ſtehet dahin, kdo wj.

Dahingegen, naproti tomu, ſ. Dagegen, conj.

Dahinten, adv. na zad, z zadu, zpátkem, pozadu, a tergo.

Dahinter, adv. za tjm, za njm, za nj, pozadu; dahinter kommen, wyſkaumati něco, zwěděti něco, domakati ſe něčeho; dahinter ſtecken, latere, wězeti za tjm; dahinter her ſeyn, prácy ſy dáti, vſylowati, wynaſnažiti ſe.

Dahlen, v. n. ſſaſſkowati, děckowati.

Damalig, adj. tehdegſſj, tehdáž býwalý.

Damals, adv. tehdy, tehdáž, tenkrát, tum, tunc.

Damaſt, m. damaſſek.

Damaſten, adj. damaſſkowý.

Dambock, m. daněk, dama mas.

Dambret, Damenbret, n. wrhcábnice, wrhcábnj dſka, dáma.

Dame, f. dáma, panj.

Damenſpiel, n. hra na wrhcáby, hra wrhcábnj.

Damhirſch, m. daněk. Damwildpret, daňčj zwěř.

Damit, 1. conj. aby, at. 2. adv. tjm, ſkrze to.

Damm, m. pl. Dämme, náſyp, hráz, dim. hrázka, hať.

Dammbruch, m. ſtrženj hráze, náſpu; ſtrž.

Dämmen, v. a. hráz, hatě dělati, sl. hatiti, zahatiti. 2) náſpem, hrázý brániti wodě.

Dammerde, f. prſť, humus.

Dämmerig, adj., adj. temný, ſſerý; adv. temně. Es wird ſchon dämmerig, giž ſe ſſeřj, tmj ſe, ſmrká ſe.

b Dämmern, v. n. tmjti ſe; des Abends, ſmrkati ſe, ſſeřiti ſe; des Morgens, dnjti ſe, rozednjwati ſe, ſwitáti.

Dämmerung, f. des Morgens, diluculum, ſwitánj, vſwita, rozednjwánj, rannj ſaumrak, rozbřeſkowánj; des Abends, crepuſculum, ſaumrak, ſmrkánj, přjtmj.

Dampf, m. pl. Dämpfe, vapor, pára, dým, kauř. 2) duſſnoſt, zaduſſina.

Dampfbad, n. párna, párnice.

Dampfen, v. n. páru wydáwati, kauřiti ſe, gako kauř wyſtupowati, kauřiti.

Dämpfen, v. a. vtlačiti, vduſyti, vpokogiti; das Fleiſch, duſyti maſo; gedämpftes Obſt, duſſené owoce; das Feuer, vduſyti, haſyti, vtutlati. Fig. einen Aufruhr, rozbrog lidu vpokogiti, vtlačiti. Die Dämpfung, duſſenj, vduſſenj, vkrocenj, vhaſſenj.

Dampfig, adj. plný kauře, páry.

Dämpfig, adj. deychawičný, duſſný.

Dampfloch, n. capauch; mor. ſopauch.

Damthier, n. dama fæmina, dančj laň.

Daneben, adv. penes, wedlé, podlé. 2) ad hæc, k tomu, mimo to.

Danebſt, ſ. Daneben.

Dängeln, ſ. Dengeln.

Danieder, adv. dolů, na zem, Danieder kommen, ſlehnauti, poroditi; das Haus liegt völlig danieder, dům ſe zbořil; krank danieder liegen, ſtonati, nemocným býti; danieder ſchlagen, o zemi vdeřiti, porazyti, zarmautiti, zkazyti.

Dank, m. djky, pl. m. & f. Gott ſey Dank, buď bohu djka, chwála. 2) wděčnoſt. Zu Dank thun, wděk vdělati. Mit Dank annehmen, s wděčnoſtj přigjti. 3) odplata. 4) chwála. Dank-, na poděkowánj: Danklied, pjſeň na poděkowánj.

Dankbar, adj. wděčný, adv. wděčně.

Dankbarkeit, f. wděčnoſt, animus gratus.

Danken, v. a. děkowati, poděkowati někomu za něco, djky činiti. 2) chwáliti. 3) odplatiti.

Danknehmig, adj. wděčný, adv. —ně.

Dankſagung, f. djkčiněnj, djků činěnj, djků wzdánj, poděkowánj, gratiarum actio.

Dankvergeſſen, adj. newděčný člowěk, nepamětliwý na dobrodinj.

Dann, adv. tehdáž, tenkrát, pak, potom, tedy; dann und wann, někdy, čaſem; erſt dann, wenn, tu teprw, když, ſ. Denn.

Dannen, adv. von dannen, odſud, odtud.

Dannenhero, ſ. Daher.

Daran, adv. na tom; w tom, na to, po něm, z toho, při něm. Ich weiß nicht, wie ich daran bin, newjm, gak to ſemnau ſtogj.

Darauf, adv. na tom, na to, na něm.

Daraufgeld, n. záwdawek, ſ. Aufgeld.

Daraus, adv. z toho, z něho.

Daraußen, ſ. Draußen.

Darben, v. n. nuzným býti, nauzy třjti, trpěti, nedoſtatek na něčem mjti, pſotně žiwu býti, egere.

Darbiethen, v. a. obětowati, podáwati, poſkytowati, předložiti. Die Darbiethung, obětowánj, poſkytnutj.

Darbringen, v. a. přineſti, obětowati. Die Darbringung, přineſſenj.

Darein, adv. do toho, do té, do něho, do nj, w to, mezy to.

Darin, adv. w tom, w té; w něm, w nj.

Darlage, f. ſložené penjze.

Darlegen, v. a. položiti před někoho, předložiti; mit Gründen darlegen, dokázati důwody.

Darlehen, n. die Darleihe, půgčka, zapůgčenj, sl. požičag, mutuum.

Darlehnen, v. a. darleihen, půgčiti, zapůgčiti; die Darlehnung, zapůgčenj.

Darm, m. pl. Därme, ſtřewo, inteſtinum, dim. Därmchen, Därmlein, ſtřjwko. Darm-, ſtřewnj: Darmgicht, ſtřewnj dna; Darmſaite, ſtruna ze ſtřewa.

Darmbeere, ſ. Arlesbeere.

Darmbruch, m. průtrž w lůně, enterocele.

Darmfell, n. bránice.

Darmweh, n. žřenj w ſtřewách.

b Darmwurm, m. ſſkrkawka, hljſta.

Darnach, adv. po tom, po té, po něm, po nj. 2) podlé toho, podlé nj. 3) o to, o ně.

Darneben, ſ. Daneben. Darob, ſ. Darüber. Darnieder, ſ. Danieder.

Darre, f. das Dörren, ſuſſenj; des Malzes, hwožděnj; Malzdarre, hwozd; des Obſtes, das Darrhaus, ſuſſjrna, 3) eine Krankheit, ſauchotiny, phthiſis.

Darreichen, v. a. podati, poſkytnauti, obětowati, naſtawiti. Die Darreichung, podánj, poſkytnutj.

Darren, v. a. ſuſſiti, ſ. Dörren.

Darrſucht, f. ſauchotiny, tabes.

Darrſüchtig, adj. ein darrſüchtiger Menſch, ſauchotinář.

Darrhaus, n. ſuſſjrna.

Darrofen, m. pec k ſuſſenj.

Darſetzen, v. a. poſtawiti, položiti. 2) fig. obětowati, wynaložiti, v. p. žiwot ſwůg.

Darſtellen, v. a. poſtawiti, předſtawiti. 2) fig. wyznamenati, wypodobiti, pokázati. Die Darſtellung, předſtawenj, pokázánj.

Darſtrecken, v. a. podati, podáwati. 2) fig. obětowati.

Darthun, v. a. dokázati, doweſti, dowoditi.

Darüben, ſ. Drüben.

Darüber, adv. über dieſes, über dieſem, ſupra, na to, na ně, nad tjm, nad njm: 2) per, trans, přes to, přes ně, wjce; darüber ſeyn, zbýwati, wybýwati; ſich darüber machen, dáti ſe do toho.

Darüber, vor andern Zeitwörtern, pře: darüber ſchreiten, překročiti.

Darum, adv. um dieſes, okolo toho, okolo něho. 2) proto, za to, o to; darum bringen, o to (o ně) připrawiti.

Darunten, ſ. Drunten, dole.

Darvon, darvor, darwieder darwider, darzwiſchen, ſ. Davon, davor, dawider, dazwiſchen.

Darwägen, v. a. wážiti, odwážiti.

Darweiſen, v. a. vkázati, povkázati.

Darzählen, v. a. čjtati, čjſti, wypočjtati, adnumerare.

Das, pron. n. to, ſ. Der.

Daſelbſt, adv. tu, tam, tamto, na tom mjſtě.

Daſeyn, n. præſentia, přjtomnoſt. 2) exiſtentia, bytj, bytnoſt, byt.

Dasjenige, ſ. Derjenige.

Daſig, adj. ten, ta, to, z toho mjſta, odtud.

Dasmal, adv. dieſes Mal, tenkrát, sl. teraz, (tenráz), hac vice.

Daß, conj. že, quod. 2) aby, ať, vt. 3) von einer Zeit, co. In der kurzen Zeit, daß ich hier bin, za ten krátký čas, co ſem zde. 4) bis daß, donec, až; warte, bis daß ich komme, počkey až přigdu. 5) vtinam, kdyby.

Datieren, v. a. den napſati; ein nicht datierter Brief, pſanj bez dne.

Dattel, f. datle, daktyle.

Dattelbaum, m. daktylowý ſtrom, Phœnix dactylifera. L.

Datum, n. napſaný den, dánj, datum; bis dato, až podnes, až do dneſſka.

Daube, f. duha, deſſka, daužka, dužina.

Däuchten, v, v. imp. es däucht, däuchte, hat gedäucht, zdáti ſe. Mich däucht, zdá ſe mi.

Dauen, zažiti, ſ. Verdauen.

Dauer, f. trwánliwoſt, trwaloſt, ſtáloſt, bytedlnoſt. 2) trwánj. Unſer Leben iſt von kurzer Dauer, žiwot náš nedlauho trwá; Die Welt hat keine ewige Dauer, ſwět wěčně netrwá.

Dauerhaft, adj. trwalý, trwánliwý, bytedlný, pewný. 2) ſtálý. adv. trwánliwě, ſtále, pewně.

Dauerhaftigkeit, f. trwácnoſt, ſ. Dauer.

Dauern, v. n. trwati, wydržeti, durare.

Dauern, v. n. es dauert mich, litugi, geſt b mi ljto někoho, geſt mi žel něčeho, doleo. Du dauerſt mich, ge mi tebe ljto.

Daumen, m. palec, pollex; einem den Daumen halten, někomu nadržowati. 2) caul, eines Daumens breit, gednoho palce (caulu) zſſjřj. Daumen-, palečnj, na palec.

Daumenſtock, m. die Daumenſchraube in der Tortur, palečnice.

Däumling, m. ein Ueberzug über den Daumen, palečnjk.

Daus, n. pl. Däuſer, tauš, binio.

Dauung, ſ. Verdauung.

Davon, adv. von dieſem, z toho, z něhož, do toho, od něhož, o tom, o němž de. S. Von. Vor Zeitwörtern, v, od: davon fliegen, vletěti, avolare; davon gehen, vgjti, abire; davon laufen, vtecy, aufugere; davon reiten, fahren, vgeti. 2) pryč: davon eilen, pryč poſpjſſiti; davon jagen, pryč odehnati.

Davon tragen, vneſti, odneſti. 2) doſáhnauti, dogjti, nabyti, obdržeti, vtržiti.

Davor, adv. vor dieſen, vor dieſe, vor dieſes, před toho, před něho, před tu, před ni, před to, před ně. Vor dieſem, vor dieſer, před tjm, před njm, před tau, před nj. 2) pro, ſ. Vor. 3) za to, ich kann nicht davor, nemohu za to. 4) im Böhmiſchen ohne Präpoſition: davor hüte dich, toho ſe chraň; davor behüte uns Gott, toho zachraň, vchowey nás Bůh; ſich davor fürchten, toho ſe báti; davor erſchrecken, toho ſe leknauti; da ſey Gott vor, zachoweyž Bůh, chraň Pánbůh.

Dawider, adv. proti tomu, proti němu; ſich dawider ſetzen, dawider auflehnen, protiwiti ſe.

Dazu, adv. k tomu, k němu, k nj, přes to, na to. Gieb mir Geld dazu, dey mi penjze na to; ich habe keine Luſt dazu, nechce ſe mi do toho. Vor Zeitwörtern, při: dazu treten, přiſtaupiti; dazu werfen, přihoditi.

Dazumal, adv. damals, tehdáž, tenkrát, tum.

Dazwiſchenkunft, f. přjſſtj, přjchod k tomu, wkročenj mezy to.

December, m. proſynec, (praſynec).

Dechant, m. děkan, decanus; den Dechant betreffend, děkanſký.

Dechantey, f. děkanſtwj, decanatus.

Dechſel, Deichſelaxt, f. teſák, teſka, aſcia.

Deckbett, n. ſwrchnice, ſwrchnj peřina; duchna.

Decke, f. přikrywadlo, přjkrow, pokrow. 2) Pferdedecke, deka, ol. dek. 3) Tiſchdecke, koberec, vbrus. 4) eines Zimmers, ſtrop. 5) von Rohr, rohožka. 6) eines Hirſches, bey den Jägern, kůže. Mit Jemanden unter einer Decke liegen, ſobě ſrozuměti.

Deckel, m. wjko, dim. das Deckelchen, wjčko. 2) eines Topfes, poklička, mor. přikrýwka, křidélka, ſkřidla. 3) am Butterfaſſe, přjklop. 4) an einem Buche, deſſťka. 5) klapka, poklop.

Deckelglas, n. ſklenice s wjčkem.

Decken, v. a. krýti, přikryti, zakryti, pokrýwati. 2) auf den Tiſch, proſtřjti, proſtjrati, na ſtůl ſtrogiti. 3) fig. chrániti, vchrániti. 4) opatřiti, vgiſtiti; ich bin hinlänglich gedeckt, gſem dokonále vgiſſtěn. 5) das Dach mit Schindeln, ſſindeli pobiti; mit Stroh, ſlámau poſſiti.

Decker, m. der Dachdecker, přikrywač, pokrywač. 2) Der Tafeldecker, proſtirač, kterýž proſtjrá na ſtůl.

Deckmantel, m. pláſſť k přikrýwánj. 2) fig. záſtěra, zakrytj, poklička, foch.

Deckung, f. krytba, krytj.

Dediciren, v. a. připſati, k. p. knihu.

Dedication, f. připſánj knihy, přjpis.

Degen, m. kord, gladius, dim. kordjk, kordjček.

Degengefäß, n. gilec, gilce, pl. v kordu rukowět, držadlo.

b Degengehenk, n. pás na kord.

Degenknopf, m. hruſſka v kordu.

Dehnbar, adj. tažitý, co ſe dá roztáhnauti.

Dehnen, v. a. táhnauti, roztáhnauti, extendere. 2) ſich dehnen, natáhnauti ſe, protáhnauti ſe, natahowati ſe, pandiculari; gedehnte Rede, rozwláčitá řeč; er dehnt die Wörter, rozwláčně mluwj. Das Dehnen, roztaženj, natahowánj, protahowánj.

Deich, m. hráz, hať.

Deichſel, f. am Wagen, wog (og), f. mor. oge, n. am Pfluge, drábec, temo. 2) eine Axt, ſ. Dechſel. Der Deichſelring, zděř na wogi.

Dein, pron. poſſ. twůg, twá, twé, pl. deine, twogi, twé, twá; der, die, das deinige, twůg, twá, twé.

Deiner, gen. pron. pers. tebe, tui. Deinethalben, deinetwegen, deinetwillen, pro tebe, tui cauſa.

Delikateſſe, f. lahůdka, lahodnoſt.

Delikat, adj. lahodný.

Delinquent, m. zločinec, maleficus.

Delphin, m. delfjn, delphinus.

Demmern, ſ. Dämmern.

Demnach, conj. tehdy, tedy, igitur; ſ. Daher. 2) poněwadž, ſ. Rachdem Nachdem.

Demuth, f. pokora, humilitas; ponjženoſt, demiſſio.

Demüthig, adj. pokorný, ponjžený; adv. —ně.

Demüthigen, v. a. pokořiti, ponjžiti, ponižowati, ſnjžiti, ſkrotiti; ſich demüthigen, ponjžiti ſe, kořiti ſe. Die Demüthigung, ponjženj, kořenj, pokořenj, ſkrocenj.

Dengeln, v. a. klepati koſu; das Dengeln, klepánj.

Dengelplatte, f. Dengelſtock, m. babka, železo, na němž ſe klepá.

Denk-, pamětnj, památný. Das Denkbuch, knjha pamětnj. Die Denkſäule, památný ſlaup, na památku.

Denker, m. kterýž čaſto přemeyſſlj.

Denkmal, n. pl. Denkmale, Denkmäler, památné znamenj, památka, monimentum.

Denkſpruch, m. památná propowjdka, řeč, ſymbolum.

Denkungsart, f. powaha, způſob ſmeyſſlenj. Er hat eine vortreffliche Denkungsart, wýborně ſmeyſſlj.

Denkwürdig, adj. památný, paměti hodný.

Denkwürdigkeit, f. wěc paměti hodná; pl. paměti.

Denn, conj. neb, nebo. 2) tedy, tehdy; ſo kommet denn, přiďte tedy. 3) leč; ich ſähe denn nicht recht, leč bych dobře newiděl. 4) než; dieß hat kein anderer geſchrieben, denn du, žádný giný toho nepſal, než ty. 5) pak, li; kann ich denn was dafür? mohuli pak za to. 6) potom, ſ. Dann.

Dennoch, conj. wſſak, předce, nicméně, ſ. Doch.

Der, die, das. 1. als Artikel wird es im böhmiſchen nicht ausgedruckt: die Unſterblichkeit der Seele, neſmrtedlnoſt duſſe. 2. pron. demonſt. anſtatt: dieſer, dieſe, dieſes, ten, ta, to; tento, tato, toto; das Weib da hat es gethan, tato žena to včinila. 2) on, ona, ono; Hat auch der (dein Bruder) Freude darüber? zdaliž y on (bratr twůg) má radoſt na nad tjm? 3) Anſtatt: derjenige, diejenige, dasjenige, ten, ta, to. 3. relativ. anſtatt: welcher, welche, welches, který, která, které, genž; da iſt keiner der Gutes thue, tu nenj žádného, genž by dobré činil.

Derb, adj. hmotný, tuhý, hrubý; der Erdboden iſt ſehr derb, země geſt welmi tuhá. 2) fig. hodný, notný; jemanden derbe Schläge geben, někoho hodně, notně zbjti; ein derber Rauſch, hodný rauš; b derbe und trockene Wahrheit, hmotná a holá prawda. 3) ſylný, celiſtwý, čerſtwý; adv. hmotně, hrubě, tuze.

Dereinſt, adv. někdy, gednau, budaucně.

Derenthalben, derentwegen, derentwillen, pro kteréž, ſ. 3. der.

Dergeſtalt, adv. tak, takowým způſobem, na takowý způſob.

Dergleichen, adj. takowý, gaký; dergleichen Sachen, takowé, těm podobné wěcy.

Derhalben, derohalben, conj. proto, protož, pročež, ſ. Deshalb.

Derjenige, diejenige, dasjenige, pron. dem. ten, ta, to.

Derley, ſ. Desgleichen.

Dermaleinſt, adv. někdy, někdý někdy potom, ſ. Dereinſt.

Dermalen, adv. nynj, teď, ſ. Dießmal.

Dermalig, adj. nyněgſſj.

Dermaßen, dermaaßen, adv. tak, na takowý způſob, takowým způſobem.

Dero, anſtatt Ihr, Ihre, gegich, gich.

Derohalben, adv. protož, pročež, ſ. Derhalben.

Derowegen, adv. protož, pročež, ſ. Deswegen.

Derſelbe, dieſelbe, daſſelbe dasſelbe, pron. dem. týž, táž, též; ebenderſelbe, ten týž, ten ſamý; 2) relat. on, ona, ono.

Derwegen, ſ. Deswegen.

Derweilen, adv. zatjm, mezy tjm, ſ. Indeſſen.

Deſerteur, m. odběhlec, poběhlec, sl. vſkok, ſ. Ausreiſſer.

Deßfalls, adv. proto. 2) nicméně.

Desgleichen, adj. takowý, gaký. 2) conj. též, nápodobně, rowněž.

Deshalb, deshalben, adv. proto, z té přjčiny.

Deß, anſtatt deſſen, gehož, kteréhož.

Deſſenthalben, deſſentwegen, deſſentwillen, pro kteréhož, pro to.

Deſtilliren, v. a. páliti, wodu přepáliti, přehnati.

Deſto, adv. tjm; deſto ſchlimmer, tjm hůře; je mehr, deſto beſſer, čjm wjce, tjm lépe.

Deswillen, mit dem Vorworte um: um deswillen, adv. protož.

Deuchten, ſ. däuchten.

Deuten, 1. v. a. okázati, okazowati. 2) kýwati; mit den Augen, kynauti, pokynauti. 3) einen Traum, wyložiti, wykládati ſen; übel deuten, za zlé pokládati. Die Deutung, okázánj, wykládánj. 2. v. n. okazowati, wyznamenáwati.

Deuter, m. Traumdeuter, wykladač ſnů.

Deutlich, adj. patrný, zřegmý, zřetedlný, ſrozumitedlný, wýſlowný; adv. —ně, zřegmě.

Deutlichkeit, f. zřetedlnoſt, patrnoſt, ſrozumitedlnoſt, wýſlownoſt.

Deutſch, adj. německý, adv. německy; deutſch, die deutſche Sprache, němčina; ich verſtehe kein Deutſch, nerozumjm německy; auf deutſch, po německu. Der Deutſche, němec; die Deutſche, němkyně.

Deutſchland, n. němcy, pl. německá země.

Deutſchmeiſter, m. miſtr řádu německého.

Diamant, m. dyamant. Diamanten, adj. dyamantowý.

Diät, f. mjrnoſt, ſtřjdmoſt w gjdle a pitj.

Dicht, adj. huſtý. 2) fig. hodný; ſich einen dichten Rauſch trinken, hodně ſe podnapiti; adv. huſtě. 2) hodně. 3) dicht am Rande, v ſamého krage.

Dichte, f. huſtoſt, huſtota, denſitas.

Dichten, v. n. & a. myſliti, zameyſſleti, wymyſliti. 2) báſně, pjſně, wrſſe werſſe ſkládati.

Dichter, m. werſſowec, werſſownjk, poeta; ſkladatel, ſkladač wrſſů werſſů, zpěwů; ein Fabeldichter, báſnjř; die —in, ſkladačka, báſnjřka.

Dichteriſch, adj. werſſowſký, báſnjřſký, adv. —ſky.

Dichterling, m. báſnjřjk, werſſownjček.

Dichtkunſt, f. werſſownictwj, báſnjřſtwj, vměnj báſnjřſké, poeſis.

Dichtung, f. myſſlenj, zameyſſlenj. 2) ſkládánj werſſů.

b Dick, adj. tluſtý, hrubý. 2) huſtý; einen Finger dick, gednoho prſtu ztlauſſtj; dickfüßig, tluſtonohý; dickhäutig, co má tluſtau kůži. adv. tluſtě, hrubě, dick machen, zhuſtiti; dick werden, tlauſtnauti, tučněti.

Dickbauch, m. břicháč.

Dickbauſchig, adj. břichatý, měchatý. 2) von Gefäßen, baňatý.

Dickbein, n. ſtehno.

Dicke, f. tlauſſť, tlauſſťka, tluſtoſt. 2) huſtoſt, huſtota. 3) hruboſt. 4) des Leibes, tělnatoſt.

Dickicht, n. hauſſtj, hauſſť, huſtina w leſe.

Dickkopf, m. hlawáč.

Dickleibig, adj. tluſtý, tělnatý.

Dicklich, adj. ein wenig dick, zatlauſtlý, natlauſtlý.

Dickſchnabel, m. dlaſk, coccothrauſtes.

Die, ſ. Der.

Dieb, m. zloděg, vulgo kradář, fur. die Diebinn, zloděgka, kradářka.

Dieberey, f. krádež, zloděgſtwj, furtum.

Diebiſch, adj. zloděgſký, kradářſký, adv. diebiſcher Weiſe, zloděgſky, kradářſky.

Diebſtahl, m. zloděgſtwj, krádež; Diebs-, zloděgſký. Diebsrotte, rota zloděgſká.

Diele, f. prkno, aſſer. 2) podlaha, sl. tla, podláž, pavimentum. 3) ſtrop.

Dielen, v. a. podlahu kláſti, dělati.

Dielenkopf, m. podlažnice, pſeudomutulus.

Dienen, v. n. ſlaužiti, poſluhowati, ſervire; beym Hofe eines Königs, dwořiti; Ihnen zu dienen, k ſlužbám. 2) fig. býti; das dient zu nichts, to nenj k ničemu. Das Dienen, ſlauženj, poſluhowánj.

Diener, m. ſlužebnjk, ſluha; die Dienerinn, ſlužebnice, ſlužka.

Dienerſchaft, f. ſlužebnjcy, ſlaužjcý.

Dienlich, dienſam, adj. vžitečný, proſpěſſný, platný, zdrawý.

Dienſt, m. ſlužba, poſlauženj; Dienſt Gottes, ſlužby Božj. 2) robota. 3) auřad, dim. Dienſtchen, Dienſtlein, ſlužbička.

Dienſtag, m. auterý, ſ. Dinſtag.

Dienſtbarkeit, f. ſlužebnoſt, poroba, ſervitus. 2) eines Ackers, nezwole.

Dienſtbothe, m. čeledjn, chaſnjk; die Dienſtbothen, čeleď, čeládka, chaſa.

Dienſtfertig, dienſtbefliſſen, adj. ſlužebný, k ſlužbě wolný, powolný, ku poſlauženj hotowý, aučinný. adv. —ně.

Dienſtfertigkeit, f. ſlužebnoſt, wolnoſt, powolnoſt k ſlužbě, aučinnoſt.

Dienſtfrey, adj. ſwobodný (od roboty).

Dienſtgeld, n. plat za robotu.

Dienſtleiſtung, f. ſlužba, robota.

Dienſtlich, ſ. dienlich. 2) dienſtfertig.

Bienſtlohn Dienſtlohn, m. ſlužba, plat, mzda za ſlužbu.

Dienſtlos, adj. bez ſlužby.

Dienſtmagd, f. děwečka, ſlužebná děwka, ancilla. Das Dienſtmädchen, ſlužka.

Dienſtpflichtig, adj. ſlužebný, robotný.

Dienſtwillig, Dienſtwilligkeit, ſ. Dienſtfertig, Dienſtfertigkeit.

Dieſer, dieſe, dieſes, pron. dem. ten, ta, to, tento, tato, toto, hic, hæc, hoc; dieß iſt der Mann, to geſt ten muž; ohne dieß, bez toho; über dieß, nad to, přes to.

Diesfalls, adv. w té přjpadnoſti.

Diesjährig, adj. letoſſnj, hornus.

Diesmal, adv. nynj, tenkrát, teď; diesmalig, adj. nyněgſſj.

Diesſeitig, adj. což z této ſtrany geſt.

Diesſeits, adv. z této ſtrany, cis. Diesſeits des Fluſſes, z této ſtrany řeky.

Diete, f. kornaut, ſ. Düte.

Diethrich, m. ein Nachſchlüſſel, faleſſný kljč.

Dieweil, conj. proto že, poněwadž, že, ſ. Weil. 2) zatjm když, ſ. Indeſſen.

Dill, m. die Dille, das Dillkraut, kopr, anethum graueolens.

Dille, f. djra, trubka, cýwka.

Ding, n. wěc, res. 2) to; laß mir das Ding bleiben, nech mi toho; vor allen Dingen, předewſſjm; aller guten Dinge ſind drey, do třetice wſſeho dobrého.

Dingen, v. a. ich Dung dung, habe gedungen, ſmluwiti, nagjmati, zgednati, conducere.

b Dinglich, adj. co k wěcy přináležj, wěcný? realis.

Dingpfennig, m. záwdawek, ſ. Angabe.

Dinkel, m. ſamopſſe, běl, triticum ſpelta.

Dinkelgerſte, f. ſſpalda.

Dinſtag, m. auterý, auterek, dies Mercurii; Dinſtags, auterý; bis auf den Dinſtag, až do auterka.

Dinte, f. inġauſt, ſ. Tinte.

Diöces, f. biſkupſká oſada.

Diptam, m. dyptam, třewdawa, dictamnus.

Dirne, f. panna, djwka, holka. 2) děwka.

Diſput, m. hádka, rozepře.

Diſputiren, v. n. hádati ſe.

Diſtel, f. oſet, (woſet). 2) bodlák, coll. bodlačj; mor. pcháč, pcháčj, carduus.

Diſtelfink, m. der Stieglitz, ſtehljk, carduelis.

Döbel, m. ein Fiſch, tlauſſť.

Doch, conj. wſſak, předce, ale, než, pak, aſpoň, wždyť; ja doch, y ano, y owſſem; nicht doch, y ne.

Docht, m. Dacht, knot, ellychnium.

Docke, f. Schiffswerft, loděnice, navale, 2) ſlaupek, ſlaupeček, columella. 3) eine Puppe, lautka, panna, pannenka, panáček. 2) Dogge, welký enġlický pes. 5) in den Fiſchteichen, čep.

Dod, m. kmotr, ſ. Pathe.

Dohle, f. kawka, sl. čauka, monedula.

Dohne, f. Vogelſchlinge, oko na ptáky , lapačka.

Dolch, m. tulich, dýka, pugio.

Dolde, f. an den Pflanzen, wrcholjk, ſwrſſek, umbella.

Dolmetſchen, v. a. tlumočiti, wykládati, interpretari; die Dolmetſchung, tlumočenj, wyloženj.

Dolmetſcher, m. tlumočnjk, tlumač. Die —inn, tlumočnice, tlumačka.

Dom, m. ſ. Domkirche.

Domback, m. tumpach. Dombacken, adj. tumpachowý.

Domdechant, m. děkan kapitoly kanownické.

Domfrau, f. kanownice, canoniſſa.

Domkapitel, n. kapitola kanownická.

Domkirche, f. hlawnj chrám, biſkupſký, kollegialnj koſtel, eccleſia cathedralis.

Dompfaff, m. der Gimpel, heyl, pyrrhula.

Donner, m. hřjmánj, hřměnj, tonitru. 2) hrom, sl. parom, ſtrela, fulmen; der Donnerſtein, hromowý kámen; der Donnerkeil, Donnerſtrahl, hrom, hromowá (sl. paromowá,) ſtřela.

Donnerer, m. der Jupiter, peraun, hřmitel? hřjmatel? tonans.

Donnern, v. n. hřmjti, hřjmati, zahřmjti, tonare. 2) fig. fluchen, hromowati; das Donnern, hřjmánj, hřměnj; Donnerworte des Fluches, hromowánj.

Donnerſchlag, m. vdeřenj hromu, hrom.

Donnerſtag, m. čtwrtek, dies Jovis.

Donnerſtägig, adj. čtwrtečnj.

Donnerwetter, n. hromobitj.

Doppel-, dwogj, dwognáſobný, dwogitý; der Doppelſinn, dwogj ſmyſl; die Doppelflinte, dwogka; die doppelthür Doppelthür, dwopité dwogité dwéře.

Doppelhaken, m. hákownice, tuplhák.

Doppeln, v. a. dwogiti, dwognáſobiti, ſ. Verdoppeln. 2) die Schuhe, podrazyti ſtřewjce; das Doppeln der Schuhe, podrážka.

Doppelt, adj. dwogj, dwognáſobný, dwogitý, adv. dwognáſobně, dwakrát.

Doppelzüngig, adj. dwoggazyčný, adv. —ně .

Dorf, n. plur. Dörfer, wes, weſnice, mor. dědina, pagus, dim. das Dörfchen, Dörflein, wýſka, weſnička, dědinka; Dorf-, ſedlſký, weſký, weſnický; der Dorfjunge, ſedlſký pacholjk; der Dorfpfarrer, farář we wſy; der Dorfrichter, weſký rychtář; die Dorfleute, lid weſnický.

Dorfplatz, m. náwes, f.

Dorfſchaft, f. wes, weſnice, pagus.

Dorn, m. plur. Dörner, trn, ſpina. 2) in der Schnalle, ozubec. 3) die Dornen, trnj; der Schleedorn, trnka; mit Dornen vermachen, otrniti.

Dorndreher, m. ſtraka turecká, maſogjdek, lanius, ſ. Neuntödter.

b Dornen, adj. trnowý; eine dornene Krone, trnowá koruna.

Dörneln, Dörnlein, plur. dřjnky (vulgo břjnky), corna, ſ. Kornelle.

Dornhecke, f. Dornbuſch, m. trnj, trniſſtě, trnowé křowj.

Dornſtecken, m. trnowice, trnowka.

Dornicht, adj. trnowatý.

Dornig, adj. trnowý, plný trnj.

Dornſtrauch, m. trnj, trnowé křowj.

Dörre, f. Malzdörre, hwozd, ſ. Darre.

Dorren, v. n. ſchnauti, vſchnauti.

Dörren, v. a. ſuſſiti, vſuſſiti.

Dörrhaus, n. ſuſſjrna.

Dörrhorde, f. ljſky, crates ligneæ, ſ. Hürde.

Dort, adv. tam, tamto, na onom mjſtě, ibi, illic.

Dorther, adv. odonud, odtamtuď, od onoho mjſta, illinc, iſtinc.

Dorthin, adv. tam, tamto, iſtuc.

Dortig, adj. tam, kdo tam geſt.

Doſe, f. pykſla, krabička.

Döſe, f. Dackdöſe, djže; Waſchdöſe, ſtřez.

Doſt, Doſten, m. dobrámyſl, origanum.

Dotter, m. im Eye, žlautek, vitellus. 2) eine Pflanze, kokotice, meydlo.

Dotterweide, f. zlatoleyčj, ſalix vitellina.

Drache, m. ſaň, drak, draco; die Drachinn, dračice; der Drachen-Kopf, dračj hlawa.

Drachenwurz, f. ďábljk, geſſtěr, dracontium.

Dragoner, m. draġaun, dimacha.

Draht, m. drát; Eiſendraht, železný drát; Schuſterdraht, dratew; Draht-Sieb, drátěné ſýto.

Drähtern, adj. drátěný, drátowý.

Drahtzieher, m. drátnjk.

Dran, ſ. Daran.

Drang, m. tlačenj, tjſeň, puzenj.

Drängen, v. a. tiſknauti, přitiſknauti, tlačiti, přitlačiti, těſniti. 2) fig. ſaužiti. Das Drängen, Gedränge, tlačenice, tjſeň.

Drangſal, n. nátiſk, autiſk. 2) trápenj, ſauženj.

Dräuen, ſ. Drohen.

Drauf, ſ. Darauf.

Draußen, adv. wně, wenku, foris.

Drechſelbank, f. ſauſtruh.

Drechſeln, v. a. ſauſtrowati, na ſauſtru wytočiti.

Drechsler, m. ſauſtružnjk, sl. ſtruhár, tokár, tornator. Die —inn, ſauſtružnice; Drechslerarbeit, ſauſtružnické djlo; das Drechslerhandwerk, ſauſtružnictwj.

Dreck, m. leyno, howno, ſtercus, dim. howýnko. Kuhdreck, krawſké leyno, krawinec; Sau-, ſwininec; Hunds-, pſynec; Mäuſe-, myſſinec; Pferde-, kobylinec; von Vögeln, trus, mor. ptačinec; Taubendreck, trus holubj, mor. holubinec. 2) Koth, bláto, lutum.

Dreckig, adj. howniwý, blátiwý.

Dreckkäfer, m. howniwál, ſcarabæus pillularius.

Drehbohrer, m. kolowrátek.

Dreheiſen, n. željzko ſauſtružnj.

Drehen, v. a. točiti, zatočiti; das Rad, die Augen, kolem, očima točiti. 2) krautiti, wrtěti; den Kopf, hlawau wrtěti; den Hals, krkem krautiti. 3) kraužiti; einen Becher, čjſſi wykraužiti. 4) obraceti; der Wind drehte ſich, wjtr ſe obrátil; einem den Rücken, k někomu zády, zadkem ſe obrátiti. 5) Zwirn, ſaukati. Das Drehen, točenj, krauženj, kraucenj, obrácenj.

Drehend, adj. ein drehendes Schaf, ein Dreher, wrtohlawá owce; drehend werden, zwrtohlawěti.

Dreher, m. kdož kraužj, točj; ſauſtružnjk.

Drehhals, m. wrtohlaw, ſ. Wendehals.

Drehrad, n. kolowrátek. 2) das Kräuſel, ſſamrha, čamrda, wrtoch.

Drehſcheibe, f. des Töpfers, kruh hrnčjřſký.

Drehſpäne, plur. okružky.

Drein, ſ. Darein.

Dreiſt, adj. drzý, ſmělý, ſrdnatý, odwážliwý. 2) opowážliwý, neſtydatý, adv. ſměle, bez ſtrachu; neſtydatě.

b Dreiſtigkeit, f. drzoſt, ſměloſt, ſrdnatoſt, odwážliwoſt. 2) opowážliwoſt, neſtydatoſt.

Dreſchen, v. a. er driſcht, ich droſch, gedroſchen, mlátiti, triturare. Leeres Stroh dreſchen, hluchému zpjwati, darmo ſwětlo páliti, břeh worati. Das Dreſchen, mlácenj, mlatba.

Dreſcher, m. mlatec; der Dreſcherlohn, měřičné.

Dreſchflegel, m. cep, sl. cepy, plur.

Dreſchtenne, f. mlat, humno, ol. holohumnice, area.

Drey, num. card. třj, tři, tres, tria.

Drey-, třj; dreybeinig, adj. třjnohý.

Dreydrähtig, adj. třidrátowý.

Dreydiſtel, f. kraſowláſek, heracantha.

Dreyeck, n. třjhranjk, triangulum.

Dreyeckig, adj. třjhraný, třjrohý, třjvhelný; dreyeckige Figur, třjhranoſt.

Dreyeinig, adj. trůg, trogj, trinus.

Dreyeinigkeit, f. trogice, trinitas.

Dreyer, m. trogka. 2) ein halber Kreuzer, trognjk, tronjk.

Dreyerley, adj. trogj; auf dreyerley Art, na trogj způſob.

Dreyfach, adj. trognáſobný, triplex, adv. trognáſobně.

Dreyfaltig, adj. trogitý, třjpramenný.

Dreyfaltigkeit, f. trogice.

Dreyfaltigkeitsblume, f. trognjk, trogice, viola tricolor.

Dreyfuß, m. třjnožka, třjnohá ſtolice, třinožnjk, tripus; dreyfüßig, adj. třjnohý.

Dreyhauig, adj. dreymähdig, třiſečný.

Dreyhundert, adj. tři ſta; der dreyhundertſte, třjſtý.

Dreyjährig, adj. třjletý.

Dreyling, m. trognjk, třj haljře. 2) von Kindern, trůgče, trůgčátko. 3) mjra 30 wěder.

Dreylöthig, adj. třjlotowý.

Dreymal, adv. třikrát, ter; dreymalig, adj. potřetj.

Dreypfündig, adj. třjlibernj.

Dreyſitzig, adj. ein dreyſitziger Wagen, wůz pro tři oſoby.

Dreyßig, adj. třidcet, triginta; dreyßigjährig, třidcýtiletý; dreyßigtägig, třidcýtidennj. Dreyßig Kinder, třidcatero dětj.

Dreyßiger, m. třidcet let ſtarý, třidcátnjk, tricenarius.

Dreyßigmal, třidcetkrát, tricies.

Dreyßigſte, der, adj. třidcátý, triceſimus.

Dreyßigſtamt, n. ein Zollamt in Ungarn, třidcátek; ein Dreyßigſtbeamter, třidcátný, třidcátnjk.

Dreytägig, abv. adj. třjdennj, triduanus. 2) das dreytägige Fieber, třetjdennj zymnice, tertiana.

Dreytauſend, adj. num. tři tiſýce, tria millia; der dreytauſendſte, třjtiſýcý.

Drey und zwanzig, třimecýtma, tři a dwadcet.

Dreyzack, m. třjzubé, třjrohé widle; krondle, tridens.

Dreyzehn, třináct; —mal, třináctkrát; dreyzehnerley, třinácterý. Der Dreyzehnte, adj. třináctý.

Drieſeln, v. a. točiti, roztřepiti.

Drillen, v. a. wrtati. 2) fig. Jemanden drillen, někoho ſaužiti, trápiti.

Drillich, m. třjlich, trylink, trilicium.

Dringen, 1. v. n. ich drang, bin gedrungen, hrnauti ſe, hnáti ſe, tlačiti ſe, dráti ſe, prorazyti. 2. v. a. habe gedrungen, tlačiti, wměſtknati; ſich in etwas, w něco ſe třjti, dráti ſe, tlačiti ſe, 2) nutiti, přinutiti, doháněti. 3) auf etwas, na něco tlačiti, o něco vſylowati, naléhati; in jemanden, naſtupowati na někoho; gedrungen voll, natlačený; dringende Noth, weliká nauze, nuzná potřeba.

Drinnen, ſ. Darin.

Driſchel, m. cep, ſ. Dreſchflegel.

Dritte, adj. třetj, tertius; zum drittenmale, po třetj, tertia vice.

Drittel, n. třetina, tertia pars.

Drittens, adv. zatřetj, potřetj, tertio.

Dritthalb, adj. půltřetj.

Drittheil, n. třetj djl, ſ. Drittel.

Droben, adv. nahoře, ſwrchu, ſupra.

Drohen, v. n. hrozyti, wyhrožowati, pobhrozyti, pohrůžky činiti, minari. 2) fig. das Haus drohet den Einfall, dům geſt na zbořenj, na ſpadnutj. Das Drohen, wyhrožowánj; die Drohung, pohrůžka, mina; Drohworte, pohrůžčiwá řeč, hrozba.

Drohne, f. die Brutbiene, trubec.

Drollig, adj. ſſprýmowný, ſměſſný, adv. ſſměſſně, k ſmjchu.

Drönen, v. n. třáſti ſe, brněti.

Droſſel, f. hrdlo, chřtán, ohryzek, guttur. Droſſel-Ader, hrdelnj žjla, vena jugularis. 2) ein Vogel, drozd, turdus.

Droſſelbeere, f. kalina, kalinowá gahoda.

Drüben, adv. tam, tamto, na druhé ſtraně.

Drüber, adv. nad tjm, ſ. Darüber.

Druck, m. das Drücken, tlačenj, mačkánj, dáwenj. 2) Drangſal, vtiſkowánj, potlačenj, nátiſk, daw. 3) in der Buchdruckerey, tiſk, tiſknutj, tlačenj.

Drücken, v. a. tlačiti, hnjſti, mačkati. 2) fig. vtiſknauti, vtiſkati, vtiſkowati, potlačowati. 3) trápiti; die Noth drückt mich, nauze mě trápj, ſaužj. 4) ſich ſchmiegen, drücken, kořiti ſe. Das Drücken, tlačenj, ſ. Druck.

Drucken, v. a. tiſknauti, v. pr. v př. knihy, ſſátky.

Drucker, m. tiſkař, ſ. auch Buchdrucker.

Druckerballen, m. baljk impreſorſký.

Druckerey, f. die Kunſt, tiſkařſtwj. 2) die Werkſtätte, tiſkárna, ſ. Buchdruckerey.

Druckfehler, m. omyl w tlačenj.

Druckpapier, n. papjr k tlačenj.

Drud, m. morás; die Drude, můra, ephialtes, incubus. Drudenfuß, můřj noha.

Drum, protože, protož, ſ. Darum.

Drunten, adv. dole.

Drüſchling, m. ein Schwamm, cykánka, sl. pečárka.

Drüſe, f. žláza, glandula; Druſe, f. druza rudy. 2) wřed, vher. 3) die Druſe der Pferde, hřjběcý.

Druſen, plur. die Hefen, droždj, kwaſnice.

Druſicht, adj. wředowitý, vhřiwý.

Drüſig, adj. žlázowitý, plný žlaz.

Du, pron. pers. ty, tu.

Ducken, ſich, v. rec. ſkloniti ſe, shýbati ſe, ſehnauti ſe; geduckt gehen, shrbeně, ſehnutě choditi. 2) fig. podlézati.

Duckmäuſer, m. potměſſilý, potutedlný člowěk.

Dudeln, v. a. na dudy hráti.

Dudelſack, m. dudy, keydy, plur. sl. ġagdy.

Duell, n. potýkánj we dwau, dwaubog? 2) der Zweykampf vor Gericht, ol. kyg.

Duft, m. pl. Düfte, pára, vapor. 2) wůně, puch, odor.

Duften, v. n. woněti, páchnauti.

Düften, v. a. páru wyhnati, wůni wydáwati.

Düftig, adj. páru wydáwagjcý, woňawý.

Dulden, v. a. trpěti, ſnáſſeti. Das Dulden, ſnáſſenj, trpěnj.

Duldung, f. ſnáſſenj, trpěliwoſt, ſnáſſeliwoſt, tolerantia.

Dumm, adj. tupý, hlaupý, traupowſký, ſtupidus. 2) nevmělý. 3) ſproſtý, adv. hlaupě, ſproſtě.

Dummdreiſt, adj. hlaupý a drzý, nerozumně ſmělý.

Dummheit, f. hlaupoſt, tupoſt, ſproſtoſt, nerozum.

Dummkopf, m. hlupák, hlupec, hlaupý, ſproſtý člowěk, ſproſták, hňup, dub, tupec, ťulpa, blba, blb, traup.

Dümpfel, m. tůně, (tauně).

Dumpf, adj. dumpfe Stimme, temný hlas.

Dumpfig, adj. ſtuchlý, wlhký; das Mehl riecht dumpfig, mauka zapáchá ſtuchlinau. 2) ſ. Dumpf.

Düne, f. kopec pjſku bljzko břehu mořſkého.

Dung, m. hnůg, ſ. Dünger.

Düngen, v. a. hnogiti, pohnogiti, mrwiti; das Düngen, die Düngung, hnogenj, pohnogenj, mrwenj.

Dünger, m. hnůg, mrwa, fimus.

Dünkel, m. zdánj, mjněnj, pyſſné ſmeyſſlenj o ſobě, hrdoſt.

b Dunkel, adj. tmawý, temný, náčerný, zatmělý, ſſerý, obſcurus; es wird dunkel, ſſeřj ſe, ſmrká ſe, tmj ſe, mračj ſe. 2) kalný, poſſmaurný; es wird mir dunkel vor den Augen, oči ſe mi kalj, dělagj ſe mi mrákoty před očima. 3) ſkrytý, tagný, zatmělý, neſrozumitedlný, adv. temně, tmawě, @.

Dunkel-, temně; dunkelroth, temně čerwený.

Dunkel, n. temnoſt, tmawoſt, mrákota, mrak, obſcurum.

Dunkelbraun, adj. ſnědý, náčerný.

Dunkelheit, f. temnoſt, temnota, tmawoſt; der Witterung, poſſmaurno. 2) mrákota, kalnoſt. 3) tagnoſt, zatměloſt, neſrozumitedlnoſt.

Dunkeln, v. n. ſmrkati ſe, ſ. Dunkel.

Dünken, v. n. zdáti ſe; die Blumen dünken mich ſchöner, kwjtj ſe mi zdá pěkněgſſj. 2) impers. Mich dünkt, zdá ſe mi. 3) mnjti, domnjwati ſe; er dünkt ſich weiſe, má ſe za maudrého, domnjwá ſe maudrým býti. 4) myſliti, ſmeyſſleti; das Dünken, zdánj.

Dünn, adj. tenký. 2) řjdký, židký, tenuis; dim. tenaučký, řjdaučký, adv. tence, řjdce; dünn machen, ztenčiti, zřediti. Dünn werden, řednauti, ztenčeti.

Dünne, f. tenkoſt. 2) řjdkoſt. 3) die Dünnen, Dünnungen, židowiny, tempora. 4) die Weichen, ſlabina, ſlabizna.

Dünnmacher, m. beym Becker, tenčjř.

Dunſt, m. pára, parnatoſt , požáry, vapor. 2) drobné broky na ptáky; einen blauen Dunſt vor die Augen machen, zelenau někomu vdělati.

Dunſten, v. n. kauřiti ſe, páru wydáwati.

Dunſtig, adj. plný páry, parnatý.

Dünſten, v. a. duſyti; gedünſtetes Fleiſch, duſſené maſo.

Dunſtkreis, m. parnatý obor, powětřj, atmoſphæra.

Durchackern, v. a. proworati, dobře zworati, perarare.

Durchängſten, v. a. welmi ſaužiti, ſ. ängſten.

Durcharbeiten, v. a. ſich, probrati ſe, prodrati ſe. 2) den Teig, prohnjſti, wyhnjſti těſto.

Durchaus, adv. docela, zcela, naſkrz. 2) dokonce; mermo.

Durchbacken, v. n. propecy ſe, wypecy ſe.

Durchbeißen, v. a. prokauſati, ſ. Beißen.

Durchbethen, v. a. das Buch, wymodliti ſe knihu. 2) die ganze Nacht, modliti ſe přes celau noc.

Durchbetteln, v. a. das Land, žebrotau zem progjti. 2) ſich, žebrotau ſe přežiwiti, wyžiwiti.

Durchbeuteln, a. v. v. a. přeſýwati, ſ. Durchſieben.

Durchblaſen, v. a. profaukati, ſ. Blaſen.

Durchblättern, v. a. ein Buch, přegjti knihu, liſty přebjrati. 2) běžně přečjſti.

Durchblicken, 1. v. n. pronikati, proniknauti, ſ. Blicken. 2. v. a. den Nebel, ſwjtiti ſkrze mlhu.

Durchbohren, v. a. prowrtati. 2) fig. probodnauti, prorážeti, ſ. Durchſtechen. Die Durchbohrung, prowrtánj, probodnutj.

Durchbraten, v. n. propecy ſe, ſ. Braten.

Durchbrauſen, v. a. prowáti, ſ. Brauſen.

Durchbrechen, 1. v. a. prorazyti, prolomibti. 2. v. n. prorazyti, dobyti ſe, prodrati ſe.

Durchbrennen, v. n. prohořeti, ſ. Brennen.

Durchbringen, v. a. proweſti, prondati, protahnauti, ſ. Bringen. 2) fig. přechowati, přežiwiti; ſich ehrlich, poctiwě ſe žiwiti. 3) ſein Vermögen, ſtatek ſwůg, gměnj ſwé promrhati, proheyřiti, prowondati. Die Durchbringung, das Durchbringen, promrhánj, proheyřenj. Der Durchbringer, mrhač, marnotratnjk, marnotrátce.

Durchbruch, m. průlom, prolamowánj, proraženj. 2) Die Ruhr, běhawka. 3) eines Dammes, ſtrž.

Durchdampfen, v. a. deymem naplniti.

Durchdenken, v. a. rozwažowati, rozgjmati, w myſli přemjtati, rozbjrati.

Durchdrängen, v. a. protlačiti; ſich, prodrati ſe, protiſknauti ſe.

Durchdringen, 1. v. n. protlačiti ſe, protiſknauti ſe, prodrati ſe, prorazyti. 2) pronikati, proniknauti. 2. v. a. protiſknauti, proniknauti, prorazyti. Eine durchdringende Stimme, pronikawý, pronikagjcý hlas; durchdringender Verſtand, oſtrý rozum. Die Durchdringung, proniknutj, pronikánj, protiſknutj, proraženj. Durchdrungen, proniknut, pohnut, gat.

Durchfahren, 1. v. n. progeti, naſkrz geti s wozem. 2. v. a. rozgeti, rozgezditi, wygeti.

Durchfahrt, f. průgezd, progetj.

Durchfall, m. běhawka, auplawice.

Durchfallen, v. n. propadnauti.

Durchfaulen, v. n. prohniti.

Durchfeilen, v. a. přepilowati.

Durchfeuchten, v. a. zmočiti, naſkrz zmokřiti.

Durchfliegen, v. n. proletěti.

Durchfliehen, v. a. ſkrze, přes něco vtjkati.

Durchfließen, v. a. protecy, tecy ſkrze —.

Durchflößen, v. a. ſkrze něco plawiti; die —ßung, naſkrz plawenj.

Durchfluß, m. průtok.

Durchfreſſen, v. a. prožrati, ſ. Freſſen.

Durchfrieren, v. n. promrznauti. Durchgegefroren Durchgefroren, promrzlý.

Durchfuhr, f. průgezd.

Durchführen, v. a. proweſti, přeweſti, přewezti.

Durchgällen, v. a. žlučj naplniti, zcela zhořčiti.

Durchgang, m. průchod, průchodiſſtě.

Durchgängig, adj. průchodný, adv. naſkrz, weſkrz, weſměs, wſſudy.

Durchgehen, 1. v. n. přegjti, progjti, naſkrz progjti, procházeti; der Schuß ging nicht durch, rána neprorazyla, neproběhla; das Waſſer geht durch, woda prorážj. 2) vtecy. 2. v. a. progjti; ein Buch, přeběhnauti, běžně přečjſti; Rechnungen, přehljdnauti aučty; die Schuhe, ſtřewjce prochoditi, protrhati.

Durchgehends, adv. naſkrz, weſkrz, wſſudy, obecně.

Durchgießen, v. a. proljti ſkrze —.

Durchglühen, v. a. rozpáliti, rozpalowati, .

Durchgraben, v. a. prokopati, ſ. Graben.

Durchguß, m. ſ. Ausguß. 2) ſ. Durchſchlag.

Durchhauen, v. a. přeſekati, proſekati, prokleſtiti, ſ. Hauen.

Durchhaus, n. průchodicý dům.

Durchhecheln, v. a. den Flachs, přewochlowati. 2) fig. přetřepati.

Durchheitzen, v. a. wytopiti, protopiti.

Durchhelfen, v. a. pomocy.

Durchkäuen, v. a. ſežweykati, ſ. Käuen.

Durchkneten, v. a. prohnjſti, wyhnjſti.

Durchkommen, v. n. progjti, přegjti, prodrati ſe. 2) vgjti, vtecy. 3) wywáznauti.

Durchkratzen, v. a. proſſkrábati, prodrbati.

Durchkreutzen, v. a. die See, moře křjžem, přes křjž progjžděti; ſich, křjžem gjti.

Durchkriechen, v. a. prolezti, zlezti.

Durchlachen, v. a. die Zeit, celý čas ſe ſmáti.

Durchlaß, m. propuſſtěnj, ſplaw. 2) řjčice.

Durchlaſſen, v. a. propuſtiti, přepauſſtěti, přeháněti.

b Durchlaucht, Durchlauchtigkeit, f. oſwjcenoſt; Seine Durchlaucht, geho oſwjcenoſt; Ihre Durchlaucht, gegj oſwjcenoſt.

Durchlauchtig, adj. oſwjcený; der durchlauchtigſte Fürſt, oſwjcený, neyoſwjceněgſſj Knjže. Der allerdurchlauchtigſte Kaiser, König, neygaſněgſſj Cýſař, Král.

Durchlauf, m. proběhnutj, běhawka, auplawice.

Durchlaufen, v. n. & a. proběhnauti, přeběhati.

Durchläutern, v. a. přečiſtiti; mit Feuer, přeháněti.

Durchleben, v. a. ſwůg wěk ſtráwiti.

Durchleſen, v. a. přečjſti.

Durchleuchten, v. n. fig. prohljdati, vkazowati ſe.

Durchliegen, v. a. ſich, proležeti ſe.

Durchlöchern, v. a. prowrtati, djry vdělati do něčeho; fig. von Kleidern, protrhati, roztrhati.

Durchlügen ſich, v. n. wylhati ſe.

Durchmeſſer, m. koloměr? diameter.

Durchmengen, v. a. promjchati.

Durchnagen, v. a. prohrýzti.

Durchnähen, v. a. proſſiti, proſſjwati.

Durchnäſſen, v. a. promočiti, zmočiti, zwlažiti.

Durchpflügen, v. a. proworati, zworati.

Durchpreſſen, v. a. protlačiti.

Durchräuchern, v. a. wykauřiti, naſkrz vditi.

Durchrechnen, v. a. přepočjtati.

Durchregnen, v. n. imp. proprchnauti, proprchati, naſkrz prſſeti.

Durchreiben, v. a. prodrbati, proſſauſtati.

Durchreiſen, 1. v. n. gjti, geti ſkrze. 2. v. a. progeti, progjžděti, progjti, procházeti. Bey meiner Durchreiſe, když pogedu naſkrz, když gſem gel naſkrz.

Durchreiſſen, v. a. protrhnauti.

Durchreiten, v. a. progeti na koni.

Durchrennen, 1. v. n. běžeti ſkrze —. 2. v. a. prohnati, prorazyti mečem. 2) die Stadt, zběhati měſto.

Durchrinnen, v. n. protěkati, (protýkati.)

Durchrütteln, v. a. protřáſti, protřepati.

Durchſägen, v. a. přeřezati (pilau.)

Durchſchauen, ſ. Durchſehen.

Durchſcheinen, v. n. & a. ſwjtiti naſkrz, ſwětlem prorazyti; durchſcheinend, naſkrz ſwjtjcý, prohledacý.

Durchſchieben, v. a. proſtrčiti, ſ. Schieben.

Durchſchießen, v. a. proſtřeliti. 2) hodmo počjtati; ein Buch mit Papier, knihu papjrem proſſiti.

Durchſchimmern, v. n. & a. bleſkem prorážeti. Durchſchimmernd, blyſkawy blyſkawý.

Durchſchlafen, v. a. die Nacht, přeſpati noc.

Durchſchlag, m. proraženj. 2) beym Schneider, průbog. 3) in der Küche, cednjk, cedidlo; dim. cedjdko. 4) řjčice.

Durchſchlagen, 1. v. a. probiti, protlaucy. 2. v. n. prorážeti.

Durchſchleichen, v. n. prolezti, wyklauznauti; ſich, wykráſti ſe.

Durchſchliefen, v. n. prolezti, wyljhnauti ſe.

Durchſchnitt, m. prořjznutj, překrogenj, proſtřihnutj; rozdělenj. Im Durchſchnitte, weſměs, weſkrz, rozděljc ſtegný počet.

Durchſehen, 1. v. n. prozřjti, prohljdnauti. 2. v. a. přehljdnauti, přehljžeti.

Durchſeihen, durchſeigen, v. a. procediti, přecediti. Die Durchſeihung, procezenj. Der Durchſeiher, cedák, cedidlo.

Durchſetzen, v. a. proweſti, wyweſti, dogjti ſwého cýle; vmyſl wyweſti. 2) přegeti nebo přeſkočiti.

Durchſicht, f. průhled, prohljdnutj, přehljdnutj, přehljženj.

Durchſichtig, adj. prohledacý, prohledawý, gaſný.

Durchſichtigkeit, f. prohledawoſt, gaſnoſt.

Durchſieben, v. a. proſýwati, přeſýwati, přeháněti na řjčicy.

Durchſtänkern, v. a. zaſmraditi. 2) wyſſťaurati, wyſſukati.

Durchſtechen, v. a. probodnauti, probůſti, prokláti, propjchnauti. 2) einen Damm, prokopati hráz. 3) das Getreide, přehazowati obilj.

b Durchſtecken, v. a. proſtrčiti, prowlécy.

Durchſtoßen, v. a. prorazyti, prohnati , probodnauti, prokláti.

Durchſtrömen, v. n. protécy, protjkati, técy ſkrze —.

Durchtreiben, v. a. prohnati, weſkrz hnáti; über einen Fluß, přehnati. 2) fig. proweſti. Ein durchtriebener Menſch, prohnaný, wyfikaný, zchytralý člowěk, dobra dobrá kopa, feryna. Die Durchtriebenheit, zchytraloſt, leſt.

Durchtreten, v. a. proſſlapati, wyſſlapati.

Durchtrieb, m. des Viehes, průhon.

Durchtrieben, ſ. Durchtreiben.

Durchwachs, n. pupkowá bylina, perfoliata.

Durchwachſen, v. n. prorůſti; durchwachſen, proroſtlý.

Durchwandeln, v. a. progjti, prochoditi.

Durchwandern, 1. v. n. progjti. 2. v. a. wandrem prochoditi.

Durchwärmen, v. a. rozhřjti, prohřjti, wyhřjti.

Durchwaten, v. n. přebřjſti, vadare.

Durchweben, v. a. protkati.

Durchwehen, v. n. & a. prowáti, profaukati.

Durchweichen, 1. v. n. proměknauti. 2. v. a. změkčiti.

Durchweinen, v. a. die Nacht, noc přeplakati.

Durchwerfen, v. a. prohoditi, prohazowati.

Durchwinden, v. a. prowinauti, propletati. 2) ſich, wypleſti ſe, wykrautiti ſe, wybřjſti.

Durchwiſchen, v. n. wzklauznauti.

Durchwühlen, v. a. zrýti, zrýpati, přehrabati, překutiti, rýpati ſe w něčem.

Durchwurf, m. prohazowačka.

Durchzählen, v. a. zpočjtati, přepočjtati.

Durchziehen, 1. v. a. protáhnauti: einen Faden, prowljknauti; Jemanden, natahowati, přetřepati. 2. v. n. progjti, progeti, táhnauti ſkrze —.

Durchzwängen, v. a. ſýlau, mocý protlačiti.

Dürfen, v. n. ich darf, wir dürfen, durfte, gedurft, ſmjti. 2) třeba, potřeba, potřebj býti. Das hätteſt du nicht thun dürfen, tohoť tobě nebylo třeba činiti. 3) mocy; wir vermuthen, daß dieſes morgen geſchehen dürfte, domnjwáme ſe, žeby ſe to mohlo zeytra ſtáti. Wir dürften es faſt ſelbſt glauben, ſkoro bychom tomu ſami vwěřili. Sie dürfen nur befehlen, gen poraučegj.

Dürftig, adj. potřebný, nuzný, chudobný, egenus. Ein dürftiger Menſch, nuznjk; weibl. nuznice.

Dürftigkeit, f. potřeba, chudobnoſt, nauze, potřebnoſt, nuznoſt, egeſtas.

Dürre, adj. ſuchý, wyprahlý; dürre werden, wyprahnauti, ſchnauti; dürres Obſt, ſucháry; dürre Reiſer, ſuſſj, ſauš. 2) hubený; ein dürres, mageres Frauenzimmer, ſuſſka. 3) fig. die dürre Wahrheit, holá, ſproſtá prawda; mit dürren Worten, zrowna, ſproſtě.

Dürre, f. ſucho, ſuchota, ſuchoſt. 2) hubenoſt.

Dürren, v. a. ſuſſiti, ſ. Dörren.

Dürrmaden, Miteſſer, pl. hauſenky.

Dürrſucht, f. ſauchotiny, tlenj těla, chřadnutj, tabes.

Dürrwurz, f. rdeſno. 2) zlatý traňk, conyza ſquarroſa ſquamoſa.

Durſt, m. žjžeň, ſitis. Den Durſt ſtillen, žjžeň zahnati, vhaſyti. 2) fig. weliká žádoſt, dychtiwoſt, cupiditas.

Durſten, v. n. žjžniti, (žjžněti), žjžen žjžeň mjti. Mich durſtet, chce ſe mi pjti. 2) nach Ehre, po cti dychtiti.

Durſtig, adj. žjžniwý; durſtig ſeyn, žjžeň mjti. 2) fig. dychtiwý; adv. —wě.

Duſack, m. teſák.

Duſel, f. ſamice menſſjch ptáků.

Düſter, adj. temný, tmawý. 2) newrlý, nehodný.

b Düte, f. kornaut. dim. Dütchen, kornautek, sl. ſſkarnétka.

Dutte, f. cecek, prs, ſ. Zitze.

Dutzbruder, m. bratřjček.

Dutzen, v. a. tykati někomu; ſich mit einem dutzen, tykati ſy.

Dutzend, n. dwanáct, tucet.