Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Luſt – Luſtwandeln

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.

Luſt-, rozkoſſný; der Luſtgarten, rozkoſſná zahrada; der Luſtwald, rozkoſſný hág, les; 2) z rozkoſſe, pro wyraženau; die Luſtfahrt, progjžďka pro wyraženau, z rozkoſſe, pro wyraženj; der Luſtritt, progjžďka pro wyraženau.

Luſtbarkeit, f. weſelj, weſeloſt.

Lüſten, Lüſtern, v. n. dychtěti, chtjti ſe, wzechtjti ſe, zachtjti ſe, bažiti po něčem; das lüſtert mich nicht, toho ſe mi nechce.

Lüſtern, adj. chtiwý, žádoſtiwý, mor. bažný; — werden, wzechtjti ſe, zachtěti ſe.

Lüſternheit, f. chtiwoſt, žádoſtiwoſt, laſkominy.

Luſthaus, n. letnjk.

Luſtig, adj. weſel, weſelý, laetus; adv. —le; ſich luſtig machen, weſelu býti, obweſelowati ſe; Jemanden —, rozweſeliti někoho; ſich über jemand —, poſměch ſobě z někoho ſtrogiti; ein luſtiger Kopf, weſelý člowěk, weſelka.

Luſtigkeit, f. weſeloſt.

Luſtigmacher, m. čtwerák, ſſaſſek, plampač, žertýř, foem. žertýřka.

Luſtigmacherey, f. čtweráctwj, žertýřſtwj, ſſaſſkowánj.

Luſtmädchen, newěſtka.

Luſtſeuche, f. francauze (nemoc).

Luſtſpiel, n. komedye, weſelá hra.

Luſtwandeln, v. n. procházeti ſe. Das Luſtwandeln, procházenj vtěſſené.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání