Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 13 skupin hesel.

Strany zdroje: I/296

Hundszahn, m. ſſpičák, kel; ein hundszähniges Lamm, zubkyně.



Strany zdroje: I/314

Keilhaue, f. ſſpičák.



Strany zdroje: II/37

Mäuſeohr, n. myſſj vcho. fig. ſſpičák. dim. Das Mäuſeöhrchen, myſſj auſſko. 2) Pflanze, a) myſſj auſſko, zágemné kořenj, Myosotis Lin. b) chlupáček, Hieracium Pilosella Lin.



Strany zdroje: II/161

Schieferzahn, m. wlk, wlčj zub, ſſpička, ſſpičák. 2) zub drobiwý.



Strany zdroje: II/226

Schießbock Spießbock , m. kolauch, ſſpičák.



Strany zdroje: II/226

Spießer, m. kolauch, ſſpičák.



Strany zdroje: II/227

Spießzahn, m. ſſpičák.



Strany zdroje: II/228

Spitzhaue, f. noſatec, ſſpic, ſſpičák.



Strany zdroje: II/228

Spitznaſe, f. ſſpičatý nos, ſſpičák.



Strany zdroje: II/228

Spitzzahn, m. ſſpičák, hák.



Strany zdroje: II/244

Steinhaue, f. ſſpičák, noſatec na kámen.



Strany zdroje: II/444

Wolfszahn, n. wlčj zub. 2) bey den Ferkeln, ſſpičák.



Strany zdroje: II/450, II/451

Zahn, m. pl. Zähne, zub, dens; Zähne weiſen, blecken, ſſkljbati ſe, zuby ceniti; der vordere Z., vulgo, prodawač; der Hunds 451 zahn, ſſpičák; der hintere Stockzahn, třenownj, licnj zub, ſtolička; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý, kotlawý zub; ſtumpfe Zähne, wyſedlé zuby, laſkomina; erſte Zähne, wlčky, ein großer langer Zahn, ťafák; der große Zähne hat, zubatý, zubáč; große Zähne bekommen, zubatěti; Zähne bekommen, zubů doſtáwati; die Zähne blecken, zuby ceniti, oſſkljbati ſe; er verliert die Z., zuby mu padagj; mit den Zähnen klappern, knirſchen, gektati, ſſkřipěti zubami; 2) es thut ihm kein Zahn mehr weh’, geſt bez ſebe; dim. das Zähnchen, zaubek. 3) am Rade, palec; am Kamm, an der Säge, zub.