Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 10 skupin hesel.

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.



Strany zdroje: I/254

Griff, m. hmátnutj, ſáhnutj, chňapnutj; ein Griff in etwas thun, ſáhnauti, hmátnauti do něčeho; etwas am Griffe haben, něco w prſtech mjti; fig. auſkok; allerley Griffe brauchen, wſſeligakých auſkoků vžjwati. 2) hrſt; mit den Fingern, ſſpetka, ſſtipka. 3) am Hufeiſen, odſadec, ġryf. 4) držadlo, rukowět, sl. ručka, manubrium; am Degen, gjlce, capulus; an der Gabel, ſtřenka; an der Violine, krk. 5) Die Griffe der Raubvögel, ſſkrabáky, pařáty.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.



Strany zdroje: II/118

Reichen, I. v. n. ſáhnauti, ſahati, doſáhnauti, doſahowati; doſahati. 2) ſtačiti, poſtačiti, doſtačiti, Sufficere; wir haben damit gereicht, wyſtačili ſme. 3) poſtihnauti; die Dreſchzeit ſoll reichen bis zur Weinärnte, mlácenj poſtihne zbjránj wina. II. v. a. podáwati, podati, porrigere; die Hand, das Abendmahl, die Bruſt, ruky, welebné ſwátoſti, prſu. 2) fig. die Nahrung, potrawy podáwati; die Koſten zu etwas reichen, náklad na něco wéſti.



Strany zdroje: II/347

Vergewaltigen, v. a. náſylj činiti, náſyljm ſáhnauti; Jemanden, někomu, na někoho.



Strany zdroje: II/415, II/416

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.



Strany zdroje: II/471

Zulangen, v. n. ſahati, ſáhnauti, ſahnauti; bey Tiſche, v ſtola. b) ſtačiti, doſtati ſe, doſtačiti; der Strick, prowaz; die Beſoldung, plat. 2) v. a. podati, podáwati; einem etwas, někomu něco.



Strany zdroje: I/160

Eingreifen, v. n. wſáhnauti, zaſáhnauti, zaſahati; von den Zähnen eines Rades, chytati; in die Rechte eines andern, ſahati, ſáhnauti do práwa druhého.



Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.