Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 24 skupin hesel.

Strany zdroje: I/42

Anmuth, f. přjgemnoſt, vtěſſenj, vtěſſenoſt, amœnitas; des Geruchs, wůně, pochotnoſt; der Muſik, der Sprache, hudby, řeči lahodnoſt, ljbeznoſt, ſuauitas.



Strany zdroje: II/2

Laff, adj. wywětralý; ein laffer Wein, zwětralé wjno; laffe Reden, galowé, hlaupé řeči.



Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.



Strany zdroje: II/116

Rede, f. wluw mluw ; die Rede iſt ihm vergangen, ztratil mluw. 2) řeč; sermo; die gebundene Rede, wázaná řeč; eine Rede giebt die andere, řeč přigde k řeči; in die Rede fallen, do řeči ſkočiti. 3) rozpráwka; es geht die Rede, řečj ſe, powjdá ſe; Jemanden zur Rede ſetzen, ſtellen, někoho k zodpowjdánj předwolati, eine Rede ausſprengen, hlas o něčem puſtiti.



Strany zdroje: II/116

Reden, v. a. et n. mluwiti, rozpráwěti, fari; das Kind lernt reden, djtě ſe včj mluwiti; laut reden, na hlas mluwiti, howořiti; leiſe, ſſeptati, potichmo mluwiti; durch die Naſe, huhňati, ňuhňati; Rede mir nicht darein, newſkakug mi do řeči: ; böhmiſch reden, čeſky mluwiti; im Schlafe reden, ze ſpanj mluwiti; ehe ich als Vater rede, dřjwe nežli gako otec promluwjm; etwas aus dem Sinne reden, něco wymluwiti; vor dem Volke reden, řečňowati, perorare; ein redendes Bild, obraz k mluwenj; ein redender Blick, wzezřenj, oko k mluwenj; weitſchweifig reden, omlauwati; der viel redet, mnohomluwný; der nicht gut reden kann, mňukawý.



Strany zdroje: II/116

Redetheil, m. djl, čáſtka řeči.



Strany zdroje: II/174

Schlußrede, f. záwěrek řeči.



Strany zdroje: II/178

Schmutzig, adj. ſſpinawý; — werden, ſſpinawěti, vſſpiniti ſe; — machen, poſſpiniti, vſſpiniti. 2) oplzlý, mrzký; ſchmutzige Reden, oplzlé řeči, adv. —wě; —zle, —zce.



Strany zdroje: II/181

Schnell, adj. bruſký, prudký, ſpěſſný, rapidus; ein ſchneller Tod, náhlá, kwapná ſmrt; ein ſchneller Bothe, rychlý poſel; ſchnell mit dem Munde ſeyn, překwapowati ſe w řeči, proſtořekým, kwapným w řeči býti; adv. ſpěſſně, kwapně, rychle, prudce.



Strany zdroje: II/230

Sprachmeiſter, m. včitel gazyka, řeči. 2) poſměwáček, ſedmihláſek, pták.



Strany zdroje: II/230

Sprechart, f. způſob řeči.



Strany zdroje: II/326

Unterbrechen, v. a. podlomiti; einen Zweig, ratoleſt. 2) přetrhnauti; interrumpere; ein Geſchäft, řjzenj. 3) ſkočiti, ſkákati; Jemanden in die Rede, do řeči někomu.



Strany zdroje: II/326

Unterbrechung, f. podlomenj; přetrženj, přjtrž, ſkočenj do řeči, interruptio.



Strany zdroje: II/349

Verhauen, v. a. irr. vtjti, zvtjnati; die Daumen, palce. b) das Tuch, ſeknauti, naſeknauti, . c) zaſekati; den Weg, ceſtu. d) fig. ſich, zaflákati ſe; im Reden, w řeči ſe. e) ſich, přeſeknauti; přetjti. f) zflákati, rozflákati; das Fleiſch, maſo.



Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.



Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.



Strany zdroje: I/125

Brechen, 1. v. a. du brichſt, er bricht, ich brach, habe gebrochen, lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlomiti, vlomiti, frangere; Erz, rudy lámati, rud dobýwati. Den Hals, krk zlomiti, ſrazyti; Flachs, Hanf brechen, třjti. 2) trhati, vtrhnauti, zbjrati, čeſati; Roſen, růže trhati; Obſt, owoce čeſati, carpere; 3) Ein Schloß von der Thüre, zámek odrazyti. 4) Die Bahn, ceſtu prorazyti, prodělati. 5) Die Zähne, von Pferden, zuby ſwrcy, ſwrhowati. 6) Einen Bogen Papier, arch papjru ſložiti, ſkládati. 7) Die Farben, ſmjſyti, promjchati barwy. 8) Den Willen, wůli ſkrotiti, přemocy. 9) ruſſiti; den Frieden, pokog zruſſiti; ſein Wort, ſlowa ſwého nedržeti; die Freundſchaft, přátelſtwj zruſſiti, přetrhnauti; mit jemanden brechen, ſtrhnauti ſe někoho, rozhoſtiti ſe, rozkmotřiti ſe. 10) gebrochene Worte, neſrozumitedlná ſlowa; er ſpricht gebrochen, zatrhuge w řeči.



Strany zdroje: I/159

Eingang, m. wchod, přjſtup, wgitj, ingreſſio, aditus. 2) Eingang einer Rede, začátek, počátek řeči, exordium.



Strany zdroje: I/162

Einlenken, 1. v. a. ein verrengtes Glied, wy očený wytočený aud naprawiti. 2. v. n. in den Weg, obrátiti, zahnauti, zareydowati do ceſty; fig. im Reden, k prwnj řeči přigjti, nawrátiti ſe. Die Einlenkung, naprawenj, obrácenj.



Strany zdroje: I/164

Einreden, 1. v. a. přemluwiti k něčemu, namluwiti něco. 2. v. n. mluwiti do řeči. 2) domlauwati, napomjnati. 3) odmlauwati, odpjrati. Die Einredung, přemlauwánj.



Strany zdroje: I/172

Empfindlich, adj. čitedlný, cytedlný. 2) nedůtkliwý, popudliwý, newrlý; empfindlich werden, zpauzeti ſe. 3) boleſtný, těžký; empfindliche Reden, důtkliwé řeči. adv. čitedlně, cytliwě, boleſtně.



Strany zdroje: I/185

Erlernen, v. a. eine Sprache, řeči neb gazyku ſe naučiti, ein Handwerk, řemeſlu ſe wyvčiti, dovčiti ſe. Die Erlernung, naučenj, wyvčenj.



Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.



Strany zdroje: I/236

Gerede, n. řeči, pl. rozpráwka, ſermo.