Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Welk – Weltluſt

424

Welk, adj. vwadlý, zwadlý; — werden, zwadnauti. 2) ochablý; welke Brüſte, ochablé prſy. 3) ſuchý; welkes Obſt, ſuché owoce.

Welkboden, m. walečka.

Welken, v. n. wadnauti; fig. chřadnauti, wadnauti , ſlabnauti. 2) v. a. ſuſſiti; Obſt, owoce.

Wellbank, f. zhlawj.

Wellbaum, m. hřjdelnj ſtrom. 2) hřjdel.

Welle, f. wlna; unda; Wellen werfen, wlny wyhazowati; Wellen (kleine) machen, čeřiti ſe, řeřabiti ſe; von den Wellen hin und her geworfen werden, wlnami ſe ſem a tam zmjtati; die Wellen, coll. wlnobitj, fluctus. 2) Am Mühlrade, hřjdel, axis; eine kleine, hřjdeljk. 3) Eine Sandwelle, náſep, f. dim. das Wellchen, wlnka. 2) hřjdeljček.

Wellen, v. a. ſwařiti.

Wellenförmig, adj. wlnowatý.

Wellenreich, adj. wlnobitný.

Weller-, lepný; die Wellerarbeit, lepicý djlo, práce.

Wellerer, m. lepič.

Wellermauer, f. zeď na hljnu.

Wellern, v. a. et n. lepiti, linere.

Wellerſtock, m. ſtok k lepenj.

Wellerwand, f. lepenice.

Wellſam, S. Wallſamen.

Wels, m. ſum, Silurus Glanis Lin. dim. das Wälschen, ſumec, ſumeček.

Welſch, S. Wälſch.

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.

Welt-, ſwěta; die Weltachſe, os ſwěta. 2) ſwětſký.

Weltall, n. obor ſwěta, weſſkeren ſwět, ol. wes mjr.

Weltapfel, m. řjšſké gablko.

Weltbau, m. ſpauſta ſwěta, bohopuſta.

Weltbeherrſcher, m. hoſpodin.

Weltberühmt, adj. wůbec známý, rozhláſſený, na ſlowo wzatý.

Weltbeſchreiber, m. ſwětopiſec.

Weltbeſchreibung, f. ſwětopis.

Weltbezwinger, m. přemožitel ſwěta.

Weltbürger, m. ſwětaobčan.

Weltgebäude, n. ſpauſta ſwěta.

Weltgeiſtlich, adj. ſwětſký duchownj.

Weltgeiſtlicher, m. ſwětſký duchownj, cýrkewnj duchownj, petrýn, petrinus.

Weltgeiſtlichkeit, f. ſwětſké duchowenſtwo.

Weltgericht, n. ſaud ſwěta.

Weltkind, n. ſwěták; foem. ſwětačka.

Weltklug, adj. po ſwětſku, ſwětſky opatrný.

Weltklugkeit Weltklugheit , f. ſwětſká opatrnoſt.

Weltkreis, m. obor ſwěta.

Weltkündig, Weltbekannt, adj. wůbec známý, rozhláſſený. 2) we ſwětě zběhlý, zgezdilý.

Weltleute, pl. ſwětácy.

Weltlich, adj. ſwětſký; das weitliche weltliche Recht, ſwětſké prawo práwo ; weltlich machen, z ſwětſſtiti, saecularizare. 2) Nach Art der Weltleute, ſwětácký; adv. ſwětſky, po ſwětſku. 2) po ſwětácku.

Weltlichkeit, f. ſwětſký ſtaw. 2) ſwětáctwj.

Weltling, m. ſwěták; dim. ſwětáček.

Weltliebe, f. láſka k ſwětu.

Weltluſt, f. ſwětſká rozkoš.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání