<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hołý – honjm

• hołý, adj. (bez właſů, obłezłý, item hładký, t. komu ſe geſſtě audowe nepýřj) glaber, caluus, kahl. adag. hoł na dłani (t. nenj tu co wzýt, chudo tu) neſnadno ſe shołým rwáti) gakoby hołého zmył, (ô ſſpěſſné prácy) 2 do Meth. Significat (čirý, pauhý, ſamý) purus, solus, Lauter, Bloß. ut geſt hoła prawda, (t. čirá, ſamá) est pura ueritas, das iſt die Lautere Wahrheit, hołá kůže, a koſti, hołý ged, hołé nezdrawj etc. Nota inueniuntur in Tabulis Regni sæpiùs, hæc uerba, hołý wěčný płat, hoc est, census perpetuus, ein ewiger Zinß. pauci tamen sciunt, cur addatur illud hołý? Et Rx ideò: quia ille Dominus, cui ex aliquo fundo soluitur census annuus III/176 perpetuus, wěčný płat, neb aurok, habet directum dominium in illo fundo, aut saltem habere præsumitur, ut ego hoc dubium tollatur, tunc hoc uerbum hołý, additur, Et significat: ſamý, id est purus, solus. ut má na Statku N. hołýho wěčného płatu, Significat: habet in illo bono purum censum perpetuum. 3 io (prázdný) uacuus, Lehr. ut co swede s holjma rukama?
• holjm, -ił, -iti. Imp. act. holjwám freq. Significat 1 o (właſy preč ſtrauhám) tondere, Scheren. dáti ſe holiti, ſich butzen laſſen. adag. nehołený błázen (kdo ſe błaznem děłá, negſa) 2 do (właſy, neb włnu odſtřihugi) tondere, Scheren, ut holj owce, detondent oues. III/177 3 io Meth. (někoho ſſkrábati chytře vkrádati, ze ſtatku łaupiti) adag. holj ho bez břitwy. 4 to (bigi) tundere, ſchlagen, ô miłý hołý, což wełmi bolj, když koho około hławy trdłem holj. hinc:
• hůł, g. f. in Gen. hole. hůłka dim. baculus, baccillus. Stab.
• holjč, g. m. tonsor, Scherer, adag. Trefił holič, na bradýře. Cretensis cum Aegineta, Sic ars deluditur arte.
• holičj, adj. (holicý) tonsorius. ut: holičj nůž, (t. břitwa) nouacula, Schermeſſer.
• holice, g. f. (oholenj hławy) tonsura, kaalff.
• hołenec, l. ohołenec, g. m. (kdo ohołený geſt) tonsus, der beſchoren iſt.
• holičký, adj. l. holičičſký, adj. ( dim. â hołý) Significat čirý, ſamý,) merus, purus, Lauter. III/178 ut holičká woda, mera aqua, Lauter Waſſer. holičký błáto. etc. Item, holičky, plur. g. f. (ſłowau nedozrałé owoce, wzłáſſtě, které ſe potom zapaługe, gako třeſſně etc. cant. 2. 13 ) groſsuli, Vnreiffe früchte. ¤ adag. na holičkách nechati, neb zuſtati. (když koho naděgj odkrmjc, potom ffik vkažj) zuſtała ſedět na holičkách (t. nedozrał gj gegj Miłý, nechał gj tak)
• hołec, g. m. hołeček, dim. idem hołý, t. bez włáſů) Aliqui hoc nomine etiam ad malam partem utuntur. toť ge hołec! Item Meth. hołeček, (pěkný, miłoſtný, bezffauſý) formosus, gratiosus, imberbis. schön, fein, angenehm. geližto roztomiłý hołeček, hołečku, kde ge był?
• hołka, g. f. (mładice, diwčice) puella III/179 immatura, Mägdlein. kdež ge ta hołka zaſſła? Item (Smrt, proto že ſe hołá maługe, dicitur etiam Compositè, Smrthołka) mors, Todt. přigdeli na wás Smrthołka. etc.
• hołota, g. m. (hołé pachole) puer, Bub. Aliqui hoc nomine utuntur etiam locò Pſowod, hundsbub. Item: hołota, g. f. idem hłůza (t. ſſpatná chaſa)
• hołomek, g. m. (který každého Pána z drženj Statku liſtem Obrannjm wyſadj, tak že Pán hołý, t. prázdný, a gako braný, proto ſe take liſt obrannj nažýwá, pryč ze Statku gjti muſý) Executor, Ambtsdiener.
• hołobrádek, g. m. Imberbis, Ohnbärtig.
• III/180 hołopljſſtě, g. n. in Gen. hołopljſſtěte. etc. (ptače geſſtě nepeřené) auicula adhuc implumis. Vogelein, ſo noch blutt iſt. Meth. (čłowěk mładý hołý newicwičený) iuuenis homo, ein Junger Menſch. Ordinariè tamen hoc nomine puella appellatur. ut. co to hołopljſſtě má zprawiti?
• hołeně, g. f. holjnka, dim. (wrchnj djł bot, který hnát obkrýwá: od hołen, neb gołen, quod â Slauis et Croatis hnát, t. kde hołá koſt po wrchu łežj, dicitur ) superior pars ocrearum, der obere Theil bey Stifeln. Item sumitur etiam pro ocreis Rusticanis. ut má nowý holjnky, pars pro toto etc.
• hołenj, g. n. idem hołeně.
• hołd, g. m. (žebránj licoměrné: nezbedné. ô niáký dar, neb ô negakau pomoc, a III/181 žebrotu nabjhánj. od hołenj, t. nezbedné ałmužny wydjránj) mendicatio, betlerey. hinc: hołdem gjti, choditi, běhati (nachazeti k lidem, a žebrati, buď zgewně, anebo aby ſe dáti wtjpili) uagari, et importunè eleemosynas extorquere, die Leüth mit Bettlerey anlauſfen.
• hołdugi, hołdował, hołdowati, idem hołdem gjti, hołdowáwám, freq: Composita ex hołdugi sunt perfecta, cum præp. do, na, po, při, pro, v, wy, z, za-hołdowati. giž Nebohý dohołdował, (t. vmřeł) doſti on toho nahołdował, a w Praze tež wſſudy pohołduge, (wſſudy po žebrotě pugde) a geſſtě něco přihołduge, (t. přižebrá) giž wſſechno prohołdował, (hołdowánjm, t. tułanjm provtratił) III/182 nyněgſſjho čaſu mało vhołduge, on mnoho ten rok wyhołdował, (t. hołdem zegſkał) wſſechny on domy zhołduge (t. hołdem zběhá) Giž někam zahołdował (t. hołdem zaſſeł.)
• hołſtro, g. n. (od hołý, Stru, geſt pauzdro na piſtołe) theca pro pistoletis, halffter. Composita ex holjm sunt perfecta. ut Wyholjm, fut. perf. Wyhoługi, præt. Imp.
• Doholiti, (do konce, neb oſtatek holiti)
• Naholiti, (mnoho holiti) cum aduerb. qualificatur.
• Oholiti, (wůkoł holiti) circumtondere, Vmbſcheren. Meth. (oſſkrábati, oſſiditi) decipere, Betriegen. ohołili ho co náłežj.
• Ohołený, part. ohołenj. n. part.
• Odholiti, (s hołenjm hotowu býti) giž odholilj III/183 Item (odkrýti, obnažiti) denudare, entblößen, entdecken. odholił ſobě ruce až pod łokte.
• Odholiti ſe, paſs. denudare se, ſich entblößen. odholiła ſe až pod kołena, (t. odkryła)
• Poholiti, est genericæ pluralitatis.
• Podholiti, subtondere, Vnterſcheren. adag. z wyſoka podhołený (komu wyſoko na myſli)
• Proholiti (weſkrz holiti)
• Rozholiti, (rozundati, rozepnauti) Rozholiti ſe, paſs. což ge ſe rozholił, (t. rozepnuł, odkrył.)
• Wyholiti, (geſt w něcem holiti) ut wyholił mu na hławě płeš.
• Zholiti, idem poholiti. gá to ſám wſſechno poholjm, zholjm. etc.
• Zaholiti (zakryti)
• III/184 Zſholiti, (dołu zſrazyti) ut zſholił mu hławu (t. zſrazył) decuſsit ipsi caput, hat ihm den Kopf abgeſchlagen.

• homołe, g. f. (geſt něco zeſpod tłuſtſſj, k wrchu tenſſj) aliquid pyramidatum, pyramis, conus, ut homołe cukru.
• homołka, aliqui etiam homůłka, g. f. dim. ut homołky z twarohu etc.
• homołowatý, l. homołowitý, adj. (co na ſpůſob homołe geſt) pyramidatus. Vnten weit, oben zugeſpitzet. ut homołowatý wrch, (který okrauhłe wzhuru gde)
• homołowatě, adu. homołowatoſt. Subst.

• honjm, honiti, honba, honák, hony, u. ženu.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>