předchozí Deutsch-böhmisches Wörterbuch následující

221 G.

Gabe, f. daň, tributum, sl. dáwka. 2) dar, donum, dos; dim. dárek. 3) dawek? doſis.

Gabel, f. widle, pl. furca; die Ofengabel, widlice, die Eßgabel, widličky; ſ. auch Heugabel, Streugabel, u. ſ. w. 2) an der Vogelſtange, kotrč; zum Stützen, ſoſſka, ames; an den Weinreben, ručička, capreolus.

Gabeldeichſel, f. wognice.

Gabelhirſch, m. widlák.

Gabelholz, n. rozſocha.

Gabelicht, adj. widličkowatý.

Gabelig, adj. widličatý, rozſochatý.

Gabeln, v. a. widlemi, widličkami pichnauti, napichnauti.

Gabelſtiel, m. ſtřenka v widliček.

Gabler, m. ſ. Gabelhirſch.

Gach, adj. náhlý. ſ. Jäh.

Gackern, v. n. wie eine Henne, kdákati, krákorati, gracillare; wie eine Gans, ſſtěbetati, gagati ġaġati, mor. ġaġotati, gingrire.

Gaden, m. krámec. 2) půda, ponebj.

Gaffel, m. činže; daň, ſrážka z peněz. 2) cech, pořádek.

Gaffen, v. n. lelkowati, lelky chytati, weyrowati, zewlowati, sl. ochauněti ſe; das Gaffen, lelkowánj, zewlowánj.

Gähnaffe, m. otewřhuba, weyklada, zewlaun.

Gähnen, v. n. zýwati, oſcitare; das Gähnen, zýwánj.

Gähnfiſch, m. zywák?

Gähnſucht, f. zywačka, zywanice, oſcedo.

Gährbottich, m. záſtawnj ſſtok.

Gahre, f. kynutj, fermentatio. 2) droždj, kwaſnice.

Gähren, v. n. irr. ich gohr, habe gegohren, kynauti; kyſati, kwaſyti ſe, fermentescere; der Teig gährt, těſto kyne; das b Bier gährt, piwo kyſſe. 2) fig. rotiti ſe, potagmo ſe bauřiti.

Gährung, f. kynutj; kyſánj, 2) fig. rocenj, tagné bauřenj.

Gährungsmittel, n. kwas, fermentum.

Gähzorn, m. náhloſt, ſ. Jähzorn.

Gakſen, v. n. krákorati, kdákati. 2) koktati, zagjkati ſe.

Galan, m. fregjř, milý, vulgo kalán.

Galander, m. chocholatý ſſkřiwan, chocholka, trpělka, alauda criſtata, Klein. 2) Pilaus, Filaus, curculio granarius, Lin.

Galant, adj. způſobný, miloſtný, sl. ſſwárný, ſſumný, dřjčný.

Galeere, f. ġalege.

Gälfern, v. n. kwjkati, ſkoliti, ſkučeti.

Galgen, m. ſſibenice, patibulum; dim. ſſibenička, ſſibenka.

Galgen-, ſſibeničný; der Galgenberg, ſſibeničný wrch.

Galgendieb, Galgenſtrick, Galgenſchelm, Galgenvogel, m. ſſibeničnjk, wiſelec, padauch, sl. ſſibenec.

Galitzenſtein, m. bjlý witroljm.

Gallapfel, m. dubinka, dubowka, dubowá kulka, ġalles, sl. hálka, galla.

Galle, f. žluč, bilis, fel; die Galle läuft ihm über, durdj ſe, čepeyřj ſe; die ſchwarze Galle, kalokrewnoſt, černokrewnoſt, 2) hořkoſt ſrdce; Honig im Munde, Galle im Herzen, w vſtech med, w ſrdcy ged. 3) Waſſergalle, temenec, temeniſſtě, mokřada. 4) ſ. Flußgalle.

Gallen-, žlučný; Gallenader, žlučná žjla; Gallenfieber, žlučná zymnice. Gallenbitter, hořký gako žluč.

Gällen, v. n. znjti, hučeti; die Ohren gällen mir, znj mně w vſſjch; das ganze Haus gällte, po celém domě ſe rozljhalo.

Gallenblaſe, f. měcheyřjk žluči, žlučnjk? (žlučina, Com.).

222 Gallerie, f. pawlač, arkýř.

Gallerte, f. huſpenina.

Galloſche, m. dřewěnek, trepka.

Gallſucht, f. horkokrewnoſt, pěnokrewnoſt, cholera.

Gallſüchtig, adj. horkokrewný, pěnokrewný, zlobiwý.

Galluſchel, m. ſ. Milchſchwamm.

Galmey, m. ġalmeg.

Galone, f. kalaun, kalaunek, tkanice.

Galopp, m. cwál, auprk, zábod; im Galoppe, cwálem, tryſkem, pádem, ſkokem.

Galoppiren, v. n. cwálati, cwálem geti, páditi, tjrati, zabodati.

Gälſe, f. komár, culex.

Galſtrig, adj. ſ. Ranzig.

Gamander, m. ožanka, Teucrium, Lin.

Gang, m. pl. Gänge, chod, chůze, inceſſus; vergebliche Gänge thun, nadarmo choditi. 2) běh; der Gang der Natur, běh přirozenj. 3) beym Weber, chod. 4) der Speiſen, ſtawenj, dánj gjdel. 5) in der Mühle, ſloženj; drey Gänge, troge ſloženj. 6) zum Spazieren, procházka. 7) im Hauſe, podſynj, porticus. 8) ein unterirdiſcher, průchod podzemnj. 9) im Bergbaue, ſloženj, wěc, cauk; ein ſchwebender Gang, cauk do pole; ein ſchneller Gang in die Tiefe, tenká wěc pod ſe; ein breiter Gang in die Tiefe, mocná wěc pod ſe; ein krummer Gang, ſſarowá wěc; ein gerader, prawá; Gänge ausrichten, hažowati.

Gangbar, adj. berný, běžný; gangbare Münze, berná mince. 2) ſchodný, ſchůzný, vtřelý; gangbarer Weg, ſchodná ceſta. 3) gangbare Waare, odbytné zbožj. 4) gangbare Straße, hlučná vlice, hlučnice.

Gänge, ſ. gangbar. Gäng und gebe, berný.

Gängelband, n. wodidlo, wodjtka, pl.

Gängeln, v. n. na wodjtkách woditi.

Gängelwagen, m. dětſký wozeyček.

Gangrad, n. ſamotjžné, řeřabj kolo, tympanum.

b Gangwoche, f. proſebná neděle.

Gans, f. hus, huſa, anſer; das Junge von einer Gans, hauſe, hauſátko; dim. das Gänſchen, huſyčka; eine magere Gans, kocanda. 2) die junge Gans, das Gänſegekröſe, kaldaun, kaltaun, droby, drobečky.

Gänſe-, huſý; das Gänſefett, huſý ſádlo.

Gänſeblume, f. chudobka, zapomenutka, ſedmikráſa, Bellis minor, perennis L.

Gänſediſtel, f. mléč, mljčj, ſonchus.

Gänſedreck, m. huſynec, huſý trus.

Gänſefleiſch, n. huſyna, huſý maſo.

Gänſefuß, m. huſýnůžka, chenopodium, L.

Gänſegekröſe, n. huſý droby.

Gänſejunge, m. huſák, huſáček, huſypas.

Gänſeklein, n. huſý droby.

Gänſeküchlein, n. hauſe, hauſátko. 2) von der zweyten Brut, pozdnjſſtě, podneſek.

Gänſemädchen, n. huſačka, mor. huſna.

Gänſemann, m. huſař.

Gänſepappel, f. zagečj ſléz, malva rotundifolia Lin.

Gänſerich, m. hauſer, huſák, sl. ġunár, anſer mas. 2) huſý meydlo, ſtřjbrnjk, potentilla anſerina, Lin. 3) der gülden Gänſerich, huſýnůžka, klobaučky, Alchemilla vulgaris. L.

Gänſeſtall, m. huſynec.

Gänſeweib, n. huſařka.

Gant, f. weřegný, práwnj prodeg, auctio.

Ganz, adj. celý, celiſtwý, totus, ſolidus, integer; ein ganzes Buch, celá knjha; das Ganze, Ganzes, Subſt. celé, celoſt, mor. celek, celina, solidum; im Ganzen, w celoſti; im Ganzen genommen, zauplna wzatý. 2) weſſkeren, weſſken; die ganze Welt, weſſkeren ſwět; adv. cele, zcela, zauplna, docela; ich war ganz allein, byl ſem ſám gediný, ſám a ſám, ſamotný; ganz gewiß, dozagiſta; ganz und gar, naproſto, zcela, zauplna; ganz kurz, gen zkrátka; ganz gut, welmi dobře.

Ganzjährig, adj. celoročnj, adv. —ně.

223 Gänzlich, adj. celý, konečný; ein gänzlicher Untergang, konečná zkáza. Adv. cele, dokonce, integre, plene; naproſto, plane.

Gar, adj. wydělaný; gares Leder, wydělaná kůže. adv. zhola, docela, dokonce; das Fleiſch gar kochen, maſo dowařiti; alles gar aufeſſen, wſſe dočiſta wygjſti; er iſt gar zu groß, přjliš geſt weliký; nicht gar zu groß, nehrubě weliký; gar niemand, dokonce žádný, nižádný; gar oft, přečaſto; gar nichts, zhola nic, ani chljpě, prach nic, nic nicaucý; es iſt gar aus mit ihm, geſt s nim weta.

Garaus, n. konec.

Garbe, f. ſnop, manipulus, dim. ſnopek, ſnopeček.

Gärbereiſen, n. myzdřicý, poſtrauhacý železo, koſa.

Gärben, v. a. wyděláwati, ſubigere; gegärbt, wydělán. 2) den Buckel gärben, záda wypráſſiti.

Garbenband, n. powřjſlo, prowřjſlo.

Garbenbinder, m. wazač ſnopů, die —inn, wazačka.

Garbenzehend, m. ſnopné, poſnopné.

Gärber, m. Lohgärber, koželuh, cerdo; die —inn, koželužka.

Gärber-, koželužſký; die Gärberlohe, koželužſké třjſlo.

Gärberey, f. koželužſtwj, ars coriaria. 2) koželužſká djlna, koželuhna?

Garde, f. ſtráž.

Garkoch, m. weřegný kuchař, kuchynář.

Garküche, f. weřegná, obecnj kuchyně.

Garn, n. přjze, mor. přaza, přeza; grobes Garn, hrubá, křečná přjze. 2) ſýť, tenata, pl. rete; Garn aufſtellen, ſýti léceti. 3) der zweyte Magen, čepec, omaſum.

Garnbleiche, f. bělidlo; mor. běliſko, ſ. Bleiche.

Garnhändler, m, . přezák, mor. přazáč, sl. přadenář; die —inn, přezačka.

Garniſon, f. poſádka, ſ. Beſatzung.

b Garnſchlauch, m. Garnſack, náhonec.

Garnſtange, Garngabel, f. rozſoſſka.

Garnſtricker, m. ſyťař.

Garnſtück, n. přadeno, předeno; dim. přadýnko.

Garnwinde, f. ſwigadlo, ſwigák.

Garſtig, adj. ſſpinawý, ſſeredný, ohyzdný, ohawný; garſtiges Waſſer, ſſpinawá woda. 2) ſſkaredý; ein garſtiges Geſicht, ſſkaredá twář. 3) ein garſtiges Wetter, clota, ſlota.

Garten, m. pl. Gärten, zahrada, hortus; dim. das Gärtchen, Gärtlein, zahrádka.

Garten-, zahradnj; Gartenkreſſe, řeřicha zahradnj, řeřicha, Lepidium ſativum Lin. 2) Gartenbuch, kniha o zahradách.

Gartenbeet, n. záhrobec, záhon w zahradě, mor. hřada, hřádka.

Gartendiſtel, f. artyčok, cynara.

Gartenerde, f. prſť.

Gartenlaube, f. beſeda.

Gartenmaßliebe, f. ſedmikráſa, Bellis hortenſis L.

Gartenmeſſer, n. koſýř, koſýřjk, žabka.

Gartenſchnecke, f. ſlimák, plž, Limax L.

Gartenzins, m. zahradné.

Gärtner, m. zahradnjk; hortulanus; die —inn, zahradnice, zahradnjkowá.

Gärtner-, zahradnický; Gärtnerkunſt, zahradnické vměnj.

Gärtnerey, f. zahradnictwj.

Gärtneriſch, adj. zahradnický.

Gäſcht, m. pěna, záběl.

Gäſpe, f. přehrſſlj, přehrſſtlj.

Gaſſe, f. vlice, platea; dim. das Gäßchen, Gäßlein, vlička. 2) pračata, pl. Gaſſen laufen, běhati ſkrze pračata.

Gaſſen-, vličnj, povličnj; vličný; der Gaſſenhauer, ein Gaſſenlied, povličná pjſeň.

Gaſſenbube, Gaſſenjunge, m. vličnjk.

Gaſſenkehrer, m. zamětač vlic.

Gaſſenlaufen, n. běhánj ſkrze pračata.

Gaſſentreter, m. vličnjk; die —inn, ein Gaſſenmenſch, vličnice.

Gaßler, m. huntýř.

224 Gaſt, m. pl. Gäſte, hoſt, hoſpes, hodownjk, conviva; Gäſte bitten, hoſti zwáti; oft Gäſte haben, čaſto býwati na hoſtech. 2) přjchozý, advena. 3) Ein ſchlauer Gaſt, zchytralec, chytrák; ein luſtiger Gaſt, weſelka, weſelý člowěk.

Gaſt-, hoſtinſký; Gaſtzimmer, hoſtinſký pokog.

Gaſte, f. zu Gaſte seyn, na hoſtině býti.

Gaſterey, f. hody, hoſtina, kwas, dobrá wůle, epulum; Gaſterey halten, hoſtinu ſtrogiti.

Gaſtfreund, m. hoſt, pohoſtinný, hoſpes. 2) ctitel domu ſwého.

Gaſtfrey, adj. hoſtinſký, k hoſtem přjwětiwý, hoſpitalis.

Gaſtfreyheit, f. hoſtinſtwj, přigjmánj hoſtj, přjwětiwoſt k hoſtem, hoſpitalitas.

Gaſtgeber, m. hoſpodſký.

Gaſtgeboth, n. hody.

Gaſthaus, n. der Gaſthof, hoſpoda, hoſtinſký dům, hoſtinec, hoſpitium.

Gaſtiren, v. n. hodowati, kwaſyti, epulari.

Gaſtmahl, n. hody, kwas, dobrá wůle, hoſtina, convivium.

Gaſtrecht, n. práwo o hoſtech, pohoſtinné práwo.

Gaſtſtube, f. hoſtinice.

Gaſtweiſe, adv. pohoſtinu, pohoſtinſku.

Gaſtwirth, m. hoſpodſký; die —inn, hoſpodſká.

Gaſtzimmer, n. hoſtinice, hoſtinſký pokog.

Gäten, v. a. pljti, runcare.

Gäter, m. pleč, plewač, runcator; die —inn, plečka, plewačka.

Gätgras, n. plewel.

Gäthacke, f. motyčka ku pletj, heydlička.

Gatte, m. manžel, maritus.

Gatten, v. a. pogiti, ſpogiti, ſpogowati; ſich gatten, (von Thieren) pogjmati ſe, pářiti ſe.

Gatter, n. mřjže, clathri; dim. mřjžka.

Gatter-, mřežowý; das Gatterthor, mřežowá wrata.

Gatterhaube, f. ſýtkowý čepec.

b Gattern, 1. v. a. mřežowati, zamřežowati. 2. v. n. čjhati, páſti, čuměti.

Gatterwerk, n. mřežowánj.

Gattin, f. manželka, uxor.

Gattung, f. pokolenj, rod, genus. 2) způſob, způſoba, ſpecies; derſelben Gattung, toho druh; allerley Gattung Bücher, rozličné knjhy.

Gau, m. & n. wes, mor. dědina, pole; auf das Gau (Gäu) gehen, do wſy gjti. 2) krag, podkragj, territorium.

Gauch, m. holobrádek. 2) náblaznj, blázen, ſſaſſek.

Gauchbart, m. peyřj na bradě. 2) kozý brádka, Tragopogon L.

Gauche, f. břečka, kalužina, ſ. Miſtgauche.

Gauchhaar, n. peyřj, čmeyř, pappi; dim. čmeyřjčko, peyřjčko.

Gauchhaber, m. owſyna, ſ. Taubhaber.

Gauchheil, m. kuřjmor, žabjſtřewce, Anagallis arvenſis L.

Gauf, Gaufen, m. přehrſſtlj, přehrſſlj, přehauſſlj, prahauſſel; ein Gaufen Weitzen, ol. čeſſka; zwey Gaufen, ol. řepice.

Gauckeley, f. keykljřſtwj, křepčenj, kortyzaunſtwj, geſticulatio.

Gauckelhaft, adj. keykljřſký, kortyzaunſký, tatrmanſký.

Gauckeln, v. n. keyklowati, křepčiti, tatrmanſtwj prowoditi, geſticulari.

Gauckler, m. keykljř, kortyzaun, přetwářnjk, præſtigiator; die —inn, keykljřka, kortyzaunka.

Gauckleriſch, adj. keykljřſký; adv. po keykljřſku.

Gaul, m. kůň, oř, caballus.

Gaumen, m. podnebj w vſtech, ſwrchek vſt, palatum.

Gauner, m. ſſibal, ſſelma.

Gautſchbrett, n. prkno k ſkládánj wlhkého papjru.

Gautſcher, m. ſkladatel, compoſitor.

Geäder, n. žjly.

Geätz, Geäß, n. žrádlo, krmě, wnada.

Gebäck, Geback, n. pečiwo, pečenj.

225 Gebackenes, n. pečité; ſmažité.

Gebären, v. a. ich gebar, geboren, roditi, poroditi, parere; geboren werden, roditi ſe, naroditi ſe, naſci; ein geborner Böhme, rozený čech. Fehlgebären, mißgebären, (von Menſchen) potratiti; (von Thieren) zmetati, pometati. 2) fig. ploditi, zplozowati.

Gebärerinn, f. roditelkyně, rodička, genitrix.

Gebärmutter, f. matka, maternjk, děloha, dětinec, matrix.

Gebärſtuhl, m. ſtolice ku porodu.

Gebäude, n. ſtawenj, ædificium; dim. das Gebäudchen, ſtawenjčko; das Gebäude der Welt, ſpauſta ſwěta. 2) ſtrog, ſtructura.

Gebauer, n. klec, ſ. Bauer.

Gebe, adj. berný, ſ. Gänge.

Gebein, n. koſti, hnáty.

Gebeiße, n. hryzenj ſe, ſſkorpenj ſe.

Gebelfer, n. blekotánj, ſkolenj.

Gebelle, n. ſſtěkot, ſſtěkánj.

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé b ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Geben, n. dánj, dáwánj.

Geber, m. dárce, dawatel, dawač, dator; die —inn, dawačka, dawatelkyně.

Geberde, f. hnutj audů, poſuňek, twářenj, twář, geſtus; wunderliche Geberden machen, přetwařowati ſe, křepčiti.

Geberden ſich, v. rec. dwořiti ſe, ſtawěti ſe, dělati ſe. Die Geberdung, twařowánj.

Gebeth, n. modlitba, oratio; dim. das Gebethchen, Gebethlein, modlitbička.

Gebeth-, modlitebnj; modlicý; Gebethſtunde, modlitebnj hodina; Gebethbuch, modlicý knjha, modlitby.

Gebett, n. poſtlánj, poſtel.

Gebettel, n. žebránj, (žadoněnj).

Gebieth, n. podkragj, krag, okolj, sl. chotár, territorium. 2) zpráwa, wláda, wládařſtwj, panſtwj, moc.

Gebiethen, v. a. weleti, rozkazowati, přikazowati, poraučeti, imperare; ſeinem Zorne, zkrocowati hněw ſwůg. 2) Ein gebothener Feyertag, zaſwěcený ſwátek.

Gebiether, m. rozkazowatel, přikazatel, panownjk; die —inn, rozkazowatelkyně, panownice.

Gebietheriſch, adj. rozkazný, rozkazowačný, imperioſus; adv. —ně.

Gebinde, n. páſmo, přewázka. 2) wazba.

Gebirg-, hornj, horſký; Gebirghirſch, hornj gelen.

Gebirge, n. hory, pohořj?

Gebirger, m. horák.

226 Gebirgig, adj. hornatý.

Gebirgiſch, adj. horſký.

Gebirgsbewohner, m. horák; die —inn, horačka.

Gebirgsleute, pl. horácy, horačina.

Gebiß, n. caňk, vdidlo, sl. zubadlo, frenum; das Gebiß einlegen, caňkowati, ocaňkowati, sl. zazubadliti. 2) zuby.

Geblöke, n. der Schafe, bečenj, balatus; der Rinder, bučenj, mugitus.

Geblümt, adj. kwětowaný, kwjtkowaný.

Geblüt, n. krew, ſanguis.

Geboth, n. přikázanj, přjkaz, rozkaz, præceptum; die zehn Gebothe Gottes, deſatero přikázanj božj. 2) podáwánj, podánj ceny.

Gebräme, n. prýmy, obloženj, premowánj.

Gebräu, n. wárka.

Gebratenes, n. pečité.

Gebrauch, m. obyčeg, mos; zwyk, conſuetudo; řád, ritus. 2) vžjwánj, potřeba, uſus; Gebrauch machen, vžjwati.

Gebrauchen, v. a. vžjwati, vžiti. 2) potřebowati, indigere.

Gebräuchlich, adj. obyčegný, sl. vžjwalý, uſitatus. Es iſt gebräuchlich, geſt obyčeg.

Gebräude, n. wárka, war.

Gebrauſe, n. gekot, gečenj.

Gebreche, n. lomoz, lomozenj; lámánj.

Gebrechen, v. n. nedoſtáwati ſe, chybowati, ſcházeti, deeſſe, deficere. Es gebricht mir an Büchern, nemám kněh, ſcházegj mně knjhy.

Gebrechen, n. nedoſtatek. 2) fig. pokljſka, auhona, chyba; ein jeder hat ſeine Gebrechen, každý má ſwé chyby. 3) am Leibe, wada, kaz, vitium. 4) das ſchwere Gebrechen, paducnice.

Gebrechlich, adj. křehký, mdlý, neſtatečný. 2) záwadnj, kazowitý, wadný, chybný.

Gebrechlichkeit, f. křehkoſt.

Gebrudel, n. klokot.

Gebrüder, pl. bratřj, ol. bratř, f.

Gebrüll, n. hučenj; des Ochſen, bučenj; des Löwen, řwánj.

Gebrumme, n. bublánj, mumlánj, braukánj.

b Gebühr, f. ſluſſnoſt, náležitoſt, decentia; über die Gebühr, přes mjru. 2) powinnoſt, ſluſſný plat.

Gebühren, v. n. ſluſſeti, přjſluſſeti; náležeti, přináležeti. Gebührend, přináležegjcý.

Gebührlich, adj. ſluſſný, náležitý, powinný. adv. —ně, —tě.

Gebund, n. ſwazek, fasciculus; ein Gebund Stroh, otep ſlámy, prou. ſſjt, sl. oklep.

Geburt, f. porod, rozenj, partus; in der Geburt begriffen ſeyn, ku porodu pracowati. 2) narozenj, nativitas; das Feſt der Geburt Chriſti, ſwátek narozenj Kryſtowa. 3) fig. rod, ſtirps; von vornehmer Geburt, wzácného rodu; ein Edelmann von Geburt, rozený, rodem ſſlechtic, zeman. 4) počátek, wzeſſtj; die böſen Begierden in der Geburt erſticken, zlé žádoſti hned z počátku vduſyti. 5) plod, fetus; eine unzeitige Geburt, nedochůdče, nedoſſlý plod.

Gebürtig, adj. rodilý, rodič, natus, ortus; adv. rodem.

Geburtregiſter, n. wypſánj rodu, knjha rodu.

Geburtsbrief, m. rodicý, rodnj liſt.

Geburtsglied, n. rodicý aud, přirozenj.

Geburtshelfer, m. babič.

Geburtshülfe, f. babenj.

Geburtsort, m. domow, wlaſt, mjſto narozenj.

Geburtsſchmerzen, Geburtswehen, pl. boleſti při porodu, ol. bůle, pl.

Geburtstag, m. den narozenj.

Gebüſch, n. křowj, křowina, chraſtina, prutina, fruticetum.

Geck, m. ſſew na hlawě, na lebce. 2) ſſaſſek; poſſetilec, blázen.

Gecken, v. a. ſſkádliti, ſſiditi, teyrati, ſſaſſkowati ſe s někým, vexare.

Geckerey, f. ſſizenj, ſſkádlenj, teyránj.

Gedächtniß, n. pamět, memoria. 2) památka; das Gedächtniß feyern, památku ſwětiti, ſlawiti.

Gedächtniß-, pamětnj, památný, Gedächtnißmünze, pamětnj penjz; Gedächtnißtag, památka.

227 Gedanke, m. myſſljnka, myſſlénka, cogitatio; das iſt mir nicht in die Gedanken gekommen, to mi nepřiſſlo na myſl; ſeine Gedanken, geho myſſlenj; der Gedanke auf etwas, pomyſſlenj; er iſt in Gedanken, geſt zamyſſlen. 2) důmněnj; mjněnj, zdánj, ich war in den Gedanken, byl ſem toho důmněnj; wie können ſie auf die Gedanken fallen? kterak gim to může na myſl připadnauti? 3) Er macht ſich Gedanken, dělá ſobě čáku, naděgi.

Gedankenleer, adj. bez myſſljnek, bez myſſlenj.

Gedankenlos, adj. bez myſſlenj.

Gedärm, n. ſtřewa.

Gedeck, n. krytba, kryt, ſtřecha. 2) Die Tafel beſtand aus 12 Gedecken, bylo proſtřeno pro 12 oſob.

Gedeihen, v. n. irr. ich gedieh, bin gediehen, ſwědčiti; das Eſſen gedeihet ihm, gjdlo mu ſwědčj, ſlaužj, gde mu k duhu. 2) fig. poweſti ſe, dařiti ſe, podařiti ſe; der Flachs iſt vortreflich gediehen, len ſe welmi dobře powedl. 3) es gedeihet ihm zur Ehre, ſlaužj mu to ke cti; es iſt ihm übel gediehen, zle toho zažil, zle pochodil.

Gedeihen, n. proſpěch, dařenj, zrůſt, znik.

Gedeihlich, adj. podárný, proſpěſſný.

Gedenken, v. a. irr. myſliti, cogitare; meines Gedenken, podlé mého zdánj. 2) wzpomenauti, zpomjnati; du ſollſt an mich gedenken, zpomeneš na mne. 3) pamatowati; eines im Gebethe gedenken, na modlitbách pamatowati na někoho. Bey Menſchen Gedenken, za lidſké paměti.

Gedenkmann, m. pamětnjk.

Gedicht, n. ſmyſſljnka, figmentum. 2) báſeň, ol. ſkládánj, poema; dim. das Gedichtchen, báſnička.

Gediegen, adj. ryzý; gediegenes Gold, ryzý zlato, aurum obryzum; gediegenes Silber, ſamoroſtlé, ſamo čiſté ſtřjbro.

Gedinge, n. ſmlauwa, vmluwa, ſgednánj, aukol.

b Gedoppelt, adj. dwogitý, dwognáſobný, adv. dwognáſobně.

Gedränge, n. tlačenice, tjſeň, mačkanice, sl. tiſk, ſtiſk.

Gedritt, adj. trogitý, Eine gedritte Zahl, trogka; der gedritte Schein, třjhranjk.

Geduld, f. trpěliwoſt, ſtrpenj, patientia.

Gedulden, ſich, v. rec. poſtrpěti, poſhowěti, ſtrpenj mjti.

Geduldig, adj. trpěliwý, ſnáſſeliwý, patiens. adv. —wě.

Geeignet, adj. odhodlaný, způſobný.

Gefahr, f. nebezpečenſtwj, periculum.

Gefährde, f. leſt; ohne Gefährde, bezelſti, bezelſtně.

Gefährden, v. a. w nebezpečenſtwj vwrcy, vweſti.

Gefahre, n. gezděnj.

Gefährlich, adj. nebezpečný; adv. —ně.

Gefährlichkeit, f. nebezpečnoſt.

Gefährt, n. fůra, wůz. 2) ſtopa.

Gefährte, m. průwodce, průwodčj. 2) towaryš, comes; die —inn, průwodčj.

Gefälle, n. des Waſſers, sběh, ſpád, nápad.

Gefälle, pl. důchody, platy, poplatky.

Gefallen, v. n. ljbiti ſe, zaljbiti ſe, sl. páčiti ſe, placere; ich laſſe mir alles gefallen, gá gſem ſe wſſjm ſpokogen.

Gefallen, m. ljboſt, obljbenj, zaljbenj, libitus; thue mir das zu Gefallen, včiň mi to k wůli, k ljboſti; mir zu Gefallen, mag er noch lange leben, pro mne ſy buď žiw geſſtě dlauho; ich habe keinen Gefallen daran, nemám w tom žádného zaljbenj; einem einen Gefallen erweiſen, někomu (něco) wděk včiniti.

Gefällig, adj. vctiwý, aučinný, ochotný. adv. —ě; wenn es ihnen gefällig iſt, ljbjli ſe gim.

Gefälligkeit, f. ochotnoſt, ljboſt, ſlužba; eine Gefälligkeit erweiſen, wděk včiniti.

Gefangen, adj. gatý, zagatý, ein Gefangener, wězeň, sl. rab, captivus; Jemanden gefangen nehmen, někoho gjti, zagmauti; ſich gefangen geben, wzdáti ſe.

228 Gefangennehmer, m. zagimač, sl. rabownjk.

Gefangennehmung, f. zágem, zagjmánj, chycenj, getj, zagetj, sl. rabſtwj.

Gefangenſchaft, f. zagetj, captivitas.

Gefangenwärter, m. ſtrážce wězňůw.

Gefänglich, adv. gefänglich einziehen, do wězenj, do wazby dáti, vwrcy.

Gefängniß, n. wězenj, wazba, žalář, sl. rabowna, temnice, carcer.

Gefäß, n. nádoba, ol. oſudj, orudj, vas; dim. nádobka. 2) eines Degens, gilce, rukowět.

Gefecht, n. potýkánj, půtka, bog.

Gefege, n. čiſſtěnj, hlazenj.

Gefiedel, n. ſſkřipánj na hauſle.

Gefieder, n. peřj, pennæ, plumæ; dim. peřjčko; eines Pfeils, nálep. 2) ptactwo, hawět, ſ. Geflügel.

Gefilde, n. pole, plaň, planina.

Geflatter, n. třepetánj křjdly, proletowánj.

Geflecht, n. pletiwo, pletenina.

Geflicke, n. oprawowánj, plácanina, sl. látánj.

Gefliſſen, adj. pilný, ſnažný. adv. —ně.

Gefliſſenheit, f. pilnoſt, pjle, ſnažnoſt.

Gefliſſentlich, adj. ſchwálný, zaumyſlný. adv. naſchwál, ſchwálně.

Gefliſter, n. ſſept, ſſeptot, ſſeptánj.

Gefluche, n. klenj, prokljnánj, hřeſſenj.

Gefluder, n. ſplaw, ſ. Fluder.

Geflügel, n. drůbeř, hawěť, sl. hyd; mor. pernactwo.

Geflügelhändler, m. kroſnář, drůbeřnjk; sl. hydár.

Geflügelt, ſ. Flügeln.

Gefolge, n. komonſtwo, družina, comitatus.

Gefrage, n. ptanice, wěčné ptánj.

Gefräß, n. žrádlo, žranj. 2) tlama.

Gefräßig, adj. lakotný, hltawý, obežerný, žrawý, vorax. sl. pažrawý. adv. —ě.

Gefräßigkeit, f. lakotnoſt, hltawoſt, obžernoſt, obežraloſt, žrawoſt, voracitas; sl. pažrawoſt.

Gefreſſe, n. žranice.

Gefreund, m. přátelſký; die Gefreundinn, přátelſká.

b Gefrieren, v. n. mrznauti, zmrznauti, gelaſcere, ſ. Frieren.

Gefrornes, n. zmrzlina, zmrzlé, ledowé?

Gefüge, n. ſlug, ſloženj.

Gefügig, Gefüge, adj. ohebný, hebký.

Gefühl, n. cyt, čitedlnoſt, cýtěnj, ſenſus; tknutj, tactus.

Gefühllos, adj. nečitedlný, adv. —ně.

Gefühlloſigkeit, f. nečitedlnoſt; mrtwoſt.

Gefühlvoll, adj. plný čitedlnoſti, cytliwý, cytedlný, ſenſibilis.

Gegen, præp. k, verſus, ad; der Wind wendet ſich gegen Morgen, wjtr ſe obracý k wýchodu; Liebe gegen Jemanden haben, láſku mjti k někomu; gegen Abend, k wečerau. 2) proti, contra; gegen den Wind, proti wětru. 3) za, pro; gegen baare Bezahlung, za hotowé penjze; Waare gegen Waare, zbožj za zbožj. 4) naproti; er wohnt gegenüber, naproti zůſtáwá, bydlj. 5) pro; eine Arzney gegen das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 6) Laß dich nichts gegen ihn merken, nedey mu nic na ſobě znáti; er rühmte ſich gegen ihn, daß —, chlubil ſe mu, že —; ich wette hundert gegen Eines, ſto wſadjm na gednu; ſich gegen Jemand wehren, brániti ſe někomu; er iſt gegen dreyßig Jahr alt, geſt okolo třidcýti let ſtár; gegen den Frühling, z gara, na garo.

Gegen-, protiwný, odporný, adverſus, contrarius; die Gegenparthey, odporná ſtrana; Gegenpapſt, neprawý, neřádný papež. 2) odměnný, obapolný, mutuus; ſpolečný, communis; Gegenliebe, odměnná, obapolná láſka. 3) giný, ginačegſſj, alius; Gegenbericht, giná, ginačegſſj zpráwa; Gegenſonne, giné, poſtrannj ſlunce.

Gegenbeleidigung, f. pomſta.

Gegenbild, n. přjklad.

Gegend, f. ſtrana, končina, okolj, plaga; am Meere, pomořj; die jenſeits des Meers liegt, zámořj.

Gegendienſt, m. odſlauženj, odměnná ſlužba.

229 Gegenfalls, adv. ginák, ſyce.

Gegenforderung, f. pohledáwánj druhé ſtrany.

Gegenfüßler, pl. protinozý lidé; protinožcy?

Gegengeſchenk, n. dar za dar.

Gegengift, n. lékařſtwj proti gedu.

Gegenhändler, m. kontralor.

Gegenhall, m. ohlas.

Gegenpart, m. odpornjk, odpůrce, ol. ſaupeř, adverſarius.

Gegenpartey, f. odporná ſtrana.

Gegenrede, f. odmluwa.

Gegenſchein, m. odražený bleſk. 2) proti ſobě patřenj, oppoſitio.

Gegenſeitig, adj. oboſtranný, obapolný, odměnný, adv. odměnně, zaſe.

Gegenſtand, m. předmět, předwržek, objectum.

Gegenſtück, n. druh giného.

Gegentheil, n. odporná wěc; das Gegentheil behaupten, přjti ſe, na odpor mluwiti; im Gegentheile, naproti tomu.

Gegentheils, adv. naproti tomu.

Gegenvermächtniß, n. obwěněnj, antipherna.

Gegenwart, f. přjtomnoſt, præſentia.

Gegenwärtig, adj. přjtomný; nyněgſſj; die gegenwärtige Zeit, nyněgſſj čas, wěk. adv. přjtomně; nynj.

Gegenwehr, f. obrana, odpjránj; ſich zur Gegenwehr ſtellen, na odpor ſe ſtawěti, odpjrati.

Gegenwurf, ſ. Gegenſtand. 2) námitka, ſ. Einwurf.

Gegner, m. odpornjk, protiwnjk, odpůrce; die —inn, protiwnice.

Gehaben, v. rec. obs. mjti ſe; Gehabt euch wohl! měgte ſe dobře.

Gehacke, n. ſekanice, ſekánj.

Gehäge, n. hágemſtwj. 2) ohrada.

Gehalt, m. obſaženj. 2) plat, ſalare, ſtipendium. 3) der Münzen, cena, zrno.

Gehänge, n. eines Berges, aupad, ſtráň; im Bergbaue, lig, ligowitoſt hory.

Geharniſcht, adj. w brněnj oděný; ein geharniſchter Mann, oděnec, armatus vir.

Gehäſſig, adj. nenáwiſtný, nenáwiſtiwý; einem gahäſſig ſeyn, newražiti na někoho. b 2) protiwný, omrzelý; ſich gehäſſig machen, w nenáwiſt ſe přiweſti; eine gehäſſige Sache, mrzutá wěc.

Gehäſſigkeit, f. nenáwiſtiwoſt.

Gehau, n. meyť, meyto, paſeka; ein junges Gehau, mláz.

Gehäuſe, n. hranička, kapſyčka.

Geheim, adj. tagný, tegný, pokautný, tagemný, ſecretus; adv. tagně, podtagj, kradmo; mor. potutmu; in geheim, w tagnoſti, tagně.

Geheimniß, n. tagemſtwj, tagná wěc, tagnoſt, myſterium.

Geheimſchreiber, m. tagemnjk, ſecretarius.

Geheiß, n. rozkaz, poručenj, juſſum.

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.

Gehenk, n. khynk, pás.

Geheul, n. des Menſchen, kwjlenj, vpěnj, ejulatus; des Wolfes, wytj, ululatus.

Gehirn, n. mozek, mor. mozk, cerebrum; das Gehirnlein, dim. mozeček.

Gehöne, n. auſměſſky, auſſklebky, poſmjwánj, poſměch.

Gehölz, n. les, leſyna.

Gehör, n. ſluch, mor. ſlech, auditus; ſcharfes Gehör, tenký ſluch. 2) ſlyſſenj, etwas aus dem Gehör haben, něco wěděti, mjti z powěſti. 3) fig. einem Gehör geben, někoho ſlyſſeti, wyſlyſſeti; zum Gehör gelaſſen werden, k wyſlyſſenj, k ſlyſſenj připuſſtěnu býti. 4) die Ohren, ſluchy.

Gehorchen, v. n. poſlauchati, vpoſlechnauti, poſlechnauti, obedire.

Gehören, v. n. patřiti, náležeti, přináležeti, pertinere. 2) potřebj býti; dazu gehört Geld; k tomu geſt zapotřebj peněz. 3) rec. imperſ. wie es ſich gehört und gebührt, gak ſluſſj a patřj.

Gehörig, adj. patřjcý, náležegjcý, pertinens. 2) ſluſſný, hodný, conveniens; zur gehörigen Zeit, w hodný, ſluſſný čas. adv. ſluſſně, hodně, náležitě.

Gehörlos, adj. hluchý, bez ſluchu, ſurdus.

Gehörloſigkeit, f. hluchota.

Gehörn, n. rohy, parohy, cornua.

Gehorſam, adj. poſluſſný, obediens. adv. —ně.

Gehorſam, m. poſluſſnoſt, poſluſſenſtwj, obedientia; Gehorſam leiſten, poſlauchati, poſluſſenſtwj zachowati.

Gehorſamen, v. n. poſlauchati, obedire.

Gehre, f. woſſtina.

Gehren, m. kljn.

Gehrhobel, m. ſwlakownjk.

Gehrmaß, n. mjra k rámcům.

b Gehülfe, m. pomocnjk, ſpomocnjk, nápomocnjk, adjutor; im Bräuhauſe, pomahač; die —inn, pomocnice, ſpomocnice, pomahačka.

Gejauchze, n. weyſkánj.

Geifer, m. ſlina, ſlintawoſt, mor. grýnta ġrynta.

Geiferbart, m. das Geifermaul, ſlintač, ſlinták, ſliwoň.

Geiferig, adj. ſlintawý, vſliněný, adv. —ně.

Geifern, v. n. ſlintati; von Kindern, cyntati.

Geifertuch, n. Geifertüchlein, ſlintáček.

Geige, f. hauſle, pl. fides; dim. hauſličky.

Geigen, v. a. hauſti, na hauſle hráti.

Geigenbogen, m. ſmyčec, ſſmytec, sl. ſlák.

Geigenmacher, m. hauſlář, hauſljř.

Geigenſteg, Geigenſattel, m. kobylka.

Geiger, m. hauſlař, hudec, fidicen; ein Dorfgeiger, hauſlička.

Geil, adj. přjliš tučný. 2) bugný, luxurians; geiler Boden, bugná půda. 3) chlipný, ſmilný, ol. wilný, ſalax.

Geile, f. nároky, maudj, warlata, pl. teſticuli; bey den Thieren, gádro; 2) bugnoſt. 3) hnůg.

Geilen, v. a. obs. wykleſtiti, caſtrare. 2) žadoniti.

Geilheit, f. bugnoſt, luxuria. 2) chlipnoſt, wilnoſt, laſcivia.

Geiß, Geiße, f. koza, capra; dim. kozka, kozyčka, capella.

Geiß-, kozý, caprinus; der Geißbart, kozý brádka, Tragopogon, L. Geißbohne, kozý bobek; Geißraute, kozý rauta, galega, L.

Geißblatt, n. kozý liſt. 2) růže z Gerycha, leſnj lilium, Lonicera caprifolium, L.

Geißbock, m. kozel, caper.

Geißel, m. záſtawnjk, záſtawná oſoba, obſes.

Geißel, f. bič, praſkač, dudky; sl. ſſwihák, flagellum; dim. bičjk.

Geißelbruder, Geißler, m. mrſkáč, flagellans.

Geißeln, v. a. bičowati, mrſkati, flagellare. Die Geißelung, bičowánj, mrſkánj.

Geißfuß, m. kozljk.

Geißhirt, m. kozák.

231 Geißhülſe, f. zymoleyz, ſ. Reinweide.

Geißklee, m. kozý getel, mljčnjk, cytiſus, L.

Geißmelker, m. kozodog, caprimulgus, L.

Geißſtall, m. kozynec, chljw na kozy.

Geißvogel, m ſ. Gießer.

Geiſt, m. duch, ſpiritus. 2) žiwotnj mocy, ſýly. 3) ljh; Seifengeiſt, meydlowý ljh. 4) der Kern, gádro. 5) Geiſt, rozum, wtip, duch; ol. vm. Ein Mann von vielem Geiſte, muž welikého ducha, rozumu. 6) der böſe Geiſt, zleyduch, raráſſek. 7) die Geiſter der Verſtorbenen, duſſe zemřelých; er hat den Geiſt aufgegeben, wypuſtil duſſi. 8) ſtraſſidlo, obluda, ſpectrum.

Geiſterlehre, f. včenj o duchu.

Geiſterbeſchwörer, m. zaklinač duchů.

Geiſtig, adj. duchownj, netěleſný, ſpiritualis. 2) wtipný, rozumný.

Geiſtlich, adj. duchownj, ecclesiaſticus, ſacer; der geiſtliche Stand, duchownj ſtaw, ſtatus eccleſiaſticus; das geiſtliche Recht, cýrkewnj práwo, jus canonicum; adv. —ně. Ein Geiſtlicher, duchownj, clericus.

Geiſtlichkeit, f. duchowenſtwo, clerus, ol. žákowſtwo.

Geiſtlos, adj. ducha prázdný, adv. bez ducha, bez wtipu.

Geiſtreich, geiſtvoll, adj. ducha plný, oſtrowtipný, rozumný, důmyſlný. 2) geiſtreicher Wein, ſylné, prudké wjno.

Geitz, m. lakomoſt, lakomſtwj, avaritia.

Geitzen, 1. v. n. lakoměti, ſkrbiti ſobě, dychtěti, taužiti po něčem. 2. v. a. zuſammen geitzen, ſháněti.

Geitzhals, m. lakomec, vulgo hamonič, haužwička, avarus; fœm. lakomkyně, lakomice.

Geitzig, adj. lakomý, avarus; geitzig ſeyn, hamoniti, lakoměti. 2) geitzig nach Ehre, cti žádoſtiwý, honoris appetens. adv. lakomě.

Gekläffe, n. ſſtěkot, haffánj.

Geklapper, n. klapot, klapánj.

Geklatſche, Geklatſch, n. pleſkot, pleſkánj; tleſkánj rukama; mit der Peitſche, praſkot. 2) klewety, klepánj.

Geklingel, n. cynkánj, klinkánj, klinkot.

b Geklirre, n. břinkot.

Gekrache, n. třeſkot; hřmot.

Gekrätz, n. oſſkrabky, odſtružky.

Gekräuſch, n. ſſkřipánj, ſſkřehot.

Gekritzel, n. ſſkrabánj, ſſkrabanina.

Gekröſe, n. okružj. 2) um den Hals, okružj, ol. ožidlj.

Gelach, n. kal, ſ. Lache.

Gelache, n. chechtánj, řehty.

Gelächter, n. ſmjch, mor. ſſtjřenj; ein Gelächter erheben, dáti ſe do ſmjchu. 2) poſměch; ſich zum Gelächter machen, poſměch z ſebe vdělati.

Gelag, n. ſnůſſka, dobrá wůle, cech, řad; 2) fig. ins Gelag hinein reden, lecos tlachati, mluwiti, co ſlina na gazyk přineſe.

Gelahrtheit, f. včenoſt, eruditio. ſ. Gelehrſamkeit.

Geländer, n. zábradlj; in Weinbergen, wodry, pl.

Gelangen, v. n. dogjti, přigjti, doſtati ſe, pervenire. 2) doſáhnauti, dogjti, obdržeti; zu ſeinem Ziele gelangen, cýle ſwého dogjti; zur Reife gelangen, vzráti.

Gelärm, n. powyk, pokřik, hluk.

Gelaß, n. proſtranſtwj, přjležitoſt, pohodlj. 2) Nachlaß, pozůſtaloſt.

Gelaſſen, adj. mjrný, tichý, trpěliwý. adv. mjrně, tiſſe.

Gelaſſenheit, f. mjrnoſt, tichoſt. 2) trpěliwoſt.

Gelaufe, n. běhánj, běhanice, ſhon.

Geläufig, adj. čerſtwý, hbitý, běžný, ſnadný, lehký; geläufige Hand, čerſtwá ruka; geläufige Zunge, obratný gazyk.

Geläufigkeit, f. čerſtwoſt, hbitoſt, obratnoſt.

Geläut, n. zwoněnj. 2) zwony.

Gelb, adj. žlutý, flavus; gelb werden, žlutnauti, žlautnauti, ſežlautnauti, flavescere; gelb machen, žlutiti, ožlutiti; das Gelbe vom Eye, žlautek; die gelbe Rübe, mrkew; gelbe Beſchaffenheit, žlutoſt; gelbe Bohne, žlutáček. adv. žlutě.

Gelbammer, f. ſtrnad.

Gelbbein, n. der Gelbfuß, žlutonožka?

Gelben, v. a. žlutiti, ožlutiti.

232 Gelbfüßig, adj. žlutonohý.

Gelbgießer, m. moſaznjk.

Gelbgrün, adj. z žluta zelený.

Gelbhaarig, adj. žlutowlaſý.

Gelbkopf, m. žlutohláwek? Paſſer bengalensis. Klein.

Gelblich, adj. nažlautlý, zažlautlý, přjžlautlý, požlautlý, nážlutý, žlutawý.

Gelbroth, adj. plawý, eine gelbrothe Kuh, plawka.

Gelbſchnabel, m. žlutonoſka? Ispida roſtro luteo, Klein. 2) piſkle, mladý pták, pipio. 3) fig. holobrádek.

Gelbſteiß, m. žlutořitek? Luscinia uropygio luteo, Klein.

Gelbſucht, f. žlautenice, žlautenka, icterus.

Gelbſüchtig, adj. na žlautenicy ſtonjcý.

Geld, n. penjze, pl. pecunia; ein Stück, penjz; hartes Geld, ſſjroké penjze; klein Geld, drobné penjze; baares, hotowé; etwas zu Gelde machen, něco zpeněžiti.

Geld-, peněžitý; Geldſtrafe, peněžitá pokuta; Geldhülfe, peněžitá pomoc. 2) mit præp. o, na; Geldnoth, nauze o penjze; Geldſchuld, dluh na penězých; Geldſack, pytljk, měſſec na penjze.

Geldbegierde, f. žádoſt peněz.

Geldgierig, adj. peněz žádoſtiwý.

Geldgürtel, m. opaſek.

Geldſtock, m. ſlaup (na penjze).

Geldwechsler, m. penězoměnec, nummularius.

Gelegen, adj. ležjcý; gegen Morgen gelegen, ležjcý na wýchod. 2) fig. přjhodný, přiležitý; gelegene Zeit, přjhodný čas. Es iſt mir nicht gelegen, nenj mi whod. 3) Es iſt mir viel daran gelegen, mnoho mi na tom záležj.

Gelegenheit, f. přiležitoſt, occaſio. 2) přjhodnoſt, opportunitas.

Gelegenheitsmacher, m. ruffián, kupljř; die —inn, ruffiánka, kupljřka.

Gelegentlich, adj. přiležitý, přjhodný; adv. přjhodně, při přiležitoſti.

Gelehrig, adj. včeliwý, gemný, docilis. adv. včeliwě, gemně.

b Gelehrigkeit, f. včeliwoſt, gemnoſt.

Gelehrſamkeit, f. včenoſt, vměloſt, doctrina.

Gelehrt, adj. včený, vmělý, doctus, eruditus; adv. včeně, vměle.

Geleiſe, n. koleg, kolege, orbita; Schlittengeleiſe, draha. fig. Etwas wieder ins rechte Geleiſe bringen, něco opět w pořádek vweſti.

Geleit, n. průwod, ġleyt, comitatus; einem das Geleit geben, někoho wyprowázeti; frey ſicher Geleit, bezpečný průwod, ġleyt, ſalvus conductus.

Geleiten, v. a. prowoditi, prowázeti, comitari; ġleitowati, deducere; der Geleiter, průwodce; Gott ſey dein Geleiter, prowoď tě Pán Bůh. Die Geleitung, prowázenj.

Geleitsbrief, m. liſt průwodnj.

Geleitsmann, m. průwodce, průwodčj.

Gelenk, adj. ohebný, obratný, mor. ohybký.

Gelenk, n. klaub, članek, das Gelenkchen, Gelenklein, klaubek, članeček, artus; přjhbj, mor. přehyb.

Gelenkſam, adj. obratný, hbitý.

Gelenkſamkeit, f. obratnoſt, hbitoſt.

Gelichter, n. Er iſt auch ſeines Gelichters, ge také z toho plotu kůl, geſt gednoſtegné powahy.

Geliefern, v. n. sſedati ſe, sſednauti ſe, coagulari; gelieferte Milch, sſedlé mljko.

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.

Gelindigkeit, f. hladkoſt, měkoſt; lahodnoſt; powlownoſt; mjrnoſt.

Gelingen, v. n. irr., ich gelang, bin gelungen, dařiti ſe, zdařiti, zweſti ſe, podařiti ſe, poſſtěſtiti ſe, ſuccedere.

233 Geliſpel, n. ſſeptánj, ſſept, ſſepty, pl.

Geloben, v. a. ſljbiti, zaſljbiti, ſlibem ſe zawázati, ſpondere, vovere; das gelobte Land, zaſljbená země.

Gelobung, f. přjpowěd, přiſljbenj, zaſljbenj.

Gelöbniß, n. ſlib, ſ. Gelübd Gelübde.

Gelock, n. wábenj, lauzenj. 2) wolawý pták.

Gelos, n. trus, ſ. Loſung.

Gelt, interj. wiď, ſ. Gelten.

Gelt, adj. galowý, ſterilis; eine gelte Kuh, galowice, galůwka.

Gelte, f. djžka, sl. ġelatka.

Gelten, v. n. irr. du gilſt, iſt galt, gegolten, platiti, ſtáti, cenu mjti, valere; was gilt das Getreide, zač platj obilj; die Waare gilt ihr Geld, zbožj mnoho platj. 2) Was gilts er wird nicht kommen? oč, že nepřigde? was gilt die Wette? oč ſe wſadjme? gelt! wiď! wiďte! 3) fig. das gilt mir gleich, to ge mně wſſe gedno, wſſe ſtegné; das laſſe ich gelten, to platj, to připauſſtjm; er gilt viel am Hofe, mnoho platj v dwora; es gilt deinen Kopf, o twau hlawu běžj; es gilt dir dein Leben, to tě žiwot ſtane. Wem gilt das? koho ſe to týká?

Geltvieh, n. galowý dobytek.

Gelübde, n. ſlib, votum.

Gelüch, n. nákel, temeniſſtě.

Geluſt, m. pl. Gelüſte, žádoſti.

Gelüſten, v. n. bažiti po něčem, požádati, zachtjti ſe, appetere, deſiderare; es gelüſtet mich darnach, chce ſe mi toho.

Gelzen, v. a. miſſkowati; eine Gelze, miſſka, nunwice, řezaná ſwině, ſ. Borg.

Gemach, adj. powlowný, adv. powlowně, poznenáhla, pomalu, polehku, zticha.

Gemach, n. pl. Gemächer, pokog; ol. komňata; das heimliche Gemach, záchod.

Gemach, n. dělánj, ſſpátné djlo, ſ. Gemächt.

Gemächlich, adj. wolný, pohodlný; ein gemächlicher Menſch, člowěk pohodlný, adv. wolně, zticha, pomalu.

Gemächlichkeit, f. pohodlnoſt, wolnoſt, zwůle.

b Gemächt, n. plácanina, ſſpátné djlo, ſtwůra. 2) přirozenj, maudj, ſſaurek.

Gemächtbruch, m. keyla, průtrž, ramex.

Gemahl, m. manžel, muž, maritus. Die —inn, manželka, uxor.

Gemählde, n. malowánj, malowaný obraz.

Gemäß, n. mjra, ſ. Maaß.

Gemäß, adj. trefný, ſrownáwagjcý ſe, adv. podlé, dlé; das iſt der Wahrheit gemäß, to ſe s prawdau ſrownáwá; dem Befehle gemäß, podlé nařjzenj.

Gemäßheit, f. in Gemäßheit des Befehls, wedlé, podlé nařjzenj.

Gemein, adj. obyčegný, wſſednj, conſuetus; gemeine Waare, obyčegné zbožj. 2) proſtý, ſproſtý, ſproſtný, vulgaris, obecný, poſpolný, communis, ein gemeiner Soldat, ſproſtý wogák; ein gemeiner Menſch, ſproſták; das gemeine Beſte; obecné lepſſj; etwas gemein werden, owſſedněti; ſich gemein machen, stowaryſſiti ſe přjliš s někým. 3) obecnj, publicus, adv. obecně, ſproſtě; insgemein, wůbec, obyčegně; poſpolu.

Gemein-, obecnj; Gemein-Aelteſter, obecnj ſtarſſj; Gemeinſchreiber, obecnj pjſař; Gemeinſtier, obecnj beyk.

Gemeinanger, m. občina, občizna, drahy.

Gemeinde, Gemeine, f. obec, communitas. 2) oſada, parochia, 3) cýrkew, eccleſia, die chriſtliche Gemeinde, křeſtianſká cýrkew, ſpolečnoſt. 4) obecnjk, publicum.

Gemeiner, Gemeinder, m. obecnj.

Gemeinheit, f. obecnice, publicum.

Gemeinhirt, m. paſtucha, ſlauha.

Gemeiniglich, adv. obyčegně.

Gemeinnützig, adj. wůbec vžitečný; adv. k obecnjmu vžitku.

Gemeinſam, adj. poſpolitý, ſ. Gemein, und Gemeinſchaftlich.

Gemeinſchaft, f. ſpolek, ſpolky, obecnoſt, obecenſtwj, ſpolečnoſt, ſpolečenſtwj, poſpolnoſt, communio, ſocietas. Die Gemeinſchaft des Leibes und Blutes Chriſti, zdjlnoſt těla a krwe Kryſtowy; die Gemeinſchaft der Heiligen, obcowánj ſwátých ſwatých.

234 Gemeinſchaftlich, adj. ſpolečný, zdjlný, communis. adv. poſpolu, weſpolek, weſpolky, naſpolky, doſpolků.

Gemeintrift, f. wýhon.

Gemeinwirthshaus, n. obecnice, obecná hoſpoda.

Gemenge, Gemengſel, n. ſmjſſenj, ſměſyce, ſměſka; michanice, mjſſenina.

Gemerk, n. znamenj. 2) bey den Jägern, barwa.

Gemiſch, n. mjſſenina, ſmjſſenice, michanina, hatlanina.

Gemſe, f. kamſyk, kamzyk, rupicapra, Klein. die Gemsziege, das Gemsthier, kamzyce?

Gemſenfell, n. kamzykowá kůže.

Gemüll, n. rum, sſutina, ſſtěrek, ſſtěrk.

Gemurmel, n. hluk, hučenj; des Waſſers, hrčenj, mor. ġlġotánj.

Gemüſe, n. wařenj; grünes, zelené wěcy.

Gemüth, n. myſl, animus, mens; einem etwas zu Gemüthe führen, něco na myſl někomu přiwoditi. 2) ſrdce, guten Gemüths, dobrého ſrdce; ſich etwas zu Gemüthe ziehen, něco ſobě k ſrdcy bráti, hrýzti ſe.

Gemüthlich, adj. wolný; es iſt mir ſo gemüthlich, geſt mi tak wolno.

Gemüthsart, f. powaha myſli.

Gemüthsbewegung, f. hnutj myſli.

Gemüthskrank, adj. zaſteſklý.

Gemüthskrankheit, f. teſknoſt, teſkliwoſt, těžkoſt myſli.

Gemüthsruhe, f. ſpokogenoſt myſli.

Gen, præp. gen Himmel, k nebeſům, ſ. Gegen.

Genähe, n. ſſitj.

Genäſche, n. mlſánj. ſ. Näſcherey.

Genäſchig, ſ. Näſchig.

Genau, adj. těſný; genaue (enge) Schuhe, těſné, auzké ſtřewjce. 2) fig. auzký; genaue Freunde, auzcý, dobřj přátelé. 3) zauplný, dokonalý; genaue Nachricht, zauplná, dokonalá zpráwa; genaue Unterſuchung, bedliwé, pilné wyhledáwánj; genaue Rechenſchaft geben; přjſný počet wydati; genaues Gewiſſen, aubtlé ſwědomj; der genaueſte Preis, poſlednj cena; mit genauer Noth, ſtěžkem, ſotwa, s welikau tjžj. 4) ſkrowný; ein genaues Maß, ſkrowná mjra; er iſt ſehr genau, geſt přjliš ſkrowný, ſkrbný. adv. těſně, tuze, auplně, na wlas; ſkrowně, ſkaupě; das Kleid liegt genau an, oděw dobře přilehá; er weiß alles genau, wſſecko wj na wlas, důkladně.

Genauigkeit, f. auplnoſt, dokonaloſt, bedliwoſt, ſkrownoſt.

Genehm, adv. etwas genehm halten, něco za dobré, za ſluſſné vznati, přiwoliti, ſchwáliti.

Genehmhaltung, f. přiwolenj, za dobré vznánj, ſchwálenj.

Genehmigen, v. a. ſ. Genehm halten.

Genehmigung, ſ. Genehmhaltung.

Geneigt, adj. nakloněný, nahnutý, ſ. Neigen, nachýlený, inclinatus. 2) fig. náklonný, náchylný; přjchylný, přjzniwý, propenſus, proclivis, adv. —ně, —wě.

Geneigtheit, f. náchylnoſt, náklonnoſt, přjchylnoſt, propenſio.

General, m. generál, die —inn, generálka.

General-, generálnj, obecnj, neywyšſſj; Generalfeldmarſchall, neywyšſſj marſſálek.

Generalat, n. generálſtwj.

Generalität, f. generálſtwo, generálowé.

Geneſen, v. n. irr. — ich genas, bin geneſen, ozdrawěti, pozdrawiti ſe, zhogiti ſe, podrahniti ſe, okřáti, convaleſcere; von einer Krankheit geneſen, z nemocy powſtati.

Geneſung, f. ozdrawenj, vzdrawenj ſe, nawrácenj ke zdrawj.

Genick, n. waz, teyl, mor. tylo, foſſa; das Genick brechen, waz zlomiti; ſich im Fallen das Genick abſtoßen, padna krk ſrazyti. 2) ſſjge, cervix.

Genickfänger, m. zaraz, zaraž.

Genicke, n. keywánj, pokynowánj, ſ. Nicken.

Genie, n. důwtip. 2) weliký duch, důwtipná hlawa, ſchopnoſt.

Genießbar, adj. požjwatedlný, k požjwánj.

235 Genießbrauch, m. vžjwánj, ſ. Fruchtnießung.

Genießen, v. a. irr. ich genoß, genoſſen, požiti, požjwati, vžiti, vžjwati, frui; die Ruhe genießen, pokoge požjwati; du haſt das erſt künftig zu genießen, teprw budaucně toho vžigeš; Unterricht genießen, wycwičenu, wyvčenu býti; das heil. Abendmahl genießen, wečeři Páně přigjmati; ich habe heute noch nichts genoſſen, dnes geſſtě ſem ničehož negedl; einem etwas für genoſſen hingehen; laſſen, někomu něco prominauti. Die Genießung, vžjwánj, požjwánj, ſ. Genuß.

Geniſt, n. drobná ſláma, mrwa.

Geniſte, f. ganowec, ganofjt, geniſta, Lin.

Genoß, m. aučaſtnjk, ſpolečnjk, towaryš, conſors; die —inn, aučaſtnice, ſpolečnice, towaryſſka.

Genoſſenſchaft, f. ſpolečnoſt, towaryšſtwo.

Genug, adv. doſti, doſt, ſat, ſatis; einem genug thun, zadoſt včiniti někomu.

Genüge, f. hognoſt, doſtatek; zur Genüge haben, do wůle mjti, do ſyta ſe nagjſti, mor. do boha mjti; zur Genüge thun, zadoſt včiniti.

Genügen, n. zadoſtvčiněnj; das thut mir noch kein Genügen, na tom nemám doſti, to mi nenj doſtatečné, na tom nepřeſtáwám.

Genügen, v. n. doſti býti, ſtačiti, ſich genügen laſſen, doſti mjti, přeſtati na něčem; daran genüget ihm noch nicht, na tom geſſtě nemá doſti.

Genüglich, adj. doſtatečný. 2) zwolný, pohodlný, adv. —ně.

Genugſam, adj. doſtatečný, adv. —ně.

Genügſam, adj. na ſwém přeſtáwagjcý, ſpokogený, mjrný.

Genugſamkeit, f. doſtatečnoſt, ſufficientia.

Genügſamkeit, f. přeſtáwánj na ſwém, mjrnoſt, ſpokogenoſt.

Genugthuung, f. doſtičiněnj, doſtivčiněnj, zadoſtvčiněnj, ſatisfactio.

Genuß, m. požjwánj, uſus fructus. 2) požitek, vžitek.

b Geograph, m. zeměpiſec? země wypiſowatel.

Geographie, f. wypſánj země.

Geometer, m. zeměměřič.

Georgenkraut, n. kozljk, ſ. Baldrian.

Gepäck, n. zawazedla, ſwázaná břemena, pakáž.

Geplapper, n. tlachánj, tlampánj, klaboſenj.

Geplärr, n. bečenj, ſſklebenj.

Geplatze, n. bauchánj, pukánj, třeſkot.

Geplauder, n. žwachtánj.

Gepolter, n. bauchánj, třjſkánj, burácenj.

Gepräge, n. ráz. 2) fig. znamenj.

Geprahle, n. honoſenj, chlauba, chlubenj, ſ. Prahlen.

Gepränge, n. nádhernoſt, ſláwa, ſkwoſtnoſt.

Gepraſſel, n. praſkot, praſkánj, třeſkot, třeſk.

Gequake, n. wřeſk, křehotánj.

Gerade, f. přjmoſt, rownoſt.

Gerade, adj. přjmý, vpřjmý, rowný, rectus; einen geraden Leib haben, rowné tělo mjti; geraden Weges gehen, přjmau ceſtau gjti; gerade machen, rownati, zpřjmiti. 2) fig. gerade oder ungerade ſpielen, hráti na lichſudu, lichati; gerade oder ungerade, ſuda neb licha, ſuda neb lich, ſudem čili lichau, sl. ſudoli či licho; eine gerade Zahl, ſuda, rowný počet, sl. ſudý počet; eine ungerade Zahl, lichý počet. adv. přjmo, vpřjmo, zpřjma, rowně, zrowna; gerade zu, zrowna. 2) 3) práwě; er kommt gerade recht, práwě gde whod.

Geradheit, f. vpřjmnoſt, prawoſt.

Geraſſel, n. rachocenj, hřmot, chřeſt, crepitus.

Geräth, n. nádobj, nářadj, náčinj, utenſilia. 2) das Hausgeräthe, ſwrſſky, nábytek, ſupellex.

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.

Gerathewohl, n. zdařbůh, etwas aufs Gerathewohl thun, něco na zdařboh činit, na zdařenau.

Geräthſchaft, f. nádobj, nářadj.

Geraum, adj. proſtranný, wolný, ſpatioſus; die geraume See, ſſiroké moře, adv. —ně. 2) fig. dáwnj, dáwný; vor geraumen Jahren, před mnoha lety; ich habe ihn in geraumer Zeit nicht geſehen, giž dáwno ſem ho newiděl.

Geräumig, adj. proſtranný, adv. —ně.

Geräumigkeit, f. proſtrannoſt, proſtranſtwj, wolnoſt.

Geräumte, n. klučenina, kopanina. 2) ein Durchhieb, průſek.

Geraupert, adj. rauſný.

Geräuſch, n. chřeſt, ſſuſt, rachocenj, chramoſſtěnj, strepitus; ein Geräuſch machen, chramoſtiti ſe, ſſromotiti ſe, chřeſtěti, ſſuſtěti; das Geräuſch des Windes, hučenj; des Laubes, ſſuſtěnj; des Meeres, ſſum, gekot, zwuk; der Welt, hluk.

Geräuſch, n. oſrdj.

Gerben, ſ. Gärben.

Gerecht, adj. ſprawedliwý, prawý, juſtus. 2) das Kleid iſt mir gerecht, ten kabát ge na mne dobře vſſitý; in alle Sattel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi, adv. —wě.

Gerechtigkeit, f. ſprawedlnoſt, ſprawedliwoſt, juſtitia. 2) fig. práwo, judicium.

Gerechtſame, f. práwo, ſprawedlnoſt.

Gerede, n. řeči, pl. rozpráwka, ſermo.

Gereichen, v. n. ſlaužiti, býti; es gereicht ihm zur Ehre, ſlaužj, geſt mu ke cti; b zum Schaden, ge mu to na ſſkodu.

Gereiß, n. dračka, dranice, táhanice.

Gereuen, v. n. želeti, pykati, poenitere; es wird dich gereuen, budeš toho pykati; es gereuet mich, geſt mi žel, litugi toho.

Gereuth, n. reyt; gitrnj pole, klučenina, ſ. Geräumte.

Gerfalk, m. bělozor, falco rapax, Klein.

Gergel, m. zeyk, crena.

Gergeln, v. a. wtjrati, zeyk dělati.

Gerhab, m. poručnjk, ſ. Vormund.

Gericht, n. gjdlo, krmě, cibus; dim. Gerichtchen, gidýlko, krmička. 2) pletka, oko, laqueus.

Gericht, n. ſaud, judicium, das jüngſte Gericht, poſlednj ſaud. 2) práwo; vor Gericht erſcheinen, ku práwu ſe doſtawit. 3) ſaudnice, conclave judiciale.

Gerichtbarkeit, ſ. Gerichtsbarkeit.

Gerichtlich, adj. práwnj; gerichtliche Klage, práwnj žaloba; gerichtlicher Ausſpruch,práwnj nález. adv. práwně.

Gerichts-, práwnj, judicialis; Gerichtsbothe, práwnj poſel. 2) ſaudnj, ſaudný; Gerichtsſtube, ſaudnj ſwětnice; Gerichtsplatz, ſaudné mjſto.

Gerichtsbarkeit, f. práwo, moc práwa.

Gerichtsbothe, m. poſlanec.

Gerichtsdiener, m. Gerichtsknecht, pochop, holomek, poſlanec.

Gerichtsfrohn, m. poſlanec, biřic, lictor.

Gerichtshandel, m. pře, ſaud, práwnj rozepře, lis.

Gerichtshaus, n. ſaudnice, ol. rychta.

Gerichtsknecht, m. holomek, pochop.

Gerichtsplatz, m. die Gerichtsſtätte, ſaudné mjſto. 2) poprawiſſtě, poprawné mjſto.

Gerichtsſchöppe, m. konſſel.

Gerichtsſchreiber, m. krewnj pjſař.

Gerichtsſtube, f. ſaudnice.

Gerichtsſtab, m. práwo.

Gerichtstag, m. den ſaudů.

Gerichtsverwalter, m. práwnj, prawomocnjk, ol. poprawce, juſtitiarius.

Gerichtsverwaltung, f. prawomocnoſt, ol. poprawa.

237 Gerichtszwang, m. moc práwa, práwo.

Geringe, adj. malý, maličký; der Geringſte, neymenſſj; geringer werden, menſſiti ſe, tratiti ſe, zmenſſeti. 2) lehký; um ein Loth zu geringe, o lot lehčj. 3) ſkrowný; geringes Vermögen, ſkrowné gměnj. 4) chatrný, ſproſtný, ſſpatný; von geringem Herkommen, chatrného rodu; ein geringer Menſch, nepatrný člowěk. 6) 5) im geringſten nicht, nikoliwěk; er bildet ſich nichts geringes ein, nemálo o ſobě myſlj; ohne im Geringſten an ihn zu denken, ani na něho nepomyſljc; nicht das Geringſte, ani chljpě, ani za mák, ani coby do oka padlo; geringe ſchätzen, málo ſobě wážiti.

Geringhaltig, adj. málo w ſobě držjcý, lehký.

Geringfügig, adj. ſproſtný, chatrný, adv. —ně.

Geringfügigkeit, f. chatrnoſt, ſproſtnoſt.

Geringſchätzig, adj. malowážný, malowážjcý, newſſjmagjcý. 2) malé wážnoſti, malowážený, vilis.

Geringſchätzigkeit, Geringſchätzung, f. malowážnoſt, newſſjmawoſt.

Gerinne, n. wantroky; das wüſte Gerinne, galowá ſtoka.

Gerinnen, v. n. sſedati ſe, sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari; geronnene Milch, sſedlé, ſražené mljko; geronnenes Blut, ſtydlá krew.

Gerippe, n. koſti, pl. žebra, pl. 2) fig. ein bloßes Gerippe, holá koſt a kůže.

Germ, m. kwaſnice, droždj, faex. ſ. Hefen.

Gern, adv. rád, ráda, rádo; comp. lieber, raděgi, radſſj; ſuperl. am liebſten, neyraděgi, neyradſſj; libenter; ich will gern ſehen, rád vwidjm; gar zu gern, přerád; ſehr gern, mjle rád; nicht gar gern, nehrubě rád; nicht gern, nerad, nerád.

Geröhricht, Geröhre, n. třtj, třtinowiſſtě, třtinowina.

Gerſte, f. gečmen, hordeum; sl. gačmen, garec; dim. gečmýnek; die zweizeilige Gerſte, gečmen polſký, dwauřadý, hordeum diſtichum, L.; die vierzeilige, ctyřřadý čtyřřadý, hordeum vulgare L.

b Gerſten-, gečný, sl. gačmený, garcowý, hordeaceus; Gerſtenſtroh, gečná ſláma; Gerſtenbrod, gečný chléb.

Gerſtenacker, m. gečniſſtě, gečmeniſſtě.

Gerſtenbauer, m. gečmýnkář.

Gerſtenkorn, n. gečné zrno.

Gerſtenkuchen, m. podpopelnj chléb, gečný koláč.

Gerſtenmutter, f. ſnět w gečmeně.

Gerſtenſchleim, m. poljwka z gečných krup.

Gerſtenwurm, m. ſſtjr, ſ. Erdgrille.

Gerte, f. prut, pružina, metla, virga; dim. das Gertchen, Gertlein, prautek, pružinka.

Gertenkraut, n. ferule, ferula communis L. 2) Gertwurz, brotan, božj dřewce.

Geruch, m. čich, (čuch), olfactus. 2) wůně, odor. 3) ein widriger Geruch, puch, páchnutj; von Mäuſen, myſſina; von Katzen, kočičina; von Hunden, pſyna; @ von Menſchen, člowěčina.

Geruchlos, adj. & adv. bez čichu; geruchloſe Blumen, newonné kwjtj.

Gerücht, n. powěſt, sl. ſlych, fama, fig. dobré neb zlé gméno; in ein böſes Gerücht bringen, rozkřičeti, rozneſti, roznáſſeti, diffamare.

Geruhen, v. n. ráčiti, dignari.

Geruhig, adj. pokogný, tichý. adv. —ně, tjſſe.

Geruhſam, adj. ſ. Geruhig; Geruhſame Nacht, dobrau noc.

Gerülle, n. měl, f. drobty, pl.

Gerumpel, n. haraburdj; harampátj.

Gerüſt, n. leſſenj, pegma, ſuggeſtum. 2) an der Senſe, ſtrog, hrabice. 3) in der Scheuer, patro, dyge, pl.

Geſäme, n. ſemena, pl.

Geſammt, adj. weſſkeren, weſſken, wſſecken, celý; mit geſammter Macht, wſſj mocý, ſylau; adv. alle insgeſammt, wſſickni docela, dokonce, weſměs.

Geſandte, m. wyſlanec, poſel, legatus; die Geſandte, wyſlankyně; die Geſandtinn, wyſlancowá, poſlowá.

Geſandſchaft, f. wyſlanſtwj, poſelſtwj.

Geſang, m. zpěw, cantus.

238 Geſangbuch, n. kancyonál, kniha zpěwů.

Geſangvogel, m. Sangvogel, zpěwawý pták.

Geſäß, n. zadek, řit, nates. 2) ſedadlo.

Geſäßbein, n. řitnj koſt, os ischium.

Geſaufe, n. chlaſtánj, chlaſtanice.

Geſäuf, n. brynda, břjžďala.

Geſauſe, n. hučenj.

Geſäuſel, n. fičenj, ol. ſſuměnj; des Baches, hrčenj.

Geſchäft, n. zanepráždněnj, zaměſtknánj; djlo, ol. poſel, gednánj, řjzenj. 2) kſſaft.

Geſchäftig, adj. pracowitý, ein geſchäftiges Leben, pracowitý žiwot. 2) ochotný, potočitý, oſſmrdawý; geſchäftig thun, otáčeti ſe, oſſmrdati ſe; eine geſchäftige Martha, ſtaroſtliwá Marta.

Geſchäftigkeit, f. pracowitoſt. 2) ochotnoſt, potočitoſt, oſſmrdawoſt, ſtaroſtliwoſt.

Geſchäftträger, m. gednatel.

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.

Geſcheid, adj. rozſſafný, rozumný. 2) chytrý, adv. —ně. 2) chytře.

Geſcheide, n. bey den Jägern, ſtřewa, pl.

Geſcheidheit, f. rozſſafnoſt, rozumnoſt. 2) chytroſt.

Geſchenk, n. dar, pocta, donum; zum Geſchenke geben, darem, ctj a darem dáti; mit einem Hauſe ein Geſchenk machen, dům darem dáti, darowati. 2) wzátky, pl.

Geſchichte, f. přiběh, přiběhowé. 2) hyſtorye, hiſtoria. 3) Geſchichtbuch, letopis, annales.

b Geſchichtkunde, f. hyſtoryctwj, hyſtorycké vměnj.

Geſchichtskundige, der, zběhlý w hyſtoryi.

Geſchichtſchreiber, m. hyſtoryk, ſpiſowatel přjběhu, kronykář, letopiſnjk?

Geſchick, n. způſobnoſt, způſob, ſluſſnoſt; es hat kein Geſchick, nenj způſob, nenj wěc ſluſſná; ein Menſch, der weder Geſchick, noch Gelenk hat, člowěk nezpůſobný, nemotorný, nemotora. 2) oſud, fatum; ein Geſchick Gottes, božj dopuſſtěnj.

Geſchicke, n. poſylánj, poſylka.

Geſchicklichkeit, f. způſobnoſt, ſchopnoſt, způſobiloſt, habilitas.

Geſchickt, adj. ſchopný, způſobný, způſobilý, zběhlý, habilis; er iſt in Sprachen geſchickt, geſt zběhlý w řečech; er iſt zu dieſer Arbeit nicht geſchickt, k té prácy ſe nehodj; ein geſchickter Redner, vmělý, wýborný řečnjk; adv. způſobně, ſchopně.

Geſchirr, n. nádoba, vas; coll. nádobj, náčinj. 2) nádobj, nářadj, inſtrumenta; Ackergeſchirr, nářadj polnj. 3) an den Pferden, ſtrog, ſtrůg, kſſjry, pl. pochwy, chámy, ladrowánj. 4) in der Mühle, nábog, náwog.

Geſchirren, v. a. ſtrogiti, kſſirowati.

Geſchirrkammer, f. kſſirowna.

Geſchlacht, adj. ſſwárný, ſſwihlý, wýtečný. 2) měký, křehký.

Geſchlampe, f. wlečenj, cauránj, cauranice.

Geſchlank, adj. čjplý, ſſtjplý, ſſtjhlý, autlý, ſſwihlý, mor. wyſſwihlý.

Geſchlankheit, Geſchlankigkeit, f. čjploſt, ſſtjhloſt, autloſt.

Geſchlecht, n. pokolenj, rodina, genus. 2) rod, plémě, ſtirps; von vornehmen Geſchlechte, wzácného rodu. 3) pohlawj, ſexus, genus; das männliche Geſchlecht, mužſké pohlawj; das weibliche (ſchöne) Geſchlecht, ženſké (bjlé) pohlawj.

Geſchlechtsfolge, f. poſlaupnoſt rodu.

Geſchlechtsnamen, m. přjgmj, přjgměnj.

Geſchlechtsregiſter, n. kniha neb wypſánj rodu, rodopis?

Geſchleif, n. daupě, liſſčj djra.

239 Geſchleppe, n. wlečenj, wlečenina.

Geſchlinge, n. oſrdj, okružj.

Geſchmack, m. chuť, ſſmak, pochotnoſt, ſapor; den Geſchmack verlieren, ſtratiti chuť, wygjti z chuti; es hat nicht ein Bischen Geſchmack, nemá to ani chautky. 2) chuť, okus, okuſſenj, guſtus. 3) fig. zaljbenj, chuť, libido; Geſchmack am göttlichen Worte, zaljbenj na ſlowu božjm.

Geſchmacklos, adj. bez chuti, nechutný.

Geſchmackloſigkeit, f. nechuť.

Geſchmeide, n. ſſperky, ozdoby, okraſy.

Geſchmeidehändler, m. ſſmeydýř.

Geſchmeidig, adj. měký; geſchmeidiges Eiſen, měké železo. 2) fig. ohebný, mrſſtný, hebký; geſchmeidige Ruthe, ohebný, mrſſtný prut. 3) zkrotlý, zkrocený; geſchmeidig werden, zkrotnauti.

Geſchmeidigkeit, f. měkoſt; ohebnoſt; krotkoſt.

Geſchmeiß, n. trus, ſtruſky, howna, neřád. 2) fig. hmyz, žjžaly, inſecta. 3) holota, luza, chámowina, chamradina.

Geſchmiere, n. mazánj, mazanice. 2) ſſkrtánj, ſſkrabanina.

Geſchmuck, m. ſſperky, ſ. Schmuck.

Geſchnatter, n. ſſtěbetánj.

Geſchneide, n. pletky, pl.

Geſchöpf, n. twor, ſtwořenj, ſtwůra, creatura; dim. das Geſchöpfchen, ſtwořenjčko, twůrek.

Geſchoß, n. ſtřela, ſſjp, jaculum. 2) ſtřelba. 3) fig. am Gebäude, ponebj, poſchodj.

Geſchräge, n. ohrada.

Geſchreibe, n. pſanj, pſanice.

Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.

b Geſchröt, n. ſſaurek, scrotum.

Geſchütte, n. rum, sſutina.

Geſchütz, n. děla, pl. ſtřelba, ol. puſſka, tormenta.

Geſchützkunſt, f. ſtřelectwj.

Geſchwader, n. hauf, ol. pluk. 2) loďſtwo.

Geſchwär, n. nežit, wřed, ſ. Geſchwür.

Geſchwätz, n. daremné tlachánj, žwánj, bleptánj, darmotlachy.

Geſchwätzig, adj. žwawý, ſſtěbetný, žwachtawý, tlachawý, ſſpitawý, garrulus.

Geſchwätzigkeit, f. žwawoſt, mnohomluwnoſt, ſſtěbetawoſt, ſſpitawoſt, garrulitas.

Geſchweigen, v. n. ſ. Schweigen. Ich geſchweige der andern Dinge; der andern Dinge zu geſchweigen, abych giných wěcý mlčenjm pominul; mlče, nemluwě o giných wěcech; ich habe ihn nicht geſehen, geſchweige geſprochen, ani ſem ho newiděl, nercyli s njm mluwil; tjm méně s nim mluwil.

Geſchwellen, v. n. otěkati, ſ. Schwellen.

Geſchwinde, adj. čerſtwý, ſpěſſný, poſpěſſný, hbitý, rychlý, celer, velox. 2) fig. kwapný, náhlý; ein geſchwinder Tod, náhlá ſmrt. adv. čerſtwě, ſpěſſně, rychle, honem, ſkokem, záhy, chutně, pádem. 2) kwapně, náhle.

Geſchwindigkeit, f. čerſtwoſt, ſpěſſnoſt, rychloſt, hbitoſt, velocitas, celeritas.

Geſchwiſter, pl. von Brüdern, bratřj; von Schweſtern, ſeſtry.

Geſchwiſterkind, n. von Brüdern, bratranec, patruelis, von Schweſtern, ſeſtřenec, foem. ſeſtřenice, consobrinus, amitinus; von Bruder und Schweſter, ſtregčenec. Ander-Geſchwiſterkind, bratráně, ſeſtřjně.

Geſchworne, der, přjſežný, sl. boženjk.

Geſchwulſt, f. otok, oteklina; opuchlina, zpuchlina, tumor; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok oplaſkuge.

Geſchwür, n. wřed, nežit, hljza, ulcus; bey den Ohren, závſſnice, parotis; unter dem Fuße, náraza, náſkoka, náraz, odraženina; zwiſchen den Fingern, widlák; 240 um ſich freſſendes Geſchwür, pageď; voller Geſchwüre, wředowitý; geſchwürig werden, podbjrati ſe.

Geſechſt, adj. z ſſeſtidjlů; der geſechſte Schein, ſſeſtihranjk, ſextilis.

Geſell, m. towaryš, ol. druh, ſtaupenec, ſocius; die —inn, towaryſſka, družice, družka. 2) Ein fauler Geſell, lenoch.

Geſellen, 1. v. a. přitowaryſſiti. 2. v. rec. ſich zu einem geſellen, připogiti ſe, přiwinauti ſe, družiti ſe, přitowaryſſiti ſe k někomu, stowaryſſiti ſe s někým; gleich und gleich geſellt ſich gern, doba k době, rownj k ſobě; wrána wedlé wrány ſedá, druh druha hledá.

Geſellig, adj. towaryšſký, družebný, ſociabilis, adv. po towaryšſku.

Geſelligkeit, f. towaryšſtwj, towaryſſenj, ſocialitas. 2) obcowánj.

Geſellſchaft, f. towaryšſtwo, obcowánj, towaryšſtwj, ſpolečnoſt; ſpolek, družebnoſt, ſocietas; er iſt gern in Geſellſchaft, geſt rád mezy lidmi; wollen ſie uns Geſellſchaft leiſten, ljbili ſe wám gjti s námi.

Geſellſchafter, m. towaryš, druh, ſpolečnjk; die —inn, ſpolečnice, družka.

Geſellſchaftlich, adj. ſpolečný, towaryšſký adv. —ně, poſpolu.

Geſenke, n. ſ. Senker.

Geſetz, n. zákon, práwo, vſtanowenj, lex; Geſetze geben, zákony wydati.

Geſetz-, zákonnj, Geſetzbuch, zákonnj knjha, Geſetztafeln, dſky zákonnj; deſatero.

Geſetzgeber, m. zákona wydawatel, legislator.

Geſetzgebung, f. zákona dánj, wydánj.

Geſetzlich, adj. zákonný, legalis, adv. —ně.

Geſetzlichkeit, f. zákonnoſt, legalitas.

Geſetzlos, adj. bezzákonný, adv. bez zákona, bez práwa.

Geſetzmäßig, adj. řádný, podlé zákona, práwa, legitimus, adv. —ně.

Geſetzmäßigkeit, f. řádnoſt.

Geſicht, n. zrak, viſus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; ein kurzes Geſicht haben, mjti krátký zrak. 2) oči, aus dem Gebſichte gehen, s očj gjti; zu Geſichte bekommen, ſpatřiti, shljdnauti; ins Geſicht ſagen, do očj řjcy; ſich aus dem Geſichte verlieren, zmizeti s očj. 3) obljčeg, twář, facies, dim. das Geſichtchen, Geſichtlein (Geſichtel), twářička, twářka; einem ein freundliches Geſicht machen, přjgemně pohleděti, hleděti na někoho; ich kenne ihn vom Geſichte, od widěnj, z pohledu ho znám. 4) fig. Geſichter machen, dwořiti ſe; ſaure Geſichter machen, zakrněle hleděti, ſſkarediti ſe; Geſichter ſchneiden, oſſkljbati ſe, ſſkaredě hleděti. 5) das Geſichte, widěnj, vkaz, visum.

Geſichtsbildung, f. twář, twářnoſt.

Geſichsfarbe Geſichtsfarbe, f. pleť.

Geſichtskreis, m. okolek, obezřenj, obhled? horizon.

Geſichtspunkt, m. zřecý puňtjk.

Geſichtszug, m. tah w obljčegi.

Geſims, n. řjmſa, podwlaky, gſyms, sl. páſek, cymatium. 2) krancle, police, krancljk, coronis.

Geſimshobel, m. karnjſek.

Geſinde, n. čeleď, čeládka, chaſa.

Geſinde-, čelednj, pro čeládku.

Geſindel, n. cháſka, holota, luza, (hlůza), zběř, chamradina.

Geſindeſtube, f. čelednjk, rateyna.

Geſinnen, v. n. geſonnen ſeyn, hodlati, mjniti; ſind ſie noch geſonnen zu verreiſen, hodlagjliž geſſtě odgeti? 2) geſinnet ſeyn; freundſchaftlich gegen Jemanden geſinnet ſeyn, dobře s někým myſliti, mjniti; kaiſerlich geſinnet ſeyn, s cýſařſkými držeti, gleich geſinnt ſeyn, gedné myſli býti, ſtegně ſmeyſſleti; böſe geſinnet, zlowolný, malevolus.

Geſinnung, f. ſmeyſſlenj; mjněnj. 2) üble, böſe Geſinnung, zlowolnoſt, malevolentia.

Geſittet, adj. mrawný, moratus, adv. —ně.

Geſpan, m. druh, ſodalis. 2) in Ungarn, ſtoličný pán.

Geſpann, n. ſpřež, ſpřeženj, potah.

Geſpannſchaft, f. in Ungarn, ſtolice, comitatus.

241 Geſpenſt, n. ſtraſſidlo, obluda, přjſſera, přelud; mor. omama, sl. mátoha, ſpectrum.

Geſperre, n. zawjránj; am Buche, zápony. 2) ein großes Maulgeſperre machen, hubu gak wrata otewřjti.

Geſpiele, m. druh, drauže, ſodalis; die —inn, družka, družice, coll. družina.

Geſpinnſt, n. přediwo, přádlo.

Geſpons, m. ženich; die Geſpons, newěſta, choť.

Geſpött, n. poſměch, weyſměſſky, auſměſſky; ein Geſpött mit etwas treiben, poſmjſſky mjti, poſmjſſky ſtrogiti ſobě z něčeho; zum Geſpötte dienen, k poſměchu býti.

Geſpräch, n. rozmlauwánj, promlauwánj, rozpráwka, rozpráwenj, colloquium; ein lautes Geſpräch, howor, howořenj; er iſt das Geſpräch der ganzen Stadt, celé měſto o něm mluwj.

Geſprächig, adj. mluwný, vmluwný, howorný, affabilis. adv. —ně.

Geſprächigkeit, f. vmluwnoſt, howornoſt.

Geſprenkelt, adj. peřeſtý, ſtrakatý.

Geſpritze, n. ſtřjkanice, ſtřjkánj.

Geſtade, n. břeh, littus.

Geſtalt, f. způſob, způſoba, ſpecies. 2) poſtawa, ſtatura; eine unterſetzte Geſtalt, poſtawa ſložitá, zawalitá; die Geſtalt des Geſichtes, twářnoſt, ſličnoſt. 3) fig. gleicher Geſtalt, ſtegným, podobným způſobem. 4) im Traume, vkaz, podoba, ol. přelud.

Geſtaltet, geſtalt, part. bey ſo geſtalten Dingen, při takowých wěcech; ein wohlgeſtalter Menſch, člowěk ſličný, oſobný, sl. dřičný.

Geſtändig, adv. geſtändig ſeyn, přiznati ſe k něčemu, ſtáti w něčem.

Geſtändniß, n. přiznánj, wyznánj.

Geſtank, m. ſmrad, puch, fœtor; unter der Achſel, prk, mor. prčina; einen Geſtank von ſich geben, ſmrděti, páchnauti; Geſtank machen, ſmraditi.

Geſtatten, v. a. powoliti, připuſtiti, permittere; ſich keine Ruhe geſtatten, nedati ſobě pokoge, odpočinutj.

b Geſtattung, f. powolenj, připuſſtěnj.

Geſtäude, n. křowj, křj.

Geſteck, n. pár nožů, ſ. Beſteck.

Geſtehen, 1. v. n. sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari. 2. v. rec. traufati ſobě. 3. v. a. přiznati ſe, wyznati, fateri. 2) připuſtiti. 3) dowoliti, admittere.

Geſtein, n. kamenj.

Geſtell, n. podſtawek, podkladek, basis. 2) des Tiſches, ſpodek, nohy, pl. 3) eines Pferdes, kantárek. 4) der Hürden im Bräuhauſe, walach. 5) des Weberſtuhls, ſtatiwo. 6) an der Mauer, police. 7) zu einer Glocke, leſſenj.

Geſtern, adv. wčera, heri; ſeit geſtern, von geſtern her, od wčeregſſka; geſtern Abends, wčera v wečjr, pod wečer.

Geſtick, n. wyſſjwánj, krumpowánj. 2) krumplowané wěcy.

Geſtirn, n. hwězda, ſtella. 2) coll. hwězdy. 3) hwězdnatoſt, zhwězděnj, conſtellatio.

Geſtirnt, adj. hwězdnatý, hwězdný, ſtellatus.

Geſtöber, n. chumelice, chumelenina, metelice, práſſenice.

Geſtotter, n. zagjkánj, koktánj.

Geſträuch, n. křowj, chraſtj, křowina, chraſtina, prutina.

Geſtreng, adj. přjſný, ſeverus, ſ. Streng. 2) ſtatečný; geſtrenger Herr, vrozený pán; euer Geſtrenge, waſſnoſt pane.

Geſtrig, adj. wčeregſſj, heſternus; der geſtrige Tag, wčeregſſj den, wčeregſſek.

Geſtrick, n. ſſtrykowánj, wázanj, pletenj.

Geſtröhde, n. ſláma k podeſtlánj, ſtlanj.

Geſtrüppe, n. roždj, růždj, roſſtj, chraſtj, chamradj.

Geſtübe, n. prach, maur.

Geſtühl, n. ſtolice.

Geſtütt, n. kobylj pole, kobylna?

Geſuch, n. požádánj, žádoſt, prosba.

Geſuche, n. hledanice, hledánj.

Geſumſe, n. hučenj; wučenj, bžučenj, bžunčenj, mor. ſſuměnj.

Geſund, adj. zdráw, zdrawý, ſanus; geſund werden, vzdrawiti ſe, pozdrawiti 242 ſe; geſund machen, vzdrawiti, zhogiti, 2) fig. ſpaſytedlný, proſpěſſný, adv. zdrawě, zdráwě.

Geſundbad, m. teplice, thermæ.

Geſundbrunnen, m. dobrá woda, hogitedlná woda.

Geſundheit, f. zdrawj, ſanitas; eines Geſundheit trinken, za něčj zdrawj pjti. 2) Eines Ortes, zdrawoſt, zdrawota.

Getäfel, n. taflowánj.

Getön, n. zwučenj, zněnj.

Getöſe, n. powyk, hřmot; der Wagen, chřeſt, chřapánj, chřapot.

Getrampel, n. dupánj, cupanice.

Getränk, n. nápog, pitj, potus.

Getrauen, v. rec. ſich, traufati ſobě, důwěřiti ſe, mor. dowjřeti, fidere.

Getreide, n. obilj, frumentum, fruges, dim. obiljčko.

Getreide-, obilný, frumentarius; Getreidemarkt, obilný trh.

Getreideboden, m. obilnice, ſeypka, žitnice.

Getreidehändler, m. obilnjk, obilář, prodawač obilj.

Getreu, adj, wěrný, fidelis. adv. —ně.

Getreulich, adv. bezelſtně, vpřjmně, wěrně.

Getriebe, n. pohybowacý kolo.

Getroſt, adj. bezpečný; adv. bezpečně, ſměle; ſey getroſt, nebog ſe.

Getröſten, v. rec. ſich, nadjti ſe, daufati, naděgj ſe kogiti, těſſiti ſe, certa ſperare.

Getümmel, n. hřmot, der Pferde, duſot. 2) fig. das Getümmel der Welt, hluk ſwěta.

Gevatter, m. kmotr, ol. kmoch, mor. kmocháček, compater; die —inn, kmotra, ol. kmochna, mor. kmotřenka, kmotřinka; Gevatter ſtehen, kmotrowſtwjm ſtáti, kmotrem býti.

Gevatter-, kmotrowſký; Gevatterbrief, kmotrowſký liſt.

Gevattersmann, m. kmotr.

Gevattersleute, pl. kmotřj.

Gevatterſchaft, f. kmotrowſtwj.

Geviert, adj. na čtwero rozdělený; čtwerhraný; die gevierte Zahl, čtwerka, čtyrka, quaternio; der gevierte Schein, čtwerhranjk.

b Gevierte, das, čtwerhranoſt, čtwerhranjk, čtwerovhelnjk.

Gevögel, n. ptactwo.

Gewächs, n. zroſtlina, bylina, planta; dim. das Gewächschen, zroſtlinka, bylinka. 2) zrůſt, ſ. Wuchs. 3) am Leibe, wyroſtlina.

Gewächserde, f. prſť.

Gewäff, n. die Waffen, pazaury pl; der Wildſchweine, kly, teſáky.

Gewahr, adv. gewahr werden, shljdnauti, ſpatřiti, pozorowati, vzřjti, znamenati, animadvertere.

Gewähr, f. giſtota, pogiſſtěnj; in den Rechten, ſpráwa, evictio; die Gewähr leiſten, ſpráwau ſe zawázati.

Gewähren, v. a. ſljbiti, přiſljbiti, ſpondere. 2) za něco ſtáti; einem ſeinen Schaden gewähren, někomu za ſſkodu ſtáti. 3) eine Bitte gewähren, wyſlyſſeti, wyplniti prosbu; nicht gewähren, oſlyſſeti. 4) dopřjti, popřjti, dáti; Gott gewährt uns alles Gute, Bůh nám popřjwá wſſeho dobrého. 5) půſobiti; welch ein Vergnügen gewähren dieſe Sachen! gaké potěſſenj půſobugj tyto wěcy!

Gewährleiſtung, f. vgiſſtěnj, ſpráwa, zawázanj ſe ſpráwau.

Gewährmann, Gewährsmann, m. ſpráwce, ſaukup.

Gewahrſame, f. bezpečné mjſto; ochrana; wězenj; in ſeine Gewahrſame nehmen, pod ſwau ochranu wzýti.

Gewährung, f. wyſlyſſenj. 2) dopřánj. 3) půſobenj.

Gewalt, f. moc, vis; mocnoſt, poteſtas; unter ſeine Gewalt bringen, pod ſwau moc, mocnoſt připrawiti. 2) fig. moc, náſylj, violentia; Gewalt brauchen, mocý a náſyljm ſahnauti; Gewalt anthun, náſylj včiniti; ſich ſelbſt Gewalt anthun, zabiti ſe; ſich Gewalt anthun, přemáhati ſe; mit Gewalt, kwaltem. 3) aus aller Gewalt lachen, wſſj mocý ſe ſmáti. 4) in ſeiner Gewalt haben, wládnauti něčjm.

243 Gewalthaber, m. plnomocnjk, poručnjk; die —inn, plnomocnice, poručnice.

Gewaltig, adj. mocný, ſylný. 2) hrozný, náramný; ein gewaltiger Menſch, náramně weliký člowěk.

Gewaltſam, adj. mocný, náſylný; adv. —ně.

Gewaltthätig, adj. náſylný, violentus; gewaltthätiger Menſch, náſylnjk; adv. —ně.

Gewaltthätigkeit, f. náſylj, violentia.

Gewand, n. oděw, raucho, ſſatſtwo, mor. oblek, ſſatina, veſtimentum.

Gewandſchneider, m. krageč ſuken.

Gewandt, adj. obratný. ſ. Gewendig.

Gewandtheit, f. obratnoſt. ſ. Gewendigkeit.

Gewarten, v. n. očekáwati, expectare.

Gewärtig, adv. einer Sache gewärtig ſeyn, očekáwati něco; nadjti ſe; ich war mir eines ſo angenehmen Beſuches nicht gewärtig, nenadál ſem ſe tak přjgemného nawſſtjwenj.

Gewäſch, n. daremné žwánj, žwanice, tlachánj, tlamy žwamy. 2) im Bräuhauſe, kaly, pl.

Gewäſſer, n. woda, wody.

Gewebe, n. tkánj, ſetkánj. 2) fig. der Bienen, pláſt. 3) pletenina, pletiwo, tkanina?

Gewehr, n. braň, zbraň, zbrog, ol. orudj, arma; zum Gewehr greifen, zbrani ſe chopiti. 2) ručnice, flinta, @ ſclopetum.

Geweih, n. gelenj rohy, parohy, pl. koruna.

Gewende, n. auwrať, ſauwrať, verſura. 2) hony, (hona) pl., jugerum.

Gewendig, adj. obratný, mrſſtný, agilis.

Gewendigkeit, f. obratnoſt, mrſſtnoſt, agilitas.

Gewerbe, n. obchod, žiwnoſt, dim. žiwnůſtka, quæſtus, commercium; Gewerbe treiben, obchoditi, obchod wéſti.

Gewerf, n. kly, ſ. Gewäff.

Gewerk, n. cech, pořádek, řemeſlo.

Gewerke, m. kwerk.

Gewerkſchaft, f. kwerkowé, pl., cech kwerků.

Gewicht, n. wáha, tjž, pondus; Gewicht haben, wážiti, pendere. 2) fig. wážnoſt, důležitoſt, důklad; eine Sache von großem Gewichte, wěc wyſoce wážná; einer b Sache Gewicht geben, něčemu dodati důkladu. 3) záwažj, ſpauſſť, pondus; dim. das Gewichtchen, Gewichtlein, záwažjčko.

Gewichtig, adj. wážný, ſ. Wichtig.

Gewimmel, n. hmyzenj, hemženj, hrnutj.

Gewimmer, n. kňauránj, knjkánj, kňukánj.

Gewinde, n. winutj, točenj. 2) winty, pl.

Gewinn, m. zyſk, weydělek, lucrum; kleiner Gewinn, zyſček, zýſſtěk, weyděleček. 2) wyhrané, mor. wýhranek.

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.

Gewinner, m. wyhrawač; die Gewinnerinn, wyhrawačka.

Gewinnſucht, f. zyſſtnoſt, zyſku žádoſt, žádoſtiwoſt.

Gewinnſüchtig, adj. zyſku žádoſtiwý; ein Gewinnſüchtiger, wydřiduch, wydřiduſſka.

Gewinſel, n. kwjlenj, kňauránj.

Gewinſt, m. zyſk, weydělek. 2) wyhra, wyhrané; wyhrané penjze, mor. wýhranek.

Gewirk, n. tkánj na ſtáwku; tkaná wěc. 2) Bienengewirk, poſtawa wčel.

Gewirre, n. matenj, pletenj, machlánj, cuchánj; machlanina, matenice, zma244tenina, cuchanina, ſpletenice, ſmodrchanina, mor. mrwa, pomrwnoſt.

Gewiß, adj. giſtý, giſtotný, certus; gewiſſes Einkommen haben, giſté mjti důchody, přjgmy; das iſt gewiſſe Wahrheit, to geſt prawdiwá prawda; einer Sache gewiß ſeyn, vbezpečenu býti o něčem. 2) gakýſy, gakýs, quidam; ein gewiſſer Damon, gakýſy Damon; zu gewiſſer Zeit, kdyſy, kdys, quondam; es gibt gewiſſe Leute, gſau někteřj lidé. adv. giſtě, giſtotně, dogiſta, dozagiſta, zagiſté, wlaſtně; er kommt gewiß, dozagiſta přigde; er hat es ihm gewiß geſagt, wlaſtně mu to řekl; etwas für gewiß behaupten, něco za prawdu twrditi, giſtiti.

Gewiſſen, n. ſwědomj, conſcientia.

Gewiſſenhaft, Gewiſſenhaftig, adj. ſwědomitý, conſcientioſus; adv. —tě.

Gewiſſenhaftigkeit, f. ſwědomitoſt.

Gewiſſenlos, adj. neſwědomitý.

Gewiſſenloſigkeit, f. neſwědomitoſt.

Gewiſſensbiß, m. hryzenj ſwědomj.

Gewiſſensſcrupel, m. pochybnoſt, náhnětek ſwědomj.

Gewißheit, f. giſtota, certitudo.

Gewißlich, adv. giſtotně.

Gewitter, n. powětřj, bauřka, bauře, tempeſtas; das Gewitter ſchlägt ein, hrom bige; das Gewitter gehet vorbey, bauřka ſe přehánj.

Gewitterwolke, f. bauřliwý oblak, mračna, pl. bauřliwé mračno.

Gewogen, adj. náchylný, přjzniwý, laſkawý, miloſtiwý, dobrotiwý. adv. —ně, wě.

Gewogenheit, f. náchylnoſt; miloſt, přjzniwoſt, dobrotiwoſt.

Gewohnen, v. n. zwykati, zwyknauti, přiwykati, nawykati, obwykati, aſvescere. Ich bin es (deſſen) nicht gewohnt, negſem tomu zwyklý, nawyklý.

Gewöhnen, v. a. včiti, zwykati, nawykati; ſich an etwas gewöhnen, něčemu zwykati; ein Kind von der Bruſt, odſtawibti, ſ. Entwöhnen. Die Gewöhnung, zwyknutj, nawyknutj, přiwyknutj.

Gewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, nawykloſt, přiwykloſt, conſuetudo; zur Gewohnheit werden, w zwyk, w obyčeg přigjti, zobyčegiti ſe.

Gewöhnlich, adj. obyčegný. adv. obyčegně.

Gewölbe, n. klenutj, ſklep, fornix. 2) krám; dim. klenutjčko, ſkljpek, krámek.

Gewölk, n. oblaky pl. (oblaka), mračna.

Gewölkig, adj. zamračený, poſſmaurný.

Gewühl, n. rytj. 2) fig. hmyzenj, hemženj, chumelenj.

Gewürm, n. čerwi pl., chrobactwo, žeměplazowé zeměplazowé.

