<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

honoſým – hont

• honoſým, honoſył, honoſyti; Imp. act. (od hory, a noſým; t. na horu noſým, wýnáſſjm, wełebjm, wychwałowati, III/185 zwegſſugi) extollere, magnificare, erhöhen, hoch rühmen. na negwegſs to honoſył etc. (t. wychwałował)
• honoſyti ſe, paſs. (wywegſſowati ſe, wychłaubati ſe, wełebiti ſe) extollere se, gloriari, iactare se, ſich rühmen, oder erheben, hochtraben. cum præp. s. ut: doſti ſe s tim honoſył.
• honoſýwám, honoſýwám ſe. freq.
• honoſný, adj. (chłubný) iactabundus, ruhmſüchtig.
• honoſně, adu. (chłubně) iactanter, Stölzlich, prachtiglich.
• honoſnoſt, g. f. (chłubnoſt) iactantia, Ruhmſüchtigkeit.
• hoch, g. m. hoſſek, dim. hoſſjček, alt. dim. (chłubný, honoſný pachołe, wýſtřełek) iactabundus puer, ein ſtoltzer Bub. gen ge III/186 hoſſek, a tak ſobě počjná. co ten hoch ſobě wede? Composita sunt perfecta
• Nahonoſyti, nahonoſyti ſe. doſti ſe s tim nahonoſył, (t. nachłubił)
• Pohonoſyti ſe, (pochłubiti ſe) etc.

• hont, g. m. (od ohnutj, geſt tłuſtý prkno, ffoſſna) hontowý (ffoſſnowý) etc.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>