Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Ringen – Ritter

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.

Ringen, n. zápas, lucta.

Ringer, m. zápaſnjk, zápolnjk, luctator, die —inn, zápaſnice.

Ringern, v. a. menſſiti, vmenſſiti.

Ringfinger, m. prſtenj, prſtenný prſt.

Ringförmig, adj. prſtýnkowatý.

Ringfutter, n. prſtenice, dim. prſtenička.

Ringmacher, m. prſtenjk, annularius anularius .

Ringmauer, f. zeď kolem okolo, měſtſká zeď.

Ringrennen, n. prſtennj kolba.

Rings, adv. wůkol, kolem okolo, dokola.

Ringuhr, f. hodinky w prſtenu.

Rinken, m. kruh, zděř. 2) přezka.

Rinnäugig, adj. krhawý, bolooký, ſlzawý, plačtiwý, kyſſjcých očj, lippus; seyn, krhati, lippire.

Rinne, f. ſtrauha, ſtruha, collicia. 2) žlab, žleb, canalis. 3) koryto, alocus alveus .

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.

Rinnenförmig, adj. žlábkowitý.

Rinnſal, m. řečiſſtě.

Rinſal, n. ſyřiſſtě.

Ripel, m. S. Riepel.

Rippe, f. řebro, (žebro) costa; der große Rippen hat, žebrowatý; das Rippchen, žebýrko. 2) Am Schiffe, kleč.

Rippeln, v. n. ſich, hýbati ſe, wrtěti ſebau.

Rippen, v. a. žebýrkowati.

Rippen-, žebernj, žebrnj; die Rippenhaut, žebrnj kožka.

Rippenbraten, m. pickowina.

Rippenſtoß, m. vdeřenj do žebra.

Rippſpeer, n. ſcháb, dim. ſchábek; S. Schweinrippſpeer.

Rippsrapps, interj. halabala, lecgaks, na poſpěch. 2) dračka, dranice; es gehet rippsrapps zu, gde gako na dračkách.

Riſch, adj. rychlý, adv. rychle.

Riſch, m. sběh.

Riſcht, n. podgjzdě, podýždě.

Riſpe, lať, Panicula.

Riſpen-, latitý.

Riſpengras, n. das Waſſerriſpengras, běhohřjbek, Poa aquatica Lin. a) das ſchwimmende R., odemka, bohatá ſmetlice. Poa fluitans Lin.

Riſpig, adj. latitý, paniculatus.

Riß, m. trh, trhnutj, trženj; auf einen Riß, gednjm trhem. 2) drkſa, nora ; Riſſe bekommen, doſtati ſpraſk. 3) Der Erde, rozſedlina, fissura; Riſſe bekommen, rozpukati ſe. 4) des Glaſes, rozpuklina, 5) des Holzes, roztrženina. 6) der Haut, rozpukanina. 7) In der Mauer, ſſkulina, ſſtěrbina, rima. 8) fig. záhuba.

Riß, m. rys, wyreyſowánj, nawrženj, náwrh.

Riſſig, adj. trhlý; riſſige Mauer, trhlá zeď; riſſig werden, trhnauti ſe, puknauti.

Riſt, m. der Pferde, kohautek. 2) Am Menſchenfuße, nárt. 3) An der Hand, ſwrſſek ruky.

Ritt, m. pogezd; einen Ritt thun, geti, pogeti.

Rittelgeyer, m. poſtolka, poſſtolka, Falco Carubris Cenchris Kl. Falco Fimunculus Tinnunculus Lin.

Ritten, m. ſtudenka, zymnice.

Ritter, m. rytjř, eques; zum Ritter ſchlagen, na rytjřſtwj paſowati; ein irrender Ritter, dobrodruh, ſamodruh.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání