[01/11/01/001] a Fruges: quidquid e terrae proventu in alimoniam cedit; cereales fructus | všeliká ouroda zemská | Wſſeliká auroda zemſká | Allerlei frucht der erden

[01/11/01/002] Seges: fruges cereales nondum demessae | obilí nesežaté | Obilij neſežaté | Saat noch nit abgeſchnitten

[01/11/01/003] Seges: pro terra subacta et sata (Varroni) | ositá rolí, osení | Oſytá rolij/ Oſenij | Saat

[01/11/01/004] Semen, sementis: sperma | semeno, símě | Semeno/ Sýmě | Saamen

[01/11/01/005] Messis: | žeň, sežaté obilí | Zěň/ Sežaté obilij | Geſchnitten korn

[01/11/01/006] Culmus: frumenti calamus, stipula; culmum esse ipsum calamum, stipulam vero folium, quo vestitur calamus voluit Servius | obilné stéblo | Obilné ſtéblo | Halm/ Kornſtengel

[01/11/01/007] b Vagina (Ciceroni): stipulae exordium; herba, in qua delitescit culmus cum arista, prius quam exoriatur (Varroni); calyx (Thucydidi)

[01/11/01/008] Spica (Ciceroni): quod culmus extulit, continetque granum, glumam et aristam; stachys | klas | Klas | Die Aehr

[01/11/01/009] Spica mutila aut (ut passim vulgati codices habent) mutica (Varroni): quae caret arista | klas bez vosiny | Klas bez woſyny

[01/11/01/010] Uruncus: quod in infima spica ad culmum stramenti est, minus quam granum

[01/11/01/011] Frit (Varroni): quod in summa spica matura minus est quam granum

[01/11/01/012] Granum (Varroni): quod intimum est solidum; coccus | zrno | Zrno | Das Kornlein

[01/11/01/014] Gluma (Varroni): folliculus grani seu involucrum seminum in frugibus; utriculus (Plinio); elytron (Dioscoridi) | luština | Luſſtina | Die Kornhülſe

[01/11/01/015] Acus aceris: purgamentum frumenti, palea; porro acus (Plinio) dicitur, cum per se spica pinsitur; palea vero, ubi cum stipula teritur in area; scybalon, achyron | pléva | Pléwa | Kleien

[01/11/01/016] Stramentum (Varroni): stramen; quod terrae haeret et postea subsecatur; carphos | sláma | Sláma | Stro

[01/11/01/017] Festuca et festucago: aegilops | mrva od slámy | Mrwa od ſlámy | Strauhalm

[01/11/01/018] Frumentum: adoreum semen (Columellae), semen cereale | všeliké klasité obilí | Wſſeliké klaſyté obilij | Allerlei korn

[01/11/01/019] Triticum: pyros | pšenice | Pſſenice | Der Weitzen

[01/11/01/020] b Triticum robum: robus (Columellae); pondere et nitore praestans, quale nos Zelandicum nominamus

[01/11/01/021] Triticum siligineum: siligo (Columellae), tritici vitium (eidem), quod pondere deficit, praecipue in pane | žíto | Zijto | Das Korn

[01/11/01/022] Triticum trimestre: setanium (Columellaeao) | jará pšenice aneb žíto | Yará pſſenice aneb žijto

[01/11/01/023] Secale (Plinio): farrago, quod pecori farraginis vice detur; briza (Galeno), ut putatur | směsice | Směſyce

[01/11/01/024] Farina: simila (Celso); alphiton; quae, si crassior sit, crimnum, si tenuior, aleuron vocatur | mouka, krupice | Mauka/ Krupice | Das Mehl

[01/11/01/025] Farinam depsere: subigere | mouku hnísti | Mauku hnijſti | Mehlwürcken

[01/11/01/026] Polenta: alphiton (Hippocrati); farina tosti hordei frictive | slad pšeničný aneb ječný | Slád pſſeničný aneb gečný

[01/11/01/028] Flos: pollen; farina a furfuribus expurgatissima, quanquam Plinius inter haec nonnihil discriminis statuat et Celsus pollinem impuriorem farinam intelligat | běl, přední, bílá mouka | Běl/ přednij bijlá mauka | Semmel mehl

[01/11/01/029] Pollen: est et volatica farina molendini parietes dealbans | mlejnský aneb moučný prach | Mleynſký aneb maučný prach | Staub mehl

[01/11/01/030] Similago: simila, semidalis; media inter florem et farinam pars, ex qua crassiores furfures excreti sunt | prostřední mouka | Proſtřednij mauka

[01/11/01/031] Utriculus (Plinio): quod furbfure melius est et simila deterius; vulgo farinae venter, cretura (Palladio); exta tritici; tenuius farinae recrementum; aleuron | zadní, hrubá mouka | Zadnij hrubá mauka | Grob mehl

[01/11/01/032] Furfur: farinae recrementum crassius | votruby | Wotruby | Die Kleien

