Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 67 skupin hesel.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/42

Anmuth, f. přjgemnoſt, vtěſſenj, vtěſſenoſt, amœnitas; des Geruchs, wůně, pochotnoſt; der Muſik, der Sprache, hudby, řeči lahodnoſt, ljbeznoſt, ſuauitas.



Strany zdroje: I/333

Kraftlos, adj. bez ſýly, mor. bez wlády, ochablý, zemdlený; ich bin vom Gehen ganz kraftlos, od chůze gſem celý ochablý, mdlý; kraftloſe Rede, mdlá, ſlabá řeč; kraftlos werden, ochabnauti. 2) unkräftig, neplatný.



Strany zdroje: II/2

Laff, adj. wywětralý; ein laffer Wein, zwětralé wjno; laffe Reden, galowé, hlaupé řeči.



Strany zdroje: II/8

tieLan, . n Latein, n. latina, latinſká řeč.



Strany zdroje: II/22

Lob-, chwalný, pochwalný; das Lobgedicht, chwalná báſeň; die Lobrede, pochwalná, chwalná řeč, nov. chwálořeč 2) chwály; die Lobbegierde, žádoſt chwály; lobbegierig, chwály žádoſtiwý.



Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.



Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.



Strany zdroje: I/50

Antritt, m. 1) ſ. Antreten, n. 2) náſſlapek, přjſſlapek. 3) přjſtup, začátek, wkročenj. Antrittsrede, přjſtupná, počátečná řeč; Antrittsgeld, přjſtupné. 4) klus, mjmochod, ſſlap. 5) přededweřj, předſýnj, přjſtup, sl. přjtwor, atrium. 6) podnož, f. podnožj, n. podnožka, ſcabellum.



Strany zdroje: II/116

Rede, f. wluw mluw ; die Rede iſt ihm vergangen, ztratil mluw. 2) řeč; sermo; die gebundene Rede, wázaná řeč; eine Rede giebt die andere, řeč přigde k řeči; in die Rede fallen, do řeči ſkočiti. 3) rozpráwka; es geht die Rede, řečj ſe, powjdá ſe; Jemanden zur Rede ſetzen, ſtellen, někoho k zodpowjdánj předwolati, eine Rede ausſprengen, hlas o něčem puſtiti.



Strany zdroje: II/116

Reden, v. a. et n. mluwiti, rozpráwěti, fari; das Kind lernt reden, djtě ſe včj mluwiti; laut reden, na hlas mluwiti, howořiti; leiſe, ſſeptati, potichmo mluwiti; durch die Naſe, huhňati, ňuhňati; Rede mir nicht darein, newſkakug mi do řeči: ; böhmiſch reden, čeſky mluwiti; im Schlafe reden, ze ſpanj mluwiti; ehe ich als Vater rede, dřjwe nežli gako otec promluwjm; etwas aus dem Sinne reden, něco wymluwiti; vor dem Volke reden, řečňowati, perorare; ein redendes Bild, obraz k mluwenj; ein redender Blick, wzezřenj, oko k mluwenj; weitſchweifig reden, omlauwati; der viel redet, mnohomluwný; der nicht gut reden kann, mňukawý.



Strany zdroje: II/116

Redetheil, m. djl, čáſtka řeči.



Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.



Strany zdroje: II/139

Sage, f. řeč, sermo. 2) powěſt, rozpráwka; es geht die Sage, powjdá ſe, mluwj ſe.



Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.



Strany zdroje: II/159, II/160

Schichten, v. a. děliti, dividere; die Erbſchaft ſchichten, rozděliti dědictwj; eine Rede in drey Theile ſchichten, řeč na tři djly rozwrhnauti. 2) wrſtwiti, wrſtwowati, tabulare; Holz ſchichten, dřjwj ſklá 160 dati; Getreide ſchichten, obilj wrſtwiti, wrſtwowati.



Strany zdroje: II/164

Schimpfrede, f. hánka, hánliwá ſlowa, řeč.



Strany zdroje: II/174

Schlußrede, f. záwěrek řeči.



Strany zdroje: II/174

Schmachrede, f. řeč hánliwá.



Strany zdroje: II/178

Schmutzig, adj. ſſpinawý; — werden, ſſpinawěti, vſſpiniti ſe; — machen, poſſpiniti, vſſpiniti. 2) oplzlý, mrzký; ſchmutzige Reden, oplzlé řeči, adv. —wě; —zle, —zce.



Strany zdroje: II/181

Schnell, adj. bruſký, prudký, ſpěſſný, rapidus; ein ſchneller Tod, náhlá, kwapná ſmrt; ein ſchneller Bothe, rychlý poſel; ſchnell mit dem Munde ſeyn, překwapowati ſe w řeči, proſtořekým, kwapným w řeči býti; adv. ſpěſſně, kwapně, rychle, prudce.



Strany zdroje: II/187

Schriftſprache, f. pjſemnj řeč.



Strany zdroje: II/192

Schutzrede, f. omluwa, obrannj řeč.



Strany zdroje: II/205

Seicht, adj. njzký; ein ſeichter Hügel, njzký pahrbek. 2) mělký; ſeicht ackern, mělko worati; ſeichter Ort im Waſſer, mělčina, brevia. fig. Ein ſeichter Kopf, nedovk; ſeichte Rede, galowá řeč; adv. mělce, změlka.



Strany zdroje: I/71

Ausbringen, v. a. wyneſti, proneſti, wyprawiti; einen Flecken ausbringen, poſſkwrnu wyhladiti; 2) ein Gerücht ausbringen, powěſt, řeč rozhláſyti, wyneſti.



Strany zdroje: II/229

Sprache, f. řeč, lingua; die Rede, mluw, sermo; die Mundart, gazyk, nářečj, dialectus; die böhmiſche, deutſche, griechiſche, lateiniſche, ruſſiſche, polniſche, ſlowakiſche, wälſche, franzöſiſche Sprache, čeſſtina, němčina, řečtina, latina, ruſſtina, polſſtina, (polčina) ſlowačina, wlaſſtina, frančina; die Mutterſprache, die Landesſprache, mateřſſtina, wlaſtenina, kragenina; er hat eine ſchwere Sprache, má twrdý, neobratný gazyk, weyřečnoſt; haſt du die Sprache verlohren? ſtratils mluw? ohne Sprache da liegen, ležeti bez ſebe; heraus mit der Sprache! wen s tjm! mluw!



Strany zdroje: II/230

Sprachmeiſter, m. včitel gazyka, řeči. 2) poſměwáček, ſedmihláſek, pták.



Strany zdroje: II/230

Sprechart, f. způſob řeči.



Strany zdroje: II/230

Sprechen, v. n. irr. du ſprichſt, ich ſprach, ich ſpräche, habe geſprochen, mluwiti, loqui; das Kind lernt ſprechen, djtě ſe včj mluwiti. b) řjcy, (von vielen) prawiti; Er antwortete und ſprach, odpowěděw, řekl, prawil. c) rozpráwěti, řečiti, sermocinari; laut, (von mehreren) howořiti; öffentlich zum Volke, řečňowati; die Leute ſprechen, lidé rozpráwěgj, řečj; Sprich nur ein Wort, rcy toliko ſlowo; für Jemanden ſprechen, za někoho ſe přimlauwati; ich habe ein Wort mit ihnen zu ſprechen, mělbych s nimi ſlowjčko promlu iti; für J. gut, za někoho ſljbiti, ſtáti; etwas gut, za dobré wyhláſyti; ſich nicht ſprechen laſſen, nicht zu ſprechen ſeyn, někoho k ſobě, k mluwenj nepřipuſtiti; fig. er iſt heute nicht gut zu ſprechen, geſt dnes gakſy newrlý, newhodný. II. v. a. wyhláſyti; etwas gut, Jemanden heilig, rein, něco za dobré wyhláſyti, ſchwáliti, někoho za ſwatého, za čiſtého wyhláſyti; J. frey, někoho za newinného vznati; von einer Pflicht frey, od powinnoſti oſwoboditi; einen Lehrburſchen frey, za wyvčenau dáti, doſtati, za towaryſſe wyhláſyti; ein Urtheil, ſaud, nález wyneſti; den Segen, požehnánj řjkati; das Tiſchgebeth, das Vater unſer, k ſtolu, otče náš ſe modliti; der viel ſpricht, mnohomluwný, howora; der wenig, malomluwný, nemluwný, nemluwa.



Strany zdroje: II/238

Standrede, f. pohřbenj pohřebnj řeč v hrobu.



Strany zdroje: II/247

Stichelrede, f. auſſtipečná, důtkliwá, dogjmawá řeč.



Strany zdroje: II/284

Trauer-, ſmutečnj; der Trauerhut, ſmutečnj, ſmutečný klobauk. 2) žaloſtný; das Trauergedicht, žaloſtná báſeň; der Trauergeſang, žaloſtný zpěw. 3) truchliwý, ſmutný; der Trauerfall, truchliwá, ſmutná, žaloſtná přjhoda. 4) pohřebnj; das Trauermahl, pohřebnj oběd; die Trauerrede, pohřebnj řeč, kázanj.



Strany zdroje: II/284

Traurede, f. řeč při oddawkách.



Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/319

Ungebunden, adj. newázaný; Buch, Rede, knjha, řeč. 2) proſtopáſſný, newázaný; Leben, žiwobytj, adv. —ně; die —heit, noſt.



Strany zdroje: II/326

Unterbrechen, v. a. podlomiti; einen Zweig, ratoleſt. 2) přetrhnauti; interrumpere; ein Geſchäft, řjzenj. 3) ſkočiti, ſkákati; Jemanden in die Rede, do řeči někomu.



Strany zdroje: II/326

Unterbrechung, f. podlomenj; přetrženj, přjtrž, ſkočenj do řeči, interruptio.



Strany zdroje: I/82

Ausſprengen, v. a. wyrazyti, wyhoditi, wylomiti; ein Gerücht ausſprengen, řeč, rozpráwku hláſati, roztrauſyti, wynáſſeti.



Strany zdroje: II/349

Verhaßt, adj. protiwný; er iſt mir verhaßt, geſt mi protiwný; ſich verhaßt machen, w záſſtj v někoho vběhnauti, záſſtj řečj na ſebe vwaliti; machen, oſočiti, w nenáwiſt vweſti.



Strany zdroje: II/349

Verhauen, v. a. irr. vtjti, zvtjnati; die Daumen, palce. b) das Tuch, ſeknauti, naſeknauti, . c) zaſekati; den Weg, ceſtu. d) fig. ſich, zaflákati ſe; im Reden, w řeči ſe. e) ſich, přeſeknauti; přetjti. f) zflákati, rozflákati; das Fleiſch, maſo.



Strany zdroje: II/359

Verrathen, v. irr. a. prozraditi, wyzraditi; Heimlichkeiten, tagemſtwj; deine Sprache verräth dich, řeč twá tebe wyzrazuge; prodere. b) powědjti na někoho. 2) zraditi, prodere; ſein Vaterland, ſwau wlaſt.



Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.



Strany zdroje: II/370

Vertheidigungs-, obrannj, ohradnj; —rede, řeč; —ſtand, ſtaw.



Strany zdroje: II/375

Verwirren, v. a. zdrchati, zmuchlati, zamodrchati, zmáſti, zamotati, zmaťhati; den Zwirn, niti; verwirrtes Stroh, matená ſláma, změtanka, drchanina. 2) fig. zmáſti, pomáſti; einen Staat, die Sprache, zemſtwo, řeč; ſich in etwas, do něčeho, w něčem ſe zamáſti; Jemanden, někoho zmáſti, pomáſti; etwas vewirrt verwirrt thun, něco haťmať dělati; eine verworrene Geſchichte, pomatený přjběh, hyſtorye; verwirrt ausſehen, wſſecek zmatený, pomatený wyhljžeti; ein verworrener, verwirrter Kopf, pomatená, zwrcená hlawa.



Strany zdroje: II/423

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.



Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.



Strany zdroje: II/462

Zierlich, adj. ozdobný, vſſlechtilý, wýtečný; Rede, řeč.



Strany zdroje: I/2

Abbrechen, v. a. odlomiti, vlomiti, zlámati, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti; einen Zweig, ratoleſt vlomiti, eine Blume, einen Faden, kwjtek, nitku vtrhnauti; a) das Bier, chladiti, ochlazowati; b) die Glieder bey den Soldaten, dlauhé řady aneb ſſiky wojáků w kratſſj odděliti; c) an dem Lohne, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti na mzdě, ze mzdy; d) eine Rede abbrechen, řeč přetrhnauti; e) ein Gebäude, ſtawenj pobaurati, rozbaurati, zbořiti, diruere; ein Dach, die Zelte, ſ třechu, ſtany ſtrhnauti. 2) v. n. a) mit einem abbrechen, někoho ſe ſtrhnauti; b) das Meſſer iſt abgebrochen, nůž ſe zlámal, zlomil; c) brich davon ab, přestaň o tom.



Strany zdroje: I/110

Bewegen, v. a. heybati, pohybowati, hnauti, pohnauti něčjm, movere; ſich bewegen, ſehau ſebau hnauti; den Finger bewegen, prſtem hnauti. 2) zbauřiti, pozdwjhnauti, popuditi, concitare. 3) irreg. ich bewog, habe bewogen, pohnauti; jemanden mit ſeiner Rede, někoho ſwau řečj pohnauti; zum Zorne, popuditi.



Strany zdroje: I/125

Brechen, 1. v. a. du brichſt, er bricht, ich brach, habe gebrochen, lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlomiti, vlomiti, frangere; Erz, rudy lámati, rud dobýwati. Den Hals, krk zlomiti, ſrazyti; Flachs, Hanf brechen, třjti. 2) trhati, vtrhnauti, zbjrati, čeſati; Roſen, růže trhati; Obſt, owoce čeſati, carpere; 3) Ein Schloß von der Thüre, zámek odrazyti. 4) Die Bahn, ceſtu prorazyti, prodělati. 5) Die Zähne, von Pferden, zuby ſwrcy, ſwrhowati. 6) Einen Bogen Papier, arch papjru ſložiti, ſkládati. 7) Die Farben, ſmjſyti, promjchati barwy. 8) Den Willen, wůli ſkrotiti, přemocy. 9) ruſſiti; den Frieden, pokog zruſſiti; ſein Wort, ſlowa ſwého nedržeti; die Freundſchaft, přátelſtwj zruſſiti, přetrhnauti; mit jemanden brechen, ſtrhnauti ſe někoho, rozhoſtiti ſe, rozkmotřiti ſe. 10) gebrochene Worte, neſrozumitedlná ſlowa; er ſpricht gebrochen, zatrhuge w řeči.



Strany zdroje: I/125



Strany zdroje: I/140

Dehnen, v. a. táhnauti, roztáhnauti, extendere. 2) ſich dehnen, natáhnauti ſe, protáhnauti ſe, natahowati ſe, pandiculari; gedehnte Rede, rozwláčitá řeč; er dehnt die Wörter, rozwláčně mluwj. Das Dehnen, roztaženj, natahowánj, protahowánj.



Strany zdroje: I/141

Denkſpruch, m. památná propowjdka, řeč, ſymbolum.



Strany zdroje: I/146

Drohen, v. n. hrozyti, wyhrožowati, po rozyti, pohrůžky činiti, minari. 2) fig. das Haus drohet den Einfall, dům geſt na zbořenj, na ſpadnutj. Das Drohen, wyhrožowánj; die Drohung, pohrůžka, mina; Drohworte, pohrůžčiwá řeč, hrozba.



Strany zdroje: I/159

Einfließen, v. n. wtécy, wtekati, wplynauti. 2) fig. in die Rede mit einfließen laſſen, podotknauti, připomenauti, w řeč puſtiti.



Strany zdroje: I/159

Eingang, m. wchod, přjſtup, wgitj, ingreſſio, aditus. 2) Eingang einer Rede, začátek, počátek řeči, exordium.



Strany zdroje: I/162

Einlenken, 1. v. a. ein verrengtes Glied, wy očený wytočený aud naprawiti. 2. v. n. in den Weg, obrátiti, zahnauti, zareydowati do ceſty; fig. im Reden, k prwnj řeči přigjti, nawrátiti ſe. Die Einlenkung, naprawenj, obrácenj.



Strany zdroje: I/164

Einreden, 1. v. a. přemluwiti k něčemu, namluwiti něco. 2. v. n. mluwiti do řeči. 2) domlauwati, napomjnati. 3) odmlauwati, odpjrati. Die Einredung, přemlauwánj.



Strany zdroje: I/166

Einſchluß, m. pl. Einſchlüſſe, zawřené pſanj, zawřená řeč.



Strany zdroje: I/172

Empfindlich, adj. čitedlný, cytedlný. 2) nedůtkliwý, popudliwý, newrlý; empfindlich werden, zpauzeti ſe. 3) boleſtný, těžký; empfindliche Reden, důtkliwé řeči. adv. čitedlně, cytliwě, boleſtně.



Strany zdroje: I/185

Erlernen, v. a. eine Sprache, řeči neb gazyku ſe naučiti, ein Handwerk, řemeſlu ſe wyvčiti, dovčiti ſe. Die Erlernung, naučenj, wyvčenj.



Strany zdroje: I/192

Fabel, f. fábule, báſeň, bágka, pohádka, poboňek, ſmyſſlená řeč, rozpráwka, fabula.



Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.



Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.



Strany zdroje: I/236

Gerede, n. řeči, pl. rozpráwka, ſermo.



Strany zdroje: I/238

Geſchickt, adj. ſchopný, způſobný, způſobilý, zběhlý, habilis; er iſt in Sprachen geſchickt, geſt zběhlý w řečech; er iſt zu dieſer Arbeit nicht geſchickt, k té prácy ſe nehodj; ein geſchickter Redner, vmělý, wýborný řečnjk; adv. způſobně, ſchopně.