Gewürz, n. kořenj, kořánj, kořeny pl., radices. 2) kořenj krámſké, wonné, aroma.

Gewürzbüchſe, f. kořenka, kořjnka.

Gewürzhaft, adj. kořenný, wonný gako kořenj.

Gewürzhändler, Gewürzkrämer, m. kořenář; die —inn, kořenářka.

Gewürznägelein, n. Gewürznelke, f. hřebjček, sl. kljnček, caryophyllus, Lin.

Geyer, m. káně, ſup, Vultur Klein. 2) Was Geyer haben ſie? kýho čerta máte?

Geyeradler, m. mrſſák, ſ. Aasgeyer.

Gezänk, n. ſwáda, ſwár, wáda, hádka; mor. ſſkorpenj, hamar; ein Gezänze Gezänke anfangen, ſwádu ſtropiti.

Gezanke, n. haſſteřenj, waděnj.

Gezelt, n. ſtan, tentorium; dim. ſtánek; die Gezelte aufſchlagen, ſtany rozbiti.

Gezerre, n. tahanice, tahánj.

Gezeug, n. nádobj, náſtroge, pl.

Geziemen, v. n. ſluſſeti, přjſluſſeti, patřiti, decere; geziemend, ſluſſný.

Geziere, n. vpeypánj.

Gezimmer, n. raubenj, ſ. Zimmerwerk.

Gezücht, n. plemeno, plémě.

Gezwitſcher, n. ſſwiřinkánj, ſſweholenj.

Gicht, f. pakoſtnice, dna, klaubnj nemoc, sl. klaubawka, arthritis. 2) ol. der Schlagfluß, mrtwice, paralysis.

Gicht-, dnawý; Gichtfieber, dnawá zymnice; Gichtkraut, dnawá, mrtwičná bylina.

245 Gichtbrüchig, adj. dnau zlámaný, malomocný, ſſlakem poražený, paralyticus.

Gichtiſch, adj. dnawý, arthriticus.

Gichtroſe, f. piwoňka, paeonia, Lin.

Gichtrübe, f. poſed, Bryonia. ſ. Zaunrübe.

Gichtwurz, f. třewdawa, dictamnus, Lin.

Giebel, m. ſſtjt, hlawiny, průčelj, lomenice, frontiſpicium.

Giebeldach, n. oboſtrannj ſtřecha.

Giebelſeite, f. ſwiſle, pl.

Gier, f. chtjč. ſ. Begierde.

Gierig, adj. chtiwý, lakotný, hltawý, avidus; gierig freſſen, woblo požjrati.

Gierigkeit, f. chtiwoſt, lakotnoſt.

Gierſchwalbe, f. roreyk, ſ. Mauerſchwalbe.

Gießbach, m. deſſťowý potok, diwoká woda, ol. byſtřina.

Gießbecken, m. nalewadlo, medenice.

Gießbottich, m. ſlewacý káď.

Gießbrett, n. im Bräuhauſe, taráſek.

Gießen, v. a. irr. ich goß, gegoſſen, ljti, naliti, fundere; aus einem in das andere gießen, přeljwati. 2) fig. die Blumen, kwětiny zaljwati. 3) es wird ſtark gießen, bude prſſeti gen ſe bude ljti. 4) Teller, Glocken gießen, taljře ljti, zwony ſljti, ſljwati; ein gegoſſenes Bild, litý obraz, litina, ſlitina. 5) wléwati, wyléwati, effundere, infundere; Gott gießt ſeine Liebe in unſere Herzen, Bůh wléwá láſku ſwau w ſrdce naſſe.

Gießer, m. litec, ſlewač. 2) der Faſtenſchlier, koliha, Numenius arquata, Lin.

Gießerey, f. ſlewárna?

Gießkanne, f. kropicý konew.

Gießkelle, f. ſlewacý lžjce.

Gießkunſt, f. litectwj, ſlewačſtwj.

Gießlöffel, m. nalewačka.

Gießvogel, m. ſ. Gießer.

Gießwerk, n. litina, ſlitina.

Gift, n. ged, tráwenina, gedowatina, gedowatoſt, sl. otrawa, venenum; Gift beybringen, gedu dodati; mit Gift vergeben, gedem otráwiti. 2) fig. zloſt, wztek.

Giftarzney, f. ein Giftmittel, lékařſtwj proti gedu.

b Giftbaum, m. gedowatý ſumach.

Giftheil, n. gedhog, dobrý mnjſſek.

Giftig, adj. gedowatý, gjzliwý, venenoſus; etwas giftiges, gedowatina, gedowatoſt. 2) fig. ſrſſlawý, rozſápaný, ſrſſatý, rozčertěný; giftig werden, rozčertiti ſe, rozkatiti ſe, rozwztekliti ſe; giftig ſeyn, ſápati ſe, ſrſſeti, wztek mjti. 3) zlobiwý, zlý, gjzwitý, gjzliwý.

Giftkraut, n. woměg, ſſalomaunek, ſ. Eiſenhüttlein.

Giftmehl, n. vtreych.

Giftmiſcher, m. trawič, veneficus; die —inn, f. trawička, venefica.

Giftmiſcherey, f. tráwenj, veneficium.

Giftſtein, m. gedowatý kamen, kyz. 2) kámen proti gedu.

Giftwurzel, f. tolita, laſſťowičnjk.

Gilbblume, f. ſrpek, ſ. Färberſcharte.

Gilbe, f. žlutoſt, žlutina.

Gilben, 1. v. n. žlutnauti, flavescere. 2. v. a. žlutiti, gilvum reddere.

Gilde, f. ſnůſſka, cech, towaryšſtwo.

Gilge, f. lilium, ſ. Lilie.

Gimpel, m. heyl, pyrrhula, Lin. 2) hňup, ťuťa.

Ginſter, m. ganofjt, ſ. Geniſte.

Gipfel, m. wrch, faſtigium; dim. das Gipfelchen, wrſſek. 2) fig. neywyšſſj ſtupeň, wrch.

Girren, v. n. wrkati, cukrowati; das Girren, wrkánj, cukrowánj.

Gitter, n. mřjže, clathri; dim. das Gitterchen, Gitterlein, mřjžka.

Gitter-, zamřežowaný, mřežowaný, s mřjžj.

Gittern, v. a. mřežowati, zamřežowati.

Gitterwerk, n. mřežowánj.

Glanz, m. bleſk, ſtkwěloſt, leſk, ſplendor; einen Glanz von ſich geben, blyſſtěti ſe, ſtkwjti ſe; der Glanz der Farben, ġlanc, leſk barew.

Glänzen, 1. v. n. blyſſtěti ſe, lſknauti ſe, leſknauti ſe, třpytiti ſe, fig. ſtkwjti ſe, ſplendere. 2. v. a. hladiti, ġlancowati. Glänzend, adj. leſknutý, bleyſkawý, 246 ſtkwělý, ſtkwaucý, ſplendidus; adv. —tě, —wě, —le.

Glänzig, adj. ġlancowatý.

Glanzleinwand, n. ġlancowané plátno.

Glas, n. pl. Gläſer, ſklo, vitrum; ein Fenſterglas, ſklo do okna, dim. ſkljčko. 2) fig. ein gläſernes Geſchirr, ſklenice, vas vitreum; dim. das Gläschen, Gläslein, ſklenička; die vollen Gläſer leeren, ſkleničkowati; ein Glas Bier, ſklenice pjwa.

Glas-, ſklenný; ſkleněný, ze ſkla, na ſklo, vitreus; der Glasdeckel, ſkleněné wjčko; die Glashütte, ſklenná huť, ſkelna? ein Glasſchrank, police na ſklenice.

Glaſer, m. ſklenář, die —inn, ſklenářka.

Glaſer-, ſklenářſký; Glaſergeſell, ſklenářſký towaryš.

Glaſerhandwerk, n. ſklenářſtwj.

Gläſern, adj. ſkleněný.

Glasgrün, adj. ſklenné barwy, zelený gako ſklo, hyalinus.

Glashaus, n. ſklennjk?

Glaskraut, n. ſklennj bylina, den a noc.

Glaskugel, f. ſklenná kulička, balatka.

Glasmacher, m. ſklář, ſklenář, ſkelnjk?

Glasmann, m. ſklenář.

Glasmeiſter, m. hutnjk.

Glasſcheibe, f. kotauč, kolečko ſklenné.

Glaſur, f. poljwánj.

Glaſuren, glaſiren, v. a. poljwati; ein glaſirter Topf, poljwaný hrnec.

Glasweide, f. křehká wrba, ſ. Bruchweide.

Glatt, adj. hladký, lævis; kluzký, lubricus; es iſt ſehr glatt, geſt kluzko. 2) fig. lahodný; auliſný; einem glatte Worte geben, lahodně, auliſně k někomu mluwiti. 3) holý, glaber; glattes Kinn, holá brada. 4) hladičký, pěkný, hezký, ſſwárný; ein glattes Mädchen, pěkné, ſſwárné děwče. adv. hladce; z hola, docela; etwas glatt wegſchneiden, při ſamém vřjznauti; etwas glatt abſchlagen, zhola něco odepřjti; glatt heraus ſagen, zrowna řjcy.

Glattbüchſe, Schrotbüchſe, f. brokownice.

b Glätte, f. hladkoſt, laevitas; des Eiſes, kluzkoſt. 2) ġleyt, ġlet.

Glatteis, n. náledj; okluzko; es glatteiſet, dělá ſe náledj.

Glätten, v. a. hladiti, laevigare. Die Glättung, hlazenj.

Glätter, m. hladič; die —inn, hladička.

Glatthobel, m. hladjk, ſſlichtownjk.

Glättholz, n. hladicý dřewo; beym Schuſter, fidlowačka.

Glättſtein, m. hladjcý kámen, hladidlo.

Glatze, f. lyſyna, pleš, oplchawoſt, sl. pleſſina, calvities, mor. lebawina, lebawoſt.

Glatzig, adj. lyſý, oplchalý, plechatý, oblezlý, ol. plchý, sl. pleſſiwý, calvus; vorne glatzig, mor. lebawý.

Glatzkopf, m. lyſák, plecháč, calvus, mor. lebawý.

Glatzköpfig, adj. ſ. Glatzig.

Glaube, m. wjra, fides; einem Glauben beymeſſen, wěřiti někomu. 2) náboženſtwj, religio; der apoſtoliſche Glaube, ſneſſenj apoſſtolſké, ſymbolum; den Glauben bethen, modliti ſe wěřjm Boha.

Glauben, v. a. wěřiti, vwěřiti, credere; einen Gott glauben, wěřiti Boha, an Gott glauben, wěřiti w Boha; ich wills glauben, wěřjm tomu. 2) myſliti, tuſſiti, za to mjti, putare; er hatte euch, glaube ich, geſtern geſehen, wčera wás, tuſſjm, widěl; wer hätte das glauben ſollen? kdoby to ſobě byl pomyſlil?

Glaubens-, wjry, fidei; Glaubensartikel, članek wjry; Glaubensbekenntniß, wyznánj wjry.

Gläubig, adj. wěřjcý, wěrný, fidelis; adv. wěrně.

Gläubiger, m. wěřitel, creditor.

Glaublich, adj. k wjře podobný; das iſt kaum glaublich, to ge ſotwa k wěřenj, ſotwa ſe dá wěřiti. adv. —ně.

Glaubwürdig, adj. hodnowěrný, wjry hodný, fide dignus. adv. —ně.

Glaubwürdigkeit, f. hodnowěrnoſt, wjryhodnoſt.

247 Glefe, f. Ritterlanze, klanice.

Gleich, n. klaub, artus. 2) an den Halmen, koljnko.

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.

Gleichartig, adj. gednoho způſobu, gednoſtegný; adv. gednoſtegně.

Gleichartigkeit, f. gednoſtegnoſt, homogeneitas.

Gleiche, f. rownoſt, ſ. Gleichheit.

Gleichen, v. irr. ich glich, geglichen, 1. v. n. podobati ſe, podobu mjti, podobným býti; ein Ey gleicht dem andern, wegce geſt podobné wegceti; er gleicht b ſehr ſeinem Vater, geſt podobný otcy (podobnjčkem otce ſwého). 2) rownati ſe, wrownati ſe, wyrownati ſe; er gleichet ihm an Reichthum, w bohatſtwj ſe mu wyrowná, geſt mu roweň. 2. v. a. rownati, ſrownati, zarownati, narownati, wyrownati, æquare.

Gleicher, m. rownač, rownatel.

Gleichfalls, conj. také, též, podobně, rowněž, etiam, quoque.

Gleichfarbig, adj. gedné, ſtegné barwy.

Gleichförmig, adj. takowýž, gednoſtegný, podobný, conformis. adv. —ně; der Natur gleichförmig leben, podlé přirozenj žiwu býti.

Gleichförmigkeit, f. ſtegnoſt, gednoſtegnoſt, podobnoſt, conformitas.

Gleichgewicht, n. rowná wáha, æquipondium.

Gleichgültig, adj. rowne rowné platnoſti, æquivalens. 2) gednoſtegný; newážný. 3) newſſjmawý, nečitedlný, lhoſtegný, lentus; es iſt mir gleichgültig, ob ihr kommet oder nicht, geſt mi gedno, gednoſtegná wěc, přigdeteli, čili ne; adv. gednoſtegně; newſſjmawě; er nahm mich ſehr gleichgültig auf, newſſjmačně mne přigal, přiwjtal; er ſah gleichgültig zu, hledel hleděl na to nic nedbage.

Gleichgültigkeit, f. rownoplatnoſt; gednoſtegnoſt. 2) newſſjmawoſt; lhoſtegnoſt.

Gleichheit, f. rownoſt, ſtegnoſt, æqualitas. 2) podobnoſt, ſimilitudo.

Gleichlaut, m. ſrownánj hlaſů, ſtegnohlaſnoſt.

Gleichlautend, adj. gednohlaſný; gednoſtegný.

Gleichmaß, n. rownoměrnoſt? ſtegná mjra, proportio.

Gleichmäßig, adj. rowný, podobný. adv. rowněž, nápodobně.

Gleichmuth, m. ſtegnomyſlnoſt, mjrnoſt.

Gleichmüthig, adj. ſtegnomyſlný, mjrný. adv. ſtegnomyſlně, mjrně.

Gleichnamig, adj. gednoho, téhož gména.

Gleichniß, n. podobenſtwj, ſimilitudo. 2) podoba, podobizna, ſimulacrum.

248 Gleichſam, conj. gako, gakoby, takměř.

Gleichſeitig, adj. ſtegnoſtranný, ein gleichſeitiger Triangel, ſtegnoſtranný třjhranjk. 2) fig. obapolný, z obau ſtran.

Gleichſinn, m. ſtegná myſl, ſtegnomyſlnoſt.

Gleichſtellung, f. rownánj, přirownánj.

Gleichſtimmig, adj. ſtegnohlaſný.

Gleichung, f. rownánj, ſrownánj, æquatio.

Gleichwie, adv. et conj. gako, gakož, sicut.

Gleichwohl, adv. et conj. wſſak, ale, předce, nic méně, tamen, attamen.

Gleichzeitig, adj. gednowěký, coævus.

Gleis, n. koleg, ſ. Geleiſe.

Gleiße, f. kozý pyſk, æthusa cinapium, Linn.

Gleißen, v. n. leſknauti ſe, lſknauti ſe, třpytěti ſe.

Gleißner, m. pokrytec, licoměrnjk.

Gleißnerey, f. licoměrnoſt, pokrytſtwj.

Gleißneriſch, adj. licoměrný, pokrytſký.

Gleiten, v. irr. n. ich glitt, bin geglitten, lehce běžeti, geti; der Schlitten gleitet auf dem Eiſe, ſáně běžj po ledě. 2) klauznauti, ſklauznauti; der Ochs iſt geglitten, wůl ſklauzl. 3) fig. kleſnauti, pokleſnauti. 2. mit haben, ſklauzati ſe, klauzati ſe; ſie haben den ganzen Tag geglitten, celý den ſe klauzali.

Gletſcher, m. ledowá hora; weliká kra ledu.

Glied, n. aud, membrum; dim. das Gliedchen, Gliedlein, audek, audeček; ol. ein Gelenk, klaub. 2) einer Kette, članek, kraužek, sl. ohniwo, articulus. 3) fig. in der Schlachtordnung, řad, řada; gliedweiſe, řadau, řadami. 4) der Grad der Verwandſchaft, koleno, generatio.

Gliederkrankheit, f. klaubnj nemoc, pakoſtnice, dna, mor. ſſtjpánj, odřenj w audech, ſ. Gicht.

Gliederweh, n. lámanj w audech, w klaubjch. 2) dna.

Gliedkraut, n. klaubnj bylina, sideritis, L.

Gliedmaß, n. aud, membrum.

Gliedwaſſer, n. klaubnj wodnatoſt.

Glimmen, v. n. tljti, dautnati, gliſcere; eine glimmende Aſche, giſkrnatý popel.

b Glimmer, m. třpytinka? blyſſtinka? mica.

Glimmern, v. n. třpytěti ſe, ſ. Flimmern.

Glimpf, m. powlownoſt, tichoſt, mjrnoſt.

Glimpflich, adj. powlowný, tichý, mjrný.

Glinſen, m. klenice (wjno), scirpula.

Glinzen, v. n. blyſſtěti ſe, ſ. Glänzen.

Glitſchen, v. a. ſklauzati ſe. ſ. Gleiten.

Glocke, f. zwon, zwonec, campana; dim. das Glöckchen, Glöcklein, zwonek, zwoneček; mit allen Glocken, alle Glocken läuten, wſſemi zwony zwoniti. 2) hodiny, pl. was iſt die Glocke, kolik ge hodin?

Glöckeln, v. a. zwonečkem zwoniti, cynkati.

Glockenblume, f. zwonečky, pl. campanula, L.

Glockengießer, m. zwonař, die Glockengießerinn, zwonařka.

Glockengießerey, f. zwonařſtwj.

Glockenläuter, m. zwonjk; die —inn, zwonjkowá, zwonice.

Glockenſchwengel, m. ſrdce v zwonu.

Glockenſpeiſe, f. das Glockengut, zwonowina.

Glockenſpiel, n. hracý hodiny, hrawé zwonečky.

Glockenſtuhl, m. leſſenj k zwonům.

Glockentaufe, f. ſwěcenj zwonů.

Glockenthurm, m. Glockenhaus, zwonice.

Glöckner, m. zwonjk, koſtelnjk; die —inn, zwonjkowá, zwonice.

Glorie, f. ſláwa, gloria.

Glorreich, adj. weleſlawný, ſlawný; adv. —ně.

Glorwürdig, adj. weleſlawný, ſlawný.

Gloſſe, f. wýklad, wyſwětlenj, ġloſa.

Glotzen, v. n. oči wywaliti, djwati ſe, (weyrowati).

Glotzauge, n. wywalené weliké oko, mor. očiſko. 2) ein Glotzer, okáč.

Gluchzen, v. n. kwokati, 2) ſſtkáti, (ſſtjkati), ſ. Schluchzen.

Glück, n. ſſtěſtj, dařenj, fortuna; Gott gebe Glück darzu! zdař Bůh!

Glücken, v. n. poſſtěſtiti ſe, ſſtěſtiti ſe, ſuccedere; es glückte ihm, poſſtěſtilo ſe mu, ſedlo mu.

Glucken, Gluckſen, v. n. kwokati, glocire, ſ. Gluchzen.

249 Gluckhenne, Glucke, f. kwočná, gallina glociens. 2) ſlepice s kuřátky, sl. kwočka, plejades.

Glücklich, adj. ſſťaſtný, blažený, sl. ſſťaſtliwý, felix. adv. —ně.

Glücksbude, f. karbanická bauda.

Glückſelig, adj. blažený, blahoſlawený, ſſťaſtný, beatus. adv. —ně.

Glückſeligkeit, f. blahoſlawenſtwj, blaženoſt.

Glücksfall, m. ſſťaſtná přjhoda, náhoda, ſſtěſtj.

Glückhafen, m. Glückstopf, karban.

Glückhafner, m. karbanjk.

Glückskind, n. welmi ſſťaſtný, ſſťaſtnauſſek?

Glücksmännchen, Glücksmännlein, n. mužjk, ſ. Alraun.

Glücksritter, m. dobrodruh.

Glücksſtern, m. ſſťaſtná hwězda; ſſtěſtj.

Glückwunſch, m. winš, winſſowánj, ġratulacý, ſſtěſtj a proſpěchu žádánj; einen Glückwunſch abſtatten, winſſowati.

Glühen, 1. v. n. žhnauti, ohniwěti, (žjřeti), rozpáleným býti, candere; das Eiſen glühet, železo ſe wařj, žhne, (žjřj); glühende Kohlen, řeřawé, žižawé (mor. žižlawé), žiwé vhlj, pruna. 2) fig. hořeti, ſwjtiti; mein Geſicht glühet, má twář hořj, geſt roznjcená; ſeine Augen glühten, oči geho ſe ſwjtily. 2. v. a. das Eiſen, rozpáliti.

Glumm, adj. obs. kalný.

Gluth, f. oheň, řeřawé vhlj. 2) fig. wraucnoſt, plamen, horkoſt, roznjcenj.

Gluthpfanne, f. ohřiwadlo.

Gnade, f. miloſt, miloſtiwoſt, gratia; Wir von Gottes Gnaden, my z Božj miloſti, (Božj miloſtj); haben ſie die Gnade, račte miloſtiwě; halten ſie mirs zu Gnaden, račte mi to miloſtiwě wážiti; Ew. Gnaden! Miloſtpane! Waſſe miloſti!

Gnaden-, miloſtiwý, miloſti, z miloſti; Gnadengabe, dar miloſti; Gnadenzeit, čas miloſti.

Gnadenbild, n. obraz zázračný.

Gnadenbrief, m. weyſada, liſt obdarowánj.

b Gnadenbrod, n. wyžiwenj z miloſti.

Gnadenkraut, n. konitrud, gratiola, Lin.

Gnadenreich, adj. miloſtiwý, miloſtný. adv. miloſtiwě, miloſtně.

Gnadenſtuhl, Gnadenthron, m. ſlitownice.

Gnadenwahl, f. miloſtiwé wywolenj, wywolenj z miloſti, předzřjzenj, prædestinatio.

Gnädig, adj. miloſtiwý, miloſtný, gratioſus; Gott ſey mir gnädig, Bůh mně buď miloſtiw; gnädiger Herr, miloſt pane, gemnoſt pane. adv. —wě, —ně.

Gökelhahn, Göker, m. ſlepičj kohaut, kokeš.

Gold, n. zlato, aurum.

Gold-, zlatý, aureus; das Golderz, zlatá ruda; die Goldader, zlatá žjla; Goldgang, zlatý cauk, ſloženj. 2) genit. zlata, ze zlata; ein Goldklumpen, ſpauſta zlata. 3) na zlato; eine Goldwage, wážky na zlato.

Goldammer, f. et m. ſtrnad, ſ. Ammer.

Goldarbeiter, Goldſchmid, m. zlatnjk.

Goldblatt, n. dim. das Goldblättchen, pozlátko.

Goldblume, f. zlatý kwět, chryſanthemum, L.

Golddiſtel, f. hnidák, kraſowláſek.

Golddroſſel, f. brhel, turdus aureus, Klein.

Golden-, adj. zlatý, aureus; einem goldene Berge verſprechen, hory doly ſlibowati.

Goldfinger, m. prſtennj, zlatý prſt.

Goldfink, m. heyl, ſ. Gimpel.

Goldflimmer, Goldflitter, f. ryžownj zlato; zlatá cetka.

Goldgrube, f. zlatý důl. 2) fig. ſtudnice bohatſtwj.

Goldgulden, m. zlatý, reynſký, aureus.

Goldhaar, n. zlaté wlaſy. 2) fig. netjk, ženſký wlas, ſ. Frauenhaar. 3) zlatowláſek? chryſocoma, Linn.

Goldhähnchen, Goldhähnlein, n. zlatohláwek, trochilus, Motacilla Regulus, Linn.

Goldkäfer, m. zlatohláwek, Scarabæus auratus, L.

Goldkind, n. zlatauſſek.

Goldmacher, m. zlatoděg, alchymiſta.

Goldmacherey, f. zlatoděgſtwj.

250 Goldroſe, f. dim. Goldröschen, dewaternjk, Ciſtus Helianthemum, Lin.

Goldruthe, f. wyſoký traňk, Solidago Virgaurea.

Goldſchläger, m. zlatotepec, bractearius.

Goldſchmid, m. zlatnjk, die —inn, zlatnice.

Goldſchmiedkunſt, f. zlatnictwj.

Goldſticker, m. krumpýř, ſſmukýř; die Goldſtickerinn, krumpýřka.

Goldſtickerey, f. krumpýřſtwj.

Goldſtoff, m. zlatohlaw; ein Kleid von Goldſtoff, raucho zlatohlawowé.

Goldſtück, n. zlatý penjz. 2) ſ. Goldſtoff.

Goldtinktur, f. picý zlato.

Goldwäſche, f. ryžowánj, wypjránj zlata.

Goldwäſcher, m. ryžownjk, wypjrač zlata.

Goldweide, f. zlatoleyčj, (pawrba), sl. zlatice, ſ. Dotterweide.

Goldwurz, f. celidon wětſſj, nebeſký dar, Chelidonium majus. 2) zlatohláwek, lilium martagon.

Golf, m. zátoka, sinus.

Gölſe, f. komár, ſ. Gälſe.

Gondel, f. kundel, lodička.

Gönnen, v. a. přjti, popřjti, dopřjti, propůgčiti, favere.

Gönner, m. přjzniwec, fautor; die —inn, přjzniwce (přjzniwkyně), fautrix.

Göpel, m. ġaple, treyb, konſký rumpál.

Göpelheerd, Göpelplatz, m. ſſlak.

Gork, m. kork, dřewo pantowlowé, ſuber.

Gorkbaum, m. pantowlowý ſtrom.

Goſche, f. tlama, tlamazna, mor. paſſtěka.

Goſſe, f. der Ausguß, heycuk, ſtoka. 2) die Gaſſenrinne, reyha, ſtrauha. 3) in der Mühle, koš; der Goſſebaum, ſſťalec; die Goſſetruhe, korčák, korčár.

Gott, m. pl. Götter, Bůh, ol. Boh, Pánbůh, hoſpodin, Deus; Gottlob! buď Bohu chwála! chwala Bohu! Gotteslohn, Gott vergelte es! zaplať Pánbůh! wills Gott! dáli Pánbůh! bohdá; bewahre Gott, vchoweyž Bůh; Gott behüte, chraniž Pánbůh; helf Gott, (beym Nieſen) pozdraw Pánbůh; Gott b helfe, pomaheyž Pánbůh; um Gotteswillen, pro Pána Boha! gehet in Gottes Namen, gděte s Bohem, s Pánembohem; wollte Gott! kyž, deyž Bůh.

Götterlehre, f. včenj o Bozých.

Gottes-, božj, Dei, divinus; Gotteswort, ſlowo Božj; Gottespfennig, Božj penjz.

Gottesacker, m. hřbitow, krchow, ſwaté pole, sl. cynter.

Gottesdienſt, m. ſlužby Božj, divina.

Gottesdienſtlich, adj. nábožný. 2) k ſlužbám Božjm náležegjcý, poſwátný.

Gottesfurcht, f. bohabognoſt, bohomyſlnoſt.

Gottesfürchtig, adj. bohabogný, bohomyſlný. adv. —ně.

Gottesgebärerinn, f. Božj rodička, (bohorodice), deipara.

Gottesgelehrſamkeit, f. bohomluwectwj?

Gottesgelehrt, adj. bohomluwný. Der Gottesgelehrte, bohomluwec.

Gottesgnade, f. čapj nůſek, božj miloſt, řečený, geranium Robertianum.

Gotteshaus, n. chrám páně.

Gotteskaſten, n. die Gotteslade, chrámowá pokladnice.

Gotteskuh, f. železná kráwa.

Gottesläſterer, m. ruhač, blasphemus. Die Gottesläſterinn, ruhačka.

Gottesläſterlich, adj. rauhawý; adv. —wě.

Gottesläſterung, f. rauhánj (proti Bohu), rauhačſtwj, blasphemia.

Gottesleugner, m. zapirač Boha, neznaboh.

Gottesleugnung, f. zapjránj Boha, neznabožſtwj, atheismus.

Gottesurtheil, n. Božj nález, očiſta železem, wodau.

Gottesverächter, m. potupnjk Boha, bezbožnjk; die —inn, potupnice Boha.

Gottesvergeſſen, Gottvergeſſen, adj. bezbožný; adv. bezbožně.

Gottesvergeſſenheit, f. bezbožnoſt.

Gottheil, n. černohláwek, ſwalnjk menſſj, ſ. Brunelle.

Gottheit, f. božſtwj, deitas. 2) Bůh; heidniſche Gottheiten, pohanſſtj bohowé.

251 Göttinn, f. bohyně, Dea.

Göttlich, adj. božſký, divinus, adv. božſky.

Göttlichkeit, f. božſtwj, božſká bytnoſt. 2) božſký půwod.

Gottlos, adj. bezbožný, bohaprázdný, impius; ein gottloſer Menſch, bezbožnjk. adv. bezbožně.

Gottloſigkeit, f. bezbožnoſt, bohaprázdnoſt.

Gottſelig, adj. pobožný, nábožný, pius; 2) nebožtjk; mein gottſeliger Vater, nebožtjk můg otec; meine gottſelige Mutter, nebožka má matka. adv. —ně.

Gottſeligkeit, f. pobožnoſt, nábožnoſt.

Götze, m. bůžek. 2) das Götzenbild, modla, idolum.

Götzen-, modlářſký; der Götzenprieſter, modlářſký kněz.

Götzendiener, m. modlář, modloſlužebnjk, idololatra; die —inn, modlářka, modloſlužebnice.

Götzendienſt, m. modlářſtwj, modloſlužba, modloſlužebnoſt, idololatria.

Götzentempel, m. božnice, modlářſký chrám, modlárna?

Grab, n. pl. Gräber, hrob, ol. row.

Grab-, hrobowý, hrobnj; der Grabſtein, hrobowý kámen; die Grabſchrift, hrobnj nápis. 2) pohřebnj; Grablied, pohřebnj pjſeň, ſ. Begräbnißlied; das Grabtuch, pohřebnj raucha.

Grabbeln, v. a. hmatati, makati.

Graben, m. pl. Gräben, přjkop, rokle, mor. přjkopa, foſſa.

Graben, v. a. irr. du gräbſt, ich grub, gegraben, rýti, ſcalpere; kopati, fodere; in Marmor, na mramoru rýti, wyryti, wyrýwati; mit dem Grabſcheite, reyčem reypati, rýti; einen Brunen, Kräuter, kopati; durch einen Berg graben, wrh wrch prokopati. Das Graben, rytj, wyrywánj, rýpánj, kopánj.

Gräber, m. kopáč, foſſor; die —inn, kopačka.

Grabhügel, m. wyſoky wyſoký hrob, row, pol. mogila (mohyla)?

Grabmal, n. hrobnjk, náhrobek.

b Grabſcheit, n. reyč, ol. & mor. rýl, pala.

Grabſchrift, f. náhrobek, hrobnj nápis.

Grabſtätte, f. hrobka, hrobnice. 2) hrob.

Grabſtein, m. hrobnjk, hrobowý kámen.

Grabſtichel, m. rydlo, rytidlo, rypadlo.

Grachel, f. oſyna, (woſſtj), ariſta.

Grad, m. ſtupeň, gradus. 2) fig. ſýla, welikoſt; im höchſten Grade, co neyweyš.

Gradbogen, m. Gakubowa hůl, na ſtupně rozdělený oblauk.

Graf, m. hrabě, comes; dim. hrabátko.

Grafen-, hraběcý; Grafenſtand, hraběcý ſtaw.

Gräfinn, f. hraběnka, hrabinka.

Gräflich; adj. hraběcý, der Gräfinn gehörig, hraběnčin; adv. hraběcky; gräflich leben, gako hrabě, po hraběcku žiwu býti.

Grafſchaft, f. hrabſtwj, comitatus.

Gram, m. hoře, žaloſt, teſknoſt.

Gram, adj. jemanden gram ſeyn, newražiti, newřjti, wrčeti na někoho.

Grämen, v. rec. ſich, žráti ſe, hrýzti ſe, trápiti ſe, ſaužiti ſe, kormautiti ſe; ſich zu Tode grämen, vſaužiti ſe, vžrati ſe, vhrýzti ſe.

Grämlich, Grämiſch, adj. mrzutý, newrlý, bublawý, zamračený, newhodný, poſſmaurný; adv. —tě, —le, —wě, —ně.

Grämling, m. newrlec, mrzutý člowěk.

Grammatik, f. die Sprachkunſt, ġramatyka.

Gran, Grän, n. ein kleines Gewicht, zrno.

Granat, m. ġranát.

Granatapfel, m. ġranátowé, zrnaté gablko.

Granate, f. ġranát.

Granat-, Granaten-, ġranátowý; Granatbaum, Granatenbaum, Granatenapfelbaum, ġranátowá gabloň, malus punica, L.

Granatier, m. ġranatýr.

Granatier-, ġranatýrſký, Granatiermütze, ġranatýrſká čepice.

Grand, m. ſſtěrk, ſ. Gries. 2) koryto, alveus. Das Grandbier, koreytnice.

Grandhauer, m. korytnjk.

252 Grandenbeere, f. bruſnice, bruſyna, ſ. Preißelsbeere.

Grandig, adj. ſſtěrkowitý.

Gränizer, m. hraničný, hraničan.

Granne, f. oſyna, ariſta. 2) pazdero. 3) ſſtětina, ſeta. 4) gehličj.

Gränz-, hraničný, pomeznj, meznj; das Gränzrecht, hraničné práwo; die Gränzſtadt, hraničné měſto; die Gränzfeſtung, pomeznj pewnoſt; der Gränzſtein, meznj kámen; der Gränzmeſſer, měřič hranic.

Gränze, f. des Feldes, mez, meze, terminus; des Dorfes, hranice, limes; des Landes, pomezý, končiny, hranice, confinia; Gränzen ſetzen, meze kláſti, vkládati, položiti, wymezyti.

Gränzen, v. n. mezowati, (hraničiti). 2) dotýkati ſe, ſteykati ſe, finitinum eſſe; Böhmen gränzet an Oeſterreich, Čechy hraničj s Rakauſy; Caji Feld gränzt an meine Wieſe, Kágowo pole mezuge s mau laukau. 2) fig. gjti, ſtýkati ſe.

Gränzmahl, Gränzzeichen, n. meznj znamenj, meznjk, liz.

Gränznachbar, m. obližný, mezugjcý ſauſed.

Gränzſoldat, m. hraničan.

Gränzſtein, m. hraničnjk; meznjk.

Gränzſtreit, m. rozepře o meze.

Grapen, m. mědenec, mědák.

Grapp, m. mařena, ſ. Förberröthe.

Grappen, v. n. krkati, crocitare.

Grapſen, v. a. chňapnauti, popadnauti, vchwátnauti, polapiti.

Gras, n. tráwa, gramen; dim. das Gräschen, Gräslein, trawička, trawinka. 2) fig. in das Gras beißen, za ſwé wzýti, ſmrtj zahynauti; es wird ihm bekommen wie den Hunden das Grasfreſſen, zažige toho gako pes meydla.

Gras-, tráwný, tráwnj; Grasſenſe, tráwná koſa; Graskammer, tráwná komora; Grastuch, tráwnj loktuſſe, plachta.

Grasbeere, f. Brößling, tráwnice.

Grasblume, f. karafiát, ſ. Nelke.

Graſen, v. n. páſti ſe w tráwě, pasci grabmine. 2) tráwu žjti; graſen gehen, ſtrogiti, chyſtati, na tráwu gjti, na tráwě býti; hier iſt ſchon gegraſet worden, zde giž ge wyžato. Die Graſung, das Graſen, paſenj, ſtrogenj, chyſtánj, žetj tráwy.

Graſer, m. trawač; die —inn, trawačka.

Gräſerey, f. ſtrogenj; žetj tráwy. 2) tráwa.

Grasfleck, m. pažit, f. tráwnjk.

Grasgarten, m. tráwnice.

Grasgrün, adj. zelený gako tráwa.

Grashüpfer, m. kobylka, konjček.

Graſicht, adj. tráwný, gramineus.

Graſig, adj. trawnatý, graminoſus.

Graslinde, f. ljpa letnj, wodnj.

Grasmagd, f. tráwnice, trawačka.

Grasmücke, f. pěnice, pláwek, křowjček.

Graspferd, m. konjček, ſ. Grashüpfer.

Grasplatz, m. tráwnjk.

Grasreich, adj. tráwnatý, graminoſus.

Grasſichel, f. klepanec, koſatec, ſrp na tráwu; sl. koſák.

Grasſperling, m. černohláwek.

Graſung, f. ſ. Graſen.

Graß, adj. hrozný.

Gräßlein, n. čečetka, (borowka).

Gräßlich, adj. hrozný, ohawný, ohyzdný, oſſkliwý; ein gräßlicher Menſch, ohawný člowěk. adv. —ně, —wě.

Grath, m. hřeben, hřbet.

Gräthe, f. rybj hřbet, hřbetowá koſt, ſpina piscis. 2) am Hauſe, popražj, zápražj.

Grathhobel, m. wymětač.

Gräthig, adj. koſtnatý.

Grathſparren, m. ſlemeno, ol. ſlémě.

Grätſchen, Grätſcheln, v. n. rozkročiti ſe, rozkročowati ſe, varicare. 2) hňápati ſe.

Grätſchling, m. kročný, varicus.

Grau, adj. ſſediwý, ſſedý, ſſerý, canus; graue Haare, ſſediny, pl. canities; graue Haare bekommen, grau werden, ſſediwěti, oſſediwěti, caneſcere; der Himmel wird ſchon grau, giž ſe ſſeřj. Das Grau, ſſediwá barwa, ſſediwoſt.

Graubart, m. ſſediwec (s ſſediwau bradau).

253 Graublau, adj. zmodra bledý, modrobledý, modroſſediwý, zmodra ſſediwý, zſſediwa modrý, ſywý, cæſius, glaucus.

Gräuel, m. ohawnoſt, oſſkliwoſt; ohawa, ohyzda.

Grauel, m. hrůza; der Grauel kommt ihn an, hrůza ho pocházý.

Gräueln, v. n. w ohawnoſti mjti.

Gräuelthat, f. zločinſtwj, zloſynſtwo, ohawný ſkutek.

Grauen, v. n. ſſediwěti, oſſediwěti; der Himmel grauet, ſſeřj ſe nebe.

Grauen, v. n. imperſ. hrozyti ſe; mir grauet davor, hrozým ſe toho. Ein Grauen, hrůza, hrozenj ſe; es kam ihn ein Grauen an, hrůza ho napadla.

Graufink, m. březowka, fringilla petronia, L.

Grauhänfling, m. giřice, Linaria fera, ſaxatilis, Klein.

Graukopf, m. ſſediwec. 2) poſſtolka, falco cenchris, Klein.

Graulich, adj. náſſediwý, poſſediwělý.

Graulich, Grauerlich, adj. ſtraſſný, ſtraſſliwý, hrozný, horribilis; ein graulicher Ort, ſtraſſné mjſto; adv. —ně, —wě.

Gräulich, adj. hrozný, ohawný, oſſkliwý, ohyzdný, horrendus; adv. —ně.

Graumeiſe, f. popelnjček, ſſediwá ſykora, Parus fuscus, cinereus, Klein.

Graupe, f. kraupa, sl. lohaza; dim. das Gräupchen, Gräuplein, Gräupel, krupka. 2) die Graupen, Schloſſen, kraupy pl., sl. hrad.

Gräupeln, v. n. imperſ. es gräupelt, krupky padagj.

Graus, m. rum, ſſtěrk, ſ. Gries. 2) hrůza, ſ. Grauen.

Graus, adj. hrozný, ſtraſſný.

Grauſam, adj. hrozný, ljtý, krutý, vkrutný, crudelis; adv. —tě, —ně.

Grauſamkeit, f. vkrutnoſt, vkrutenſtwj, krutoſt, crudelitas.

Grauſen, v. n. hrozyti ſe, zhrozyti ſe. Das Grauſen, hrůza, hrozenj ſe.

b Grauſpecht, m. datljček malý, popelatý, Certhia, Linn.

Grauwerk, n. bělizna.

Gratie, f. miloſtnice?

Greif, m. noh, ġryf, gryphus.

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.

Greinen, v. n. mit haben, vſſklebowati ſe, ſſklebiti ſe, kňaurati, sl. ſſknauřiti ſe. 2) bublati; ſ. Grunzeln. Der Greiner, plaček.

Greis, adj. ſſediwý, canus, ſ. Grau.

Greis, m. ſtařec, (ſtarec), kmet, ſenex; dim. ſtarček, ſtareček.

Greiſen, v. n. ſſediwěti.

Grell, adj. přeſwětlý; grelle Augen, bleyſkawé oči. 2) eine grelle Stimme, oſtrý, pronikawý hlas.

Grempel, m. krámec.

Grempler, m. kramář, die —inn, kramářka.

Gremſig, adj. nedočkawý.

Grenadier, m. ſ. Granadier.

Grendel, Grengel, m. záwora, obex. 2) am Pfluge, hřjdel; dim. hřjdeljček.

Grenſel, m. kuřjnoha, Portulaca, Lin.

Grenze, f. mez, hranice; ſ. Gränze.

Gricklich, adj. wadiwý, hánliwý, nedotkliwý; eine grickliche Sache, nedůtkliwá wěc.

Griebe, Griefe, f. ſſkwarek, oſſkwarek.

254 Griebs, Gröbs, m. ohryzek.

Grieche, m. řek, ol. hřek, sl. ġrék.

Griechenland, n. řecká země, řeky, pl.

Griechinn, f. řekyně.

Griechiſch, adj. řecký; die griechiſche Sprache, řečtina, řecký gazyk; adv. řecky, po řecku.

Griechſäule, f. ſlupice, (cluba), ſlupnice.

Gries, m. ſſtěrk, ſſtěrek, ſſkřemenj drobné, glarea. 2) krupice, crimnum.

Gries-, krupičný, krupicowý, z krupice; Griesbrey, kaſſe z krupice, krupičná.

Grieſeln, 1. v. n. rozpadati ſe, rozdrobiti ſe; es grieſelt, padagj krupky. 2. v. a. troliti, rozdrobiti.

Grieſeln, v. n. ſ. Grauſen; es grieſelt mich, gde po mně mráz.

Griesgramen, v. n. ſſkřipěti zubami, ol. rydati; mrzutým býti, hněwati ſe, ſápati ſe, frendere dentibus.

Grieshuhn, n. hwizdáček, piſkácek piſkáček, glareola, Klein.

Grieſig, adj. krupičkowatý, ſſtěrkowatý, ſſkřemenatý.

Griesler, m. krupař, hrſtnjk, die —inn, krupařka.

Griesſäule, ſlupnice, cluba. ſ. Griechſäule.

Griff, m. hmátnutj, ſáhnutj, chňapnutj; ein Griff in etwas thun, ſáhnauti, hmátnauti do něčeho; etwas am Griffe haben, něco w prſtech mjti; fig. auſkok; allerley Griffe brauchen, wſſeligakých auſkoků vžjwati. 2) hrſt; mit den Fingern, ſſpetka, ſſtipka. 3) am Hufeiſen, odſadec, ġryf. 4) držadlo, rukowět, sl. ručka, manubrium; am Degen, gjlce, capulus; an der Gabel, ſtřenka; an der Violine, krk. 5) Die Griffe der Raubvögel, ſſkrabáky, pařáty.

Griffel, m. rafika, rafige, ſtylus; dim. rafička.

Grille, f. cwrček, mor. ſſwrček, gryllus.

Grille, f. daremná myſſlinka, wrtochy pl. brykule pl. 2) mrzuté myſſlenj, heyblata pl., trampoty pl. ſtaroſti pl.

b Grillenfänger, m. trampotář, wrtohlawý, newhodný člowěk; die —inn, trampotářka, wrtohlawá.

Grillenfängerey, f. trampotiny pl., trampotſtwj.

Grillenhaft, adj. trampotný.

Grimaſſe, f. tiťwořenj; Grimaſſen machen, tiťwořiti ſe.

Grimm, m. zůřiwoſt, wztek, wztekloſt.

Grimmdarm, m. weliké ſtřewo, colon.

Grimmen, v. n. zůřiwěti, ſápati ſe, ſævire. 2) im Bauche, hrýzti, hryzenj, žřenj mjti; es grimmt mich, vgjmá, hryze mně w břiſſe. Das Grimmen, žřenj, hryzenj, vgjmánj, mor. žranj, mořenj.

Grimmig, adj. zůřiwý, ljtý, wzteklý, dirus; grimmig werden, ſrſſeti, rozſápati ſe, rozljtiti ſe, rozčertiti ſe, rozkatiti ſe; eine grimmige Kälte, krutá zyma, adv. —wě, —tě, —le.

Grimmigkeit, f. ſ. Grimm. 2) der Kälte, krutoſt.

Grind, m. ſtrupowatoſt, ſtrupy pl., cruſta. 2) am Kopfe, ohnipara, ſtrupy pl., otrus, porrigo. 3) praſſiwina, chraſty, pl.

Grindholz, n. kruſſina.

Grindig, adj. chraſtawý, chraſtlawý, praſſiwý, ſcabioſus; ſtrupnatý, ſtrupowatý, mor. ſtrupatý, porriginoſus.

Grindkopf, m. ſtrupáč.

Grindkraut, n. kawias. 2) přjmětné kořenj.

Grindwurz, Grindwurzel, f. koňſký ſſťowjk, Rumex acutus.

Grinſen, v. n. vſſklebowati ſe, vſmjwati ſe; ſſklebiti ſe, kňaurati.

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián, člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Grobheit, f. hruboſt, tluſtoſt, craſſitudo. 2) fig. tupoſt, nezdwořiloſt, nezdwořáctwj, grobiánſtwj ġrobiánſtwj; chrapaunſtwj; hulwátſtwj, craſſities.

Grobian, m. grobián ġrobián, hrubeš, nemrawa, nezdwořák, mor. nezdwořilec, neruma, neſrſta.

Grobkörnig, adj. hrubého zrna, hrubozrný?

Gröblich, adj. obhraubný, náhrubý, ol. holemý. 2) weliký; ſich gröblich irren, welice, tuze, hrubě ſe meyliti.

Gröbs, m. ohryzek. ſ. Griebs.

Grobſchmied, m. kowář, faber ferrarius.

Groll, m. záſſtj, (záſſť), kyſeloſt, simultas; einen Groll auf jemanden haben, newřjti, newražiti, zanewřjti na někoho.

Grolzen, v. n. řjhati, krkati, ructari. Das Grolzen, ein Grölzer, řjhánj, krkánj.

Gröſchel, f. ġreſſle; dim. ġreſſlička; mor. paták.

Groſchen, m. groš ġroš, čeſkey; ein Groſchenſtück, Groſchner, groſſák ġroſſák.

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird b größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Groß-, weliký; der Großfürſt, weliké knjže. 2) neywyšſſj; der Großadmiral, neywyšſſj Admirál; der Großkanzler, neywyšſſj kancljř. 3) wyſoce, großachtbar, großgünſtig, wyſoce wážený, wyſoce přjzniwý. 4) pra-; der Großenkel, prawnuk; die —inn, prawnučka; der Großſchwäher, pratchán; die Großſchwieger, pratchyně; der Großoheim, pravgec; der Großurenkel, praprawnuk.

Groß, n. dwanáct tuctů.

Großältern, pl. děd a bába.

Großäugig, adj. okatý, ein großäugiger Menſch, okáč.

Großbauch, m. břicháč.

Großbäuchig, adj. břichatý.

Großbauer, m. celý ſedlák.

Größe, f. welikoſt, magnitudo; in meiner Größe, w mé weyſſce.

Großentheils, adv. na wětſſjm djle, ſ. Groß.

Großherr, m. weliký žoldán, turecký cýſař.

Großherriſch, adj. großherriſch thun, na welikého pána hráti.

Großklette, f. lupen, řepjk, Arctium lappa, Lin.

Großknecht, m. beym Bauer, woráč, in Höfen, meyſtřjk.

Großkopf, m. hlawáč, capito. 2) hlawatice, gelec, cyprinus Dobula, Lin.

256 Großköpfig, adj. hlawatý.

Großmächtig, adj. welemocný, welikomocný, potentiſſimus. 2) hrozný, náramně weliký; adv. —ně.

Großmaul, n. hubáč, tlamáč.

Großmäulig, adj. hubatý, tlamatý.

Großmögend, adj. mnohomocný.

Großmuth, m. welikomyſlnoſt, magnanimitas.

Großmüthig, adj. welikomyſlný, magnanimus. adv. —ně.

Großmüthigkeit, f. ſ. Großmuth.

Großmutter, f. bába, mor. ſtařena, ſtařenka; sl. ſtará mať, avia; dim. das Großmütterchen, babička.

Großnaſe, f. noſáč, naſo.

Großnäſig, adj. noſatý.

Großſprecher, m. Großthuer, chlubný, schlubný, honoſný, chlubnjk? pochlubač? wychlubowač ſebe? weyſada, chwaſtač, chwaſtaun, chlubné pljce.

Großſprecherey, f. wyſokomluwnoſt, chlubnoſt, chlauba, schlauba, wychlubowánj, honoſſenj, magniloquentia.

Großſprecheriſch, adj. chlubný, wyſokomluwný, chwaſtawý, magniloquus.

Großvater, m. děd, dim. dědek, dědeček, mor. ſtařjk, ſtařjček, avus. Großväterlich, adj. dědkůw, od děda pocházegjcý.

Großzahn, m. zubáč.

Großzähnig, adj. zubatý.

Groſſelbeere, f. chlupatka, ſ. Stachelbeere.

Grotesk, adj. potworný.

Grotte, f. geſkyně, dim. geſkyňka.

Grube, f. gáma, dim. das Grübchen, Grüblein, gamka, fovea; im Bergbaue, důl; 2) hrob, auf der Grube gehen, gednau nohau w hrobě ſtáti. 3) fig. die Grube, das Grübchen, důlek, doljček, gamka.

Grübeley, f. hlaubánj, wrtánj.

Grübelkopf, m. hlubač, hlaubálek.

Grübeln, v. n. reypati; in der Naſe, w noſe reypati. 2) na ſſmeykawau hráti. 3) fig. hlaubati, ſſťárati.

Gruben-, dolowý, z důle; Grubenerz, dolowá ruda. 2) hawjřſký; Grubenkittel, hawjřſká kytle.

b Grubenheimer, m. gamnjk.

Gruber, m. rozwod.

Grubig, adj. gamkowitý, důlkowatý, doljčkowatý.

Grübler, m. hlubač.

Gruft, f. krypta, mor. ſkljpek pro mrtwé. 2) geſkyně.

Grummet, n. otawa, chordum.

Grummetwieſe, f. otawiſſtě.

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.

Grün, n. zelenoſt, viriditas.

Grünbeere, f. anġreſſt, ſ. Stachelbeere.

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) 257wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Grund-, ġruntownj; das Grundbuch, ġruntownj knjha. 2) základnj, ſpodnj, fundamentalis; das Grundgeſetz, základnj, zemſký zákon; die Grundlinie, základnj, ſpodnj čára. 3) hlawnj; die Grundregel, hlawnj prawidlo. 4) půwodnj, prwotnj; die Grundſprache, prwotnj, půwodnj gazyk; der Grundſtoff, prwotnj, žiwelná čáſtka. 5) ſtežegný, cardinalis; die Grundzahl, čjſlo ſtežegné. adv. im guten Sinne, wyſoce, pře-, z ġruntu; grundgelehrt, wyſoce včený; grundgütig, předobrotiwý. 2) im nachtheiligen Verſt. prach-, grundfalſch, prachfaleſſný; das iſt grundfalſch, to ge pauhá lež; grundböſe, prachzlý; grundfaul, prachleniwý.

Grundbau, m. založenj, zakládanj ġruntu.

Grundbaum, m. práh.

Grundbeſitzer, m. držitel ġruntu.

Grundbirn, f. brambor, ſ. Erdapfel.

Grundbley, n. olownice, ſ. Senkbley.

Grunddienſt, m. robota.

Grundeis, n. ſtrjž.

Grundeiſen, n. ohledacý, na rány, željzko.

Gründel, m. mřeň. ſ. Gründling. 2) hřjdel, ſ. Grendel.

Gründen, v. a. ġrunt kláſti, zakládati, založiti, ol. oſnowati, fundare. 2) ġruntowati, ġrunt dělati. 3) fig. gegründet, vtwrzen, založen; důwodný, prawdiwý; worauf gründen ſie ſich? gaké máte důwody? das iſt gegründet, to ge prawda.

Grundfarbe, f. prwnj, základnj barwa.

Grundfeſte, f. základ, ol. krumfeſſt, ġruntfeſſt.

Grundfläche, f. ſpodnj plocha.

Grundherr, m. pán ġruntu, ſtatku.

Grundhobel, m. ſſturmaljk.

Grundlage, f. ſpodnj wrſtwa; fig. základ, ġrunt.

b Grundlegung, f. zalozenj založenj, zakládanj ġruntu.

Gründlich, adj. ġruntownj, důkladný, důwodný, firmus; adv. —ně, z ġruntu.

Gründlichkeit, f. důkladnoſt.

Gründling, m. hřiz, dim. hřjzek, Cyprinus gobio, Lin. 2) die Schmerle, mřeň, mřeněk, sl. plž, ſljž, mor. ſſljžek, cobitis barbatula, Lin.

Grundlos, adj. bezedný, fundo carens. 2) fig. neſkončený; die grundloſe Barmherzigkeit Gottes, neſkončené miloſrdenſtwj Božj. 3) nedůwodný. adv. —ně.

Grundloſigkeit, f. bezednoſt. 2) neſkončenoſt. 3) nedůwodnoſt.

Gründonnerstag, m. zelený čtwrtek.

Grundſatz, m. základ, prawidlo, principium. 2) hlawnj položenj, základnj propowjdka.

Grundſtück, n. ġrunt, dědina.

Gründung, f. zakládanj, zalozenj založenj, vſtanowenj, oſnowánj.

Grundurſache, f. půwod, půwodnj, prwnj přjčina; počátek.

Grüne, f. zelená, čerſtwá tráwa; oſenj; zelená pjce, zelenina?

Grünen, v. n. zelenati ſe, pučiti ſe; zeleným býti, virere.

Grünfink, m. zwonek, ſ. Grünling.

Grüngelb, adj. z zelena žlutý.

Grünitz, m. křiwonoſka, křiwka, ſ. Krumſchnabel.

Grünlich, adj. zelenatý, zelenawý, názelený, pozelenalý, přjzelený, zazelenalý.

Grünling, Grünhänfling, m. zwonek, Loxia chloris, Lin. (zwonehljk), sl. zelenák, zelenáček.

Grünſpan, m. krunſſpát, rez mědi, ærugo æris.

Grünſpecht, m. wlha, žluwa zelená, Picus viridis, Lin.

Grünwurzel, f. polnj rutka, ſ. Erdrauch.

Grunzen, v. n. chrochtati, grunire. Das Grunzen, grunitus, chrocht, chrochtánj, chrochcenj.

Grüſch, m. otruby.

Gruß, m. pl. Grüße, pozdrawenj, ſalutatio; einen Gruß bringen, pozdrawenj 258 wyřjditi, einem ſeinen Gruß vermelden laſſen, někoho wzkazati wzkázati pozdrawowat.

Grüßen, v. a. pozdrawiti, pozdrawowati, salutare; grüßen laſſen, zkazowati pozdrawiti, pozdrawowati; Gott grüße euch! pozdraw wás Pánbůh! wjtám wás.

Grütze, f. krupice, crimnum, mor. lámanka. 2) fig. Grütze im Kopfe haben, mjti filipy, fiňáry, fauſy.

Grützhändler, m. krupař, hrſtnjk.

Grützhändlerinn, f. krupařka, hrſtnice.

Grützkopf, m. ťuťa, hňup.

Guardian, m. kwardyán.

Gucken, v. n. kaukati, pokukowati, hleděti.

Gucker, m. kukadlo? im Fenſter, wyhljdka.

Guckguck, m. kukačka, (kukawka), žežhule, žežhulka, mor. zezulka, zezulenka, cuculus; ſchreyen wie ein Guckguck, kukati, cuculare. 2) daß dich der Guckguck, aby tě krkawec, praſſiwec, ďáſel!

Guckgucksklee, m. kyſelý, zagečj dětel, ſ. Buchampfer.

Gulden, m. zlatý, reynſký, florenus.

Gülden, adj. obsol. zlatý, ſ. Golden.

Gültbar, adj. poplatnj, auročnj.

Gültbauer, m. poplatnjk, auročnjk.

Gülte, f. poplatek, plat auročnj.

Gültig, adj. platný, valens; eine gültige Urſache, platná (obſtogná) přjčina; eine gültige Münze, berný, dobrý penjz. adv. platně.

Gültigkeit, f. platnoſt, valor.

Gummi, n. ſtromowé klj, (ġuma).

Gummiren, v. a. ġumowati.

Gundermann, m. die Gunderrebe, popenec, openec, (wopenec), sl. oponka, záduſſnjk, glecoma hederacea, Lin.

Günſel, m. ſwalnjk proſtřednj, drábſký traňk, zběhowý traňk, aiuga, Lin.

Gunſt, f. přjzeň, přjzniwoſt, fauor; bey einem in Gunſt (Gunſten) ſtehen, w miloſti býti v někoho; zu Gunſten thun, k ljboſti dělati; mit Gunſt zu melden, s dowolenjm, s odpuſſtěnjm.

Günſtig, adj. přjzniwý, fauens. 2) fig. přjbhodný, dobrý, ein günſtiger Wind, přjhodný wjtr; das Glück iſt ihm günſtig, ſſtěſtj mu přege, ſwědčj, kyne.

Günſtling, m. miloſtnjk, miláček.

Gurgel, f. chřtáň, (křtán), hrdlo, mor. chrtáň, hrtáň, jugulum; dim. chřtánek; die Gurgel abſchneiden, podřezati chřtán, hrdlo, krk; durch die Gurgel jagen, proheyřiti, promrhati.

Gurgeln, v. a. kloktati, proklektati, gargarizare.

Gurgeln, n. kloktačka, kloktánj, proklektánj.

Gurgelwaſſer, n. kloktačka, kloktadlo.

Gurke, f. okůrka, mor. oharek, cucumis.

Gurken-, okůrkowý; Gurkenſalat, okůrkowý ſalát.

Gurkenfeld, n. okůrčiſſtě, cucumerarium.

Gurkenkraut, n. okůrčina.

Gurre, f. herka, mrcha.

Gurren, v. n. im Bauche, baukati w břiſſe. Das Gurren, baukánj.

Gurt, m. pás, popruh, zona, cingulum; der Pferdgurt, popruh, podpinka; Geldgurt, opaſek; Bauchgurt, nábřiſſek; dim. páſek.

Gürtel, m. pás, opaſek, opáſanj, páſek.

Gürten, v. a. opáſati, opaſowati, cingere; den Degen an die Seite gürten, meč ſobě připáſati; ein Pferd gürten, koně podwázati.

Gürtler, m. paſýř, sl. ġombár, zonarius; die —inn, paſýřka.

Gürtlerey, f. paſýřſtwj.

Guß, m. pl. Güſſe, litj, ſléwánj. 2) litiná, tekutá wěc; ein Thränenguß, wyléwánj mnohých ſlzý. 3) der Ausguß, heycuk.

Gußeiſen, n. lité železo.

Gußregen, m. přjwal, ligawec, ligawý déſſť, litina, mor. vlicha, imber.

Gußſtein, m. heycuk.

Gußwerk, n. ſlitina, litina, ſlité wěcy.

Güſt, adj. galowý, neplodný, neaurodný. ſ. Gelt.

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Gut, n. pl. Güter, dobré, bonum; das höchſte Gut, ſwrchowané dobré. 2) ſtatek; ein Freygut, ſwobodný ſtatek; dim. das Gütchen, Gütlein, ſtateček. 3) zbožj, merx.

Gutachten, n. zdánj, mjňenj mjněnj, dobré zdánj, vwáženj, vſudek.

Gutartig, adj. dobrý, dobré powahy.

Gutartigkeit, f. dobrota, dobrá powaha.

Gutbefinden, n. vznánj, ſ. Gutachten.

Gutdünken, n. mjněnj, dobré zdánj, zdánj.

Güte, f. dobrota, bonitas; er iſt die Güte ſelbſt, geſt pauhá dobrota. 2) die Gütigkeit, dobrotiwoſt, benignitas; haben ſie die Güte, gſau tak dobřj, magj tu dobrotiwoſt, račte.

Gutedel, m. eine Art Trauben, cynifál.

Güterbeſchauer, m. ohledatel zbožj.

b Gutheißen, n. vznánj, za dobré vznánj, schwálenj.

Gutheit, f. dobrota, ſ. Güte.

Gutherzig, adj. dobromyſlný, dobrotiwý, benignus; adv. —ně, —wě.

Gutherzigkeit, f. dobromyſlnoſt, dobrotiwoſt, benignitas.

Gütig, adj. dobrotiwý, benignus; adv. —wě.

Gütigkeit, f. dobrotiwoſt.

Gütlich, adj. přátelſký; ein gütlicher Vergleich, přátelſké porownánj. 2) einem gütlich thun, někoho vctiti, wyčaſtowati; ſich gütlich thun, ſobě howěti.

Gutsherr, m. pán ſtatku.

Gutthat, f. dobrodinj, beneficium.

Gutthäter, m. dobrodinec, benefactor; die —inn; dobrodince, dobrodinkyně, dobrodiněčka.

Gutthätig, adj. dobročinný, beneficus; adv. dobročinně.

Gutthätigkeit, f. dobročinnoſt, dobrodinſtwj, beneficentia.

Gutwillig, adj. dobrowolný, voluntarius. 2) aučinný, ſlužebný, officiosus.

Gutwilligkeit, f. dobrowolnoſt, dobrowolenſtwj. 2) aučinnoſt, ſlužebnoſt, ochotnoſt.

Gyps, m. ġyps, ſádra, gypſum.

Gyps-, ġypſowý, z ġypſu, z ſádry, ſádrowý.

Gypſen, v. a. ġypſowati, ſádrowati.

Gypſer, m. ġypſář? ſadrář?