Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 47 skupin hesel.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.



Strany zdroje: I/33

Andorn, m. gablečnjk, marrubium, L. 2) wonný gablečnjk, ſtachys, L. 3) černý gablečnjk, cantharina ballota, L.



Strany zdroje: I/34

Anerle, f. babika, sl. černý klen, ſ. Maserle.



Strany zdroje: I/275

Heide, f. les, bor, černý les. 2) puſtina, puſtotina, pauſta, lada, pl. wřeſowiſſtě.



Strany zdroje: I/275

Heidelbeere, f. borůwka, černá gahoda; sl. čičoretky, borůwnice, černice, Vaccinium myrtillus, Lin.



Strany zdroje: I/291

Hohlunder, m. Holler, bez, (bzeyna), collect. bezowj, černý bez; mor. chebz, ſambucus nigra, Lin. 2) der ſpaniſche Hohler, wlaſký (modrý a bjlý) bez, ſyringa vulgaris, Lin.



Strany zdroje: I/292

Holzkrähe, f. žluna, žluwa černá, picus martius, Lin.



Strany zdroje: I/328

Kohlen-, vhelnj, vhelný, carbonarius; der Kohlenkorb, vhelnj koš; der Kohlenmarkt, vhelný trh. 2) Kohlendampf, pára od vhlj; Kohlenkübel, kbeljk na vhlj. 3) Kohlenſchwarz, Kohlſchwarz, černý gako vhel.



Strany zdroje: I/340

Küchenſchelle, f. koniklec černý, Anemone pulsatilla, Lin.



Strany zdroje: I/341

Kümmel, m. kmjn (laučnj), sl. raſca, carum , Linn. 2) Der römiſche, řjmſký kmjn, Cuminum , Linn. 3) Der ſchwarze, černucha, ſmrkačka, černý kmjn, Nigella sativa , Linn.



Strany zdroje: II/34

Maserle, f. Masholder, m. babyka, sl. černý klen, Acer Campestre Lin.



Strany zdroje: II/83

Oſterblume, f. wětrnice, koniklec černý, Aycmone Palsatilla Anemone Pulsatilla Lin.



Strany zdroje: II/85

Pappel, f. topol. 2) Die ſchwarze, topol černý Populus nigra Lin. 3) die wieße, linda, bilý bjlý topol, Populus Alba Lin. 4) die Zitterpappel, oſyka, tremula Lin.



Strany zdroje: II/88

Pechſchwarz, adj. gako ſmolá ſmola černý.



Strany zdroje: II/96

Placken, v. n. bauchati, ſtřjleti; die Soldaten, wogácy buchagj. 2) třjſniti; ſchwarze Kirſchen placken, černé třeſſně třjſnj, flekati flekatj . 3) fig. teyrati.



Strany zdroje: II/106

Rabenſchwarz, adj. černý gako krkawec, gako hawran.



Strany zdroje: II/116

Reckholder, m. černý bez; Sambucus nigra Lin. 2) galowec, Juniperus communis Lin.



Strany zdroje: II/140

Sahrbache, f. topol černý, Populus nigra. Lin.



Strany zdroje: II/146

Saujagd, f. honba na černau zwěř.



Strany zdroje: II/178

Schmitzen, I. v. a. mrſkati, fikati. 2) barwiti, zwáſſtě zwláſſtě na černo. 3) koptiti, vkoptiti, vmauniti. II. v. n. mauniti; die Kohlen ſchmitzen, vhlj maunj, černj.



Strany zdroje: II/195

Schwarz, adj. comp. ſchwärzer, superl. ſchwärzeſte, černý, ſnědý, niger; von der Sonne, ſmědý, oſmáhlý, ohořalý, adustus; ſchwarzes Brot, režný, černý chléb, mor. ſnědý, chorý chljb; ſchwarzer Erdboden, černawa, atrum solum; ſchwarze Galle, kalokrewnost, melancholia; fig. ſchwarze Kunſt, černokněžſtwj, necromantia; ſchwarze Bohne, černáček; ſchwarze Kuh, černuſſe; die ſchwarze Gelbſucht, náčernice; der ſchwarze Sonntag, neděle ſmrtedlná; das Schwarz, černá barwa; černidlo; das Schwarze, černé; ins Schwarze treffen, do černého trefiti; das Schwarze im Auge, zřjtedlnice; ein Schwarzer, černauš, mauřenjn; ſchwarz werden, černati, zčernati, nigrescere; ſchwarz machen, a) černiti, zčerniti, denigrare. b) oſtuditi, omalo ati, očerniti; ſchwarz färben, barwiti na černo; adv. černě.



