E.

Ebbe, f. vbýwánj, padánj, odſtupowánj moře, receſſus maris. Ebbe und Fluth, fluxus & refluxus, odtok a přjtok moře.

Eben, 1. adj. rowný, planý, hladký, přjmý, æquus, planus; eben machen, rownati, ſrownati. 2. adv. rowně, práwě, zrowna, æque; nápodobně, přjmě, 2) náležitě, práwě, dobře. 3) mit Neben- und Bindewörtern, eben jetzt, gen nynj, eben damals, práwě tehdáž, eben ſo, rowněž tak; mit Fürwörtern, eben dich, tebeť; ebenderſelbe, týz týž, ten týž; mit Zeitwörtern, das iſt eben, was ich ſage, toť powjdám; das wußte ich eben nicht, tohoť gſem wlaſtně newěděl.

Ebenbaum, m. ſtrom ebenowý, černý dub, eben, ebenus.

Ebenbild, n. podoba, obraz, imago. Er iſt das völlige Ebenbild ſeines Vaters, má celau podobu otce ſwého.

Ebenbürtig, adj. ebenbürtige Kinder, děti rodičů ſtegného rodu.

Ebendrähtig, adj. ebendrähtiger Faden, ſtegná nit; Leinwand, rowné plátno.

Ebene, f. rowina, roweň, ol. rownina, planina, planities, hladina, æquor.

Ebenfalls, adv. rowněž také, též, nápodobně, item, itidem.

Ebenholz, n. ebenowé dřewo, ebenus.

Ebenmaß, n. ſtegná, rowná mjra; rownoměrnoſt.

Ebenmäßig, adj. ſtegné mjrý mjry; adv. rowně, ſ. Ebenfalls.

Ebentiſchler, m. kunſtownj truhlář, ebenář.

Eber, m. kanec, aper, verres.

Eberäſche, f. geřab geřáb, geřábek, ſ. Vogelbeerbaum.

Eberſchwein, n. ſ. Eber.

Eberwurzel, Eberwurz, f. pupawa, carlina, chamaeleon.

Echo, n. der Wiederhall, ohlas, obražený hlas, gek, echo.

Echt, adj. prawý; ächte Kinder, děti zřádného manželſtwj, legitimæ proles. 2) ſprawedliwý. 3) dobrý. adv. práwě, ſprawedliwě, dobře.

Eckband, n. pant na kragi.

Ecke, f. die äußere ſcharfe Fläche, roh, vhel, krag, hrana. 2) der innere Winkel, kaut, angulus. 3) fig. konec, vhel, ceyp. 4) eine kleine Ecke, ein Eckchen, kauſek ceſty.

Eckel, Eckelhaft, ſ. Ekel.

Eckhaus, n. nárožnj, kragnj dům.

Eckig, adj. hranatý, rohatý, ſſpičatý. adv. —tě.

Eckkachel, f. kragnj kachljk.

Eckpfeiler, m. kragnj piljř.

Eckſäule, f. kragnj ſlaup.

Eckſchaft, f. roh od zdi, kragnj kus zdi.

Eckſtein, m. vhelnj kámen.

Eckzahn, m. zadnj zub v konj.

Edel, adj. vrozený, nobilis. 2) fig. ſſlechetný, wýborný, dobrý, drahý, wzáctný, wzneſſený, adv. ſſlechetně; edel denken, handeln, ſſlechetně ſmeyſſleti, gednati. adv. vrozeně, ctnoſtně, ſſlechetně @.

Edeldame, Edelfrau, f. vrozená panj, zemanka.

b Edelhof, m. zemanſký, panſký dwůr, zemanſké ſýdlo.

Edelknabe, m. mládenec vrozený , páže.

Edelknecht, m. panoš.

Edelmann, m. zeman; vrozený, pán.

Edelmänniſch, adj. zemanſký, adv. po zemanſku, zemanſky.

Edelmarder, m. wzáctná, drahá kuna.

Edelmuth, m. vſſlechtilá, ſſlechetná myſl.

Edelmüthig, adj. ſſlechetné myſli. adv. ſſlechetně.

Edelſtein, m. dobrý, drahý kámen, lapis pretioſus, gemma.

Edict, n. rozkaz, wyrčenj, edictum.

Efter, ſ. After.

Ege, f. brány, pl., occa.

Egebalken, m. paprſſek v brán.

Egel, m. pigawka, pigawice, (ſtřebikrewka, krwoſtřebka,) hirudo.

Egelkraut, n. penjžek winutý, nummularia.

Egen, v. a. wláčeti, occare. Das Egen, wláčenj, wláčka.

Egemann, Eger, m. wlačec, occator.

Egeſchiene, f. mečjky v bran, pl.

Egezinken, m. hřebjk v bran.

Egle, m. okaun, ſ. Bars.

Ehe, eher, adv. comp. eher, ſuperl. aufs eheſte, am eheſten, prw, prwé, než; dřjwe než, prius, priusquam. Je eher, je beſſer, čjm dřjwe, tjm lépe. 2) prwé, před tjm. 3) fig. raděgi, ſpjſſe.

Ehe, f. manželſtwo, manželſtwj, matrimonium.

Eheband, m. ſwazek manželſký, ſňátek.

Eheberedung, f. přjpowěd, zaſnaubenj; záſelky, námluwy, plur.

Ehebett, n. lože manželſké.

Ehebrechen, v. n. cyzoložiti, ſmilniti, adulterari.

Ehebrecher, m. cyzoložnjk, ſmilnjk, adulter. Die —inn, cyzoložnice, adultera.

Ehebrecheriſch, adj. cyzoložný. adv. cyzoložně.

Ehebruch, m. cyzoložſtwo, cyzoložſtwj, adulterium.

Ehedeſſen, ſ. Ehedem.

Ehefrau, f. manželka, žena, vxor.

Ehegatte, m. manžel, muž, conjux vir.

Ehegattin, f. ſ. Ehefrau.

Ehegeld, n. das Heurathsgut, wěno, dos.

Ehegemahl, Ehegenoß, m. ſ. Ehegatte.

Ehegericht, m. práwo k rozſauzenj manželſkých přj.

Ehegeſtern, adv. před wčjrem, před wčeregſſkem, nudius tertius. Der ehegeſtrige, adj. předwčeregſſj.

Ehegürtel, m. ſ. Champignon.

Eheleiblich, adj. z poctiwého lože, z řádného manželſtwa zplozený; prawy prawý, wlastnj.

Eheleute, pl. manželé.

Ehelich, adj. manželſký; der eheliche Stand , ſtaw manželſký; eheliche Kinder, děti z řádného lože. adv. manželſky, řádně.

Ehelichen, v. a. za muže, za ženu wzýti, pogjti, ſ. Heurathen.

Ehelos, adj. ſwobodný, neženatý; von Frauensperſonen, newdaná.

Eheloſigkeit, f. ſwobodný ſtaw; von Mannsperſonen, panictwj; von Weibsperſonen, panenſtwj. Von Geiſtlichen, bezženſtwj, cælibatus.

Ehemalig, adj. předeſſlý, býwalý, někdegſſj, .

Ehemals, adv. před čaſy; někdy.

Ehemann, ſ. Ehegatte.

Ehender, dřjwě dřjwe, ſpjſſe ſ. Ehe.

Ehepaar, n. oba manželé, ſ. Eheleute.

Ehepacten, pl. ſwadebnj ſmlauwa, zápis manželſtwa.

Eher, comp. ſ. Ehe.

Ehern, adj. měděný, metalowý. 2) fig. eine eherne Stirn, twrdý, co měď, železo.

Eheſcheidung, f. rozwedenj, rozlaučenj manželů, divortium.

Eheſegen, m. požehnánj w manželſtwj, t. g. děti.

Eheſtand, m. ſtaw manželſký, manželſtwj.

Eheſte, der, die, das, ſ. Ehe, adv. Mit eheſter Gelegenheit, s neyprwněgſſj přjležitoſti, co neydřjwe.

b Eheſtens, adv. co neydřjwe, co neyſpjſſe.

Eheſteuer, f. das Heurathsgut, wěno.

Eheſtifter, m. námluwce, namluwčj, ſnaubce.

Eheſtifterinn, f. námluwčj, zaſnubitelkyně, pronuba.

Eheſtiftung, f. namluwenj, namlauwánj, ſwadebnj ſmlauwa.

Eheteufel, m. čertjček, genž různicy mezy manžely tropj.

Eheverlöbniß, n. námluwy, ſponſalia.

Ehevogt, m. záſtupce, poručnjk ženy.

Eheweib, n. manželka, ſ. Ehefrau.

Ehrbar, adj. počeſtný, ctný, honeſtus; ſluſſný, decorus, als ein Titel, poctiwý, ctihodný, adv. —ně, —wě, honeſte.

Ehrbarkeit, f. počeſtnoſt, honeſtas; ſluſſnoſt, decorum.

Ehrbarlich, ſ. Ehrbar.

Ehrbegierde, f. cti žádoſt, dychtiwoſt, tauženj po cti.

Ehrbegierig, adj. cti žádoſtiwý, pocti taužjcý po cti taužjcý, dychtjcý.

Ehre, f. čeſt, poctiwoſt, honor; König der Ehren, král ſláwy. 2) hodnoſt, důſtogenſtwj, důſtognoſt; zu großen Ehren, k welikým hodnoſtem, k welikému důſtogenſtwj. 3) pocta, vctiwoſt. 4) chwála, ſláwa.

Ehren, v. a. ctjti, w poctiwoſti mjti, honorare. 2) chwáliti, ſlawiti.

Ehrenamt, n. důſtogenſtwj.

Ehrenbahn, f. ceſta ke cti, ceſta ſláwy.

Ehrenbezeugung, f. vctěnj, vcitwoſt, provkazowánj cti.

Ehrenbothe, m. ein Geſandter, wyſlanec, ſlawný poſel.

Ehrendieb, m. vtrhač na cti, lupič cti, zloděg cti a gména dobrého.

Ehrendienſt, m. ſlužba ke cti, den letzten Ehrendienſt erweiſen, poſlednj čeſt (poctiwoſt) provkázati.

Ehrenerklärung, f. cti nawrácenj, za poctiwého wyhláſſenj.

Ehrenfeſt, adj. ſ. Ehrenveſt.

Ehrengedächtniß, n. ſlawná památka.

Ehrenhold, m. ſ. Herold.

Ehrenkleid, n. ſlawný oděw, raucho k ſlawnoſtem.

Ehrenkrone, f. koruna ſláwy.

Ehrenleute, pl. lidé poctiwj, pocty hodni, wáženj.

Ehrenlohn, m. ſlawná odplata, mzda.

Ehrenmahl, n. ſ. Ehrengedächtniß.

Ehrenmann, m. poctiwý, ctihodny ctihodný, welmi wážený muž.

Ehrenname, m. gmeno důſtognoſti, poctiwoſti, dobré, poctiwé gmeno.

Ehrenpfennig, m. pamětnj penjz, penjz pocty.

Ehrenpforte, f. brána ſláwy, ke cti a ſláwě wyſtawená.

Ehrenpreis, m. weronyka, rozrazyl, tržnjk, přjtržné kořenj, veronica.

Ehrenräuber, m. ſ. Ehrendieb.

Ehrenrettung, f. hágenj cti.

Ehrenrührig, adj. hánliwý, vſſtipačný, potupný, ctidůtkliwý; adv. —ně, —wě.

Ehrenſache, f. pře z ſtrany cti, cti ſe týkagjcý.

Ehrenſäule, f. ſlaup pamětnj, ſlaup ſláwy, ke cti poſtawený.

Ehrenſchänder, m. hánce, lupič ze cti.

Ehrenſchänderiſch, adj. vtrhačný, vſſtipačný, hánliwý; adv. —ně, —wě.

Ehrenſpiegel, m. zrcadlo ſlawných činů; Ehrenſpiegel Böhmens, Oeſterreichs, zrcadlo ſláwy čeſké, rakauſké.

Ehrenſtelle, f. hodnoſt, důſtognoſt, důſtogenſtwj, auřad důſtogný.

Ehrenſtufe, f. ſtupeň hodnoſti.

Ehrentag, m. den ſlawný, den ſlawnoſti.

Ehrentrunk, m. připjgenj na zdrawj, pocta.

Ehrenveſt, adj. ſlowutný, ſlowautný, cti hodný, ſlawný.

Ehrenwort, n. vctiwé ſlowo, ſlowo vctiwoſti. Auf mein Ehrenwort, na mau čeſt, na mé dobré, poctiwé gmeno, na mé ſlowo.

Ehrenzeichen, n. znamenj cti, ſláwy.

b Ehrerbietig, adj. vctiwý, počeſtný; adv. —wě, ně.

Ehrerbiethung, f. Ehrerbiethigkeit, vctiwoſt, poctiwoſt.

Ehrfurcht, f. vcitwoſt.

Ehrgeiz, m. hrdoſt, nezrjzená nezřjzená cti žádoſt, dychtiwoſt po cti.

Ehrgeizig, adj. hrdý, cti žadoſtiwý, welmi po cti dychtiwý, po cti lákagjcý; adv. hrdě.

Ehrgierig, ſ. Ehrgeizig.

Ehrlich, adj. poctiwý, ctný, počeſtný, ſſlechetný; adv. poctiwě, ctně, ſe ctj.

Ehrlichkeit, f. poctiwoſt, počeſtnoſt.

Ehrliebe, f. milowánj cti, zřjzená žádoſt cti.

Ehrliebend, adj. čeſt milugjcý, milowný cti.

Ehrlos, adj. cti prázdný, nectný, bezectný; adv. nectně, bezetně bezectně.

Ehrloſigkeit, f. nepoctiwoſt, bezectnoſt.

Ehrſam, adj. poctiwý, počeſtný; ehrſame Herren, ſlowutnj Páni.

Ehrſucht, f. přjliſſná žádoſt cti.

Ehrſüchtig, adv. cti neſmjrně žádoſtiwý.

Ehrvergeſſen, adj. na čeſt nedbagjcý, neſtydatý.

Ehrwürde, f. ctihodnoſt; Euer Ehrwürden, waſſnoſt; Euer Hochwürden, welebnoſt.

Ehrwürdig, adj. ctihodný; Hochwürdig, welebný.

Eibe, f. der Eibenbaum, tis, tiſowý ſtrom, taxus; von Eiben, tiſowý.

Eibiſch, m. wyſoký ſléz, althæa officinalis L.

Eibiſchbaum, m. ſ. Eberäſche.

Eibiſchkraut, n. Eibiſchwurz, f. ſ. Eibiſch.

Eichapfel, m. dubenka, dubowá kulička, ġalles, ġalleſowá kulka, sl. dubowá hálka, galla.

Eiche, f. der Eichbaum, dub, dubowý ſtrom, quercus. Eine junge Eiche, daubec, daubek, dubeček. 2) das Eichmaß , vſtanowená mjra, wyměřowánj nádob podlé mjry.

Eichel, f. žalud, glans quernea.

Eichelhäher, m. der Nußhäher, ſogka.

Eichen, adj. dubowý.

Eichen, v. a. podlé giſté mjrý mjry wyměřiti, s obecnau mjrau ſrownati.

Eichenlunge, f. ſ. Steinflechte.

Eichenmiſtel, m. dubowé mélj, viſcum album.

Eichenſchwamm, m. dubowka, sl. dubownjk.

Eicher, Eichner, m. wážný, auřednjk nad mjrau a wáhau vſtanowený.

Eichholz, n. daubj, dubina; im Eichholze, w dubech.

Eichhorn, n. wewerka, weweřice, ſciurus, dim. das Eichhörnchen, weweřička; von Eichhorn, wewerčj.

Eichmaß, n. obecná půwodnj mjra neb wáha.

Eichtraube, f. ſ. Eichenſchwamm.

Eichwald, m. dubowý les, daubrawa, daubj, dubina, quercetum.

Eid, m. přjſaha, jusjurandum. Einen Eid ablegen, přiſahati, přjſahu ſložiti, ſkládati.

Eidam, m. der Schwiegerſohn, zeť, gener.

Eidbruch, m. zruſſenj přjſahy.

Eidbrüchig, adj. přjſahy nedržjcý, přjſahu ruſſjcý.

Eidechſe, f. geſſtěrka, lacerta; von der Eidechſe, geſſtěrčj.

Eiderdunen, pl. peřj (prach) z huſy mořſké.

Eidergans, f. mořſká huſa, anas molliſſima L.

Eidesformel, f. ſlowa přjſahy.

Eidgenoß, m. přjſahau ſpogený, ſpuntowaný, confœderatus. 2) Die Eidgenoſſen, Eidgenoſſenſchaft, ſſweycarowé.

Eidlich, adj. přjſežný; adv. s přjſahau, pod přjſahau.

Eidſchwur, m. přjſaha, ſloženj přjſahy.

Eifer, m. horliwoſt, feruor; wraucnoſt, ardor.

Eiferer, m. horliwý milownjk, horlitel, zelotes.

Eifergeſetz, n. zákon horliwoſti, pro manžely ſobě newěřjcý.

b Eiferig, eifrig, adj. horliwý, wraucný; adv. horliwě, wraucně.

Eifern, v. n. horliti, nenáwiděti, newřjti na někoho, hněwati ſe; mit ſeinem Weibe, na ſwau ženu žehrati.

Eiferſucht, f. horlenj, žehránj na ženu; zůřenj, zůřiwoſt, žehrawoſt, zelotypia.

Eiferſüchtig, adj. záwiſtiwý, ſočiwý, aemulus. 2) muž neb žena horljcý z newěřenj, žehrawý, žehrák, zelotypus.

Eigen, adj. wlaſtnj, proprius; eigenes Lob, chwála ſebe ſamého. 2) obzwláſſtnj. 3) ſich etwas eigen machen, přiwyknauti k něčemu; das iſt dir eigen, to ge twá powaha, twůg ſpůſob.

Eigends, ſ. Eigens.

Eigendünkel, m. důmněnj o ſobě.

Eigenhändig, adj. wlaſtnj rukau pſaný, včiněný, adv. wlaſtnj rukau, manu propria.

Eigenheit, f. obzwláſſtnoſt.

Eigenliebe, f. láſka ſebe ſamého, philautia, (ſamoſwognoſt, Com.)

Eigenmächtig, adj. wlaſtnj mocý včiněný; adv. z ſwé mocy, práwa k tomu nemagjc.

Eigennutz, m. wlaſtnj zyſk, vžitek. 2) zyſku žádoſt.

Eigennützig, adj. wlaſtnjho zyſku žádoſtiwý, wlaſtnj zyſk wyhledáwagjcý, po wlaſtnjm vžitku dychtiwý. adv. s žádoſtj zyſku wlaſtnjho.

Eigens, adv. zwláſſtě, ſchwálně.

Eigenſchaft, f. wlaſtnoſt, zwláſſtnoſt, powaha, attributum, proprietas.

Eigenſinn, m. ſwémyſlnoſt, nevſtupnoſt.

Eigenſinnig, adj. ſwémyſlný, nevſtupný.

Eigenthum, n. práwo k gměnj, dominium. 2) drženj, poſſeſſio. 3) wlaſtnj ſtatek, zbožj; nábytek, gměnj, bona.

Eigenthümer, m. pán ſtatku, držitel, dominus, poſſeſſor. Die Eigenthümerinn, panj ſtatku.

Eigenthümlich, adj. wlaſtnj, ſwůg. adv. wlaſtně.

Eigenthumsherr, m. ſ. Eigenthümer.

Eigenthumsrecht, n. práwo k ſtatku, k domu.

Eigenwillen, m. wlaſtnj wůle, ſwémyſlnoſt.

Eigenwillig, adj. ſwémyſlný. adv. —ně.

Eiland, n. die Inſel, oſtrow; der Eiländer, na oſtrowě bydlegjcý, oſtrowan.

Eile, f. ſpěch, poſpěch; in der Eile, naſpěch, na poſpěch, na kwap. Es hat Eile, geſt na poſpěch. In aller Eile, rychle, ſpěſſně, kwapně.

Eilen, v. n. poſpjchati, poſpjſſiti, chwátati, kwapiti, mor. ſpěchem gjti. Das Eilen, poſpjchánj, chwátánj.

Eilends, adv. ſpěſſně, rychle, chwátawě, čerſtwě, honem, feſtinanter.

Eilf, elf, gedenácte, gedenáctero, vndecim; vor eilfen, (vor eilf Uhr,) před gedenáctau (hodinau). Eilf, die Zahl, ein Eilfer, gedenáctka.

Eilfertig, adj. poſpěſſný, ſpěſſný, chwátawý; ein eilfertiger Menſch, kwapil, poſpjſſil, chwátal. adv. poſpěſſně, honem.

Eilfertigkeit, f. chwátawoſt, poſpěſſnoſt, kwapnoſt.

Eilffach, adj. gednáctnáſobný; adv. gedenáctnáſobně.

Eilfjährig, adj. gedenáctiletý.

Eilfmal, adv. gedenáctkrát.

Eilfte, der, adj. gedenáctý; zum eilftenmale, pogedenácté.

Eilftel, n. gedenáctý djl.

Eilftens, adv. gedenácte, za gedenácté.

Eilfterley, adj. gedenácterý.

Eilig, adj. ſpěſſný; adv. ſpěſſně, ſ. Eilfertig, Eilends.

Eimer, m. ein Schöpfeimer, okow, sl. wědro, ročka, ſitula. 2) ein Maß, wědro, sl. okow, amphora.

Eimerig, adj. wědernj; dreyeimerig, třiwědernj.

Ein, als Zahlwort, einer, eine, eines, der eine, die eine, das eine, geden, gedna, gedno, vnus, a, um. 2) als Artikel drucken es die Böhmen nicht aus: Ist das ein Thaler? — Ja, es iſt einer, geli to tolar? — ano, ge. Saheſt du nicht einen Vobgel? — Ja, ich ſahe einen, newiděllis ptáka? — ano, widěl gſem. Ein ſchönes Haus, pěkný dům; ein ſolcher Menſch, takowý člowěk. 3) als Fürwort, kdo, někdo. Es möchte einer (jemand) ſagen, řeklby někdo. 4) als Partikel vor den Zeitwörtern: hinein, w, na, za: einſchlagen, wrazyti; einſchenken, naljti; einſchließen, zawřjti.

Einackern, v. a. zaworati, zaworáwati. Die Einackerung, zaworánj, zaworáwánj.

Einander, adj. einer den ander, geden druhého; einer dem andern, geden druhému. 2) ſe, ſobě; wir begegneten einander, potkali gſme ſe. Sie hindern einander, překážegj ſobě. Einander lieben, weſpolek ſe milowati. Mit Vorwörtern: an einander, k ſobě, při ſobě; auf einander, po ſobě, na ſobě; aus einander werfen, rozházeti; mit einander, ſpolu; nach einander, po ſobě; von einander, od ſebe; über einander, na ſobě, na hromadu; unter einander, do hromady.

Einantworten, v. a. einhändigen, odewzdati, wydati, tradere; die Einantwortung, odewzdánj, wydánj.

Einärnden, v. a. ſkliditi, ſkljzeti. Die Einärndung, ſkljzenj.

Einäſchern, v. a. na prach ſpáliti, w popel obrátiti, popelem položiti. 2) die Häute, kůže lauhem mořiti; w wápně a w popele močiti; das Garn, do lauhu dáti, lauhem wařiti. 3) die Stirn, čelo popelem poſypati. Die Einäſcherung, w popel obrácenj. 2) w lauhu mořenj. 3) poſypánj popelem, popelec.

Einathmen, v. a. duch do ſebe wtáhnauti; nalýkati ſe něčeho.

Einätzen, v. a. močenjm wprawiti, wrýti; ſich, zažrati ſe.

Einäugig, adj. gednooký, monoculus.

Einballen, v. a. w paljk ſwázati.

Einbalſamiren, v. a. wonnau maſtj mazati, napuſtiti. Die Einbalſamirung, namázánj.

Einband, m. wazba. 2) der Band, ſwazek.

Einbau, m. am Ufer eines Fluſſes, zděný taras, náhon.

Einbauen, v. a. von den Bienen, wrogiti ſe, vſaditi ſe.

Einbeere, f. wranj oko, paris quadrifolia, L.

Einbeeren, v. a. geřabiny do ok dáti, geřabiny naljčiti.

Einbeißen, v. n. kauſnauti do něčeho, wkauſnauti, zakauſnauti. 2) von Schlägen, do žiwého přigjti; do kůže zaleznauti.

Einbeitzen, v. a. Fleiſch, do octa dáti, w octě zmořiti, macerare; ſich, zažrati ſe.

Einbekennen, v. a. wyznati, ſ. Bekennen.

Einbekommen, v. n. doſtati, ſ. Bekommen.

Einberichten, v. a. náwěſſtj dáti, zpráwu zaſlati, dáti wěděti. Die Einberichtung, zaſlánj zpráwy.

Einbetteln, v. a. nažebrati, naproſyti. 2) ſich einbetteln, wžebrati ſe, dožebrati ſe, wproſyti ſe, doproſyti ſe.

Einbeugen, v. a. ohnauti, zahnauti, ohýbati. Die Einbeugung, ohýbánj, zahnutj, ohyb.

Einbiegen, v. a. ſ. Einbeugen.

Einbilden, v. rec. ſich, ſobě myſliti, pomyſliti, w myſli předſtawiti, wyobrazowati, imaginari. 2) domnjwati ſe, opinari. Das hat ſich niemand eingebildet, žádnému ſe nezdálo. 3) myſliti, ſmeyſſleti o ſobě; er bildet ſich viel ein, mnoho o ſobě myſlj. Ein eingebildeter (einbildiſcher, einbilderiſcher) Menſch, pyſſný člowěk.

Einbildung, f. wyobrazowánj, předſtawowánj, imaginatio. 2) myſſlenj, pomyſſlenj, zdánj, důmněnj, důměnka, opinio. 3) hrdé ſmeyſſlenj o ſobě.

Einbildungskraft, f. fantazye, (pomyſſlugjcý, obrazotworná moc), phantaſia.

Einbinden, v. a. zawázati; Bäume in Stroh, ſtromy ſlamau obwázati 2) ein Buch, knihu ſwázati. 3) einem Kinde bey der Taufe, djtěti při křtu zawázati, wazaného dáti. 4) fig. einem etwas ſcharf, přjſně někomu přikázati.

b Einbindnadel, f. bey den Schuſtern, ſſněrowacý gehla.

Einblaſen, v. a. wdechnauti. 2) fig. nafaukati, naſſeptati, napowjdati, napjſkati. 3) sfauknauti, faukánjm přewrhnauti, zwrátiti. Die Einblaſung, wdechnutj, nafukowánj, napowjdánj.

Einblaſer, m. nafukowač, napowjdač.

Einblatt, n. gednoljſtek, parnaſſia.

Einbläuen, v. a. bitjm wprawiti do někoho, wtlaucy, weprati.

Einböckeln, v. a. do ſoli, do láku naložiti.

Einbohren, v. a. nawrtati, zawrtati.

Einbohrig, adj. gednau wrtaný.

Einbrechen, 1. v. a. zlomiti, prolomiti, prolámati, wylámati, perfringere; das Haus, zbořiti. 2. v. n. zlomiti ſe, zbořiti ſe, prolomiti ſe, frangi; von Feinden, Soldaten, wpadnauti, wtrhnauti, invadere; von der Zeit, bljžiti, připadati, ſchylowati ſe, naſtáwati, imminere; von Dieben, dobyti ſe, irrumpere.

Einbrennen, v. a. ſ. Brennen, připáliti, wypáliti, inurere; das Futter, pjcy ſpařiti, zapařiti; Mehl, pražiti, vpražiti; eingebrennte Suppe, pražená, zapražená poljwka. Die Einbrenne, gjſſka, zaprážka. Die Einbrennung, wypalowánj, zapařowanj.

Einbringen, v. a. wnéſti, wprawiti, připrawiti někam, na mjſto. Getreide, obilj ſkliditi, do ſtodoly wozyti. 2) fig. přineſti; vor Gericht, doneſti, vdati; Gewinn, zyſk přináſſeti. 3) nahraditi, wynahraditi, compenſare. Die Einbringung, wneſſenj, ſklizenj; doneſſenj, vdánj.

Einbrocken, v. a. nadrobiti. Haſt du eingebrockt, ſo mußt du es auseſſen, gez, cos ſobe ſobě nawařil, t. g. pochybillis w čem, muſýš za to odbeywati.

Einbruch, m. wlom, zlomenj, prolomenj; der Feinde, wpadnutj, invaſio; der Diebe, dobýwánj ſe; der Nacht, připadnutj, bljženj, naſtáwánj nocy, ſaumrak.

Einbrühen, v. a. wypařiti, ſpařiti, napařiti.

Einbuße, f. ztráta, ſſkoda.

Einbüßen, v. a. ztratiti, ſſkodowati, ſſkodu mjti, ztrátu trpěti, o něco přigjti, prodělati.

Eincaſſieren, v. a. do kaſy přigjmati.

Eindammen, v. a. do hráze zatlaucy, wrazyti.

Eindämpfen, v. a. die Vögel, ptáky do tmy zawřjti.

Eindeichen, v. a. hrázemi obehnati, ohraditi, zahatiti.

Eindingen, v. a. w ſmlauwu zawřjti, ſpolu wymjniti. Die Eindingung, wymjněnj, ſmlauwa.

Eindorren, v. n. ſeſchnauti ſe, wyſuſſiti ſe, von der Erde, wyprahnauti.

Eindrängen, v. rec. ſich, tlačiti ſe do něčeho, wtlačiti ſe, wtiſknauti ſe, dráti ſe; wedrati ſe, wpleſti, připlichtiti ſe, mocý wlezti. Die Eindrängung, wtlačenj, wedránj.

Eindringen, 1. v. n. wedrati ſe; die Feinde ſind eingedrungen, nepřátelé wpadli, wſkočili, wrazyli ſe (do měſta, země). Das Waſſer dringt ein, woda ſe walj, hrne. 2. v. rec. wtiſknauti ſe, ſ. Eindrängen.

Eindruck, m. das Eindrucken, wtiſk, wtiſknutj; das Eindrücken, wtlačenj, wytlačenj. 2) fig. pohnutj myſli, tknutj, doráženj.

Eindrücken, v. a. wtiſknauti, wtlačiti. 2) wmáčknauti; ein Ey, protlačiti.

Eindrucken, v. a. wtiſknauti do knihy.

Einebnen, v. a. ſrownati, wyrownati.

Einegen, v. a. zawláčeti, zawlačowati.

Einen, v. a. ſgednotiti, ſ. Vereinen.

Einer, num. geden, ſ. Ein.

Einer, m. (Der Einſer), gednička, vulgo gednuſſka, monas.

Einerley, adj. gednoſtegný, sl. gednaký. adv. gednoſtegně.

Einerndten, v. a. ſkljzeti, ſ. Einärnden.

Einfach, adj. gednoduchý, gednonáſobný, proſtý, ſimplex; adv. gednonáſobně.

Einfachheit, f. gednoduchoſt.

Einfädeln, v. a. nawlécy, nawljknauti, nabwljkati; gehlu nadjti; fig. naſtrogiti, nawljknauti.

Einfahren, 1. v. a. das Getreide, obilj domu wozyti, dowážeti. 2) přegeti, wozem něco zkáceti, zwrhnauti. 2. v. n. wgeti; im Bergbaue, ſgeti, ſlezti, sſtupowati do dolu.

Einfahrt, f. wgetj. 2) ſlezenj do dolu. 3) wgezd, kudy ſe wgjždj; průgezd.

Einfall, m. wpád, wpadánj; der Einfall der Klinke, zapadánj kliky. fig. Einfall des Feindes, wpád, autok. 2) Eines Hauſes, zbořenj. 3) nápad, připadnutj na myſl.

Einfallen, v. n. padati do něčeho, wpadnauti, wpadati; die Klinke fällt nicht gut ein, klika nedobře zapadá. Es fällt Froſt ein, připadá mráz. Was fällt dir ein? co ti připadá, napadá? 2) zbořiti ſe, ſpadnauti, sſauti ſe, zřjtiti ſe. Eingefallene Augen, přepadlé, wpadlé oči.

Einfalt, f. ſproſtnoſt; hlaupoſt.

Einfälteln, v. a. nabjrati, zbjrati, zfaldowati.

Einfältig, adj. proſtý, ſproſtný, ſimplex; hlaupý. Ein einfältiger Tropf, ſproſták, ſproſtáček; hlupák. adv. ſproſtně, hlaupě.

Einfaltspinſel, m. nemehlo, laula, ťulpa, hňup; sl. bolwáň.

Einfangen, v. a. Thiere, zchytati, polapiti; einen Ort, ohraditi, obehnati.

Einfärbig, adj. gedné barwy, gednobarewný.

Einfaſſen, v. a. einen Garten mit einer Mauer, zdj ohraditi, mit einem Zaune, plotem obehnati; mit einem Saume, einſäumen, obraubiti, zalemowati, oblemowati, obkládati; einem Stein in Gold, do zlata wſaditi, zaſaditi, zaſazowati; zlatem obděláwati, obložiti.

Einfaſſung, f. zalemowánj, ohraženj, obehnánj, obraubenj. 2) hradba, obruba, obkladek.

Einfehmen, v. a. Schweine, ſwině na žaludy, na bukwice hnáti.

Einfeilen, v. a. wypilowati, pilnjkem wřezati.

Einfinden, v. rec. ſich, naleznauti ſe, nalézati ſe, zahoditi ſe, přigjti.

Einfindung, f. přigitj.

Einfitzen, v. a. bey den Nadlern das Oehr, auſſko gehelnj wypilowati.

Einflechten, v. a. pleſti, complicare; zapléſti, innectere; ſich einflechten, wpléſti ſe, wmáſti ſe, připlichtiti ſe, implicare ſe. Die Einflechtung, pletenj, zapletenj, wpletenj. 2) am Flegel, oſſitj.

Einflicken, v. a. wſaditi, lepiti; ſich, připlichtiti ſe, přilepiti ſe; wpleſti ſe.

Einfliegen, v. n. wljtnauti, wletěti.

Einfließen, v. n. wtécy, wtekati, wplynauti. 2) fig. in die Rede mit einfließen laſſen, podotknauti, připomenauti, w řeč puſtiti.

Einflößen, v. a. wljti, wléwati. 2) fig. wléwati, wſſtjpiti. Die Einflößung, wlitj, wléwánj.

Einfluß, m. wtekánj, wtok, influxus. 2) fig. aučinek, moc, wztahowánj ſe, wléwánj. Einfluß der Sterne, aučinkowánj (moc) hwězd; nach einigen neuern Schriftſtellern, wléwánj.

Einflüſtern, v. a. wſſeptati, poſſeptati, do vcha mluwiti.

Einfordern, v. a. Geld, žádati, sháněti penjze, vpomjnati z peněz. Die Einforderung, vpomjnánj, sháněnj.

Einförmig, adj. gednotwárný, ſtegný w způſobu, gedné formy, na gedno brdo dělaný. adv. na gedno brdo, gednoſtegně.

Einförmigkeit, f. gednotwárnoſt, ſtegný způſob, gednoſtegnoſt.

Einfreſſen, v. a. ſežrati, nažrati ſe; Staub, prachu ſe nalýkati, napolykati; ſich einfreſſen, zažrati ſe.

Einfreyen, v. rec. ſich, přiženiti ſe, k. p. do ſtatku, do řemeſla.

Einfrieden, v. a. pro bezpečnoſt zahraditi, hradbau zahágiti.

Einfrieren, v. n. zamrznauti. Das Einfrieren, zamrznutj.

b Einfügen, v. a. wpogiti, wſaditi, wložiti.

Einfuhre, f. přiwáženj, dowáženj.

Einführen, v. a. inuehere, přiwezti, dowezti, přiwážeti, dowážeti; Getreide, kliditi, ſkliditi. 2) introducere, vweſti, vwáděti; einen Dieb, zloděge do wězenj weſti. Eingeführtes Recht, vwedené práwo.

Einführung, f. přiwáženj. 2) vwedenj, vwáděnj. 3) auf die Güter, bey den Juristen, zwod, immiſſio in bona, ſecundus gradus executionis realis.

Einfüllen, v. a. naplniti, naliti; nacpati.

Einfüllung, f. naplněnj, naljwánj; nacpánj.

Eingang, m. wchod, přjſtup, wgitj, ingreſſio, aditus. 2) Eingang einer Rede, začátek, počátek řeči, exordium.

Eingeben, v. a. Arzney, k vžjwánj dáti, Gift, gedu dáti. 2) do myſli wložiti, wnuknauti, ſuggerere, wdechnauti, nadchnauti, inſpirare. 3) Eine Schrift, ſpis podati, zadati, exhibere.

Eingebung, f. wnuknutj, nadſſenj.

Eingebünde, n. wázané.

Eingeboren, adj. gednorozený, unigenitus. 2) w zemi zrozený, wlaſtenec, ol. zemek.

Eingedenk, adj. pamětliwý, memor. Sey meiner eingedenk, pamatug na mne, měg mne w paměti.

Eingefleiſcht, adj. wtělený.

Eingehen, v. n. gjti do —, wgjti, wcházeti. 2) fig. einen Vertrag, w ſmlauwu wgjti, eine Wette, založiti ſe. Das gehe ich niemals ein, k tomu nikdá nepřiwoljm, nepřjſtaupjm; das will ihm nicht eingehen, to mu nechce gjti do hlawy. 3) bořiti ſe, baurati ſe, ſcházeti, zacházeti, k zkáze přigjti; vom Tuche, ſrazyti ſe.

Eingeſeſſen, adj. vſedlý, w zemi zrozený, vſazený.

Eingeſtändniß, n. přiznánj, ſ. Geſtändniß.

Eingeſtehen, v. a. přiznati ſe, přiznáwati ſe, fateri. 2) připuſtiti, připauſſtěti.

Eingeweide, n. oſrdj, wnitřnoſti, pl. viſcera, droby, pl. ſtřewa, pl. inteſtina.

Eingezogen, adj. počeſtný, modeſtus, mrawný, adv. počeſtně, mrawně.

Eingießen, v. a. wljti, wljwati, zaljwati.

Eingießung, f. wlitj, wljwánj.

Eingraben, v. a. zakopati, zahrabati; ſich, zakopati ſe, zaryti ſe. 2) wrýti, wyryti. Die Eingrabung, zakopánj, zahrabánj, wrytj, wyrytj.

Eingreifen, v. n. wſáhnauti, zaſáhnauti, zaſahati; von den Zähnen eines Rades, chytati; in die Rechte eines andern, ſahati, ſáhnauti do práwa druhého.

Eingriff, m. wſáhnutj, ſahánj do cyzýho.

Einguß, m. wlitj, wljwánj; wěc wlitá.

Einhäften, v. a. zaſtehnauti, zaſſiti. 2) ſeſſiti.

Einhägen, v. a. plotem obehnati, ohraditi, zahágiti. Die Einhägung, ohrazenj, zahágenj.

Einhäkeln, v. a. na háček, na petlicy zawěſyti. 2) ſich, zapleſti ſe, s pazaury ſe powěſyti.

Einhaken, v. a. hák zarazyti, hákem doſáhnauti.

Einhällig, adj. gednohlaſný. 2) fig. gednomyſlný, ſworný. adv. —ně.

Einhälligkeit, f. gednomyſlnoſt, ſwornoſt.

Einhalt, m. zdržowánj, zadržowánj, ſtawowánj, přjtrž, přjtržka. Einhalt thun, přjtrž činiti, ſtawowati.

Einhalten, 1. v. a. zdržowati, zadržowati, zaſtawiti, detinere; ſtawowati, ſ. Einhalt thun. 2. v. n. přeſtati. Halt ein! přeſtaň; im Reden, zaraz.

Einhandeln, v. a. ſkupowati, wyhandlowati. 2) prohandlowati, prokupčiti; dohandlowati, dokupčiti. Die Einhandlung, wyhandlowánj.

Einhändig, adj. gednoruký.

Einhändigen, v. a. do ruky dáti, odewzdati, dodati. Die Einhändigung, dodánj, odewzdánj do rukau.

Einhängen, v. a. zawěſyti, zawěſſowati.

Einhängung, f. zawěſſenj, zawěſſowánj.

Einhängig, adj. na gednu ſtranu wiſýcý; ein einhängiges Dach, polowičnj ſtřecha.

Einhauchen, ſ. Einathmen.

b Einhauen, v. a. ſekati do něčeho, zaſeknauti, wraubiti, wyteſati, wyrýti; die Thüre, dwéře proſekati, wyraubati. Die Reuterey hieb ein, gjzdnj mečem doráželi na nepřjtele.

Einhauig, adj. gednoſečný, sl. gednokoſný.

Einheben, v. a. ein Fenſter, okno zaſaditi, wſaditi. Die Einhebung, zaſazenj, zaſazowánj.

Einheften, ſ. Einhäften.

Einheilen, v. a. zahogiti, nechati w ráně zarůſti. Die Einheilung, zahogenj.

Einheimiſch, adj. domácý. adv. po domácku.

Einheit, f. gednota, gednoſt? vnitas. 2) gednička, gednuſſka, gednotka.

Einheitzen, v. a. zatopiti, zatápěti, sl. zakuriti, zatepliti. Der Einheitzer, topič, sl. kurič, teplič. Die Einheitzerinn, topička. Die Einheitzung, zatopenj.

Einhelfen, v. a. pomocy, pomáhati do něčeho, napomáhati. Die Einhelfung, napomáhánj, dopomáhánj.

Einhellig, ſ. Einhällig.

Einhemmen, v. a. das Rad, zawjrati kolo. Die Einhemmung, zawjránj.

Einhenken, v. a. zawěſſowati, ſ. Einhängen. Die Einhenkung, zawěſſowánj.

Einher, adv. ſem. ſ. Daher. Einher gehen, choditi; einher treten, kráčeti; einher ziehen, táhnauti.

Einherbſten, v. a. das Getreide, kliditi, ſkljzeti obilj; den Wein, zbjrati wjno. Die Einherbſtung, kljzenj obilj, zbjránj wjna.

Einhetzen, v. a. pſy k honěnj wycwičiti, honiti včiti.

Einheuern, ſ. Einmiethen.

Einheuratheu Einheurathen, v. rec. ſich, přiženiti ſe, wdánjm do rodu přigjti.

Einholen, v. a. ſlawně koho do měſta přiwéſti, proti komu gjti. 2) dohoniti, dogjti, doſtjhnauti. 3) Stimmen, zbjrati hlaſy; Nachricht, zpráwu wzýti; Rath, radu bráti, poraditi ſe. 4) Einen Wald, wyměřiti. Die Einholung, dohoněnj; doſtjhnutj; zbjránj hlaſu; wzetj zpráwy.

Einhufig, adj. celé, nedělené kopyto magjcý.

Einhüllen, v. a. zaobaliti, zawinauti, zahaliti, zakryti, zaſtřjti; den Kopf, zakukliti. Die Einhüllung, zaobalenj, zahalenj, zakrýwánj.

Einjagen, v. a. wehnati; Furcht, Schrecken, ſtrachu, hrůzy nahnati. Einen Hund, k honbě wycwičiti.

Einjährig, adj. ročnj, gednoročnj, anniculus; ein einjähriges Kind, ročňátko; Füllen, roček.

Einig, adj. der einige (einzige), gediný, gedinký, geden, vnicus. adv. einig und allein, gedině, genom. 2) fig. ſworný, gednomyſlný, concors. adv. —ně. Einig ſeyn, ſrownati ſe. 3) einige, pl. několik, někteřj. Einige Aepfel, několik gablek; einige meiner Freunde, někteřj z mých přátel; einiges Geld, Getreide, něco peněz, něco obilj.

Einigemal, einige Male, adv. několikrát.

Einigerley, adj. něgaký, některaký.

Einigermaßen, einiger Maßen, adv. poněkud, něgak, některak.

Einigkeit, f. gednota, vnitas. 2) ſwornoſt, ſgednocenoſt, concordia.

Einkauen, v. a. rozžweykati, žweykati.

Einkauf, m. kaupě, kupowánj, ſkupowánj.

Einkaufen, v. a. kupowati, nakaupiti, ſkaupiti. 2) ſich, wkaupiti ſe, zakaupiti ſe. Die Einkaufung, wkaupenj ſe, zakaupenj ſe.

Einkäufer, m. ſkupowatel. Die Einkäuferinn, kupowačka.

Einkehle, f. ſ. Kehle, žlab. Der Einkehlſtein, preyz žlabowý.

Einkehlen, v. a. žlab vdělati; eine Säule, wydlabati.

Einkehr, f. přebýwánj, hoſpoda, zaſtawenj. 2) Das Einkehrhaus, hoſpoda, hoſtinſký dům.

Einkehren, v. a. do hoſpody wgeti, wgjti, zaſtawiti ſe, w hoſpodě zůſtati, zawaditi, hoſpodau býti. 2) nawſſtjwiti, b inviſere. Die Einkehrung, zaſtawenj, přebýwánj.

Einkeilen, v. a. zaklinowati, kljnem vpewniti, kljn zarazyti. Die Einkeilung, zaklinowánj, kljnem vpewněnj.

Einkerben, v. a. wraubiti, nawraubiti, wraubky dělati. Die Einkerbung, wraubenj, nawraubenj.

Einkerkern, v. a. do žaláře wſaditi, vwrcy, žalařowati. Die Einkerkerung, wſazenj, vwrženj do žaláře.

Einkindſchaft, f. ſpolčenj, aneb ſpolčowánj dětj.

Einkitten, v. a. zaklegowati, zakljžiti, přikljžiti. Die Einkittung, zakljženj, zaklegowánj.

Einklagen, v. a. Schulden, dluhy ſkrze práwnj žalobu doſáhnauti, obdržeti.

Einklammern, v. a. im Schreiben oder im Drucke, ſkobami aneb čárkami zawřjti.

Einklang, m. ſtegný zwuk, ſtegnozwučnoſt.

Einkleiben, einkleben, v. a. wlepiti, zalepiti.

Einkleiden, v. a. oblecy, obljkati, odjti. 2) fig. obaliti, naſtrogiti, přiſtrogiti, dobře předneſti. Die Einkleidung, oblečenj, obljkánj, obláčka. 2) 3) fig. obalenj, obal, přiſtrogenj.

Einkleiſtern, v. a. mazem aneb ſſkrobem zalepiti. Die Einkleiſterung, zalepenj.

Einklemmen, v. a. ſewřjti, ſkljčiti, přiſkřjpnauti. Die Einklemmung, ſewřenj, ſkljčenj.

Einklinken, 1. v. n. zapadati. 2. v. a. kliku založiti.

Einklopfen, v. a. wtlaucy, zatlaucy, wklepati. Die Einklopfung, wtlaukánj, zatlaukánj, wklepánj.

Einknebeln, v. a. raubjk zaſtrčiti; klacek zapnauti.

Einkneten, v. a. zamjſyti.

Einknicken, v. a. zatlačiti, zamáčknauti. Die Einknickung, zamáčknutj, zatlačenj.

Einknüpfen, v. a. zapnauti, připnauti, do vzlu dáti, vzel vdělati, fig. přjſně zawázati. Die Einknüpfung, zapnutj, připjnánj.

Einkommen, v. n. wgjti, přigjti, wcházeti. 2) fig. ſchriftlich, pjſebně ſe vcházeti, s pjſmem přigjti. Vom Gelde, přicházeti, pocházeti. Was kommt dir ein, co ti napadá, přicházý na myſl. Sie wird bald einkommen, přigde brzy do kauta. Das Einkommen, přjgem, důchody, slez. přjpadek, ſ. Einkünfte.

Einkömmling, m. přjchozý, ſ. Ankömmling.

Einkorn, n. gednozrnná ſſpalta.

Einkramen, v. a. zbožj ſkliditi, ſkljzeti.

Einkreiſen, v. a. das Wild, zwěř obegjti, zatáhnauti, do kola wzýti, do kola zawřjti.

Einkriechen, v. n. wlezti, wplazyti ſe, irrepere. 2) Vom Tuche, Leder, ſrazyti ſe, ſmrſſtiti ſe, zběhnauti.

Einkünfte, pl. přjgmy, důchody.

Einladen, v. a. naložiti, nakládati, náklad dáwati, onerare. 2) zwáti, pozwati, invitare, vocare. Die Einladung, nakládánj, náklad. 2) pozwánj, powolánj.

Einlader, m. Hochzeitbitter, zwáč.

Einlage, f. das Einlegen, ſkládánj. 2) eines Briefes, přjloha. 3) in die Landtafel, wklad do deſk zemſkých.

Einlager, n. leženj dlužnjka.

Einländiſch, adj. domácý, w zemi rozený.

Einlangen, 1. v. a. podati, ſ. Einreichen. 2. v. n. přigjti, ſ. Anlangen.

Einlaß, m. das Einlaſſen, wpauſſtěnj, pauſſtěnj (do měſta). 2) branka, poſtrannj dwéře.

Einlaſſen, v. a. puſtiti do —, wpuſtiti, připuſtiti. 2) ſich in etwas, puſtiti ſe, dáti ſe do něčeho, začjnati něco. Die Einlaſſung, pauſſtěnj, wpauſſtěnj.

Einlauf, m. das Einlaufen, wběhnutj; eines Schiffes, připlawenj.

Einlaufen, v. n. wběhnauti, wbjhati; mit einem Schiffe in den Hafen, připlawiti k přjſtawu, přiſtati. 2) eingehen, přicházeti, přigjti. 3) das Tuch lief ein, ſukno ſe ſrazylo, ſmrſſtilo.

b Einlaugen, v. a. do lauhu dáti, naložiti, lauhem mořiti.

Einläuten, v. a. wyzwáněti. Die Einläutung, wyzwáněnj.

Einlegen, v. a. 1. hinein legen, wložiti, wkládati, nakládati, imponere. 2) Gurken, Fleiſch, okurky, maſo nakládati, naložiti. 3) Reben, rýwy zakládati, rozwody kláſti. 4) eingelegte Arbeit, wykládané djlo. 5) Soldaten in die Stadt, wogáky do měſta položiti. 6) eine Fürbitte einlegen, přimluwiti ſe, přjmluwu přednáſſeti, podati; ein gutes Wort, dobré ſlowo za někoho dáti, přimlauwati ſe. 7) Ehre, Schande damit, cti, hanby jm tjm dogjti. 2. zuſammen legen, založiti, ſložiti, ſkládati, vložiti, vkliditi. Ein Meſſer, zawřjti. Die Einlegung, 1. wloženj, wkládánj, nakládánj. 2. ſklizenj, ſkládánj.

Einlegemeſſer, n. zawirák, mor. křiwák, sl. bičák, lupkáček.

Einleger, m. rozwod, refuňek, ſ. Ableger.

Einleimen, v. a. zakljžiti, přikljžiti.

Einleiten, v. a. vweſti, vwoditi, vwáděti; fig. naſtrogiti. Die Einleitung, vwedenj, vwáděnj, vwod, naſtrogenj.

Einlenken, 1. v. a. ein verrengtes Glied, wy očený wytočený aud naprawiti. 2. v. n. in den Weg, obrátiti, zahnauti, zareydowati do ceſty; fig. im Reden, k prwnj řeči přigjti, nawrátiti ſe. Die Einlenkung, naprawenj, obrácenj.

Einleſen, v. a. zbjrati, ſ. Leſen. 2) bey den Webern, ſnowati, nabjrati.

Einleuchten, v. n. do očj padati, zřegmým býti; einleuchtende Beweiſe, přeſwědčugjcý (zřegmj, ſwětlj) důwodowé.

Einliefern, v. a. na mjſto odwáděti, dowážeti, dodati. Die Einlieferung, odwáděnj, dowáženj, dodánj.

Einliegen, v. a. w nágmu býti, bydliti. Der Einlieger, podruh.

Einlogieren, v. a. do bytu dáti, vweſti.

Einlöſen, v. a. wyplatiti a k ſobě wzýti.

Einmaaß, n. ſchodek na obilj, proměra.

Einmachen, v. a. zadělati; Früchte, owoce naložiti, nakládati; den Teig, Kalk, těſto, wápno rozdělati.

Einmähdig, adj. gednoſečný, sl. gednokoſný.

Einmahnen, v. a. Schulden, dluhy vpomjnati, wyvpomjnati, zvpomjnati. Die Einmahnung, wyvpomjnánj.

Einmal, adv. gednau, (gedenkrát), sl. geden ráz, ſemel; auf einmal, pogednau, (nagednau), sl. gednjm rázem; einmal für allemal, gednau za wždycky; einmal eins iſt eins, gednau gedna geſt gedna; es iſt nun einmal geſchehen, gižť ſe ſtalo. 2) někdy, aliquando; du haſt einmal was gehöret, někdys něco ſlyſſel; er wird mich ſchon einmal bezahlen, wſſak mi někdy zaplatj; hören ſie einmal, poſlechnau pak; nicht einmal, ani; er kann nicht einmal leſen, ani čjſti nevmj.

Einmalig, adj. co ſe gen gednau ſtalo.

Einmänniſch, adj. ein einmänniſches Bett, poſtel na gednoho muže, pro gednu oſobu.

Einmarſchieren, v. n. wtáhnauti, přitáhnauti (do měſta). Der Einmarſch, wtáhnutj, přitáhnutj wogſka.

Einmauern, v. a. zazditi. 2) obezditi, zdj ohraditi. Die Einmauerung, zazděnj.

Einmeiſchen, v. a. ſlad zapařiti, ſ. Meiſche.

Einmeißeln, v. a. dlátem wydlabati.

Einmengen, v. a. wmjſyti, přimjſyti, wmjchati; Futter, pjcy ſmjſyti. 2) fig. ſich, pleſti ſe, mjchati ſe. Die Einmengung, wmjſenj, ſmjſenj.

Einmeſſen, v. a. měřiti do —, naměřiti. 2) das Korn hat ſich eingemeſſen, na mjře ſcházelo; na žitě gſme měli ſchodek.

Einmiethen, v. a. do nágmu, do bytu dáti.

Einmiſchen, v. a. mjchati do —, přiměſſowati. 2) ſich, připlichtiti ſe. Die Einmiſchung, přiměſſowánj, ſ. Einmengen.

Einmünzen, v. a. Silber, ze ſtřjbra mincy dělati, penjze bjti.

Einmuth, ſ. Einmüthigkeit.

b Einmüthig, adj. gednomyſlný, ſworný, adv. gednomyſlně, ſworně.

Einmüthigkeit, f. gednomyſlnoſt, vnanimitas; ſwornoſt, concordia.

Einnähen, v. a. zaſſiti, wſſiti. 2) eingenähete Arbeit, wyſſjwané djlo. Die Einnähung, zaſſjwánj.

Einnahme, f. eines Ortes, wzetj, dobytj; des Geldes, přigjmánj. 2) přjgem, důchod, berně.

Einnehmen, v. a. wzýti z wenku ſem, do—; die Segel, plachty ſtáhnauti. 2) bráti, přigjmati; Geld, wybjrati; Arzney, vžjwati; die Mahlzeit, obědwati, wečeřeti; eine Sache, dobře ſlyſſeti, pogjmati, porozuměti. 3) in Beſitz nehmen, vwázati ſe; eine Stadt, mocý wzýti, dobyti, wybogowati. 4) einen Platz, mjſto zaměſtknati; fig. wyplniti, naplniti. 5) pogjti (pogmauti), pogjmati, k ſobě přitáhnauti. Von Freude eingenommen, radoſtj pogat; einnehmend, gemný, přjgemný, wábjcý.

Einnehmer, m. weyběrčj, bernjk; Zolleinnehmer, celný.

Einnehmung, f. přigjmánj, dobýwánj, ſ. Einnahme.

Einnetzen, v. a. ſwlažiti, wodau ſkropiti, zmočiti.

Einniſten, einniſteln, v. rec. ſich, whnjzditi ſe, zahnjzditi ſe; fig. tagně ſe vſaditi.

Einnöthigen, v. a. wnutiti.

Einöde, f. pauſſť, puſtina, eremus; pauſſťka, domus deſerta.

Einöhlen, v. a. olegem namazati, napuſtiti.

Einpacken, v. a. ſkládati, do vzlu ſwázati, ſkliditi.

Einpaſſen, 1. v. n. hoditi ſe; die Thüre paßt ein, dwéře doléhagj. 2. v. a. zprawiti.

Einpfälen, v. a. koly ohraditi, pažiti.

Einpfarren, v. a. k faře (oſadě) připſati; Die Eingepfarrten, oſadnjcy, farnjcy, k faře patřjcý.

Einpflanzen, v. a. wſaditi, fig. wſſtjpiti. Die Einpflanzung, wſazenj; wſſtjpenj.

Einpfropfen, v. a. wſſtjpiti, wſſtěpowati. 2) nacpati.

Einpichen, v. a. zaſmoliti, ſmolau zaliti.

Einplaudern, v. a. nažwachtati, napleſkati, nahowořiti, naſſweholiti.

Einprägen, v. a. wtiſknauti, wtlačiti, wrazyti.

Einpredigen, v. a. kázati, mnohými ſlowy přemluwiti.

Einpreſſen, v. a. ſtlačiti preſem.

Einpudern, v. a. napudrowati, zapráſſiti pudrem.

Einpumpen, v. a. napumpowati.

Einquartieren, v. a. do kwartýru dáti, položiti; rozložiti.

Einquellen, v. a. namočiti, ſwlažiti.

Einrammeln, einrammen, v. a. beranem zatlaukati, zarážeti.

Einrathen, v. a. poraditi, ſ. Rathen.

Einräumen, v. a. vkliditi, ſkljzeti. 2) popuſtiti, přepuſtiti, poſtaupiti; fig. mjſto dáti, připauſſtěti, propůgčiti, dowolowati. Die Einräumung, vklizenj, přepuſſtěnj, poſtaupenj, připauſſtěnj.

Einrechnen, v. a. do počtu zawřjti, připočjtati.

Einrede, f. domlauwánj. 2) odmluwa, odpjránj, odmlauwánj. 3) Der gerichtliche Widerſpruch, odpor.

Einreden, 1. v. a. přemluwiti k něčemu, namluwiti něco. 2. v. n. mluwiti do řeči. 2) domlauwati, napomjnati. 3) odmlauwati, odpjrati. Die Einredung, přemlauwánj.

Einreiben, v. a. natřjti, wetřjti, wtjrati. 2) Brod, nadrobiti; Käſe, naſtrauhati. Die Einreibung, wetřenj, wtjránj, nadrobenj, naſtrauhánj.

Einreichen, v. a. podati, zadati. Die Einreichung, podánj, zadánj.

Einreihen, v. a. nabjrati. Die Einreihung, nabjránj.

Einreiſſen, 1. v. a. natrhnauti; 2) eine Mauer, zbořiti, rozbořiti, strhnauti, b diruere. Die Einreiſſung, natrhnutj, zbořenj, zbauránj. 2. v. n. rozmáhati ſe, invaleſcere.

Einreiten, 1. v. a. wgeti (na koni). 2. v. a. přegeti (koněm); eine Thür, wyrazyti.

Einrenken, v. a. do klaubu wprawiti, naprawiti. Die Einrenkung, naprawenj.

Einrennen, v. a. w běhu, během porazyti, wyrazyti, strhnauti.

Einrichten, v. a. ein Glied, narownati, naprawiti; 2) ein Haus, ſpořádati, zřjditi, zprawiti.

Einrichtung, f. narownánj, naprawowánj, ſpořádánj; zpráwa, zřjzenj. 2) ſwrſſky, nářadj, nábytek.

Einriegeln, v. a. záworu zaſtrčiti, zatknauti. 2) záworau zawřjti.

Einritt, m. der Einzug zu Pferde, wgezd.

Einritzen, v. a. naſſtjpnauti, nářjznauti nařjznauti; 2) wrýti.

Einroſten, v. n. zazerzawěti. Eingeroſtet, zazerzawělý.

Einrücken, 1. v. n. wtáhnauti, wſtupowati. 2) naſtaupiti, poſtaupiti. 2. v. a. fig. položiti, poſtawiti (do knihy, pſanj). Das Einrücken, die Einrückung, wtáhnutj, wſtupowánj; naſtupowánj; poſtawenj (do knihy).

Einrühren, v. a. zamjchati, mjchati; eingerührte Eyer, mjchané weyce.

Eins, 1. ſubſt. eine Eins, gednička, unitas. 2. adj. gedno, ſ. Ein. 3. adv. für einig, ſworný; eins ſeyn, einig werden, ſrownáwati ſe.

Einſaat, f. weyſewek, ſ. Ausſaat.

Einſacken, v. a. žokowati, do pytlů dáti, do kapſy wſtrčiti.

Einſackung, f. žokowánj, cpánj do pytlů.

Einſäen, v. a. wſýti, naſýti, zaſýti.

Einſagen, v. a. napowědjti, napowjdati. Die Einſagung, napowjdánj. Der Einſager, napowjdač.

Einſägen, v. a. pilau zařjznauti, nařjznauti. Die Einſägung, nařjznutj.

Einſalben, v. a. maſtj pomazati, namazati. Die Einſalbung, pomazánj, namazánj.

Einſam, adj. ſamotný, oſamělý, ſaukromný, ſolitarius. 2) opuſſtěný, deſertus. adv. oſaměle, o ſamotě, ſaukromj.

Einſamkeit, f. ſamota, ſamotina, ſamotnoſt, ſaukromnoſt, pauſſť, ſolitudo.

Einſammeln, v. a. ſhromážditi, zbjrati; Früchte, kliditi; Wein, zbjrati; Schulden, wybjrati, sháněti. Die Einſammlung, shromažďowánj; des Getreides, klizenj; des Weines, zbjránj, zbjrka; der Schulden, wybjránj, ſháněnj.

Einſatz, m. wſázenj. 2) Im Spiele, ſázka; 3) ſádka, plur., haltýř.

Einſäuern, v. a. zakwaſyti, nakwaſyti. Die Einſäuerung, nakwaſſenj.

Einſaugen, v. a. wſáti, wſrknauti; ſtřebati, cucati do ſebe; fig. napogiti ſe. Die Einſaugung, wſánj, napogenj.

Einſäumen, v. a. zalemowati, obraubiti. Die Einſäumung, lemowánj, obraubenj, obruba.

Einſäuſeln, v. a. vheyčkati, zpjwánjm k ſpanj přjweſti, vſpati.

Einſchaffen, v. a. zgednati, nakaupiti, zaopatřiti, comparare. Die Einſchaffung, zgednáwánj, nakaupenj.

Einſchalig, adj. gednu ſſkořepinu magjcý, gednoſſkořepný.

Einſchalten, v. a. mezy něco wložiti, wkládati, wſaditi, přimjſyti. Die Einſchaltung, wloženj mezy něco, přidáwánj.

Einſchärfen, v. a. přjſně, oſtře poručiti, přikázati. Die Einſchärfung, přjſné poručenj, oſtré přikazowánj.

Einſcharren, v. a. zahrabati, zakopati; einen todten Körper, pohřbiti, pochowati. Die Einſcharrung, zahrabánj, zakopánj, pochowánj.

Einſchattig, adj. gednu ſtranu zaſtiňugjcý, gednoſtinný.

Einſcheerig, adj. ſ. einſchürig.

Einſchenken, v. a. naljti, naléwati, infundere. Die Einſchenkung, nalitj, naléwánj.

Einſchichtig, adj. gednoduchý.

b Einſchicken, v. a. poſlati, zaſlati.

Einſchieben, v. a. zaſtrčiti, wſtrčiti do něčeho, mezy něco. Das Brod in den Ofen, ſázeti do pecy. 2) fig. podſtrčiti. Die Einſchiebung, zaſtrkowánj, podſtrkowánj.

Einſchiebſel, n. wſtrčená, podſtrčená wěc, přjdawek.

Einſchießen, v. a. das Brod, ſázeti do pecy. 2) mezy něco hoditi. 3) ſtřjlenjm zbořiti, porazyti. 4) Zum Schießen geſchickt machen, oſtřjleti, čaſtým ſtřjlenjm zkuſſowati.

Einſchiffen, 1. v. n. na mjſto připlauti, připlawati, připlawiti ſe, navi attingere. 2. v. a. Waaren, zbožj do lodj wneſti, wprawiti; ſich, do lodj gjti, na lodj ſe plawiti. Die Einſchiffung, plawenj na lodj; wnáſſenj do lodj.

Einſchirren, v. a. koně ocaňkowati, přiſtrogiti, zapřáhnauti. Die Einſchirrung, přiſtrogenj, zapřáhnutj.

Einſchlafen, v. n. vſnauti, zaſnauti, obdormire. 2) fig. von Gliedern, zbrněti, obtorpere. 3) pominauti, vtuchnauti.

Einſchläfern, v. a. vſpati, k ſpanj přiweſti, ſopire. 2) fig. vkogiti. Die Einſchläferung, vſpánj, vkogenj.

Einſchlag, m. wráženj, zaráženj, založenj. 2) Bey den Webern, wetkánj, autek. 3) auprawa do wjna, flaſtr. 4) obloženj. 5) rada, ſ. Anſchlag.

Einſchlagen, 1. v. a. wrazyti, wrážeti, zarazyti, zatlaucy, wpráti. 2) Die Fenſter, roztlaucy, roztřjſkati, rozrazyti; die Zähne, wytlaucy, wyrazyti. 2) Bey den Webern, wetkati. 3) zawřjti, zaobaliti, obložiti. 4) Den Rock, založiti. 2. v. n. Mit dem Hülfsworte haben: ruku nač dáti. 2) vom Blitze, vhoditi, vdeřiti, praſſtiti. 3) začjti kopati. 4) einen Weg, po ceſtě kráčeti, ceſtau gjti. 5) in etwas, patřiti k něčemu, týkati ſe něčeho. Mit dem Hülfsworte ſeyn: wrazyti ſe. 2) gerathen, podařiti ſe, zdařiti ſe.

Einſchläger, m. hawýř, který počjná kopati, .

Einſchleppen, v. a. wtáhnauti, přiwlecy.

Einſchließen, 1. v. n. zawjrati ſe, zamykati ſe, 2. v. a. zamknauti, zawřjti, includere. 2) obkljčiti, obehnati, circumdare. Die Einſchließung, zamknutj, zawřenj, obkljčenj.

Einſchlucken, v. a. polknauti, požřjti, pohltiti; nahltati ſe něčeho.

Einſchlummern, v. n. vſnauti, zdřjmnauti.

Einſchlürfen, v. a. ſtřebati, ſrkati do ſebe, wſrknauti.

Einſchluß, m. pl. Einſchlüſſe, zawřené pſanj, zawřená řeč.

Einſchmeicheln, ſich, v. rec. připochlebiti ſe, přilichotiti ſe, liſati ſe. Die Einſchmeichlung, připochlebenj, přilichocenj.

Einſchmeiſſen, v. a. rozrazyti, roztlaucy, rozmrſſtiti, roztřjſkati.

Einſchmelzen, v. a. rozpuſtiti. Die Einſchmelzung, rozpuſſtěnj.

Einſchmieren, v. a. zamazati, namazati, pomazati. Die Einſchmierung, zamazánj, namazánj.

Einſchmutzen, v. a. zaſſpiniti, poſſpiniti, vſſpiniti.

Einſchnallen, v. a. zapnauti, zapjnati (na přeſku).

Einſchneide, f. bey den Drechslern, gednooſtřj.

Einſchneiden, v. a. wraubiti, zařjznauti, (als ein neutrum, zařezati ſe), incidere. 2) wrýti, wřezati, wyřezati, inſculpere. 3) Brod in die Suppe, chleba do poljwky nakrágeti. 4) Das Getreide, požjti, metere.

Einſchneidig, adj. na gednu ſtranu oſtrý.

Einſchnitt, m. nařjznutj, wrub, wraubek; wyřezánj.

Einſchnupfen, v. a. do noſu wtáhnauti.

Einſchnüren, v. a. ſſňůrau zatáhnauti, ſtahowati; zaſſněrowati; nawljknauti, nawljkati. Die Einſchnürung, zaſſněrowánj, ſtahowánj, nawljkánj.

Einſchöpfen, v. a. nawážiti, načerpati, nabjrati. Die Einſchöpfung, nawáženj, nabjránj.

b Einſchränken, v. a. zahraditi, zahágiti, obkljčiti, circumdare. 2) fig. obmezyti, zamezyti, zkrátiti, ſtjſniti. Die Einſchränkung, zahraženj, obmezenj, weymjnka. Eingeſchränkt, ſtjſněný, obmežený, krátký, malý.

Einſchrauben, a. v. v. a. zaſſraubowati, přiſſraubowati, zakrautiti.

Einſchrecken, v. a. ſtrachem připrawiti, dohnati.

Einſchreiben, v. a. wepſati, zapſati, napſati. Die Einſchreibung, zapſánj, napſánj.

Einſchreiten, v. n. wkročiti, pokračowati, přiſtaupiti.

Einſchroten, v. a. ſpauſſtěti po ljhách.

Einſchrumpfen, v. n. ſcwrknauti ſe, ſwraſknauti ſe, zakrněti, ſmrſſtiti ſe, ſrazyti ſe. Eingeſchrumpft, ſcwrklý, ſwraſklý, zakrnělý, ſmrſſtěný.

Einſchub, m. wſtrčenj, podſtrčenj.

Einſchürig, einſcheerig, adj. gednoſtřižný.

Einſchuſtern, v. a. prodělati, ztratiti. 2) do cela zagjti.

Einſchütten, v. a. naſypati, naljwati. Die Einſchüttung, naſypánj, naljwánj. 2) Der Eingeweide ins Waſſer, bey den Fleiſchern, ſtjrka.

Einſchwärzen, v. a. očerniti, počerniti, zaſſpiniti. 2) zapowěděné zbožj do země wneſti. Die Einſchwärzung, očerněnj, počerněnj. 2) paſſowánj.

Einſchwatzen, v. a. namluwiti, napleſkati. 2) ſich, přilichotiti ſe.

Einſegnen, v. a. požehnati, poſwětiti; einen Sterbenden, vmjragjcýho zaopatřiti; eine Sechswöchnerinn, ſſeſtinedělku vweſti, vwáděti (do chrámu). Die Einſegnung, požehnánj, poſwěčenj; einer Sechswöchnerinn, auwod.

Einſehen, v. a. nahljdnauti, hleděti, djwati ſe do něčeho. 2) fig. pochopiti, rozuměti něčemu, vznáwati. Ein Einſehen haben, ſſetřiti, pozorowati; pozor, ſſetrnoſt mjti; treſtati.

Einſeifen, v. a. namydliti.

Einſenden, v. a. zaſlati, poſlati. Die Einſendung, zaſlánj, poſlánj.

Einſenken, v. a. dolů ſpuſtiti, pohřjžiti; eine Leiche, pochowati; Reben, ztápěti, rozwody kláſti. Die Einſenkung, ſpauſſtěnj, pohřjženj; kladenj rozwodů.

Einſer, m. die Eins, gednička.

Einſetzen, v. a. ſich, poſaditi ſe (do wozu, lodj); einen Miſſethäter, wſaditi do žaláře; eine Scheibe ins Fenſter, kolečko zaſaditi; Geld, wſaditi; Brod, in den Ofen, ſázeti; Bäume, ſtromy wſaditi, ſázeti; Leder in die Grube, wložiti; die Klauen, pazaury zatnauti; 2) fig. zum Pfande, zaſtawiti, do záſtawy dáti; in ein Amt, doſaditi, poſaditi; zum Erben, za dědice vſtanowiti; einen Feyertag, vſtanowiti, nařjditi. Die Einſetzung, ſázenj, wſázenj, doſazenj, vſtanowenj.

Einſicht, f. nahljdnutj, nahljdánj, 2) fig. ſſetrnoſt, důmyſlnoſt, důwtipnoſt.

Einſichtig, einſichtsvoll, adj. ſſetrný, důmyſlný, důwtipný, prožretedlný prozřetedlný.

Einſieden, 1. v. a. ſwařiti, wywařiti. 2. v. n. ſwařiti ſe, wywřjti.

Einſiedler, m. pauſtewnjk, eremita. Der Einſiedlerſtand, pauſtewnictwj.

Einſiedlerey, Einſiedeley, f. přjbytek pauſtewnický, pauſſť, geſkyně pauſtewnická.

Einſiedleriſch, adj. pauſtewnický; adv. po pauſtewnicku, pauſtewnicky.

Einſiegeln, v. a. zapečetiti do něčeho.

Einſingen, v. a. vſpjwati, zpěwem vſpati.

Einſinken, v. n. probořiti ſe, propadnauti ſe.

Einſitzen, v. n. wſednauti, wſedati. 2) bydleti. Ein Eingeſeſſener, obywatel.

Einſitzig, adj. na gednu oſobu, s gednjm ſýdlem.

Einſpannen, v. a. in den Rahmen, do rámu dáti, natáhnauti, vtáhnauti. 2) Pferde, zapřáhnauti, zapřahati. Die Einſpannung, nataženj. 2) zapřeženj, zapřáhnutj, zápřež.

b Einſpännig, adj. & adv. s gednjm koněm, gednoſpřežný.

Einſperren, v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti. Die Einſperrung, zamknutj, zamčenj, zawřenj.

Einſpinnen, v. a. wpřjſti; ſich, zapřjſti ſe, Die Einſpinnung, zapředenj.

Einſprechen, 1. v. a. domlauwati; Troſt, ſlowy potěſſiti někoho; Herz, ſrdce dodati. 2. v. n. odmlauwati, odpjrati. 2) Bey einem, přicházeti k někomu, nawſſtjwiti někoho.

Einſprengen, v. a. zakropiti, ſkropiti, ſwlažiti; Fleiſch mit Salz, maſo ſolj poſypati. Die Einſprengung, ſkropenj.

Einſpringen, 1. v. n. wſkočiti, zaſkakowati. 2. v. a. rozſkočiti, ſkokem wyrazyti.

Einſpritzen, v. a. in eine Wunde, do rány ſtřjkati, wſtřjkati; den Hals, wyſtřikowati, .

Einſpruch, m. odpjránj, odpor. Einſpruch thun, odporowati.

Einſt, adv. gednau, gednoho čaſu, někdy, quondam.

Einſtämmig, adj. z celého (gen z gednoho) pně, kmenu.

Einſtampfen, v. a. wſſlapati, vſſlapati, vpěchowati, zapěchowati. Die Einſtampfung, naſſlapánj, zapěchowánj.

Einſtand, m. wkročenj do auřadu, wſtaupenj do práwa kupitele.

Einſtänkern, v. a. zaſmraditi, naſmraditi, napáchnauti.

Einſtechen, v. a. wpjchnauti, zapjchnauti, wypichowati.

Einſtecken, v. a. wſtrčiti, zaſtrčiti, wtaſyti, wetknauti, zatknauti. 2) fig. trpěti, ſnáſſeti.

Einſtehen, v. n. wkročiti, wſtaupiti; eine eingeſtandene Magd, přjſtawná děwka. 2) für etwas, za něco ſtáti.

Einſtehlen, ſich, v. rec. wkráſti ſe, wlauditi ſe.

Einſteigen, v. n. wlézti, wſtupowati.

Einſten, Einſtens, někdy, ſ. Einſt.

Einſtimmen, v. n. ſwoliti, ſrownati ſe.

Einſtimmig, adj. gednoho hlaſu, gednohlaſný, 2) fig. ſworný, gednomyſlný; einſtimmig ſeyn, ſrownáwati ſe; adv. gednjm hlaſem, ſworně, gednomyſlně.

Einſtopfen, v. a. wecpati, nacpati, nadjwati.

Einſtoßen, v. a. zatlaucy, zatlaukati, zarážeti; einen Splitter, třjſku zadřjti. 2) Die Thür, Mauer, wytlaucy, roztlaucy, protlaucy.

Einſtreichen, v. a. namazati, natřjti; Geld, penjze ſhrabowati, ſhrnauti. 2) wřjznauti, wraubiti.

Einſtreuen, v. a. naſypati, wſypati, zaſypati, wtrauſyti; podeſtlati, naſtlati. 2) napjſkati někomu, wnukati. Die Einſtreuung, naſypánj, wtrauſſenj, podeſtlánj.

Einſtrich, m. nařjznutj, wraubek.

Einſtücken, v. a. wyſaditi, wſaditi, wyſazowati. Die Einstückung, wyſazowánj.

Einſtürmen, v. n. auf jemanden, obořiti ſe na někoho.

Einſturz, m. zbořenj, ſpadnutj, pád.

Einſtürzen, 1. v. n. zbořiti ſe, ſpadnauti, propadnauti, sſauti ſe. 2. v. a. zbaurati, ſhoditi. Die Einſtürzung, zbořenj.

Einſtweilen, adv. zatjm, na chwjlku, na čas, ſ. Indeſſen.

Einſylbig, adj. gednoſylabnj, monosyllabus.

Eintägig, adj. gednodennj, dennj, gednoho dne, geden den ſtarý.

Eintagsfliege, f. gepice, ephemera, ſ. beſſer Haft, Uferaas.

Eintauchen, v. a. eintunken, namočiti, omočiti, namáčeti, omáčeti. Die Eintauchung, namočenj, namáčenj.

Eintauſchen, v. a. proměniti, prohandlowati, profregmarčiti. Die Eintauſchung, prohandlowánj.

Einteichen, v. a. zadělati (těſto).

Eintheilen, v. a. rozděliti, rozwrhnauti. b Die Eintheilung, rozdělenj, rozwrhnutj, diviſio, partitio.

Einthun, v. a. wendati, dáti do něčeho, wprawiti, zawřjti. 2) ſchowati. 3) odewzdati, poručiti.

Eintölpeln, v. n. prohlaupiti.

Eintönig, adj. ſtegného hlaſu, gednohlaſný? adv. ſtegným hlaſem, gednozwučně?

Eintracht, f. ſwornoſt, ſrownaloſt, concordia.

Einträchtig, adj. ſworný, ſrownalý, concors. adv. —ně, —le.

Eintrag, m. vgma, ſſkoda, překážka; dieß thut dir keinen Eintrag, to ti nebude ſſkoditi, vžitku twému překážku nevčinj. 2) Bey den Webern, autek, wtkánj, trama, ſubtegmen.

Eintragen, 1. v. a. wneſti, wnáſſeti, inferre. 2) fig. den Faden, přjzy wetkati; in ein Buch, zapſati. 2. v. n. vžitku přináſſeti, wyneſti, wynáſſeti.

Einträglich, adj. weynoſný, zyſſtný (zyſkný).

Einträglichkeit, f. weynoſnoſt, přináſſenj zyſku.

Eintränken, v. a. napuſtiti, napágeti; fig. einem etwas eintränken, odplatiti někomu, nawařiti; pomſtiti ſe.

Eintreffen, v. n. mit ſeyn, přigjti; mit haben, shodnauti ſe, ſtáti ſe, streffowati ſe, ſrownáwati ſe, wyplniti ſe; vom Traume, wygewiti ſe.

Eintreiben, v. a. wehnati, domů hnáti, sháněti; einen Pfahl, kůl wrazyti. 2) fig. Geld, sháněti, wybjrati; jemanden, dotlačowati na někoho, tiſknauti, do těſna wehnati. Die Eintreibung, wehnánj, sháněnj.

Eintreten, 1. v. n. wegjti, wſtaupiti, wkročiti, ingredi. 2) naſtati. 2. v. a. zaſſlapati, nohama wtlačiti, vſſlapati, naſſlapati; rozſſlapati, wyſſlapati. Die Eintretung, vſſlapánj, naſſlapánj.

Eintrichtern, v. a. trychtýřem wljti, wkapati, inſtillare.

Eintritt, m. wchod, wcházenj, wſtaupenj, wkročenj, ingreſſus. 2) naſtánj, přjchod.

Eintröpfeln, v. a. wkapati, nakapati, po kapkách ljti.

Eintunken, v. a. namočiti, omočiti, ſ. Eintauchen.

Ein und zwanzig, gedenmecýtma, geden a dwadcet.

Einverleiben, v. a. přiwtěliti, připogiti, incorporare. Die Einverleibung, přiwtělenj, připogenj.

Einverſtändniß, n. ſrozuměnj, ſrownáwánj.

Einverſtehen, v. rec. ſich mit jemanden, ſrozuměti ſobě, ſrownáwati ſe.

Einwachſen, v. n. wrůſti, zarůſti. Eingewachſen, wroſtlý, zaroſtlý.

Einwägen, v. a. odwážiti, zwážiti. 2) rec. ſich, ſwážiti ſe, nedowážiti ſe, na wáze vbýwati. Die Einwage, prowáženj.

Einwalken, v. a. walchowati, walchowánjm wemnauti.

Einwandern, v. n. wandrem přebýwati; přiwandrowati, přiſtěhowati ſe.

Einwärts, adv. do wnitř, introrſum; einwärts gehen, ſſmathati, ſſmatlati.

Einwäſſern, v. a. namočiti, namáčeti, do wody dáti. Die Einwäſſerung, namáčenj.

Einweben, v. a. wetkati; fig. ſpogiti, zapleſti. Die Einwebung, wetkánj.

Einwechſeln, v. a. wyměniti. Die Einwechslung, wyměněnj.

Einweichen, v. a. námočiti namočiti, močiti, macerare. Die Einweichung, močenj, namočenj.

Einweihen, v. a. poſwětiti, conſecrare. Die Einweihung, poſwěcenj.

Einweiſen, v. a. in ein Amt, vweſti. Die Einweiſung, vwedenj; in die Güter, zwod.

Einwenden, v. a. předſtjrati, namjtati, odpjrati, odpor kláſti, opponere, objicere. Die Einwendung, předſtjránj, namjtka, odpor, objectio.

Einwerfen, v. a. whoditi, házeti do —, fig. einen Ermel, rukáw přiſtehnauti. 2) namjtati, proti tomu řjcy. 3) Die b Mauer, Thür, rozházeti, rozmetati, wyrazyti.

Einwickeln, v. a. zawinauti, obwinauti, obaliti, zaobaliti. Die Einwickelung, zawinutj, obalenj.

Einwiegen, v. a. ſ. Einwägen. 2) vkoljbati. Die Einwiegung, vkoljbánj.

Einwilligen, v. a. ſwoliti, přiwoliti, powoliti, ſnáſſeti ſe. Die Einwilligung, ſwolenj, přiwolenj; wůle.

Einwindeln, v. a. plenkami obwinauti, do plen zawinauti.

Einwintern, v. a. do zymy dochowati, dožiwiti.

Einwirken, v. a. wetkati.

Einwohner, m. obywatel, přebywatel, incola. 2) nágemnjk. Die —inn, obywatelkyně. 2) nágemnice. Einwohnend , přebýwagjcý.

Einwühlen, v. a. ſich, zaryti ſe, wrýti ſe.

Einwurf, m. namjtka, namjtánj, odpor, objectio.

Einwurzeln, v. n. zakořeniti ſe, kořeny puſtiti. 2) fig. wkořeniti ſe. Eingewurzelt, wkořeněný, zaſtaralý.

Einzählen, v. a. odpočjtati do něčeho 2) připočjtati.

Einzapfen, v. a. Bier, piwa natočiti. 2) čep zadělati.

Einzäumen, v. a. ſ. Aufzäumen.

Einzäunen, v. a. plotem ohraditi, opleſti, oplotiti. 2) wpleſti do plotu.

Einzehren, v. n. & rec. ſtráwiti ſe, vbeywati.

Einzeichnen, v. a. wyreyſowati. fig. zaznamenati, zapſati.

Einzeln, adj. & adv. geden, po gednom, každý zwláſſť, geden po druhým. Singulus. 2) fig. ſamotný, po různu, o ſamotě. Es fallen nur einzelne Tropfen, gen pokrápá, po kapkách prſſj. 3) gednoduchý. 4) Ein einzelner Menſch, geden člowěk ſám, ſamotný, t. g. neženatý. Einzelnes Geld, drobné penjze.

Einzig, adj. gediný, gedinký; adv. gen, genom, gedno; einzig und allein, gedině.

Einziſchen, v. a. naſſeptati, poſſeptati.

Einzug, m. wtáhnutj, přitáhnutj; ein feyerlicher Einzug, wgezd, ſlawný přjgezd, introitus, ingreſsus.

Einzwängen, v. a. mocý wprawiti, wtlačiti. 2) ſtiſknauti, stěſniti; die Hand, vſkřjpnauti, přiſkřjpnauti.

Einzwingen, v. a. wnutkati; donutiti někoho k něčemu.

Eis, n. led, glacies; das Eis brechen, ceſtu prolomiti, vdělati. Das Eismeer, ledowé moře, lednaté moře. Der Eisbecher, ledowý kofljk, t. g. z ledu. Eiskalt, adj. ſtudený gako led.

Eis, n. Ais, nežit, wřed, ulcus.

Eisbein, n. kyčelnj koſt, iſchium, ſ. Hüftbein.

Eisbock, m. Eisbaum, kobyla, koza.

Eisbruch, m. lámánj ledu, ſtrženj ledu.

Eiſen, v. a. ledy dělati, ſekati; aufeiſen, wyſekáwati.

Eiſen, n. železo, ferrum. Das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, kowati železo dokud horké geſt; za zubů, řjkagj, ſe chleba nagjſti. Noth bricht Eiſen, moc železo láme. 2) željzko, železné nádobj. 3) im Plural, okowy, pauta, železa, vincula ferrea. 4) podkowa, ſ. Hufeiſen, und die Zuſammenſetzungen: Biegeleiſen, Brummeiſen, Pflugeiſen, Riebeiſen, u. ſ. w.

Eiſen- , železný: die Eiſenader, železná žjla. Der Eiſendrath, železný drát, @. Eiſenhart, adj. twrdý gako železo.

Eiſenbart, m. ſ. Eisvogel.

Eiſenbeerbaum, m. zymoleyz, ſ. Beinholz.

Eiſenbergwerk, n. železné hory, železný důl.

Eiſenbruch, m. želený železný lom.

b Eiſenerz, n. železná ruda, minera ferri.

Eiſenfarbe, f. železná barwa; eiſenfarbig, adj. železné barwy, blankytný.

Eiſenfeil, n. železné odpilky.

Eiſenfleck, m. Eiſenmal, znamenj, flek od rezu, sl. zrza.

Eiſenfreſſer, m. hrdý, honoſný člowěk, (sl. chwaſtač), chlubné pljce, hrdopyſſka.

Eiſengrau, adj. železné barwy, blankytný.

Eiſengrube, f. železný důl.

Eiſenhammer, m. weliké kladiwo na hutjch. 2) hamry, železné hutě.

Eiſenhandel, m. železnictwj, handl w zeleze železe.

Eiſenhändler, m. železnjk. Die —inn, železnice.

Eiſenhart, n. ſ. Eiſenkraut.

Eiſenhütchen, n. Eiſenhütlein, malý kapaljn, hemeljn. 2) woměg, aconitum, ſſalomunek, napellus.

Eiſenhütte, f. železná huť.

Eiſenkraut, n. werbéna, verbena.

Eiſenkuchen, m. oplatek.

Eiſenroſt, m. rez na železe, od železa, ferrugo.

Eiſenſchlacke, f. truſka (trůſka) od železa, ſſlak.

Eiſenſchlag, m. Hammerſchlag, okuge, pl. okowiny.

Eiſenſchmied, m. kowář.

Eiſenſpäne, pl. odpilky, ſ. Eiſenfeil.

Eiſenſtein, m. železná ruda.

Eiſenwerk, n. djlo kowářſké z železa, fabryka železná.

Eiſenzeug, n. nářadj, nádobj železné.

Eiſern, adj. železný, ferreus.

Eisfiſch, m. lednj welryba ?

Eisgang, m. Die Eisfahrt, dřenice (ledu), sl. walenj, nořenj ledu.

Eisgrau, adj. ſſediwý na prach.

Eisgrube, f. lednice, sles. ledárna, sl. ledoweň, ledowna.

Eiskluft, f. rozpuklina od mrazu. Ein eisklüftiger Baum, od mrazu rozpukaný.

Eisſcholle, f. kra, kus ledu, sl. krenec; ein ins Gevierte gehauenes Stück, okenice.

Eisſchuh, m. kluſſťka, ſ. Schlittſchuhe.

Eisſtoß, m. dřenice, ſ. Eisgang.

Eiszacken, m. Eiszapfen, rapauch, ropauch ledowý, ol. & mor. ſtřechýl, sl. cymbolec, ſtiria.

Eitel, adj. prázdný, vacuus. 2) ſamý, pauhý, merus. 3) marný, ničemný, daremný, vanus, inanis. adv. pauze, marně, ničemně.

Eitelkeit, f. marnoſt, ničemnoſt, daremnoſt, vanitas, inanitas.

Eiter, m. hnis, hnůg (z wředu), talow, pus, sanies. Eiter ſetzen, podbjrati ſe, gitřiti ſe, hnogiti ſe.

Eiterbeule, f. wřed, nežit, vomica.

Eitericht, adj. hniſu podobný, hniſowatý.

Eiterig, adj. hniſowatý, zahnogený, zgitřený, (sles. zebraný), purulentus.

Eitern, v. n. podbjrati ſe, hnogiti ſe, gitřiti ſe, rozgitřiti ſe.

Eiterneſſel, f. žáhawka, žjhawka, vrtica vrens.

Eiterſtock, m. knot we wředu.

Ekel, m. oſſkliwoſt; zoſſkliwenj, nechuť, nechutenſtwj, faſtidium, nauſea; dim. oſſkliwůſtka, nechautka, nauſeola. Einen Ekel bekommen, oſſkliwo přigjti; einen Ekel haben, něco ſobě zoſſkliwiti, nechutniti ſobě.

Ekel, adj. oſſkliwý; mir iſt ſo ekel, mně ge tak oſſkliwo. 2) fig. von Perſonen, wýběrčiwý. 3) von Sachen, nedůtkliwý.

Ekelhaft, adj. oſſkliwý, nechutný, mrzutý, ohawný, sl. hnuſný, nauſeoſus.

Ekeln, v. n. oſſkliwiti ſe. Mir ekelt davor, oſſkliwj ſe mi to; ge mi to protiwné; sl. hnuſý ſe mi. 2) mrzeti, omrzeti.

Ekelname, m. ohawné gméno, ſ. Schimpfname.

Elbogen, m.. loket, cubitus.

Elbthier, n. tchoř, ſ. Iltis.

Eldritze, f. ſ. Elritze.

Element, n. žiwel, elementum. 2) im Plur. prwnj čáſtky, z nichž něco pozůſtáwá, aneb ſloženo geſt. 3) počátkowé.

Elementariſch, adj. žiwelnj, elementaris.

b Elend, Elen, Elendthier, n. los, alces. Elendshaut, loſowá kůže.

Elend, n. bjda, bjdnoſt, ſtraſt, pſota, mizyna, miſeria, aerumna. 2) wyhnanſtwj, exilium.

Elend, adj. daremný, ſſpatný. 2) bjdný, ſtraſtný, pſotný, nuzný, mizerný, zbědowaný, miſer. adv. ſſpatně, bjdně, ſtraſtně, nuzně, pracně.

Elendig, Elendiglich, ſ. Elend.

Elephant, m. ſlon, elephas. 2) im Schachſpiele, der Roche, hroch. Elephanten-, ſlonowý: Elephantenfuß, ſlonowá noha, bylina. Elephantenrüſſel, ſlonowá trauba.

Elf, gedenáct, ſ. Eilf.

Elfenbein, n. ſlonowá koſt, ebur.

Elfenbeinen, elfenbeinern, adj. ſlonowý, ze ſlonowé koſti, eburneus.

Elle, f. loket, vlna.

Ellenbogen, m. loket, ſ. Elbogen.

Eller, f. wolſſe, ſ. Erle.

Elritze, Eldritze, f. ſtřewle, n. ſtřewljček, cyprinus phoxinus.

Elſe, f. geſen, ſ. Aloſe.

Elſebaum, Elſebeerbaum, m. ſtřemcha, ſ. Ahlkirſche. 2) kruſſina, ſ. Faulbaum. 3) břek, ſ. Arlesbeere. Die Elſebeeren, gahody těch ſtromů, t. g. ſtřemchowé, kruſſinowé; břekyně.

Elſter, f. ſtraka, ſ. Aelſter.

Elte, f. tlauſſť, ſ. Alant.

Eltern, pl. rodičowé, ſ. Aeltern.

Eltis, m. tchoř, ſ. Iltis.

Email, f. ſſmelc. Emailliren, ſſmelcem malowati.

Emberitz, m. ſ. Emmerling.

Eminenz, f. wywyſſenoſt, eminentia.

Emmerling, m. ein Vogel, ſtrnad, ſ. Ammer. 2) amrhele, ſ. Amarelle.

Empfahen, přigmauti, ſ. Empfangen.

Empfang, m. přigetj , (přigmutj), přigjmánj, obdrženj, přjgem, přjwjtánj. Der Empfangsſchein, liſt na přigatau, recepis.

Empfänger, m. přigimač, přigimatel.

Empfänglich, adj. gemný, docilis; ſchopný.

Empfänglichkeit, f. gemnoſt, ſchopnoſt.

Empfängniß, f. početj, conceptio.

Empfehlen, v. a. poručiti, poraučeti, ſchwáliti; ſich, poraučeti ſe, laučiti ſe. Die Empfehlung, poručenj, poraučenj, pozdrawenj; ſchwálenj. Das Empfehlungsſchreiben, ſchwalugjcý pſanj.

Empfindbar, adj. čitedlný, cytedlný.

Empfinden, v. a. čjti, cýtiti, vcýtiti, pocýtiti, pocyťowati; pokuſyti; sl. obadati, ſentire. 2) übel, hoch empfinden, za zlé wzýti.

Empfindlich, adj. čitedlný, cytedlný. 2) nedůtkliwý, popudliwý, newrlý; empfindlich werden, zpauzeti ſe. 3) boleſtný, těžký; empfindliche Reden, důtkliwé řeči. adv. čitedlně, cytliwě, boleſtně.

Empfindlichkeit, f. čitedlnoſt, ſenſibilitas; nedůtkliwoſt, popudiloſt, newrloſt.

Empfindſam, adj. cytliwý, čitedlný; adv. cytliwě, čitedlně.

Empfindſamkeit, f. čitedlnoſt.

Empfindung, f. cyt, cýtěnj, vcýtěnj, pocýtěnj, ſenſus. 2) Die Empfindungskraft, das Empfindungsvermögen, čitedlná moc, čitedlnoſt.

Emphiteuſis, f. purkrechtnj práwo, zákup.

Emphiteut, m. zákupnjk.

Emphiteutiſch, adj. purkrechtnj, zákupnj.

Empor, adv. wzhůru, nahoru, nahoře, ſurſum.

Empor bleiben, nahoře zůſtati; fig. we cti, wážnoſti zůſtati.

Empor bringen, zwelebiti, w wážnoſt přiweſti.

Empor gehen, powſtáwati, wſtupowati nahoru.

Empor halten, pozdwihowati, nahoru držeti. Empor heben, wyzdwihnauti.

Empor kommen, nahoru, wyſoko přigjti; fig. cti a hodnoſti dogjti.

Empor ſchweben, wzhůru ſe wznáſſeti.

b Empor ſtarren, ſtrnuti; ſeine Augen ſtarren empor, oči mu gdau w ſlaup.

Empor ſteigen, wſtaupiti, wzneſti ſe, wyniknauti.

Empor treten, wyſtaupiti.

Empor wachſen, wzrůſti, wyrůſti.

Empor wollen, wzhůru, wyſoko chtjti.

Empören, v. a. das Volk, bauřiti, pozdwihnauti, odbogna včiniti; ſich empören, bauřiti ſe, pozdwihowati ſe, powſtati, zpěčowati ſe, zpauzeti ſe, zprotiwiti ſe. Die Empörung, bauře, bauřenj, pozdwjženj, odbog, rebellio, ſeditio.

Empörer, m. buřič, odbognjk, sles. rozbrognjk, rebellis, ſeditioſus.

Emporkirche, Porkirche, f. kruchta.

Emporſcheune, Porſcheune, f. patro.

Emſig, adj. bedliwý, ſnažný, vſtawičný, ſedulus. adv. bedliwě, ſnažně.

Emſigkeit, f. bedliwoſt, ſnažnoſt, vſtawičnoſt, ſedulitas.

Endabſicht, f. konečný aumyſl, poſlednj cýl a konec.

Ende, n. konec, finis; ſkončenj, ſkonánj, poſledek, exitus; krag, ſtrana, končina, kragina, terminus, extremum. Dim. das Endchen, koneček, poſlednj kauſſtjček; ein Endchen Licht, oharek. Die Enden am Geweihe, parohy. Das Lied iſt zu Ende, pjſně geſt konec. Ohne Ende, bez přeſtánj; zu Ende bringen, dokonati, ſkončiti; zu Ende gehen, docházeti; ein Ende nehmen, konec wzýti, přeſtáwati; es iſt, wird kein Ende, nenj, nebude konce. Am Ende, napoſledy.

End-, poſlednj, konečný, ſ. Endabſicht. Das Endurtheil, poſlednj ortel, konečný rozſudek.

Endelich, adj. obſ. pilný, ſnažný.

Enden, endigen, v. a. dokonati, ſkončiti, ſkonati, ſkoncowati, finire, perficere; ſich endigen, ſkonati ſe, ſkončiti ſe, přeſtati. Die Endigung, dokonánj, ſkonánj, ſkončenj; die Endung, in der Declination, ſkončenj, terminatio; pád, ſkloněnj, casus.

Endlich, adj. co konec wezme, konečný, ſkončený, ſkonalý, finitus. 2) poſlednj, konečný, finalis; adv. napoſledy, k poſledku, ku koncy, konečně, poſledně, poſléze, pak, tandem, poſtremo.

Endlichkeit, f. ſkonaloſt, konečnoſt.

Endlos, adj. bez konce, neſkončený, neſkonalý, infinitus.

Endſchaft, f. ſkončenj, konec, ſ. Ende.

Endurſache, f. poſlednj přjčina, konec, cauſa finalis.

Endzweck, m. cýl a konec, finis; poſlednj konec, finis vltimus.

Engbrüſtig, adj. duſſný, dýchawičný.

Engbrüſtigkeit, f. duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, dychawoſt.

Enge, adj. těſný, auzký, anguſtus, arctus. 2) ſkrowný. Ein enger Kamm, huſtý hřeben. Ein Kleid enger machen, saužiti ſſaty. Adv. těſně, aužce; huſtě, ſkrowně.

Enge, f. těſnoſt, těſno, tjſeň, anguſtia. 2) Ein enger Ort, aužina; těſnina. In die Enge bringen, stjſniti.

Engel, m. angel, anděl, poſel Božj, angelus. dim. Engelchen, Engellein, andjlek, angeljček. 2) Der Engelfich Engelfiſch, Meerengel, mořſký angel, squalus squatina. Engel-, angelſky angelſký, das Engelbrod, Engelſpeiſe, chléb, pokrm angelſký.

Engelkraut, n. Engeltrank, andělſký traňk.

Engelrein, adj. čiſtý, newinný co anděl.

Engelſüß, n. oſládyč, polypodium.

Engelwurz, f. angelika, janoklika. ſ. Angelike.

Engen, v. a. obſ. aužiti, saužiti; stjſniti, ztenčiti. Die Schuhe engen mich, ſtřewjce mne hnětau.

Engerling, m. čerw w zemi, konrád.

Engern, v. a. obſ. zmenſſiti, ſ. Engen.

Engliſch, adj. Engländiſch, anġlický, anglicus; adv. anġlicky, po anġlicku.

Engliſch, adj. angelſký, angelicus.

Enke, m. menſſj pacholek, pohůňek.

Enkel, m. wnuk, nepos; wnučka, neptis. b Die Enkel, pl. potomcy, poſteri. 2) Aenkel, kotnjk, ſ. Knöchel.

Entadeln, v. a. vrozenoſti zbawiti; fig. zohawiti.

Entädern, v. a. žjly wynjti.

Entarten, v. n. nezdařiti ſe. Entartet, nezdařilý, nezdárný, ſ. Ausarten.

Entäußern, v. rec. ſich einer Sache, zhoſtiti ſe, zproſtiti ſe, zdržowati ſe něčeho.

Entbehren, v. n. neměti, nepotřebowati, býti bez něčeho. Ich kann es nicht entbehren, nemohu bez toho býti.

Entbehrlich, adj. bezpotřebný, čehož nepotřebugem, zbytečný.

Entbehrlichkeit, f. bezpotřebnoſt, zbytečnoſt.

Entbiethen, v. a. Jemanden zu ſich entbiethen, přikázati, poraučeti někomu, aby přiſſel. 2) oznamowati, wyřjditi, nunciare; ſeinen Gruß entbiethen, wzkázati pozdrawenj (pozdrawiti.) 3) ſ. Anbiethen. Die Entbiethung, wzkázanj, wzkazowánj.

Entbinden, v. a. rozwázati, odwázati, ſolvere. 2) fig. zproſtiti; von ſchwangern Weibern, lehký porod dáti; von einem Sohne entbunden werden, ſyna poroditi. Sie iſt bereits entbunden worden, giž ſlehla. Die Entbindung, porod, ſlehnutj, partus.

Entblättern, v. a. liſtj otrhati; ſich, liſtj ſtratiti, pauſſtěti.

Entblecken, v. a. obnažiti, ſ. Blecken.

Entblöden, v. rec. ſich, ſtud odložiti, opowážiti ſe. 2) ſich nicht entblöden, neſtyděti ſe, neoſteychati ſe.

Entblößen, v. a. obnažiti, odkryti, odhaliti, rozhaliti. 2) fig. zbawiti, wyprázdniti. Sich vom Gelde entblößen, z peněz ſe wydati. Entblößt, obnažený, nahý. Die Entblößung, obnaženj, odhalenj. 2) zbawenj.

Entblühen, v. a. w kwětu zagjti, vmřjti.

Entbrechen, v. rec. ſich, odtrhnauti ſe, zproſtiti ſe. 2) fig. der Thränen, zdržeti ſe od pláče.

Entdecken, v. a. odkryti, odhraditi, odeſtřjti, ſ. Abdecken. 2) fig. znamenati, pozorowati, animaduertere, wyſſetřiti, wynaleznauti, detegere. 3) wygewiti, oznámiti, indicare; wyzraditi, prodere.

Entdeckung, f. odkrýwánj, odeſtřenj; wyſſetřenj, znamenánj; wynalezenj; wygewenj, oznámenj; wyzrazenj. Der Entdecker, odkrywač. 2) wynalezatel.

Ente, f. kachna, lička, ſ. Aente.

Enterich, m. kačer, ſ. Aentrich.

Entehren, v. a. znevctiti, potupiti, zhaněti, zhyzditi, zlehčiti; eine Jungfrau, pannu pohanbiti, poruſſiti, zmrhati.

Entehrung, f. nevctěnj, zhaněnj, zhyzděnj; poruſſenj.

Enterben, v. a. wydětiti wyděditi, dědictwj zbawiti, odděliti, exhæredare. Die Enterbung, wyděděnj. Enterbt, wydědilý.

Entern, v. a. loď háky přitáhnauti.

Entfahren, v. n. wygeti, wypadnauti, wyſkočiti, wyklauznauti, wyniknauti, wyſmeknauti ſe, excidere, elabi.

Entfallen, v. n. wypadnauti, odpadnauti, vpadnauti, excidere. Es entfiel ihm der Muth, ſrdcem (myſlj) kleſl. 2) z paměti (myſli) wygjti.

Entfalten, v. a. rozwinauti, rozkládati, explicare. Die Entfaltung, rozwinowánj, rozwinutj.

Entfärben, v. a. barwu wzýti, wytáhnauti; ſich, změniti barwu, zblednauti; er entfärbte ſich vor mir, změnila ſe twář geho předemnau.

Entfernen, v. a. wzdáliti, odſtraniti, z mjſta zaſlati; fig. odweſti, odwracowati; ſich, wzdáliti ſe, odegjti; ſich vom Wege, ceſty ſe ſpuſtiti. Entfernt, wzdálen; eine Meile weit, wzdálj na mjli.

Entfernung, f. wzdálenj, odgitj; dálka, wzdálenoſt, diſtantia. In einiger Entfernung, opodál.

b Entfeſſeln, v. a. paut zbawiti, zproſtiti; pauta odwázati, odegmauti.

Entflammen, v. a. rozpáliti, roznjtiti.

Entfliegen, v. n. vletěti, vljtnauti, odletěti; der Stein iſt der Hand entflogen, kámen z ruky wyletěl.

Entfliehen, v. n. vgjti, vtecy, vtjkati, odběhnauti, prchnauti, vprchnauti, effugere; der Gefahr, z nebezpečenſtwj wywáznauti, wyniknauti, evadere; der Strafe, treſtu zniknauti. Ein Entflohener, odběhlý.

Entfließen, v. n. wytecy, odplynauti, vplynauti; von Thränen, wypreyſſtiti ſe.

Entfremden, v. a. obſ. odſtraniti, wzdáliti, amovere. 2) entwenden, odcyzyti, kradj wzýti, abalienare. Die Entfremdung, odcyzenj, odcyzowánj, wzetj, abalienatio.

Entführen, v. a. odwezti, odwážeti; eine Jungfrau, pannu (mocý a náſyljm) odweſti. Die Entführung, odwedenj, vkradenj panny, ol. vnos, raptus.

Entführer, m. odwodnjk, raptor. Die Entführerinn, odwodnice.

Entgegen, præp. proti, naproti, contra . Dem Winde entgegen reiten, proti wětru geti; dem Strome entgegen ſchiffen, proti wodě plauti. 2) obuiam, wſtřjc, proti. Einem entgegen gehen, kommen, laufen, někomu wſtřjc, w ceſtu, gjti, přigjti, běžeti. Fig. Entgegen ſehen, z. B. dem Tode, ſmrt očekáwati. Entgegen geſetzt, protiwný, proti ſobě poſtawený, contrarius. 3) protiwný, ſ. Zuwider. Einem entgegen ſeyn, proti někomu byti býti, někomu na odpor býti.

Entgehen, v. n. vgjti, vcházeti, tratiti ſe, deficere. 2) vgjti, wyhnauti ſe, wyhýbati ſe, zniknauti, euitare. Dem wird er nicht entgehen, to ho nemine.

Entgeiſtern, v. a. duſſe, ſmyſlů zbawiti; entgeiſtert ſeyn, bez ſebe, (bez paměti) býti.

Entgeld, n. Ohne Entgeld, bez platu, beze mzdy, darmo, zdarma.

Entglimmen, v. n. zapáliti ſe, roznjtiti ſe.

Entgürten, v. a. odpáſati, discingere.

Enthaaren, v. a. oholiti.

Enthalt, m. obſ. ſ. Aufenthalt. 2) obſaženj, ſ. Inhalt.

Enthalten, 1. v. a. obſahowati, w ſobě držeti, mjti, zawjrati, continere. 2. v. rec. ſich des Eſſens enthalten, od gjdla ſe zdržeti, zdržowati, abſtinere. Ich konnte mich des Lachens nicht enthalten, nemohl ſem ſe ſmjchy zdržeti. Enthalten, obſažen.

Enthaltſam, adj. zdrželiwý, abſtinens, adv. zdrželiwě. Die Enthaltſamkeit, zdrželiwoſt, abſtinentia. Die Enthaltung, zdržowánj ſe, zdrželiwoſt.

Enthärten, v. a. obměkčiti.

Enthaupten, v. a. ſtjti, ſtjnati, hlawu ſtjti. Enthauptet, ſťat. Die Enthauptung, ſtětj, decollatio.

Entheben, v. a. zproſtiti, ſ. Ueberheben.

Entheiligen, v. a. poſwátná mjſta poruſſiti, zprzniti, poſſkwrniti, violare; den Namen Gottes, nevctiti, den Sonntag, neſwětiti. Die Entheiligung, poruſſenj, nevctěnj, neſwěcenj.

Enthüllen, v. a. zaſtřenj odegmauti, odkryti, odhaliti. Die Enthüllung, odkrytj, odhalenj.

Entian, m. hořec, ſ. Enzian.

Entjochen, v. a. gho shoditi, gha zproſtiti.

Entkleiden, v. a. ſwlécy; ſwljknauti, ſwláčeti z ſſatů. Die Entkleidung, ſwljkánj, ſwláčenj.

Entkommen, v. a. vgjti, wywáznauti; vtecy.

Entkräften, v. a. zemdliti, ſýlu wzýti, zhubiti. Die Entkräftung, zemdlenj, hubenj.

Entladen, v. a. ſkládati, náklad ſložiti, fig. zproſtiti; ſein Gewiſſen, ſwému ſwědomj odlehčiti.

Entlarven, v. a. larwu ſnjti, stáhnauti, fig. odkryti.

b Entlaſſen, v. a. propuſtiti, propauſſtěti, dimittere. Die Entlaſſung, propuſſtěnj.

Entlaſten, v. a. entläſtigen, břemena zbawiti, břemeno shoditi, ſložiti ze ſebe.

Entlauben, v. a. liſtů zbawiti.

Entlaufen, v. n. vtecy, odběhnauti, prchnauti, zběhnauti. Ein Entlaufener, odběhlec, odběhljk.

Entledigen, v. a. zproſtiti, oſwoboditi, wyprázdniti. Die Entledigung, zproſſtěnj, oſwobozenj.

Entleeren, v. a. wyprázdniti, evacuare.

Entlegen, adj. wzdálený. Die Entlegenheit, wzdálenoſt, dálka.

Entlehnen, v. a. wypůgčiti, wydlužiti ſe, mutuare. Die Entlehnung, wypůgčowánj, wydluženj, mutuatio.

Entleiben, v. a. zabiti, žiwot wzýti, occidere. Die Entleibung, zabitj, bezžiwotj.

Entleihen, v. a. wypůgčiti, ſ. Entlehnen.

Entmannen, v. a. mužſtwj zbawiti, wykleſtiti, wyřezati, wymiſſkowati.

Entmaſten, v. a. ſtromu korábowého zbawiti.

Entnehmen, v. a. odnjti (odegmauti), wzýti; Geld, penjze wypůgčiti. 2) fig. Der Strafe, treſtu zbawiti. 3) porozuměti, wyrozuměti.

Entnerven, v. a. ſýly zbawiti, o ſýlu připrawiti, zemdliti.

Entrathen, v. a. bez něčeho býti, mor. obegjti ſe bez něčeho, ſ. Entbehren.

Enträthſeln, v. a. vhodnauti, wyložiti.

Entreiſſen, 1. v. n. obſ. prchnauti; die Geduld iſt ihm entriſſen, trpěliwoſt ſe mu přetrhla, — ho pominula. 2. v. a. wytrhnauti, wydrati; náſyljm, mocý wzýti. Die Entreiſſung, wytrženj.

Entrich, m. kačer, ſ. Aentrich.

Entrichten, v. a. Schulden, dluhy zaplatiti, zaprawiti; Dank, djky wzdáwati. Die Entrichtung, zaplacenj, zaprawenj.

Entriegeln, v. a odemknauti záworu, ſ. Aufriegeln.

Entrinnen, v. n. vgjti, vtecy, zběhnauti, odběhnauti, wyniknauti, effugere.

Entrücken, v. a. pryč wzýti, wytrhnauti.

Entrunzeln, v. a. wráſky odnjmati; wygaſniti.

Entrüſten, v. a. rozkatiti, rozhorliti, rozhněwati, rozdrážditi; ſich, zpauzeti ſe, rozkatiti ſe. Die Entrüſtung, rozkacenj, rozhněwánj.

Entſagen, v. n. odřjcy ſe, odpowědjti ſe, odřjkati ſe něčeho; der Welt, ſwětu weyhoſt dáti. Die Entſagung, odřeknutj, odřjkánj.

Entſatz, m. oſwobozenj obležených, pomoc k oſwobozěnj oſwobozenj.

Entſchädigen, v. a. ſſkodu nahraditi, wynahraditi, naprawiti. Entſchädigt werden, náhradu doſtati. Die Entſchädigung, náhrada, nahraženj, wynahraženj.

Entſcheiden, v. a. rozeznati, rozhodnauti, rozſauditi, discernere; ſich über etwas, pewně ſobě vmjniti. Die Entſcheidung, rozhodnutj, rozſauzenj.

Entſchlafen, v. n. vſnauti, obdormire. 2) zeſnauti, vmřjti, obire. Entſchlafen, zeſnulý.

Entſchlagen, v. rec. ſich einer Sache, zproſtiti ſe něčeho, einer Perſon, ſtrhnauti ſe někoho; ſtřjcy ſe, wyſtřjhati ſe.

Entſchleichen, v. n. pokradmo odegjti, vkraſti ſe.

Entſchließen, v. rec. ſich, rozmyſliti ſe, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; vſtanowiti, zawřjti v ſebe. Entſchloſſen ſeyn, hodlati. Die Entſchließung, rozmyſſlenj, vmjněnj. Entſchloſſen, hotow, ochotný k rozmyſſlenj; rozmyſlný?

Entſchloſſenheit, f. hotowoſt, ochotnoſt myſli; rozmyſlnoſt?

Entſchlummern, v. n. vſnauti, zdřjmnauti.

Entſchlüpfen, v. n. wyklauznauti, vklauznauti; wymknauti ſe, wyſmeknauti ſe; mor. wyklznauti, vmknauti.

Entſchluß, m. rozmyſſlenj, vmjněnj, mor. vminek, (auminek), vſtanowenj, aumyſl; rozmyſl?

b Entſchuldigen, v. a. wýmluwiti, wymlauwati, ol. omluwiti, excuſare. Die Entſchuldigung, wymlauwánj, weymluwa, ol. omluwa, excuſatio.

Entſchütten, v. a. ochrániti. 2) ſich der Furcht, zproſtiti ſe.

Entſeelt, part. vmrlý, der entſeelte Leichnam, vmrlé, bezduſſné tělo.

Entſehen, v. rec. ſich, oſteychati ſe.

Entſetzen, v. a. Jemanden ſeines Amtes, z auřadu sſaditi, ſložiti, shoditi, ſwrcy. Die Entſetzung, shozenj, ſloženj z auřadu. 2) eine Stadt, obležené měſto oſwoboditi; k pomocy přiſpěti, ſ. Entſatz. 3) rec. ſich, vſtrnauti nad něčjm, vžaſnauti ſe, vleknauti ſe, zhrozyti ſe. Das Entſetzen, vſtrnutj, vžaſnutj, hrůza.

Entſetzlich, adj. hrozný, ſtraſſný, ſtraſſliwý, k vžaſnutj, horrendus; adv. hrozně, až hrůza.

Entſiegeln, v. a. odpečetiti, pečet otewřjti, reſignare. Die Entſiegelung, odpečetěnj.

Entſinken, v. n. kleſnauti; der Hand, z ruky wypadnauti.

Entſinnen, v. rec. ſich, pamatowati, vpamatowati ſe, zpomenauti ſobě, rozpominaut ſe na něco, reminiſci.

Entſpinnen, v. a. ſtropiti, zdwihnauti; ſich, pogjti, začátek wzýti.

Entſprechen, v. n. ſrownáwati ſe, streffowati ſe, reſpondere, concordare.

Entſprießen, v. n. wyrůſti, wzegjti, zroditi ſe; fig. wygjti, wycházeti, pocházeti, wypreyſſtiti ſe. Entſproſſen, zrozený, poſſlý.

Entſpringen, v. n. vſkočiti, wyſkočiti, vtecy. 2) wzniknauti, preyſſtiti ſe, wyſkakowati. 3) pocházeti, vroditi ſe, půwod ſwůg mjti.

Entſündigen, v. a. od hřjchu očiſtiti, hřjchu zbawiti, zproſtiti, rozhřeſſiti. Die Entſündigung, očiſſťowánj, hřjchů zproſſtěnj, rozhřeſſenj.

Entthronen, v. a. z trůnu ſhoditi.

Entübriget ſeyn, zanechati, býti bez něčeho; dieſer Mühe kannſt du entübriget ſeyn, tu prácy ſy můžeš vſpořiti.

Entvölkern, v. a. zem lidu zbawiti, lid wypleniti, wyhladiti, wyprázdniti. Ein entvölkertes Land, země lidu prázdná, bezlidná.

Entvölkerung, f. wypleněnj lidu, prázdnoſt, bezlidnoſt?

Entwachſen, v. n. den Kleidern, z ſſatů wyrůſti; der Ruthe, metly odrůſti.

Entwaffnen, v. a. zbraň odnjti, zbroge zbawiti. Entwaffnet, bez zbroge, zbrani zbawený. Die Entwaffnung, wzetj zbrani.

Entweder, conj. buď, buďto, anebo, ſiue.

Entwehren, v. rec. ſich, vbrániti ſe, ſ. Erwehren.

Entweichen, v. n. wyſmeknauti, ſ. Ausweichen. 2) vſtaupiti, vgjti, vcházeti, vſſinauti, vprchnauti, odběhnauti. Ein Entwichener, odběhlý. Die Entweichung, vſſinutj, prchnutj, odběhnutj.

Entweihen, v. a. einen Prieſter, knězy poſwěcenj wzýti. 2) poruſſiti, poſſkwrniti. Entweihet werden, poſwěcenj ztratiti. Die Entweihung, odnjmánj poſwěcenj; 2) poruſſenj.

Entwenden, v. a. odnjti, (odegmauti), vkradnauti. Die Entwendung, odgjmánj, vkradenj, vkradnutj.

Entwerden, v. n. obſ. přeſtati býti, zagjti. 2) zbýti.

Entwerfen, v. act. nawrcy, (nawrhnauti), nawrhowati, wylinowati, wyznabmenati, wyměřiti, delineare, adumbrare. 2) wypſati, wyobrazyti, wymalowati, deſcribere. Entworfen, nawržen.

Entwickeln, v. a. rozwinauti, wypleſti, rozpleſti. Die Entwickelung, rozwinutj, wypletánj, rozpletánj.

Entwiſchen, v. n. vgjti, wyklauznauti, vprchnauti, vtecy, wyſmeknauti ſe, wyniknauti, elabi.

Entwohnen, v. n. odwyknauti, odwykati, odnavčiti ſe, desuescere. Entwohnet, odwyklý. Die Entwohnung, odwykánj, odwykloſt.

Entwöhnen, v. a. ein Kind, odſtawiti. Die Entwöhnung, odſtawenj.

Entwurf, m. nawrženj, wyobrazenj, náwržek?

Entwurzeln, v. a. wykořeniti, wypleniti.

Entziehen, v. a. odtáhnauti, stáhnauti, abſtrahere, detrahere. 2) fig. vgjmati, vtrhowati, vbjrati, vkrádati, adimere, ſurripere. 3) ſich einer Sache entziehen, odſtraniti ſe, warowati ſe něčeho, wyhnauti ſe něčemu. Die Entziehung, vtrhowánj, vgjmánj, odſtraněnj.

Entziffern, v. a. tagné pjſmo wykládati. Die Entzifferung, wyloženj.

Entzücken, v. a. myſl wytrhnauti, k wytrženj přiweſti; entzückt, ſmyſlů zbawen, bez ſebe, wytržen, extra ſe raptus. 2) Welmi těſſiti, potěſſiti, radoſtj naplniti. Entzückend, přerozkoſſný, radoſt, rozkoš plodjcý. Die Entzückung, wytrženj myſli, ecſtaſis. 2) weliké potěſſenj, weliká rozkoš, radoſt.

Entzünden, v. a. rozpáliti, zapáliti, roznjtiti, zažehati, rozžhnauti; ſich entzünden, wznjti ſe, zapáliti ſe; das Feuer entzündete ſich, zňal ſe oheň. 2) fig. rozljtiti ſe, rozněcowati ſe. Die Entzündung, zapálenj, roznjcenj, zažženj, inflammatio; ohnipal.

Entzündlich, adj. co ſe dá zápaliti, zápalný, (palný?), zapalugjcý ſe.

Entzweyen, v. a. rozdwogiti; ſich entzweyen, rozdwogiti ſe, rozkmotřiti ſe. Die Entzweyung, rozdwogenj, rozkmotřenj.

Enzian, m. hořec, gentiana.

Epheu, m. břečtan, hedera helix, L.

Epiſtel, f. epiſſtola, pſanj, liſt .

Epoche, f. začátek wěku, let.

Eppich, m. miřjk, apich, apium. ſ. Aeppich.

Er, pron. m. on, ille; ein Er, ſamec, mas. 2) part. in der Zuſammenſetzung mit Verbis: wy, v, do, z, za @.