[01/11/01/033] Hordeum: | ječmen | Gečmen | Die Gerſten

[01/11/01/034] Far: zea, ador (Halicarnasseo) | špalta, rež | Sſpalta/ Rež | S. Peterskorn/ Ein korn

[01/11/01/035] Farrago: quod ex pluribus satis pabuli causa datur iumentis | rozličná píce, směsice | Rozličná pijce/ Směſyce | Gemuſchlet futter

[01/11/01/036] Byne (Aetio): hordeum madefactum, quod germinavit, deinde cum ligulis enatis torretur, ut Cornarius annotat | ječný slad | Gečný ſlád | Maltz

[01/11/01/038] Panicum exoticum vel peregrinum: panicum loculare Ruellius vocat, a loculorum, quibus semen includitur, multitudine | vlaská pohanka aneb proso | Wlaſká Pohanka aneb Proſo | Welſch hirſch

[01/11/01/039] Fagopyrum: pabuli genus, quod a similitudine, quam cum fagina glande habet, vernacula lingua vocat Boekweit ( | bukvice | Bukwice | ), quasi faginum frumentum, meliore ratione, quam si etymon vocis referas ad hirci pabulum; itaque laudo vocem fagopyrum, improbo tragophoron | Pohanka | Pohanka | Heidelkorn

[01/11/01/040] Avena: bromos, siphanium | oves | Owes | Der Habern

[01/11/01/041] Alica: zea deglubita; chondros | kroupy ječné aneb pšeničné | Kraupy gečné aneb pſſeničné

[01/11/01/042] Oryza: | rejže | Reyže | Reyß

[01/11/01/043] b Milium: cenchris (Straboni), paspale (Hippocrati) | proso aneb jáhly | Proſo/ aneb Iáhly | Der Hirſch

[01/11/01/044] Milium Indicum (Plinio libro 18. capite 7.): quod Turcicum aut Saracenicum triticum nuncupamus, praegrandibus culmis, quas phobas vocant; idem forte fuerit, quod a Theophrasto pyros camacias a crassitudine perticis longuriisque (camacas Graeci dicunt) aemula vocitatur | turecké žíto | Turecké žijto | Türkiſch korn

[01/11/01/045] Olyra: arinca (Plinio) | Amelkorn

[01/11/01/046] Typha: | vlaská pšenice | Wlaſká pſſenice | Welſch weitz

[01/11/01/047] Amylum: | škrob aneb nemlená mouka | Sſkrob/ aneb nemlená mauka | Amlung

[01/11/01/048] Athera: sorbitiuncula pulticulae liquidae similis ex zeae tenuissimo polline | moučná kaše | Maučná kaſſe

[01/11/01/050] Lupinus: thermus | vlčí aneb škrkavičný hrách | Wlčij aneb ſſkrkawičný hrách | Feigbonen

[01/11/01/051] Cicer: erebinthus | cizrna | Cyzrna | Kichererbs

[01/11/01/052] Phaseolus: dolichus | turecký hrách | Turecký hrách | Welſchebonen

[01/11/01/053] Ervilia: | vlčí hrách | Wlčij hrách | Wicken

[01/11/01/054] Pisum: | hrách | Hrách | Erbs

[01/11/01/055] Faba: cyanus | bob | Bob | Bonen | aliqui phaselum veterum putant esse fabam vulgarem

[01/11/01/056] Faba fresa (Plinio): quae confracta est; eregmus | tlučený hrách | Tlučený hrách

[01/11/01/057] Fabae tunica: concha fabae (Scribonio); valvulus (Columellae), operculamentum | kožka, šupina hráchu | Kožka/ Sſupina hráchu

[01/11/01/058] Siliqua: folliculus (Columellae), concha; valvulus, a valvis simili operculatura, non autem a vallo, ut Nebbrissensis putat; theca generaliter, qua vestiuntur legumina | luština aneb lusk | Luſſtina/ aneb Luſk

[01/11/01/059] Fabae oculus: omma (Aristoteli); umbilicus fabae, ubi bifores fabarum valvae committuntur

[01/11/01/060] Fabae scapus: fabalis stipula (Ovidio) | špička od lusku | Sſpička od luſku | Bonenſtengel

[01/11/01/061] Fabae hilum: nigrum in summa faba

[01/11/01/062] Fabalia (Plinio): fabago (Catoni), fabaginum acus, quisquiliae et purgamenta fabarum

[01/11/01/063] Lomentum: farina fabacea | bobová aneb hrachová mouka | Bobowá aneb hrachowá mauka | Bonen mehl

[01/11/01/064] Conchis (Martiali, Iuvenali): faba cum corticibus suis elixa

[01/11/01/065] Vicia: | vikev | Wykew | Wicken

[01/11/01/066] Ervum: orobus | vlčí hrách | Wlčij hrách

[01/11/01/067] Smilax hortensis: | turecký hrách | Turecký hrách | Welſch erbs

[01/11/01/069] Lens: lenticula | šocovice | Sſocowice | Linſen