H.

Ha! interj. ha! aha!

Haar, m. Flachs, len, linum usitatiſsimum, Linn. der rheiniſche Haar, mlacowý (mor. ſlepý) len; der ſehende, offene, prahlý, hlediwý (mor. zřelý) len; der ſchleſiſche Haar, bohatý len.

Haar-, wlaſowý, capillaris; die Haarröhre, wlaſowá trubka. 2) na wlaſy; die Haarſcheere, nůzky nůžky na wlaſy. 3) wláſenný; das Haarſieb, wláſenné ſýtko; von Roßhaaren, žjněnný. 4) im Bergbaue, ſamoroſtlý; Haarſchwefel, ſamoroſtlá ſýra; Haaralaun, ſamoroſtlý kamenec.

Haarband, n. tkanička na wlaſy; zawazowačka, obtáčka, ſpletačka; von Seide, pentljk.

Haarbeere, f. malina, ſ. Himbeere.

Haarbeutel, m. pytljček na wlaſy. 2) fig. er hat einen Haarbeutel, geſt opilý, chytil opicy, má opicy, má macha.

Haarbreit, adj. wlaſu zſſjřj.

Haarbuſch, m. Flachsbuſch, řwjn. 2) chomáč, chumáč wlaſů.

Haareiſen, n. protahowačka, željzko na wlaſy.

Haaren, 1. v. a. holiti, chlupy ſrážeti. 2. v. n. ſich haaren, ſich hären, ljnati, mor. leniti, wyleniti ſe, pilos amittere. Das Haaren, ljnánj, lezenj wlaſů.

Haaren, v. a. eine Senſe, koſu klepati, ſ. Dengeln.

Haarfeder, f. peyřj, prach; ein Vogel in Haarfedern, nedoperné ptáče.

Haarflechte, f. ruljk, culjk, pramen, mor. leljk.

Haarförmig, adj. wlaſowý; wlaſowitý.

b Haarhammer, m. klepadlo, klepacý kladjwko.

Haarhandel, m. wlaſařſtwj?

Haarhändler, m. wlaſař; die —inn, wlaſařka.

Haaricht, adj. wlaſowý; wlaſowitý.

Haarig, adj. wlaſatý, crinitus; ein haariger Menſch, wlaſáč, wlaſák, wlaſáček. 2) chlupatý, ſrſtnatý, pilosus; ein haariger Menſch am Leibe, chlupáč, huňáč; ein haariger Hirſch, ſrſtnatý gelen; die haarige Beſchaffenheit, wlaſatoſt, chlupatoſt. adv. wlaſatě.

Haarklein, adj. maličký co wlas; adv. na wlas.

Haarkraut, n. netjk, ſ. Frauenhaar.

Haarlocke, f. kadeř, kučera, ol. kačeřec, cincinnus.

Haarmann, m. wlaſař.

Haarnadel, f. gehlice, gehla do wlaſů.

Haarneſt, n. die Haarneſtel, wrkoč, drdol, sl. trtol.

Haarpuder, m. pudr, prach na wlaſy.

Haarſcheitel, m. pautec.

Haarſchopf, m. čupryna, kſſtice, antia. 2) bey den Pferden, fanfrňochy, pl.

Haarſeite, f. chlupatina, ljc.

Haarſtrang, m. gelenj, ſrnj kořen.

Haarwachs, n. žjly, ſpogenj ſwazowých žil.

Haarwurm, m. žiwý wlas, phagædæna.

Haarwurz, f. lekno, ſſtuljk, Nymphaea.

Haarzopf, m. culik, ruljk, cop, mor. leljk; der geflochtene der Bauernmägde, wrkoč.

Haarzotte, f. chundel, chundál.

Habe, f. gměnj, res, facultates; Hab und Gut, mohowitoſt, sl. magetnoſt.

Haber, m. der Hafer, owes, avena; dim. owýſek; der Haber ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. 2) der taube Haber, owſyna, ſweřepec, mor. owſyha, avena fatua, Linn. 3) der reiche Haber, ſměták.

Haber-, oweſný, sl. owſený, avenaceus; Haberbier, oweſné piwo; Haberbrey, oweſná kaſſe, kyſelo.

Haberacker, m. oweſniſſtě, sl. owſeniſſtě.

Haberbauer, m. owýſkář.

Haberbirn, f. oweſnička, makowička.

Haberfiſch, m. oweſnička, sl. owſenička.

Haberhändler, m. owſář.

Habermilch, f. kozý brádka, ſ. Bocksbart.

Haberſchleim, m. poljwka z raubenin.

Haberſchrot, m. oſpa.

Habhaft, adj. aučaſten, habhaft werden, doſtati, doſtihnauti, zmocniti ſe.

Habicht, m. geſtřáb, dim. geſtřábek, accipiter; ein junger Habicht, geſtřábě, geſtřabátko.

Habichts-, geſtřabj; Habichtskraut, geſtřabj bylina, Hieracium Lin.; Habichtsnaſe, geſtřabj, klikatý nos; der eine ſolche Naſe hat, klikonoſý. 2) geſtřábowý; Habichtsfeder, geſtřábowé péro.

Habit, m. hábit, habjt, hazuka, oděw.

Habſchaft, Habſeligkeit, f. mohowitoſt, gměnj.

Habſucht, f. žádoſt gměnj, lakomſtwj po gměnj.

Habſüchtig, adj. gměnj žádoſtiwý.

Hacht, m. geſtřáb, ſ. Habicht.

Hachel, f. oſyna.

Hackbank, f. lawice k ſekánj.

Hackbrett, n. prkno k ſekánj. 2) cymbál, dim. cymbálek.

b Hacke, f. das Hacken, kopánj, ſſintowka, pastinatio; die zweyte Hacke im Weinbaue, kopánj pod zeleno, repastinatio. 2) eine Axt, ſekera, ſekyra, ſecuris; dim. das Häckchen, Häcklein, ſekýrka; die Hacke der Wallachen in Mähren, obuch, obuſſek; die Felgenhacke, laukotnice. 3) krace, motyka, ligo; ſ. auch Radehacke, Spitzhacke, Feilhacke, u. ſ. w.

Hacken, v. a. kopati, ſſintowati, fodere. 2) ſekati. secare; Würſte hacken, do gelit ſekati; Holz, dřjwj ſekati, ſſtjpati. 3) mit dem Schnabel, ďubati, klubati, kljwati, klofati. Das Hacken, kopánj, ſekánj; ďubánj.

Hackenſtiel, m. (mor. toporo), topůrko, topořiſſtě, topořiſko, náſadiſſtě.

Häckerling, m. das Heckſel, řezanka, ſekanina, mor. ſečka.

Häckerlingsbank, f. řezačka.

Häckerlingskammer, f. řezárna.

Hackmeſſer, n. ſekáč, dim. ſekáček.

Hackſch, m. kanec; fig. praſe, ſwiňák.

Hackſtock, m. ſſpalek k ſekánj, nátoň.

Hader, m. hadr, wonuce, kloc, capart, cáry, cancory, lacinia; der Bankhader, lawičnjk. 2) wáda, ſwáda, ſwár, haſſteřenj, hadruňk, jurgium.

Haderer, m. wadič, ſwárce, ſſkorpič.

Haderhaft, adj. haſſteřiwý, ſwárliwý, wadiwý, ſſkorpiwý.

Haderlumpen, pl. hadry, klocy, mor. háby, zdraby. Haderlumpenmann, hadrnjk, mor. haderlák.

Hadern, v. n. waditi ſe, hadrowati ſe, hrncowati ſe, haſſteřiti ſe.

Haderſüchtig, adj. haſſteřiwý, ſwárliwý, hadrowný.

Haderſuppe, f. poljwka kapaná.

Hafen, m. hrnec, ſ. Topf.

Hafen, m. pl. Häfen, přjſtaw, přiſtawadlo, port, portus.

Hafendeckel, m. poklička, koprwadlo; dim. koprwádko.

Hafer, m. owes, ſ. Haber.

Hafner, m. Töpfer, hrnčjř, figulus; die —inn, hrnčjřka.

Haft, m. et n. gepice, Libellula Ephemera, Lin.

Haft, m. drženj, pewnoſt; die Sache hat keinen Haft, to nenj pewné, nic to nedržj. 2) dim. Häftchen, Häftlein, ſ. Häftel.

Haft, f. wězenj, wazba, custodia.

Haftbrief, m. zatykač, liſt zatykacý.

Häftel, n. háček, hakljk, mor. haklice.

Häfteln, v. a. zaſtehnauti; háčky připnauti, připjnati.

Haften, v. n. wězeti, hærere; da haftet es, zde to wězý. 2) držeti. 3) fig. haften bleiben, pozaſtawowati ſe; bey ihm haftet nichts, nic ſobě nepamatuge; für jemanden haften, za někoho ſtáti, práw býti.

Haftgeld, n. záwdawek, záwdawnj ġroš, ſ. Angeld.

Hag, m. obs. ohrada, teyn; hágniſſtě.

Hagapfel, m. pauchně, plané gablko; von der bitteren Art, hořče, hořčátko; von der ſaueren, zmrzle, zmrzlátko.

Hagapfelbaum, m. planá gabloň, polnička; mor. plánka, planička.

Hägebereiter, m. poleſný.

Hagebuche, f. Weißbüche, habr, mor. hrab, carpinus betula, Lin.

Hagebuchen, adj. habrowý.

Hagebutte, f. mrhelec, ſſipinka, ſſjpek.

Hagebuttenſtrauch, m. ſſjpek, roſa canina.

Hagedorn, m. Mehldorn, hloh, coll. hložj, cratægus oxiacantha, Lin. die Frucht, hlohyně, hložinka, ſ. Mehlbeeren.

Hägeholz, n. hágniſſtě.

Hageiche, f. ſſipák, křemelák, (dub).

Hageichel, f. dubinka, ſmolka, borek.

Hagel, m. der Jan Hagel, rod Jankowitý, luza, láge, zběř, plebs. 2) očko w wegceti. 3) kraupy, pl. ſutky, pl. ledowec, sl. hrad, grando. 4) broky, kauſky železa, kulky.

Hageln, v. n. es hagelt, kraupy padagj.

b Hagelſchlag, m. Hagelwetter, n. krupobitj; potlučenj, potlučenina.

Hägen, v. a. hágiti, zahágiti. 2) fig. chowati, mjti; Diebe hägen, zloděge přechowáwati; einen Zweifel hägen, pochybnoſt mjti. Die Hägung, hágenj, zahágenj.

Hager, adj. wyzáblý, wychrtlý, ſucholupý, hubený, chudý, macer; hager werden, chudnauti, churawěti, hubeněti, macreſcere.

Häger, m. hagný.

Hagerkeit, f. wyzábloſt, hubenoſt, macies.

Hageroſe, f. ſſjpek, planá růže, roſa canina, L.

Hageſtolz, m. ſtarý mládenec, bezženec, miſogamus; die —ze, —zinn, ſtará panna.

Hägewiſch, m. hagič, hágjk, hágečka.

Hägling, m. aukleyka, cyprinus alburnus, L.

Hahn, m. pl. Hähne, kohaut, ol. kokot, kurek, gallus; dim. das Hähnchen, Hähnlein, kohautek, kokeš; ein junger Hahn, kohautě. 2) Das Männchen der Vögel, ſamec, ſameček. 3) am Faſſe, kohautek, epiſtomium; an der Flinte, kohautek. 4) der Wetterhahn, korauhwička.

Hahnbutte, f. ſ. Hagebutte.

Hahnen-, kohautj, Hahnenkamm, kohautj hřeben; der Hahnenbart, kohautj podbradek, lalauček.

Hahnenbalken, m. hambalek.

Hahnenfuß, m. pryſkyřnjk, ranunculus, L.

Hahnengeſchrey, n. kokrhánj, kuropěnj, pěnj kur, kur pěnj, gallicinium.

Hahnentritt, m. očko w wegcy, (wegceti).

Hahnrey, m. rohaun, rohonoš?

Hahnreyſchaft, f. rohaunſtwj?

Hain, m. hág, les, luh, lucus; dim. hágek, hágeček; collect. hágowj.

Hain-, hágowý; Haingötze, hágowý bůžek.

Häkel, n. háček, hakljk.

Häkelig, häklig, adj. háčkowitý. 2) fig. ein häkliger Menſch, waſſniwý člowěk; in Speiſen, wybjrawý, wybjráček. 3) häkliche Sache, nedotkliwá wěc.

Häkeln, v. a. háčkem přitáhnauti, přiháčkowati; von den Katzen, zatjti.

Haken, v. a. hákem přitáhnauti, přiháknauti, zaháknauti. 2) nákoleſnjkem worati, hakowati.

Hakenbüchſe, f. hákownice, hákownj ručnice.

Hakeneiſen, n. beym Ackerhaken, náradlnjk, náradnjk.

Hakennagel, m. powěrák.

Hakenpflug, m. nákoleſnjk, rádlo.

Hakenſchaar, f. náradlnjk, ſ. Hakeneiſen.

Hakenſchütze, m. hákownjk.

Hakenzeug, n. hrabice.

Häkſe, Häckſe, Hachſe, f. hnát. mor. nožiſko.

Halb, adj. půl, dimidius, ſemi; eine halbe Stunde, půl hodiny; den ganzen halben Tag, celého půl dne; bis in den halben Tag ſchlafen, až do poledne ſpáti; im halben April, v proſtřed dubna; zu halben Stunden, po půl hodinách, wždy po půl hodině; halb Prag, půl, polowic Prahy; auf den halben Berg, do polu wrchu. 2) fig. polowičnj, polowičný; ein halber Feyertag, polowičnj ſwátek. Adv. polowic, odpolu, půl, polau, napoly, ſemi; halbtodt, polaumrtwý, napoly mrtwý; halb blind, odpolu ſlepý; halb und halb, proſtředně, gakž takž; etwas halb hören, polowic toho (polowičně) ſlyſſeti; es iſt halb eins, zwey, drey, vier, fünf, geſt půl gedné, druhé, třetj, čtwrté, páté (hodiny); dritthalb, vierthalb, fünfthalb, maſc. půl třetjho, půl čtwrta, půl páta; foem. půl třetj, půl čtwrty, půl páty. Halb-, polo-, polau-, půl-: halbjährig, půlletnj, polauletnj, polauletý, ſemeſtris. 2) polowičnj. ſ. Halbbruder. 3) nedo-, halbwüchſig, nedoroſtlý.

Halbbarn, m. zátyň.

Halbbier, n. Kofent, patoky, ředina.

Halbbruder, m. halbbürtiger Bruder, polowičný, newlaſtnj bratr, frater non germanus.

b Halbe, f. ſtrana, ſ. Seite.

Halben, halber, part. pro, z; Gewinnſtes halber, z zyſku, pro zyſk. Ehren halber, pro čeſt; deinethalben, pro tebe.

Halbfaß, n. poloſudj.

Halbfiſch, m. plateyſa.

Halbgeſchwiſter, n. die Halbgeſchwiſter, newlaſtnj bratřj, ſeſtry.

Halbgetreide, n. ſauržice, sl. polowičné.

Halbgott, m. půlbůh, podbůžek.

Halbig, adj. vulg. polowičný.

Halbinſel, f. polooſtrow, půloſtrow, peninſula.

Halbiren, v. a. dwogiti, rozdwogiti, děliti na dwé, rozpoltiti.

Halbkugel, f. půlkaule.

Hälbling, m. haljř.

Halblöhner, m. Halbhüfner, pololánjk.

Halbmutter, f. macecha, ſ. Stiefmutter.

Halbſcheib, f. půle, půlka, polowice, polowička, medietas.

Halbſeide, f. polohedbáwj.

Halbſeiden, adj. polohedbáwný.

Halbſparren, m. lomenice.

Halbſtiefel, m. polaubota, sl. kratice.

Halbzirkel, m. půlkola, polokruh.

Halde, f. ſtráň, pahrbek. 2) im Bergbaue, halda.

Hälfte, f. půle, polowice, polowina, polowička, půlka, dimidium; zur Hälfte, napolowic.

Halfter, f. ohlaw, dim. das Halfterchen, ohláwka, capiſtrum.

Halftern, v. a. ein Pferd, koni ohlaw dáti.

Hall, m. zwuk, hlahol, ſ. Schall.

Halle, f. budka, krám; die Hallen der Kaufleute, kotce, pl. 2) kobka; podlaubj, porticus. 3) ſýň, ſýně, ſynce, atrium.

Hallen, v. n. znjti, zwučeti, rozljhati ſe.

Häller, m. haljř.

Halljahr, n. Jubeljahr, miloſtiwé léto.

Halm, m. pl. Halme, ſtéblo, ſtýblo, culmus; dim. das Hälmchen, Hälmlein, ſtebýlko, ſtybýlko.

Halmknoten, m. koljnko, članek, kotnjk.

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Hals-, hrdelnj, das Halsgericht, hrdelnj práwo. Die Halskette, řetěz na krk; das Halstuch, ſſátek na krk.

Halsband, n. náhrdlek, halže. 2) der Hunde, obogek, dim. obogeček.

Halsbein, n. der Nacken, ſſjge.

Halsbinde, f. das Halsbindel, pintljk.

Halsbrechend, adj. přenebezpečný, kde o hrdlo běžj.

Halsdreher, m. der Wendehals, wjhlaw, (wiohlaw), wrtohlaw, picus torquilla Klein.

Halſe, f. obogek. 2) prowaz.

Halseiſen, n. železo, kruh na krk, numella.

Halſen, v. a. objmati.

Halsfeifel, f. myſſi, pl.

Halsgeſchwulſt, f. záſſkrt.

Halsjoch, n. krumpolec; ein Ochs mit dem Halsjoche, krumpolák.

Halskrauſe, f. okružj; ol. ožidlj.

Halskraut, n. Zapfenkraut, čjpkowá bylina.

Halsreifen, m. beym Binder, plaň.

Halsſtarre, f. ztrnutj krku.

Halsſtarrig, adj. twrdoſſigný, zarputilý, zatwrzelý, twrdočelný, obſtinatus. adv. —ně, —le.

Halsſtarrigkeit, f. twrdoſſignoſt, vrputiloſt, zatwrzeloſt.

Halswamme, f. lalok, lalauk, palear; dim. lalauček.

Halsweh, n. bolenj w krku.

b Halszäpflein, n. čjpek, mor. čepy, čepky, pl. epiglottis.

Halszierde, f. halže.

Halt, m. pewnoſt; keinen Halt haben, nedržeti.

Halter, m. von einer Perſon, držitel; von einem Werkzeuge, držák.

Hälter, m. Fiſchhälter, haltýř; die Einſätze, ſádka, pl.; Waſſerhälter, nádržka.

Haltkette, f. Deichſelkette, náwognjk, drženj.

Haltung, f. drženj, zachowánj. 2) pewnoſt; Haltung haben, držeti.

Halunke, m. holomek, dareba, otrhanec, hulwát; ſſibal.

Hamen, m. der Fiſcher, ohnautka, ſak; der Jäger, rukáwnjk.

Hämiſch, adj. potutedlný, zlowolný; adv. potutedlně, zlowolně.

Hamme, m. Hammel, Hamm, hyždě; zadnj keyta, ſſunka.

Hamme, f. an der Senſe, pata.

Hammel, m. pl. Hämmel, ſkopec, mor. ſſkop, ſſkopec, vervex; dim. ſkopjk, ſkopjček, ſkopeček.

b Hammel-, ſkopowý, vervecinus; Hammelbraten, ſkopowá pečeně.

Hammelfell, n. ſkopowice, dim. ſkopowička.

Hammelfleiſch, n. ſkopowina, ſkopowé maſo, mor. ſſkopowina, sl. beranina.

Hammelknecht, m. owčák, ſkopčák.

Hammellamm, n. ſkopjk, ſkopjček.

Hammeln, v. a. ſkopiti, agnos caſtrare.

Hammer, m. pl. Hämmer, kladiwo, mlat, malleus; dim. das Hämmerchen, Hämmerlein, kladjwko; der große Hammer in der Hammerhütte, kobyla. 2) an der Thür, klepadlo; dim. klepádko.

Hammerherr, m. hutnjk, hamrnjk.

Hammerhütte, f. huť, hamr, hamry.

Hämmern, v. a. kowati, klepati, tlaucy kladiwem; das Hämmern, kowánj, tlučenj.

Hammerſchlag, m. vdeřenj kladiwem. 2) okuge, sl. mor. okowina.

Hammerſchmid, m. hamrnjk.

Hammerſtiel, m. topůrko v kladiwa; im Bergbaue, heyzelna.

Hammerwerk, n. hamry.

Hämorrhoidal-, adj. krwopreyſſtnj.

Hamſter, m. ſſkřeček, ſkřeček, (křeček) Cricetus.

Hanbutte, ſſjpek, ſ. Hagebutte.

Hand-, ručnj, manualis, das Handbuch, ručnj knjžka, rukowět, manuale. 2) bráždnj, náručnj; das Handpferd, náručnj kůň. 3) k rukaum, na ruce.

Handarbeit, f. djlo, geſſto ſe rukama koná.

Handbecken, m. medenice k rukaum.

Handbeil, m. gednoručka.

Handbogen, m. luk, ſamoſtřjl malý.

Handbret, n. das Sparbret, der Mäurer, ſpořidlo.

Handbüchſe, f. ručnice.

Handeiſen, n. pauta na ruce, manica.

Händeklatſchen, n. tleſkánj, pleſkánj rukama, plauſus.

Handel, m. trh, handl, kupectwj, mercacatura mercatura; Handel und Wandel, obchod; Handel treiben, obchod wéſti, obchoditi, negotiari; kupčiti, mercaturam facere. 2) pl. Händel, rwanice, roztržka, potržka, rixæ, ſwár, různice, jurgium; ein Rechtshandel, práwnj pře, rozepře, lis, cauſa. 3) wěc, res, gednánj, negotium.

Händelmacher, m. rwáč; ſwárce, tropič různic.

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

b Handels-, kupecký; die Handelsgeſellſchaft, kupecká ſpolečnoſt; Handelsſchiff, kupecká lodj. Handelsbediente, Handelsdiener m. kupecký mládenec.

Handelſchaft, f. kupectwj, mercatura, Handelſchaft treiben, kupčiti.

Handelsgewölbe, n. krám, ſklep, ſklad kupecký.

Handelsmann, m. kupec, handljř, obchodnjk, mercator; die Handelsfrau, handljřka, obchodnice, kupcowá.

Handelsplatz, m. trh; trhowiſſtě, tržiſſtě.

Handelsſtadt, f. ſkladnj, kupecké měſto.

Handfeſt, adj. ſylný, ſtatečný. 2) einen handfeſt machen, někoho do wazby dáti.

Handgeld, n. záwdawek, zádatek, mor. záwdanek.

Handgelöbniß, n. zaručenj.

Handgemein werden, dáti ſe do ſebe, ſetkati ſe, ſpeřiti ſe; ſſawlemi, rukama ſe bjti.

Handgemenge, n. ſſarwátka, potýkánj zbljzka; rwanice.

Handgewehr, n. ručnice.

Handgreiflich, adj. makawý, adv. —wě.

Handgriff, m. způſobné vžjwánj rukau; způſobiloſt, fortel. 2) držadlo, ſ. Griff, Handhabe.

Handhabe, f. držadlo, rukowět, manubrium; des Dreſchflegels, držák, držadljn; beym Pfluge, kleč; beym Ackerhaken, ſocha; an Töpfen, vcho, anſa; eines Meſſers, ſtřenka.

Handhaben, v. a. w ruce mjti, wládnauti. 2) fig. držeti, zachowáwati, wyplniti. 3) zaſtáwati, chrániti, hágiti. Die Handhabung, zachowánj, wyplněnj; zaſtáwánj.

Handkauf, m. prodey od ruky. 2) počinek.

Handkorb, m. ſudnjček, koſſjk, koſſjček, auborek.

Handkrauſe, f. tacel, tacljček.

Handkuß, m. poljbenj ruky; přitulenj, mor. obtaulenj ruky.

Handlanger, m. podawač; nádennjk; die —inn, podawačka, nádennice.

Handleder, n. beym Schuſter, plechowice.

Händleinſchwamm, m. prſtjčky, ručičky.

Handleiter, m. wodič za ruku.

Handleitung, f. vwedenj, povčenj.

Händler, m. handljř, ſ. Handelsmann.

Handlung, f. kupectwj, mercatura. 2) kupecký krám. 3) im Schauſpiele, gednánj, wýtah, actus. 4) gednánj, čin, ſkutek, actio.

Handlungs-, kupecký; Handlungsrecht, kupecké práwo; Handlungsgewölbe, kupecký krám.

Handmeſſer, n. der Weißgerber, obřezacý nůž, obřezák.

Handmühle, f. žerna, ſamotjžný mleyn, mor. pěſſj mlýnek.

Handmünze, f. drobné penjze.

Handpferd, n. náručnjk, poprawnjk, náručnj, bráždnj kůň, dextrarius.

Handquehle, f. ručnjk.

Handreichung, f. podáwánj, poſkytowánj.

Handrüſter, f. bráždnj kleč.

Handruthe, f. an einer Peitſche, bičiſſtě.

Handſäge, f. malá pilka, gednoručka.

Handſchelle, f. pauto na ruku.

Handſcherben, m. der Töpfer, kalnjk.

Handſchlag, m. rukau dánj.

Handſchrift, f. ruka. 2) rukopis, manuſcriptum. 3) zápis, vpſánj, chirographum.

Handſchriftlich, adj. rukau pſaný. 2) wlaſtnj rukau.

Handſchuh, m. rukawice, dim. rukawička, chirotheca.

Handſchuhmacher, m. rukawičnjk, rukawičkář, die —inn, rukawičnice, rukawičkářka.

Handſchuhmacherey, f. rukawičnictwj.

Handſtein, m. kus rudy, handſſtan.

Handteller, m. dlaň, palma.

Handthieren, ſ. Hanthieren.

Handtuch, n. die Handquehle, ručnjk.

b Handvoll, f. hrſt, shrſt, dim. hrſtka.

Handwerk, n. pl. die —e, řemeſlo, opificium; das Schneiderhandwerk, kreyčowſtwj; 2) cech.

Handwerker, m. řemeſlnjk, (řemeſnjk), opifex, die —inn, řemeſlnice.

Handwerks-, řemeſlnický; die Handwerkslade, řemeſlnická pokladnice.

Handwerksburſch, m. wandrownj, řemeſlnický towaryš.

Handwerksjunge, m. včednjk, včenjk, mor. včeň.

Handwerksmann, m. řemeſlnjk.

Handwerkszunft, f. pořádek, cech.

Handwurzel, f. zápěſtj, metacarpus.

Hanf, m. konopě, coll. konopj, cannabis, der zubereitete Hanf, čeſánj; der ſtärkere, der Saathanf, hlawatá konopě; der weibliche, (eigentlich der männliche), die Hänfinn, der Fimmel, poſkonná, paſkonná konopě; den Hanf brechen, mědliti, sl. trepati. 2) Hanfkörner, ſemenec.

Hanf-, konopný, ſ. Hänfen. 2) Hanfdarre, ſuſſenj konopj; pazderna na konopě. 3) das Hanfkorn, ſemenečné zrno.

Hanfacker, m. konopiſſtě, sl. konopnice.

Hanfbreche, f. mědlice, trlice.

Hänfen-, konopný, cannabinus; hänfenes Werg, konopná kaudel.

Hänfinn, f. paſkonná konopě, mor. ploſkůnky.

Hanfleinwand, f. konopné plátno, tlauſſťka.

Hänfling, m. konopáſek, konopka, giřice, ſ. Grauhänfling, Rothhänfling.

Hanfmeiſe, f. picawka, picawa.

Hanfmühle, f. konopnjk.

Hanfneſſel, f. konopice, Galeopſis Tetrahit. Lin.

Hanföhl, n. ſemenečnj oleg.

Hanfwammes, n. kaudelnice, sl. kaudelka.

Hang, m. ſtráň. 2) fig. náchylnoſt, náklonnoſt, propenſio.

Hängebrücke, f. wiſutý moſt.

Hängekluft, f. im Bergbaue, hant.

Hängen, v. a. ſwěſyti; der Eſel hängt die Ohren, oſel ſwěſý, ochlipuge vſſi, den Kopf hängen, ſklopiti hlawu; das Maul, čpuliti, očpulowati hubu. 2) wěſſeti, powěſyti, zawěſyti, přiwěſyti. 3) Einen Dieb, zloděge oběſyti, wěſſeti, ſuſpendere. 4) v. rec. chytati ſe; die Kletten hängen ſich an die Kleider, řepjcy ſe chytagj na ſſaty. 5) fig. Sich an Jemanden hängen, někoho ſe přjdržeti, wěſſeti ſe na někoho.

Hängeſäule, f. zawěſſacý ſlaup, zawěſſák.

Hans, m. honza, janek; dim. Hänschen, Hänſel, honzýček, jenjček. 2) Ein dummer Hans, ťulpas, hňup, hlupák. 3) Hans in allen Gaſſen, wſſudybyl.

Hanswurſt, m. kortyzaun, taytrljk, ſſaſſek.

Hanthieren, v. n. něčjm pohybowati. 2) dowáděti. 3) obchoditi, žiwnoſt, obchod wéſti.

Handthierung, f. obchod, žiwnoſt.

Hapern, v. n. imp. wězeti.

Härchen, n. wláſek, ſ. Haar.

Harder, m. hlawáč, mugil.

Hären, adj. wláſenný; ein härenes Sieb, wláſenné ſýtko. 2) Von Roßhaaren, žjněný.

Hären, ſich, ljnati, ſ. Haaren.

Harfe, f. harfa, cithara.

Harfenet, n. harfička.

Harfeniſt, m. Harfenſpieler, Harfenſchläger, harfenjk, citharœdus.

Häring, m. ſlaneček, heryňk.

Härings-, heryňkowý; Häringsbrühe, heryňkowý roſol.

Häringskrämer, m. heryňkář.

Harke, f. hrábě, plur. ſ. Rechen.

Harlekin, m. ſſaſſek, kortyzaun, harlakýn.

Harm, m. hoře, freſuňk, freſowánj.

b Härmen, ſich, v. rec. hoře mjti, ſaužiti ſe, trápiti ſe; ſich zu Tode härmen, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe.

Harmonie, f. gednohlaſnoſt. 2) fig. gednoſwornoſt.

Harmoniſch, adj. gednohlaſný, ſtegnozwučný; adv. —ně.

Harn, m. moč, ſcanky, ſſtiny, urina, lotium.

Harn-, močowý; die Harnröhre, močowá trubice; das Harnglas, ſklenice na moč.

Harnblaſe, f. měchýř, měcheyřina? veſica.

Harnen, v. a. ſcáti, močiti, mingere; bey Kindern, pičkati, čičati, čurati, mor. čulati, lulati. Das Harnen, močenj, ſcánj.

Harniſch, m. brněnj, oděnj, ol. pláty, lorica. 2) fig. Einen in den Harniſch jagen, rozhněwati, rozlobiti, rozhořčiti koho; in Harniſch gerathen, rozhněwati ſe.

Harniſchmacher, m. Harniſcher, brnjř.

Harnkraut, n. keylowá bylina, Herniaria. 2) wrať ſe zaſe, Antirrhinum Linaria, Lin. 3) ſtozrnjčko, millegrana.

Harnſtrenge, f. Harnwinde, Harnzwang, těžkoſt močenj, řezawka, kapánj moče.

Harpune, f. kopj hazecý na welryby.

Harren, v. n. čekati, expectare. 2) prodljwati, dlauho čekati. 3) očekáwati, daufati, ſperare. Das Harren, čekánj, daufánj.

Harſch, adj. zatwrdlý; harſches Brod, okoralý chléb; harſche Haut, drſnatá kůže; fig. harſche Luft, nepřjwětiwé powětřj.

Härte, f. twrdoſt, twrdota, duritia, 2) fig. die Härte des Herzens, Verhärtung, zatwrzeloſt ſrdce.

Härten, v. a. twrditi, ztwrditi; das Eiſen härten, železo kaliti, zakaliti.

Harthäutig, adj. twrdau kůži (kožku) magjcý.

Hartherzig, adj. twrdého, zatwrzelého ſrdce, nelidſký.

Harthörig, adj. náhluchý, těžce ſlyſſjcý.

Harthüfig, adj. twrdorohý.

Härtigkeit, ſ. Härte.

Hartkopf, m. twrdohlawec.

Hartköpfig, adj. twrdohlawý.

Hartlehrig, hartlernig, adj. tupý, negemný.

Hartleibig, adj. zacpaného žiwota, tuhawku magjcý.

Hartleibigkeit, f. tuhawka.

Härtlich, adj. nátwrdlý, zatwrdlý; ein härtlicher Wein, zakyſlé wjno.

Härtling, m. Herling, kyſelka, kyſelý hrozen.

Hartmäulig, adj. twrdovſtý; twrdohubý.

Hartnäckig, adj. twrdoſſigný, zatwrzelý, vrputilý, zawilý, obſtinax; eine hartnäckige Krankheit, nevſtupná nemoc; ein hartnäckiger Menſch, zatwrzelec, vrputilec.

Hartnäckigkeit, f. twrdoſſignoſt, zatwrzeloſt, zawiloſt. 2) nevſtupnoſt.

Hartriegel, m. ſwjda, Cornus ſanguinea, Lin. 2) ſ. Beinholz, Rheinweide.

Hartrindig, adj. okoralý.

Harz, Hart, m. hwozd, les.

Harz, n. pryſkyřice, žiwice, ſmůla, reſina.

Harzen, v. n. pryſkyřicy zbjrati, tlaucy, ſſkrábati.

Harzicht, adj. pryſkyřicowatý, ſmolný.

Harzig, adj. pryſkyřičný.

Harzſcharrer, m. Pecher, ſmolař.

Haſchen, v. a. chytiti, lapiti, chopiti, chmátnauti, chňapnauti, capere.

b Häſcher, m. pochop, holomek.

Haſe, m. zagjc, lepus, dim. das Häschen, Häſelein, zagjček; viele Hunde ſind des Haſen Tod, proti palicy nenj ſſermu. 2) fig. baba, bázliwý.

Häſe, f. bey den Vögeln, ſamice, ſamička.

Haſel, f. ljſka, ſ. Haſelſtaude.

Haſel-, ljſkowý, liſkowý, colurnus; Haſelkätzchen, ljſkowá řaſa, kočička.

Haſelbuſch, m. ljſſtj, (ol. & sl. léſſtj, leſſtina), liſkowj, ljſkowý hág, coryletum.

Haſeleiche, f. ſſipák, křemelák.

Haſelhuhn, n. geřábek, lagopus attagen, Lin.

Häſeling, m. gelec, tlauſſť, Cyprinus dobula.

Haſeliren, v. a. děckowati, žertowati, ſſaſſkowati, laſſkowati, zahráwati.

Haſelmaus, f. plch, ſ. Bilchmaus.

Haſelnuß, f. ljſkowec, sl. léſkowec, liſkowý ořech, nux auellana.

Haſelſtaude, f. ljſka, Corylus.

Haſelſtock, m. liſkowka, mor. ljſkowice, sl. léſkowice.

Haſelwurz, f. kopytnjk, aſarum.

Haſen-, zagečj; Haſenfleiſch, zagečj maſo, zagečina. 2) na zagjce: Haſengarn, teneto na zagjce.

Haſenadler, m. zagečnjk, zagjčkář, zagečj orel, Aquila melanoætus Klein.

Haſenbalg, m. zagečina, zagečj kůže.

Haſenbrod, n. ſweřepec. Ægilops.

Haſenfuß, m. běh zagečj. 2) ſ. Haſenklee, 3) ſ. Haſenkopf.

Haſenklee, m. zagjčky, zagečj noha, Trifolium arvenſe, Lin.

Haſenkohl, m. mléč hladký, Sonchus oleraceus.

Haſenkopf, m. fig. ťuťa, laula.

Haſenohr, n. zagečj vcho, plur. zagečj ſluchy. 2) ein Schwamm, kotrč; poddaubnjk, Agaricus quercinus, Lin. 3) ſweřepec, ægilops.

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.

Haſenpappel, f. zagečj ſléz (ſljz), mor. patáčky, Malva ſilveſtris, Lin.

Häſinn, f. zagečice, zagečnice, ramlice.

Haſpe, f. Häſpe, ſtežege, hák, cardo; am Schloſſe, petlice.

Haſpel, m. & f. moták, motowidlo, gyrgillus. 2) haſſpl, rumpál, ſucula. 3) fig. trdlo, nemehlo.

Haſpelbaum, m. wálec, wele.

Haſpeler, m. haſſpljř.

Haſpelhorn, n. rohy, pl.

Haſpeln, v. a. motati. 2) haſſplem tahati.

Haſpelſtütze, f. ſſturce, pl.

Haß, m. nenáwiſt, záſſtj, newraženj, odium.

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Haſſer, m. nenáwiſtnjk, nepřjtel, oſor.

Häßlich, adj. ohyzdný, ohawný, ſſeredný, ſſkaredý, oſſkliwý, mrzký, fœdus, turpis; häßlich werden, ſſeredněti, zohyzdněti, häßlich machen, zohyzditi, zſſkarediti. adv. —ně, —dě, —wě, mrzce.

Häßlichkeit, f. ſſereda, ſſerednoſt, ſſkaredoſt, ohyzdnoſt, oſſkliwoſt, ohawnoſt, mrzkoſt, fœditas, turpitudo.

Haſtig, adj. kwapný, præceps. 2) náhlý, prudký. adv. —ně, —le, prudce.

Haſtigkeit, f. kwapnoſt.

Hätſcheln, v. a. heyčkati, honkati, koneyſſiti, mor. hogkati, mazati ſe s kým.

Hatſchier, m. Hartſchier, drabant gjzdný, harcýř.

Hatze, Hatz, f. ſſtwanice, ſ. Hetze.

Hau, m. rána, ſeknutj, ſſrám, ictus, ſ. Hieb. 2) meyť, paſeka, ſ. Gehau.

Haubar, adj. ſečný, co ge k ſekánj.

Haube, f. čepec, für Männer, čepice, vitta; dim. das Häubchen, Häublein, čepeček; für Kinder, karkule, für Männer, čepička. 2) bey den Vögeln, chocholka. 3) die Hauben bey den Pferden, čepičky, pl. 4) bey den Thieren der zweyte Magen, čepec.

Häubellerche, f. ſ. Haubenlerche.

Hauben, v. a. die Braut, čepiti, očepiti, zawjgeti. Das Hauben, Haubenaufſetzen, čepenj, zawjgenj.

b Haubendroſſel, f. chocholauš, ſ. Seidenſchwanz.

Haubenlerche, f. Häubellerche, chocholatý ſkřiwan, chocholka, trpělka, (chocholauš), Alauda criſtata, Klein.

Haubenmacher, m. čepčář; die —inn, čepčářka.

Haubenmeiſe, f. Häubelmeiſe, kozljček, Parus criſtatus, Klein.

Haubenſtock, m. palice na čepce.

Haubitze, f. haubice, dělo.

Haublock, m. Hauklotz, nátoň, ſſpalek, ſ. Hackſtock.

Hauch, m. duch, dech, dechnutj, dchnutj.

Hauchen, v. n. dychati, deychati, dmýchati, dechnauti, ol. dauti, dunauti.

Haudegen, m. ſečný meč, teſák.

Haue, f. motyka, kňowatka, krace, ligo.

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati. 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Haufe, m. ſ. Haufen.

Häufeln, v. a. na hromadu dáwati; das Heu, kopiti. 2) mit Karten, pod hromádky hráti.

Häufelſpiel, n. das Häufeln, hra pod hromádky.

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.

Häufen, v. a. hromážditi, hromady dělati, na hromadu kláſti, množiti; Schuld auf Schuld häufen, winy (dluhy) množiti. Gehäuftes Maß, wrchowatá mjra. Die Häufung, hromážděnj, množenj.

Haufenweiſe, adv. hlučně, hromadně, oborem, po hromadách, walně ſtádem, hauffně, acervatim, catervatim.

Häufig, adj. mnohý, walný, hogný, copioſus, adv. na mnoze, hromadně, wrchowatě, hogně, cumulate.

Hauhechel, f. gehlice, babj hněw, ononis ſpinoſa, Lin.

Hauig, adj. ſečný.

Hauk, m. Hauch, čjpek w krku.

Haupt, n. pl. Häupter, hlawa, caput, dim. Häuptchen, Häuptlein, hlawička, ein Kohlhäuptlein, hláwka. fig. oſoba; wůdce; die Häupter, neypředněgſſj, neyznamenitěgſſj oſoby; vom Rinde, kuſy. 2) Am Pfluge, plaz, ſplaz, dentale. 3) Am Waſſerbaue, zágezek, náhon. 4) des Blaſebalges, zhlawj.

Haupt-, hlawnj, capitalis, die Hauptſtadt, hlawnj měſto; Hauptfeind, auhlawnj nepřjtel; eine Hauptarzney, hlawnj, neybhlawněgſſj lékařſtwj, medicina principalis. 2) pro hlawu: Hauptarzney, lékařſtwj pro hlawu, medicamentum cephalicum. 3) neywětſſj, neypředněgſſj, ein Hauptnarr, arcyblázen.

Hauptaltar, m. weliký oltář.

Hauptbalken, m. přewaz, ſpjnka, ſwjrka.

Hauptbinde, f. obtáčka, wjnek.

Häuptelſalat, m. hláwkowý ſalát.

Hauptgeſtell, n. kantárek, vzda.

Hauptgrind, m. ſtrupy, lupina, otrus hlawy.

Haupthaar, n. wlaſy, pl. capilli.

Hauptjagd, f. welká, obecnj honba.

Häuptlein, n. hlawička; an Gewächſen, hláwka, ſ. Haupt.

Hauptkohl, m. hlawatice, hláwkowé zelj.

Hauptkrankheit, f. Kopfkrankheit, hlawnička.

Hauptküſſen, n. Kopfküſſen, podhlawnice, poduſſka, mor. zhlawec; dim. podhlawnička, zhlaweček.

Hauptmann, m. heytman, capitaneus; ſetnjk, centurio; die Hauptmännin, heytmanka, heytmanice, ſetnice.

Hauptmanns-, heytmanſký.

Hauptmannſchaft, f. heytmanſtwj, ſetnictwj.

Hauptreif, m. heydrew.

Hauptſache, f. hlawnj wěc.

Hauptſächlich, adj. hlawnj; die hauptſächlichſten Wahrheiten, neyhlawněgſſj prawdy; adv. zwláſſť, zwláſſtně, obzwláſſtně; předněgi, hlawně.

Hauptſchwindel, m. záwrat, vertigo.

Hauptſtein, m. unter den Gränzſteinen, hraničnjk.

Haupttugend, f. hlawnj, ſtežegná ctnoſt.

Hauptweh, n. Kopfweh, bolenj hlawy.

Hauptwort, n. ſamoſtatné ſlowo, gméno hlawnj, ſubſtantivum.

Haus-, domownj, od domu, domeſticus; der Hausſchlüſſel, kljč od domu; die Hausſchlange, domownj had; die Hausthüre, domownj dwéře; die Hausmaus, domownj, domácý myš. 2) domácý; der Hausdieb, domácý zloděg; das Hausbrod, domácý chléb; die Hausleinwand, domácý plátno; die Hausandacht, pobožnoſt domácý. 3) heimlich zahm, pitomý; die Hausänte, domácý, pitomá kachna.

Hauſen, v. n. übel hauſen, bauřiti, dowáděti; der Wind hauſet gewaltig, wjtr hrozně bauřj. 2) Haushalten, hoſpodařiti. 3) bydleti, ſie hauſen nicht mit einander, nebydlj, newařj ſpolu.

Hauſen, m. wyza; der zubereitete, als Speiſe, d. i. ſein Fleiſch, wyzyna, Acipenſer Huſo, Lin. Hauſenblaſe, wyzý měchýř, wyzowý měcheyř, rybj klj.

Hausfrau, f. hoſpodyně, domácý panj.

Hausgebacken, Hausbacken, adj. doma pečený; Hausgebackenes Brod, Hausbrod, domácý chléb.

Hausgeiſt, Hausgott, m. hoſpodářjček, ſſkřjtek, (křjſtek), dibljk, lar.

Hausgenoß, m. domácý. 2) domownjk, podruh. 3) čeledjn, čeládka.

Hausgeräth, n. domowitý nábytek, ſwrſſky.

Haushalten, v. a. Haushalten, Haus halten, hoſpodařiti. Das Haushalten, hoſpodařenj; die Haushaltung, hoſpodářſtwj.

Haushälter, m. hoſpodář. 2) zpráwce; die —inn, hoſpodyně; kljčnice.

Haushältig, haushälteriſch, adj. hoſpodárný, von der Frau, hoſpodyňſký.

Haushältigkeit, f. hoſpodárnoſt.

Haushaltungsbuch, n. hoſpodářſká kniha.

Hausherr, m. hoſpodář, domácý pán.

b Haushofmeiſter, m. zpráwce domu.

Haushund, m. domácý pes; ein großer, wěžnjk.

Hauſiren, v. n. po domjch obchod wéſti, zbožj roznáſſeti. 2) braukati, bublati, dowáděti, ſ. Hauſen.

Hauſirer, m. roznáſſitel?

Hausjungfer, f. domácý panna, dcera. 2) Die Ausgeberinn, kljčnice.

Hauskleid, n. ſſat po domácku.

Hausknecht, m. domownj pacholek.

Hauslaub, n. netřeſk, ſ. Hauswurz.

Häusler, m. domkář, caſarius; ohne alle Grundſtücke, baráčnjk. 2) podruh, inquilinus; die —inn, domkářka, baráčnice. 2) podruhyně.

Hausleute, pl. domácý, domownjcy, podruzy, ſ. Hausmann.

Häuslich, adj. domácný, hoſpodárný; adv. domácně, po domácku.

Häuslichkeit, f. domácnoſt, hoſpodárnoſt.

Hausmann, m. domownjk, sl. željř. 2) podruh. Hausmannskoſt, domácý ſtrawa.

Hausmutter, f. hoſpodyně, domácý matka.

Hausotter, f. ſtřihawka.

Hausrath, m. ſ. Hausgeräth.

Hausſäſſig, adj. vſedlý.

Hausſchlange, f. zmige, coluber herus, Lin.

Hausſchwalbe, f. giřička, sl. bělořitka, Hirundo domeſtica, Lin.

Hauſſen, adv. wně, wenku, ſ. Drauſſen.

Hauſtock, m. ſſpalek k ſekánj.

Hausvater, m. hoſpodář, pantáta, čelednj otec.

Hausweſen, n. hoſpodářſtwj.

Hauswirth, m. hoſpodář; die —inn, hoſpodyně.

Hauswirthſchaft, f. des Mannes, hoſpodářſtwj; des Weibes, hoſpodyňſtwj.

Hauswurz, f. die Hauswurzel, netřeſk, mor. hromotřeſk, ſempervivum, Lin. 2) ſ. Mauerpfeffer.

Häuteln, häuten, v. a. kůži ſwlécy, ſwljkati.

Häutig, adj. kožnatý; häutig werden, kožnatěti.

Häutler, m. der Krebs, kabátnjk.

Hautwurm, m. wlaſaček wlaſáček? Gordius aquaticus.

Hauwald, m. meyť, meytný les, ſylva cædua.

Hay, m. ein Hag, gehägter Wald, hágniſſtě.

Hay, m. der Hayfiſch, mořſký wlk, pſohlaw? Canis carcharias Lin.

Hayn, m. hág, ſ. Hain.

Hebamme, f. bába, obſtetrix.

Hebammenkunſt, f. babenj; babſké vměnj.

Hebarm, m. an einer Welle, heyble. 2) beym Mühlgerüſte, hauſle.

Hebarzt, m. Geburtshelfer, babič.

Hebe, f. Hebung, berně, daň. 2) Die Dreſcherhebe, weymlatek.

Hebe-, zdwihacý; Hebezange, zdwihacý kleſſtě.

Hebebalken, m. zdwihacý břewno.

Hebebaum, m. páka, ſochor, vectis, drauh, dim. ſochůrek, draužek.

Hebeiſen, n. páč.

Hebel, m. ſochor, drauh, draužek, vectis.

Hebelatte, f. heyble.

Hebemahl, n. zdwižné.

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj b wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Heber, m. hewer, krokwice, koſſtýř, ſipho.

Hebeſchiene, f. kozljk.

Hebewinde, f. zwedák, hewer.

Hebezeug, n. geřáb. 2) Im Bergbaue, tahadlo. 3) in der Mühle, lehčidlo.

Hebung, f. zdwihánj, pozdwihnutj, pozdwjženj. 2) Des Geldes, wybjránj, wyzdwjženj, přjgem. 3) berně, ſ. Hebe.

Hechel, f. wochle, hachle; fig. einen durch die Hechel ziehen, na zub bráti, přetřepáwati, wochlowati, drbati, čeſati.

Hechelkamm, m. wochlice, pecten Veneris.

Hechelmacher, m. wochlář.

Hecheln, v. a. wochlowati, hachlowati. 2) fig. třepati, přetřáſati.

Hechelroche, f. oſtrý reynok.

Hechlerinn, f. das Hechelweib, wochlowačka.

Hechſe, f. ohbj. 2) hnát, ſ. Häkſe.

Hecht, m. ſſtika, eſox lucius Linn. dim. das Hechtchen, Hechtlein, ſſtička; ein junger Hecht, ſſtjhle, ſſtjče, (ſſtjžle).

Hechtkraut, n. brčál, Potamogeton. 2) wodnj řebřjček, Myriophyllum, Lin.

Hecke, f. ljhnutj, wyljhánj, plemeněnj ptáků, ſſkřečenj. 2) křowiſſtě, křowj, trnowiſſtě, vepretum.

Heckenhopfen, m. leſnj, diwoký chmel.

Heckenkirſche, f. zymoleyz, lonicera xyloſteum.

Heckenroſe, f. ſſjpek, ſ. Hagebutte.

Heckjagen, n. pytlačenj, pytlářſtwj.

Heckjäger, m. pytlák, pytlář.

Heckmünze, f. faleſſná mince.

Heckmutter, f. plemenice, žena welmi plodná.

Heckſe, f. hnát, ſ. Häkſe.

Heckſel, n. řezanka, ſ. Häckerling.

Hede, f. pačjſky, kaudel.

Hederich, m. ohniwa, ohnice, Raphanus Raphaniſtrum, Lin. 2) hořčice planá, ſinapis aruenſis.

Heer, n. ſtádo; ein Heer Heuſchrecken, ſtádo kobylek. 2) wogſko, exercitus. Ein auserleſenes Heer, wybrané wogſko.

Heer-, wálečný, wálečnj, wogenſký; Heerlager, leženj wogenſké, wogſko. Heerfarth, wálečnj taženj.

Heerbann, m. ſwolánj lidu na wognu, k wálečnému taženj.

Heerbiene, f. Raubbiene, zloděgka, traut.

Heerd, ohniſſtě, ſ. Herd.

Heerde, f. ſtádo, dim. ſtádce, ſtádečko; eine Heerde Vieh, ſtádo dobytka, ſkotu, armentum; eine Heerde Schaafe, ſtádo brawa, grex ouium; eine Heerde Vögel, heyno ptáků. 2) fig. hromada, mor. krdel. Herdenweiſe, adv. ſtádně, haufně.

Heerdehammel, m. Leithammel, ločowka.

Heerdochs, m. Stier, býk, ſtádnjk.

Heerflüchtig, adj. odběhlý, ein Heerflüchtiger, odběhlec.

Heerführer, m. wůdce wogſka, bellidux.

Heergans, f. wolawka, Ardea cinerea, Klein.

Heerpauke, f. wlaſký buben.

Heerſchaar, f. záſtup, exercitus; der Herr der Heerſchaaren, pán záſtupů.

Heerſchild, m. wogenſký ſſtjt.

Heerſchnepfe, f. kozák, Scolopax Gallinago.

b Heerſtraſſe, f. ſylnice, ceſta obecná.

Heerwagen, m. wálečný, wogenſký wůz. 2) wůz na nebi, arcturus.

Hefen, pl. droždj, kwaſnice, sl. droždě, f. pl. fæx. 2) fig. Auf den Hefen ſitzen, na dně ſeděti; die Hefen des Volks, luza, láge.

Hefig, adj. kwaſničný.

Hefner, m. kwaſnička, kwaſničkář, mor. kwaſničář.

Heft, n. & m. dim. das Heftchen, Heftlein, rukowět, anſa; des Degens, gjlce, pl. des Meſſers, ſtřenka.

Heft, n. dim. Heftchen, Heftlein, Heftel, ſpinadlo, ſponka, dim. ſpinádko, ſpončička, fibula. 2) háček, hakljk; das Oehr, haklička. 3) ſſpendljk, ſ. Stecknadel. 4) několik archů ſeſſitých, ſwazek.

Hefteln, v. a. háčky, háčkem zapnauti, zaháčkowati; ſponkami ſepnauti.

Heften, v. a. mit Nägeln, přibiti, affigere. 2) Mit Stecknadeln, připnauti, přiſſpendliti, zaſtehnauti. 3) Durch Hefte, ſepnauti, ſpjnati. 4) Die Reben, wázati rýwj. 5) Durch Nähen, přiſſiti, ſeſſiti, adſuere, conſuere. 6) fig. Seine Augen auf etwas, oči na něco vpřjti, pilně hleděti.

Heftig, adj. prudký, přeſylný, přjliſſný, náramný, vehemens; eine heftige Kälte, náramná, krutá zyma; der Wind wird heftig, wjtr ſe tužj. adv. prudce, náramně; zu heftig, přjliſſně.

Heftigkeit, f. prudkoſt, weliká ſýla, vehementia; der Kälte, krutoſt zymy.

Heftleinmacher, m. ſponkář, gehlář.

Heftnadel, f. ſeſſiwacý gehla.

Heftſcharte, f. beym Binder, obtáčka.

Hehlen, ſkrýwati, ſ. Verhehlen.

Hehler, m. přechowawač, pokrywač, tagitel, přigimač, ſkrywatel, tutlatel, celator, receptor; die —inn, přechowawačka, přigimačka, tagitelkyně.

Hehr, adj. obſ. wyſoký; fig. wzneſſený, die Hehrmeſſe, weliká mſſe. 2) ſwatý. 3) předrahý.

Heide, f. les, bor, černý les. 2) puſtina, puſtotina, pauſta, lada, pl. wřeſowiſſtě.

Heide, m. pohan, paganus, ethnicus; die —inn, pohanka; ein Heide werden, zpohaněti.

Heidebuſch, m. chraſtj.

Heidekorn, n. Buchweitzen, Heidel, pohanka, žjto turecké, heduſſe, heyduſſe, in Mähren auch tatarka, Polygonum fagopyrum, Linn. Heidelbrey, pohankowá kaſſe.

Heidekraut, n. wřes, (vulgo řáſa), erica vulgaris Lin. 2) beylj, každá nevžitečná tráwa.

Heidelbeere, f. borůwka, černá gahoda; sl. čičoretky, borůwnice, černice, Vaccinium myrtillus, Lin.

Heidelerche, f. linduſſka, alauda ſilveſtris.

Heidenreich, m. penjzek, thlaſpi arvenſe, Lin.

Heidenſchmuck, m. ſrpek, ſ. Färberſcharte.

Heidenthum, n. pohanſtwj, ethniciſmus. 2) Die Völker, pohanſtwo, ethnici.

Heiderling, m. Heideſchwamm, pečářka, cykánka, žampion.

Heidniſch, adj. pohanſký, ethnicus; adv. pohanſky, po pohanſku.

Heiduck, m. heyduk.

Heil, adj. celý, zahogený; die Wunde iſt ſchon heil, rána ſe giž zacelila, zahogila. 2) fig. zdrawý, zdráw.

Heil, n. ſpaſenj, ſalus. 2) zdrawj, ſſtěſtj, proſpěch; ſein Heil verſuchen, okuſyti ſwého ſſtěſtj. 3) Heil dir! blaze tobě!

Heilallerſchaden, n. proſtřelenec.

Heilallerwelt, n. zagečj oko.

Heiland, m. ſpaſytel, ol. ſpas, ſalvator.

Heilart, f. Heilungsart, způſob léčenj.

Heilbar, adj. zhogitedlný, léčitedlný.

Heilbock, m. řezaný kozel, (koſſut, Com.)

Heilbrunnen, m. Heilbad, n. dobrá woda, hogitedlná woda.

Heilen, 1. v. a. hogiti, zahogiti, ſanare, eine Wunde heilen, ránu zahogiti, zaceliti. 2) fig. léčiti, hogiti, wyhogiti, mederi; vzdrawiti, ſanare. 2. v. n. hogiti ſe, zhogiti ſe, conſaneſcere.

b Heilglöcklein, n. hornj ženikleyt.

Heilig, adj. ſwatý, ſanctus. Jemanden heilig ſprechen, za ſwatého wyhláſyti; die Heiligen, Swatj, Swětj; eine Heilige, ſwětice, ſancta; ein wunderlicher Heiliger, diwný ſwatý. 2) fig. ein heiliger Ort, poſwátné mjſto; das Heilige, Allerheiligſte, ſwatyně, ſanctuarium; der heilige Abend, ſſtědrý wečer; das heilige Feuer, růže, ſ. Rothlauf. adv. ſwatě, ſancte.

Heiligen, v. a. poſwětiti, oſwětiti, poſwěcowati, ſanctificare. 2) ſwětiti, celebrare; ein geheiligter Ort, poſwátné mjſto, locus ſacer. Die Heiligung, poſwěcowánj, ſwěcenj.

Heiligengeiſtwurzel, f. ganoklika.

Heiligholz, n. Franzoſenholz, francauzowé dřewo.

Heiligkeit, f. ſwatoſt, ſanctitas.

Heiligmacher, m. poſwětitel, ſanctificator. Die Heiligmachung, poſwěcowánj, ſanctificatio. Die heiligmachende Gnade, poſwěcugjcý miloſt.

Heiligſprechung, f. wyhláſſenj za ſwatého.

Heiligthum, m. ſwatyně, ſanctuarium. 2) Die Heiligthümer, Reliquien, ſwátoſti, ſwaté oſtatky.

Heilkraft, f. hogicý, hogitedlná moc.

Heilkunſt, f. lékařſtwj.

Heillos, adj. bezbožný, impius; ein heilloſer Menſch, zloſyn, bezbožnjk, adv. —ně.

Heilloſigkeit, f. bezbožnoſt, impietas.

Heilmittel, n. lék, ljk, medicamentum.

Heilmonath, m. Chriſtmonath, proſynec.

Heilſam, adj. hogitedlný, vzdrawugicý, medicus, 2) ſpaſytedlný, proſpěſſný, vžitečný, ſalutaris. adv. —ně, dobře; das iſt der Geſundheit heilſam, to ſlaužj ke zdrawj.

Heilſamkeit, f. hogitedlnoſt, ſpaſytedlnoſt; proſpěſſnoſt. 3) zdrawoſt, zdrawj.

Heilsmittel, m. proſtředek k ſpaſenj.

Heilung, f. hogenj, léčenj, zhogenj, ſanatio; Heilungsmittel, ſ. Heilmittel.

Heilwurz, f. gméno mnohých bylin, ſ. Alant, Eibiſch, Allermannsharniſch.

Heimath, f. domow, wlaſt.

Heime, f. das Heimchen, cwrček, grillus.

Heimfarth, f. domu getj, ceſta domu. 2) Heimführung, Heimhohlung, přjnos newěſty.

Heimfall, m. nápad, odaumrť, caducitas.

Heimfällig, adj. nápadný, odaumrtnj.

Heimfallen, v. irr. n. připadnauti; das Gut iſt mir heimgefallen, ſtatek na mne připadl.

Heimführung, f. přjnos newěſty.

Heimiſch, adj. domácý. 2) pitomý.

Heim leichten, v. a. poſwjtiti domu. 2) fig. někomu poſwjtiti, wypráſſiti záda, bitjm domu hnáti.

Heimlich, adj. domácý, pitomý 2) ſkrytý, tagný, occultus; ein heimlicher Ort, ſaukromé mjſto; heimliches Gemach, záchod. adv. tagně, kradmo, podtagj.

Heimlichkeit, f. tagnoſt, tagemſtwj, arcanum.

Heim ſtellen, v. a. na wůli nechati, dáti; ſ. Anheim.

Heimſteuer, f. Ausſteuer, wěno, weyprawa, weybawa, dos.

Heimſteuern, v. a. ausſteuern, wybyti, dotare.

Heimſuchen, v. a. nawſſtjwiti, nawſſtěwowati, viſitare. 2) ol. dům wybiti.

Heimſuchung, f. nawſſtjwenj, nawſſtěwowánj, viſitatio. 2) ol. die Heimſuche, wýbog.

Heimtücke, f. potutedlnoſt, potměſſiloſt.

Heimtückiſch, adj. potutedlný, potměſſilý, poťauchlý, ſubdolus. adv. —ně, —le.

Heimwärts, adv. k domowu, k wlaſti.

Heimweh, n. (domácý nemoc), teſknoſt po domu, (po domowu), mor. teſknoty po domu.

Heinrich, m. Gindřich, Hynek, Henricus; dim. Gindřjſſek. 2) Guter oder ſtolzer Heinrich, wſſedobr, bylina, chenopodium bonus Henricus, Lin. 3) Böſer Heinrich, pſoſer, Mercurialis annua, Lin.

Heinz, m. Gindra.

Heinzelbank, f. Schnitzbank, wlk.

Heiſchbrief, m. obſýlka, obſylný liſt.

Heiſchen, v. a. obſ. žádati, chtjti, ſ. Erheiſchen.

b Heiſer, adj. chraplawý, chraptawý, chřapawý, chroptiwý, ſyptawý; raucus; heiſer ſeyn, chraptěti; ſich heiſer ſchreyen, od křiku ochraptěti; adv. —wě.

Heiſerkeit, f. chraptawoſt, chroptiwoſt, chraplawoſt, ſyptawoſt, ſýpota, raucitas.

Heiß, adj. horký, calidus; heute iſt es ſehr heiß, dnes ge parno. 2) wřelý, fervidus, heißes Waſſer, wřelá woda. 3) fig. wraucý, horaucý; adv. horce; wřele; wraucně.

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Heißgrätig, adj. ſuchopárný; ein heißgrätiger Boden, ſuchopár.

Heißhunger, m. hladowitoſt, weliký hlad.

Heißhungerig, adj. hladowitý, welice hladowý.

Heiter, adj. gaſný, ſerenus; ein heiteres Wetter, gaſno, gaſný čas; es wird heiter, gaſnj ſe, wygaſňuge ſe, wyčaſuge ſe, wybjrá ſe. 2) fig. weſelý, vtěſſený; ein heiteres Geſicht, weſelá twář. 3) Eine heitere Stimme, gaſný, čiſtý hlas. adv. gaſně; weſele.

Heiterkeit, f. gaſnoſt, gaſnota, ſerenitas. 2) Des Gemüthes, weſeloſt myſli.

Heiterneſſel, f. žahawka, žjhawka.

Heitzen, v. a. topiti, zatopiti, calefacere; ein Zimmer, pokog, w pokogi zatopiti; einen Backofen, pec wytopiti.

Heitzer, m. topič, calefactor; die —inn, topička.

Held, m. rek, hrdina, heros; die —inn, rekyně, hrdina.

Helden-, hrdinný, rekowný, hrdinſký, rekowſký; eine Heldenthat, ſkutek, čin hrdinſký; Heldenherz, hrdinſké ſrdce. 2) o hrdinách, o recých; ein Heldengedicht, báſeň o hrdinách, o reku, o recých.

Heldenmäßig, heldenhaft, adj. hrdinſký, rekowſký, heroicus. adv. —ſky, po hrdinſku.

Heldenmuth, m. hrdinſtwj, rekowſtwj.

Helfen, v. a. irr. ich half, geholfen, conj. ich hälfe, pomocy, ſpomocy, pomáhati, přiſpěti, juvare; er weiß ſich nicht zu helfen, newj ſobě gak pomocy; hier iſt nicht mehr zu helfen, zde nenj wjce k ſpomoženj, nenj wjce pomocy. 2) naplat, platno býti, das hilft nichts, nic nenj platno. 3) Helf Gott! pozdraw Pánbůh! ſit ſaluti, proficiat! Gott helf euch, pomáheg pánbůh; naděl wás pánbůh.

Helfenbein, n. ſlonowá koſt, ſ. Elfenbein.

Helfer, m. pomocnjk, ſpomocnjk, adjutor; die —inn, pomocnice, ſpomocnice, adjutrix, ſ. Gehülfe. Ein Helfershelfer, náhončj, nápomocnjk.

Helfte, f. půlka, ſ. Hälfte.

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, obſwjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Hell-, gaſně, zgaſna; hellblau, zgaſna modrý; hellbraun, z ſwětla hnědý, hnědý; helllichter Tag, bjlý den; hellweiß, bělaučký, bělaunký.

Helle, f. gaſnoſt, ſwětloſt, čiſtoſt. 2) zwiſchen dem Ofen und der Wand, pekelec.

Hellebarde, f. Hellebarthe, halapartna.

Hellebardier, m. halapartnjk.

Heller, m. haljř, půl wjdenſkýho, ſ. Häller.

Hellſchreyer, m. heyl, ſ. Dompfaff.

Helm, m. přjlbice, lebka, hemeljn, sl. ſſiſſák, galea. 2) der Blaſenhut, klobauk, hemeljn.

Helmen, v. a. ſekyru naſaditi. 2) přjlbicý opatřiti, ozbrogiti.

Helmkleinod, n. fanfrnochy, pl.

Helmviſter, n. Helmfenſter, hledj, n.

Hemd, n. koſſile, induſium, dim. das Hemdchen, Hemdlein, koſſilka. Hemdknöpchen, Hemdknöpflein, pl. párky, knofljčky v koſſile.

Hemdſtock, m. podolek.

Hemmen, v. a. zadržowati, zaſtawowati; das Waſſer, wodu hraditi, zahraditi; den Wagen hemmen, wůz zawřjti, hamowati, zahamowati. 2) fig. překážeti, přewazeti; zamezowati; zbraňowati. Die Hemmung, zadrženj, zaſtawenj; zawřenj; překáženj.

Hemmkette, f. zawjrka, záwirka v wozu.

Hemmſchuh, m. čubka, kudla, hamulec, hauſka.

Hemmzügel, m. hemowačka.

Hengſt, m. hřebec, hynſſť, sl. žrebec, dim. Hengſtchen, Hengſtlein, hřebeček.

Hengſtfüllen, n. hřebčjk, hřebeček.

Hengſtgeld, n. přjpuſtné?

Hengſtmann, m. kobylák.

Henkel, m. vcho; dim. Henkelchen, auſſko.

Henkelkorb, m. vſſatý koš.

Henkeltopf, m. vſſák, vcháč, sl. látka.

Henken, v. a. wěſſeti, oběſyti, ſuſpendere.

Henkenswerth, adj. hoden ſſibenice, aby wiſel.

Henkerey, f. katowſtwj. 2) Die Wohnung, katowna, mor. katůwka.

Henkeriſch, henkermäßig, adj. kotowſký katowſký, adv. po katowſku, katowſky.

Henkermahl, n. katowſký, poſlednj oběd.

Henkerſchwert, n. Richtſchwert, poprawnj meč.

Henkersknecht, m. katan, holomek.

Henne, f. ſlepice, ol. kaura, kura, mor. kura, ſljpka, gallina; dim. das Hennchen, Hennlein, ſlepička. 2) Die fette Henne, rozchodnjk, průtržné kořenj, ſedum, Lin.

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.

Her, præp. vor den Zeitwörtern, při, ad; herfliegen, přiletěti; herfahren, přigeti, přigjžděti; herkommen, přigjti, přicházeti.

Herab, adv. dolů; herab von dem Berge, dolů s wrchu.

Herab, vor den Zeitwörtern, s, de; herabfahren, ſgeti; herabfallen, ſpadnauti; herabheben, sſaditi; herabſteigen, ſlezti. Herabhangen laſſen, ochljpiti, sl. ochlápiti.

Herabhängen, v. n. chlipěti; dolů wiſeti; herabhangend, ochljpený, odwiſlý.

b Herab laſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti. 2) fig. v. rec. ſich herab laſſen, ſnjžiti ſe k někomu. Die Herablaſſung, ſnjženj, ſnjženoſt.

Herab nehmen, v. a. dolů wzýti, (ſwundati); ſnjmati, ſegmauti, ſ. Abnehmen.

Herab würdigen, v. a. pokořiti, ſnjžiti. 2) v. rec. pokořiti ſe, ſnjžiti ſe.

Heran, adv. bljže; komm heran, přiſtup bljže, ſ. Anher.

Heran-, při; heran nahen, bljžiti ſe, přibljžiti ſe; heran fließen, přitecy, přitýkati; heran rücken, bljžiti ſe, bljže přicházeti.

Herauf, adv. nahoru, ſurſum; komm herauf, poď nahoru. Herauf kriechen, wylezti nahoru.

Heraus, adv. wen, foras; komm heraus, poď wen.

Heraus-, vor den Zeitwörtern, wy; heraus ackern, wyworati; heraus fallen, wypadnauti; heraus graben, wykopati; heraus jagen, wyhnati, ſ. Aus.

Heraus arbeiten, ſich, v. rec. dobyti ſe wen.

Heraus beißen, v. a. fig. jemanden, wyſtrnaditi.

Heraus fahren, v. n. wygeti. 2) fig. Es fuhr mir heraus, wyſkočilo mi to (z huby).

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Herausgeber, m. wydawatel, wydawač; die —inn, wydawatelkyně, wydawačka.

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Heraus nehmen, v. a. wynjti, wyndati.

Heraus rücken, v. n. wytáhnauti. 2) Mit dem Gelde, penjze klopiti; mit der Sprache, promluwiti, začjti powjdati.

Herauſſen, adv. wně, wenku, foris, ſ. Drauſſen.

Heraus ſtreichen, v. a. fig. wychwalowati.

Heraus ziehen, v. a. wytáhnauti; den Faden aus dem Nadelöhr, nit z gehly wywljknauti; das Schwert aus der Scheide, meč z poſſwy dobyti, wytaſyti; ſich heraus ziehen, wypleſti ſe.

Herbe, adj. trpký, acerbus; adv. trpce. Die Herbe, trpkoſt.

Herberge, f. hoſpoda; nocleh; zur Herberge ſeyn, hoſpodau býti. 2) weyměnek.

Herbergen, 1. v. n. noclehowati, hoſpodau ſtáti, býti. 2. v. a. nocleh dáti, ſ. Beherbergen.

Herbey, adv. ſem; herbey zu mir, ſem ke mně.

Herbey-, in Zuſammenſetzungen mit den Zeitwörtern: při; herbey bringen, přineſti; herbey rufen, přiwolati.

Herblich, adj. trpčičký, nátrpký.

Herbringen, v. a. přineſti, adferre. 2) fig. hergebracht, ſtarodáwnj, býwalý, obyčegný.

Herbſt, m. podzym, podzymek, autumnus.

Herbſtbirn, f. podzymnj hruſſka.

Herbſtblume, f. ocaun, naháč, ſ. Zeitloſe.

Herbſten, v. a. žjti; wjno zbjrati.

Herbſtheu, n. otawa, ſ. Grummet.

Herbſtlich, herbſtmäßig, adj. podzymnj.

Herbſtling, m. ryzec, agaricus delicioſus. Lin. 2) Ein Schaf, podzymčátko.

Herbſtmonath, m. podzymnj měſýc. 2) Zářj, ol. zařug, zařig, September.

Herbſtſchwamm, m. wáclawka, sl. honcule.

Herd, m. ohniſſtě, ſedliſſtě, záhřeb; beym Becker, ſtupeň; dim. Herdchen, Herdlein, ohniſſťko. 2) humenec, ſ. Vogelherd.

Herdfink, m. humenečnj pěnkawa.

Herdeiſen, n. nabigák.

Herdgeld, n. podymné, fumale.

Herdhaken, m. pohrabáč, ſ. Schürhaken.

Herdvogel, m. humenečnjk.

b Herein, adv. ſem, do, wnitř; Herein! wegděte! Ingredere!

Herein-, mit Zeitwörtern, ſem w-; hereinbringen, ſem wnéſti; hereinkommen, ſem wgjti.

Hereinbrechen, 1. v. a. dobyti ſe ſem. 2. v. n. Die Nacht brach über uns herein, noc nás přepadla, překwačila, zachwátila.

Hergang, m. přjběh, způſob.

Hergeben, v. a. podati; nawrátiti.

Hergegen, conj. naproti tomu.

Hergehen, v. n. ſem gjti, gehe her! poď ſem! 2) fig. noſyti ſe, néſti ſe. 3) Es ging luſtig her, bylo tam weſelo; jetzt ſoll es darüber hergehen, nynj ſe dáme do toho.

Herhaben, v. n. irr. od někud mjti; wo haſt du es her? odkud to máš?

Herhalten, 1. v. a. naſtawiti. 2. v. n. fig. herhalten müſſen, trpěti, za něco odbeywati.

Herkommen, v. n. přigjti, ſ. Her. 2) fig. pocházeti. Das Herkommen, ſtarodáwný obyčeg. Es iſt ſo Herkommens, tak ge obyčeg. 2) rod, kmen.

Herkunft, f. přjchod; pogitj, ſ. Herkommen.

Herlangen, v. a. podati, podáwati. Die Herlangung, podáwánj.

Herlaufen, v. n. přiběhnauti.

Herleiten, v. a. wéſti, woditi ſem. 2) fig. bráti, wywoditi.

Herling, m. kyſelky, pl. uva immatura.

Herlitze, f. dřjn, dřjnka, cornus mas, Lin.

Hermachen, ſich, v. rec. bráti ſe ſem, přibrati ſe; über etwas, dáti ſe do něčeho.

Hermel, f. heřmánek, rmen, ſ. Kamille.

Hermelin, n. chramoſteyl, ol. hranoſtag, muſtela erminea, Lin. Hermelinpelz, hranoſtagowý kožich.

Hernach, adv. potom, napotom, pak, poſtea.

Hernehmen, v. a. odkud, odněkud wzýti, bráti. 2) Jemanden hernehmen, poſměch, ſſaſſky ſtrogiti z někoho, vexare.

Hernieder, adv. dolů, ſ. Nieder.

Heroiſch, adj. hrdinſký, rekowſký; adv. —ſky.

Herold, m. herolt, t. g. hlaſatel, zwěſtowatel, wywolawač.

Herrechnen, v. a. wypočjtati, wyčjſti.

Herreichen, v. a. podati.

Herreiſen, v. n. přigeti, přigjti.

Herren-, panſký, dominicus; das Herrenhaus, panſký dům; der Herrenſtand, ſtaw panſký.

Herrendienſt, m. panſká ſlužba. 2) robota.

Herrenkrankheit, f. dna, podagra.

Herrenlos, adj. pána nemagjcý; adv. bez pána.

Herrenſchwamm, m. žampion, ſ. Aengerling.

Herrenſonntag, m. maſopuſtnj neděle.

Herrenvogel, m. Holzhäher, ſogka.

Herrgottsbärtlein, n. ſtřebikrew, Božj fauſy, wlaſký bedrnjk, pimpinella ſanguinaria, Lin.

Herrgottsthierlein, n. meyk.

Herriſch, adj. na způſob pána, pánowitý, panowačný, rozkazugjcý.

Herrlich, adj. panſký, ſlawný, magnificus; ein herrliches Gaſtmahl, ſtkwoſtný kwas; ein herrliches Arzneymittel, wyborný ljk, proſtředek.

Herrlichkeit, f. důſtogenſtwj, důſtognoſt, welebnoſt; ſláwa, magnificentia; die Herrlichkeit Gottes, Božj ſláwa; Ew. Herrlichkeit, waſſe miloſt, welebnoſt; das Reich der Herrlichkeit, řjſſe oſlawenj.

Herrſchaft, f. wládařſtwj, panowánj, zpráwa, moc; die Herrſchaft führen, haben, wládnauti. 2) coll. von Perſonen, panſtwo; die junge Herrſchaft, mladj páni, mladá wrchnoſt. 3) ein Gebieth, panſtwj, wládařſtwj; die Herrſchaft Chlumetz, chlumecké panſtwj.

Herrſchaftlich, adj. panſký, wrchnoſtenſký, dominicus, dominicalis; adv. panſky, wrchnoſtenſky, po panſku.

b Herrſchen, v. n. panowati, wládařiti, wládnauti, dominari; als Kaiſer, cyſařowati, imperare; als König, kralowati, regnare; als Herzog, wéwoditi.

Herrſcher, m. panownjk, wládař, ředitel, dominator; die —inn, panownice.

Herrſchſucht, žádoſt panowánj, po panowánj.

Herrſchſüchtig, adj. žádoſtiwý panowánj.

Herrücken, v. a. pomknauti, přimknauti.

Herrufen, v. a. zawolati, přiwolati.

Herrühren, v. n. pocházeti, půwod mjti.

Herſagen, v. a. odřjkáwati, recitare.

Herſchaffen, v. a. zgednati; opatřiti.

Herſchießen, v. a. ſem ſtřeliti, ſtřjleti. 2) Geld herſchießen, penjze půgčiti, poſkytnauti, penězy přiſpěti. 3) v. n. třeſſtěně přiběhnauti, přihárati, přiletěti.

Herſeyn, v. n. odněkud býti, wo ſeyd ihr her? odkud gſte? 2) Ueber Jemanden her ſeyn, do někoho ſe dáti.

Herſtammen, v. n. pocházeti, pogjti. Die Herſtammung, pogitj, pocházenj; půwod.

Herſtellen, v. n. ſem poſtawiti. 2) zprawiti, oprawiti, obnowiti, reſtituere. Einen Kranken, nemocného vzdrawiti.

Herthun, v. a. ſem poſtawiti, ſem dáti.

Hertragen, v. a. přineſti. Die Hertragung, přineſſenj.

Hertreiben, v. a. přihnati.

Hertreten, v. n. přiſtaupiti, přikročiti.

Herüber, adv. ſem na tu ſtranu, tau ſtranau; herüber, z. B. über den Fluß, ſem přes řeku. Mit Zeitwörtern, ſem pře-, herüberwerfen, ſem přehoditi; herüber kriechen, ſem přelezti.

Herum beißen, ſich mit Jemanden, v. rec. hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe s někým.

Herum blättern, v. n. im Buche, w knjze ſe přebjrati, liſty přemjtati, obraceti.

Herum blicken, v. n. ohljžeti ſe.

Herum fahren, v. n. gezditi, obgjžděti, progjžděti ſe.

Herum flankiren, v. n. treyrati.

Herum flattern, v. n. proletowati. 2) hárati, ſtřeſſtěně pobjhati.

Herum fragen, v. a. poptáwati ſe.

Herum führen, v. a. prowáděti; jemanden bey der Naſe herum führen, někoho za nos woditi, za blázna mjti.

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.

Herum hüpfen, v. n. poſkakowati.

Herum irren, v. n. blauditi; potulowati ſe.

Herum jagen, v. a. proháněti.

Herum kommen, v. n. obegjti.

Herum laufen, v. n. běhati; er iſt in der ganzen Stadt herum gelaufen, po celém měſtě běhal, celé měſto zběhal.

Herumläufer, m. tulák, běhal, běhaun; die —inn, zběhlice, tulačka, tulakyně.

Herum legen, v. a. obkláſti, obložiti; rozložiti.

Herum liegen, v. n. porůznu, ſem a tam ležeti; ob mjſta ležeti.

Herum leihen, v. a. rozpůgčowati.

