Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 16 skupin hesel.

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.



Strany zdroje: I/325

Knall-, bauchawý, praſkawý, praſkacý; das Knallpulver, bauchawý prach; das Knallgold, praſkacý zlato; das Knallglas, praſkawé ſklo.



Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.



Strany zdroje: II/176

Schmelzglas, n. leſkownj ſklo.



Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.



Strany zdroje: II/267

Tafel, f. tabule, tabula; Glas in Tafeln, ſklo w tabuljch; eine Tafel Chocolade, táflička čekolády; dim. das Täfelchen, tabulka; die Schreibtafel, pſacý tabulka, tobolka; die Tafel decken, na tabuli proſtřjti. 2) dſka, deſka; die Geſetztafeln, dſky; die Landtafel, dſky zemſké.



Strany zdroje: II/267

Tafel-, tabulowý; das Tafelglas, tabulowé ſklo; das Tafellicht, tabulowé ſwjčky. 2) tabulnj; das Tafelzimmer, tabulnj pokog; das Tafelzeug, tabulnj nářadj. 3) při, na tabuli; die Tafelmuſik, hudba při tabuli; das Tafel-Serwieß, ſerwjs na tabuli.



Strany zdroje: II/347

Verglaſen, v. a. sſkljti ſe, w ſklo ſe obrátiti. 2) politi, poljwati; ein Topf, hrnec.



Strany zdroje: II/348

Vergrößerungsglas, n. zwětſſowacý ſklo.



Strany zdroje: II/352

Verkleinerungsglas, n. zmenſſowacý ſklo.



Strany zdroje: I/117

Bley-, olowěný, z olowa; das Bleybergwerk, hory olowěné; das Bleyerz, olowěná ruda; das Bleyglas, olowěné ſklo, ſklo z olowa.



Strany zdroje: I/126

Brennglas, n. ſklo, njmž ſe pálj; zapalowacý ſklo.



Strany zdroje: I/200

Fernglas, n. ſklo na dálku. 2) ſ. Fernrohr.



Strany zdroje: I/246

Glas, n. pl. Gläſer, ſklo, vitrum; ein Fenſterglas, ſklo do okna, dim. ſkljčko. 2) fig. ein gläſernes Geſchirr, ſklenice, vas vitreum; dim. das Gläschen, Gläslein, ſklenička; die vollen Gläſer leeren, ſkleničkowati; ein Glas Bier, ſklenice pjwa.



Strany zdroje: I/246

Glas-, ſklenný; ſkleněný, ze ſkla, na ſklo, vitreus; der Glasdeckel, ſkleněné wjčko; die Glashütte, ſklenná huť, ſkelna ? ein Glasſchrank, police na ſklenice.



Strany zdroje: I/246

Glasgrün, adj. ſklenné barwy, zelený gako ſklo, hyalinus.