Strany zdroje: II/195

Schwarzbeerſtrauch, m. borůwčj, černé gahodowj.



Strany zdroje: II/196

Schwarzkümmel, m. černý kmjn, ſmrkačka, Nigella Lin.



Strany zdroje: II/196

Schwarzwild, n. černá zwěř.



Strany zdroje: II/196

Schwarzwildpret, n. černá zwěřina.



Strany zdroje: II/196

Schwarzwurz, f. koſtiwal, ſwalnjk, maſtnjk, černý kořen, symphitum symphytum offic. Lin. 2) poſed, bryonia Lin.



Strany zdroje: II/197

Schweinsjagd, f. honba na černau zwěř.



Strany zdroje: II/197

Schweinskopf, m. polauhlawj, polohlawj, poljčj černého kuſu.



Strany zdroje: II/198

Schweinwildpret, n. černá zwěřina.



Strany zdroje: II/329

Unterſcheiden, v. a. děliti, dividere; die Gränze die Felder, meze dělj obě pole; rozdělowati, děliti. 2) fig. rozděliti; der Mond die Monathe, měſýc měſýce; mit einem Strichlein, čárkau; unterſchieden, rozdjlný, distinctus; unter ſich, od ſebe, inter se. b) rozeznati, rozeznáwati, distinguere; das Weiße von Schwarzen, bjlé od černého. e) rozſuzowati; Leib des Herrn, tělo páně.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/405

Waldrebe, f. poſed černý, Clematis Lin.



Strany zdroje: II/430

Wetterbaum, m. černý mrak; ol. tuče.



Strany zdroje: II/435

Wildbret, n. ſchwarzes Wildbret, n. černá zwěřina, diwočina, caro ferina. 2) zwěř, fera.



Strany zdroje: II/436

Wildſchwein, n. černý kus, diwoká ſwině.



Strany zdroje: I/98

Beißkohl, m. manholt černý, bylina, beta nigra.



Strany zdroje: I/13

Abſchwärzen, v. a. očerniti, včerniti, začerniti, zčerniti, denigrare. 2) v. n. zčernati. 3) černau barwu pauſſtěti.



Strany zdroje: I/113

Bickbeere, f. borůwky, černé gahody, vaccinium myrtillus.



Strany zdroje: I/117

Bleich, adj. bledý, pallidus; adv. —ě; ein wenig, přibledlý, zabledlý; bleichſchwarz, z bleda černý; bleich werden, blednauti, zblednauti.



Strany zdroje: I/123

Brandmeiſe, f. černá ſykora, ſ. Kohlmeiſe.



Strany zdroje: I/127

Brod, n. chléb, chleb, (chljb), panis, dim. chlebjček, weißes Brod, bjlý, weyražný, weyražkowý chléb; ſchwarzes, černý; Rockenbrod, režný; neugebackenes, čerſtwě pečený, měký; alt gebackenes, twrdý; ſprödes, okoralý; geſäuertes, kwaſſený; ungeſäuertes, nekwaſſený, přeſný, panis azymus. Es iſt überall gut Brod eſſen, wſſudy chléb o dwau kůrkách; er kann mehr, als Brod eſſen, wjce vmj, než hrách wařiti. 2) fig. žiwnoſt. 3) ein Laib, pecen, bochnjk; das Brödchen, bochnjček.



Strany zdroje: I/128

Brombeere, f. die Ackerbeere, oſtružina, rubus cæsius. 2) die Kratzbeere, černá malina, rubus fruticosus.



Strany zdroje: I/128

Bruchbeere, f. černá gahoda wětſſj, vaccinium uliginosum.



Strany zdroje: I/135

Chriſtwurz, f. Chriſtwurzel, černé kořenj, čemerice černá.



Strany zdroje: I/151

Ebenbaum, m. ſtrom ebenowý, černý dub, eben, ebenus.



Strany zdroje: I/30

Ammey, m. omey, panſký kmjn, černý kmjn.



Strany zdroje: I/30

Amſel, f. kos, sl. černý drozd, merula.