221 G.

Gabe, f. daň, tributum, sl. dáwka. 2) dar, donum, dos; dim. dárek. 3) dawek? doſis.

Gabel, f. widle, pl. furca; die Ofengabel, widlice, die Eßgabel, widličky; ſ. auch Heugabel, Streugabel, u. ſ. w. 2) an der Vogelſtange, kotrč; zum Stützen, ſoſſka, ames; an den Weinreben, ručička, capreolus.

Gabeldeichſel, f. wognice.

Gabelhirſch, m. widlák.

Gabelholz, n. rozſocha.

Gabelicht, adj. widličkowatý.

Gabelig, adj. widličatý, rozſochatý.

Gabeln, v. a. widlemi, widličkami pichnauti, napichnauti.

Gabelſtiel, m. ſtřenka v widliček.

Gabler, m. ſ. Gabelhirſch.

Gach, adj. náhlý. ſ. Jäh.

Gackern, v. n. wie eine Henne, kdákati, krákorati, gracillare; wie eine Gans, ſſtěbetati, gagati ġaġati, mor. ġaġotati, gingrire.

Gaden, m. krámec. 2) půda, ponebj.

Gaffel, m. činže; daň, ſrážka z peněz. 2) cech, pořádek.

Gaffen, v. n. lelkowati, lelky chytati, weyrowati, zewlowati, sl. ochauněti ſe; das Gaffen, lelkowánj, zewlowánj.

Gähnaffe, m. otewřhuba, weyklada, zewlaun.

Gähnen, v. n. zýwati, oſcitare; das Gähnen, zýwánj.

Gähnfiſch, m. zywák?

Gähnſucht, f. zywačka, zywanice, oſcedo.

Gährbottich, m. záſtawnj ſſtok.

Gahre, f. kynutj, fermentatio. 2) droždj, kwaſnice.

Gähren, v. n. irr. ich gohr, habe gegohren, kynauti; kyſati, kwaſyti ſe, fermentescere; der Teig gährt, těſto kyne; das b Bier gährt, piwo kyſſe. 2) fig. rotiti ſe, potagmo ſe bauřiti.

Gährung, f. kynutj; kyſánj, 2) fig. rocenj, tagné bauřenj.

Gährungsmittel, n. kwas, fermentum.

Gähzorn, m. náhloſt, ſ. Jähzorn.

Gakſen, v. n. krákorati, kdákati. 2) koktati, zagjkati ſe.

Galan, m. fregjř, milý, vulgo kalán.

Galander, m. chocholatý ſſkřiwan, chocholka, trpělka, alauda criſtata, Klein. 2) Pilaus, Filaus, curculio granarius, Lin.

Galant, adj. způſobný, miloſtný, sl. ſſwárný, ſſumný, dřjčný.

Galeere, f. ġalege.

Gälfern, v. n. kwjkati, ſkoliti, ſkučeti.

Galgen, m. ſſibenice, patibulum; dim. ſſibenička, ſſibenka.

Galgen-, ſſibeničný; der Galgenberg, ſſibeničný wrch.

Galgendieb, Galgenſtrick, Galgenſchelm, Galgenvogel, m. ſſibeničnjk, wiſelec, padauch, sl. ſſibenec.

Galitzenſtein, m. bjlý witroljm.

Gallapfel, m. dubinka, dubowka, dubowá kulka, ġalles, sl. hálka, galla.

Galle, f. žluč, bilis, fel; die Galle läuft ihm über, durdj ſe, čepeyřj ſe; die ſchwarze Galle, kalokrewnoſt, černokrewnoſt, 2) hořkoſt ſrdce; Honig im Munde, Galle im Herzen, w vſtech med, w ſrdcy ged. 3) Waſſergalle, temenec, temeniſſtě, mokřada. 4) ſ. Flußgalle.

Gallen-, žlučný; Gallenader, žlučná žjla; Gallenfieber, žlučná zymnice. Gallenbitter, hořký gako žluč.

Gällen, v. n. znjti, hučeti; die Ohren gällen mir, znj mně w vſſjch; das ganze Haus gällte, po celém domě ſe rozljhalo.

Gallenblaſe, f. měcheyřjk žluči, žlučnjk? (žlučina, Com.).

Gallerte, f. huſpenina.

Galloſche, m. dřewěnek, trepka.

Gallſucht, f. horkokrewnoſt, pěnokrewnoſt, cholera.

Gallſüchtig, adj. horkokrewný, pěnokrewný, zlobiwý.

Galluſchel, m. ſ. Milchſchwamm.

Galmey, m. ġalmeg.

Galone, f. kalaun, kalaunek, tkanice.

Galopp, m. cwál, auprk, zábod; im Galoppe, cwálem, tryſkem, pádem, ſkokem.

Galoppiren, v. n. cwálati, cwálem geti, páditi, tjrati, zabodati.

Gälſe, f. komár, culex.

Galſtrig, adj. ſ. Ranzig.

Gamander, m. ožanka, Teucrium, Lin.

Gang, m. pl. Gänge, chod, chůze, inceſſus; vergebliche Gänge thun, nadarmo choditi. 2) běh; der Gang der Natur, běh přirozenj. 3) beym Weber, chod. 4) der Speiſen, ſtawenj, dánj gjdel. 5) in der Mühle, ſloženj; drey Gänge, troge ſloženj. 6) zum Spazieren, procházka. 7) im Hauſe, podſynj, porticus. 8) ein unterirdiſcher, průchod podzemnj. 9) im Bergbaue, ſloženj, wěc, cauk; ein ſchwebender Gang, cauk do pole; ein ſchneller Gang in die Tiefe, tenká wěc pod ſe; ein breiter Gang in die Tiefe, mocná wěc pod ſe; ein krummer Gang, ſſarowá wěc; ein gerader, prawá; Gänge ausrichten, hažowati.

Gangbar, adj. berný, běžný; gangbare Münze, berná mince. 2) ſchodný, ſchůzný, vtřelý; gangbarer Weg, ſchodná ceſta. 3) gangbare Waare, odbytné zbožj. 4) gangbare Straße, hlučná vlice, hlučnice.

Gänge, ſ. gangbar. Gäng und gebe, berný.

Gängelband, n. wodidlo, wodjtka, pl.

Gängeln, v. n. na wodjtkách woditi.

Gängelwagen, m. dětſký wozeyček.

Gangrad, n. ſamotjžné, řeřabj kolo, tympanum.

b Gangwoche, f. proſebná neděle.

Gans, f. hus, huſa, anſer; das Junge von einer Gans, hauſe, hauſátko; dim. das Gänſchen, huſyčka; eine magere Gans, kocanda. 2) die junge Gans, das Gänſegekröſe, kaldaun, kaltaun, droby, drobečky.

Gänſe-, huſý; das Gänſefett, huſý ſádlo.

Gänſeblume, f. chudobka, zapomenutka, ſedmikráſa, Bellis minor, perennis L.

Gänſediſtel, f. mléč, mljčj, ſonchus.

Gänſedreck, m. huſynec, huſý trus.

Gänſefleiſch, n. huſyna, huſý maſo.

Gänſefuß, m. huſýnůžka, chenopodium, L.

Gänſegekröſe, n. huſý droby.

Gänſejunge, m. huſák, huſáček, huſypas.

Gänſeklein, n. huſý droby.

Gänſeküchlein, n. hauſe, hauſátko. 2) von der zweyten Brut, pozdnjſſtě, podneſek.

Gänſemädchen, n. huſačka, mor. huſna.

Gänſemann, m. huſař.

Gänſepappel, f. zagečj ſléz, malva rotundifolia Lin.

Gänſerich, m. hauſer, huſák, sl. ġunár, anſer mas. 2) huſý meydlo, ſtřjbrnjk, potentilla anſerina, Lin. 3) der gülden Gänſerich, huſýnůžka, klobaučky, Alchemilla vulgaris. L.

Gänſeſtall, m. huſynec.

Gänſeweib, n. huſařka.

Gant, f. weřegný, práwnj prodeg, auctio.

Ganz, adj. celý, celiſtwý, totus, ſolidus, integer; ein ganzes Buch, celá knjha; das Ganze, Ganzes, Subſt. celé, celoſt, mor. celek, celina, solidum; im Ganzen, w celoſti; im Ganzen genommen, zauplna wzatý. 2) weſſkeren, weſſken; die ganze Welt, weſſkeren ſwět; adv. cele, zcela, zauplna, docela; ich war ganz allein, byl ſem ſám gediný, ſám a ſám, ſamotný; ganz gewiß, dozagiſta; ganz und gar, naproſto, zcela, zauplna; ganz kurz, gen zkrátka; ganz gut, welmi dobře.

Ganzjährig, adj. celoročnj, adv. —ně.

Gar, adj. wydělaný; gares Leder, wydělaná kůže. adv. zhola, docela, dokonce; das Fleiſch gar kochen, maſo dowařiti; alles gar aufeſſen, wſſe dočiſta wygjſti; er iſt gar zu groß, přjliš geſt weliký; nicht gar zu groß, nehrubě weliký; gar niemand, dokonce žádný, nižádný; gar oft, přečaſto; gar nichts, zhola nic, ani chljpě, prach nic, nic nicaucý; es iſt gar aus mit ihm, geſt s nim weta.

Garaus, n. konec.

Garbe, f. ſnop, manipulus, dim. ſnopek, ſnopeček.

Gärbereiſen, n. myzdřicý, poſtrauhacý železo, koſa.

Gärben, v. a. wyděláwati, ſubigere; gegärbt, wydělán. 2) den Buckel gärben, záda wypráſſiti.

Garbenband, n. powřjſlo, prowřjſlo.

Garbenbinder, m. wazač ſnopů, die —inn, wazačka.

Garbenzehend, m. ſnopné, poſnopné.

Gärber, m. Lohgärber, koželuh, cerdo; die —inn, koželužka.

Gärber-, koželužſký; die Gärberlohe, koželužſké třjſlo.

Gärberey, f. koželužſtwj, ars coriaria. 2) koželužſká djlna, koželuhna?

Garde, f. ſtráž.

Garkoch, m. weřegný kuchař, kuchynář.

Garküche, f. weřegná, obecnj kuchyně.

Garn, n. přjze, mor. přaza, přeza; grobes Garn, hrubá, křečná přjze. 2) ſýť, tenata, pl. rete; Garn aufſtellen, ſýti léceti. 3) der zweyte Magen, čepec, omaſum.

Garnbleiche, f. bělidlo; mor. běliſko, ſ. Bleiche.

Garnhändler, m, . přezák, mor. přazáč, sl. přadenář; die —inn, přezačka.

Garniſon, f. poſádka, ſ. Beſatzung.

b Garnſchlauch, m. Garnſack, náhonec.

Garnſtange, Garngabel, f. rozſoſſka.

Garnſtricker, m. ſyťař.

Garnſtück, n. přadeno, předeno; dim. přadýnko.

Garnwinde, f. ſwigadlo, ſwigák.

Garſtig, adj. ſſpinawý, ſſeredný, ohyzdný, ohawný; garſtiges Waſſer, ſſpinawá woda. 2) ſſkaredý; ein garſtiges Geſicht, ſſkaredá twář. 3) ein garſtiges Wetter, clota, ſlota.

Garten, m. pl. Gärten, zahrada, hortus; dim. das Gärtchen, Gärtlein, zahrádka.

Garten-, zahradnj; Gartenkreſſe, řeřicha zahradnj, řeřicha, Lepidium ſativum Lin. 2) Gartenbuch, kniha o zahradách.

Gartenbeet, n. záhrobec, záhon w zahradě, mor. hřada, hřádka.

Gartendiſtel, f. artyčok, cynara.

Gartenerde, f. prſť.

Gartenlaube, f. beſeda.

Gartenmaßliebe, f. ſedmikráſa, Bellis hortenſis L.

Gartenmeſſer, n. koſýř, koſýřjk, žabka.

Gartenſchnecke, f. ſlimák, plž, Limax L.

Gartenzins, m. zahradné.

Gärtner, m. zahradnjk; hortulanus; die —inn, zahradnice, zahradnjkowá.

Gärtner-, zahradnický; Gärtnerkunſt, zahradnické vměnj.

Gärtnerey, f. zahradnictwj.

Gärtneriſch, adj. zahradnický.

Gäſcht, m. pěna, záběl.

Gäſpe, f. přehrſſlj, přehrſſtlj.

Gaſſe, f. vlice, platea; dim. das Gäßchen, Gäßlein, vlička. 2) pračata, pl. Gaſſen laufen, běhati ſkrze pračata.

Gaſſen-, vličnj, povličnj; vličný; der Gaſſenhauer, ein Gaſſenlied, povličná pjſeň.

Gaſſenbube, Gaſſenjunge, m. vličnjk.

Gaſſenkehrer, m. zamětač vlic.

Gaſſenlaufen, n. běhánj ſkrze pračata.

Gaſſentreter, m. vličnjk; die —inn, ein Gaſſenmenſch, vličnice.

Gaßler, m. huntýř.

Gaſt-, hoſtinſký; Gaſtzimmer, hoſtinſký pokog.

Gaſte, f. zu Gaſte seyn, na hoſtině býti.

Gaſterey, f. hody, hoſtina, kwas, dobrá wůle, epulum; Gaſterey halten, hoſtinu ſtrogiti.

Gaſtfreund, m. hoſt, pohoſtinný, hoſpes. 2) ctitel domu ſwého.

Gaſtfrey, adj. hoſtinſký, k hoſtem přjwětiwý, hoſpitalis.

Gaſtfreyheit, f. hoſtinſtwj, přigjmánj hoſtj, přjwětiwoſt k hoſtem, hoſpitalitas.

Gaſtgeber, m. hoſpodſký.

Gaſtgeboth, n. hody.

Gaſthaus, n. der Gaſthof, hoſpoda, hoſtinſký dům, hoſtinec, hoſpitium.

Gaſtiren, v. n. hodowati, kwaſyti, epulari.

Gaſtmahl, n. hody, kwas, dobrá wůle, hoſtina, convivium.

Gaſtrecht, n. práwo o hoſtech, pohoſtinné práwo.

Gaſtſtube, f. hoſtinice.

Gaſtweiſe, adv. pohoſtinu, pohoſtinſku.

Gaſtwirth, m. hoſpodſký; die —inn, hoſpodſká.

Gaſtzimmer, n. hoſtinice, hoſtinſký pokog.

Gäten, v. a. pljti, runcare.

Gäter, m. pleč, plewač, runcator; die —inn, plečka, plewačka.

Gätgras, n. plewel.

Gäthacke, f. motyčka ku pletj, heydlička.

Gatte, m. manžel, maritus.

Gatten, v. a. pogiti, ſpogiti, ſpogowati; ſich gatten, (von Thieren) pogjmati ſe, pářiti ſe.

Gatter, n. mřjže, clathri; dim. mřjžka.

Gatter-, mřežowý; das Gatterthor, mřežowá wrata.

Gatterhaube, f. ſýtkowý čepec.

b Gattern, 1. v. a. mřežowati, zamřežowati. 2. v. n. čjhati, páſti, čuměti.

Gatterwerk, n. mřežowánj.

Gattin, f. manželka, uxor.

Gattung, f. pokolenj, rod, genus. 2) způſob, způſoba, ſpecies; derſelben Gattung, toho druh; allerley Gattung Bücher, rozličné knjhy.

Gau, m. & n. wes, mor. dědina, pole; auf das Gau (Gäu) gehen, do wſy gjti. 2) krag, podkragj, territorium.

Gauch, m. holobrádek. 2) náblaznj, blázen, ſſaſſek.

Gauchbart, m. peyřj na bradě. 2) kozý brádka, Tragopogon L.

Gauche, f. břečka, kalužina, ſ. Miſtgauche.

Gauchhaar, n. peyřj, čmeyř, pappi; dim. čmeyřjčko, peyřjčko.

Gauchhaber, m. owſyna, ſ. Taubhaber.

Gauchheil, m. kuřjmor, žabjſtřewce, Anagallis arvenſis L.

Gauf, Gaufen, m. přehrſſtlj, přehrſſlj, přehauſſlj, prahauſſel; ein Gaufen Weitzen, ol. čeſſka; zwey Gaufen, ol. řepice.

Gauckeley, f. keykljřſtwj, křepčenj, kortyzaunſtwj, geſticulatio.

Gauckelhaft, adj. keykljřſký, kortyzaunſký, tatrmanſký.

Gauckeln, v. n. keyklowati, křepčiti, tatrmanſtwj prowoditi, geſticulari.

Gauckler, m. keykljř, kortyzaun, přetwářnjk, præſtigiator; die —inn, keykljřka, kortyzaunka.

Gauckleriſch, adj. keykljřſký; adv. po keykljřſku.

Gaul, m. kůň, oř, caballus.

Gaumen, m. podnebj w vſtech, ſwrchek vſt, palatum.

Gauner, m. ſſibal, ſſelma.

Gautſchbrett, n. prkno k ſkládánj wlhkého papjru.

Gautſcher, m. ſkladatel, compoſitor.

Geäder, n. žjly.

Geätz, Geäß, n. žrádlo, krmě, wnada.

Gebäck, Geback, n. pečiwo, pečenj.

Gebären, v. a. ich gebar, geboren, roditi, poroditi, parere; geboren werden, roditi ſe, naroditi ſe, naſci; ein geborner Böhme, rozený čech. Fehlgebären, mißgebären, (von Menſchen) potratiti; (von Thieren) zmetati, pometati. 2) fig. ploditi, zplozowati.

Gebärerinn, f. roditelkyně, rodička, genitrix.

Gebärmutter, f. matka, maternjk, děloha, dětinec, matrix.

Gebärſtuhl, m. ſtolice ku porodu.

Gebäude, n. ſtawenj, ædificium; dim. das Gebäudchen, ſtawenjčko; das Gebäude der Welt, ſpauſta ſwěta. 2) ſtrog, ſtructura.

Gebauer, n. klec, ſ. Bauer.

Gebe, adj. berný, ſ. Gänge.

Gebein, n. koſti, hnáty.

Gebeiße, n. hryzenj ſe, ſſkorpenj ſe.

Gebelfer, n. blekotánj, ſkolenj.

Gebelle, n. ſſtěkot, ſſtěkánj.

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé b ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Geben, n. dánj, dáwánj.

Geber, m. dárce, dawatel, dawač, dator; die —inn, dawačka, dawatelkyně.

Geberde, f. hnutj audů, poſuňek, twářenj, twář, geſtus; wunderliche Geberden machen, přetwařowati ſe, křepčiti.

Geberden ſich, v. rec. dwořiti ſe, ſtawěti ſe, dělati ſe. Die Geberdung, twařowánj.

Gebeth, n. modlitba, oratio; dim. das Gebethchen, Gebethlein, modlitbička.

Gebeth-, modlitebnj; modlicý; Gebethſtunde, modlitebnj hodina; Gebethbuch, modlicý knjha, modlitby.

Gebett, n. poſtlánj, poſtel.

Gebettel, n. žebránj, (žadoněnj).

Gebieth, n. podkragj, krag, okolj, sl. chotár, territorium. 2) zpráwa, wláda, wládařſtwj, panſtwj, moc.

Gebiethen, v. a. weleti, rozkazowati, přikazowati, poraučeti, imperare; ſeinem Zorne, zkrocowati hněw ſwůg. 2) Ein gebothener Feyertag, zaſwěcený ſwátek.

Gebiether, m. rozkazowatel, přikazatel, panownjk; die —inn, rozkazowatelkyně, panownice.

Gebietheriſch, adj. rozkazný, rozkazowačný, imperioſus; adv. —ně.

Gebinde, n. páſmo, přewázka. 2) wazba.

Gebirg-, hornj, horſký; Gebirghirſch, hornj gelen.

Gebirge, n. hory, pohořj?

Gebirger, m. horák.

Gebirgiſch, adj. horſký.

Gebirgsbewohner, m. horák; die —inn, horačka.

Gebirgsleute, pl. horácy, horačina.

Gebiß, n. caňk, vdidlo, sl. zubadlo, frenum; das Gebiß einlegen, caňkowati, ocaňkowati, sl. zazubadliti. 2) zuby.

Geblöke, n. der Schafe, bečenj, balatus; der Rinder, bučenj, mugitus.

Geblümt, adj. kwětowaný, kwjtkowaný.

Geblüt, n. krew, ſanguis.

Geboth, n. přikázanj, přjkaz, rozkaz, præceptum; die zehn Gebothe Gottes, deſatero přikázanj božj. 2) podáwánj, podánj ceny.

Gebräme, n. prýmy, obloženj, premowánj.

Gebräu, n. wárka.

Gebratenes, n. pečité.

Gebrauch, m. obyčeg, mos; zwyk, conſuetudo; řád, ritus. 2) vžjwánj, potřeba, uſus; Gebrauch machen, vžjwati.

Gebrauchen, v. a. vžjwati, vžiti. 2) potřebowati, indigere.

Gebräuchlich, adj. obyčegný, sl. vžjwalý, uſitatus. Es iſt gebräuchlich, geſt obyčeg.

Gebräude, n. wárka, war.

Gebrauſe, n. gekot, gečenj.

Gebreche, n. lomoz, lomozenj; lámánj.

Gebrechen, v. n. nedoſtáwati ſe, chybowati, ſcházeti, deeſſe, deficere. Es gebricht mir an Büchern, nemám kněh, ſcházegj mně knjhy.

Gebrechen, n. nedoſtatek. 2) fig. pokljſka, auhona, chyba; ein jeder hat ſeine Gebrechen, každý má ſwé chyby. 3) am Leibe, wada, kaz, vitium. 4) das ſchwere Gebrechen, paducnice.

Gebrechlich, adj. křehký, mdlý, neſtatečný. 2) záwadnj, kazowitý, wadný, chybný.

Gebrechlichkeit, f. křehkoſt.

Gebrudel, n. klokot.

Gebrüder, pl. bratřj, ol. bratř, f.

Gebrüll, n. hučenj; des Ochſen, bučenj; des Löwen, řwánj.

Gebrumme, n. bublánj, mumlánj, braukánj.

b Gebühr, f. ſluſſnoſt, náležitoſt, decentia; über die Gebühr, přes mjru. 2) powinnoſt, ſluſſný plat.

Gebühren, v. n. ſluſſeti, přjſluſſeti; náležeti, přináležeti. Gebührend, přináležegjcý.

Gebührlich, adj. ſluſſný, náležitý, powinný. adv. —ně, —tě.

Gebund, n. ſwazek, fasciculus; ein Gebund Stroh, otep ſlámy, prou. ſſjt, sl. oklep.

Geburt, f. porod, rozenj, partus; in der Geburt begriffen ſeyn, ku porodu pracowati. 2) narozenj, nativitas; das Feſt der Geburt Chriſti, ſwátek narozenj Kryſtowa. 3) fig. rod, ſtirps; von vornehmer Geburt, wzácného rodu; ein Edelmann von Geburt, rozený, rodem ſſlechtic, zeman. 4) počátek, wzeſſtj; die böſen Begierden in der Geburt erſticken, zlé žádoſti hned z počátku vduſyti. 5) plod, fetus; eine unzeitige Geburt, nedochůdče, nedoſſlý plod.

Gebürtig, adj. rodilý, rodič, natus, ortus; adv. rodem.

Geburtregiſter, n. wypſánj rodu, knjha rodu.

Geburtsbrief, m. rodicý, rodnj liſt.

Geburtsglied, n. rodicý aud, přirozenj.

Geburtshelfer, m. babič.

Geburtshülfe, f. babenj.

Geburtsort, m. domow, wlaſt, mjſto narozenj.

Geburtsſchmerzen, Geburtswehen, pl. boleſti při porodu, ol. bůle, pl.

Geburtstag, m. den narozenj.

Gebüſch, n. křowj, křowina, chraſtina, prutina, fruticetum.

Geck, m. ſſew na hlawě, na lebce. 2) ſſaſſek; poſſetilec, blázen.

Gecken, v. a. ſſkádliti, ſſiditi, teyrati, ſſaſſkowati ſe s někým, vexare.

Geckerey, f. ſſizenj, ſſkádlenj, teyránj.

Gedächtniß, n. pamět, memoria. 2) památka; das Gedächtniß feyern, památku ſwětiti, ſlawiti.

Gedächtniß-, pamětnj, památný, Gedächtnißmünze, pamětnj penjz; Gedächtnißtag, památka.

Gedankenleer, adj. bez myſſljnek, bez myſſlenj.

Gedankenlos, adj. bez myſſlenj.

Gedärm, n. ſtřewa.

Gedeck, n. krytba, kryt, ſtřecha. 2) Die Tafel beſtand aus 12 Gedecken, bylo proſtřeno pro 12 oſob.

Gedeihen, v. n. irr. ich gedieh, bin gediehen, ſwědčiti; das Eſſen gedeihet ihm, gjdlo mu ſwědčj, ſlaužj, gde mu k duhu. 2) fig. poweſti ſe, dařiti ſe, podařiti ſe; der Flachs iſt vortreflich gediehen, len ſe welmi dobře powedl. 3) es gedeihet ihm zur Ehre, ſlaužj mu to ke cti; es iſt ihm übel gediehen, zle toho zažil, zle pochodil.

Gedeihen, n. proſpěch, dařenj, zrůſt, znik.

Gedeihlich, adj. podárný, proſpěſſný.

Gedenken, v. a. irr. myſliti, cogitare; meines Gedenken, podlé mého zdánj. 2) wzpomenauti, zpomjnati; du ſollſt an mich gedenken, zpomeneš na mne. 3) pamatowati; eines im Gebethe gedenken, na modlitbách pamatowati na někoho. Bey Menſchen Gedenken, za lidſké paměti.

Gedenkmann, m. pamětnjk.

Gedicht, n. ſmyſſljnka, figmentum. 2) báſeň, ol. ſkládánj, poema; dim. das Gedichtchen, báſnička.

Gediegen, adj. ryzý; gediegenes Gold, ryzý zlato, aurum obryzum; gediegenes Silber, ſamoroſtlé, ſamo čiſté ſtřjbro.

Gedinge, n. ſmlauwa, vmluwa, ſgednánj, aukol.

b Gedoppelt, adj. dwogitý, dwognáſobný, adv. dwognáſobně.

Gedränge, n. tlačenice, tjſeň, mačkanice, sl. tiſk, ſtiſk.

Gedritt, adj. trogitý, Eine gedritte Zahl, trogka; der gedritte Schein, třjhranjk.

Geduld, f. trpěliwoſt, ſtrpenj, patientia.

Gedulden, ſich, v. rec. poſtrpěti, poſhowěti, ſtrpenj mjti.

Geduldig, adj. trpěliwý, ſnáſſeliwý, patiens. adv. —wě.

Geeignet, adj. odhodlaný, způſobný.

Gefahr, f. nebezpečenſtwj, periculum.

Gefährde, f. leſt; ohne Gefährde, bezelſti, bezelſtně.

Gefährden, v. a. w nebezpečenſtwj vwrcy, vweſti.

Gefahre, n. gezděnj.

Gefährlich, adj. nebezpečný; adv. —ně.

Gefährlichkeit, f. nebezpečnoſt.

Gefährt, n. fůra, wůz. 2) ſtopa.

Gefährte, m. průwodce, průwodčj. 2) towaryš, comes; die —inn, průwodčj.

Gefälle, n. des Waſſers, sběh, ſpád, nápad.

Gefälle, pl. důchody, platy, poplatky.

Gefallen, v. n. ljbiti ſe, zaljbiti ſe, sl. páčiti ſe, placere; ich laſſe mir alles gefallen, gá gſem ſe wſſjm ſpokogen.

Gefallen, m. ljboſt, obljbenj, zaljbenj, libitus; thue mir das zu Gefallen, včiň mi to k wůli, k ljboſti; mir zu Gefallen, mag er noch lange leben, pro mne ſy buď žiw geſſtě dlauho; ich habe keinen Gefallen daran, nemám w tom žádného zaljbenj; einem einen Gefallen erweiſen, někomu (něco) wděk včiniti.

Gefällig, adj. vctiwý, aučinný, ochotný. adv. —ě; wenn es ihnen gefällig iſt, ljbjli ſe gim.

Gefälligkeit, f. ochotnoſt, ljboſt, ſlužba; eine Gefälligkeit erweiſen, wděk včiniti.

Gefangen, adj. gatý, zagatý, ein Gefangener, wězeň, sl. rab, captivus; Jemanden gefangen nehmen, někoho gjti, zagmauti; ſich gefangen geben, wzdáti ſe.

Gefangennehmung, f. zágem, zagjmánj, chycenj, getj, zagetj, sl. rabſtwj.

Gefangenſchaft, f. zagetj, captivitas.

Gefangenwärter, m. ſtrážce wězňůw.

Gefänglich, adv. gefänglich einziehen, do wězenj, do wazby dáti, vwrcy.

Gefängniß, n. wězenj, wazba, žalář, sl. rabowna, temnice, carcer.

Gefäß, n. nádoba, ol. oſudj, orudj, vas; dim. nádobka. 2) eines Degens, gilce, rukowět.

Gefecht, n. potýkánj, půtka, bog.

Gefege, n. čiſſtěnj, hlazenj.

Gefiedel, n. ſſkřipánj na hauſle.

Gefieder, n. peřj, pennæ, plumæ; dim. peřjčko; eines Pfeils, nálep. 2) ptactwo, hawět, ſ. Geflügel.

Gefilde, n. pole, plaň, planina.

Geflatter, n. třepetánj křjdly, proletowánj.

Geflecht, n. pletiwo, pletenina.

Geflicke, n. oprawowánj, plácanina, sl. látánj.

Gefliſſen, adj. pilný, ſnažný. adv. —ně.

Gefliſſenheit, f. pilnoſt, pjle, ſnažnoſt.

Gefliſſentlich, adj. ſchwálný, zaumyſlný. adv. naſchwál, ſchwálně.

Gefliſter, n. ſſept, ſſeptot, ſſeptánj.

Gefluche, n. klenj, prokljnánj, hřeſſenj.

Gefluder, n. ſplaw, ſ. Fluder.

Geflügel, n. drůbeř, hawěť, sl. hyd; mor. pernactwo.

Geflügelhändler, m. kroſnář, drůbeřnjk; sl. hydár.

Geflügelt, ſ. Flügeln.

Gefolge, n. komonſtwo, družina, comitatus.

Gefrage, n. ptanice, wěčné ptánj.

Gefräß, n. žrádlo, žranj. 2) tlama.

Gefräßig, adj. lakotný, hltawý, obežerný, žrawý, vorax. sl. pažrawý. adv. —ě.

Gefräßigkeit, f. lakotnoſt, hltawoſt, obžernoſt, obežraloſt, žrawoſt, voracitas; sl. pažrawoſt.

Gefreſſe, n. žranice.

Gefreund, m. přátelſký; die Gefreundinn, přátelſká.

b Gefrieren, v. n. mrznauti, zmrznauti, gelaſcere, ſ. Frieren.

Gefrornes, n. zmrzlina, zmrzlé, ledowé?

Gefüge, n. ſlug, ſloženj.

Gefügig, Gefüge, adj. ohebný, hebký.

Gefühl, n. cyt, čitedlnoſt, cýtěnj, ſenſus; tknutj, tactus.

Gefühllos, adj. nečitedlný, adv. —ně.

Gefühlloſigkeit, f. nečitedlnoſt; mrtwoſt.

Gefühlvoll, adj. plný čitedlnoſti, cytliwý, cytedlný, ſenſibilis.

Gegen, præp. k, verſus, ad; der Wind wendet ſich gegen Morgen, wjtr ſe obracý k wýchodu; Liebe gegen Jemanden haben, láſku mjti k někomu; gegen Abend, k wečerau. 2) proti, contra; gegen den Wind, proti wětru. 3) za, pro; gegen baare Bezahlung, za hotowé penjze; Waare gegen Waare, zbožj za zbožj. 4) naproti; er wohnt gegenüber, naproti zůſtáwá, bydlj. 5) pro; eine Arzney gegen das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 6) Laß dich nichts gegen ihn merken, nedey mu nic na ſobě znáti; er rühmte ſich gegen ihn, daß —, chlubil ſe mu, že —; ich wette hundert gegen Eines, ſto wſadjm na gednu; ſich gegen Jemand wehren, brániti ſe někomu; er iſt gegen dreyßig Jahr alt, geſt okolo třidcýti let ſtár; gegen den Frühling, z gara, na garo.

Gegen-, protiwný, odporný, adverſus, contrarius; die Gegenparthey, odporná ſtrana; Gegenpapſt, neprawý, neřádný papež. 2) odměnný, obapolný, mutuus; ſpolečný, communis; Gegenliebe, odměnná, obapolná láſka. 3) giný, ginačegſſj, alius; Gegenbericht, giná, ginačegſſj zpráwa; Gegenſonne, giné, poſtrannj ſlunce.

Gegenbeleidigung, f. pomſta.

Gegenbild, n. přjklad.

Gegend, f. ſtrana, končina, okolj, plaga; am Meere, pomořj; die jenſeits des Meers liegt, zámořj.

Gegendienſt, m. odſlauženj, odměnná ſlužba.

Gegenforderung, f. pohledáwánj druhé ſtrany.

Gegenfüßler, pl. protinozý lidé; protinožcy?

Gegengeſchenk, n. dar za dar.

Gegengift, n. lékařſtwj proti gedu.

Gegenhändler, m. kontralor.

Gegenhall, m. ohlas.

Gegenpart, m. odpornjk, odpůrce, ol. ſaupeř, adverſarius.

Gegenpartey, f. odporná ſtrana.

Gegenrede, f. odmluwa.

Gegenſchein, m. odražený bleſk. 2) proti ſobě patřenj, oppoſitio.

Gegenſeitig, adj. oboſtranný, obapolný, odměnný, adv. odměnně, zaſe.

Gegenſtand, m. předmět, předwržek, objectum.

Gegenſtück, n. druh giného.

Gegentheil, n. odporná wěc; das Gegentheil behaupten, přjti ſe, na odpor mluwiti; im Gegentheile, naproti tomu.

Gegentheils, adv. naproti tomu.

Gegenvermächtniß, n. obwěněnj, antipherna.

Gegenwart, f. přjtomnoſt, præſentia.

Gegenwärtig, adj. přjtomný; nyněgſſj; die gegenwärtige Zeit, nyněgſſj čas, wěk. adv. přjtomně; nynj.

Gegenwehr, f. obrana, odpjránj; ſich zur Gegenwehr ſtellen, na odpor ſe ſtawěti, odpjrati.

Gegenwurf, ſ. Gegenſtand. 2) námitka, ſ. Einwurf.

Gegner, m. odpornjk, protiwnjk, odpůrce; die —inn, protiwnice.

Gehaben, v. rec. obs. mjti ſe; Gehabt euch wohl! měgte ſe dobře.

Gehacke, n. ſekanice, ſekánj.

Gehäge, n. hágemſtwj. 2) ohrada.

Gehalt, m. obſaženj. 2) plat, ſalare, ſtipendium. 3) der Münzen, cena, zrno.

Gehänge, n. eines Berges, aupad, ſtráň; im Bergbaue, lig, ligowitoſt hory.

Geharniſcht, adj. w brněnj oděný; ein geharniſchter Mann, oděnec, armatus vir.

Gehäſſig, adj. nenáwiſtný, nenáwiſtiwý; einem gahäſſig ſeyn, newražiti na někoho. b 2) protiwný, omrzelý; ſich gehäſſig machen, w nenáwiſt ſe přiweſti; eine gehäſſige Sache, mrzutá wěc.

Gehäſſigkeit, f. nenáwiſtiwoſt.

Gehau, n. meyť, meyto, paſeka; ein junges Gehau, mláz.

Gehäuſe, n. hranička, kapſyčka.

Geheim, adj. tagný, tegný, pokautný, tagemný, ſecretus; adv. tagně, podtagj, kradmo; mor. potutmu; in geheim, w tagnoſti, tagně.

Geheimniß, n. tagemſtwj, tagná wěc, tagnoſt, myſterium.

Geheimſchreiber, m. tagemnjk, ſecretarius.

Geheiß, n. rozkaz, poručenj, juſſum.

Gehenk, n. khynk, pás.

Geheul, n. des Menſchen, kwjlenj, vpěnj, ejulatus; des Wolfes, wytj, ululatus.

Gehirn, n. mozek, mor. mozk, cerebrum; das Gehirnlein, dim. mozeček.

Gehöne, n. auſměſſky, auſſklebky, poſmjwánj, poſměch.

Gehölz, n. les, leſyna.

Gehör, n. ſluch, mor. ſlech, auditus; ſcharfes Gehör, tenký ſluch. 2) ſlyſſenj, etwas aus dem Gehör haben, něco wěděti, mjti z powěſti. 3) fig. einem Gehör geben, někoho ſlyſſeti, wyſlyſſeti; zum Gehör gelaſſen werden, k wyſlyſſenj, k ſlyſſenj připuſſtěnu býti. 4) die Ohren, ſluchy.

Gehorchen, v. n. poſlauchati, vpoſlechnauti, poſlechnauti, obedire.

Gehören, v. n. patřiti, náležeti, přináležeti, pertinere. 2) potřebj býti; dazu gehört Geld; k tomu geſt zapotřebj peněz. 3) rec. imperſ. wie es ſich gehört und gebührt, gak ſluſſj a patřj.

Gehörig, adj. patřjcý, náležegjcý, pertinens. 2) ſluſſný, hodný, conveniens; zur gehörigen Zeit, w hodný, ſluſſný čas. adv. ſluſſně, hodně, náležitě.

Gehörlos, adj. hluchý, bez ſluchu, ſurdus.

Gehörloſigkeit, f. hluchota.

Gehörn, n. rohy, parohy, cornua.

Gehorſam, adj. poſluſſný, obediens. adv. —ně.

Gehorſam, m. poſluſſnoſt, poſluſſenſtwj, obedientia; Gehorſam leiſten, poſlauchati, poſluſſenſtwj zachowati.

Gehorſamen, v. n. poſlauchati, obedire.

Gehre, f. woſſtina.

Gehren, m. kljn.

Gehrhobel, m. ſwlakownjk.

Gehrmaß, n. mjra k rámcům.

b Gehülfe, m. pomocnjk, ſpomocnjk, nápomocnjk, adjutor; im Bräuhauſe, pomahač; die —inn, pomocnice, ſpomocnice, pomahačka.

Gejauchze, n. weyſkánj.

Geifer, m. ſlina, ſlintawoſt, mor. grýnta ġrynta.

Geiferbart, m. das Geifermaul, ſlintač, ſlinták, ſliwoň.

Geiferig, adj. ſlintawý, vſliněný, adv. —ně.

Geifern, v. n. ſlintati; von Kindern, cyntati.

