Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Fabeln – Fahrniß

193

Fabeln, v. n. bágeti, pohádky powjdati, fabulari.

Fabelwerk, n. bágky, poboňky, pletky, pletichy.

Fabrik, f. fabryka, djlna.

Fach, n. pl. Fächer, přjhrada, police, prazdné prázdné mjſto w ſtěně, dim. Fächlein, přjhrádka. 2) fig. wěc, djlo, vměnj. Das iſt ſein Fach, to geſt geho wěc; das iſt nicht mein Fach, tjm ſe neobjrám.

Fachbogen, m. bey den Huthmachern, ſtřela.

Fächeln, fächern, v. a. fochrowati; oháněti.

Fachen, v. a. die Wolle, mrſkati wlnu.

Fächer, m. fochr, mor. oháňka, der Frauenzimmer, wádrle; dim. das Fächerchen, wadrlátko, flabellum.

Fächſer, m. fazar, refliňk, ſazenice, viuiradix.

Fackel, f. pochodně, fakule, sl. fakla. 2) fig. podnět, podpal.

Fackelträger, m. fakulant, pochodnjk.

Faden, m. nit, filum; dim. Fädchen, Fädlein, nitka; ungeſponnener Faden, wlákno. 2) Ein Faden Holz, ſáh dřjwj. Fadennackend, Faſennackend, adj. z cela nahý, čiſtowaniti (čiſtowniti).

Fadenwurm, m. wlaſáček ? gordius.

Fahen, f. ſ. Fangen.

Fähe, f. bey den Jägern, fena, čubka.

Fähig, adj. ſchopný, capax.

Fähigkeit, f. ſchopnoſt, capacitas.

Fahl, adj. bledý, zčerna ſſediwý; Todtenfahl, vmrlčj, zſynalé barwy. Ein fahles Pferd, plawý kůň.

Fähndrich, ſ. Fähnrich.

Fahne, f. praporec, korauhew, sl. záſtawa, vexillum; dim. das Fähnchen, Fähnlein, praporeček, korauhwička. 2) Die Windfahne, krokwička. 3) peřj po obau ſtranách brku. 4) v myſliwců, ocas zagečj, pýrko. 5) Das Fähnchen, tenátka.

Fahnenjunker, Fahnjunker, m. praporečnjk, praporečnj pacholjk.

Fahnenſchmied, m. kowář při praporcy gjzdných.

Fähnrich, m. praporečnjk, korauhewnjk, fendrych, sl. záſtawnjk.

Fähre, f. das Fährſchiff, prám , sl. kompa; eine kleine, pramice. 2) Der Ort, přjwoz.

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Fahrenkraut, n. kapradj, ſ. Farrenkraut.

Fährgeld, n. přjwozné, plat za přjwoz.

Fahrläſſig, adj. nepečliwý, nedbalý, ol. liknawý; adv. —wě, —le.

Fahrläſſigkeit, f. nedbaloſt, nepečliwoſt.

Fahrleiſe, f. das Geleiſe, koleg, mor. kolaga.

Fährmann, m. přjwoznjk.

Fahrniß, f. fahrende Habe, mohowité gměnj, ſwrſſky.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání