F.

Fabel, f. fábule, báſeň, bágka, pohádka, poboňek, ſmyſſlená řeč, rozpráwka, fabula.

Fabeldichter, m. ſkladatel báſnj, báſnjř.

Fabelhaft, adj. báſniwý; adv. báſniwě.

Fabelhans, m. bágkář? pol. baiek, daremný žwáč, poboňkář, pletichář.

Fabelwerk, n. bágky, poboňky, pletky, pletichy.

Fabrik, f. fabryka, djlna.

Fach, n. pl. Fächer, přjhrada, police, prazdné prázdné mjſto w ſtěně, dim. Fächlein, přjhrádka. 2) fig. wěc, djlo, vměnj. Das iſt ſein Fach, to geſt geho wěc; das iſt nicht mein Fach, tjm ſe neobjrám.

Fachbogen, m. bey den Huthmachern, ſtřela.

Fächeln, fächern, v. a. fochrowati; oháněti.

Fachen, v. a. die Wolle, mrſkati wlnu.

Fächer, m. fochr, mor. oháňka, der Frauenzimmer, wádrle; dim. das Fächerchen, wadrlátko, flabellum.

Fächſer, m. fazar, refliňk, ſazenice, viuiradix.

Fackel, f. pochodně, fakule, sl. fakla. 2) fig. podnět, podpal.

Fackelträger, m. fakulant, pochodnjk.

Faden, m. nit, filum; dim. Fädchen, Fädlein, nitka; ungeſponnener Faden, wlákno. 2) Ein Faden Holz, ſáh dřjwj. Fadennackend, Faſennackend, adj. z cela nahý, čiſtowaniti (čiſtowniti).

Fadenwurm, m. wlaſáček? gordius.

Fahen, f. ſ. Fangen.

Fähe, f. bey den Jägern, fena, čubka.

Fähig, adj. ſchopný, capax.

Fähigkeit, f. ſchopnoſt, capacitas.

Fahl, adj. bledý, zčerna ſſediwý; Todtenfahl, vmrlčj, zſynalé barwy. Ein fahles Pferd, plawý kůň.

Fähndrich, ſ. Fähnrich.

Fahne, f. praporec, korauhew, sl. záſtawa, vexillum; dim. das Fähnchen, Fähnlein, praporeček, korauhwička. 2) Die Windfahne, krokwička. 3) peřj po obau ſtranách brku. 4) v myſliwců, ocas zagečj, pýrko. 5) Das Fähnchen, tenátka.

Fahnenjunker, Fahnjunker, m. praporečnjk, praporečnj pacholjk.

Fahnenſchmied, m. kowář při praporcy gjzdných.

Fähnrich, m. praporečnjk, korauhewnjk, fendrych, sl. záſtawnjk.

b Fähre, f. das Fährſchiff, prám , sl. kompa; eine kleine, pramice. 2) Der Ort, přjwoz.

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Fahrenkraut, n. kapradj, ſ. Farrenkraut.

Fährgeld, n. přjwozné, plat za přjwoz.

Fahrläſſig, adj. nepečliwý, nedbalý, ol. liknawý; adv. —wě, —le.

Fahrläſſigkeit, f. nedbaloſt, nepečliwoſt.

Fahrleiſe, f. das Geleiſe, koleg, mor. kolaga.

Fährmann, m. přjwoznjk.

Fahrniß, f. fahrende Habe, mohowité gměnj, ſwrſſky.

Fährt, adv. im vorigen Jahre, w loni.

Fährte, f. ſtopa, ſled.

Fahrweg, m. Fuhrweg, wozowá ceſta, mor. woznice.

Fahrzeug, n. kocábka, loďka, člun, člunek.

Falb, adj. bledý; adv. bledě. 2) z bleda žlutý. Die Falbe, der Falbe, ein falbes Pferd, falba, plawý kůň.

Falk, m. ſokol, falco, der Taubenfalk, holubj ſokol; der weiße Falk, bělozor. Falken-, ſokolowý; Falkenaugen, ſokolowé oči.

Falkenier, Falkner, m. ſokolnjk.

Falknerey, f. ſokolnictwj.

Fall, m. pád, padnutj, vpadnutj, aupad, lapſus. 2) des Waſſers, ſpád wody. 3) fig. přjhoda, přjpadnoſt, caſus. Auf den Fall, kdyby ſe přihodilo. 4) fig. zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; zu Falle kommen, zmrhati ſe.

Fallbaum, m. ſpád na čihadle.

Fallbrücke, f. západný, wyſutý, podgemný moſt.

Falle, f. paſť, decipula; die Mäuſefalle, paſť na myſſi; auf größere Thiere, tlučky, pl. auf Iltiſſe, ſklopec. 2) fig. ljčka. 3) an der Thüre, klika, obrtljk. 4) die ſchieſſende Falle in den Schlöſſern, ſtřelka w zámku.

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, b láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.

Fällen, v. a. einen Baum, káceti, porážeti; raubati, ſekati. Wo der Haſe fällt, da iſt er am liebſten, kde ſe zagjc narodj, tam neyradſſi býwá. 2) Den Anker, kotew, kotwicy vwrcy. 3) Ein Urtheil, Ortel wyřjcy, wypowědjti, rozſudek včiniti. 4) Das Wild, zwěř porážeti, zaſtřeliti.

Fallgatter, n. zapadacý mřjže; hřeben; brlenj.

Fallgut, n. odaumrť, nápad.

Fallmeiſter, m. pohodný, ras.

Falls, adv. im Falle, geſtliže, pokuď.

Fallſtrick, m. oſýdlo, ſkloň, ljčka, laqueus.

Fallſucht, f. padaucnice, padaucý nemoc, sl. paducyna; mor. hrubá nemoc.

Fallthüre, f. poklop, zapadacý dwéře.

Fälſchen, v. a. zfalſſowati, falſſowati, ſ. verfälſchen. Die Fälſchung, falſſowánj.

Fälſcher, m. faleſſnjk, falſſownjk, ſ. Verfälſcher.

Falſchheit, f. faleš; lež, neprawda. 2) podwod, leſt, oſſemetnoſt.

Fälſchlich, adj. neprawý, lžiwý, podwodný, ſ. Falſch.

Falte, f. fald, plica, dim. das Fältchen, Fältlein, faldjček. 2) in der Haut, wráſka, ruga.

Falten, v. a. faldowati, nabjrati, ſložiti, zakládati, karbowati, plicare. 2) Die Stirn, čelo krčiti, ſwraſſtiti, ſwraſkati, corrugare. 3) Die Hände, ruce ſepnauti, ſpjnati; mit gefaltenen Händen, ſpiatýma rukama. Das Falten, faldowánj, nabjránj.

Faltenmagen, m. Blättermagen, knjhy, pl.

Falter, m. moteyl, papilio.

Faltig, adj. faldowitý, řáſný.

Falz, f. tok, ſ. Balz.

Falz, m. falc, falcowá deſka. 2) auch die Falze, an den Säulen, ſtria, prutowánj, pruhowina, žlábek.

Falz-, falcownj, k falcowánj: das Falzbein, der Falzhobel, koſt, hobljk k falcowánj; das Falzholz, falcownj dřewo.

Falzeiſen, n. Falzmeſſer, bey den Gerbern, falc, poſtrauhacý nůž.

Falzziegel, m. hákowá cyhla.

Falzen, v. n. tokowati, ſ. Balzen.

Falzen, v. a. falcowati, ſpogiti, ſkládati, 2) pruhowati, prutowati. 3) bey den Gerbern, na ruby poſtrauhati.

Familie, f. rod, rodina, familia. 2) djtky, wie ſtark iſt die Familie, gak mnoho djtek magj. 3) Kinder und das Geſinde, čeleď.

b Fang, m. low, chytánj, lapánj. 2) Fänge, der Thiere, zuby, pazaury. 3) einem Wilde den Fang geben, zwěř oſſtjpem zabiti, probodnauti.

Fangeball, m. mjč, sl. lopta, pila.

Fangeiſen, n. lowecký oſſtjp, venabulum.

Fangen, v. a. du fängſt, ich fing, habe gefangen, gjti, fut. gmu, gjmati, mor. chmatnauti, capere. 2) gefangen nehmen, zagjti, zagjmati. 3) Fiſche, Vögel, ryby, ptáky chytati, chytiti, lapati, polapiti. Fig. jemanden, někoho lapiti, durch Schönheit, kráſau pogjti. 4) Einen Hirſch, gelena zabiti. 4) Feuer fangen, oheň chytiti; fig. zapáliti ſe, rozzlobiti ſe.

Fangzahn, m. ſſpičatý zub; Fangzähne, kly.

Fantaſie, f. fantazye, phantaſia.

Fantaſiren, v. n. fantazyrowati.

Farbe, f. barwa, color. 2) die geſunde Geſichtsfarbe, ol. pleť, f. 3) barewna.

Farbehaus, n. barewna, barwjrna.

Färbeholz, n. barewné dřewo.

Färbekeſſel, m. barewný, barwjřſký kotel.

Farbekunſt, f. barewnictwj.

Färben, v. a. barwiti, tingere, blau, ſchwarz, na modro, na černo barwiti. 2) rec. Die Zwetſchen Zwetſchken färben ſich, ſſweſtky ſe zapalugj. 3) neut. ljnati. Das Färben, barwenj. Gefärbt, fig. ljčený, faleſſný.

Färber, m. barwjř, barewnjk, tinctor.

Färberbaum, m. ſumach, rhus coriaria, L.

Färberblume, f. Färbepfriemen, Janofjt k barwenj, geniſta tinctoria.

Farberde: , f. hljnka.

Färberey, f. barwjřſtwj. 2) barewna.

Färberkraut, n. wolowý gazyk čerwený, anchuſa tinctoria.

Färberröthe, f. Krapp, mařena, rubia tinctorum.

Färberſcharte, f. ſrpek, gelenj traňk, ſerratula tinctoria.

Farbig, adj. barewný, adv. —ně.

Farnkraut, n. Farrenkraut, kapradj, filix.

Farr, m. obſ. beyk, beyček. 2) wůl.

Farz, farzen, ſ, . Furz, furzen.

Faſan, m. der Faſanvogel, bažant, phaſianus.

Faſanen-, bažantj: Faſanenneſt, bažantj hnjzdo. 2) bažantnj: Faſanenhund, bažantnj pes, na bažanty.

Faſanengarten, m. bažantnice.

Faſanenwärter, m. Faſanenjäger, Faſanenmeiſter, bažantnjk.

Faſanerie, f. bažantnice. 2) bažantnictwj.

Faſchine, f. otýpka, faſſina.

Faſching, m. maſopůſt, ſ. Faſtnacht.

Faſe, f. nit, ſ. Faſen, m.

Faſel, m. plemeno. Ein Pferd von guter Faſel, kůň z dobrého plemena. Faſelvieh, plemenný dobytek. Der Faſelhammel, beran. Faſelhängſt, puſſtiák. Faſelochs, beyk, sl. bugák. Das Faſelſchwein, praſnice.

Faſele, f. Faſeole, Faſole, Fiſole, ledwinkowý hrách, fazol, ol. fazeol, turecký hrách, phaſeolus, Dolichos, Lin.

Faſelhaft, adj. třeſſtěny třeſſtěný; ein faſelhafter Menſch, třeſſtjk.

Faſeln, v. n. roditi; die Sau hat gefaſelt, ſwině ſe opraſyla. 2) fig. množiti ſe.

Faſeln, v. a,. nitě wytrhati, ſ. Faſen.

Faſeln, v. n. třeſſtiti ſe, blazniwě blázniwě ſobě weſti, blázniti, blázniwě mluwiti.

Faſen, m. tenká nit, wlas, wlákno, wláſſenj. Dim. das Fäschen, Fäslein, nitka, wláſſeničko, čmeyřjčko.

Faſennackend, adj. čiſtowaniti, ol. čiſtowniti.

Faſen, v. a. ſ. Faſern. ???špatně zařazené heslo???

Faſer, f. dim. das Fäſerchen, drobná žilká žilka, wláſſenj, fibra.

Faſerig, adj. co ſe rádo třepj.

Faſern, v. a. třepiti; ſich faſern, třepiti ſe.

Faſig, adj. ſ. Faſerig, 2) žilowatý; faſiges Fleiſch, wlaknowité maſo.

Faß, n. pl. Fäſſer, ſud, mor. bečka, dolium, dim. Fäßchen, Fäßlein, Fäſſel, ſaudek, ſaudeček, mor. bečička, bečůlka. Ein Faß Bier, ſud piwa. Ein Bierfaß, piwnj b ſud. Ein achteimeriges Faß, ſwidnický ſud. 2) ol. každá nádoba, oſudj, vas , ſ. Butterfaß, Salzfaß, u. ſ. w.

Faßbinder, m. bečwář, bednář, vietor. Die —inn, bečwářka, bednářka.

Faßdaube, f. duha, dužina, ſudowina, deſſka.

Faſſen, v. a. wzýti, vchytiti, vchopiti, popadnauti. Jemanden bey der Hand, někoho za ruku wzýti; was man mit drey Fingern faſſen kann, co ſe do třj prſtů nabrati může. 2) Bier faſſen, ſpjlati, piwo do ſudu ljti; Korn, žjto do pytlů ſypati. 3) Einen Stein in Gold, kámen do zlata wſadit, zaſadit, ſ. Einfaſſen. 4) držeti w ſobě, obſahowati; das Gefäß wird den Wein nicht faſſen, do nádoby wjno newegde. 5) fig. Jemanden bey ſeinem Worte, někoho za ſlowo wzýti. 6) kurz faſſen, krátce obſahnauti; ſich kurz faſſen, krátce powědjti. 7) Etwas in die Augen, na něco bedliwě patřiti. 8) pochopiti, pamatowati ſobě, rozuměti. 9) Einen Entſchluß faſſen, vmjniti ſobě. Muth faſſen, ſrdce nabyti. 10) Einen Haß wider Jemand, wzýti někoho w nenáwiſt. 11) ſich faſſen, k ſobě přigjti, vpokogiti ſe, ſpamatowati ſe, vpamatowati ſe. 12) Gefaßt, hotow, připrawen; ſich auf etwas gefaßt machen, k něčemu ſe ſtrogiti, chyſtati, hotowiti.

Faßfaul, adj. co má chuť ſudem. Es ſchmeckt faßfaul, ſmrdj (má chuť) ſudem.

Faßgeld, n. poſudné.

Faßlich, adj. pochopitedlný, ſrozumitedlný; adv. —ně.

Faßlichkeit, f. pochopitedlnoſt.

Faßreif, m. obruč.

Faſſung, f. eines Steines, zaſazowánj, ſ. Einfaſſung; die Faſſung des Bieres, ſpilka. Eines Vorſatzes, vmjněnj, vſtanowenj, předſewzetj. 2) fig. vpamatowánj, ſpamatowánj, vpokogená myſl.

Faßzieher, m. ljhař, poſtihař.

Faſten, f. půſt, ieiunium.

Faſten, v. n. poſtiti ſe, ieiunare. Das Faſten, poſtěnj.

Faſten-, poſtnj: Faſtenpredigt, poſtnj kázanj; Faſtenſpeiſe, poſtnj gjdlo.

Faſtnacht, f. maſopuſt, sl. faſſanky, bacchanalia, die große Faſtnacht, neděle maſopuſtnj, dominica Quinquageſimæ. Faſtnachtsnarr, maſopuſtnjk.

Faſttag, m. poſtnj den, půſt.

Fatal, adj. oſudnj, neſſtiaſtný, fatalis. 2) odporný, protiwný.

Fatalität, f. oſudnj moc. 2) neſſtěſtj.

Fatſche, f. fáč, m. powigadlo.

Fatſchen, v. a. powjgeti, fáčowati.

Fatzen, v. a. ſſaſſkowati, kudrlinkowati. Ein Fatznarr, Fatzmann, ſſaſſek.

Faul, adj. shnilý, putridus, faules Holz, shnilé, zprachniwělé dřewo, mor. práchno; faul werden, shnjti; das Waſſer ſchmeckt faul, woda ſmrdj shnilinau. Das ſind faule Fiſche, to geſt daremná, galowá weymluwa. 2) fig. leniwý, ljný, negapný, piger, adv. —wě, ně. Ein fauler Menſch, lenoch; faul werden, leniwěti, zleněti.

Faulbaum, m. kruſſina, Rhamnus Frangula, L. die Faulbeeren, kruſſinowé gahůdky.

Faulbett, n. polednj lůžko, poſtel k zahálenj, ſcinipodium.

Fäule, f. shnilina, shniloſt, ſ. Fäulniß .

Faulen, v. n. hnjti, shnjti, prachniwěti, mor. teřeti, putreſcere.

Faulenzen, v. n. lenoſſiti, zaháleti, sl. hliwěti, hnilačiti. Das Faulenzen, die Faulenzerey, lenoſſenj, zahálenj, lenoſtwj.

Faulenzer, m. lenoch, ležák, walach; sl. ſhniloch, hnilák.

Faulfieber, n, n. hnilá zymnice.

Faulfiſch, m. lenoch, ſ. Krampffiſch.

Faulheit, f. lenoſt, leniwoſt, pigritia.

b Fäulniß, f. hnilina, shnilina, shniloſt , putredo.

Faum, m. pěna, ſpuma, ſ. Schaum.

Fäumen, 1. v. n. pěniti ſe. 2. v. a. opěniti, ſ. Abſchäumen, .

Faumlöffel, m. opěnowačka, zběračka , sl. žuffánek.

Faumſchüſſel, f. im Bräuhauſe, zběracý mjſa.

Fauſt, f. pěſt, pugnus, dim. das Fäuſtchen, Fäuſtlein, pěſtka; eine geballte Fauſt, zaťatá pěſt. 2) ruka; mit dem Degen in der Fauſt, kordem w ruce.

Fauſt-, pěſtnj: das Fauſteiſen, pěſtnj palička, bey den Hutmachern, železná pěſt. Das Fauſtrecht, pěſtnj práwo. Ein Fauſtſchlag, vdeřenj pěſtj.

Fäuſtel, m. feyſtl, hawjřſké kladiwo.

Fauſthammer, m. krátké kladiwo. 2) palcát.

Fäuſtling, m. ſ. Fauſtrohr. 2) rukawice bez prſtů; pěſtnice?

Fauſtrohr, n. ručnička, bambjtka, sl. mordářka.

Februar, m. Hornung, vnor, aunor.

Fechſen, ſ. Einärndten, kliditi. Die Fechſung, klizenj, klidba.

Fechtdegen, m. končjř, ſ. Rapier.

Fechten, v. n. du fichſt, ich focht, habe gefochten, ſſermowati, kordem ſe bjti: ; fechten lernen, včiti ſe fechtowati. 2) potýkati ſe, bogowati, dimicare. 3) Fechten gehen, choditi žebrati.

Fechter, m. ſſermýř, fechtýř.

Fechtkunſt, f. ſſermýřſtwj.

Fechtmeiſter, m. ſſermýřſký miſtr, fechtmiſtr.

Fechtplatz, m. ein Fechtboden, ſſermýřſký plac.

Fechtſchule, f. ſſermýřſká ſſkola.

Feder, f. péro, mor. kos, penna, pluma. , dim. das Federchen, Federlein, pýrko, pérce. Die Federn, peřj, n. Federn bekommen, opeřiti ſe; plumeſcere, 2) elater, péro, sl. zpruha, zpraužka, Federleicht, adj. lehýčký, lehaučký.

Federbett, n. peřina, sl. & mor. duchna. dim. das Federbettchen, peřinka.

Federbuſch, m. kytka z peřj; auf den Helmen, faffrnochy, chochol.

Federig, adj. popeřený; federig machen, popeřiti.

Federkiel, m. brk, pjſk od pera, mor. kos, sl. brko.

Federküſſen, n. pernatá, prachowá peřinka, mor. zhlawec, poduſſka.

Federmeſſer, n. ſſkryptorálek, perořjzek, řezáček, cyzorálek, nožjček na péra, sl. penycyl.

Federnelke, f. rychljček, dianthus plumarius, Lin.

Federſtaub, m. Flaumfedern, prach pernatý.

Federvieh, n. drůbeř, pernactwo, sl. hyd.

Federviehhändler, m. kroſnář, drůbeřnjk, sl. hydář.

Federwildbret, n. pernatá zwěřina.

Fege, f. Kornfege, řeſſeto, žebrowna.

Fegefeuer, n. očiſtec, purgatorium.

Fegelappen, m. Fegewiſch, wěchet.

Fegekraut, n. přeſlička, sl. ſſkrjb, ſ. Kannenkraut.

Fegen, v. a. čiſtiti, wyčiſtiti; einen Brunnen, ſtudni cýditi, das Getreide, proſýwati, žebrowati. 2) drhnauti, třjti. 3) fig. einem den Beutel, někomu pytljk wyprázdniti. 4) mit dem Beſen, wymeſti.

Fehde, f. odpowědnictwj, nepřátelſtwj. 2) rozepře, newole, bog, ſwár. Der Fehder, odpowědnjk. Der Fehdebrief, odpowědnický liſt.

Fehe, f. popelice, popelka, mus ponticus. die Fehwamme, bělizna. Ein Fehmantel, popeličj pláſſť.

Fehl, adv. chybně, nedobře, faleſſně; nur vor Zeitwörtern: fehl gehen, ceſty chybiti, zagjti ſy, zablauditi; wir ſind einander fehl gegangen, minuli gſme ſe. Fehl reden, přeřjcy ſe. Fehl reiten, zageti. Fehl ſchlagen, vdeřiti mimo, chybiti. 2) Es iſt ihm fehl geſchlagen, nezdařilo ſe mu, ſklaplo mu; die Hoffbnung ſchlug ihnen fehl, naděge gim kleſla. Fehl werfen, hoditi mimo.

Fehl, m. wada, kaz, ſ. Fehler.

Fehlbar, adj. omylný, fallibilis.

Fehlbarkeit, f. omylnoſt.

Fehlbitte, f. neplatná proſba, na darmo včiněná, bez vſlyſſenj.

Fehlen, v. n. des Weges, ceſty chybiti, aberrare, fig. chybiti, chybowati, meyliti ſe, errare. 2) nezdařiti ſe, minauti. 3) chyběti, ſcházeti, nedoſtáwati ſe, deeſſe, deficere. Es fehlte nicht viel, ſo wäre er gefallen, bez mála by byl vpadl. Was fehlt ihm? co mu chybj, wadj.?

Fehler, m. chyba, error; omyl, erratum; am Körper, wada, kaz, vitium, im moraliſchen Sinne, auhona. Fehler frey, ohne Fehler, bez chyb; bez wady; bez auhony.

Fehlerhaft, adj. chybný, magjcý wady, auhony; adv. chybně, s chybami.

Fehlgehen, ſ. Fehl , adv.

Fehljahr, n. nevrodný rok, ſ. Mißjahr.

Fehlſchuß, m. chyba w ſtřjlenj.

Fehltritt, m. faleſſný krok; pokljſka, chyba, auhona.

Fehm, m. ſtoh, kupa, ſ. Schober.

Fehmgericht, n. autrpné práwo.

Feigbohne, f. ſſkrkawičný, řjmſký hrách, lupinus, Lin.

Feige, adj. bogácný, nevdatný, chauloſtiwý; neſrdnatý. Feige Memme, baba, (nevdatná ſketa, Dal.).

Feige, f. fjk, ficus. 2) eine unreife, holička, groſsus. Der Feigenbaum, fjk, fjkowý ſtrom. Feigenbäume, fjkowj, Coll. Das Feigenblatt, fjkowý liſt.

Feigengarten, m. fjkownice.

Feigenhaus, n. fjkowna.

Feigheit, f. bogácnoſt, chauloſtiwoſt, neſměloſt.

Feigherzig, adj. neſrdnatý, ſ. Feige.

Feigwarze, f. fjk na zadku, krtice.

Feil, adj. prodagný, co geſt na prodag; feil haben, na prodeg mjti, prodáwati; feil biethen, proceniti. Die Feilbietung, proceněnj, prodáwánj, prowolánj. Ihm iſt alles feil, wſſechno prodá. Eine feile Seele, kterýby y duſſi prodal, lacyná duſſe.

Feile, f. pilnjk, lima; dim. das Feilchen, pilnjček.

Feilen, v. a. tržiti. ſ. Feilſchen.

Feilen, v. a. pilowati, limare. Das Feilen, pilowánj.

Feilenhauer, m. pilnjkář.

Feilicht, n. das Feilſel, ſ. Feilſpäne.

Feilſchaft, f. zbožj, wěcy na prodeg, kaupě.

Feilſchen, v. a. tržiti, na cenu prodáwati, kupčiti, liceri.

Feilſpäne, plur. der Feilſtaub, opilky, odpilky, plur.

Feim, Feimen, ſ. Fehm.

Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.

Fein, adv. hezky, pěkně, ſſwárně, dobře, wýborně, ſubtýlně, u. ſ. w. Komm fein bald wieder, přigď hezky brzo zaſe. Geben ſie mir fein viel, dagj mně hezky mnoho.

Feind, adv. einem feind ſeyn, nenáwiſtnjkem býti, nenáwiděti někoho, newražiti na někoho; ſie ſind einander feind, newražj na ſebe; feind werden, zanewřjti na někoho, wzýti někoho w nenáwiſt.

Feind, m. nepřjtel, hoſtis, inimicus. 2) nebnáwiſtnjk, oſor; protiwnjk, odpornjk, aduerſarius; ein abgeſagter, geſchworner Feind, odpowědnjk, auhlawnj nepřjtel, (ol. wrah). 3) der böſe Feind, zlý duch, zloboch, ſatan.

Feindinn, f. nepřjtelkyně. 2) protiwnice, nenáwiſtnice, inimica.

Feindlich, adj. nepřátelſký, protiwný; adv. nepřátelſky.

Feindſchaft, f. nepřátelſtwj; záſſtj, odium.

Feindſelig, adj. nepřátelſký, nenáwiſtiwý, infenſus; adv. nepřátelſky, odporně.

Feindſeligkeit, f. nepřátelſtwj, protiwnoſt, kyſeloſt, záſſtj.

Feinheit, f. des Sandes, drobnoſt; des Tuches, tenkoſt; der Sitten, lepoſt, vſſlechtiloſt mrawů; der Waare, wýbornoſt; des Goldes, čiſtota; der Gedanken, wtipnoſt; bey Handlungen, chytroſt.

Feinkörnig, adj. drobný, drobného zrna.

Feiſt, adj. tučný; die Feiſte, Feiſtigkeit, tučnoſt, ſ. Fett.

Felbel, m. felba.

Felber, f. Fälber, wrba, ſalix.

Feld, n. pole, campus; gebautes Feld, rolj, ſ. Acker; ungebautes Feld, lado. Auf freyem Felde, w ſſjrém poli; über Feld gehen, fahren, přes pole gjti, geti, na ceſtu ſe wydati.

Feld-, in der Zuſammenſetzung, polnj, na poli, w poli: die Feldblume, polnj kwětina. Der Feldheerd, čihadlo na poli. Der Feldhüter, hljdač polj, obilj. 2) planý, das Feldobſt, plané owoce; die Feldroſe, polnj, planá růže. 2) wogenſký, der Feldprediger, Feld-Pater, polnj kazatel, wogenſký kaplan. 3) zemſký: Feldfrüchte, zemſké aurody; der Feldmeſſer, zemſký měřič.

Feldbau, m. worba, agricultura, ſ. Ackerbau. 2) Die Aecker, rolj, poplužj.

Feldgeſchrey, n. heſlo, teſſera.

Feldgut, n. pozemſký ſtatek. 2) Grundſtücke, dědiny, poplužj.

Feldherr, m. wůdce, bellidux.

Feldkerze, f. diwizna, ſ. Wollkraut.

Feldkümmel, m. laučnj kmjn, carum.

Feldmeiſter, m. Kafiller, pohodný.

Feldmohn, m. wlčj mák, ſ. Klapperroſe.

Feldmünze, f. planá máta, ſ. Ackermünze.

Feldſcherer, Feldſcher, m. polnj bradýř. 2) ranhogič, felčar, (feldſſar), chirurgus.

Feldſchlange, f. ein Geſchütz, ſſwihownice.

Feldſchütz, m. hljdač obilj.

Feldſchwamm, m. žampion, ſ. Champignon.

Feldweges, n. ein Feld Weges, hony (hona), ſtadium.

Feldzug, m. wálečné taženj, taženj do pole, wogna.

Felge, f. podworané pole. 2) eines Rades, laukoť, abſis.

Felgen, v. a. podworáwati, obraceti.

Felgenhauer, m. Wagner, kolář.

Fell, n. kůže, blána, pellis; dim. das Fellchen, kožka, kůžička, blanka, pellicula. Kalbfell, teletina, ſ. auch Bockfell, Lammfell, u. ſ. w. 2) im Auge, powlaka na oku, bělmo, cyňk.

Felleiſen, n. filec, ranec, wak.

Fellriß, n. polnj ſléz, alcea.

Felſen, m. ſkála, rupes, petra; dim. ſkalka; die Felſen, ſkalj. 2) im Acker, pecka.

Felſen-, ſkalnj: die Felſentaube, ſkalnj holub; felſenhart, twrdý, gako ſkála; die Felſenhärte, ſkalnj twrdoſt.

Felſig, adj. ſkalnatý, ſaxoſus.

Fench, n. Kolbenhirſe, bér, panicum; Fenchbrey, bérowá, browá kaſſe.

Fenchel, m. wlaſký kopr, foeniculum.

Fenſter, n. okno, sl. oblok, feneſtra, dim. das Fenſterchen, Fenſterlein, okénko, okýnko, okence, okenečko.

Fenſter-, do okna, w okně: das Fenſtergitter, mřjže při oknách; die Fenſterſcheibe, kolečko w okně, ſ. Glasſcheibe.

Fenſterladen, m. okenice, sl. obločnice.

Fenſtern, v. n. fenſterln gehen, gjti na žebráckau noc.

Ferien, pl. ſwátky, odpočjwánj.

b Ferkel, Ferklein, n. ſele, ſelátko, podſwinče, praſe, praſátko, porculus, nefrens.

Ferkeln, v. n. Ferkel werfen, opraſyti ſe.

Fern, adj. daleký, wzdálený; adv. daleko, podál, procul; es ſey fern von mir, odſtup to odemne. 2) Von ferne, zdaleka. 3) wie fern, in wie fern, ſo fern, geſtliže, pokuď, gak dalece; ſo fern, eatenus, tak dalece.

Ferne, f. wzdálenoſt, dalekoſt, dálka, mor. dálawa; in die Ferne, daleko; aus der Ferne, zdaleka.

Ferner, adv. dále, pak, porro. 2) budaucně. 3) wjce, vltra.

Fernerhin, adv. dále, dálegi, budaucně, wjce.

Fernerweit, adj. dalſſj; adv. dále, wjce.

Fernglas, n. ſklo na dálku. 2) ſ. Fernrohr.

Fernher, adv. zdaleka.

Fernig, adj. vorjährig, loňſký.

Ferniß, f. fermež, ſ. Firniß.

Fernrohr, m. teleſſkop, perſſpektýw; dalekohled?

Ferſe, f. pata, calx; auf den Ferſen, hinten nach, w zápětj; Ferſengeld geben, od pat platiti, vtjkati.

Fertig, adj. hotow, hotowý, paratus; fertig machen, zhotowiti, dohotowiti, dodělati; ſich fertig machen, halten, chyſtati ſe, ſtrogiti ſe, přihotowiti ſe, připrawiti ſe. 2) fig. hbitý; obratný, ochotný, promptus, expeditus. adv. hotowě, hbitě, ochotně.

Fertigen, v. a. hotowiti, ſ. Verfertigen.

Fertigkeit, f. hotowoſt, ochotnoſt, hbitoſt, obratnoſt.

Feſſel, f. & m. pauto, compes; pl. die Feſſeln, pauta, okowy, vincula.

Feſſeln, v. a. okowami okowati, do paut dáti; ein Pferd feſſeln, ſpěnákem ſpjnati. 2) fig. pogjmati, táhnauti, ſpogowati, wázati.

Feſt, n. ſwátek, ſlawnoſt, feſtum; ein hohes Feſt, z. B. Oſtern, hod, Božj hod. 2) Hody, kwas; Hochzeitfeſt, ſwadebnj weſelj; Freudenfeſt, radowánky.

Feſtabend, m. wigilj, ol. bděnj, vigilia.

Feſte, f. pewnoſt, ſ. Feſtigkeit. 2) des Himmels, obloha nebeſká, firmamentum. 3) ein feſtes Schloß, twrz, arx.

Feſtigkeit, f. pewnoſt, firmitas; trwánliwoſt. 2) tuhoſt, twrdoſt.

Feſtiglich, adv. pewně, ſylně, ſ. Feſt.

Feſtlich, adj. ſwátečnj, ſlawný; adv. ſlawně.

Feſtung, f. pewnoſt, twrz.

Fett, n. maſtnota, tuk, adeps; Gänſefett, huſý ſádlo.

Fett, adj. tučný, břidký, maſtný, pinguis; dick und fett, tluſtý, obeſus; fett machen, maſtiti, omaſtiti; ſich fett machen, zmaſtiti ſe, zamaſtiti ſe; fett werden, tlauſtnauti, tučněti. 2) fig. maſtný, opimus. Die fette Henne, ein Kraut, rozchodnjk, průtržné kořenj, ſedum telephium, L.

Fettdarm, m. konečnjk.

Fette, f. maſtnota, ſ. Fettigkeit. 2) Die Dachfette, fetna.

Fetten, v. a. fett machen, maſtiti.

Fetticht, adj. maſtnatý, gako maſtnota.

Fettig, adj. fettige Hände, maſtné ruce, ſ. Fett.

Fettigkeit, f. tučnoſt, tluſtoſt, maſtnoſt.

Fetzen, m. kloc, klůcek, capart, kus, plur. padrty, padrtky.

Fetzen, v. a. flákati, řezati, zatjti.

Fetzer, m. chloſt, pardus. 2) prdel, zadek.

Feucht, adj. wlhký, ol. wlažný, humidus; feucht werden, wlhnauti, nawlhnauti.

Feuchte, f. ſ. Feuchtigkeit.

Feuchten, I. v. a. wlažiti, ſwlažiti, ſwlažowati. 2. v. n. mokwati.

Feuchtigkeit, f. wlhkoſt, wláha, ol. wlažnoſt, humiditas.

b Feuer, n. oheň, ignis; dim. das Feuerchen, Feuerlein, ohnjček. 2) fig. horkoſt, wraucnoſt. Er fängt bald Feuer, hned ſe hněwá. 2) 3) Das heilige Feuer, pekelnj oheň, ignis ſacer.

Feuer-, ohniwý: der Feuerballen, die Feuerkugel, ohniwá kaule; der Feuerpfeil, ohniwý ſſjp. Die Feuerblaſe, pucheyř od ohně.

Feuerbeſtändig, adj. w ohni ſtálý, trwánliwý.

Feuerblume, f. wlčj mák, ſ. Klapperroſe.

Feuerbock, m. kozljk.

Feuerbrand, m. ožeh, hlaweň.

Feuereſſe, f. wýhně, ſ. Eſſe.

Feuergewehr, n. zbraň k ſtřjlenj ohněm, flinta.

Feuerherd, m. ohniſſtě, mor. ohniſko, focus.

Feuerholz, n. Brennholz, paliwo.

Feuerig, ſ. Feurig.

Feuerkäfer, m. Feuerſchröter, roháč.

Feuerkrücke, f. hřeblo, rutrum.

Feuermauer, f. zeď proti ohni.

Feuern, I. v. a. páliti, wypáliti, ſtřjleti; oheň dělati, topiti. 2. v. n. oheň dáwati, roznjtiti ſe.

Feuerpfanne, f. ohřiwadlo.

Feuerprobe, f. očiſta horaucým železem.

Feuersbrunſt, f. oheň, incendium.

Feuerſchaufel, f. lopatka na vhlj.

Feuerſtahl, m. ocýlka.

Feuerſtätte, f. ſpáleniſſtě. 2) ohniſſtě.

Feuerſtein, m. křeſacý kámen, pazaur, pazaurek, pyrites; ſſkřemen, ſilex.

Feuerwerk, n. ſtrogený, dělaný oheň, rozkoſſné ohně.

Feuerzeug, n. křeſadlo, mor. sl. křeſywo.

Feuerzüge, pl. warhánky.

Feurig, adj. ohniwý, horaucý, igneus.

Feyer, f. ſlawnoſt, ſwěcenj, ſlawenj, odpočinutj.

Feyerabend, m. ſwatwečer.

Feyerkleid, n. ſwátečnj oděw.

Feyerlich, adj. ſlawný, adv. ſlawně.

Feyerlichkeit, f. ſlawnoſt, ſolennitas.

Feyern, I. v. n. odpočjwati. fig. zaháleti, nedělati. 2. v. a. ſwětiti, ſlawiti.

Fibel, f. ljſtek, abeceda.

Fiber, f. žilka, fibra.

Fichte, f. der Fichtenbaum, ſmrk, dim. ſmrček, mor. ſſwrk, sl. ſmrek, pinus abies, Linn. Fichtenbäume, ſmrčj, ſmrkowj.

Fichten-, adj. ſmrkowý: der Fichtenzapfen, ſmrkowá ſſiſſka; der Fichtenwald, ſmrkowý les, ſmrčina, mor. ſſwrčow.

Ficke, f. kapſa, sl. waček.

Ficken, v. a. ſem a tam ſſauſtati. 2) fikati, ſſlohati.

Fieber, n. zymnice, pſotnice, mor. pſyna, febris; dim. das Fieberchen, zymnička. 2) ein hitziges, hlawnička.

Fieberhaft, adj. zymničný.

Fieberklee, m. ſ. Bitterklee.

Fieberkraut, n. zeměžluč, hljſtnjk, centaurium minus.

Fieberrinde, f. chýna, china chinæ.

Fiedel, f. ſkřipky, ſſkřipce, pl. hauſličky.

Fiedelbogen, m. ſmyčec, vulgo ſſmytec, mor. ſmyček, sl. ſlák.

Fiedeln, v. a. ſſauſtati; fig. ſſkřjpati, hauſti.

Fiederkloben, m. ſſkřipec.

Fiedermeſſer, m. beym Glaſer, pořjz.

Fiedern, v. a. peřiti, opeřiti.

Fiedler, m. Bierfiedler, ſſumař.

Figur, f. fiġůra, podoba, dim. Figürchen, fiġůrka. 2) obraz, wyobrazenj.

Figural-Geſang, m. fiġurálnj zpěw.

Filtriren, v. a. procediti.

Filz, m. plſť. f. 2) haužwička, ſkrbec, ſkrbljk. 3) kapitola, weytopek.

Filz-, plſtěný; der Filzhut, plſtěný klobauk; der Filzmantel, plſtěný pláſſť.

Filzen, v. a. ſrážeti gako plſť. 2) láti, ſ. Ausfilzen.

Filzig, adj. plſtěný, zapletený. 2) ſkrbný.

Filzigkeit, f. ſkrbnoſt.

Filzkraut, n. kokotice, liſſeg, cuſcuta.

Filzlaus, f. muňka, sl. mrle.

Filzſchuh, m. plſtka, plſtěný ſtřewjc.

Fimmel, m. poſkonná konopě. 2) fimol, železný kljn.

Finanzen, pl. zemſké důchody.

b Findelhaus, n. dům powrženců, nalezenců.

Findelkind, n. ſ. Findling.

Finden, v. a. ich fand, habe gefunden, nagjti, nalezti, naleznauti, nalézati, nacházeti, ſhledati, invenire. 2) fig. vznati, za to mjti. 3) ſich finden laſſen, vkázati ſe, shledánu býti. 4) ſich in etwas, něco pochopiti, něčemu porozuměti, k něčemu ſe hoditi; ſich in die Leute, vměti zacházeti s lidmi, vměti každému wyhowěti. 4) 5) ſich zuſammen finden, ſcházeti ſe.

Findling, m. powrženec, nalezenec, ſebranec.

Finger, m. prſt, digitus; dim. das Fingerchen, prſtjček, prſtek, prſteček; der kleine Finger, maljk, maljček, lichnjk.

Fingerling, m. paleček. 2) eine Art Schwämme, prſtjčky.

Fingerhut, m. náprſtek, digitale.

Fingern, v. a. prſty hráti.

Fingerreif, Fingerring, m. prſten, mor. kraužka, dim. prſtýnek, annulus.

Fingerzeig, m. vkázánj prſtem, náwěſſtj.

Fink, m. pěnkawa; mor. pinkawa, fringilla.

Finne, f. im Geſichte, vher, varus. 2) plautew, ſ. Floßfeder.

Finnig, adj. vhřiwý, vhrowatý, trudowatý.

Finſter, adj. tmawý, temný, tenebricoſus, obſcurus; adv. tmawě, temně. Es iſt ſchon finſter, ge giž tma. Im finſtern ſehen, potmě widěti. Finſter machen, zatmjti; finſter werden, tmjti ſe, zatmjwati ſe, mračiti ſe. 2) poſſmaurný; finſteres Wetter, poſſmaurno. 3) fig. zamračený, zaſmuſſilý, zakrněly zakrnělý; finſter ausſehen, ſſkaredě hleděti. Ein finſteres Gemüth, ſmutná, truchliwá myſl.

Finſterniß, f. tma, tmawoſt, temnoſt, mrákota, tenebræ. 2) Sonnenfinſterniß, zatměnj ſlunce.

Finte, f. finta, pleticha, fortel, wýmyſlek.

Fips, m. ſſňupka, sl. frčka; fiſpen fipſen, ſſňupkowati.

Firmament, n. obloha nebeſká, firmamentum.

Firmen, firmeln, v. a. biřmowati, confirmare.

Firmung, Firmelung, f. biřmowánj.

Firniß, m. fermež, vernix.

Firniſſen, v. a. fermežiti, fermežj mazati.

Firſte, f. ſwrſſek, culmen, faſtigium. Die Spitze des Daches, kukle.

Fiſch, m. ryba, piſcis; dim. Fiſchchen, Fiſchlein, rybice, rybička.

Fiſch-, rybj: Das Fiſchohr, pleytwa, plautew, branchia; die Fiſchbrühe, rybj gjcha, roſol; die Fiſchgräthe, rybj koſt; die Fiſchbrut, rybj plod; der Fiſchleim, rybj kleg, klj. 2) rybnj: Der Fiſchmarkt, rybnj trh; der Fiſchteich, rybnjk, piſcina. 3) na ryby: Die Fiſchangel, vdice na ryby.

Fiſchaar, m. Fiſchadler, rybnj orel, koſtilomka, aquila oſſifraga. 2) mořſká káně.

Fiſchbäre, n. ſak na ryby, ohnautka, hamus.

Fiſchbein, n. fiſſpán.

Fiſcheln, Fiſchenzen, v. n. rybinau ſmrděti.

Fiſchen, v. a. ryby chytati, lapati; einen Teich, rybnjk lowiti, piſcari. 2) fig. vlapiti. Das Fiſchen, chytánj ryb, lowenj, low.

Fiſcher, m. rybář, rybák, lowec, piſcator. 2) ein Vogel, rybář, larus. Die Fiſcherinn, rybářka.

Fiſcher-, rybářſký: Fiſcherkahn, rybářſká loďka.

Fiſcherey, f. rybářſtwj, low. 2) rybařenj; die Fiſcherey treiben, rybařiti.

Fiſcherkarpfen, m. weylownj kapr.

Fiſcherring, m. rybářſký prſten, papežſká pečeť, annulus piſcatoris.

Fiſchfang, m. lowenj, low. 2) mjſto k lowenj, lowiſſtě.

Fiſchfaß, n. woznice.

Fiſchfloße, f. perutj, ſ. Floßfeder.

Fiſchgabel, f. krondle na ryby.

Fiſchgrube, f. lowiſſtě.

Fiſchguren, m. piſkoř, ſ. Beißker.

Fiſchhälter, m. ſádka, pl. haltýř, ol. tůně; der die Aufſicht über die Fiſchhälter hat, ſádecký.

Fiſchhamen, m. ohnautka.

Fiſchhändler, m. prodawač ryb, rybář.

b Fiſchlacke, f. lák.

Fiſchleich, m. potěr.

Fiſchloch, n. lowiſſtě.

Fiſchmeiſter, m. porybný, mor. pleſnjk.

Fiſchmilch, f. mljčj.

Fiſchotter, f. wydra, lutra.

Fiſchreich, adj. rybný, rybnatý; ein fiſchreicher Fluß, rybná řeka.

Fiſchreuſe, f. wrš, wrſſe; poſada.

Fiſchroggen, m. gikry, gikra.

Fiſchſatz, m. náſada.

Fiſchthran, m. fiſſtron, rybj ſádlo.

Fiſchwirthſchaft, f. rybařenj.

Fiſpern, v. a. ſſeptati.

Fiſt, m. bzděnj, bzdina.

Fiſtel, f. trubice, trubička, piſſťalka, fiſtula. 2) bey den Aerzten, ſtřjl.

Fiſten, v. a. bzdjti.

Fittich, m. křjdlo, peruť, ala. 2) fig. ochrana.

Fitze, f. das Fitzband, der Fitzfaden, páſemnice, mor. páſmýnka. 2) páſmo. 3) an der Stirne, wráſka na čele.

Fitzen, v. n. páſma wázati. 2) zapleſti, drchati, cuchati, zamotati.

Fix, adj. pewný, ſtálý, fixus. 2) Fix und fertig, hotow a připrawen. 2) 3) hbitý, sl. zbrklý.

Fixſtern, m. nepohnutedlná, ſtále ſtogjcý hwězda.

Flabbe, f. tlama, wiſutá huba.

Flach, adj. rowný, ploſký, plochý, planus, aequus; im flachen Lande, w kragi. 2) mělký, ſſiroký; eine flache Schüſſel, mělká mjſa.

Fläche, f. roweň, rowina, rownoſt, planities; des Meeres, hladina, aequor. eines Körpers, plocha, powrchnoſt, ploſkoſt, ſuperficies; eines Degens, ploſka; der Hand, dlaň, vola manus.

Flächeln, v. a. bey den Klempnern, powrchně ozdobiti.

Flächen, v. a. rowné dělati, ſrownati.

Flachmeißel, m. dláto, dim. dlátko.

Flachs, m. len, linum.

Flachs-, lněný: der Flachsſamen, lněné ſemeno.

Flachsader, f. ſ. Flächſe.

Flachsbreche, f. třenj lnu. 2) mědlice, trlice, sl. trepačka, trogačka. ſ. Breche.

Flachsdarre, f. pazderna, ſuſſjrna.

Flachsdotter, m. lnice, hubylen, meydlo.

Flächſe, f. ſwazowá, ſuchá žjla.

Flächſen, adj. lněný, ze lnu.

Flachsfeld, n. lniſſtě, lněniſſtě, sl. lenowiſſtě.

Flachsfink, m. giřice, giřička, konopáſek, linaria.

Flachshändler, m. lenař.

Flachskraut, n. kokotice, liſſeg, cuſcuta.

Flachsraufe, f. drhnutj lnu. 2) Die Flachsriffel, drhlen.

Flachsreiſte, f. žemnička lnu.

Flachsſchwinge, f. potiračka, mor. potjrka.

Flachsſeide, ſ. Flachskraut.

Flachswickel, n. obáſlo, mor. nadjwaný len.

Flackern, v. n. plápolati. 2) běhati, potulowati ſe.

Fladen, m. placka, lihanec, pokruta, mazanec, teykanec; mor. kružanec, ſkládanka. 2) Kuhfladen, krawinec.

Flader, f. ſwal, ſwála; das Fladerholz, fladr, ſwálowé, ſwalowité, fladrowé dřewo. 2) Der Flader, babyka.

Fladerig, adj. fladrowý.

Flagge, f. korauhew, praporec na lodj.

Flähme, f. Dünnung, ſlabina, ſlabizna.

Flamme, f. plamen, flamma; dim. das Flämmchen und Flämmlein, plamýnek. 2) fig. oheň, ol. plápol.

Flammen-, plamenný. Das Flammenfeuer, oheň plápolagjcý.

Flammen, 1. v. n. plápolati, plamenem hořeti, pálati. 2. v. a. plamenem wypáliti.

Flammicht, adj. plamenitý.

Flanell, m. flanel; von Flanell, flanelowý.

Flanke, f. bok, latus.

Flanken, m. hodný kus, kragjc, flák.

Flankiren, v. n. ſem y tam ſe protulowati, těkati.

Flaſche, f. flaſſe, lahwice, sl. ploſk, ampulla; dim. das Fläſchchen, Fläſchlein, flaſſtička, lahwička, sl. plůſſtěk.

b Flaſchenkeller, m. das Flaſchenfutter, pauzdro na flaſſe, flaſſnjk?

Flaſchenzug, m. ſſkřipec.

Flaſchner, m. flaſſnýř, ſ. Klempener.

Flaſer, f. fladr, žjlky. Der Flaſer, babyka, ſ. Flader.

Flatterer, m. Flattergeiſt, fučjk, fučidlo, fifidlo, wrtkawý, neſtálý člowěk.

Flatterhaft, adj. wrtkawý, těkawý, neſtálý; adv. wrtkawě, neſtále.

Flatterhaftigkeit, f. wrtkawoſt, těkawoſt, neſtáloſt.

Flattern, v. n. třepati křjdly, proletowati, (prolitowati), wětřiti, třeſſtiti ſe, těkati.

Flattiren, v. a. pochlebowati někomu, po ſrſti hladiti, ſ. Schmeicheln.

Flauen, v. a. die Wäſche, prádlo máchati, wymáchati.

Flaum, m. prach, prachowé peřj.

Flaumfeder, f. prach, mor. kwap, sl. papery.

Flechte, f. an der Haut, liſſeg, impetigo. 2) Das Aftermoos, liſſegnjk, alga, lichen. 3) pletené wlaſy. 4) koſſatina, koſſina, ſ. Wagenflechte. 5) ljſa, ljſka, crates, ſ. Hürde.

Flechten, v. a. du flichſt, er flicht, ich flocht, habe geflochten, pleſti, zapleſti, plectere; Kränze, wěnce wjti. 2) fig. ſich in fremde Händel, máſti ſe, pléſti ſe do cyzých wěcý. Das Flechten, pletenj.

Flechtweide, f. Bandweide, čerwenice, wrba.

Flechtwerk, n. pletené wěcy, pletenina?

Fleck, m. kus, fruſtum; dim. das Fleckchen, Flecklein, kauſek. 2) mjſto, locus. 3) flek, fljček, auf ein Kleid, záplata, aſſumentum, mor. lata, dim. latka; auf die Schuhe, přjſſtipek. 4) Ein Lappen, kloc, klůcek. 5) Am Leibe, poſſkwrna, wada, macula, naevus; ein blauer Fleck, modřina.

Flecken, m. ein Marktflecken, měſtec, měſtečko, měſtys, vicus, oppidum. 2) flek, vmazánj, poſſkwrna, auhona, macula, labes. 3) Die Kinderflecken, fleky, dětinſké oſutiny, neſſtowice dětinſké.

Flecken, 1. v. a. zflekowati; gefleckt, zflekowaný, flekowatý, ſtrakatý. 2. v. n. flekowati, fleků nadělati, ſſpiniti. 2) Flecken bekommen, flekowatěti.

Fleckfieber, n. peteče, pl.

Fleckig, adj. flekowatý, ſtrakatý; buntfleckig, peřeſtý. 2) vſſiſſmaný, zmazaný, vmazaný, vſſpiněný.

Fleckkugel, f. kulička na fleky.

Fledermaus, f. netopeyr, ol. & mor. netopýř. 2) ſlezſká ġreſſle.

Flederwiſch, m. koſynka, peruť, perautka (perautko), mor. koſenka, křjdlo.

Flegel, m. bigák, sl. cepjc; ſammt der Handhabe, cep, sl. cepy, ſ. Dreſchflegel. 2) hulwát, chrapaun, ſliwoň, bliwoň.

Flegeler, m. ein mit dem Flegel bewaffneter Bauer, cepnjk.

Flegeley, f. hulwátſtwj, chrapaunſtwj.

Flegelhaft, adj. hulwátſký, chrapaunſký.

Flegelkappe, f. očepky, pl.

Flehen, v. a. ponjženě proſyti, ſnažně žádati; zu Gott, Bohu ſe modliti, ſ. Anflehen. Das Flehen, proſſenj, prosba, modlenj, vpěnj.

Flehentlich, adj. proſebný; adv. s ponjženau, ſnažnau prosbau; modle (modljc) ſe s pláčem, vpěnliwě.

Fleiſch, n. zum Eſſen, maſo, caro; libowina, pulpamentum; dim. maſyčko; ein Stückchen Fleiſch, maſyſko, caruncula. 2) fig. tělo; das Wort ward Fleiſch, ſlowo tělem včiněno geſt. 3) die Farbe, ol. pleť; ſchönes Fleiſch, kráſná pleť, sl. plť, ruſs. ploť.

Fleiſch-, maſytý, z maſa: Fleiſchſpeiſe, maſytý pokrm. 2) maſný, na maſo: Fleiſchmarkt, maſný trh; Fleiſchtopf, hrnec na maſo.

Fleiſchbank, f. maſné (maſtné) krámy, (gatka, pl.), macellum.

Fleiſcheiſen, bey den Kürſchnern, myzdřicý koſa.

Fleiſchen, v. a. abfleiſchen, myzdřiti.

b Fleiſcher, m. Fleiſchhacker, Fleiſchhauer, řeznjk, ol. maſař, sl. maſár, lanio. Die —inn, řeznice.

Fleiſcher-, řeznický: Fleiſcherhund, řeznický pes. Das Fleiſcherhandwerk, reznictwj řeznictwj.

Fleiſchern, Fleiſchen, adj. z maſa, maſowý?

Fleiſchesluſt, f. těleſnoſt, těleſná žádoſt.

Fleiſchfarbe, f. tělná barwa. Fleiſchfarben, Fleiſchfärbig, adj. tělné barwy.

Fleiſchfreſſer, m. maſogjdek, žráč maſa.

Fleiſchfreſſig, adj. maſogedný, maſožrawý.

Fleiſchgabel, f. potopowačka.

Fleiſchhacker, m. řeznjk, ſ. Fleiſcher.

Fleiſchhaut, f. mázdra.

Fleiſchicht, adj. maſu podobný, gako maſo.

Fleiſchig, adj. maſytý, plný maſa.

Fleiſchigkeit, f. maſytoſt.

Fleiſchkammer, f. maſárna, maſný ſklep.

Fleiſchlich, adj. těleſný, carnalis. adv. —ně.

Fleiſchſeite, f. rub kůže.

Fleiſchſelchner, m. vzenář.

Fleiſchwerk, n. maſyté pokrmy, gjdla.

Fleiſchwerdung, f. wtělenj, ſ. Menſchwerdung.

Fleiß, m. pilnoſt, pjle; ſnažnoſt; bedliwoſt, diligentia. 2) mit Fleiß, gefliſſentlich, naſchwál, ſchwálně, zaumyſla.

Fleißig, adj. pilný, ſnažný, bedliwý, diligens; adv. —ně, —wě.

Fleunen, v. n. plakati, ſſklebiti ſe.

Flethe, f. Flöte, von Wolle, wálek z wlny.

Fletſchen, v. n. das Maul, hubu rozdjrati, oſſkljbati ſe, ol. oſſkeřiti ſe; die Zähne, zuby wyſſklebowati, sl. zuby ſſtěřiti, wyſſtěřiti.

Fletſchern, v. n. im Waſſer, ſſplauchati ſe, cákati ſe, máchati ſe, mor. čwáchati ſe, čwáněti ſe.

Flicken, v. a. pláceti, (plácat), zprawowati, oprawiti, mor. & sl. látati.

Flicken, m. der Fleck, záplata.

Flicker, m. zprawowač, opráwce, placák, sl. látač, mor. latař, flikař.

Flickerey, f. zprawowánj, oprawowánj, opráwka, zpráwka, plácánj, sl. látačka.

Flickwerk, n. plácanina; ſplácané djlo.

Flickwort, n. přjlepek.

Fliege, f. maucha, dim. muſſka, muſca. 2) an dem Gewehre, muſſka.

Fliegen,v. n. ich flog, bin geflogen, letěti, létati, (ljtati), volare; auf- und davonfliegen, zljtnauti. 2) fig. prchnauti, rychle běžeti. Fliegend, ljtagjcý, létawý. Eine fliegende Brücke, letacý moſt; fliegende Fahne, rozwinutá korauhew; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, proſtými wlaſy; fliegende Hitze, přecházegjcý horkoſt. Das Fliegen, ljtánj, volatus.

Fliegenbaum, m. waz, gilma, ſ. Ulmenbaum.

Fliegengift, n. ged na mauchy, mor. muſſj kámen.

Fliegenklappe, f. Fliegenklatſche, plácačka, pleſkačka.

Fliegenſchnäpper, m. Fliegenſtecher, muchoplaſſka, mor. muchárek, ficedula.

Fliegenſchwamm, m. muchomůrka (wochomůrka), muchomor, sl. muchotrawka, agaricus muſcarius. L.

Fliegenwedel, m. oháňka; der Fliegenwedelmacher, ohaňkář.

Fliehen, 1. v. n. ich floh, bin geflohen, vtecy, vtjkati, prchnauti, vběhnauti, paty vkázati (někomu); s waňkem, nohami ſe poraditi, s rychljkem radu wzýti, fugere. 2. v. n. die Sünde, warowati ſe hřjchu, wyſtřjhati ſe, wyhnauti ſe, vitare.

Fließ, n. das goldene Fließ, zlaté rauno, aureum vellus. 2) ſtrauha, potok.

Fließen, v. n. ich floß, bin gefloſſen, tecy, (týct), manare, fluere; das Harz fließt aus dem Baume, pryſkyřice preyſſtj ſe ze ſtromu. 2) vom Wachſe, rozpauſſtěti ſe, liquefieri. 3) fig. von Worten, plynauti; fließend, plynaucý. 4) woraus fließen, wypleywati z něčeho. 5) Das Papier fließt, papjr prorážj, proſkakuge; das Licht, ſwjčka ſe plawj, teče. Das Fließen, tečenj.

Fließpapier, n. Löſchpapier, prorážegjcý, proſkakugjcý papjr, mor. propigecý papjr.

Fließwaſſer, n. tekutá, potočnj, řjčná woda.

b Fliete, f. puſſťátko, ſ. Laßeiſen.

Flimmern, v. n. třpytěti (třpytit) ſe, blyſſtěti ſe.

Flinder, m. dim. Flinderchen, Flinderlein, cetka, sl. libačka.

Flink, adj. hbitý, hybný, mrſſtný, obratný, mor. ſſwižný.

Flinkern, v. n. ſtkwjti ſe, blyſſtěti ſe.

Flinz, m. oblázkowý kámen, oblázek.

Flinte, f. flinta, ručnice. Vogelflinte, ptačnice.

Flintenſtein, m. pazaurek. 2) křeſný kámen, ſ. Feuerſtein.

Fliſtern, v. a. & n. ſſuſtěti, chřeſtěti; in die Ohren, do vſſj ſſeptati, poſſeptati. Das Fliſtern, ſſuſtěnj, ſſeptánj, ſſept.

Flitſchroſe, f. der Feldmohn, wlčj mák.

Flitter, m. dim. das Flitterchen, cetka, ſ. Flinder. Das Flittergold, zlaté cetky, pozlátko (pozlátka), sl. bliſk, zlaté libačky.

Flitterpappel, f. oſyka, ſ. Aſpe.

Flitzbogen, m. kuſſe, luk. Ein Flitzpfeil, (Flitſchpfeil), ſtřela, ſſjp.

Flockaſche, f. Loderaſche, peyr, peyřenj.

Flocken, v. n. es flockt, ſnjh padá, kotauče ſněhu padagj.

Flocke, f. Flocken, m. dim. das Flöckchen, flok, dim. floček, chumáč, fafulek, kotauč; von Wolle, flok, ol. kluk, sl. klk.

Flockig, adj. flokowitý.

Flockſeide, f. baura, ſ. Floretſeide.

Floh, m. pl. Flöhe, blecha, dim. bleſſka, pulex. Er hört die Flöhe huſten, ſlyſſj tráwu růſti.

Flohbeutel, m. blecháč.

Flohen, Flöhen, v. a. jemanden, wiſkati, blech někomu hledati.

Flohig, adj. blechatý, blecháč.

Flöhkraut, n. rdeſno, wrbice, wrbka, polygonum perſicaria. 2) Flöhſame, bleſſnjk, chmeljk, sl. bleſſinec, plantago pſyllium.

Flor, m. kwět, čas kwětu, kwětenj. 2) fig. ſſtěſtj, dobrý ſtaw.

Flor, m. flor, sl. fatěl; von Flor, florowý.

Floramor, m. kwět miloſti, ſ. Amarant.

Floretſeide, f. baura, zadnj hedwábj.

Floß, n. & m. pl. die Flöße, wor; mehrere Flöße verbunden, pramen, ſ. Flöße.

Floßband, m. ſſlahaun.

Flöße, f. plawidlo; plawenj. 2) plť, ratis. 3) eine Zimmerflöße, eine Tafel, wor dřjwj; mehrere verbundene Flößen, pramen.

Flößen, v. a. wléwati, ſ. Einflößen. 2) plawiti, naplawowati. 3) die Wäſche, máchati. Die Flößung, plawenj.

Flößer, m. Floßknecht, plawec, naplawač, mor. plťař, sl. pltnjk.

Floßfeder, f. peruť, pinna; die Floßfedern, perutj, n.

Floßholz, n. worowé dřjwj.

Floßgraben, m. plawidlo.

Flößplatz, m. náplawka.

Flöte, f. fletna, sl. flauta, dim. das Flötchen, fletnička. 2) ſ. Flethe.

Flöten, v. a. pjſkati na fletnu.

Flötenmacher, m. fletnář.

Flott, adj. což plowe, plaucý; fig. flott leben, heyřiti, pleytwati.

Flotte, f. flota, (loďſtwo?), claſſis.

Flötz, n. powrchnoſt. 2) dlaženj. 3) im Bergbaue, wrſtwa, ſtratum.

Fluch, m. kletj, klenj, prokletj, zlořečenj; klátba, kletba, maledictum, execratio.

Fluchen, v. a. kljti, klnauti, zlořečiti, láti; mor. hřeſſiti, maledicere, execrari. Das Fluchen, klenj, lánj.

Flucher, m. zlolegce, proklinač, maledicus.

Flucht, f. autěk, vtjkánj, vtečenj, fuga; die Flucht nehmen, na autěk ſe dáti, na vtjkánj ſe obrátiti; in die Flucht ſchlagen, na vtjkánj obrátiti, zahnati, zpátkem odehnati, pražiti. 2) běh.

Flüchten, 1. v. n. vtecy, vtjkati, vběhnauti, prchnauti, paty vkázati, dáti ſe w koty, w nohy; hřbet vkázati; s nohami, s waňkem, s rychljkem ſe poraditi, fugere; rec. ſich, vtecy ſe, confugere. 2) v. a. wyneſti, odneſti.

Flüchtig, adj. prchlý, vtjkagjcý, na vtjkábnj, vtjkawý, zběhlý, poběhlý, poběhlec, fugax. 2) rychle pomjgegjcý, pominutedlný, rychlý. 3) kwapný, běžný, adv. —ně. 4) letawý, do powětřj ljtagjcý.

Flüchtigkeit, f. prchloſt, vtjkawoſt, fugacitas. 2) rychloſt, kwapnoſt, velocitas. 3) lehkoſt, leuitas.

Flüchtling, m. odběhlec, poběhlec. 2) fig. fučjk, wrtkawý, pobuda.

Flück, adj. flück werden, pernatěti; flücke Vögel, pernatj, opeřenj ptácy.

Fluder, n. ſplaw.

Flug, m. let, ljtánj, volatus. 2) ein Flug Vögel, hegno, hauf ptáků; ein Flug Bienen, rog wčel.

Flügel, m. křjdlo, peruť, ala, dim. das Flügelchen, Flügellein, křidýlko. 2) koſynka, perautka. Die Flügel hängen laſſen, křjdla ſwěſſeti; Flügel bekommen, křjdlatěti, fig. k zrůſtu přigjti, zmocniti ſe.

Flügel-, křjdlatý, s křjdly. Das Flügelpferd, křjdlatý kůň, pegaſus. Der Flügelmann, muž na křjdle ſtogjcý, křidelnjk?

Flügeln, v. a. part. geflügelt, křjdlatý, alatus. 2) einen Vogel, do křjdla poſtřeliti, raniti.

Flügelwerk, n. das Geflügel, drůbež (drůbeř), hawěť, mor. pernactwo, sl. hyd.

Fluggeld, n. weyletné, plat z wčel.

Flughaber, m. Windhaber, owſyna, auena fatua, L.

Flugloch, n. an Bienenſtöcken, čeſno, weylet; an Taubenſchlägen, poklop.

Flugs, adv. honem, záhy, ſpěſſně.

Flur, f. planina, pole, rolj, luka, plur. 2) hony, plur. ſ. Eſche, humna. 3) Dreſchflur, humno.

Flurſcheidung, f. Flurgränze, meze rolj, končiny.

Flurſtein, m. meznjk, ſ. Grenzſtein.

Fluß-, řjčný, fluuiatilis: Flußkrebs, řjčný rak.

Flußbett, n. řečiſſtě, ſtruha.

Flußgalle, f. eine Geſchwulſt an den Hinterfüßen der Pferde, nálewky, pl.

Flußhaus, n. fluſárna.

Flüſſig, adj. tekutý, fluidus. 2) rozpuſſtěný, liquidus. 3) wlhký, fluſowitý.

Flüſſigkeit, f. tekutoſt, fluor; mok, fluidum.

Fluth, f. des Meeres, wyſtupowánj, přibýwánj moře; přjtok, aeſtus, acceſſus maris. 2) powodeň, rozwodněnj, inundatio; potopa, diluuium. 3) moře, zewřenj moře; die Fluthen, wlny.

Fluthbett, n. řečiſſtě, ſtrauha.

Fohre, Föhre, f. die Kiefer, borowice, ſoſna, (chwůg), pinus ſylueſtris, L.

Föhren, adj. borowý, ſoſnowý.

Folge, f. poſtupowánj, náſledowánj. Das iſt keine Folge, to nenáſleduge z toho. Einem Folge leiſten, někoho poſlauchati; zu Folge deines Befehles, deinem Befehle zu Folge, podlé rozkazu twého. 2) Die Folge der Könige, poſlaupnoſt králů, ſucceſſio. 3) budaucý, přjſſtj čas; in der Folge, čaſem, napotom. 4) náſledek, ſequela. 5) záwirka; eine Folge aus etwas ziehen, z něčeho zawjrati.

Folgen, v. n. náſledowati, za někým gjti, naſtupowati, poſtupowati, ſequi; einem auf dem Fuße, w patách (w zápětj) za někým gjti. Ein Unglück folgt auf das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. Folgender Maßen, náſledugjcým způſobem, takto. 2) poſlauchati, poſlechnauti, obedire; anderer Rathe folgen, po radě giných poſtupowati; der Vernunft, podlé rozumu pokračowati, rozumem ſe řjditi.

Folgends, adv. pak, potom. 2) budaucně. 3) dále. 4) náſledowně.

Folgern, v. a. woraus, z něčeho zawjrati, wywoditi. Die Folgerung, záwěrek, záwirka, zawjránj.

Folgezeit, f. přjſſtj, budaucý čas.

b Folglich, conj. náſledowně, tedy.

Folgſam, adj. wolný, powolný, poſluſſný; adv. —ně.

Folgſamkeit, f. wolnoſt, powolnoſt, poſluſſnoſt, obſequium.

Folter, f. das Werkzeug, ſſkřipec, řebřjk, mučidlo, equuleus; auf die Folter ſpannen, na ſſkřipcy ztáhnauti, na řebřjk dáti. 2) mučenj, trápenj, muka, tormentum. 3) vtrpné práwo, tázánj vtrpným práwem, quaeſtio. 4) fig. des Gewiſſens, trápenj ſwědomj.

Folterbank, f. towaryšſké máry, obecné máry.

Folterer, m. mučitel, katan, tortor.

Folterkammer, f. mučjrna.

Foltern, v. a. na ſſkřipcy ztáhnauti, katem trápiti, vtrpným práwem tázati, mučiti, trápiti, katowati, trápenjm mořiti, torquere. 2) fig. ſužowati, trýzniti, trápiti. Das Gewiſſen foltert ihn, ſwědomj ho trápj, ſužuge. Die Folterung, mučenj, zmučenj, trápenj, mořenj.

Folterſeil, n. hauſličky, fidiculae.

Foppen, v. a. ſſiditi, za blázna mjti, ſmjch ſobě dělati z někoho, ſ. Vexiren.

Fopperey, f. ſſizenj, poſmjſſky.

Forcht, ſ. Furcht.

Förder, adv. obſ. weiter, dále, budaucně.

Forder, ſ. Vorder.

Förderlich, adj. fedrowný; einem — ſeyn, někomu nápomocnu býti, k vžitku býti, dopomáhati.

Fördern, v. a. ſpěſſně co vdělati, poſpjſſiti s něčjm, čerſtwě odbyti. 2) fedrowati, ſ. Befördern. Die Förderung, odbýwánj; dopomáhánj, fedrowánj, fedruňk.

Fordern, v. a. vor Gericht, obeſlati; zuſammen, ſwolati, vocare. 2) žádati, požádati, pohledáwati, chtjti mjti, poſtulare. Die Zeit fordert es, čas tomu chce.

Forderung, f. žádánj, pohledáwánj, žádoſt, poſtulatum.

Förderſam, adj. proſpěſſný, adv. proſpěſſně; förderſamſt, co neyſpěſſněgi.

Förderungsbrief, m. fedrownj liſt.

Forke, f. widle, plur.

Forkel, Forchel, Furkel, f. rozſoſſka, ſocha.

Forkeln, v. a. von Hirſchen, napjchnauti na rohy, rohama trkati.

Form, f. forma, podoba, způſob, forma.

Format, n. formát, m.

Formel, f. formule, notule.

Formen, v. a. twořiti, formowati.

Formenſchneider, m. řezač forem, rytec na dřewě.

Formkopf, m. palice.

Förmlich, adj. způſobný, foremný; adv. —ně. 2) náležitý, ſluſſný. adv. —tě, —ně.

Förmlichkeit, f. způſobnoſt, foremnoſt. 2) náležitoſt.

Formſand, m. pjſek na formy.

Forſchen, v. n. nach etwas, pilně ſe ptáti po něčem, wyptáwati, ſciſcitari. 2) zpytowati, ſkaumati, ſcrutari. Das Forſchen, wyptáwánj, zpytowánj, ſkaumánj.

Forſcher, m. wyptawač, ſkaumač, zpytatel, ſcrutator.

Forſt, m. wrch ſtřechy, ſ. Firſte.

Forſt, m. les; leſyna, hág, silua, saltus. 2) Revier, hágenſtwj.

Forſt-, leſnj: das Forſtamt, leſnj auřad.

Förſter, m. forſſt, myſliwec, leſownj?

Forſthammer, m. Waldhammer, ceychowačka.

Forſtknecht, m. hagný.

Forſtmann, m. leſnj?

Forſtmeiſter, m. forſſtmiſtr, zpráwce leſu.

Forſtrecht, m. leſnj práwo. 2) Das Anweiſegeld, weykazné.

Fort, adv. dále, porro. 2) fort mit dir, pryč s tebau, apage. 3) fort und fort, pořád, napořád. 4) ſo fort, hned, řjzem, mox.

Fort-, in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, dále, pořád, před ſe. 2) preč, pryč, v, od, za.

Fortan, adv. dále, budaucně, ſ. Ferner.

Fortbringen, v. a. z mjſta připrawiti, odbyti, odprawiti, odneſti, odwezti. 2) fig. wychowati, fedrowati; ſich, vžibwiti ſe. Die Fortbringung, odprawenj, odneſſenj, wychowánj, vžiwenj.

Fortdauer, f. trwánj, ſetrwánj, ſ. Dauer.

Fortdauern, v. n. ſetrwati, potrwati.

Fortfahren, 1. v. n. odgeti, odgjžděti, pergere. 2) pokračowati, dále mluwiti, continuare. 2. v. a. odwezti, odwážeti, prouehere.

Fortfliegen, v. n. vletěti, auolare.

Fortfließen, v. n. vtecy, vplynauti. 2) pořád, před ſe tecy, profluere.

Fortführen, v. a. odweſti, abducere. 2) dále weſti, producere. Die Fortführung, odwedenj, dálſſj wedenj.

Fortgang, m. průchod, proſpěch, dařenj, proſpjwánj, ſucceſſus, progreſſus; in Kenntniſſen einen Fortgang machen, w vměnj proſpjwati.

Fortgehen, v. n. odegjti, preč gjti, odcházeti, abire. 2) pořád gjti, dále pokračowati, progredi. 3) Fortgang haben, průchod mjti.

Forthin, adv. dále, pak, budaucně, poſthac, deinceps.

Fortjagen, v. a. odehnati, zahnati, abigere, expellere.

Fortkommen, v. n. vgjti. 2) dále přigjti. 3) fig. poweſti ſe, dařiti ſe, podařiti ſe; vžiwiti ſe; wzrůſti.

Fortkönnen, v. n. z mjſta mocy, nicht fortkönnen, z mjſta nemocy.

Fortkriechen, v. n. odlezti.

Fortlaufen, v. n. odběhnauti, vtjkati. 2) pořád běžeti.

Fortmachen, 1. v. a. ſich, kliditi ſe. 2. v. n. poſpjſſiti; mache fort, děley pořád, poſpěš ſy.

Fortpflanzen, v. a. přeſaditi, transplantare; rozploditi, rozplemeniti, propagare. Die Fortpflanzung, přeſazowánj, transplantatio; rozplozowánj, rozplemeněnj.

Fortreißen, v. a. vtrhnauti, potrhnauti. 2) k ſobě, s ſebau táhnauti.

Fortreiten, v. n. odgeti, vgeti (na koni).

Fortrucken, v. n. poſtaupiti, vſtaupiti, dále ſe hnauti, vſſinauti ſe.

Fortſchaffen, v. a. odprawiti, odkliditi; odbýti, odbýwati. 2) wyprawiti. Die Fortſchaffung, odprawenj, odbytj.

Fortſchicken, v. a. pryč poſlati, zaſlati.

Fortſchieben, v. a. poſſaupnauti, poſtrčiti.

Fortſchiffen, v. n. odplauti, odplawiti ſe.

Fortſchleichen, v. rec. ſich, vtjhnauti, kradmo vgjti, odebrati ſe.

Fortſchleppen, v. a. odwlecý odwlecy, zanáſſeti, ſſmeykati.

Fortſchleudern, v. a. odmrſſtiti, odwrcy.

Fortſchreiten, v. n. poſtupowati, dále kráčeti, pokračowati, progredi. Die Fortſchreitung, pokračowánj, dálſſj kráčenj.

Fortſchritt, m. proſpěch, progreſſus.

Fortſetzen, v. a. dále poſaditi. 2) fig. ein Werk, w djle pokračowati; den Krieg, wognu dále weſti, continuare.

Fortſetzung, f. dálſſj konánj; dálſſj wedenj; prodlauženj; pokračowánj w něčem.

Fortſtecken, v. a. poſtrkowati, dále ſtrčiti.

Fortſtecknagel, m. potykač.

Fortſtoßen, v. a. odſtrčiti, odſtrkowati, dále ſtrčiti, poſtrkowati. Die Fortſtoßung, odſtrčenj, odſtrkowánj.

Forttragen, v. a. odneſti, odnáſſeti, auferre; dále néſti. Die Forttragung, odneſſenj, odnáſſenj.

Forttreiben, v. a. dále hnáti, odehnati, odháněti, zahnati, propellere. 2) fig. dále wéſti, prowozowati.

Forttrieb, m. dálſſj wedenj, prowozowánj.

Forttrollen, v. rec. ſich, kliditi ſe, táhnauti, hýbati.

Fortwälzen, v. a. odwaliti, odwalowati.

Fortwandern, v. n. odwandrowati.

Fortweiſen, v. a. jemanden, odbyti někoho.

Fortziehen, I. v. n. odebrati ſe, odſtěhowati ſe, odtáhnauti. 2. v. a. dále, pořád, tahati. Das Fortziehen, die Fortziehung, odebránj, odſtěhowánj, odtahnutj.

Fotze, f. capka, kunda. 2) tlama.

Fracht, f. náklad, wozba. 2) das Frachtgeld, plat za wozenj.

b Fracht-, nákladnj: der Frachtwagen, nákladnj, těžký wůz, wůz s nákladem.

Frachten, v. a. náklad wozyti.

Fragamt, n. dotazný auřad?

Frage, f. otázánj; otázka, interrogatio. Die peinliche Frage, vtrpné tázánj, mučenj, quæſtio.

Fragweiſe, adv. po otázkách, w otázkách.

Fragen, v. a. jemanden, ptáti ſe, zeptati ſe, optati ſe, tázati ſe, otázati ſe někoho, interrogare; nach etwas, ptáti ſe po něčem, nač; um Rath fragen, s někym radu bráti, poraditi ſe, někoho za radu žádati. 2) imp. es fragt ſich, geſt otázka, gedná ſe o tom. 3) fig. nach niemanden fragen, na žádného nedbati; er fragt nichts nach dem Gelde, nic ſobě peněz newſſjmá, o penjze neſtogj; er fragt den Henker darnach, čerta dbá o to, na to. Das Fragen, ptanj, tázánj.

Frager, m. tazatel, otazowač.

Fragerey, f. wěčné ptanj, otazowánj.

Frageſtück, n. otázka.

Fraiß, f. pſotnjk, božec, mor. břed, (wřed), sl. zrádnjk, analepſis. 2) das Fraißam, padaucý nemoc, epilepſia. 3) Fraißrecht, hrdelnj práwo.

Fraißamkraut, n. božcowé kořenj.

Fraißamroſe, f. piwoňka, paeonia.

Franciskaner, m. frantiſſkán, ol. boſák.

Frank, adj. frank und frey, docela ſwobodný.

Franke, m. frank, francauzſká mince 8 ġroſſů platjcý.

Fränkiſch, adj. francký; fränkiſcher Wein, Frankenwein, francké wjno.

Franſe, Franze, f. třepenj, mor. ſtřapenj, ſtřapec, dim. Fräuschen, třepenjčko, vulgo francle, pl.

Franſig, franzig, adj. třepenatý, roztřepený.

Franz, m. frantiſſek, franta, francek.

Franz-, francauzſký: Franzband, francauzſká wazba. Franzbrandtwein, pálený z wjna.

Franzoſe, m. francauz, Gallus. Die Franzöſinn, francauzka.

Franzöſiſch, adj. francauzſký, adv. francauzky, po francauzſku.

Fraß, m. žranj, žrádlo. 2) žrautſtwj; Fraß und Füllerey, obžerſtwj, gula. 3) žraut, gluto.

Fräßig, adj. žrawý, ſ. Gefräſig.

Fratſchler, m. ein Höker, hokynář. Die Fratſchlerinn, hokynářka, sl. flárka.

Fratz, m. křápě, žábě, fakáně. Das Fratzengeſicht, oſtuda, potwora, ohawa. mor. karhan, paſſkřiwec.

Fratze, f. fraſſky, ſſaſſky, (ſſibřinky, Com.) nugae.

Frau, f. panj, domina; dim. Fräuchen, Fräulein, panička. 2) Weib, žena, vxor. 3) Frau vom Hauſe, hoſpodyně, hera. 4) hochwürdige Frau, welebná matka. 5) unſere liebe Frau, panna, panenka Marya, matka Božj. 6) in Zuſammenſetzungen: Bauerfrau, ſedlka, Bettlerfrau, žebračka.

Frauen-, ženſký: nach der Frauen Weiſe, po ženſku; Frauensperſon, Frauenbild, ženſká oſoba; Frauenkloſter, panenſký kláſſter. 2) Frauenkirche, Frauentag, koſtel, ſwátek panny Marye.

Frauenblatt, n. ſ. Frauenmünze.

Frauendiſtel, f. oſtropes, carduus Marianus.

Fraueneis, n. matky Božj led, glacies Mariæ.

Frauenfaden, m. Sommerfaden, babj léto.

Frauenglas, n. Marienglas, kočičj ſtřjbro.

Frauenhaar, n. netjk, ženſký wlas, adianthum.

Frauenknecht, m. ženkýl.

Frauenmantel, m. huſý nůžka, alchemilla.

Frauenmünze, f. das Frauenkraut, matky Božj bylina, řecká máta, mentha ſaracenica, tanacetum balſamita, Lin.

Frauenſtand, m. ſtaw wdaných, manželſtwj.

Frauenvolk, n. Frauensleute, ženſké, plur. ženſtwo?

Frauenzimmer, n. ženſký pokog, (fraucymer), gynæceum. 2) pohlawj ženſké. 3) ženſká, fœmina.

b Fräulein, n. ſlečna, dim. ſlečjnka, ol. ſſlechtična.

Frech, adj. ſmělý, opowážliwý, audax. 2) ſwéwolný, nezbedný, mor. rozgedlý, procax, proteruus. 3) neſtydatý, impudens. adv. ſměle, —wě, —ně.

Frechheit, f. ſměloſt, opowážliwoſt. 2) ſwéwolnoſt, nezbednoſt, mor. rozgedlina. 3) neſtydatoſt.

Fremd, adj. cyzý, extraneus, alienus; cyzokragný, přeſpolnj, exterus. 2) ein Fremder, přjchozý, pohoſtinný, hoſpes, peregrinus. 3) neznámý, neobyčegný, podiwný. Es kommt mir fremde vor, zdá ſe mi nepowědomé, diwné.

Fremdartig, adj. giného způſobu.

Fremde, f. cyzyna; in die Fremde gehen, přes pole odgjti; in der Fremde ſeyn, w cyzým kragi, pohoſtinu býti, peregre eſſe.

Fremdling, m. cyzozemec, přeſpolnj, pohoſtinný, přjchozý, peregrinus. 2) fig. in der Sache bin ich ein Fremdling, ta wěc geſt mi neznámá, nepowědomá; w tom neyſem zkuſſený.

Freßbegierde, f. hltawoſt, lakotnoſt, obžernoſt, mor. obžjrnoſt, sl. pažrawoſt.

Freſſe, f. tlama, huba.

Freſſen, v. a. er frißt, fraß, hat gefreſſen, žráti, hltati, hltawě gjſti, w oblo požřjti, vorare, ſežrati, devorare; das Leid in ſich freſſen, ljtoſtj ſe vžrati; den Tod an etwas, ſmrti ſe na něčem nažrati. 2) fig. zžjrati, pohltiti; um ſich freſſen, rozgjdati ſe, rozežrati, rozežjrati ſe; um ſich freſſend, rozgjdawý.

Freſſen, n. žranj, žrádlo.

Freſſer, m. žráč, žraut, hltoň, lakota, obžera, sl. obežralec, požrawec pažrawec, mando, helluo, gluto.

Freſſerey, f. obžerſtwj, žrautſtwj, gula. 2) žranice, commeſſatio.

Freßfieber, n. die Freßkrankheit, ſnědek.

Freßgierig, m. žrawý, hltawý, žjrný, adv. hltawě.

Frettchen, n. das Frettwieſel, chramoſteyl, laſyce bjlá, viverra.

Freude, f. radoſt, potěſſenj, gaudium. Vor Freude, radoſtj; voller Freude, plný (plnj, pl.) radoſti.

Freuden-, radoſtný: Freudentag, radoſtný den, den radoſti; freudenlos, adj. bez radoſti.

Freudenfeſt, n. radoſtná ſlawnoſt; Freudenmahl, radowánky, pl. hody, hodowánky.

Freudenreich, Freudenvoll, adj. radoſtný, radoſti plný.

Freudig, adj. radoſtný, weſelý, gaudens, lætus; ochotný, alacer.

Freudigkeit, f. radoſt, pleſánj; weſeloſt, lætitia; ochotnoſt, alacritas.

Freuen, ſich, v. rec. über etwas, radowati ſe, weſeliti ſe, těſſiti ſe z něčeho, gaudere. Ich freue mich darauf, těſſjm ſe na to. Es freuet mich, těſſj mne.

Freund, m. přjtel, amicus. 2) přjbuzný, cognatus. 3) fig. milownjk, amans. 4) dobrý, amicus; die Nacht iſt niemands Freund, noc nenj žádnému dobrá.

Freundinn, f. přjtelkyně, ol. přjtelnice, amica. 2) přjbuzná, přátelſká.

Freundlich, adj. přjwětiwý, wljdný, přátelſký, comis, humanus; adv. wě,—ſky.

Freundlichkeit, f. přjwětiwoſt, wljdnoſt.

Freundſchaft, f. přátelſtwj, amicitia. 2) přjbuznoſt, přjbuzenſtwj, ſpřjzněnj, cognatio. 3) von mehrern Perſonen, přátelſtwo, přátelé.

Freundſchaftlich, adj. přátelſký, laſkawý; adv. přátelſky, laſkawě.

Frevel, m. bezprawj, křiwda, injuria. 2) in den böhmiſchen Landrechten, pých, ol. hrdoſt, violatio fundi. 3) weytržnoſt, ſwéwolnoſt, petulantia; opowážliwoſt, wſſetečnoſt, zaumyſlnoſt, temeritas.

Frevelhaft, adj. weytržný, ſwéwolný, opowážliwý, zaumyſlný; adv. —ně, —wě.

b Freveln, v. n. bezprawj činiti, křiwditi, vbljžiti, injuriari.

Freventlich, adj. zaumyſlný, temerarius; freventlich ſündigen, zaumyſlně hřeſſiti, ſ. Frevelhaft.

Frevler, m. který křiwdu činj, weytržnjk.

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Frey-, ſwobodný; der Freyherr, ſwobodný pán; der Freyhof, ſwobodný dwůr; der Freymäurer, ſwobodný zednjk. 2) zdarma: der Freytiſch, ſtůl, tabule za darmo.

Freybauer, m. ſwobodnjk.

Frey, Freyde, f. námluwy, ſ. Freyth.

Freybeuter, m. kořiſtnjk. Die Freybeuterey, kořiſtnictwj.

Freybrief, m. weyhoſt, weyſada. 2) pas.

Freyeigen, adv. wlaſtnj.

Freyen, v. a. um eine Perſon, namlauwati ſobě oſobu. Sie freyen ſich, chtěgj ſe, namlauwagj ſe.

Freyer, m. fregjř, kalán, mor. záletnjk, procus.

Freyerey, f. freg, fregowánj, námluwy, mor. zálety.

Freygebig, adj. ſſtědrý, liberalis; adv. ſſtědře.

Freygebigkeit, f. ſſtědroſt, ſſtědrota.

Freygelaſſen, adj. propuſſtěný z poddanoſti, oſwobozený, wyhoſſtěný, manumiſſus, libertus.

Freyheit, f. ſwoboda, ſwobodſtwj, ſwobodnoſt, zwolnoſt, zwůle, libertas. 2) weyſada, immunitas.

Freyheitsbrief, m. weyſada, weyſadnj liſt, privilegium. 2) ſ. Freybrief.

Freyheitsort, m. weyſadnj mjſto, weyſada.

Freyherr, m. ſwobodný pán, baron, ſſlechtič; die Freyherrinn, baronka, ſwobodná panj.

Freyherrlich, adj. baronſký, ſſlechtický.

Freyjahr, n. lhůta na geden rok.

Freylaſſen, v. a. propuſtiti, wyhoſtiti, manumittere. 2) wypuſtiti. 3) na wůli nechati, ſ. Frey.

Freylaßbrief, m. weyhoſt, ſ. Freybrief.

Freylaſſung, f. propuſſtěnj, wyhoſſtěnj.

Freylich, adv. owſſem, arcy, ba, bodegť, vtique, omnino. 2) owſſem, ſyce, quidem.

Freymachung, f. das Freymachen, wyſwobozenj, wyproſſtěnj, zhoſſtěnj, zproſſtěnj, vprázdněnj, ſ. Frey machen.

Freymann, ſ. Freyſaß. 2) pohodný.

Freymüthig, adj. vpřjmný, ſwobodný, adv. —ně, ingenue.

Freymüthigkeit, f. ſwobodná vpřjmnoſt.

Freyſaß, m. ſwobodnjk, dědinnjk, mor. dwořák.

Freyſprechung, f. dánj, doſtánj za wyvčenau, mor. připowěděnj za towaryſſe, za miſtra, ſ. Frey ſprechen.

Freyſtaat, m. republika, ſwobodná obec.

Freyſtadt, f. ſwobodné měſto. 2) ſ. Freyſtätte.

Freyſtätte, f. autočiſſtě, autočiſſtné mjſto; bezpečné, ſwaté mjſto, neb měſto, aſylum.

Frey ſtehen, frey ſtellen, ſ. Frey.

Freytag, m. pátek, dies Veneris.

Freyth, f. námluwy, kalanda, mor. zálety.

Freythof, m. krchow, hřbitow, cœmeterium.

b Freyung, f. oſwobozenj, ſwoboda, weyſada.

Freywerber, m. ſnaubce, námluwce, námluwčj, ſtaroſwat, conciliator nuptiarum. Die Freywerberinn, námluwčj.

Freywillig, adj. dobrowolný, ſpontaneus, voluntarius. Ein freywilliger Soldat, dobrowolnjk; adv. dobrowolně, ſamochtě, ſamoděk, ſponte, vltro.

Freywilligkeit, f. dobrowolnoſt, dobrowolenſtwj.

Fricaſſee, f. odwárka, podpauſſťka.

Friede, m. pokog, mjr, pax, ; laß mich mit Frieden, zufrieden, nech mne na pokogi, s pokogem, dey mi pokog. In Frieden, w pokogi. Es iſt Friede, geſt pokog, ol. mjr. Friedelos, Friedlos, bez pokoge, bezpokogný.

Friedensbrecher, m. ruſſitel pokoge.

Friedensbruch, m. ruſſenj pokoge.

Friedensbrüchig, adj. pokog ruſſjcý.

Friedenshandlung, f. gednánj o pokog, ſneſſenj o pokog.

Friedensſchluß, m. zawřenj pokoge.

Friedensſtifter, m. gednatel pokoge; mjřitel, ſmjrce.

Friedensſtörer, m. tropič nepokoge, buřič.

Friedfertig, adj. pokogný, mjrný, tichý, pacificus; adv. pokogně, mjrně.

Friedfertigkeit, f. pokognoſt, tichoſt.

Friedlich, Friedſam, ſ. Friedfertig.

Friedliebend,adj. pokoge milowný.

Frieren, v. n. ich fror, habe gefroren, mrznauti, zymu trpěti, mrazyti ſe; zábſti, mor. ozýbati, frigere. Es fror mich, záblo mne. Es friert mich an den Händen, zebe mne w ruce. 2) Imp. mrznauti, vmrznauti, omrznauti, zmrznauti, zamrznauti. Es wird frieren, bude mrznauti. Es hat gefroren, mrzlo. 3) congelari, die Erde iſt gefroren, země zmrzla, ſ. Gefrieren. Das Frieren, mrznutj, mrazenj.

Frieſel, m. čerwené, palčiwé neſſtowičky, ſpála, Boa, purpura.

Fringeiſen, n. bey den Färbern, ſwigadlo.

Friſchbier, n. ředina, patoky.

Friſchbiermann, m. ředinář.

Friſchbierweib, f. ředinářka.

Friſche, f. čerſtwoſt, ochotnoſt; die Friſche an dem Fleiſche, pleť, f.

Friſchling, m. fryſſle, fryſſlenec, diwoký wepřjk.

Friſiren, v. a. fryzyrowati, kadeřiti.

Friſt, Friſtung, f. lhůta, perendinatio; průtah, dilatio; přjrok, přjročj, induciæ; in Jahres Friſt, za rok, na rok; auf Lebensfriſt, na celý žiwot; Friſtweiſe, na lhůty.

Friſten, v. a. lhůtu dáti, prodlaužiti, protáhnauti, odložiti, prorogare; das Leben, žiwot prodlaužiti. Die Friſtung, prodlauženj.

Froh, adj. rád, weſel; weſelý, laetus, hilaris; frohen Muths ſeyn, dobré, weſelé, myſli býti; die frohe Stunde, vtěſſená chwjle; einer Sache froh werden, zradowati ſe z něčeho; adv. rád, weſele.

Fröhlich, adj. weſelý, radoſtný, hilaris; adv. weſele, radoſtně.

Fröhlichkeit, f. weſeloſt, weſelj, radoſt.

Frohlocken, v. n. pleſati, radowati ſe, radoſtj poſkakowati, exultare. Das Frohlocken, pleſánj.

Frohn, adj. obs. ſwatý, ſlawný, panſký. 2) robotnj.

Frohn, m. der Gerichtsdiener, poſel, poſlanec.

Frohnaltar, n. weliký oltář.

Frohnarbeit, f. robota.

Frohnbar, adj. robotnj.

Frohnbauer, m. robotnj ſedlák.

Frohndienſt, m. die Frohne, robota, angaria.

Fröhnen, v. n. robotowati, angariam præſtare; ſlaužiti, ſeruire.

Fröhner, m. robotnjk, robotjř.

Frohnleichnam, m. Božj tělo, corpus Chriſti.

b Frohnleichnamsfeſt, n. ſwátek, hod Božjho těla, feſtum corporis Chriſti.

Fromm, adj. frömmer, frömmſte, dobrý, bonus; tichý, placidus. 2) ſprawedliwý, probus. 3) dobrotiwý, benignus. 4) bohabogný, nábožný, pius. adv. dobře, nábožně.

Frommen, v. n. zyſſtnu býti, platnu býti, vžitek přineſti. Das Frommen, vžitek, platnoſt.

Frömmigkeit, f. nábožnoſt, bohabognoſt, dobrota, pietas, probitas.

Frömmling, n. ſwatauſſek, ſwatáček.

Fronte, f. čelo, průčelj, frons.

Froſch, m. žába, ſkokan, rana; dim. das Fröſchchen, Fröſchlein, Fröſchel, žabka, žabička, ranula. Ein junger Froſch, žábě. 2) fig. eine Krankheit, žába. 3) Ein Einſatz von Holz, kačjrek. 4) bey den Böttchern, die Kimme, autory.

Fröſchen, v. n. žáby chytati.

Froſchleich, m. žabj hnjzdo, žabj wagjčka; ein unausgebildetes Fröſchchen, pulec.

Froſchlöffel, m. Waſſerwegerich, wodnj gitrocel, alisma plantago, Lin.

Froſt, m. zyma, ſtudeno, frigus. 2) mráz, gelu; ein kleiner Froſt, mrazýk, mrázek.

Froſtbeule, f. oznobenina, odznobenina, sl. odzáblina, pernio.

Fröſteln, v. n. zymu pocýtiti; mich fröſtelt, gde po mně mráz.

Froſtig, adj. ſtudený, mrazywý, ſychrawý, gelidus. 2. zymomřiwý, frigoris impatiens; adv. —ně, —wě.

Fröſtler, Fröſtling, m. zymomřiwý člowěk.

Frucht, f. auroda, požitek zemſký, obilj, požiwenj, fructus. 2) von den Bäumen, owoce, pomum. 3) bey den Thieren, plod, ol. zárod, zárodek, fetus. 4) fig. požitek, vžitek, platnoſt, utilitas.

Frucht-, obilný, owocný; der Fruchtbaum, owocný ſtrom.

Fruchtbar, adj. noſný, aurodný, ol. žjzný, fertilis. 2) plodny, plodný, plodiſtwy, plodiſtwý, plemenný, fecundus. 3) hogny, hogný, vber. adv. —ně, —wě.

Früchtchen, Früchtlein, (Früchtel), n. von einem Menſchen, kwjtek, gadýrko, kopa.

Fruchtboden, m. obilnice, ſeypka.

Fruchtbringend, adj. aurodný, owocný, ſ. Fruchtbar.

Fruchten, v. n. proſpěti, proſpjwati, platnu býti, prodeſſe.

Fruchtknoten, m. zárodek, germen.

Fruchtlos, adj. bez owoce, bez vžitku. 2) neplatný, nevžitečný, daremný, marný, inanis, inutilis. adv. —ně, na darmo, z bůh darma.

Fruchtloſigkeit, f. neplatnoſt, nevžitečnoſt.

Fruchtmangel, m. neauroda.

Fruchtnießung, f. vžjwánj požitku, vſus fructus.

Fruchtſchrumpf, m. ſchodek na obilj.

Früh, der Frühe, adj. caſný čaſný, brzký, maturus. Die frühe Jugend, prwnj wěk; der frühere Lebenswandel, prwněgſſj žiwobytj. 2) rannj, matutinus. 3) ranný, raučj, præcox; Adv. brzy, čaſně, raně, záhy. 2) ráno, mane; ſehr früh, ranjčko, bene mane. Früher, compar. raněgi, čaſněgi, dřjwe, ſpjſſe.

Früh-, rannj, matutinus: Das Frühgebeth, rannj modlitba; die Frühpredigt, rannj kázanj. 2) von Früchten, raný und ranj: Frühapfel, rané gablko. Frühgerſte, raný gečmen. Frühobſt, rané, raučj, sl. ſkoré, rané owoce. 3) před čaſem: früh klug, před čaſem maudrý.

Frühblümlein, n. chudoba, chudobička, ſ. Gänſeblume.

Frühe, f. ráno, tempus matutinum. In aller Frühe, ranjčko, čaſně ráno.

Früherbſen, pl. rychljk.

Frühjahr, n. garo, podletj, mor. weſno, ver.

Frühling, m. ſ. Frühjahr. 2) rané gehně, djtě; rychljk.

Frühlings-, garnj, garý, vernus: Die Frühlingsluft, garnj powětřj; der Frühlingsſaffran, Frühſaffran, garnj ſſaffrán.

Frühmette, f. gitřnj, matutinum.

b Frühſtück, n. ſnjdanj, n. ſnjdaně, f. jentaculum.

Frühſtücken, v. n. ſnjdati; wir haben ſchon gefrühſtücket, giž ſme poſnjdali.

Frühzeitig, adj. raný, raučj, præcox. 2) čaſný, tempeſtivus. 3) fig. před čaſem; ein frühzeitiges Kind, ranauſſek; ein frühzeitiger Tod, brzká, čaſná ſmrt. adv. čaſně, brzy, mature; před čaſem.

Fuchs, m. pl. Füchſe, liſſka, vulpes, das Männchen, liſſák. Dim. das Füchschen, Füchslein, liſſtička, vulpecula; ein junger Fuchs, ljſſčj liſſčj ſſtěně, ljſſtě, ol. liſſenec. 2) Das Rauchwerk, liſſčj kůže, liſſka. 3) von Pferden, ryzka, ryſſawý kůň. 4) zerzawý člowěk, ryſſán, zerzaun. 5) Füchſe haben, žlutých (peněz) mjti. 6) fig. chytrák; ein ſchlauer Fuchs, chytrá liſſka, ſtarý ſſibal, liſſkau podſſitý.

Fuchs-, liſſčj: der Fuchsbalg, liſſčj kůže, liſſčina; der Fuchsbau, liſſčj daupě, brloh. Das Fuchsloch im Bräuhauſe, liſſka. 2) na liſſky: Fuchseiſen, železo na liſſky.

Füchſeln, 1. v. n. liſſčinau ſmrděti. 2. v. a. ſſiditi.

Füchſen, adj. liſſčj, vulpinus.

Fuchsroth, adj. ryſſawý.

Fuchsſcheide, f. bey den Kürſchnern, liſſčj padla.

Fuchsſchwanz, m. liſſčj očas ocas. 2) fig. pochlebowánj; den Fuchsſchwanz ſtreichen, pochlebowati, po ſrſti hladiti, liſſčj ocas prodáwati, lahoditi, lichotiti ſe. 3) pochlebnjk. 4) der Fench, bér, panicum. 5) koniklec, alopecurus, Wel.