Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 8 skupin hesel.

Strany zdroje: II/99

Poſſen, m. čtweráctwj; kauſek, ſſibalſtwj; eines einen Poſſen ſpielen, někoho řjznauti, ſſauſtnauti, kauſek včiniti, ſtřjhnauti; den Poſſen merken, čtweráctwj čjti, znamenati. 2) Jemanden etwas zum Poſſen thun, někomu něco na wzdory , naſchwál včiniti.



Strany zdroje: II/125

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.



Strany zdroje: II/357

Vernehmen, v. irr. a. čjti; das Thier vernimmt den Jäger, zwjře čige myſliwce. b) vſlyſſeti, wyſlyſſeti; vernimm mein Gebeth, wyſlyš modlitbu mau. c) ſly ſeti; Jemandes Stimme, něčj hlas. d) zaſleychati, naſlýchati, doſlýchati ſe; wie ich vernehme, gakž naſlýchám; dem Vernehmen nach, gak ſe ſlyſſj. e) ſich vernehmen laſſen, dáti ſe ſlyſſeti. f) zu vernehmen geben, na ſrozumněnau dáti. g) wyſlechnauti, wyſlýchati; Jemanden über etwas, někoho ſtrany něčeho. h) porozuměti, pochopiti, chápati. i) ſich mit Jemanden, ſrozuměti ſe s někým.



Strany zdroje: II/391

Vorgehen, v. n. napřed gjti, anteire; fig. einem vorgehen, předcházeti, předgjti někoho; vorgehend, předeſſlý. b) předgjti; einen, někoho. 2) zdáti ſe, mjhati ſe, čjti, praesagire. 3) přebeywati; das Futter gehet vor, podſſjwka přebeywá; das Dach geht eine Elle vor der Mauer vor, ſtřecha na loket odezdi přebeywá. 4) k auwodu gjti, introduci. 5) djti ſe, zběhnauti ſe; was geht hier vor? co ſe tu děge? es geht etwas vor, něco ſe kuge; zwiſchen denen ging etwas vor, mezy nimi ſe něco ſſuſtlo.



Strany zdroje: II/437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.



Strany zdroje: II/441

Wittern, v. n. hřjmati, hřmjti, tonare. 2) v. a. wětřiti, nawětřiti; der Hund den Haſen, pes zagjce. b) fig. čenichati, čjti, cýtiti, wětřiti; den Wein, wjno. 3) v. rec. ſich wittern laſſen, dáti ſe cýtiti; die Mäuſe, myſſi. c) ſluniti ſe, ſloniti ſe, na weyſlunj býti; die Bienen wittern ſich, wčely ſe ſlonj.



Strany zdroje: I/172

Empfinden, v. a. čjti, cýtiti, vcýtiti, pocýtiti, pocyťowati; pokuſyti; sl. obadati, ſentire. 2) übel, hoch empfinden, za zlé wzýti.



Strany zdroje: I/216

Fühlen, v. a. makati, hmatati, ſahati na něco, ohledati, ohledowati, dotykati ſe něčeho, contrectare. 2) čjti, cýtiti, vcýtiti, ſentire. Das Fühlen, makánj, dotýkánj, ohledowánj. Die Fühlung, cytěnj, cyt, ſ. Gefühl.