Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 10 skupin hesel.

Strany zdroje: I/252

Gränzen, v. n. mezowati, (hraničiti). 2) dotýkati ſe, ſteykati ſe, finitinum eſſe; Böhmen gränzet an Oeſſtereich, Čechy hraničj s Rakauſy; Caji Feld gränzt an meine Wieſe, Kágowo pole mezuge s mau laukau. 2) fig. gjti, ſtýkati ſe.



Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.



Strany zdroje: II/188

Schrot, m. ſſpalek, odkalek, truncus. 2) Der Leinwand, polowička, půlka. 3) fig. ſtřjž; Schrot und Korn, ſtřjž a zrno; ein Groſchen von böhm. Schrot und Korn, ġroš na čeſkau ſtřjž a zrno bitý, ġroš rázu a čjſla čeſkého; ein Böhme vom alten Schrot, ſtaročech, čecháček, čech vpřjmný a zdrawý. 4) zum Schieſſen, brok. 5) gemahlenes Getreide, tluč, ſſrot.



Strany zdroje: II/251

Stock-, pauhý; der Stockböhme, pauhý Čech; der Stockdeutſche, pauhý, kowaný, klepaný, litý Němec. 2) pra; Stockblind, adj. praſlepý; Stockfinſter, pratmawý, tma gak w pytli; Stockfremd, adj. praneznámý, prachnepowědomý. 3) pařezowý; der Stockkien, pařežowá pařezowá lauč.



Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.



Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.



Strany zdroje: I/120

Böhme, m. Cžech, (Cžechák), Bohemus, dim. Cžecháček. Ein Deutſchböhme, německý Cžech; Stockböhme, pauhý Cžech; die Böhminn, Cžeſſka. 2) Kaiſerböhme, groš čeſký, Cžeſký.



Strany zdroje: I/121

Böhmen, das Land, Cžechy, čeſká země, Bohemia.



Strany zdroje: I/26

All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.



Strany zdroje: I/225

Gebären, v. a. ich gebar, geboren, roditi, poroditi, parere; geboren werden, roditi ſe, naroditi ſe, naſci; ein geborner Böhme, rozený čech. Fehlgebären, mißgebären, (von Menſchen) potratiti; (von Thieren) zmetati, pometati. 2) fig. ploditi, zplozowati.