Herum nehmen, v. a. ſſiditi, ſſkádliti, poſměch ſtrogiti, nabjrati.

Herum reiſen, v. n. po ſwětě putowati, pracowati přes ſwět.

Herum reiten, v. n. obgjžděti, progjžděti ſe.

Herum ſchlagen, ſich, v. rec. práti ſe, bjti ſe s mnohými, oháněti ſe.

Herum ſchleudern, ſchlenkern, herum ſchweifen, ſtreichen, v. n. cykanowati ſe, plabhočiti ſe, taulati ſe, potlaukati ſe, powalowati ſe, mor. pobaučeti ſe, blaukati ſe.

Herumſtreicher, m. tulák, potlaučka, pobuda.

Herum tragen, v. a. roznáſſeti.

Herum tummeln, v. a. drmoliti, proháněti. 2) ſich, reyditi.

Herum wachſen, v. n. obroſtati.

Herum wandeln, v. n. obcházeti.

Herum werfen, 1. v. a. rozházeti, rozmetati, zmjtati.

Herum ziehen, v. n. potulowati ſe, plahočiti ſe; er iſt ſchon in der ganzen Stadt herum gezogen, celé giž měſto obraubil; 2. v. a. Einen herum ziehen, něčj wěcy prodlužowati, protahowati.

Herunter, adv. dolů, deorſum; herunter von dem Pferde, dolů s koně. 2) Vor Zeitwörtern, s: herunter fallen, spadnauti: herunter kriechen, ſlezti. 3) fig. herunter kommen, chudnauti, na mizynu přicházeti, tratiti ſe; herunter machen, zpeſkowati, zpljſniti. 4) ich laſſe keinen Dreyer herunter, ani tronjku neſlewjm.

Herunterwärts, adv. dolů, k zdolowu.

Hervor, adv. wen; vor Zeitwörtern, wy.

Hervor bringen, v. a. wyneſti. 2) fig. wydáwati, zploditi, ſtwořiti, způſobiti.

Hervorleuchten, v. n. ſwjtiti; fig. ſwětle ſe vkazowati, wynikati, ſtkwjti ſe.

Hervor quellen, v. n. wypreyſſtiti ſe, prameniti ſe; wypleywati.

Hervor ragen, v. n. wyſkytati ſe, čnjti, wynikati, ſtrmiti, wykukowati, mor. krpěti, prominere. Hervorragend, wypuklý.

Hervor recken, v. a. wyſtrčiti; die Zunge, wyplazyti gazyk; den Arſch, prdel wypučiti.

Hervor ſtechen, v. n. proſkakowati, vkazowati ſe; der Bart ſticht hervor, brada ſe ſpe.

Hervor thun, ſich v. rec. wyniknauti, předčiti nad giné.

Herwärts, adv. ſem, kemně, k nám; er kommt herwärts, gde ſem, k nám; das Schloß liegt weiter herwärts, ten zámek ležj ſem přjděgi.

Herz-, Herzens-, ſrdečnj, ſrdečný: das Herzweh, ſrdečnj boleſt, cordialgia; der Herzensfreund, ſrdečný přjtel.

Herzader, f. ſrdečnice.

Herzählen, v. a. zčjtati, wypočjtati.

Herzallerliebſt, adj. roztomilý, neymilegſſj.

Herzbeutel, m. das Herzfell, bránice, opona, pericardium.

Herzblatt, n. mázdřička, přjčnj blána, diaphragma. 2) liſt od ſrdýčka; fig. roztomilé djtě.

Herzblume, f. borák, ſ. Borrago.

Herzbräune, f. vherkyně.

Herzbrechend, adj. welmi pohnutedlný.

Herzeleid, n. zkormaucenj ſrdce; hoře, ljtoſt, žaloſt.

Herzen, v. a. celowati, ljbati; přitauliti, přitulowati; objmati; fig. hladiti, pohlazowati.

Herzensangſt, f. auzkoſt ſrdce, ſewřenj, ſwjránj ſrdce.

Herzenskind, n. neymilegſſj djtě, zlatauſſek, holeček, holátko.

Herzenskündiger, m. zpytatel, zpytowatel ſrdce, (ſrdcý).

Herzgeſpann, m. klánj v ſrdce, bolenj ſrdce, cardiaca. 2) ſrdečnjk, cardiaca crispa, Lin.

Herzgrube, f. das Herzgrübchen, důlek, doljček prſnj; mor. doljnek.

Herzhaft, adj. ſrdnatý, animoſus; adv. —tě.

Herzhaftigkeit, f. ſrdnatoſt.

Herzig, adj. roztomilý.

Herzinnig, adj. ſrdečný; adv. —ně, ze ſrdce.

b Herzklopfen, n. Herzpochen, třepetánj, třeſenj ſrdce.

Herzkohl, n. hláwkowé zelj.

Herzlich, adj. ſrdečný; adv. —ně.

Herzlieb, Herzliebſter, adj. neymilegſſj, roztomilý.

Herzog, m. wéwoda, (wýwoda), weywoda; knjže, dux; die —inn, kněžna.

Herzoglich, adj. wéwodſký, weywodſký, knjžecý. adv. —ſky.

Herzogthum, n. wéwodſtwj, weywodſtwj, knjžetſtwj, ducatus.

Herzſchlächtig, adj. deychawičný.

Herzſchlächtigkeit, f. deychawičnoſt.

Herzſtechen, n. klánj v ſrdce.

Herzu, adv. ſem, ſemto. 2) Mit Zeitwörtern, při: Herzu bringen, přineſti; herzu nahen, přibljžiti ſe; herzu treten, přiſtaupiti, přikročiti, ſ. Herbey.

Herzug, m. přjgezd.

Herzwurm, m. kauka, (had, čerw); der Herzwurm beſeicht ihn, had ſe w něm pohnul.

Herzwurz, f. nátržnjk, tormentilla.

Hetze, f. ſſtwanj, ſſtwanice. 2) Die Hetzbahn, der Hetzgarten, das Hetzhaus, der Hetzplatz, ſſtwanice.

Hetzen, v. a. ſſtwáti; zu Tode hetzen, vſſtwati. 2) fig. poſſtjwati, přiſſtjwati, inſtigare, concitare; er iſt mit allen Hunden gehetzt, geſt ſſtwaný, hnaný, prohnaný. 3) An einander hetzen, do hromady ſeſſtwati, ſwářiti.

Hetzer, m. ſſtwáč. 2) poſſtjwáček, přiſſtjwáček.

Hetzhund, m. ſſtwacý pes.

Hetzriemen, m. Hetzſtrick, ſmečka.

Heu, n. ſeno, fœnum.

Heu-, ſenný: der Heumarkt, ſenný trh; der Heurechen, ſenné hrábě; die Heuwage, ſenná wáha; der Heuwagen, ſenný wůz.

Heuärnde, f. klizenj ſena, ſekánj ſena, mor. ſečba, sl. koſba.

Heubaum, m. pawůza, sl. pawůz.

Heuboden, m. ſenjk, ſeniſſtě, sl. ſeninec, fœnile.

Heucheln, v. n. lichotiti ſe, pochlebowati. 2) na oko ſe ſtawěti; poſſmuřowati ſe, přetwařowati ſe; pokrytcem býti.

Heuchler, m. pokrytec, licoměrnjk, ſwatáček, hypocrita; die Heuchlerinn, licoměrnice, ſwatauſſkyně.

Heuchleriſch, adj. pokrytý, pokrytſký; licoměrný; adv. —tě, —ſky, —ně.

Heuen, v. a. Heu machen, ſeno dělati.

Heuer, adv. letos, mor. letoſſek, letoſſj rok, horno.

Heuer, f. nágem.

Heuerig, heurig, adj. letoſſnj, hornus; das heurige Jahr, letoſſnj rok, letoſſek.

Heuerling, m. ein heuriges Lamm, Kalb, letoſſnjk. 2) Heuersmann, nágemnjk.

Heuern, v. a. nagmauti, nagjmati.

Heugabel, f. Reichgabel, ſenné widle, podáwky.

Heuhaufen, m. kupa ſena, mor. kopa.

Heuhechel, f. gehlice, ſ. Hauhechel.

Heularſch, m. bečán, plaček.

Heulen, v. n. wýti, weyti, ululare; wie die Nachteulen, hohtati, bukati, břjſkati; wie ein Uhu, huhlati, čugikati. 2) kwjliti, vpěti, hohtati, eiulare.

Heumonat, m. čerwenec, sl. ſečen, Julius.

Heunt, adv. dnes, ſ. Heute.

Heune, m. obr.

Heupferd, n. kobylka, konjček, locuſta. 2) Die Nymphe, ſſjdlo, moteylice, libellula grandis, Lin.

Heupicker, m. ein Vogel, ſekáč.

Heurath, f. von Mannsperſonen, ženěnj, ženitba; von Weibsperſonen, wdánj, wdawky; ſňatek, conjugium; manželſtwj, matrimonium; ſwadba, nuptiæ.

Heurathen, v. a. von Mannsperſonen, ženiti ſe, oženiti ſe, manželku pogjti, ducere; von Weibsperſonen, wdáwati ſe, wdáti ſe za muže, nubere; ſie wollen einander heurathen, chtěgj ſe wzýti.

Heurathsbrief, m. wěnnj liſt.

b Heurathscontract, m. ſwadebnj ſmlauwa.

Heurathsgut, n. wěno, dos.

Heurig, ſ. Heuerig.

Heuſcheibe, f. kupka ſena.

Heuſchober, m. ſtoh ſena, kupa ſena.

Heuſchrecke, f. kobylka, konjček, locuſta; grillus, Linn.

Heuſeil, n. vtahák, vtahowač, pawůznjk, motač.

Heuſtock, m. ſtoh ſena.

Heute, adv. dnes, hodie; heut zu Tage, podnes, nynj; noch heut zu Tage, až podnes, doſawád; von heute übers Jahr, od dneſſka za rok.

Heutig, adj. dneſſnj, hodiernus; der heutige Tag, dneſſnj den, dneſſek. 2) fig. nyněgſſj; heutiges Tages, nyněgſſjho čaſu.

Hexe, f. čaroděgnice, kauzedlnice, sl. boſorka, ſtryġa, wražebnice, ſaga, venefica.

Hexen, v. n. čarowati, kauzliti, sl. wražiti.

Hexenmeiſter, m. čaroděgnjk, kauzedlnjk, sl. boſorák, ſtryġoň, wražebnjk, veneficus, magus.

Hexerey, f. čáry, pl. m. kauzly, kauzla, pl. čaroděgnictwj, kauzedlnictwj.

Hieb, m. rána, vdeřenj, drbnutj, ſeknutj, bauchnutj, ictus; auf einen Hieb, gednau ranau, gednjm rázem; einen Hieb geben, ránu dáti, vdeřiti, ſeknauti, drbnauti. 2) Im Geſichte, ſſramowina, ſſrám, gjzwa, cicatrix. 3) fig. Einen Hieb geben, tjti, drbnauti; er hat einen Hieb, geſt chycený, ſtřelený; má opicy, macha, geſt podnapilý. 4) Ein Hau, paſeka, meyť. Hiebweiſe, auf den Hieb, ſečmo, cæſim.

Hiebevor, ſ. Hier bevor.

Hiebey, adv. přitom, ſ. Hierbey.

Hiebig, adj. meytný, ſ. Haubar.

Hiedurch, adv. tadyto, ſ. Hierdurch.

Hiefe, f. merhelec, ſ. Hagebutte.

Hiefhorn, n. myſliwecký roh, lowecká trubka.

Hieher, adv. ſem, ſ. Hierher.