Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Haar – Habe

Haar, n. wlas, capillus, coll. wlaſy; im verächtlichen Verſtande, pačeſy; krauſes Haar, kudrny, kučery, kadeře; ſtarke Haare bekommen, wlaſatěti; ich möchte mir die Haare ausraufen, oberwalbych ſe; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, rozproſtowlaſý; die Haare fliegen laſſen, rozproſtowlaſyti ſe. 2) fig. auf ein Haar, 260 na wlas; bey einem Haare, bezmála, málem; Haar laſſen müſſen, prohrati; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy. 2) chlup, pilus; collect. alle an einem Thiere befindlichen Haare, ſrſt; ſtarkes Haar bekommen, am Leibe, chlupatěti; von Thieren, ſrſtnatěti. Dim. das Härchen, Härlein, a) wláſek. b) chlaupek. c) an den Wurzeln, čmeyřj, wláſſenj, wláſſenjčko.

Haar, m. Flachs, len, linum usitatiſsimum, Linn. der rheiniſche Haar, mlacowý ( mor. ſlepý) len; der ſehende, offene, prahlý, hlediwý ( mor. zřelý) len; der ſchleſiſche Haar, bohatý len.

Haar-, wlaſowý, capillaris; die Haarröhre, wlaſowá trubka. 2) na wlaſy; die Haarſcheere, nůzky nůžky na wlaſy. 3) wláſenný; das Haarſieb, wláſenné ſýtko; von Roßhaaren, žjněnný. 4) im Bergbaue, ſamoroſtlý; Haarſchwefel, ſamoroſtlá ſýra; Haaralaun, ſamoroſtlý kamenec.

Haarband, n. tkanička na wlaſy; zawazowačka, obtáčka, ſpletačka; von Seide, pentljk.

Haarbeere, f. malina, ſ. Himbeere.

Haarbeutel, m. pytljček na wlaſy. 2) fig. er hat einen Haarbeutel, geſt opilý, chytil opicy, má opicy, má macha.

Haarbreit, adj. wlaſu zſſjřj.

Haarbuſch, m. Flachsbuſch, řwjn. 2) chomáč, chumáč wlaſů.

Haareiſen, n. protahowačka, željzko na wlaſy.

Haaren, 1. v. a. holiti, chlupy ſrážeti. 2. v. n. ſich haaren, ſich hären, ljnati, mor. leniti, wyleniti ſe, pilos amittere. Das Haaren, ljnánj, lezenj wlaſů.

Haaren, v. a. eine Senſe, koſu klepati, ſ. Dengeln.

Haarfeder, f. peyřj, prach; ein Vogel in Haarfedern, nedoperné ptáče.

Haarflechte, f. ruljk, culjk, pramen, mor. leljk.

Haarförmig, adj. wlaſowý; wlaſowitý.

Haarhammer, m. klepadlo, klepacý kladjwko.

Haarhandel, m. wlaſařſtwj ?

Haarhändler, m. wlaſař; die —inn, wlaſařka.

Haaricht, adj. wlaſowý; wlaſowitý.

Haarig, adj. wlaſatý, crinitus; ein haariger Menſch, wlaſáč, wlaſák, wlaſáček. 2) chlupatý, ſrſtnatý, pilosus; ein haariger Menſch am Leibe, chlupáč, huňáč; ein haariger Hirſch, ſrſtnatý gelen; die haarige Beſchaffenheit, wlaſatoſt, chlupatoſt. adv. wlaſatě.

Haarklein, adj. maličký co wlas; adv. na wlas.

Haarkraut, n. netjk, ſ. Frauenhaar.

Haarlocke, f. kadeř, kučera, ol. kačeřec, cincinnus.

Haarmann, m. wlaſař.

Haarnadel, f. gehlice, gehla do wlaſů.

Haarneſt, n. die Haarneſtel, wrkoč, drdol, sl. trtol.

Haarpuder, m. pudr, prach na wlaſy.

Haarſcheitel, m. pautec.

Haarſchopf, m. čupryna, kſſtice, antia. 2) bey den Pferden, fanfrňochy, pl.

Haarſeite, f. chlupatina, ljc.

Haarſtrang, m. gelenj, ſrnj kořen.

Haarwachs, n. žjly, ſpogenj ſwazowých žil.

Haarwurm, m. žiwý wlas, phagædæna.

Haarwurz, f. lekno, ſſtuljk, Nymphaea.

Haarzopf, m. culik, ruljk, cop, mor. leljk; der geflochtene der Bauernmägde, wrkoč.

Haarzotte, f. chundel, chundál.

Habe, f. gměnj, res, facultates; Hab und Gut, mohowitoſt, sl. magetnoſt.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání