Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 114 skupin hesel.

Strany zdroje: I/256

Großſprecher, m. Großthuer, chlubný, schlubný, honoſný, chlubnjk ? pochlubač ? wychlubowač ſebe ? weyſada, chwaſtač, chwaſtaun, chlubné pljce.



Strany zdroje: I/266

Handgemein werden, dáti ſe do ſebe, ſetkati ſe, ſpeřiti ſe; ſſawlemi, rukama ſe bjti.



Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.



Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.



Strany zdroje: I/35

Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.



Strany zdroje: I/300

Ineinander, adv. w hromadě, do hromady, do ſebe, ſ. Einander.



Strany zdroje: I/300

Inne behalten, v ſebe podržeti, zadržeti.



Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.



Strany zdroje: II/2

Laden, v. a. irr. ich lud, habe geladen, nakládati, naložiti, onerare. 2) fig. Jemandes Haß auf ſich laden, nenáwiſt něčj na ſebe vwaliti, w nenáwiſt někomu wgjti. 3) nabiti, nabjgeti; ſcharf —, broky, kulkau nabiti; blind —, na prázdno. 4) vor Gericht —, pohnati, obeſlati, obſýlati, citare. 5) zu Gaſte —, zwáti, pozwati, invitare.



Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma panj o tom neſmj nic wěděti.



Strany zdroje: I/48

Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: II/28, II/29

Mächtig, adj. mocný, potens; ſehr mächtig, 29 přemocný; mächtig werden, zmocniti ſe, k mocy přigjti; ſeiner ſelbſt nicht mächtig ſeyn, nemocy ſebe přemocy; einer Sprache mächtig ſeyn, dobře gazyku rozuměti, geg vměti; adv. —ně.



Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.



Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.



Strany zdroje: II/66

Neben, I. praep. wedlé, podlé, dle, paenes; neben dem Walde, wedlé leſa; neben einander, wedlé ſebe. 2) fig. mimo, paeter praeter ; keine Götter neben mir, žádných bohů mimo mne. II. adv. wedlé; nebenher fahren, gehen, wedlé geti, gjti; ich will es neben bey machen, chcy to při tom vdělati.



Strany zdroje: II/72

Noch, I. Conj. ani, neque; weder reich noch arm, ani bohatý ani chudý. II. adv. a) geſſtě, adhuc; er ſchläft noch, geſſtě ſpj; gib mir noch zu trinken, dey mi geſſtě pjti. b) doſawad, er lebt noch, doſawad geſt žiw; er iſt noch nicht da, doſawad tu nenj. c) Noch ſo ſehr, noch ſo groß, noch ſo reich, ſebe wjce, ſebe wětſſj, ſebe bohatſſj. d) Ich ſehe kaum den Thurm, und alſo noch weniger, die Kirche, ſotwa widjm wěž, a tak tjm mýň koſtel.



Strany zdroje: I/56

Athmen, 1. act. dechem, duchem do ſebe táhnauti; die Düfte der Roſen, wůni ružj do ſebe táhnauti. 2) dýchati, t. g. požjwati, hier athmet man nichts als Frieden, tu ſe ſamým pokogem dýchá. 3) wdechnauti, inſpirare. 2. neut. dýchati, oddychati, ſ. Athem holen.



Strany zdroje: I/59

Aufeinander, auf einander, gedno na druhé, na ſebe, gedno po druhém, po ſobě.



Strany zdroje: II/123

Revers, m. vpſánj od ſebe.



Strany zdroje: I/62

Auflegen, 1. act. kláſti, položiti na něco; ein Pflaſter, flaſtr přikládati, přiložiti; Abgaben, daně naložiti, vložiti; einem eine Laſt, na někoho břjmě vwaliti, wzložiti; ein Buch, naložiti, wydati; Geld, penjze ſkládati. 2) neut. Fett auflegen, tuk na ſebe bráti, tučněti. —gung, f. kladenj, naloženj, položenj, vloženj.



Strany zdroje: II/141

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati , ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.



Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.



Strany zdroje: II/145

Saugen, v. n. irr. ich ſog, ich ſöge, geſogen, prſů sſáti, cucati, duřmati, sugere; požjwati; ſaugend, cucawý, sſawý, duřmawý, cycawý, ſtark ſaugen, drcholiti. 2) pjti; der Schwamm ſaugt das Waſſer in ſich, hauba pige, táhne wodu w ſebe; ein ſaugendes Kind, sſawec, sſáč.



Strany zdroje: II/153

Schau, f. odiw, odiwa, diwadlo, spectaculum; zur Schau, na odiwu; zur Schau ausgeſtellt ſeyn, ſtáti na leſſenj, na odiwu; ſich zur Schau ausſtellen, dělati ze ſebe zrcadla, diwáky, diwadlo.



Strany zdroje: II/158

Scheren, v. n. irr. et I. táhnauti @ 2) gjſti, nakládati; er kann wacker ſcheren, dobře nakládá, do ſebe cpe. II. v. a. wyhnati @



Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?



Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.



Strany zdroje: II/186

Schreiben, v. a. irr. ich ſchrieb, geſchrieben, ſchreib, pſáti, ol. pjſati, scribere; oft, pſáwati, scriptitare; falſch, přepſati ſe; enge, weitläufig —, zhuſta od ſebe pſáti; ſich ſchreiben, pſáti ſe, podepſati ſe.



Strany zdroje: II/205

Sehr, adv. welmi, náramně, tuze, welice, pře-, valde; ſehr groß, welikanſký, přeweliký; ſehr viel, přemnoho; nicht gar ſehr, nehrubě; zu ſehr, přjliš, nimis; ich liebe ihn ſo ſehr, milugi ho tak welice; allzuſehr, přespřjliš; ſie mögen mich noch ſo ſehr haſſen, kdyby mne ſebe wjce nenáwiděli; wie ſehr du dich auch widerſetzeſt, gakkoli ſe zprotiwugeš; ſey noch ſo ſehr ein Held, buď ſebe wětſſj hrdina.



Strany zdroje: II/207

Selbſt, adv. ſám, ſama, ſamo, ipse; er ſelbſt, on ſám, ipsemet; von ſelbſt, ſám od ſebe, ſamochtě, ipse, sponte; die Liebe ſeiner ſelbſt, láſka k ſamému ſobě; an und für ſich ſelbſt, ſamo w ſobě. 2) y, ba, imo; ſelbſt die beſten, ba y ti neylepſſj; ſelbſt ſein Geld würde nichts helfen, ba ani geho penjze nicby neproſpěly; er iſt die Leutſeligkeit ſelbſt, geſt pauhá wlidnoſt.



Strany zdroje: II/207

Selbſtbefleckung, f. zprzněnj ſamého ſebe.



Strany zdroje: II/207

Selbſtbetrug, m. oſſizenj ſebe ſamého.



Strany zdroje: II/207

Selbſterhaltung, f. zachowánj ſebe ſamého.



Strany zdroje: II/208

Selbſtmörder, m. ſwůg wlaſtnj wrah, wrah ſamého ſebe.



Strany zdroje: II/208

Selbſtverläugnung, f. zapřenj ſamého ſebe.



Strany zdroje: II/s

Sich, dat. ſobě, ſy, sibi; na ſebe, ſe, se; ſie ſind ſich alle gleich, wſſickni gſau ſobě rowni; ſie lieben ſich, milugj ſe; er ſpricht mit ſich ſelbſt, mluwj s ſamým ſebau, ſám s ſebau.



Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.



Strany zdroje: II/220

Sorge, f. ſtaroſt, cura; in Sorgen ſtehen, ſtaroſt mjti, w ſtrachu býti; die Sorgen fahren laſſen, ſtaroſtj zbýti, ſe ſebe ſložiti, mimo ſebe puſtiti. 2) péče; für etwas, o něco.



Strany zdroje: II/223

Spectakel, n. diwadlo, spectaculum; viel Spectakel machen, mnoho hluku, cáru nadělati; ſich zum Spectakel machen, dělati ze ſebe zrcadla.



Strany zdroje: I/72

Auseinander, adv. narůzno, od ſebe.



Strany zdroje: II/225

Sperrig, adj. rozedřený, roztažený, adv. roztaženě, od ſebe.



Strany zdroje: II/229

Sprache, f. řeč, lingua; die Rede, mluw, sermo; die Mundart, gazyk, nářečj, dialectus; die böhmiſche, deutſche, griechiſche, lateiniſche, ruſſiſche, polniſche, ſlowakiſche, wälſche, franzöſiſche Sprache, čeſſtina, němčina, řečtina, latina, ruſſtina, polſſtina, (polčina) ſlowačina, wlaſſtina, frančina; die Mutterſprache, die Landesſprache, mateřſſtina, wlaſtenina, kragenina; er hat eine ſchwere Sprache, má twrdý, neobratný gazyk, weyřečnoſt; haſt du die Sprache verlohren? ſtratils mluw? ohne Sprache da liegen, ležeti bez ſebe; heraus mit der Sprache! wen s tjm! mluw!



Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.



Strany zdroje: II/249

Stille, f. ticho, tiſſina, tichoſt, Silentium; in der Stille kommen, mlčecky přigjti; in der Stille leben, pro ſebe, o ſamotě žiwu býti; in der Stille davon gehen, kradmo, potagmo, potichmo odgjti.



Strany zdroje: II/252

Stopfen, v. a. cpáti, facire farcire ; voll ſtopfen, nacpati; einem das Maul ſtopfen, zacpati hubu; Gänſe ſtopfen, krmiti huſy; die Speiſe ſtopft mich, gjdlo mne tlačj, zacpáwá; den Bauch voll ſtopfen, nacpati břicho, tláſkati, práti, cpáti do ſebe; den Stepſel feſt in die Bouteille ſtopfen, láhwicy ztuha zapěchowati, zátku zatlačiti.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.



Strany zdroje: II/287

Trieb, m. am Baume, weyhon, mladá ratoleſt, prut. 2) Des Viehes, weyhon; der Veihtreib Viehtrieb , průhon. 3) Bey den Jägern, léč. 3) Ochſen, Schafe, ſtádo. 4) Das Triebrad, kladnice. 5) Des Gewehrs, donáſſenj. 5) 6) podnět, instinctus Stimulus; aus eigenem Triebe, z wlaſtnjho wnuknutj, ſám od ſebe.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/297

Uibereinander, Uiber einander, gedno na druhém, gedno na druhé, na ſebe.



Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: II/309

Umhängen, v. a. obwěſyti; einen Mantel, láſſť na ſebe wzýti; einem den Mantel, na někoho pláſſť dáti. 2) přewěſyti; die Kleider im Schranke, ſſaty w almaře. 3) owěſyti, owěſſeti.



Strany zdroje: II/309

Umher, adv. wůkol, kolem do kola, kolem a kolem; umher mit Golde eingefaßt, wůkol zlatem zadělaný. 2) Er ſahe umher, rozhljdl ſe, rozhljžel ſe; er ſahe um ſich her, hleděl wůkol ſebe; umher liegen, wůkol kolem, do kola ležeti; ſem a tam; umher ſchweifen, ſem a tam ſe plahočiti; umher irren, ſem a tam blauditi.



Strany zdroje: II/310

Umlegen, I. v. a. kláſti ſe; das Schiff, der Wind legt ſich um, lodj, wjtr ſe klade. 2) položiti; einen Schrank, ſſkřjni. 3) založiti, zahnauti; ein Blatt, liſt. 4) zahýbati; die Schärfe des Meſſers, eine Nadel, eine Spitze legt ſich um, oſtřj nože, gehla, ſſpička ſe zahýbá. 5) Einen Verband, zawázati; einen Mantel, pláſſť na ſebe wzýti; eine goldene Kette, zlatý řetjzek zawěſyti; den Degen, kord připáſati. 6) přeložiti, překládati; die Häringe, ſlanečky z tuny do tuny; die Soldaten, wogáky. 7) obložiti, obkládati; en Rand mit Eyern, okragek wegcy. II. v. n. točiti ſe; der Wind, das Schiff legt um, wjtr, lodj ſe točj.



Strany zdroje: II/310

Umnehmen, v. a. wzýti; einen Mantel, wzýti pláſſť na ſebe; ein Betttuch, do proſtěradla ſe zaobaliti.



Strany zdroje: II/313

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.



Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.



Strany zdroje: II/317

Uneins, adv. ſeyn, na ſſtjru, na ſpor ſobě býti, newražiti na ſebe, neſnadniti ſe; werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe.



Strany zdroje: I/81

Ausſchweifen, v. n. weyſtupky činiti, blauditi, blázniti ſe, wybjhati ze ſebe; im Reden, okolkowati, wyrazyti ſe; im Trinken ausſchweifen, nemjrně pjti; eine ausſchweifende Freude, přjliſſná radoſt; vom Wege ausſchweifen, wygjti, wyrazyti ſe s ceſty.



Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.



Strany zdroje: II/329

Unternehmen, v. a. před ſebe wzýti, předſewzýti, podnikati, podniknauti, suscipere; einen Bau, ſtawenj; ich unternehme es nicht, ihn zu entſchuldigen, neberu to na ſebe, bych ho wymluwil; ein unternehmender Mann, muž mnoho předſeberaucý, podnikagjcý, o mnoho ſe pokauſſegjcý.



Strany zdroje: II/329

Unterſcheiden, v. a. děliti, dividere; die Gränze die Felder, meze dělj obě pole; rozdělowati, děliti. 2) fig. rozděliti; der Mond die Monathe, měſýc měſýce; mit einem Strichlein, čárkau; unterſchieden, rozdjlný, distinctus; unter ſich, od ſebe, inter se. b) rozeznati, rozeznáwati, distinguere; das Weiße von Schwarzen, bjlé od černého. e) rozſuzowati; Leib des Herrn, tělo páně.



Strany zdroje: I/81

Außer, præp. 1) wenku; er wohnt außer der Stadt, zůſtáwá wenku, na přeměſtj. 2) bez; er iſt außer ſich, geſt bez ſebe. 3) kromě, leč; ich habe niemanden geladen außer dich, žádného gſem ne wal, kromě tebe; er ſpielt nie, außer mit guten Freunden, nikdy nehrá, leč s dobrými přáteli.



Strany zdroje: I/9

Abmeſſen, v. a. odměřiti, rozměřiti, wyměřiti, změřiti. 2) rozſauditi a vložiti; andere nach ſich abmeſſen, giné podlé ſebe rozſuzowati; die Strafe nach dem Verbrechen abmeſſen, pokutu dle winy vložiti.



Strany zdroje: II/336

Urtheilen, v. n. ſauditi; unparteyiſch von etwas, neſtranně o něčem; nach ſich von andern, podlé ſebe o giných. 2) v. a. ſauditi; einen andern, giného.



Strany zdroje: II/338

Verantworten, v. a. odpowjdati, zodpowjdati; ſich, za ſebe; ich will es varantworten, gá to zodpowjm.



Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.



Strany zdroje: II/349

Verhaßt, adj. protiwný; er iſt mir verhaßt, geſt mi protiwný; ſich verhaßt machen, w záſſtj v někoho vběhnauti, záſſtj řečj na ſebe vwaliti; machen, oſočiti, w nenáwiſt vweſti.



Strany zdroje: II/356

Vermögen, v. irr. a. mocy, posse; Geld vermag viel, penjze mnoho mohau, zmohau; vermögend ſeyn, mocy; ein viel vermögender Freund, přjtel mnoho mohaucý, mnohomocný. b) možným býti; ein vermögender Mann, možný, mohowitý, mohutný, zámožný muž; im Trunke viel vermögen, mnoho podſtaupiti, na ſebe wzýti. 2) Jemanden zu etwas, naweſti, namluwiti někoho na něco, přiweſti k něčemu.



Strany zdroje: II/364

Verſchreibung, f. zápis, vpſánj; eine V. machen, von ſich ſtellen, vpſánj od ſebe dáti.



Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.



Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.



Strany zdroje: II/370

Verſuchen, v. a. zkuſyti, zkuſſowati; ſich ſelbſt, ſám ſebe. 2) zkauſſeti; Gott verſucht den Menſchen, bůh zkauſſj člowěka. 3) pokauſſeti; der Teufel, čert pokauſſj člowěka. 4) okuſyti, gustare; den Wein, wjno. 5) zkuſyti; ſein Glück, viel in der Welt, ſwé ſſtěſtj, mnoho na ſwětě. 6) zakuſyti, pokuſyti; das habe ich ſchon verſucht, toho ſem giž zakuſyl; verſucht, zkuſſený; Soldat, wogák.



Strany zdroje: II/372

Verunwilligen, v. rec. zanewřjti na ſebe.



Strany zdroje: II/373

Verwahren, v. a. chowati, ſchowati; Geld, Getreide, Kleider, ein Geheimniß, penjze, obilj, ſſatſtwo, tagemſtwj; zu verwahren geben, k ſchowánj dáti. b) ohraditi; eine Stadt, ein Haus, einen Garten, měſto, dům, zahradu. c) opatřiti, zaopatřiti; eine Thür mit Schlöſſern, dwéře zámky; ſich vor Kälte, ſe před zymau; ſeinen Beutel, ſwůg měſſec. d) opatrowati, opatřiti; einen Gefangenen, wězně; eine Stadt zu verwahren geben, měſto k opatrowánj dáti. e) ohraditi; ſein Recht, ſwé práwo; ſich, ſebe; vor Gift, proti gedu.



Strany zdroje: II/373

Verweben, v. a. zawáti, zawjti, rozptýliti; wie der Wind, gako wjtr. 2) ſetkati, wytkati; alles Garn, wſſecku přjzy. b) tkáti; nichts als Leinengarn, nic netkati než lněnau přjzy. c) ſetkati, zatkati; in einander, do ſebe; verwebt, zatkaný, protkaný.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/393

Vorlaſſen, v. a. připuſtiti, předpuſtiti, nechati, puſtiti před ſebe.



Strany zdroje: II/394

Vornehmen, v. a. před ſebe bráti, wzýti; eine Schürze, záſtěru. Jemanden, někoho. b) wydati ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) podniknauti; eine Arbeit, prácy, djlo. 2) v. rec. ſich, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; einem zu ſchreiben, někomu pſáti.



Strany zdroje: II/398

Vorſtoßen, v. n. čnjti, ſtrměti, wykukowati. b) nahoditi ſe, nachomeytnauti ſe. 2) v. a. wen, před ſebe, ſtrkati, wyſtrkowati, wyſtrčiti.



Strany zdroje: II/398

Vorthun, v. a. wzýti před ſebe; eine Schürze, záſtěru. b) zaſtrčiti, den Riegel, záworu. c) v. rec. ſich, předčiti, wyniknauti, wywyſſiti ſe, nad giné.



Strany zdroje: II/398

Vortreiben, v. a. před ſebe hnáti. 2) wyhnati před někoho. 3) předháněti.



Strany zdroje: II/412

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.



Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.



Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.



Strany zdroje: II/423

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.



Strany zdroje: II/447

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.



Strany zdroje: II/450, II/451

Zahn, m. pl. Zähne, zub, dens; Zähne weiſen, blecken, ſſkljbati ſe, zuby ceniti; der vordere Z., vulgo, prodawač; der Hunds 451 zahn, ſſpičák; der hintere Stockzahn, třenownj, licnj zub, ſtolička; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý, kotlawý zub; ſtumpfe Zähne, wyſedlé zuby, laſkomina; erſte Zähne, wlčky, ein großer langer Zahn, ťafák; der große Zähne hat, zubatý, zubáč; große Zähne bekommen, zubatěti; Zähne bekommen, zubů doſtáwati; die Zähne blecken, zuby ceniti, oſſkljbati ſe; er verliert die Z., zuby mu padagj; mit den Zähnen klappern, knirſchen, gektati, ſſkřipěti zubami; 2) es thut ihm kein Zahn mehr weh’, geſt bez ſebe; dim. das Zähnchen, zaubek. 3) am Rade, palec; am Kamm, an der Säge, zub.



Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.



Strany zdroje: I/10

Abreiten, v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti. 2) v. a. odgezditi, ſgezditi, vgezditi na koni; a) das Pferd, koně ſchwátiti, ſgezditi; b) ſich, ſebe vgezditi.



Strany zdroje: II/464

Zorn, m. hněw, zloſt, hněwiwoſt, ira; jäher Zorn, vnáhlenj; in Zorn gerathen, kommen, vnáhliti, rozhněwati ſe, rozprchliti ſe; zum Zorne reitzen, popuditi k hněwu, rozdrážditi; von Zorn wüthen, wztěkati ſe, ſápati ſe, hněwem, zloſtj; ſeinen Zorn an Jemanden auslaſſen, hněw ſwůg na někom wyliti, wypuſtiti; ſeinen Zorn fahren laſſen, vpuſtiti od hněwu, hněw mimo ſebe puſtiti; Gottes Zorn auf ſich laden, božj hněw na ſebe vwaliti; ſein Zorn leget ſich, hněw ho pomjgj.



Strany zdroje: I/96

Begreifen, v. a. irr. pochopiti, poſtjhnauti, napadnauti. 2) betaſten, ohledati, omakati. 3) begriffen ſeyn, práwě w něčem býti, hodlati, chtjti. 4) enthalten, obſahowati, wynáſſeti, do ſebe mjti, w ſobě zawjrati. 5) ſich, pamatowati ſe, ſchopiti ſe.



Strany zdroje: I/11

Abſchieben, v. a. odſtrčiti, odwaliti, pomknauti, poſtrčiti; a) eine Schuld von ſich, winu od ſebe odwaliti, s ſebe ſtřáſti; b) w kuželkách někoho obehrati; c) též, prohrané odehrati; d) též, dohrati, wyhrati. 2) v. n. při konjch, krawách, owcých, zuby ſwrhnauti.



Strany zdroje: I/13

Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.



Strany zdroje: I/117

Blick, m. der Sonne, bleſk; des Silbers, leſk, leſkot. 2) pohled, wzezřenj, adſpectus; der Augenblick, okamženj. Einen Blick auf etwas werfen, na něco pohljdnaut; einander heimliche Blicke geben, po očku na ſebe ſe djwati; jemanden mit einem ſcheelen Blicke anſehen, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; durch Blicke mit jemanden reden, očima mluwiti.



Strany zdroje: I/155

Eigen, adj. wlaſtnj, proprius; eigenes Lob, chwála ſebe ſamého. 2) obzwláſſtnj. 3) ſich etwas eigen machen, přiwyknauti k něčemu; das iſt dir eigen, to ge twá powaha, twůg ſpůſob.



Strany zdroje: I/155

Eigenliebe, f. láſka ſebe ſamého, philautia, (ſamoſwognoſt, Com. )



Strany zdroje: I/156

Einander, adj. einer den ander, geden druhého; einer dem andern, geden druhému. 2) ſe, ſobě; wir begegneten einander, potkali gſme ſe. Sie hindern einander, překážegj ſobě. Einander lieben, weſpolek ſe milowati. Mit Vorwörtern: an einander, k ſobě, při ſobě; auf einander, po ſobě, na ſobě; aus einander werfen, rozházeti; mit einander, ſpolu; nach einander, po ſobě; von einander, od ſebe; über einander, na ſobě, na hromadu; unter einander, do hromady.



Strany zdroje: I/156

Einathmen, v. a. duch do ſebe wtáhnauti; nalýkati ſe něčeho.



Strany zdroje: I/165

Einſaugen, v. a. wſáti, wſrknauti; ſtřebati, cucati do ſebe; fig. napogiti ſe. Die Einſaugung, wſánj, napogenj.



Strany zdroje: I/166

Einſchlürfen, v. a. ſtřebati, ſrkati do ſebe, wſrknauti.



Strany zdroje: I/174

Entgeiſtern, v. a. duſſe, ſmyſlů zbawiti; entgeiſtert ſeyn, bez ſebe, (bez paměti) býti.



Strany zdroje: I/175

Entlaſten, v. a. entläſtigen, břemena zbawiti, břemeno shoditi, ſložiti ze ſebe.



Strany zdroje: I/176

Entſchließen, v. rec. ſich, rozmyſliti ſe, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; vſtanowiti, zawřjti v ſebe. Entſchloſſen ſeyn, hodlati. Die Entſchließung, rozmyſſlenj, vmjněnj. Entſchloſſen, hotow, ochotný k rozmyſſlenj; rozmyſlný ?



Strany zdroje: I/177

Entzücken, v. a. myſl wytrhnauti, k wytrženj přiweſti; entzückt, ſmyſlů zbawen, bez ſebe, wytržen, extra ſe raptus. 2) Welmi těſſiti, potěſſiti, radoſtj naplniti. Entzückend, přerozkoſſný, radoſt, rozkoš plodjcý. Die Entzückung, wytrženj myſli, ecſtaſis. 2) weliké potěſſenj, weliká rozkoš, radoſt.



Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.



Strany zdroje: I/199

Feind, adv. einem feind ſeyn, nenáwiſtnjkem býti, nenáwiděti někoho, newražiti na někoho; ſie ſind einander feind, newražj na ſebe; feind werden, zanewřjti na někoho, wzýti někoho w nenáwiſt.



Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.



Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.



Strany zdroje: I/229, I/230

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.



Strany zdroje: I/231

Gelächter, n. ſmjch, mor. ſſtjřenj; ein Gelächter erheben, dáti ſe do ſmjchu. 2) poſměch; ſich zum Gelächter machen, poſměch z ſebe vdělati.



Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.