Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 66 skupin hesel.

Strany zdroje: I/250

Gottesurtheil, n. Božj nález, očiſta železem, wodau.



Strany zdroje: I/258

Gußeiſen, n. lité železo.



Strany zdroje: I/262

Hagel, m. der Jan Hagel, rod Jankowitý, luza, láge, zběř, plebs. 2) očko w wegceti. 3) kraupy, pl. ſutky, pl. ledowec, sl. hrad, grando. 4) broky, kauſky železa, kulky.



Strany zdroje: I/264

Halseiſen, n. železo, kruh na krk, numella.



Strany zdroje: I/269

Härten, v. a. twrditi, ztwrditi; das Eiſen härten, železo kaliti, zakaliti.



Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/35

Anfreſſen, v. a. nahrýzti, obežrati, ohrýzti, okauſati. Der Roſt hat das Eiſen angefreſſen, rez železo žráti začala. Sich anfreſſen, nažrati ſe, ožrati ſe, obežrati ſe.



Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.



Strany zdroje: I/291

Hohleiſen, n. dlátko, wydlabacý železo, dlabátko, náraz.



Strany zdroje: I/314

Kehleiſen, n. žlábkowité železo.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: I/335

Kratzeiſen, n. ſſkrabacý železo, ſſkrabák.



Strany zdroje: I/5

Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.



Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.



Strany zdroje: II/34

Mars, m. im Kalender, ſmrtonoš, Mars. 2) In der Chymie, železo.



Strany zdroje: II/128

Rohe-, ſyrowý; das Roheiſen, ſyrowé železo.



Strany zdroje: II/129

Rolleiſen, n. wálecý železo.



Strany zdroje: II/130

Roſt, m. roſſt, crates, 2) rez, der Eiſenroſt, rez na železe; Roſt ſetzen oder anſetzen, rzywěti, zrzawěti, rzý pogjti. 3) Am Getreide, ſnět, ſmět, rubigo.



Strany zdroje: II/161

Schieneiſen, n. ſſjnowé železo.



Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.



Strany zdroje: II/177

Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.



Strany zdroje: II/180

Schneideeiſen, n. řezacý železo.



Strany zdroje: II/188

Schroten, v. a. das Holz, točiti. 2) Das Getreide, ſſrotowati. 3) Einen Baum, přeřezati, přepilowati kládu, reyl. 4) Ein Stück Eiſen, železo vtjti, přetjti. 5) Ein Faß, ſud ſkládati. 6) wáleti, volvere.



Strany zdroje: II/195

Schwärzen, v. a. černiti, počerniti, nigrum reddere. 2) Das Eiſen, ſmoliti, poſmoliti železo. 3) Die Wäſche, zaſſpiniti, vkoptiti, vmauniti prádlo. 4) zamračowati, kaboněti; der Himmel ſchwärzt ſich, nebe ſe kabonj. 5) fig. a) Jemanden, očerniti, omalowati, oſtuditi někoho, denigrare. 6) Waaren, paſſowati.



Strany zdroje: II/196

Schwefelkies, m. ſyra s železem.



Strany zdroje: II/198

Schweißen, v. n. bey den Jägern, barwiti. 2) Das Eiſen, ſwařowati ſe. 3) v. a. ſwařiti, das Eiſen ſchweißen, železo ſwařiti.



Strany zdroje: II/198

Schweißhitze, f. žár, horko k ſwářenj železa.



Strany zdroje: II/221, II/222

Spannen, v. a. natáhnauti, contendere.; den Bogen, luk natáhnauti, napnauti. b) Das Eiſen in den Schraubſtock, zaſſraubowati železo do ſſraubowny. c) den Wagen, wůz, kolo zawřjti. d) der Schuh ſpannet mich, ſtřewjc mne talčj, hněte , sl. omjná. e) fig. den Fluß, zahraditi řeku. f) ein Pferd, koně ſpěniti, ſepnauti; g) die Pferde vor den Wagen, zapřahati, pogjmati koně do wozu. h) Jemanden in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. i) die Saiten, ſtruny natáhnauti. k) ein geſpann 222 ter Leib, vtažené tělo; ein geſpanntes Seil, natažený prowaz. l) fig. ſo weit man mit der Hand ſpannen kann, co ſe může obeknauti. m) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu wynaložiti; überſpannte Empfindungen, přepaté čitedlnoſti.



Strany zdroje: II/232

Spröde, adj. ſuchý, twrdý; ſprödes Brod, ſuchý, okoralý chléb; ſpröde Lippen, ſuché pyſky; ſpröde Haut, ſuchá kůže. 2) křehký; ſprödes Eiſen, křehké železo. 3) fig. Ein ſpröder Wind, drſnatý, oſtrý wjtr. b) vpeypawý; ein ſprödes Mädchen, vpeypawá djwčice, holka.



Strany zdroje: II/234, II/235

Stab, m. pl. Stäbe, hůl, baculus; der Weber, čink; fig. ſeinen Stab weiter ſetzen, dále gjti; an einem Stabe gehen, o holi choditi; ein Stab Eiſen, hůl železa; Stab, eine Faßdaube, duha, duhowina. 2) fig. Regimentsſtab, ſſtáb v reġymentu; Generalſtab, wrchnj ſſtáb; der Krumſtab, berle, pedum; der Stab iſt ſchon gebrochen, hůl giž geſt wywržena; unter Jemanden Stabe ſtehen, pod něčj mocý, wládau 235 ſtáti; dim. das Stäbchen, n. hůlčička; daužka.



Strany zdroje: II/235

Stabeiſen, n. železo w holjch.



Strany zdroje: II/238

Stange, f. tyč, pertica. b) In den Bauernſtuben, bidlo. c) an einem Spieße, kopiſſtě, oſſtěpiſſtě, hastile. d) am Pferdegebiſſe, ſtranice, feine Gold- Eiſen- Silberſtange, prut, hůl zlata, ſtřjbra, železa. e) Hühnerſtange, hřada. f) Stallſtange, roſocha, ſoſſka, amis bisurca bifurca . g) Leimſtange, rohatina. h) Vogelſtange, žerď. i) Meßſtange, tyč, decempeda. k) Schifferſtange, plawecký ſochor, contus. l) Fiſcherſtange, tlauk. m) Brechſtange, f. páč. n) fig. des Fuchſes, prut. o) fig. einem die Stange halten, někomu nadržowati, pomáhati.



Strany zdroje: II/238

Stangeneiſen, n. holowé železo, holowka. 2) železo, pl. železo w hutjch.



Strany zdroje: II/253

Stoßeiſen, n. železo při ſtraži.



Strany zdroje: II/256

Strecken, v. a. wytáhnauti, wytahowati, tendere, extendere; das Leder, kůži; das Eiſen, železo; ſich ſtrecken, protahowati ſe; ſich in das Gras, do tráwy ſe položiti, rozhoſtiti ſe; ſich nach der Decke ſtrecken, oděw ſtrawu podlé ſtawu; er ſtreckte alle viere von ſich, meykl ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; ſehr in die Länge, ceſta ſe protahuge do dýlky; geſtreckt, táhlý; ſeine Kräfte auf etwas ſtrecken, ſýlu ſwau wynaložiti na něco; das Gewehr ſtrecken, wzdáti ſe, ſložiti zbraň.



Strany zdroje: II/256

Streicheiſen, n. myzdřicý nůž, protahowačka, protahowacý železo; die Krücke dazu, brlička.



Strany zdroje: II/273

Tellereiſen, n. železa.



Strany zdroje: II/288

Tritteiſen, n. železa.



Strany zdroje: II/316

Unding, m. nic, nicota; hölzernes Eiſen iſt Unding, dřewěné železo nenj nic.



Strany zdroje: II/318

Unganz, adj. pleniwý; Eiſen, železo.



Strany zdroje: II/363

Verſchmieden, v. a. kowati; lauter Eiſen, pauhé gen železo. b) zkowati; alles Eiſen, wſſecko železo.



Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.



Strany zdroje: I/88

Band, n. pl. Bande, ſwazek, ſpogenj, ſpolek. 2) Feſſeln, pauta, železa, okowy. 3) ein Band Hunde, ſmečka pſů, chrtů.



Strany zdroje: I/89

Barre, f. Barren, m. prut, hůl; eine Barre Eiſen, hůl železa.



Strany zdroje: II/434

Wiegen, v. a. irr. ich wog, gewogen, wážiti; Kaffee, kafé; Eiſen, železo; mit der Hand, potěžkati, potěžkáwati. 2) v. n. wážiti; dieſe Sache wieget zehn Pfund, ta wěc wážj deſet liber.



Strany zdroje: II/444

Wolfs-, wlčj; der Wolfsbalk, wlčina, wlčj kůže, měch; 2) na wlky, das Wolfseiſen, železa na wlky; das Wolfsgarn, tenata na wlky; die Wolfsgrube, wlčj gáma.



Strany zdroje: II/451

Zain, m. cán; Silber, Eiſen, cán ſtřjbra, železa. 2) bey den Böttchern, prautek.



Strany zdroje: I/91

Bearbeiten, v. a. wypracowati, na něčem pracowati; das Eiſen, železo kowati; das Feld bearbeiten, pole orati, wzdělati; das Bauholz, dřjwj kſtawěnj teſati. 2) ſich bearbeiten, přičniti, poſtarati ſe. Bearbeitung, f. práce, wypracowánj, wzděláwánj, přičiněnj.



Strany zdroje: II/456

Zerbrechlich, adj. kruſſný, křehký, zlomitedlný; zerbrechliches Eiſen, kruſſné železo; die —keit, kruſſnoſt, křehkoſt, zlomitedlnoſt.



Strany zdroje: II/458

Zerrennen, v. a. ljti železo.



Strany zdroje: I/13

Abſchrote, f. autinka, na njž kowáři a zámečnjcy železo vtjnagj. ſ. Schrotmeißel.



Strany zdroje: I/13

Abſchroten, v. a. ſeſſrotowati, ſwaliti, vtnauti; a) ein Faß, ſud ſkládati, ſpauſſtěti, ſwalowati; b) ein Stück Eiſen, kus železa odetnauti, odſeknauti, přetnauti; c) den Drath, drát odſtřihnauti; d) das Getreide, obilj ſeſſrotowati, na hrubo ſemljti; e) eine Quelle, pramen zařjtiti, zaſtawiti.



Strany zdroje: I/125

Brenneiſen, n. připalowacý železo.



Strany zdroje: I/140

Dengelplatte, f. Dengelſtock, m. babka, železo, na němž ſe klepá.



Strany zdroje: I/153

Ehern, adj. měděný, metalowý. 2) fig. eine eherne Stirn, twrdý, co měď, železo.



Strany zdroje: I/170

Eiſen, n. železo, ferrum. Das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, kowati železo dokud horké geſt; za zubů, řjkagj, ſe chleba nagjſti. Noth bricht Eiſen, moc železo láme. 2) željzko, železné nádobj. 3) im Plural, okowy, pauta, železa, vincula ferrea. 4) podkowa, ſ. Hufeiſen, und die Zuſammenſetzungen: Biegeleiſen, Brummeiſen, Pflugeiſen, Riebeiſen, u. ſ. w.



Strany zdroje: I/170

Eiſen- , železný: die Eiſenader, železná žjla. Der Eiſendrath, železný drát, @. Eiſenhart, adj. twrdý gako železo.



Strany zdroje: I/170

Eiſenroſt, m. rez na železe, od železa, ferrugo.



Strany zdroje: I/170

Eiſenſchlacke, f. truſka (trůſka) od železa, ſſlak.



Strany zdroje: I/170

Eiſenwerk, n. djlo kowářſké z železa, fabryka železná.



Strany zdroje: I/201

Feuerprobe, f. očiſta horaucým železem.



Strany zdroje: I/215

Fuchs-, liſſčj: der Fuchsbalg, liſſčj kůže, liſſčina; der Fuchsbau, liſſčj daupě, brloh. Das Fuchsloch im Bräuhauſe, liſſka. 2) na liſſky: Fuchseiſen, železo na liſſky.



Strany zdroje: I/219

Fußeiſen, n. kotwice. 2) pl. železa na nohy, pauta, okowy.



Strany zdroje: I/223

Gärbereiſen, n. myzdřicý, poſtrauhacý železo, koſa.



Strany zdroje: I/239

Geſchmeidig, adj. měký; geſchmeidiges Eiſen, měké železo. 2) fig. ohebný, mrſſtný, hebký; geſchmeidige Ruthe, ohebný , mrſſtný prut. 3) zkrotlý, zkrocený; geſchmeidig werden, zkrotnauti.



Strany zdroje: I/249

Glühen, 1. v. n. žhnauti, ohniwěti, (žjřeti), rozpáleným býti, candere; das Eiſen glühet, železo ſe wařj, žhne, (žjřj); glühende Kohlen, řeřawé, žižawé ( mor. žižlawé), žiwé vhlj, pruna. 2) fig. hořeti, ſwjtiti; mein Geſicht glühet, má twář hořj, geſt roznjcená; ſeine Augen glühten, oči geho ſe ſwjtily. 2. v. a. das Eiſen, rozpáliti.