Geifertuch, n. Geifertüchlein, ſlintáček.

Geige, f. hauſle, pl. fides; dim. hauſličky.

Geigen, v. a. hauſti, na hauſle hráti.

Geigenbogen, m. ſmyčec, ſſmytec, sl. ſlák.

Geigenmacher, m. hauſlář, hauſljř.

Geigenſteg, Geigenſattel, m. kobylka.

Geiger, m. hauſlař, hudec, fidicen; ein Dorfgeiger, hauſlička.

Geil, adj. přjliš tučný. 2) bugný, luxurians; geiler Boden, bugná půda. 3) chlipný, ſmilný, ol. wilný, ſalax.

Geile, f. nároky, maudj, warlata, pl. teſticuli; bey den Thieren, gádro; 2) bugnoſt. 3) hnůg.

Geilen, v. a. obs. wykleſtiti, caſtrare. 2) žadoniti.

Geilheit, f. bugnoſt, luxuria. 2) chlipnoſt, wilnoſt, laſcivia.

Geiß, Geiße, f. koza, capra; dim. kozka, kozyčka, capella.

Geiß-, kozý, caprinus; der Geißbart, kozý brádka, Tragopogon, L. Geißbohne, kozý bobek; Geißraute, kozý rauta, galega, L.

Geißblatt, n. kozý liſt. 2) růže z Gerycha, leſnj lilium, Lonicera caprifolium, L.

Geißbock, m. kozel, caper.

Geißel, m. záſtawnjk, záſtawná oſoba, obſes.

Geißel, f. bič, praſkač, dudky; sl. ſſwihák, flagellum; dim. bičjk.

Geißelbruder, Geißler, m. mrſkáč, flagellans.

Geißeln, v. a. bičowati, mrſkati, flagellare. Die Geißelung, bičowánj, mrſkánj.

Geißfuß, m. kozljk.

Geißhirt, m. kozák.

Geißklee, m. kozý getel, mljčnjk, cytiſus, L.

Geißmelker, m. kozodog, caprimulgus, L.

Geißſtall, m. kozynec, chljw na kozy.

Geißvogel, m ſ. Gießer.

Geiſt, m. duch, ſpiritus. 2) žiwotnj mocy, ſýly. 3) ljh; Seifengeiſt, meydlowý ljh. 4) der Kern, gádro. 5) Geiſt, rozum, wtip, duch; ol. vm. Ein Mann von vielem Geiſte, muž welikého ducha, rozumu. 6) der böſe Geiſt, zleyduch, raráſſek. 7) die Geiſter der Verſtorbenen, duſſe zemřelých; er hat den Geiſt aufgegeben, wypuſtil duſſi. 8) ſtraſſidlo, obluda, ſpectrum.

Geiſterlehre, f. včenj o duchu.

Geiſterbeſchwörer, m. zaklinač duchů.

Geiſtig, adj. duchownj, netěleſný, ſpiritualis. 2) wtipný, rozumný.

Geiſtlich, adj. duchownj, ecclesiaſticus, ſacer; der geiſtliche Stand, duchownj ſtaw, ſtatus eccleſiaſticus; das geiſtliche Recht, cýrkewnj práwo, jus canonicum; adv. —ně. Ein Geiſtlicher, duchownj, clericus.

Geiſtlichkeit, f. duchowenſtwo, clerus, ol. žákowſtwo.

Geiſtlos, adj. ducha prázdný, adv. bez ducha, bez wtipu.

Geiſtreich, geiſtvoll, adj. ducha plný, oſtrowtipný, rozumný, důmyſlný. 2) geiſtreicher Wein, ſylné, prudké wjno.

Geitz, m. lakomoſt, lakomſtwj, avaritia.

Geitzen, 1. v. n. lakoměti, ſkrbiti ſobě, dychtěti, taužiti po něčem. 2. v. a. zuſammen geitzen, ſháněti.

Geitzhals, m. lakomec, vulgo hamonič, haužwička, avarus; fœm. lakomkyně, lakomice.

Geitzig, adj. lakomý, avarus; geitzig ſeyn, hamoniti, lakoměti. 2) geitzig nach Ehre, cti žádoſtiwý, honoris appetens. adv. lakomě.

Gekläffe, n. ſſtěkot, haffánj.

Geklapper, n. klapot, klapánj.

Geklatſche, Geklatſch, n. pleſkot, pleſkánj; tleſkánj rukama; mit der Peitſche, praſkot. 2) klewety, klepánj.

Geklingel, n. cynkánj, klinkánj, klinkot.

b Geklirre, n. břinkot.

Gekrache, n. třeſkot; hřmot.

Gekrätz, n. oſſkrabky, odſtružky.

Gekräuſch, n. ſſkřipánj, ſſkřehot.

Gekritzel, n. ſſkrabánj, ſſkrabanina.

Gekröſe, n. okružj. 2) um den Hals, okružj, ol. ožidlj.

Gelach, n. kal, ſ. Lache.

Gelache, n. chechtánj, řehty.

Gelächter, n. ſmjch, mor. ſſtjřenj; ein Gelächter erheben, dáti ſe do ſmjchu. 2) poſměch; ſich zum Gelächter machen, poſměch z ſebe vdělati.

Gelag, n. ſnůſſka, dobrá wůle, cech, řad; 2) fig. ins Gelag hinein reden, lecos tlachati, mluwiti, co ſlina na gazyk přineſe.

Gelahrtheit, f. včenoſt, eruditio. ſ. Gelehrſamkeit.

Geländer, n. zábradlj; in Weinbergen, wodry, pl.

Gelangen, v. n. dogjti, přigjti, doſtati ſe, pervenire. 2) doſáhnauti, dogjti, obdržeti; zu ſeinem Ziele gelangen, cýle ſwého dogjti; zur Reife gelangen, vzráti.

Gelärm, n. powyk, pokřik, hluk.

Gelaß, n. proſtranſtwj, přjležitoſt, pohodlj. 2) Nachlaß, pozůſtaloſt.

Gelaſſen, adj. mjrný, tichý, trpěliwý. adv. mjrně, tiſſe.

Gelaſſenheit, f. mjrnoſt, tichoſt. 2) trpěliwoſt.

Gelaufe, n. běhánj, běhanice, ſhon.

Geläufig, adj. čerſtwý, hbitý, běžný, ſnadný, lehký; geläufige Hand, čerſtwá ruka; geläufige Zunge, obratný gazyk.

Geläufigkeit, f. čerſtwoſt, hbitoſt, obratnoſt.

Geläut, n. zwoněnj. 2) zwony.

Gelb, adj. žlutý, flavus; gelb werden, žlutnauti, žlautnauti, ſežlautnauti, flavescere; gelb machen, žlutiti, ožlutiti; das Gelbe vom Eye, žlautek; die gelbe Rübe, mrkew; gelbe Beſchaffenheit, žlutoſt; gelbe Bohne, žlutáček. adv. žlutě.

Gelbammer, f. ſtrnad.

Gelbbein, n. der Gelbfuß, žlutonožka?

Gelben, v. a. žlutiti, ožlutiti.

Gelbgießer, m. moſaznjk.

Gelbgrün, adj. z žluta zelený.

Gelbhaarig, adj. žlutowlaſý.

Gelbkopf, m. žlutohláwek? Paſſer bengalensis. Klein.

Gelblich, adj. nažlautlý, zažlautlý, přjžlautlý, požlautlý, nážlutý, žlutawý.

Gelbroth, adj. plawý, eine gelbrothe Kuh, plawka.

Gelbſchnabel, m. žlutonoſka? Ispida roſtro luteo, Klein. 2) piſkle, mladý pták, pipio. 3) fig. holobrádek.

Gelbſteiß, m. žlutořitek? Luscinia uropygio luteo, Klein.

Gelbſucht, f. žlautenice, žlautenka, icterus.

Gelbſüchtig, adj. na žlautenicy ſtonjcý.

Geld, n. penjze, pl. pecunia; ein Stück, penjz; hartes Geld, ſſjroké penjze; klein Geld, drobné penjze; baares, hotowé; etwas zu Gelde machen, něco zpeněžiti.

Geld-, peněžitý; Geldſtrafe, peněžitá pokuta; Geldhülfe, peněžitá pomoc. 2) mit præp. o, na; Geldnoth, nauze o penjze; Geldſchuld, dluh na penězých; Geldſack, pytljk, měſſec na penjze.

Geldbegierde, f. žádoſt peněz.

Geldgierig, adj. peněz žádoſtiwý.

Geldgürtel, m. opaſek.

Geldſtock, m. ſlaup (na penjze).

Geldwechsler, m. penězoměnec, nummularius.

Gelegen, adj. ležjcý; gegen Morgen gelegen, ležjcý na wýchod. 2) fig. přjhodný, přiležitý; gelegene Zeit, přjhodný čas. Es iſt mir nicht gelegen, nenj mi whod. 3) Es iſt mir viel daran gelegen, mnoho mi na tom záležj.

Gelegenheit, f. přiležitoſt, occaſio. 2) přjhodnoſt, opportunitas.

Gelegenheitsmacher, m. ruffián, kupljř; die —inn, ruffiánka, kupljřka.

Gelegentlich, adj. přiležitý, přjhodný; adv. přjhodně, při přiležitoſti.

Gelehrig, adj. včeliwý, gemný, docilis. adv. včeliwě, gemně.

b Gelehrigkeit, f. včeliwoſt, gemnoſt.

Gelehrſamkeit, f. včenoſt, vměloſt, doctrina.

Gelehrt, adj. včený, vmělý, doctus, eruditus; adv. včeně, vměle.

Geleiſe, n. koleg, kolege, orbita; Schlittengeleiſe, draha. fig. Etwas wieder ins rechte Geleiſe bringen, něco opět w pořádek vweſti.

Geleit, n. průwod, ġleyt, comitatus; einem das Geleit geben, někoho wyprowázeti; frey ſicher Geleit, bezpečný průwod, ġleyt, ſalvus conductus.

Geleiten, v. a. prowoditi, prowázeti, comitari; ġleitowati, deducere; der Geleiter, průwodce; Gott ſey dein Geleiter, prowoď tě Pán Bůh. Die Geleitung, prowázenj.

Geleitsbrief, m. liſt průwodnj.

Geleitsmann, m. průwodce, průwodčj.

Gelenk, adj. ohebný, obratný, mor. ohybký.

Gelenk, n. klaub, članek, das Gelenkchen, Gelenklein, klaubek, članeček, artus; přjhbj, mor. přehyb.

Gelenkſam, adj. obratný, hbitý.

Gelenkſamkeit, f. obratnoſt, hbitoſt.

Gelichter, n. Er iſt auch ſeines Gelichters, ge také z toho plotu kůl, geſt gednoſtegné powahy.

Geliefern, v. n. sſedati ſe, sſednauti ſe, coagulari; gelieferte Milch, sſedlé mljko.

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.

Gelindigkeit, f. hladkoſt, měkoſt; lahodnoſt; powlownoſt; mjrnoſt.

Gelingen, v. n. irr., ich gelang, bin gelungen, dařiti ſe, zdařiti, zweſti ſe, podařiti ſe, poſſtěſtiti ſe, ſuccedere.

Geloben, v. a. ſljbiti, zaſljbiti, ſlibem ſe zawázati, ſpondere, vovere; das gelobte Land, zaſljbená země.

Gelobung, f. přjpowěd, přiſljbenj, zaſljbenj.

Gelöbniß, n. ſlib, ſ. Gelübd Gelübde.

Gelock, n. wábenj, lauzenj. 2) wolawý pták.

Gelos, n. trus, ſ. Loſung.

Gelt, interj. wiď, ſ. Gelten.

Gelt, adj. galowý, ſterilis; eine gelte Kuh, galowice, galůwka.

Gelte, f. djžka, sl. ġelatka.

Gelten, v. n. irr. du gilſt, iſt galt, gegolten, platiti, ſtáti, cenu mjti, valere; was gilt das Getreide, zač platj obilj; die Waare gilt ihr Geld, zbožj mnoho platj. 2) Was gilts er wird nicht kommen? oč, že nepřigde? was gilt die Wette? oč ſe wſadjme? gelt! wiď! wiďte! 3) fig. das gilt mir gleich, to ge mně wſſe gedno, wſſe ſtegné; das laſſe ich gelten, to platj, to připauſſtjm; er gilt viel am Hofe, mnoho platj v dwora; es gilt deinen Kopf, o twau hlawu běžj; es gilt dir dein Leben, to tě žiwot ſtane. Wem gilt das? koho ſe to týká?

Geltvieh, n. galowý dobytek.

Gelübde, n. ſlib, votum.

Gelüch, n. nákel, temeniſſtě.

Geluſt, m. pl. Gelüſte, žádoſti.

Gelüſten, v. n. bažiti po něčem, požádati, zachtjti ſe, appetere, deſiderare; es gelüſtet mich darnach, chce ſe mi toho.

Gelzen, v. a. miſſkowati; eine Gelze, miſſka, nunwice, řezaná ſwině, ſ. Borg.

Gemach, adj. powlowný, adv. powlowně, poznenáhla, pomalu, polehku, zticha.

Gemach, n. pl. Gemächer, pokog; ol. komňata; das heimliche Gemach, záchod.

Gemach, n. dělánj, ſſpátné djlo, ſ. Gemächt.

Gemächlich, adj. wolný, pohodlný; ein gemächlicher Menſch, člowěk pohodlný, adv. wolně, zticha, pomalu.

Gemächlichkeit, f. pohodlnoſt, wolnoſt, zwůle.

b Gemächt, n. plácanina, ſſpátné djlo, ſtwůra. 2) přirozenj, maudj, ſſaurek.

Gemächtbruch, m. keyla, průtrž, ramex.

Gemahl, m. manžel, muž, maritus. Die —inn, manželka, uxor.

Gemählde, n. malowánj, malowaný obraz.

Gemäß, n. mjra, ſ. Maaß.

Gemäß, adj. trefný, ſrownáwagjcý ſe, adv. podlé, dlé; das iſt der Wahrheit gemäß, to ſe s prawdau ſrownáwá; dem Befehle gemäß, podlé nařjzenj.

Gemäßheit, f. in Gemäßheit des Befehls, wedlé, podlé nařjzenj.

Gemein, adj. obyčegný, wſſednj, conſuetus; gemeine Waare, obyčegné zbožj. 2) proſtý, ſproſtý, ſproſtný, vulgaris, obecný, poſpolný, communis, ein gemeiner Soldat, ſproſtý wogák; ein gemeiner Menſch, ſproſták; das gemeine Beſte; obecné lepſſj; etwas gemein werden, owſſedněti; ſich gemein machen, stowaryſſiti ſe přjliš s někým. 3) obecnj, publicus, adv. obecně, ſproſtě; insgemein, wůbec, obyčegně; poſpolu.

Gemein-, obecnj; Gemein-Aelteſter, obecnj ſtarſſj; Gemeinſchreiber, obecnj pjſař; Gemeinſtier, obecnj beyk.

Gemeinanger, m. občina, občizna, drahy.

Gemeinde, Gemeine, f. obec, communitas. 2) oſada, parochia, 3) cýrkew, eccleſia, die chriſtliche Gemeinde, křeſtianſká cýrkew, ſpolečnoſt. 4) obecnjk, publicum.

Gemeiner, Gemeinder, m. obecnj.

Gemeinheit, f. obecnice, publicum.

Gemeinhirt, m. paſtucha, ſlauha.

Gemeiniglich, adv. obyčegně.

Gemeinnützig, adj. wůbec vžitečný; adv. k obecnjmu vžitku.

Gemeinſam, adj. poſpolitý, ſ. Gemein, und Gemeinſchaftlich.

Gemeinſchaft, f. ſpolek, ſpolky, obecnoſt, obecenſtwj, ſpolečnoſt, ſpolečenſtwj, poſpolnoſt, communio, ſocietas. Die Gemeinſchaft des Leibes und Blutes Chriſti, zdjlnoſt těla a krwe Kryſtowy; die Gemeinſchaft der Heiligen, obcowánj ſwátých ſwatých.

Gemeintrift, f. wýhon.

Gemeinwirthshaus, n. obecnice, obecná hoſpoda.

Gemenge, Gemengſel, n. ſmjſſenj, ſměſyce, ſměſka; michanice, mjſſenina.

Gemerk, n. znamenj. 2) bey den Jägern, barwa.

Gemiſch, n. mjſſenina, ſmjſſenice, michanina, hatlanina.

Gemſe, f. kamſyk, kamzyk, rupicapra, Klein. die Gemsziege, das Gemsthier, kamzyce?

Gemſenfell, n. kamzykowá kůže.

Gemüll, n. rum, sſutina, ſſtěrek, ſſtěrk.

Gemurmel, n. hluk, hučenj; des Waſſers, hrčenj, mor. ġlġotánj.

Gemüſe, n. wařenj; grünes, zelené wěcy.

Gemüth, n. myſl, animus, mens; einem etwas zu Gemüthe führen, něco na myſl někomu přiwoditi. 2) ſrdce, guten Gemüths, dobrého ſrdce; ſich etwas zu Gemüthe ziehen, něco ſobě k ſrdcy bráti, hrýzti ſe.

Gemüthlich, adj. wolný; es iſt mir ſo gemüthlich, geſt mi tak wolno.

Gemüthsart, f. powaha myſli.

Gemüthsbewegung, f. hnutj myſli.

Gemüthskrank, adj. zaſteſklý.

Gemüthskrankheit, f. teſknoſt, teſkliwoſt, těžkoſt myſli.

Gemüthsruhe, f. ſpokogenoſt myſli.

Gen, præp. gen Himmel, k nebeſům, ſ. Gegen.

Genähe, n. ſſitj.

Genäſche, n. mlſánj. ſ. Näſcherey.

Genäſchig, ſ. Näſchig.

Genau, adj. těſný; genaue (enge) Schuhe, těſné, auzké ſtřewjce. 2) fig. auzký; genaue Freunde, auzcý, dobřj přátelé. 3) zauplný, dokonalý; genaue Nachricht, zauplná, dokonalá zpráwa; genaue Unterſuchung, bedliwé, pilné wyhledáwánj; genaue Rechenſchaft geben; přjſný počet wydati; genaues Gewiſſen, aubtlé ſwědomj; der genaueſte Preis, poſlednj cena; mit genauer Noth, ſtěžkem, ſotwa, s welikau tjžj. 4) ſkrowný; ein genaues Maß, ſkrowná mjra; er iſt ſehr genau, geſt přjliš ſkrowný, ſkrbný. adv. těſně, tuze, auplně, na wlas; ſkrowně, ſkaupě; das Kleid liegt genau an, oděw dobře přilehá; er weiß alles genau, wſſecko wj na wlas, důkladně.

Genauigkeit, f. auplnoſt, dokonaloſt, bedliwoſt, ſkrownoſt.

Genehm, adv. etwas genehm halten, něco za dobré, za ſluſſné vznati, přiwoliti, ſchwáliti.

Genehmhaltung, f. přiwolenj, za dobré vznánj, ſchwálenj.

Genehmigen, v. a. ſ. Genehm halten.

Genehmigung, ſ. Genehmhaltung.

Geneigt, adj. nakloněný, nahnutý, ſ. Neigen, nachýlený, inclinatus. 2) fig. náklonný, náchylný; přjchylný, přjzniwý, propenſus, proclivis, adv. —ně, —wě.

Geneigtheit, f. náchylnoſt, náklonnoſt, přjchylnoſt, propenſio.

General, m. generál, die —inn, generálka.

General-, generálnj, obecnj, neywyšſſj; Generalfeldmarſchall, neywyšſſj marſſálek.

Generalat, n. generálſtwj.

Generalität, f. generálſtwo, generálowé.

Geneſen, v. n. irr. — ich genas, bin geneſen, ozdrawěti, pozdrawiti ſe, zhogiti ſe, podrahniti ſe, okřáti, convaleſcere; von einer Krankheit geneſen, z nemocy powſtati.

Geneſung, f. ozdrawenj, vzdrawenj ſe, nawrácenj ke zdrawj.

Genick, n. waz, teyl, mor. tylo, foſſa; das Genick brechen, waz zlomiti; ſich im Fallen das Genick abſtoßen, padna krk ſrazyti. 2) ſſjge, cervix.

Genickfänger, m. zaraz, zaraž.

Genicke, n. keywánj, pokynowánj, ſ. Nicken.

Genie, n. důwtip. 2) weliký duch, důwtipná hlawa, ſchopnoſt.

Genießbar, adj. požjwatedlný, k požjwánj.

Genießen, v. a. irr. ich genoß, genoſſen, požiti, požjwati, vžiti, vžjwati, frui; die Ruhe genießen, pokoge požjwati; du haſt das erſt künftig zu genießen, teprw budaucně toho vžigeš; Unterricht genießen, wycwičenu, wyvčenu býti; das heil. Abendmahl genießen, wečeři Páně přigjmati; ich habe heute noch nichts genoſſen, dnes geſſtě ſem ničehož negedl; einem etwas für genoſſen hingehen; laſſen, někomu něco prominauti. Die Genießung, vžjwánj, požjwánj, ſ. Genuß.

Geniſt, n. drobná ſláma, mrwa.

Geniſte, f. ganowec, ganofjt, geniſta, Lin.

Genoß, m. aučaſtnjk, ſpolečnjk, towaryš, conſors; die —inn, aučaſtnice, ſpolečnice, towaryſſka.

Genoſſenſchaft, f. ſpolečnoſt, towaryšſtwo.

Genug, adv. doſti, doſt, ſat, ſatis; einem genug thun, zadoſt včiniti někomu.

Genüge, f. hognoſt, doſtatek; zur Genüge haben, do wůle mjti, do ſyta ſe nagjſti, mor. do boha mjti; zur Genüge thun, zadoſt včiniti.

Genügen, n. zadoſtvčiněnj; das thut mir noch kein Genügen, na tom nemám doſti, to mi nenj doſtatečné, na tom nepřeſtáwám.

Genügen, v. n. doſti býti, ſtačiti, ſich genügen laſſen, doſti mjti, přeſtati na něčem; daran genüget ihm noch nicht, na tom geſſtě nemá doſti.

Genüglich, adj. doſtatečný. 2) zwolný, pohodlný, adv. —ně.

Genugſam, adj. doſtatečný, adv. —ně.

Genügſam, adj. na ſwém přeſtáwagjcý, ſpokogený, mjrný.

Genugſamkeit, f. doſtatečnoſt, ſufficientia.

Genügſamkeit, f. přeſtáwánj na ſwém, mjrnoſt, ſpokogenoſt.

Genugthuung, f. doſtičiněnj, doſtivčiněnj, zadoſtvčiněnj, ſatisfactio.

Genuß, m. požjwánj, uſus fructus. 2) požitek, vžitek.

b Geograph, m. zeměpiſec? země wypiſowatel.

Geographie, f. wypſánj země.

Geometer, m. zeměměřič.

Georgenkraut, n. kozljk, ſ. Baldrian.

Gepäck, n. zawazedla, ſwázaná břemena, pakáž.

Geplapper, n. tlachánj, tlampánj, klaboſenj.

Geplärr, n. bečenj, ſſklebenj.

Geplatze, n. bauchánj, pukánj, třeſkot.

Geplauder, n. žwachtánj.

Gepolter, n. bauchánj, třjſkánj, burácenj.

Gepräge, n. ráz. 2) fig. znamenj.

Geprahle, n. honoſenj, chlauba, chlubenj, ſ. Prahlen.

Gepränge, n. nádhernoſt, ſláwa, ſkwoſtnoſt.

Gepraſſel, n. praſkot, praſkánj, třeſkot, třeſk.

Gequake, n. wřeſk, křehotánj.

Gerade, f. přjmoſt, rownoſt.

Gerade, adj. přjmý, vpřjmý, rowný, rectus; einen geraden Leib haben, rowné tělo mjti; geraden Weges gehen, přjmau ceſtau gjti; gerade machen, rownati, zpřjmiti. 2) fig. gerade oder ungerade ſpielen, hráti na lichſudu, lichati; gerade oder ungerade, ſuda neb licha, ſuda neb lich, ſudem čili lichau, sl. ſudoli či licho; eine gerade Zahl, ſuda, rowný počet, sl. ſudý počet; eine ungerade Zahl, lichý počet. adv. přjmo, vpřjmo, zpřjma, rowně, zrowna; gerade zu, zrowna. 2) 3) práwě; er kommt gerade recht, práwě gde whod.

Geradheit, f. vpřjmnoſt, prawoſt.

Geraſſel, n. rachocenj, hřmot, chřeſt, crepitus.

Geräth, n. nádobj, nářadj, náčinj, utenſilia. 2) das Hausgeräthe, ſwrſſky, nábytek, ſupellex.

Gerathewohl, n. zdařbůh, etwas aufs Gerathewohl thun, něco na zdařboh činit, na zdařenau.

Geräthſchaft, f. nádobj, nářadj.

Geraum, adj. proſtranný, wolný, ſpatioſus; die geraume See, ſſiroké moře, adv. —ně. 2) fig. dáwnj, dáwný; vor geraumen Jahren, před mnoha lety; ich habe ihn in geraumer Zeit nicht geſehen, giž dáwno ſem ho newiděl.

Geräumig, adj. proſtranný, adv. —ně.

Geräumigkeit, f. proſtrannoſt, proſtranſtwj, wolnoſt.

Geräumte, n. klučenina, kopanina. 2) ein Durchhieb, průſek.

Geraupert, adj. rauſný.

Geräuſch, n. chřeſt, ſſuſt, rachocenj, chramoſſtěnj, strepitus; ein Geräuſch machen, chramoſtiti ſe, ſſromotiti ſe, chřeſtěti, ſſuſtěti; das Geräuſch des Windes, hučenj; des Laubes, ſſuſtěnj; des Meeres, ſſum, gekot, zwuk; der Welt, hluk.

Geräuſch, n. oſrdj.

Gerben, ſ. Gärben.

