| << | A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] | >> |
Laßſünde – Laubfleckig
8
Laßſünde, f. wſſednj hřjch.
Laßzapfen, m. kohautek, epistomium.
Laſt, f. břemeno, břjmě, onus. 2) tjže, tjž, tjhota, pondus, moles. 3) Die Ladung, náklad, sl. těrcha, onus. 4) fig. a) hrůza; eine Laſt Geldes, hrůza, ſýla peněz; b) obtjžnoſt, onus; c) einem etwas zur Laſt legen, winu někomu dáwati.
Laſt-, bey belebten Dingen , ſaumarnj, ſaumařſký, noſnj: Laſtpferd, ſaumarnj kůň; bey unbelebten , nákladnj: das Laſtſchiff, nákladnj loď; der Laſtwagen, nákladnj wůz.
Laſtbar, adj. ſaumarnj, noſný.
Laſten, v. n. tjžiti.
Laſter, n. nectnoſt, neprawoſt, neſſlechetnoſt, scelus; ein Laſter begehen, neſſlechetnoſt zpáchati.
Läſter-, vtrhawý, hánliwý, rauhawý; das Läſtermaul, vtrhawá huba.
Läſterer, m. ruhač, zlolegce, blasphemus; vtrhač, obtrectator, calumniator; Die Läſterinn, ruhačka, zlolegkyně; vtrhačka.
Laſterhaft, adj. neprawý, nectnoſtný, neſſlechetný, zloſynný, zlotřilý, sceleratus; adv. —wě —, ně —, le —wě, —ně, —le.
Laſterhaftigkeit, f. zloſynnoſt, neſſlechetenſtwj, zlotřiloſt.
Läſterlich, adj. rauhawý; vterhačný; hanebný; adv. —wě, —ně. fig. hrozně, vkrutně.
Läſtern, v. a. láti, vtrhati, pomlauwati, zlořečiti, conviciari. Gott läſtern, rauhati ſe, blasphemare. Das Läſtern, lánj; rauhánj.
Läſterung, f. lánj; vťrháuj vtrhánj ; rauhánj.
Läſtig, adj. obtjžný, nepřjležitý, nepřjhodný.
Läſtigkeit, f. obtjžnoſt, nepřjležitoſt.
Laſtträger, m. noſyč.
Laſur, m. lazaur: der Laſurſtein, lazaurowý kámen.
Lätareſonntag, m. družebná neděle.
tieLan, . n Latein, n. latina, latinſká řeč.
ateiner, m. laťinjk latinjk , latinář; die —in, latinářka.
Lateiniſch, adj. latinſký; adv. latině, latinſky, po latinſku.
Laterne, f. lucerna, mor. laterna, ol. ſwjtedlnice; dim. das Laternchen, lucernička.
Laternenmacher, m. lucernář, platnýř.
Latſchen, v. n. vulg. paťhati ſe. Der Latſcher, paťha.
Latſchig, adj. paťhawý. adv. —wě.
Latte, f. lať, f. mor. lata.
Latten-, laťowý, latowý; das Lattenholz, laťowé dřjwj.
Latten, v. a. latowati; die Lattung, latowánj.
Lattennagel, m. latownj, latewnj hřebjk, latewnjk, mor. peřák.
Lattenwerk, n. djlo z latj; laťowj ?
Lattich, m. locyka, lactuca Linn.
Latwerge, f. lektwař, letkwař, electuarium.
Latz, m. lac; dim. das Lätzchen, laybljk, laybljček; der Bruſtlatz, punt, prſnjk; der Hoſenlatz, poklopec, mor. ſchlopec v ſpodků.
Lau, adj. wlažný, tepidus; lau werden, wlažnauti; lau machen, wlažiti; adv. —ně.
Laub, n. lupen, folium (oleris); collect. lupánj. 2) ljſtj, folia arborum. 3) fig. zelené (w kartách).
Laub-, lupenowý; liſtowý; das Laubholz, liſtowé ſtromowj; das Laubdach, ſtřecha z ljſtj.
Laubapfel, m. dubinka.
Laube, f. laub, f. půda, hůra. 2) podlaubj, podſýň, f. podſynj, poddomj; mor. beſeda, dim. beſýdka.
Lauberhütte, f. ſtánek pod zelenau.
Lauberhüttenfeſt, n. ſwátek ſtanů židowſkých.
Laubfall, m. padánj ljſtj, liſtopad.
Laubfink, m. heyl, pyrrhula.
Laubfleck, m. pjha, lentigo.
Laubfleckig, adj. pihowatý.
| << | A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] | >> |