Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 119 skupin hesel.

Strany zdroje: I/251

Grämling, m. newrlec, mrzutý člowěk.



Strany zdroje: I/252

Gräßlich, adj. hrozný, ohawný, ohyzdný, oſſkliwý; ein gräßlicher Menſch, ohawný člowěk. adv. —ně, —wě.



Strany zdroje: I/254

Grillenfänger, m. trampotář, wrtohlawý, newhodný člowěk; die —inn, trampotářka, wrtohlawá.



Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.



Strany zdroje: I/262

Häkelig, häklig, adj. háčkowitý. 2) fig. ein häkliger Menſch, waſſniwý člowěk; in Speiſen, wybjrawý, wybjráček. 3) häkliche Sache, nedotkliwá wěc.



Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.



Strany zdroje: I/288

Hitze, f. horko, horkoſt, calor; der Sonne, wedro, parno, æſtus; des Waſſers, wřeloſt, feruor; im Leibe, pálčiwoſt; des Ofens, weyhřew, weyhřewnoſt; in der Hitze trinken, z horka pjti; man möchte vor Hitze vergehen, horkem, parnem ſe může člowěk zalknauti. 2) fig. horliwoſt, prudkoſt, wraucnoſt, roznjcenj, ohniwoſt, feruor. 3) zloſt, hněw, prchliwoſt, in die Hitze gerathen, rozpáliti ſe hněwem, rozzlobiti ſe; in die Hitze bringen, k hněwu popuditi.



Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.



Strany zdroje: I/324

Klug, adj. klüger, klügſte, rozſſaffný, opatrný, prudens. 2) maudrý, ſapiens; durch Schaden klug werden, ſſkodau zmudřeti; pozdě bycha honiti; man kann nicht daraus klug werden, nelze tomu porozuměti. 3) Ein kluger Kopf, opatrný člowěk; ein kluger Streich, chytrý kus. adv. rozſſafně, opatrně, maudře.



Strany zdroje: I/334

Krakeelen, v. n. cawykowati, haſſteřiti ſe. Der Krakeeler, wadiwý člowěk, wadil.



Strany zdroje: I/334

Krank, kränker, kränkſte, adj. bolawý, malus, male ſe habens; ein kranker Fuß, bolawá noha; der kranke Füſſe hat, bolnohý. 2) nemocný, nedužiwý, chorý, ægrotus, æger; krank ſeyn, ſtonati; er iſt tödtlich krank, ſtůně na ſmrt; krank von etwas werden, odležeti, něčeho odſtonati; krank werden, znemocněti, roznemocy ſe, roztonati ſe, znedužiwěti. Man möchte ſich krank lachen, ſmjchy by člowěk pukl.



Strany zdroje: I/45

Anſchlag, m. Anſchlagen, n. Anſchlagung, f. bitj, tlučenj, vdeřenj, vhozenj, zatlučenj. 2) přibitj; prohláſſenj, wyhláſſenj. 3) počjtánj, ſečtenj, wypočtenj, computatio; ceněnj, proceněnj. 4) důmyſl, nález, obmyſl, přemýſſlenj, rada, vkládánj, vloženj, vſmyſſlenj, conſilium; einen Anſchlag machen, nález wymyſliti; — faſſen, domyſliti ſe, obmýſſleti, přemýſſleti, vkládati, vložiti, vraditi ſe, vſmyſliti ſobě; ein Mann voller Anſchläge, důmyſlný, obmyſlný člowěk. 5) prohláſſenj, prowolánj, proſcriptio.



Strany zdroje: II/2

Laie, m. leyk, ſwětſký člowěk.



Strany zdroje: II/4

Lang, adj. dlauhý, longus; comp. länger, delſſj, der längſte, neydelſſj; einer Ellen lang, lokte zdýlj; ein langer Menſch, wyſoký, oſobný člowěk; ein langer Kerl, dlauhoš, ſlombidlo, ſahan, kolohnát; fig. eine lange Brühe, židká gjcha; langes und breites daher ſchwatzen, mnoho toho napleſkati; vor langen Jahren, před mnoha lety; die Tage werden länger, dne přibýwá; der Wein wird lang, wjno wláčkowatj. adv. dlauho, dáwno, comp. dýl, déle; eine Zeit lang, něgakau chwjli; er fiel der Länge lang darnieder, praſſtil ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce; Tage lang, celé dni.



Strany zdroje: II/5

Langweilig, adj. dluhochwilný. 2) mrzutý, omrzelý; ein langweiliger Menſch, omrzelý člowěk.



Strany zdroje: II/14

Leibeigener, m. otrok, chlap, ol. člowěk, mancipium; die Leibeigene, otrokyně, chlapkyně.



Strany zdroje: II/17

Lenken, v. a. obraceti, obrátiti; řjditi, zprawowati; ſich lenken laſſen, dáti ſebau wládnauti; das Schiff lenken, reydowati; fig. der Menſch denkts, Gott lenkts, člowěk mjnj, Bůh měnj; ſich rechter Hand lenken, vhnauti ſe w prawo.



Strany zdroje: II/25

Lotterbube, m. padauch, zloſyn, lotr, přewrhlec, lotras, zlotřilý člowěk.



Strany zdroje: II/25

Luder, n. mrcha, mrſſina. 2) fig. mrcha člowěk.



Strany zdroje: II/27

Luſtig, adj. weſel, weſelý, laetus; adv. —le; ſich luſtig machen, weſelu býti, obweſelowati ſe; Jemanden —, rozweſeliti někoho; ſich über jemand —, poſměch ſobě z někoho ſtrogiti; ein luſtiger Kopf, weſelý člowěk, weſelka.



Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.



Strany zdroje: II/34

Maße, f. mjra, způſob; ein über die Maße guter Menſch, člowěk z mjry dobrý; gewiſſer Maßen, giſtým způſobem; bekannter Maßen, gak zňámo známo .



Strany zdroje: II/41

Menſch, m. člowěk, homo; die Menſchen, lidé; dim. člowjček; Menſchwerden, wtěliti ſe, incarnari; es iſt kein Menſch zu Hauſe, žiwá duſſe nenj doma, ani křjſtka (ſſkřjtka) nenj doma.



Strany zdroje: II/47

Mitleidig, adj. autrpnj; — machen, k autrnoſti autrpnoſti pohnauti. 2) autrpliwý; ein mitleidiger Menſch, autrpliwý člowěk.



Strany zdroje: II/56

Mutterkind, n. djtě; člowěk, duſſe.



Strany zdroje: II/56

Muttermenſch, m. žiwá duſſe, člowěk; es war kein Muttermenſch zu Hause, nebylo ani křjſtka doma; hat wohl ein Muttermenſch jemahls dergleichen gehört? ſlyſſelli kdo gakžiw co podobného?



Strany zdroje: II/61

Nachſtehen, v. irr. n. náſledowati. 2) po někom býti, gjti; der Menſch ſteht den Thieren an Stärke nach, člowěk geſt o mnoho ſlabſſj než zwjřata.



Strany zdroje: II/63

Nacket, nackt, adj. nahý, nudus; ein nackter, Menſch nackter Menſch , nahý člowěk, naháč; ſich nackt ausziehen, do naha ſe ſwljcy. 2) holý; ein nackter Vogel, Hund, Kopf; holý pták, pes, hlawa; ein nackter Fleck, holizna.



Strany zdroje: II/71

Niederträchtig, adj. opowržený, přewrhlý, mrcha člowěk!



Strany zdroje: I/54

Arm, adj. chudý, chudobný, nuzný, inops, pauper; ärmer, chudſſj; ärmſte, neychudſſj; arm werden, ochudnauti, zchudnauti, einen arm machen, někoho ochuditi, zchuditi, na chudobu přiwéſti. 2) bjd ý, pſotný, nebohý, neſſťaſtný, vbohý, miſer; der arme Mann, vbohý, nebohý, nebohý člowěk, nebožátko, chudák, chudáček, chuďátko, chudina, chudinka; armer Sünder, zločinec, na ſmrt odſauzený; vbohý hřjſſnjk, peccator; adv. bjdně, chudě, chudobně, nuzně, pſotně.



Strany zdroje: II/75

O, interj. ó! o Freund! ó přjteli! o wehe! ó běda! naſtogte! o Himmel! ó Bože! o der Schande! ó hanba! o mich armen! ó gá bjdný člowěk.



