Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 21 skupin hesel.

Strany zdroje: I/297

Huren-, kurewſký; das Hurenlied, kurewſká pjſeň,; das Hurenleben, kurewſké žiwobytj; Hurenglück, pſý ſſtěſtj, ſlepé ſſtěſtj.



Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.



Strany zdroje: II/3

Land-, zemſký; Das Landgericht, práwo zemſké; Der Landſchreiber, pjſař zemſký. 2) wenkowſký; Das Landleben, žiwobytj wně, w kragi, pokrágnj, wněgſſj; Der Landpfarrer, kragnj, wněgſſj Farář. 3) weſnj; ſedlſký; Das Landmädchen, ſedlſké děwče; Das Landvolk, wenkowſký, weſnj, ſedlſký lid. 4) Landregen, déſſť po celé zemi.



Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.



Strany zdroje: II/11

Lebensart, f. žiwobytj, občowánj obcowánj . 2) způſoby, mrawy.



Strany zdroje: II/11

Lebenslauf, m. běh žiwota; žiwobytj.



Strany zdroje: II/11

Lebenswandel, m. obcowánj, žiwobytj.



Strany zdroje: II/25

Luderleben, n. pſý žiwobytj; — führen, proſtopáſſně žiwu býti, pſý žiwobytj wéſti, heyſowati.



Strany zdroje: II/26

Lumpenleben, n. hadrářſké, humpolácké žiwobytj.



Strany zdroje: II/143

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.



Strany zdroje: II/148

Schäferleben, n. paſtýřſké žiwobytj; Schäferleben führen, owčačiti, paſteyřiti.



Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.



Strany zdroje: II/217

Soldaten-, woganſký, wogenſký, militaris; das Soldatenleben, woganſké žiwobytj.



Strany zdroje: II/319

Ungebunden, adj. newázaný; Buch, Rede, knjha, řeč. 2) proſtopáſſný, newázaný; Leben, žiwobytj, adv. —ně; die —heit, noſt.



Strany zdroje: II/339

Verbittern, v. a. zahořčiti; das Leben, žiwobytj. 2) rozhořčiti, exacerbare; die —rung, zahořčenj, rozhořčenj.



Strany zdroje: II/407

Wandel, m. obcowánj, chowánj, žiwobytj, žiwot; einen guten W. führen, dobrý, chwalitebný žiwot weſti, dobře ſe chowati; von guten Wandel, dobrého obcowánj, chowánj. 2) Ein Fehler, chyba, auhona. 3) Handel und Wandel, kupectwj, gednánj.



Strany zdroje: II/443

Wohlleben, n. dobré bydlo, rozkoſſné žiwobytj.



Strany zdroje: II/462

Ziegeuner-, cykánſký; das Zigeunerleben, cykánſké žiwobytj; führen, cykanowati ſe.



Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.



Strany zdroje: I/215

Früh, der Frühe, adj. caſný čaſný , brzký, maturus. Die frühe Jugend, prwnj wěk; der frühere Lebenswandel, prwněgſſj žiwobytj. 2) rannj, matutinus. 3) ranný, raučj, præcox; Adv. brzy, čaſně, raně, záhy. 2) ráno, mane; ſehr früh, ranjčko, bene mane. Früher, compar. raněgi, čaſněgi, dřjwe, ſpjſſe.



Strany zdroje: I/29

Alter, n. wěk, ſtářj, léta žiwobytj, ætas, æuum. Sein Alter zubringen, wěk tráwiti, ætatem agere, tranſigere. Ich bin in dem Alter, daß @. w takowém gſem wěku aneb ſtářj, že @. Wir ſind gleiches Alters, von gleichem Alter, gſme gednoho ſtářj, w gednom ſtářj, gednowěcý, wrſtewnjcy, ſumus coætanei.. coætanei. Er iſt in meinem Alter, geſt w mém ſtářj, mého wěku. Das goldene Alter, zlatý wěk, ætas aurea. 2. ſtarý wěk, ſtaroſt, ſeſſloſt ěku, ſenectus. Es iſt ein beſchwerliches Ding um das Alter, ſtaroſt nenj radoſt, ale žaloſt. Das Alter iſt mürriſch, ſeſſloſt wěku geſt newrlá, t. g. ſtařj lidé mrzutj.