Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Haben – Hafer

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Haber, m. der Hafer, owes, avena; dim. owýſek; der Haber ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. 2) der taube Haber, owſyna, ſweřepec, mor. owſyha, avena fatua, Linn. 3) der reiche Haber, ſměták.

Haber-, oweſný, sl. owſený, avenaceus; Haberbier, oweſné piwo; Haberbrey, oweſná kaſſe, kyſelo.

Haberacker, m. oweſniſſtě, sl. owſeniſſtě.

Haberbauer, m. owýſkář.

Haberbirn, f. oweſnička, makowička.

Haberfiſch, m. oweſnička, sl. owſenička.

Haberhändler, m. owſář.

Habermilch, f. kozý brádka, ſ. Bocksbart.

Haberſchleim, m. poljwka z raubenin.

Haberſchrot, m. oſpa.

Habhaft, adj. aučaſten, habhaft werden, doſtati, doſtihnauti, zmocniti ſe.

Habicht, m. geſtřáb, dim. geſtřábek, accipiter; ein junger Habicht, geſtřábě, geſtřabátko.

Habichts-, geſtřabj; Habichtskraut, geſtřabj bylina, Hieracium Lin.; Habichtsnaſe, geſtřabj, klikatý nos; der eine ſolche Naſe hat, klikonoſý. 2) geſtřábowý; Habichtsfeder, geſtřábowé péro.

Habit, m. hábit, habjt, hazuka, oděw.

Habſchaft, Habſeligkeit, f. mohowitoſt, gměnj.

Habſucht, f. žádoſt gměnj, lakomſtwj po gměnj.

Habſüchtig, adj. gměnj žádoſtiwý.

Hacht, m. geſtřáb, ſ. Habicht.

Hachel, f. oſyna.

Hackbank, f. lawice k ſekánj.

Hackbrett, n. prkno k ſekánj. 2) cymbál, dim. cymbálek.

Hacke, f. das Hacken, kopánj, ſſintowka, pastinatio; die zweyte Hacke im Weinbaue, kopánj pod zeleno, repastinatio. 2) eine Axt, ſekera, ſekyra, ſecuris; dim. das Häckchen, Häcklein, ſekýrka; die Hacke der Wallachen in Mähren, obuch, obuſſek; die Felgenhacke, laukotnice. 3) krace, motyka, ligo; ſ. auch Radehacke, Spitzhacke, Feilhacke, u. ſ. w.

Hacken, v. a. kopati, ſſintowati, fodere. 2) ſekati. secare; Würſte hacken, do gelit ſekati; Holz, dřjwj ſekati, ſſtjpati. 3) mit dem Schnabel, ďubati, klubati, kljwati, klofati. Das Hacken, kopánj, ſekánj; ďubánj.

Hackenſtiel, m. ( mor. toporo), topůrko, topořiſſtě, topořiſko, náſadiſſtě.

Häckerling, m. das Heckſel, řezanka, ſekanina, mor. ſečka.

Häckerlingsbank, f. řezačka.

Häckerlingskammer, f. řezárna.

Hackmeſſer, n. ſekáč, dim. ſekáček.

Hackſch, m. kanec; fig. praſe, ſwiňák.

Hackſtock, m. ſſpalek k ſekánj, nátoň.

Hader, m. hadr, wonuce, kloc, capart, cáry, cancory, lacinia; der Bankhader, lawičnjk. 2) wáda, ſwáda, ſwár, haſſteřenj, hadruňk, jurgium.

Haderer, m. wadič, ſwárce, ſſkorpič.

Haderhaft, adj. haſſteřiwý, ſwárliwý, wadiwý, ſſkorpiwý.

Haderlumpen, pl. hadry, klocy, mor. háby, zdraby. Haderlumpenmann, hadrnjk, mor. haderlák.

Hadern, v. n. waditi ſe, hadrowati ſe, hrncowati ſe, haſſteřiti ſe.

Haderſüchtig, adj. haſſteřiwý, ſwárliwý, hadrowný.

Haderſuppe, f. poljwka kapaná.

Hafen, m. hrnec, ſ. Topf.

Hafen, m. pl. Häfen, přjſtaw, přiſtawadlo, port, portus.

Hafendeckel, m. poklička, koprwadlo; dim. koprwádko.

Hafer, m. owes, ſ. Haber.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání