Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Richtigkeit – Rieſche

Richtigkeit, f. náležitoſt, prawoſt. 2) pořádnoſt; Rechnungen in Richtigkeit bringen, aučty w pořádnoſt vweſti, zpořádati; etwas in Richtigkeit bringen, něco zpořádati, zaprawiti; zur Richtigkeit kommen, k pořádnoſti přigjti. 3) Die Rich 125 tigkeit einer Uhr, prawoſt, dobrozřjzenoſt hodin. 4) prawoſt; die R. der Schreibart, prawoſt způſobu pſánj; die R. der Schuld, zaprawenoſt dluhu. 5) Dies hat ſeine R., to má ſwé mjſto; an der Richt. zweifeln, na giſtotě, oprawdowoſti pochybowati.

Richtkorn, n. muſſka.

Richtleiſten, m. kopyto na ſtřewjce.

Richtmaß, n. obecná mjra.

Richtplatz, m. rozhranj, poprawiſſtě.

Richtſchacht, m. ſſachta.

Richtſcheit, n. prawidlo.

Richtſchnur, f. ſſňůra; záwažj.

Richtſtall, f. S. Sequ.

Richtſtätte, f. poprawiſſtě, rozhranj, poprawnj mjſto, ſtinadlo.

Richtſteig, m. ſtezka, pěſſina.

Richtſtock, m. loket.

Richtſtuhl, m. ſaudná ſtolice.

Richtung, f. naměřenj, obrácenj, zprawenj.

Richtweg, m. S. Richtſtatt. 2) průkleſt, průſek, tenetnice. S. Stellweg.

Ricke, f. ſrna. 2) hawran.

Riebſel, f. rybes, rybizle, Ribes Lin.

Riechbar, adj. wonitedlný.

Riechbarkeit, f. wonitedlnoſt.

Riechdorn, m. woňawý ſſjpek.

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.

Riechen, n. woněnj, ſmrděnj, zapáchánj.

Riecher, m. frňák.

Riechfläſchchen, n. wonička, woňawka.

Riechwaſſer, n. woňawá wodička.

Ried, n. S. Rieth.

Riedel, m. ſwlak.

Riefe, f. žlábek.

Riegel, n. bey den Jägern, přjčina. 2) Bey den Ziemmerleuten, zatykač, zátyčka, ryġl. 3) Im Zimmer, police, ſſrák. 4) Ein Stück Holz, drauh, ſochor. 5) záwora, obex , pessulus; den Riegel vorſchieben, záworu zaſtrčiti. 6) Beym Seifenſieder, brus, dim. brauſek. 7) das Riegelchen, ryġljk; ſſráček, draužek, záworka.

Riemen, m. řemen, lorum. coll. řemenj. dim. řemýnek; aus anderer Leute Haut iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče.

Riemenblume, f. řemenice ? Loranthus Lin.

Riemenpferd, n. opratnj kůň.

Riemenſeil, n. řemenná oprať.

Riemer, m. řemenář, vzdář, lorarius; die —inn, řemenářka, vzdářka

Riemer-, řemenářſký, vzdářſký; die Riemerarbeit, řemenářſká práce.

Riemerdocke, f. ſlužka.

Riemerhandwerk, n. řemenářſtwj, treiben, řemenařiti, vzdařiti.

Riepel, m. macek, kocaur. 2) tulák, plahočil.

Rieſche, f. S. Röſche.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání