Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 12 skupin hesel.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.



Strany zdroje: I/301

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.



Strany zdroje: II/37

Mauthbar, adj. od čeho ſe meyto platj.



Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.



Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.



Strany zdroje: II/265

Suchen, v. a. hledati, quaerere. 2) pohledáwati; was haſt du hier zu ſuchen? čeho ty máš zde k pohledáwánj. 3) wyhledáwati; Jemandes Glück, něčj ſſtěſtj; Urſache zu etwas, přjčiny k něčemu; Gelegenheit, přjležitoſti; Hülfe, pomocy. 4) hleděti; er ſucht ihm zu ſchaden, hledj mu ſſkoditi.



Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.



Strany zdroje: II/352, II/353

Verlangen, n. žádoſt, žádánj; ſinnliches, těleſná žádoſt; aus Verlangen nach dir, z žádoſti po tobě; was iſt dein Verlangen, čeho žádáš? b) sháněnj; nach einer 353 Waare, po zbožj. c) tauženj; nach etwas, po něčem; verlangt, žádaucý.



Strany zdroje: II/431

Widern, v. a. odporowati ſe, zprotiwowati ſe; die Speiſe widert mich, to gjdlo ſe mi odporuge. 2) nawoliti ſe; es widert ihn etwas ſehr bald, brzy ſe čeho nawolj. 3) odnechtjti ſe; es widert mich zu leben, odnechtělo ſe mi žiwu býti. 4) zoſſkliwowati ſobě; den Geſtank, ſmrad.



Strany zdroje: II/445

Woraus, part. z čeho, z čehož, .



Strany zdroje: II/446

Wovon, part. inter. od čeho; o čem. determ. o něčem.



Strany zdroje: II/446

Wovor, part. předčjm; wovor ſtand es? vor der Thür, před čjm to ſtalo? přede dweřmi; wovor fürchteſt du dich, čeho ſe bogjš?