Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 26 skupin hesel.

Strany zdroje: I/258

Günſtig, adj. přjzniwý, fauens. 2) fig. přj odný, dobrý, ein günſtiger Wind, přjhodný wjtr; das Glück iſt ihm günſtig, ſſtěſtj mu přege, ſwědčj, kyne.



Strany zdroje: I/275

Heil, n. ſpaſenj, ſalus. 2) zdrawj, ſſtěſtj, proſpěch; ſein Heil verſuchen, okuſyti ſwého ſſtěſtj. 3) Heil dir! blaze tobě!



Strany zdroje: I/297

Huren-, kurewſký; das Hurenlied, kurewſká pjſeň,; das Hurenleben, kurewſké žiwobytj; Hurenglück, pſý ſſtěſtj, ſlepé ſſtěſtj.



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.



Strany zdroje: II/184

Schooß, m. pl. die Schöße, kljn, lůno, gremium, sinus; die Hände in den Schooß legen, založiti ruce za záda; dem Glücke in dem Schooße liegen, býti miláčkem ſſtěſtj. 2) Am Kleide, ſſos.



Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.



Strany zdroje: II/265

Suchen, v. a. hledati, quaerere. 2) pohledáwati; was haſt du hier zu ſuchen? čeho ty máš zde k pohledáwánj. 3) wyhledáwati; Jemandes Glück, něčj ſſtěſtj; Urſache zu etwas, přjčiny k něčemu; Gelegenheit, přjležitoſti; Hülfe, pomocy. 4) hleděti; er ſucht ihm zu ſchaden, hledj mu ſſkoditi.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.



Strany zdroje: II/327

Untergraben, v. a. podkopati; ein Haus, einen Berg, dům, horu. 2) fig. Jemandes Glück, Wohl, něčj proſpěch, ſſtěſtj.



Strany zdroje: II/361

Verſcherzen, v. a. prožertowati, žertowánjm zmrhati; die Zeit, čas; fig. ſein Glück, die Freude, die Gunſt, die Gnade, připrawiti ſe o ſſtěſtj, o radoſt, o přjzeň, o miloſt.



Strany zdroje: II/370

Verſuchen, v. a. zkuſyti, zkuſſowati; ſich ſelbſt, ſám ſebe. 2) zkauſſeti; Gott verſucht den Menſchen, bůh zkauſſj člowěka. 3) pokauſſeti; der Teufel, čert pokauſſj člowěka. 4) okuſyti, gustare; den Wein, wjno. 5) zkuſyti; ſein Glück, viel in der Welt, ſwé ſſtěſtj, mnoho na ſwětě. 6) zakuſyti, pokuſyti; das habe ich ſchon verſucht, toho ſem giž zakuſyl; verſucht, zkuſſený; Soldat, wogák.



Strany zdroje: II/402

Waffenglück, n. ſſtěſtj we wogně.



Strany zdroje: II/407

Wandelbar, adj. běžný, berný; wandelbares Geld, berné, běžné penjze. 2) měnitedlný, wrtkawý; Glück, ſſtěſtj. 3) zkažený, pokažený; das Haus, dům; die Uhr, hodiny.



Strany zdroje: II/408

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.



Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, n. boleſt, bolenj; das Kopfweh, bolenj hlawy. b) Plur. boleſti, porodu, sl. bůle; in die Wehen kommen, k porodu pracowati. c) Wohl und Wehe, ſſtěſtj y neſſtěſtj.



Strany zdroje: II/433

Widrig, adj. protiwný, odporný; von Wind, wjtr; Glück, ſſtěſtj. 2) protimyſlný; Menſch, člowěk. 3) Widrigen Falls, pakli ne, geſtliže ne, ginák, secus. 4) Widrig ſüß, podporně odporně ſladký.



Strany zdroje: II/442

Wohlfahrt, f. dobrý proſpěch, ſſtěſtj, dobré.



Strany zdroje: II/447

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.



Strany zdroje: I/181

Erfreuen, v. a. potěſſiti, obweſeliti, obradowati; ſich über etwas, těſſiti ſe, radowati ſe z něčeho. 2) fig. ſich ſeines Glückes, ſwého ſſtěſtj vžiti.



Strany zdroje: I/206

Flor, m. kwět, čas kwětu, kwětenj. 2) fig. ſſtěſtj, dobrý ſtaw.



Strany zdroje: I/248

Glück, n. ſſtěſtj, dařenj, fortuna; Gott gebe Glück darzu! zdař Bůh!



Strany zdroje: I/249

Glücksfall, m. ſſťaſtná přjhoda, náhoda, ſſtěſtj.



Strany zdroje: I/249

Glücksſtern, m. ſſťaſtná hwězda; ſſtěſtj.



Strany zdroje: I/249

Glückwunſch, m. winš, winſſowánj, ġratulacý, ſſtěſtj a proſpěchu žádánj; einen Glückwunſch abſtatten, winſſowati.