Gerecht, adj. ſprawedliwý, prawý, juſtus. 2) das Kleid iſt mir gerecht, ten kabát ge na mne dobře vſſitý; in alle Sattel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi, adv. —wě.

Gerechtigkeit, f. ſprawedlnoſt, ſprawedliwoſt, juſtitia. 2) fig. práwo, judicium.

Gerechtſame, f. práwo, ſprawedlnoſt.

Gerede, n. řeči, pl. rozpráwka, ſermo.

Gereichen, v. n. ſlaužiti, býti; es gereicht ihm zur Ehre, ſlaužj, geſt mu ke cti; b zum Schaden, ge mu to na ſſkodu.

Gereiß, n. dračka, dranice, táhanice.

Gereuen, v. n. želeti, pykati, poenitere; es wird dich gereuen, budeš toho pykati; es gereuet mich, geſt mi žel, litugi toho.

Gereuth, n. reyt; gitrnj pole, klučenina, ſ. Geräumte.

Gerfalk, m. bělozor, falco rapax, Klein.

Gergel, m. zeyk, crena.

Gergeln, v. a. wtjrati, zeyk dělati.

Gerhab, m. poručnjk, ſ. Vormund.

Gericht, n. gjdlo, krmě, cibus; dim. Gerichtchen, gidýlko, krmička. 2) pletka, oko, laqueus.

Gericht, n. ſaud, judicium, das jüngſte Gericht, poſlednj ſaud. 2) práwo; vor Gericht erſcheinen, ku práwu ſe doſtawit. 3) ſaudnice, conclave judiciale.

Gerichtbarkeit, ſ. Gerichtsbarkeit.

Gerichtlich, adj. práwnj; gerichtliche Klage, práwnj žaloba; gerichtlicher Ausſpruch,práwnj nález. adv. práwně.

Gerichts-, práwnj, judicialis; Gerichtsbothe, práwnj poſel. 2) ſaudnj, ſaudný; Gerichtsſtube, ſaudnj ſwětnice; Gerichtsplatz, ſaudné mjſto.

Gerichtsbarkeit, f. práwo, moc práwa.

Gerichtsbothe, m. poſlanec.

Gerichtsdiener, m. Gerichtsknecht, pochop, holomek, poſlanec.

Gerichtsfrohn, m. poſlanec, biřic, lictor.

Gerichtshandel, m. pře, ſaud, práwnj rozepře, lis.

Gerichtshaus, n. ſaudnice, ol. rychta.

Gerichtsknecht, m. holomek, pochop.

Gerichtsplatz, m. die Gerichtsſtätte, ſaudné mjſto. 2) poprawiſſtě, poprawné mjſto.

Gerichtsſchöppe, m. konſſel.

Gerichtsſchreiber, m. krewnj pjſař.

Gerichtsſtube, f. ſaudnice.

Gerichtsſtab, m. práwo.

Gerichtstag, m. den ſaudů.

Gerichtsverwalter, m. práwnj, prawomocnjk, ol. poprawce, juſtitiarius.

Gerichtsverwaltung, f. prawomocnoſt, ol. poprawa.

Geringe, adj. malý, maličký; der Geringſte, neymenſſj; geringer werden, menſſiti ſe, tratiti ſe, zmenſſeti. 2) lehký; um ein Loth zu geringe, o lot lehčj. 3) ſkrowný; geringes Vermögen, ſkrowné gměnj. 4) chatrný, ſproſtný, ſſpatný; von geringem Herkommen, chatrného rodu; ein geringer Menſch, nepatrný člowěk. 6) 5) im geringſten nicht, nikoliwěk; er bildet ſich nichts geringes ein, nemálo o ſobě myſlj; ohne im Geringſten an ihn zu denken, ani na něho nepomyſljc; nicht das Geringſte, ani chljpě, ani za mák, ani coby do oka padlo; geringe ſchätzen, málo ſobě wážiti.

Geringhaltig, adj. málo w ſobě držjcý, lehký.

Geringfügig, adj. ſproſtný, chatrný, adv. —ně.

Geringfügigkeit, f. chatrnoſt, ſproſtnoſt.

Geringſchätzig, adj. malowážný, malowážjcý, newſſjmagjcý. 2) malé wážnoſti, malowážený, vilis.

Geringſchätzigkeit, Geringſchätzung, f. malowážnoſt, newſſjmawoſt.

Gerinne, n. wantroky; das wüſte Gerinne, galowá ſtoka.

Gerinnen, v. n. sſedati ſe, sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari; geronnene Milch, sſedlé, ſražené mljko; geronnenes Blut, ſtydlá krew.

Gerippe, n. koſti, pl. žebra, pl. 2) fig. ein bloßes Gerippe, holá koſt a kůže.

Germ, m. kwaſnice, droždj, faex. ſ. Hefen.

Gern, adv. rád, ráda, rádo; comp. lieber, raděgi, radſſj; ſuperl. am liebſten, neyraděgi, neyradſſj; libenter; ich will gern ſehen, rád vwidjm; gar zu gern, přerád; ſehr gern, mjle rád; nicht gar gern, nehrubě rád; nicht gern, nerad, nerád.

Geröhricht, Geröhre, n. třtj, třtinowiſſtě, třtinowina.

Gerſte, f. gečmen, hordeum; sl. gačmen, garec; dim. gečmýnek; die zweizeilige Gerſte, gečmen polſký, dwauřadý, hordeum diſtichum, L.; die vierzeilige, ctyřřadý čtyřřadý, hordeum vulgare L.

b Gerſten-, gečný, sl. gačmený, garcowý, hordeaceus; Gerſtenſtroh, gečná ſláma; Gerſtenbrod, gečný chléb.

Gerſtenacker, m. gečniſſtě, gečmeniſſtě.

Gerſtenbauer, m. gečmýnkář.

Gerſtenkorn, n. gečné zrno.

Gerſtenkuchen, m. podpopelnj chléb, gečný koláč.

Gerſtenmutter, f. ſnět w gečmeně.

Gerſtenſchleim, m. poljwka z gečných krup.

Gerſtenwurm, m. ſſtjr, ſ. Erdgrille.

Gerte, f. prut, pružina, metla, virga; dim. das Gertchen, Gertlein, prautek, pružinka.

Gertenkraut, n. ferule, ferula communis L. 2) Gertwurz, brotan, božj dřewce.

Geruch, m. čich, (čuch), olfactus. 2) wůně, odor. 3) ein widriger Geruch, puch, páchnutj; von Mäuſen, myſſina; von Katzen, kočičina; von Hunden, pſyna; @ von Menſchen, člowěčina.

Geruchlos, adj. & adv. bez čichu; geruchloſe Blumen, newonné kwjtj.

Gerücht, n. powěſt, sl. ſlych, fama, fig. dobré neb zlé gméno; in ein böſes Gerücht bringen, rozkřičeti, rozneſti, roznáſſeti, diffamare.

Geruhen, v. n. ráčiti, dignari.

Geruhig, adj. pokogný, tichý. adv. —ně, tjſſe.

Geruhſam, adj. ſ. Geruhig; Geruhſame Nacht, dobrau noc.

Gerülle, n. měl, f. drobty, pl.

Gerumpel, n. haraburdj; harampátj.

Gerüſt, n. leſſenj, pegma, ſuggeſtum. 2) an der Senſe, ſtrog, hrabice. 3) in der Scheuer, patro, dyge, pl.

Geſäme, n. ſemena, pl.

Geſammt, adj. weſſkeren, weſſken, wſſecken, celý; mit geſammter Macht, wſſj mocý, ſylau; adv. alle insgeſammt, wſſickni docela, dokonce, weſměs.

Geſandte, m. wyſlanec, poſel, legatus; die Geſandte, wyſlankyně; die Geſandtinn, wyſlancowá, poſlowá.

Geſandſchaft, f. wyſlanſtwj, poſelſtwj.

Geſang, m. zpěw, cantus.

Geſangvogel, m. Sangvogel, zpěwawý pták.

Geſäß, n. zadek, řit, nates. 2) ſedadlo.

Geſäßbein, n. řitnj koſt, os ischium.

Geſaufe, n. chlaſtánj, chlaſtanice.

Geſäuf, n. brynda, břjžďala.

Geſauſe, n. hučenj.

Geſäuſel, n. fičenj, ol. ſſuměnj; des Baches, hrčenj.

Geſchäft, n. zanepráždněnj, zaměſtknánj; djlo, ol. poſel, gednánj, řjzenj. 2) kſſaft.

Geſchäftig, adj. pracowitý, ein geſchäftiges Leben, pracowitý žiwot. 2) ochotný, potočitý, oſſmrdawý; geſchäftig thun, otáčeti ſe, oſſmrdati ſe; eine geſchäftige Martha, ſtaroſtliwá Marta.

Geſchäftigkeit, f. pracowitoſt. 2) ochotnoſt, potočitoſt, oſſmrdawoſt, ſtaroſtliwoſt.

Geſchäftträger, m. gednatel.

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.

Geſcheid, adj. rozſſafný, rozumný. 2) chytrý, adv. —ně. 2) chytře.

Geſcheide, n. bey den Jägern, ſtřewa, pl.

Geſcheidheit, f. rozſſafnoſt, rozumnoſt. 2) chytroſt.

Geſchenk, n. dar, pocta, donum; zum Geſchenke geben, darem, ctj a darem dáti; mit einem Hauſe ein Geſchenk machen, dům darem dáti, darowati. 2) wzátky, pl.

Geſchichte, f. přiběh, přiběhowé. 2) hyſtorye, hiſtoria. 3) Geſchichtbuch, letopis, annales.

b Geſchichtkunde, f. hyſtoryctwj, hyſtorycké vměnj.

Geſchichtskundige, der, zběhlý w hyſtoryi.

Geſchichtſchreiber, m. hyſtoryk, ſpiſowatel přjběhu, kronykář, letopiſnjk?

Geſchick, n. způſobnoſt, způſob, ſluſſnoſt; es hat kein Geſchick, nenj způſob, nenj wěc ſluſſná; ein Menſch, der weder Geſchick, noch Gelenk hat, člowěk nezpůſobný, nemotorný, nemotora. 2) oſud, fatum; ein Geſchick Gottes, božj dopuſſtěnj.

Geſchicke, n. poſylánj, poſylka.

Geſchicklichkeit, f. způſobnoſt, ſchopnoſt, způſobiloſt, habilitas.

Geſchickt, adj. ſchopný, způſobný, způſobilý, zběhlý, habilis; er iſt in Sprachen geſchickt, geſt zběhlý w řečech; er iſt zu dieſer Arbeit nicht geſchickt, k té prácy ſe nehodj; ein geſchickter Redner, vmělý, wýborný řečnjk; adv. způſobně, ſchopně.

Geſchirr, n. nádoba, vas; coll. nádobj, náčinj. 2) nádobj, nářadj, inſtrumenta; Ackergeſchirr, nářadj polnj. 3) an den Pferden, ſtrog, ſtrůg, kſſjry, pl. pochwy, chámy, ladrowánj. 4) in der Mühle, nábog, náwog.

Geſchirren, v. a. ſtrogiti, kſſirowati.

Geſchirrkammer, f. kſſirowna.

Geſchlacht, adj. ſſwárný, ſſwihlý, wýtečný. 2) měký, křehký.

Geſchlampe, f. wlečenj, cauránj, cauranice.

Geſchlank, adj. čjplý, ſſtjplý, ſſtjhlý, autlý, ſſwihlý, mor. wyſſwihlý.

Geſchlankheit, Geſchlankigkeit, f. čjploſt, ſſtjhloſt, autloſt.

Geſchlecht, n. pokolenj, rodina, genus. 2) rod, plémě, ſtirps; von vornehmen Geſchlechte, wzácného rodu. 3) pohlawj, ſexus, genus; das männliche Geſchlecht, mužſké pohlawj; das weibliche (ſchöne) Geſchlecht, ženſké (bjlé) pohlawj.

Geſchlechtsfolge, f. poſlaupnoſt rodu.

Geſchlechtsnamen, m. přjgmj, přjgměnj.

Geſchlechtsregiſter, n. kniha neb wypſánj rodu, rodopis?

Geſchleif, n. daupě, liſſčj djra.

Geſchlinge, n. oſrdj, okružj.

Geſchmack, m. chuť, ſſmak, pochotnoſt, ſapor; den Geſchmack verlieren, ſtratiti chuť, wygjti z chuti; es hat nicht ein Bischen Geſchmack, nemá to ani chautky. 2) chuť, okus, okuſſenj, guſtus. 3) fig. zaljbenj, chuť, libido; Geſchmack am göttlichen Worte, zaljbenj na ſlowu božjm.

Geſchmacklos, adj. bez chuti, nechutný.

Geſchmackloſigkeit, f. nechuť.

Geſchmeide, n. ſſperky, ozdoby, okraſy.

Geſchmeidehändler, m. ſſmeydýř.

Geſchmeidig, adj. měký; geſchmeidiges Eiſen, měké železo. 2) fig. ohebný, mrſſtný, hebký; geſchmeidige Ruthe, ohebný, mrſſtný prut. 3) zkrotlý, zkrocený; geſchmeidig werden, zkrotnauti.

Geſchmeidigkeit, f. měkoſt; ohebnoſt; krotkoſt.

Geſchmeiß, n. trus, ſtruſky, howna, neřád. 2) fig. hmyz, žjžaly, inſecta. 3) holota, luza, chámowina, chamradina.

Geſchmiere, n. mazánj, mazanice. 2) ſſkrtánj, ſſkrabanina.

Geſchmuck, m. ſſperky, ſ. Schmuck.

Geſchnatter, n. ſſtěbetánj.

Geſchneide, n. pletky, pl.

Geſchöpf, n. twor, ſtwořenj, ſtwůra, creatura; dim. das Geſchöpfchen, ſtwořenjčko, twůrek.

Geſchoß, n. ſtřela, ſſjp, jaculum. 2) ſtřelba. 3) fig. am Gebäude, ponebj, poſchodj.

Geſchräge, n. ohrada.

Geſchreibe, n. pſanj, pſanice.

Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.

b Geſchröt, n. ſſaurek, scrotum.

Geſchütte, n. rum, sſutina.

Geſchütz, n. děla, pl. ſtřelba, ol. puſſka, tormenta.

Geſchützkunſt, f. ſtřelectwj.

Geſchwader, n. hauf, ol. pluk. 2) loďſtwo.

Geſchwär, n. nežit, wřed, ſ. Geſchwür.

Geſchwätz, n. daremné tlachánj, žwánj, bleptánj, darmotlachy.

Geſchwätzig, adj. žwawý, ſſtěbetný, žwachtawý, tlachawý, ſſpitawý, garrulus.

Geſchwätzigkeit, f. žwawoſt, mnohomluwnoſt, ſſtěbetawoſt, ſſpitawoſt, garrulitas.

Geſchweigen, v. n. ſ. Schweigen. Ich geſchweige der andern Dinge; der andern Dinge zu geſchweigen, abych giných wěcý mlčenjm pominul; mlče, nemluwě o giných wěcech; ich habe ihn nicht geſehen, geſchweige geſprochen, ani ſem ho newiděl, nercyli s njm mluwil; tjm méně s nim mluwil.

Geſchwellen, v. n. otěkati, ſ. Schwellen.

Geſchwinde, adj. čerſtwý, ſpěſſný, poſpěſſný, hbitý, rychlý, celer, velox. 2) fig. kwapný, náhlý; ein geſchwinder Tod, náhlá ſmrt. adv. čerſtwě, ſpěſſně, rychle, honem, ſkokem, záhy, chutně, pádem. 2) kwapně, náhle.

Geſchwindigkeit, f. čerſtwoſt, ſpěſſnoſt, rychloſt, hbitoſt, velocitas, celeritas.

Geſchwiſter, pl. von Brüdern, bratřj; von Schweſtern, ſeſtry.

Geſchwiſterkind, n. von Brüdern, bratranec, patruelis, von Schweſtern, ſeſtřenec, foem. ſeſtřenice, consobrinus, amitinus; von Bruder und Schweſter, ſtregčenec. Ander-Geſchwiſterkind, bratráně, ſeſtřjně.

Geſchworne, der, přjſežný, sl. boženjk.

Geſchwulſt, f. otok, oteklina; opuchlina, zpuchlina, tumor; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok oplaſkuge.

Geſechſt, adj. z ſſeſtidjlů; der geſechſte Schein, ſſeſtihranjk, ſextilis.

Geſell, m. towaryš, ol. druh, ſtaupenec, ſocius; die —inn, towaryſſka, družice, družka. 2) Ein fauler Geſell, lenoch.

Geſellen, 1. v. a. přitowaryſſiti. 2. v. rec. ſich zu einem geſellen, připogiti ſe, přiwinauti ſe, družiti ſe, přitowaryſſiti ſe k někomu, stowaryſſiti ſe s někým; gleich und gleich geſellt ſich gern, doba k době, rownj k ſobě; wrána wedlé wrány ſedá, druh druha hledá.

Geſellig, adj. towaryšſký, družebný, ſociabilis, adv. po towaryšſku.

Geſelligkeit, f. towaryšſtwj, towaryſſenj, ſocialitas. 2) obcowánj.

Geſellſchaft, f. towaryšſtwo, obcowánj, towaryšſtwj, ſpolečnoſt; ſpolek, družebnoſt, ſocietas; er iſt gern in Geſellſchaft, geſt rád mezy lidmi; wollen ſie uns Geſellſchaft leiſten, ljbili ſe wám gjti s námi.

Geſellſchafter, m. towaryš, druh, ſpolečnjk; die —inn, ſpolečnice, družka.

Geſellſchaftlich, adj. ſpolečný, towaryšſký adv. —ně, poſpolu.

Geſenke, n. ſ. Senker.

Geſetz, n. zákon, práwo, vſtanowenj, lex; Geſetze geben, zákony wydati.

Geſetz-, zákonnj, Geſetzbuch, zákonnj knjha, Geſetztafeln, dſky zákonnj; deſatero.

Geſetzgeber, m. zákona wydawatel, legislator.

Geſetzgebung, f. zákona dánj, wydánj.

Geſetzlich, adj. zákonný, legalis, adv. —ně.

Geſetzlichkeit, f. zákonnoſt, legalitas.

Geſetzlos, adj. bezzákonný, adv. bez zákona, bez práwa.

Geſetzmäßig, adj. řádný, podlé zákona, práwa, legitimus, adv. —ně.

Geſetzmäßigkeit, f. řádnoſt.

Geſicht, n. zrak, viſus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; ein kurzes Geſicht haben, mjti krátký zrak. 2) oči, aus dem Gebſichte gehen, s očj gjti; zu Geſichte bekommen, ſpatřiti, shljdnauti; ins Geſicht ſagen, do očj řjcy; ſich aus dem Geſichte verlieren, zmizeti s očj. 3) obljčeg, twář, facies, dim. das Geſichtchen, Geſichtlein (Geſichtel), twářička, twářka; einem ein freundliches Geſicht machen, přjgemně pohleděti, hleděti na někoho; ich kenne ihn vom Geſichte, od widěnj, z pohledu ho znám. 4) fig. Geſichter machen, dwořiti ſe; ſaure Geſichter machen, zakrněle hleděti, ſſkarediti ſe; Geſichter ſchneiden, oſſkljbati ſe, ſſkaredě hleděti. 5) das Geſichte, widěnj, vkaz, visum.

Geſichtsbildung, f. twář, twářnoſt.

Geſichsfarbe Geſichtsfarbe, f. pleť.

Geſichtskreis, m. okolek, obezřenj, obhled? horizon.

Geſichtspunkt, m. zřecý puňtjk.

Geſichtszug, m. tah w obljčegi.

Geſims, n. řjmſa, podwlaky, gſyms, sl. páſek, cymatium. 2) krancle, police, krancljk, coronis.

Geſimshobel, m. karnjſek.

Geſinde, n. čeleď, čeládka, chaſa.

Geſinde-, čelednj, pro čeládku.

Geſindel, n. cháſka, holota, luza, (hlůza), zběř, chamradina.

Geſindeſtube, f. čelednjk, rateyna.

Geſinnen, v. n. geſonnen ſeyn, hodlati, mjniti; ſind ſie noch geſonnen zu verreiſen, hodlagjliž geſſtě odgeti? 2) geſinnet ſeyn; freundſchaftlich gegen Jemanden geſinnet ſeyn, dobře s někým myſliti, mjniti; kaiſerlich geſinnet ſeyn, s cýſařſkými držeti, gleich geſinnt ſeyn, gedné myſli býti, ſtegně ſmeyſſleti; böſe geſinnet, zlowolný, malevolus.

Geſinnung, f. ſmeyſſlenj; mjněnj. 2) üble, böſe Geſinnung, zlowolnoſt, malevolentia.

Geſittet, adj. mrawný, moratus, adv. —ně.

Geſpan, m. druh, ſodalis. 2) in Ungarn, ſtoličný pán.

Geſpann, n. ſpřež, ſpřeženj, potah.

Geſpannſchaft, f. in Ungarn, ſtolice, comitatus.

Geſperre, n. zawjránj; am Buche, zápony. 2) ein großes Maulgeſperre machen, hubu gak wrata otewřjti.

Geſpiele, m. druh, drauže, ſodalis; die —inn, družka, družice, coll. družina.

Geſpinnſt, n. přediwo, přádlo.

Geſpons, m. ženich; die Geſpons, newěſta, choť.

Geſpött, n. poſměch, weyſměſſky, auſměſſky; ein Geſpött mit etwas treiben, poſmjſſky mjti, poſmjſſky ſtrogiti ſobě z něčeho; zum Geſpötte dienen, k poſměchu býti.

Geſpräch, n. rozmlauwánj, promlauwánj, rozpráwka, rozpráwenj, colloquium; ein lautes Geſpräch, howor, howořenj; er iſt das Geſpräch der ganzen Stadt, celé měſto o něm mluwj.

Geſprächig, adj. mluwný, vmluwný, howorný, affabilis. adv. —ně.

Geſprächigkeit, f. vmluwnoſt, howornoſt.

Geſprenkelt, adj. peřeſtý, ſtrakatý.

Geſpritze, n. ſtřjkanice, ſtřjkánj.

Geſtade, n. břeh, littus.

Geſtalt, f. způſob, způſoba, ſpecies. 2) poſtawa, ſtatura; eine unterſetzte Geſtalt, poſtawa ſložitá, zawalitá; die Geſtalt des Geſichtes, twářnoſt, ſličnoſt. 3) fig. gleicher Geſtalt, ſtegným, podobným způſobem. 4) im Traume, vkaz, podoba, ol. přelud.

Geſtaltet, geſtalt, part. bey ſo geſtalten Dingen, při takowých wěcech; ein wohlgeſtalter Menſch, člowěk ſličný, oſobný, sl. dřičný.

Geſtändig, adv. geſtändig ſeyn, přiznati ſe k něčemu, ſtáti w něčem.

Geſtändniß, n. přiznánj, wyznánj.

Geſtank, m. ſmrad, puch, fœtor; unter der Achſel, prk, mor. prčina; einen Geſtank von ſich geben, ſmrděti, páchnauti; Geſtank machen, ſmraditi.

Geſtatten, v. a. powoliti, připuſtiti, permittere; ſich keine Ruhe geſtatten, nedati ſobě pokoge, odpočinutj.

b Geſtattung, f. powolenj, připuſſtěnj.

Geſtäude, n. křowj, křj.

Geſteck, n. pár nožů, ſ. Beſteck.

Geſtehen, 1. v. n. sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari. 2. v. rec. traufati ſobě. 3. v. a. přiznati ſe, wyznati, fateri. 2) připuſtiti. 3) dowoliti, admittere.

Geſtein, n. kamenj.

Geſtell, n. podſtawek, podkladek, basis. 2) des Tiſches, ſpodek, nohy, pl. 3) eines Pferdes, kantárek. 4) der Hürden im Bräuhauſe, walach. 5) des Weberſtuhls, ſtatiwo. 6) an der Mauer, police. 7) zu einer Glocke, leſſenj.

Geſtern, adv. wčera, heri; ſeit geſtern, von geſtern her, od wčeregſſka; geſtern Abends, wčera v wečjr, pod wečer.

Geſtick, n. wyſſjwánj, krumpowánj. 2) krumplowané wěcy.

Geſtirn, n. hwězda, ſtella. 2) coll. hwězdy. 3) hwězdnatoſt, zhwězděnj, conſtellatio.

Geſtirnt, adj. hwězdnatý, hwězdný, ſtellatus.

Geſtöber, n. chumelice, chumelenina, metelice, práſſenice.

Geſtotter, n. zagjkánj, koktánj.

Geſträuch, n. křowj, chraſtj, křowina, chraſtina, prutina.

Geſtreng, adj. přjſný, ſeverus, ſ. Streng. 2) ſtatečný; geſtrenger Herr, vrozený pán; euer Geſtrenge, waſſnoſt pane.

Geſtrig, adj. wčeregſſj, heſternus; der geſtrige Tag, wčeregſſj den, wčeregſſek.

Geſtrick, n. ſſtrykowánj, wázanj, pletenj.

Geſtröhde, n. ſláma k podeſtlánj, ſtlanj.

Geſtrüppe, n. roždj, růždj, roſſtj, chraſtj, chamradj.

Geſtübe, n. prach, maur.

Geſtühl, n. ſtolice.

Geſtütt, n. kobylj pole, kobylna?

Geſuch, n. požádánj, žádoſt, prosba.

Geſuche, n. hledanice, hledánj.

Geſumſe, n. hučenj; wučenj, bžučenj, bžunčenj, mor. ſſuměnj.

Geſundbad, m. teplice, thermæ.

Geſundbrunnen, m. dobrá woda, hogitedlná woda.

Geſundheit, f. zdrawj, ſanitas; eines Geſundheit trinken, za něčj zdrawj pjti. 2) Eines Ortes, zdrawoſt, zdrawota.

Getäfel, n. taflowánj.

Getön, n. zwučenj, zněnj.

Getöſe, n. powyk, hřmot; der Wagen, chřeſt, chřapánj, chřapot.

Getrampel, n. dupánj, cupanice.

Getränk, n. nápog, pitj, potus.

Getrauen, v. rec. ſich, traufati ſobě, důwěřiti ſe, mor. dowjřeti, fidere.

Getreide, n. obilj, frumentum, fruges, dim. obiljčko.

Getreide-, obilný, frumentarius; Getreidemarkt, obilný trh.

Getreideboden, m. obilnice, ſeypka, žitnice.

Getreidehändler, m. obilnjk, obilář, prodawač obilj.

Getreu, adj, wěrný, fidelis. adv. —ně.

Getreulich, adv. bezelſtně, vpřjmně, wěrně.

Getriebe, n. pohybowacý kolo.

Getroſt, adj. bezpečný; adv. bezpečně, ſměle; ſey getroſt, nebog ſe.

Getröſten, v. rec. ſich, nadjti ſe, daufati, naděgj ſe kogiti, těſſiti ſe, certa ſperare.

Getümmel, n. hřmot, der Pferde, duſot. 2) fig. das Getümmel der Welt, hluk ſwěta.

Gevatter, m. kmotr, ol. kmoch, mor. kmocháček, compater; die —inn, kmotra, ol. kmochna, mor. kmotřenka, kmotřinka; Gevatter ſtehen, kmotrowſtwjm ſtáti, kmotrem býti.

Gevatter-, kmotrowſký; Gevatterbrief, kmotrowſký liſt.

Gevattersmann, m. kmotr.

Gevattersleute, pl. kmotřj.

Gevatterſchaft, f. kmotrowſtwj.

Geviert, adj. na čtwero rozdělený; čtwerhraný; die gevierte Zahl, čtwerka, čtyrka, quaternio; der gevierte Schein, čtwerhranjk.

b Gevierte, das, čtwerhranoſt, čtwerhranjk, čtwerovhelnjk.

Gevögel, n. ptactwo.

Gewächs, n. zroſtlina, bylina, planta; dim. das Gewächschen, zroſtlinka, bylinka. 2) zrůſt, ſ. Wuchs. 3) am Leibe, wyroſtlina.

Gewächserde, f. prſť.

Gewäff, n. die Waffen, pazaury pl; der Wildſchweine, kly, teſáky.

Gewahr, adv. gewahr werden, shljdnauti, ſpatřiti, pozorowati, vzřjti, znamenati, animadvertere.

Gewähr, f. giſtota, pogiſſtěnj; in den Rechten, ſpráwa, evictio; die Gewähr leiſten, ſpráwau ſe zawázati.

Gewähren, v. a. ſljbiti, přiſljbiti, ſpondere. 2) za něco ſtáti; einem ſeinen Schaden gewähren, někomu za ſſkodu ſtáti. 3) eine Bitte gewähren, wyſlyſſeti, wyplniti prosbu; nicht gewähren, oſlyſſeti. 4) dopřjti, popřjti, dáti; Gott gewährt uns alles Gute, Bůh nám popřjwá wſſeho dobrého. 5) půſobiti; welch ein Vergnügen gewähren dieſe Sachen! gaké potěſſenj půſobugj tyto wěcy!

Gewährleiſtung, f. vgiſſtěnj, ſpráwa, zawázanj ſe ſpráwau.

Gewährmann, Gewährsmann, m. ſpráwce, ſaukup.

Gewahrſame, f. bezpečné mjſto; ochrana; wězenj; in ſeine Gewahrſame nehmen, pod ſwau ochranu wzýti.

Gewährung, f. wyſlyſſenj. 2) dopřánj. 3) půſobenj.

Gewalt, f. moc, vis; mocnoſt, poteſtas; unter ſeine Gewalt bringen, pod ſwau moc, mocnoſt připrawiti. 2) fig. moc, náſylj, violentia; Gewalt brauchen, mocý a náſyljm ſahnauti; Gewalt anthun, náſylj včiniti; ſich ſelbſt Gewalt anthun, zabiti ſe; ſich Gewalt anthun, přemáhati ſe; mit Gewalt, kwaltem. 3) aus aller Gewalt lachen, wſſj mocý ſe ſmáti. 4) in ſeiner Gewalt haben, wládnauti něčjm.

Gewaltig, adj. mocný, ſylný. 2) hrozný, náramný; ein gewaltiger Menſch, náramně weliký člowěk.

Gewaltſam, adj. mocný, náſylný; adv. —ně.

Gewaltthätig, adj. náſylný, violentus; gewaltthätiger Menſch, náſylnjk; adv. —ně.

Gewaltthätigkeit, f. náſylj, violentia.

Gewand, n. oděw, raucho, ſſatſtwo, mor. oblek, ſſatina, veſtimentum.

Gewandſchneider, m. krageč ſuken.

Gewandt, adj. obratný. ſ. Gewendig.

Gewandtheit, f. obratnoſt. ſ. Gewendigkeit.

Gewarten, v. n. očekáwati, expectare.

Gewärtig, adv. einer Sache gewärtig ſeyn, očekáwati něco; nadjti ſe; ich war mir eines ſo angenehmen Beſuches nicht gewärtig, nenadál ſem ſe tak přjgemného nawſſtjwenj.

Gewäſch, n. daremné žwánj, žwanice, tlachánj, tlamy žwamy. 2) im Bräuhauſe, kaly, pl.

Gewäſſer, n. woda, wody.

Gewebe, n. tkánj, ſetkánj. 2) fig. der Bienen, pláſt. 3) pletenina, pletiwo, tkanina?

Gewehr, n. braň, zbraň, zbrog, ol. orudj, arma; zum Gewehr greifen, zbrani ſe chopiti. 2) ručnice, flinta, @ ſclopetum.

Geweih, n. gelenj rohy, parohy, pl. koruna.

Gewende, n. auwrať, ſauwrať, verſura. 2) hony, (hona) pl., jugerum.

Gewendig, adj. obratný, mrſſtný, agilis.

Gewendigkeit, f. obratnoſt, mrſſtnoſt, agilitas.

Gewerbe, n. obchod, žiwnoſt, dim. žiwnůſtka, quæſtus, commercium; Gewerbe treiben, obchoditi, obchod wéſti.

Gewerf, n. kly, ſ. Gewäff.

Gewerk, n. cech, pořádek, řemeſlo.

Gewerke, m. kwerk.

Gewerkſchaft, f. kwerkowé, pl., cech kwerků.

Gewicht, n. wáha, tjž, pondus; Gewicht haben, wážiti, pendere. 2) fig. wážnoſt, důležitoſt, důklad; eine Sache von großem Gewichte, wěc wyſoce wážná; einer b Sache Gewicht geben, něčemu dodati důkladu. 3) záwažj, ſpauſſť, pondus; dim. das Gewichtchen, Gewichtlein, záwažjčko.

Gewichtig, adj. wážný, ſ. Wichtig.

Gewimmel, n. hmyzenj, hemženj, hrnutj.

Gewimmer, n. kňauránj, knjkánj, kňukánj.

Gewinde, n. winutj, točenj. 2) winty, pl.

Gewinn, m. zyſk, weydělek, lucrum; kleiner Gewinn, zyſček, zýſſtěk, weyděleček. 2) wyhrané, mor. wýhranek.

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.

Gewinner, m. wyhrawač; die Gewinnerinn, wyhrawačka.

Gewinnſucht, f. zyſſtnoſt, zyſku žádoſt, žádoſtiwoſt.

Gewinnſüchtig, adj. zyſku žádoſtiwý; ein Gewinnſüchtiger, wydřiduch, wydřiduſſka.

Gewinſel, n. kwjlenj, kňauránj.

Gewinſt, m. zyſk, weydělek. 2) wyhra, wyhrané; wyhrané penjze, mor. wýhranek.

Gewirk, n. tkánj na ſtáwku; tkaná wěc. 2) Bienengewirk, poſtawa wčel.

Gewiß, adj. giſtý, giſtotný, certus; gewiſſes Einkommen haben, giſté mjti důchody, přjgmy; das iſt gewiſſe Wahrheit, to geſt prawdiwá prawda; einer Sache gewiß ſeyn, vbezpečenu býti o něčem. 2) gakýſy, gakýs, quidam; ein gewiſſer Damon, gakýſy Damon; zu gewiſſer Zeit, kdyſy, kdys, quondam; es gibt gewiſſe Leute, gſau někteřj lidé. adv. giſtě, giſtotně, dogiſta, dozagiſta, zagiſté, wlaſtně; er kommt gewiß, dozagiſta přigde; er hat es ihm gewiß geſagt, wlaſtně mu to řekl; etwas für gewiß behaupten, něco za prawdu twrditi, giſtiti.

Gewiſſen, n. ſwědomj, conſcientia.

Gewiſſenhaft, Gewiſſenhaftig, adj. ſwědomitý, conſcientioſus; adv. —tě.

Gewiſſenhaftigkeit, f. ſwědomitoſt.

Gewiſſenlos, adj. neſwědomitý.

Gewiſſenloſigkeit, f. neſwědomitoſt.

Gewiſſensbiß, m. hryzenj ſwědomj.

Gewiſſensſcrupel, m. pochybnoſt, náhnětek ſwědomj.

Gewißheit, f. giſtota, certitudo.

Gewißlich, adv. giſtotně.

Gewitter, n. powětřj, bauřka, bauře, tempeſtas; das Gewitter ſchlägt ein, hrom bige; das Gewitter gehet vorbey, bauřka ſe přehánj.

Gewitterwolke, f. bauřliwý oblak, mračna, pl. bauřliwé mračno.

Gewogen, adj. náchylný, přjzniwý, laſkawý, miloſtiwý, dobrotiwý. adv. —ně, wě.

Gewogenheit, f. náchylnoſt; miloſt, přjzniwoſt, dobrotiwoſt.

Gewohnen, v. n. zwykati, zwyknauti, přiwykati, nawykati, obwykati, aſvescere. Ich bin es (deſſen) nicht gewohnt, negſem tomu zwyklý, nawyklý.

Gewöhnen, v. a. včiti, zwykati, nawykati; ſich an etwas gewöhnen, něčemu zwykati; ein Kind von der Bruſt, odſtawibti, ſ. Entwöhnen. Die Gewöhnung, zwyknutj, nawyknutj, přiwyknutj.

Gewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, nawykloſt, přiwykloſt, conſuetudo; zur Gewohnheit werden, w zwyk, w obyčeg přigjti, zobyčegiti ſe.

Gewöhnlich, adj. obyčegný. adv. obyčegně.

Gewölbe, n. klenutj, ſklep, fornix. 2) krám; dim. klenutjčko, ſkljpek, krámek.

Gewölk, n. oblaky pl. (oblaka), mračna.

Gewölkig, adj. zamračený, poſſmaurný.

Gewühl, n. rytj. 2) fig. hmyzenj, hemženj, chumelenj.

Gewürm, n. čerwi pl., chrobactwo, žeměplazowé zeměplazowé.

Gewürz, n. kořenj, kořánj, kořeny pl., radices. 2) kořenj krámſké, wonné, aroma.

Gewürzbüchſe, f. kořenka, kořjnka.

Gewürzhaft, adj. kořenný, wonný gako kořenj.

Gewürzhändler, Gewürzkrämer, m. kořenář; die —inn, kořenářka.

Gewürznägelein, n. Gewürznelke, f. hřebjček, sl. kljnček, caryophyllus, Lin.

Geyer, m. káně, ſup, Vultur Klein. 2) Was Geyer haben ſie? kýho čerta máte?

Geyeradler, m. mrſſák, ſ. Aasgeyer.

Gezänk, n. ſwáda, ſwár, wáda, hádka; mor. ſſkorpenj, hamar; ein Gezänze Gezänke anfangen, ſwádu ſtropiti.

Gezanke, n. haſſteřenj, waděnj.

Gezelt, n. ſtan, tentorium; dim. ſtánek; die Gezelte aufſchlagen, ſtany rozbiti.

Gezerre, n. tahanice, tahánj.

Gezeug, n. nádobj, náſtroge, pl.

Geziemen, v. n. ſluſſeti, přjſluſſeti, patřiti, decere; geziemend, ſluſſný.

Geziere, n. vpeypánj.

Gezimmer, n. raubenj, ſ. Zimmerwerk.

Gezücht, n. plemeno, plémě.

Gezwitſcher, n. ſſwiřinkánj, ſſweholenj.

Gicht, f. pakoſtnice, dna, klaubnj nemoc, sl. klaubawka, arthritis. 2) ol. der Schlagfluß, mrtwice, paralysis.

Gicht-, dnawý; Gichtfieber, dnawá zymnice; Gichtkraut, dnawá, mrtwičná bylina.

Gichtiſch, adj. dnawý, arthriticus.

Gichtroſe, f. piwoňka, paeonia, Lin.

Gichtrübe, f. poſed, Bryonia. ſ. Zaunrübe.

Gichtwurz, f. třewdawa, dictamnus, Lin.