Strany zdroje: II/82

Ordentlich, adj. řádný, pořádný, zpráwný; etwas ordentlich erzählen, něco pořádně powjdati, ein ordentlicher Mann, řádný, pořádný, zpráwný člowěk; der nichts von der Stelle läßt, vklidný. 2) náležitý, přjležitý, přjſluſſný, řádný; ordentliche Obrigkeit, přjležitá, řádná wrchnoſt. 3) oprawdowý, ſkutečný; ordentlicher Aufruhr, prawé, ſkutečné takměř zbauřenj; er hat uns ordentliche Grobheiten geſagt, on nám takměř ſkutečné nezdwořiloſti prawil. 4) obyčegný; in ordentlichen Fällen, w obyčegných přjpadnoſtech. adv. řádně, pořádně; ordentlich den dritten Tag, pokaždé třetj den, er wird ordentlich jung, takměř mládne.



Strany zdroje: II/107

Raffinieren, v. a. přečiſſťowati, čiſtiti. 2) v. n. hlaubati; ein raffinirter Menſch, feryna, zchytralec, wyfikaný člowěk.



Strany zdroje: I/60

Aufgeweckt, adj. probuzený. 2) čerſtwý, čilý, ochotný, weſelomyſlný; ein aufgeweckter Kopf, důmyſlná hlawička, důwtipný člowěk, weſelka.



Strany zdroje: II/120

Reiſen, v. n. geti, gjti; zu Pferde, na koni; zu Fuß, pěſſky; zu Lande, zu Waſſer, po ſuchu, po wodě; in die Fremde reiſen, do cyzyny gjti, geti, nach Wien, do Wjdně; über Paris, přes Pařjž. 2) ein junger Menſch muß reiſen, mladý člowěk muſý pracowti přes ſwět, ceſtu konati; ein gereiſter Mann, zgezdilec, zgezdilý, proſſlý člowěk.



Strany zdroje: II/128

Roh, adj. drſnatý. 2) fig. newzdělaný, newypracowaný; Seide, hedbáwj. 3) ſyrowý; Fleiſch, Fiſche, Ey, maſo, ryby, wegce; das Fleiſch iſt noch ganz roh, maſo geſt geſſtě ſyrowé, nedowařené nebo nedopečené. 4) Rohe Leinwand, režné plátno. 5) Sich roh liegen, proležeti ſe. 6) Rohes Buch, newázaná knjha. 7) hrubý; ein roher Menſch, hrubý, ſyrowý člowěk, hrubeš.



Strany zdroje: II/131

Rothbärtig, adj. zrzawobradý, člowěk s zrzawau bradau.



Strany zdroje: I/64

Aufräumen, v. a. ſpořádati, vkliditi, vkljzeti. 2) odkliditi, odſtraniti, ſkliditi, vproſtraniti, wyprázdniti, zahladiti, zpuſtiti; aufgeräumt, rozweſelený, weſelý, hilaris; einen aufgeräumt machen, někoho rozweſeliti, exhilarare; ein aufgeräumter Kopf, weſelka, weſelý člowěk.



Strany zdroje: II/145

Sauertopf, m. člowěk zakrnělý, ſſkaredá ſtředa, homo tetricus.



Strany zdroje: II/146

Sauigel, m. gežek. 2) fig. ſwiňák, praſe člowěk.



Strany zdroje: II/146

Sauleder, n. ſwiňſká kůže, ſwinina. 2) fig. ſwiňák, neřád, mrcha člowěk, necuda.



Strany zdroje: II/151

Schamlos, adj. neſtaudný, necudný, neſtydatý, impudicus; ein ſchamloſer Menſch, necuda, neſtyda, oſtuda, člowěk protřeleho protřelého čela, perfrictae frontis homo.



Strany zdroje: I/65

Aufſchieſſen, 1. v. a. rozſtřeliti, rozſtřjleti. 2. v. neut. wyhnati, wypuknauti, wyſtřeliti, t. g. čerſtwě wzhůru wyrůſti; ein aufgeſchoſſener junger Baum, wýpuk, wýroſtek, wýſtřelek; ein aufgeſchoſſener junger Menſch, wýroſtek, wýſtřelek, wyſſwihlý, mladý člowěk.



Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.



Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?



Strany zdroje: II/194, II/195

Schwärmer, m. buřič, heyřič, zheyralec, 195 zheyralý člowěk, die —inn, heyřička, zheyralice, potlaučka, tkymač. 2) třeſſtěnec, ſſjlenec.



Strany zdroje: II/197

Schwein, n. ſwině, praſe, sus, porcus; ein geſchnittenes Schwein, (männl.) wepř, majalis; (weibl.) miſſka, řezanice, nunwice; ein geſelchtes, ganzes Schwein, bůch; dim . boſſek; das in die Heerde getrieben wird, chodiwá ſwině; das nicht gerne bey der Heerde bleibt, karabáčnice; das nicht gar zu viel Fette hat, pařenice. 2) a) ein Maſtſchwein, krmnice, ſádelnice, fig. kaňha, kaňka, macula. b) praſe, neřád člowěk; dim. das Schweinchen, praſátko, ſwiňka.



Strany zdroje: II/197

Schweinhund, m. pes k ſwinjm. 2) fig. ſwiňák, praſe, neřád člowěk.



Strany zdroje: II/208

Seltſam, adj. neobyčegný, diwný, podiwný; ſeltſamer Menſch, podiwný člowěk.



Strany zdroje: I/71

Ausbrauſen, v. n. přeſtati ſe bauřiti; das Bier hat ausgebrauſet, piwo wykyſalo; der Wind hat ausgebrauſet, wjtr vtichl; der Menſch hat ausgebrauſet, člowěk dobauřil, wytřeſſtil ſe.



Strany zdroje: II/215

Sitte, f. mraw, ol. nraw, obyčeg, způſob, zwyk, mos, consvetudo; die Sitte eines Landes, obyčeg země; es iſt nicht Sitte, nenj způſob, obyčeg. 2) Die Sitten, pl. mrawy, mrawowé, mores; ein Menſch von guten Sitten; člowěk dobromrawný, dobrých powah, mrawů; von böſen, nemrawa; von bäuriſchen Sitten, člowěk neohrabaný, newypitwaný, nevčeſaný, newycepowaný.



Strany zdroje: II/219

Sonderbar, adj. podiwný, diwný; ein ſonderbarer Menſch, diwný člowěk.



Strany zdroje: II/265

Subject, n. podmět, podwrh, podwrženj, subjectum. 2) mládenec kupecký. 3) Ein gutes Subject, ſſikowný člowěk.



Strany zdroje: II/271

Täufling, m. křtěnec, křtěný, pokřtěný člowěk, neopthyta neophyta .



Strany zdroje: I/76, I/77

Ausmärgeln, v. a. zhubeniti, wymořiti; 77 ein ausgemergelter Menſch, wyzáblý, wychtrlý člowěk.



Strany zdroje: II/291

Trotzig, adj. wzdorný; ein trotziger Menſch, zpurný člowěk; ein trotziges Kind, trucowité djtě; eine trotzige Antwort, wzdorná odpowěd. 2) zamračený, zamračilý; trotzig ausſehen, mračiti ſe; adv. —ně, le.



Strany zdroje: II/292

Tüchtig, adj. hodný, egregius; ein tüchtiger Menſch, Meſſer, hodný člowěk, nůž; ein tüchtiges Stück Brod, hodný kus, hunt chleba; tüchtig durchprügeln, eſſen, trinken, hodně wypráſkati, gjſti, pjti. 2) způſobný, způſobilý, idoneus; er iſt tüchtig dazu, hodj ſe k tomu, geſt k tomu způſobný; adv. —ně.



Strany zdroje: II/294

Uibelthäter, m. zloſyn, zločinný člowěk, zloduch, zločinec, malefactor; die —inn, zloſynka, zločinka, zlodruhyně.



Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.



Strany zdroje: II/314

Unanſehnlich, adj. nezhledný, nepatrný; ein Menſch, nepatrný, nezhledný, neoſobný člowěk; die —keit, nepatrnoſt, nezhlednoſt, neoſobnoſt.



Strany zdroje: II/318

Unfläther, m. praſe člowěk, neřád, ſwiňák. foem. ſwině.



Strany zdroje: II/319

Ungeheuer, adj. neſkřjſſený, náramný, hrozný, vkrutný; ein ungeheuerer Menſch, eſſkřjſſený neſkřjſſený , náramný. 2) potworný, zpotwořilý člowěk.



Strany zdroje: II/321

Unglücklich, adj. neſſťaſtný; ein —cher Menſch, neſſťaſtnjk, neſſťaſtný člowěk; unglückli her Weiſe; zum Unglücke, na neſſtěſtj; adv. —ně.



Strany zdroje: II/322

Unleidlich, adj. neſneſytedlný; ein unleidlicher Menſch, člowěk neſneſytedlný, který enj k ſtrpěnj, k ſneſſenj; —che Kälte, neſneſytedlná zyma; die —keit, noſt.



Strany zdroje: II/323

Unnütz, adj. nanicowatý, daremný; das iſt unnütz, to nenj na nic; ein unnützer Menſch, daremnjk, nanicowatý, k ničemuž člowěk. 2) Sich unnütz machen, nadjrati ſe.



Strany zdroje: II/332

Unüberlegt, adj. nepředložený; handeln, nepředloženě gednati; ein unüberlegter Menſch, nerozwážliwý člowěk.



Strany zdroje: II/342

Verdrießlich, adj. mrzutý; —che Miene, pohled; machen, zamrzeti, rozmrzeti; werden, zamrzeti ſe; eine Weile, pomrzeti ſe; ein verdrießlicher Handel, mrzutá wěc. 2) protimyſlný; ein Thor iſt ein verdrießlicher Menſch, poſſetilec geſt protiwný člowěk.



Strany zdroje: II/344

Verfangen, v. irr. ſich, zapleſti ſe, zamáſti ſe, zamodrchati ſe; in Streit verfangene Güter, w rozepři pozůſtawagjcý ſtatky. b) zachytiti ſe; der Wind in dem Mantel, wjtr w pláſſti. c) zadychtiti ſe, zadychceti ſe; der Menſch, der Hund, člowěk, pes. d) ſchwátiti ſe; das Pferd, kůň. e) zatjti ſe; die Hunde, pſy. f) das Erz, ruda. 2) v. n. chytati ſe, chytiti ſe; es Verfängt nicht mehr bey ihm, nic ſe ho wjce nechytá.



Strany zdroje: II/351

Verkehren, v. a. kupčiti, obchod prowozowati, mercari. b) obecenſtwj, obchod mjti, obcowati. c) obrátiti; die Freude in Traurigkeit, radoſt w zármutek. d) přewraceti; die Augen, oči; das Buch, knihu; Worte, ſlowa; das Recht, práwo; ein verkehrter Menſch, přewracený přewrácený člowěk, přewrhlý, powrhlec; e) verkehrt, na opak; das Buch verkehrt nehmen, knihu wzýti na opak. f) na ruby; Strümpfe verkehrt anziehen, punčochy na ruby obauti; alles verkehrt machen, angreifen, wſſe na opak, na ruby dělati, popadnauti.



Strany zdroje: II/357

Vernünftig, adj. rozumný; der Menſch iſt ein vernünftiges Thier, člowěk geſt rozumný žiwočich.



Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.



Strany zdroje: II/375

Verwildern, v. n. diwočeti, zdiwočeti. b) ein zahmes Thier, zdiwočeti, zwlčeti, pitomé zwjře; ein Junger Menſch, mladý člowěk. c) zpuſtnauti, zapuſtěti; ein Acker, Zimmer, pole, pokog . d) zplaněti; ein Baum , Strom, verwildert, zdiwočelý, zwlčený, zpluſtlý zpuſtlý , zapuſtlý, zapuſſtěný, zplanělý. 2) v. a. zdiwočiti, zwlčiti, zpuſtiti, zapuſtiti.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/396

Vorſehen, v. a. předwiděti, předezřjti; einen Fall, přjpadnoſt, přjhodu. 2) v. n. prozřjti, prohljdati; einer Sache, k něčemu. b) v. rec. ſich, hleděti ſe, warowati ſe, chrániti ſe, na pozoru ſe mjti; Vorgeſehen! wary! warte! ſieh dich vor, hleď ſe, ſſetř ſe; man kann ſich hierin nicht genug vorſehen, člowěk ſe w tom nemůže doſt vwarowati.



Strany zdroje: I/87

Balger, m. rwáč, práč, zpurný člowěk.



Strany zdroje: II/409

Was, pron. co; sl. čo, quid; was gibt es? co ge? es ſey was es wolle, buď co buď; er läuft was er kann, běžj, co může. 2) was für, gaký; was für Geld iſt das? gaké gſau to penjze? was für ein Menſch! gaký člowěk! was für eine Thorheit! gaká poſſetiloſt! 3) oč; was biſt du nun glücklicher geworden? oč gſy nynj ſſťaſtněgſſj včiněn? 4) něco; wollt ihr was (etwas)? chceteli něco? 5) So was, coſy; ich merke ſo was, znamenám coſy.



Strany zdroje: I/89

Barbar, m. barbar, člowěk vkrutný, tupý.



Strany zdroje: II/423

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/425

Weltmann, m. ſwěták. 2) člowěk dle ſwěta, dwořan, ſwěťan.



Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.



Strany zdroje: II/430

Wetterwendiſch, adj. wletořjčný ? Bach, potok. 2) Wetterläunich Wetterläuniſch , mlizywý; Menſch, člowěk. 3) kam wjtr tam pláſſť, fifidlo, inconstans.



Strany zdroje: II/431

Widerlich, adj. odporný; Arzeney, lékařſtwj. 2) oſſkliwý, odporný; Menſch, člowěk.



Strany zdroje: II/432

Widerſinnig, adj. odporowačný; Menſch, člowěk. 2) protiſmyſlný, etwas widerſinnig verſtehen, něčemu protiſmyſlně rozuměti. 3) bezſmyſlný, poſſetilý, zſſjlený; Betragen, chowánj. 4) neobyčegný; ſich widerſinnig kleiden, neobyčegně ſe ſſatiti. 5) nepřirozený; ein widerſinniges Gehörn, nepřirozené parohy.



Strany zdroje: II/432

Widerwärtig, adj. protiwný, odporný; Wind, wjtr. 2) odporowačný, odmlauwačný. 3) protimyſlný, protiwný; Menſch, člowěk.



Strany zdroje: II/433

Widrig, adj. protiwný, odporný; von Wind, wjtr; Glück, ſſtěſtj. 2) protimyſlný; Menſch, člowěk. 3) Widrigen Falls, pakli ne, geſtliže ne, ginák, secus. 4) Widrig ſüß, podporně odporně ſladký.



Strany zdroje: II/435

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.



Strany zdroje: I/90

Bauen, v. a. ſtawěti, ædificare; in die Luft bauen, zlaté hory ſtawěti. 2) dělati, wzdělati, wzděláwati. Neſter bauen, hnjzda dělati, hnjzditi ſe. Das Feld bauen, pole wzdělati, wzděláwati, colere agrum. 3) ſýti, ſázeti; in dieſem Lande baut man vielen Weitzen und Hopfen, w té zemi mnoho pſſenice ſe ſege, a chmele ſázý. 4) dobýwati; auf Metalle bauen, kowů dobýwati. 5) na někoho ſe ſpolehati, bezpečiti; ich baue ganz auf ihn, z cela ſe na něho ſpolehám; ich hätte Häuſer auf ihn gebaut, wſſecko bych mu byl ſwěřil; der Menſch iſt ſchön gebaut, ten člowěk ge kraſné kráſné oſtawy; dieſes Jahr haben wir wenig Getreid gebaut, letos gſme málo naklidili.



Strany zdroje: II/449

Wüſt, m. adj. puſtý; ein Haus, dům; ein Acker liegt wüſt, pole ležj ladem; wüſt wer en, puſtnauti, zpuſtnauti; machen, zpuſtiti, w puſtinu obrátiti. 2) fig. ein wüſter Menſch, zpuſtlý člowěk. 3) das wüſte Gerinne, galowá ſtoka.



Strany zdroje: II/457

Zerreißen, v. a. roztrhati, roztrhnauti; einen Brief, pſanj. b) přetrhnauti; einen Strick, prowaz; einen Landtag, ſněm. c) zdřjpati; Kleider, ſſaty. d) rozſápati; der Wolf ein Schaf, wlk owcy. e) prochoditi, proſſlapati; Schuhe, ſtřewjce. f) fig. man könnte ſich zerreißen, mohlby ſe člowěk potrhati. 2) v. n. ztrhati ſe, vtrhnauti ſe, přetrhnauti ſe.



Strany zdroje: I/10

Abreißen, v. a. odtrhnauti , otrhati, potrhati, roztrhati, ſtrhati, vtrhnauti; a) ein abgeriſſener Rock, Menſch, otrhaný kabát, člowěk; b) wyreyſowati, čárkami wyobrazyti. 2) v. n. a) der Strick riß ab, prowaz ſe přetrhl, vtrhl; b) die Kleider ſind abgeriſſen, ſſaty ſe potrhaly, ſtrhaly.



Strany zdroje: I/92

Bedeuten, 1. v. a. oznámiti, ſkázati, znamenati; ich ſuchte ihn zu bedeuten, oznámiti, wědomoſt dáti; zugleich bedeuten, přitom doložiti. 2. v. n. wyznamenáwati; was bedeutet das, co to má býti; es hat nichts zu bedeuten, nic to nedělá; mein Amt hat nicht viel zu bedeuten, ma ſlužba mnoho neznamená, ne wynáſſj newynáſſj ; ein Mann der viel zu bedeuten hat, wážený, znamenitý člowěk, který mnoho řjcy může, který mnoho znamená.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/475

Zuſammenhalten, v. a. dohromady držeti, ol. za geden člowěk býti. 2) Mit einem, ſpolu, dohromady. 3) gedno k druhému přirownáwati, gedno s druhým rownati.



Strany zdroje: II/478

Zuverläſſig, adj. giſtotný; ein zuverläſſiger Mann, důkladný člowěk.



Strany zdroje: I/11

Abſchaum, m. co ſe sſſumuge, sſſumowaný neřád. 2) powrhel. Er iſt der Abſchaum des menſchlichen Geſchlechts, eſt powrhel, ohawa lidſkeho lidſkého pokolenj, vulgo mrcha člowěk, nauci homo.



Strany zdroje: I/113

Bidermann, m. poctiwý, počeſtný, ſſlechetný člowěk.



Strany zdroje: I/119

Blut, n. krew, sanguis; geronnenes, sſedlá krew, cruor; mit Blut beſudeln, zkrwáceti, cruentare. 2) fig. krewnoſt, ſ. Blutsfreundſchaft. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot; ein junges Blut, mladý člowěk; das arme Blut, vbožátko, vbohý člowěk. 4) in einigen Zuſammenſetzungen, welmi; blutjung, mladičký; blutwenig, adv. welmi málo, malaučko.



Strany zdroje: I/119

luthund, m. ljtý, zůřiwý člowěk, ljtec, vkrutnjk.



Strany zdroje: I/135

Charlatan, m. ( čti Scharlatan,) dryáčnjk. 2) honoſný, chlubný člowěk.



Strany zdroje: I/138

Dankvergeſſen, adj. newděčný člowěk, nepamětliwý na dobrodinj.



Strany zdroje: I/147

Duckmäuſer, m. potměſſilý, potutedlný člowěk.



Strany zdroje: I/147

Dummkopf, m. hlupák, hlupec, hlaupý, ſproſtý člowěk, ſproſták, hňup, dub, tupec, ťulpa, blba, blb, traup.



Strany zdroje: I/150

Durchtreiben, v. a. prohnati, weſkrz hnáti; über einen Fluß, přehnati. 2) fig. proweſti. Ein durchtriebener Menſch, prohnaný, wyfikaný, zchytralý člowěk, dobra dobrá kopa, feryna. Die Durchtriebenheit, zchytraloſt, leſt.



Strany zdroje: I/156

Ein, als Zahlwort, einer, eine, eines, der eine, die eine, das eine, geden, gedna, gedno, vnus, a, um. 2) als Artikel drucken es die Böhmen nicht aus: Ist das ein Thaler? — Ja, es iſt einer, geli to tolar? — ano, ge. Saheſt du nicht einen Vo el? — Ja, ich ſahe einen, newiděllis ptáka? — ano, widěl gſem. Ein ſchönes Haus, pěkný dům; ein ſolcher Menſch, takowý člowěk. 3) als Fürwort, kdo, někdo. Es möchte einer (jemand) ſagen, řeklby někdo. 4) als Partikel vor den Zeitwörtern: hinein, w, na, za: einſchlagen, wrazyti; einſchenken, naljti; einſchließen, zawřjti.



Strany zdroje: I/157

Einbilden, v. rec. ſich, ſobě myſliti, pomyſliti, w myſli předſtawiti, wyobrazowati, imaginari. 2) domnjwati ſe, opinari. Das hat ſich niemand eingebildet, žádnému ſe nezdálo. 3) myſliti, ſmeyſſleti o ſobě; er bildet ſich viel ein, mnoho o ſobě myſlj. Ein eingebildeter (einbildiſcher, einbilderiſcher) Menſch, pyſſný člowěk.



Strany zdroje: I/169

Einzeln, adj. & adv. geden, po gednom, každý zwláſſť, geden po druhým. Singulus. 2) fig. ſamotný, po různu, o ſamotě. Es fallen nur einzelne Tropfen, gen pokrápá, po kapkách prſſj. 3) gednoduchý. 4) Ein einzelner Menſch, geden člowěk ſám, ſamotný, t. g. neženatý. Einzelnes Geld, drobné penjze.



Strany zdroje: I/170

Eiſenfreſſer, m. hrdý, honoſný člowěk, ( sl. chwaſtač), chlubné pljce, hrdopyſſka.



Strany zdroje: I/189

Erwachſen, v. n. wzrůſti, wyrůſti, wyroſtati; 2) fig. zrůſt bráti, rozmnožiti ſe, rozmocy, rozmáhati ſe. 3) daraus, pogjti, pocházeti. Ein erwachſener Menſch, wyroſtlý, zroſtlý, doſpělý člowěk.



Strany zdroje: I/204

Flatterer, m. Flattergeiſt, fučjk, fučidlo, fifidlo, wrtkawý, neſtálý člowěk.



Strany zdroje: I/214

Fröſtler, Fröſtling, m. zymomřiwý člowěk.



Strany zdroje: I/215

Fuchs, m. pl. Füchſe, liſſka, vulpes, das Männchen, liſſák. Dim. das Füchschen, Füchslein, liſſtička, vulpecula; ein junger Fuchs, ljſſčj liſſčj ſſtěně, ljſſtě, ol. liſſenec. 2) Das Rauchwerk, liſſčj kůže, liſſka. 3) von Pferden, ryzka, ryſſawý kůň. 4) zerzawý člowěk, ryſſán, zerzaun. 5) Füchſe haben, žlutých (peněz) mjti. 6) fig. chytrák; ein ſchlauer Fuchs, chytrá liſſka, ſtarý ſſibal, liſſkau podſſitý.



Strany zdroje: I/224

Gaſt, m. pl. Gäſte, hoſt, hoſpes, hodownjk, conviva; Gäſte bitten, hoſti zwáti; oft Gäſte haben, čaſto býwati na hoſtech. 2) přjchozý, advena. 3) Ein ſchlauer Gaſt, zchytralec, chytrák; ein luſtiger Gaſt, weſelka, weſelý člowěk.



Strany zdroje: I/28, I/29

Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.



Strany zdroje: I/233

Gemächlich, adj. wolný, pohodlný; ein gemächlicher Menſch, člowěk pohodlný, adv. wolně, zticha, pomalu.



Strany zdroje: I/237

Geringe, adj. malý, maličký; der Geringſte, neymenſſj; geringer werden, menſſiti ſe, tratiti ſe, zmenſſeti. 2) lehký; um ein Loth zu geringe, o lot lehčj. 3) ſkrowný; geringes Vermögen, ſkrowné gměnj. 4) chatrný, ſproſtný, ſſpatný; von geringem Herkommen, chatrného rodu; ein geringer Menſch, nepatrný člowěk. 6) 5) im geringſten nicht, nikoliwěk; er bildet ſich nichts geringes ein, nemálo o ſobě myſlj; ohne im Gringſten an ihn zu denken, ani na něho nepomyſljc; nicht das Geringſte, ani chljpě, ani za mák, ani coby do oka padlo; geringe ſchätzen, málo ſobě wážiti.



Strany zdroje: I/238

Geſchick, n. způſobnoſt, způſob, ſluſſnoſt; es hat kein Geſchick, nenj způſob, nenj wěc ſluſſná; ein Menſch, der weder Geſchick, noch Gelenk hat, člowěk nezpůſobný, nemotorný, nemotora. 2) oſud, fatum; ein Geſchick Gottes, božj dopuſſtěnj.



Strany zdroje: I/241

Geſtaltet, geſtalt, part. bey ſo geſtalten Dingen, při takowých wěcech; ein wohlgeſtalter Menſch, člowěk ſličný, oſobný, sl. dřičný.



Strany zdroje: I/243

Gewaltig, adj. mocný, ſylný. 2) hrozný, náramný; ein gewaltiger Menſch, náramně weliký člowěk.