Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Köpfen – Kornbrod

Köpfen, 1. v. n. hlawičky doſtáwati. 2. v. a. 331 ſtjti, ſtjnati, ſraubiti hlawu, decollare; die Weiden koppen, obſekati wrby. Das Köpfen, ſtjnánj, ſtětj.

Kopffurche, f. zaháňka.

Kopfgeld, n. Kopfſteuer, f. pohlawné, plat z hlawy.

Kopfgeſtell, n. kantárek.

Kopfgrind, m. Hauptgrind, otrus, (ohnipara), ſtrupy na hlawě.

Kopfhaar, n. Haupthaar, wlas, capillus.

Kopfhänger, m. který wěſſj hlawu, ſwatauſſek; die —inn, ſwatauſſkyně.

Köpfiſch, adj. ſwýhlawý, twrdoſſigný, (hlawatý).

Kopfjoch, n. gho, joch.

Kopfkohl, m. hlawatice, hlawaté, hláwkowé zelj, braſſica capitata, Bauh.

Kopfküſſen, n. Hauptküſſen, poduſſka, podhlawnice, mor. zhlawec.

Kopfmüller, m. pulec.

Kopfnicken, n. kynutj, pokynutj hlawau, poſwěčowánj.

Kopfreiſſer, m. vom Weine, zabigák.

Kopfriemen, m. náhlawnjk.

Kopfſalat, m. hlawkowý ſalát.

Kopfſteuer, f. ſ. Kopfgeld.

Kopfſtöckel, n. am Wagen, klanice.

Kopfſtück, n. kus od hlawy, hlawy. 2) pohlawek, záſſigek, colaphus. Kopfſtücke geben, pohlawkowati.

Kopftuch, n. der böhmiſchen Bauernweiber, plachetka.

Kopfweide, f. wrba bjlá, ſalix alba, L.

Kopfzeug, n. čepec; der mähriſchen Bauernweiber, obálenice, obálenka.

Kopp, m. die Koppe, ſ. Kaulhaupt.

Koppe, f. wrſſek, wrch. 2) eine ungriſche Koppe, (Schaf), zbjrek.

Koppel, f. ſmečka; eine Koppel Windhunde, ſmečka chrtů. 2) am Degen, khyňk.

Koppel-, ſpolečný; die Koppelfiſcherey, ſpolečné lowenj ryb.

Koppeln, v. a. ſwázati w ſmečku. 2) einkoppeln, ohraditi, hraditi.

Koppelweide, f. občizna.

Koppen, 1. v. a. die Bäume, kleſtiti, okleſtiti. 2. v. n. řjhati, ſſťkáti, ſſkytati, ructare. 2) von Pferden, krkati.

Kopper, m. ein Krippenbeiſſer, krkač.

Koralle, f. korál, corallium; dim. korálek; der Korallenbaum, korálowý ſtrom, erythrina corallodendron, L.

Korallenmacher, m. korálnjk.

Koranzen, v. a. kuranzen, teyrati.

Korb, m. pl. Körbe, koš, corbis; dim. das Körbchen, Körblein, koſſjk, koſſjček , auborek; den Korb bekommen, zůſtati na popeli, propadnauti ſkrze koš; den Korb geben, koſſem dáti; er iſt der Hahn im Korbe, geſt pánem, kohautem na ſmetiſſti. S. auch Handkorb, Wagenkorb, @.

Korbmacher, m. koſſař, koſſatnjk, koſſinář, mor. pletikoš.

Korbwagen, m. koſſinowý wůz.

Koriander, m. koliander, coriandrum, Lin.

Kork, m. pantoflowé dřewo, ſ. Gork.

Korn, n. zrno, granum; collect. die Körner, zrnj; dim. das Körnchen, Körnlein, zrnko, zrnjčko. 2) am Gewehre, muſſka. 3) der Münze, zrno. 4) obilj, frumentum; mit Korn handeln, kupčiti w obilj. 5) žjto, žito, ol. rež, mor. réž, rýž, secale, L. 6) das türkiſche Korn, turecká pſſenice, zea, Lin. voll Körner, reich an Körnern, zrnatý, granosus.

Korn-, žitný, režný, ſecalinus; die Kornähre, žitný klas; das Kornſtroh, žitná, režná ſláma; ein Kornjahr, rok na žito, žitný. 2) obilný; der Kornmarkt, obilný trh.

Kornacker, m. Kornfeld, žitniſſtě.

Kornbau, m. ſetj žita, obilj.

Kornblume, f. chrpa, charpa, charba, modrák, centaurea cyanus, Lin.

Kornboden, m. Kornkammer, f. žitnice, ſeypka, obilnice. 2) žitná půda.

Kornbrand, m. Mutterkorn, námel, m.

Kornbrod, n. žitný, režný chléb; von bloßem Korn, ſamožitný chléb.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání