Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 29 skupin hesel.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/284

Hierdurch, adv. tudy, tady, tudyto, zde weſkrz; tjm, ſkrze to.



Strany zdroje: I/285

Hindurch, adv. ſkrze; den ganzen Tag hindurch, celý den, ſkrz celý den; zwey Nächte hindurch, po dwě nocy. S. Durch.



Strany zdroje: I/331

Korb, m. pl. Körbe, koš, corbis; dim. das Körbchen, Körblein, koſſjk, koſſjček , auborek; den Korb bekommen, zůſtati na popeli, propadnauti ſkrze koš; den Korb geben, koſſem dáti; er iſt der Hahn im Korbe, geſt pánem, kohautem na ſmetiſſti. S. auch Handkorb, Wagenkorb, @.



Strany zdroje: I/332

Koſten, v. n. ſtáti, býti, (koſſtowati), conſtare; das koſtet mich hundert Gulden, to mne ſtogj ſto zlatých; wie viel koſtet das Haus? zač geſt, zač přigde ten dům? das koſtet nicht viel, to nenj drahé, nepřigde draze. 2) fig. das koſtet viel, k tomu geſt mnoho potřebj; das koſtet Mühe, to geſt pracné; es koſtet dich nur ein Wort, geſt ti třeba gen promluwiti. 3) es wird den Kopf nicht koſten, nepoběhneť o hrdlo; das hat ihn ſeine Geſundheit gekoſtet, tjm, ſkrze to ztratil žiwot.



Strany zdroje: I/48, I/49

Anſterben, v. n. irr. něčj ſmrtj připadnauti, morte alicuius obvenire. Das Gut iſt 49 mir angeſtorben, ten ſtatek mně připadl ſkrze ſmrt; ein angeſtorbener Grund, odaumrtný ġrunt.



Strany zdroje: II/201

Schwören, v. n. irr. ich ſchwor, habe geſchworen, kljti ſe, klnauti ſe, zapřjſahati ſe, zařjkati ſe, dovovere se devovere se; bey Gott, boha ſe dokládati; sl. božiti ſe; bey Baal, ſkrze bále přjſahati; bey ſ. Seele, duſſowati ſe; bey ſ. Treue, wěrowati ſe; bey Weiß Gott, pámbuhwowati ſe. 2) Einen Eid, přjſahati, jurare; ſchwören laſſen, připuſtiti k přjſaze, pohnati na přjſahu; falſch ſchwören, křiwě přjſahati, perjurare; der falſch ſchwört, křiwopřjſežnjk, perjurus; ein geſchworener Feind, auhlawnj nepřjtel; ein Geſchworener, přjſežný, sl. boženjk, juratus.



Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.



Strany zdroje: II/227

Spießruthe, f. prautek, zmrſſtěk. 2) Bey den Soldaten, pračata; durch die Spießruthen laufen, běhati ſkrze pračata.



Strany zdroje: II/276

Thorweg, m. ceſta ſkrze wrata.



Strany zdroje: I/125



Strany zdroje: I/136

Dadurch, adv. demonſt. tudy, tady. 2) onady. 3) relat. ſkrze to, ſkrze něg, ſkrze ni, tjm, k. př. leſem, tau wěcý.



Strany zdroje: I/137

Damit, 1. conj. aby, at. 2. adv. tjm, ſkrze to.



Strany zdroje: I/138, I/139

Darunter, adv. unter dieſes, pod to, pod ně; unter dieſem, pod tjm, pod njm. 2) fig. při tom, w tom, ſkrze to. 3) minus, méň; darüber oder darunter, wjce 139 neb méň. 4) dazwiſchen, mezy tjm; Es iſt ein großer Unterſchied darunter, geſt weliký rozdjl mezy tjm.



Strany zdroje: I/147, I/148

Durch, 1. præp. ſkrze, ſkrz, per, per medium; durch die Mauer, ſkrze zeď. 2) přes, trans, per; durch den Bach, přes řeku, durch den Wald, přes (ſkrze) les; die 148 ganze Nacht durch, hindurch, přes celau noc, durch alle Jahrhunderte, po wſſecky wěky. 3) iſt es ein Mittel, ſo ſteht im Böhm. der Inſtrumental: durch Geld, penězy, dadurch, tjm; durch Bitten, proſſenjm; durch die Thüre gehen, dweřmi gjti; durch das Fenſter ſehen, oknem ſe djwati. 4) durch einander, weſměs; alles durch einander mengen, wſſecko w hromadu ſmjſyti. 2. adv. naſkrz, weſkrz; die Schuhe ſind durch, ſtřewjce gſau naſkrz, durch und durch, naſkrz, weſkrz a weſkrz, zcela. 3. præp. inſep. in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, pro, pře, per, trans.



Strany zdroje: I/148

Durchblicken, 1. v. n. pronikati, proniknauti, ſ. Blicken. 2. v. a. den Nebel, ſwjtiti ſkrze mlhu.



Strany zdroje: I/148

Durchfliehen, v. a. ſkrze, přes něco vtjkati.



Strany zdroje: I/148

Durchfließen, v. a. protecy, tecy ſkrze —.



Strany zdroje: I/148

Durchflößen, v. a. ſkrze něco plawiti; die —ßung, naſkrz plawenj.



Strany zdroje: I/149

Durchgießen, v. a. proljti ſkrze —.



Strany zdroje: I/149

Durchreiſen, 1. v. n. gjti, geti ſkrze. 2. v. a. progeti, progjžděti, progjti, procházeti. Bey meiner Durchreiſe, když pogedu naſkrz, když gſem gel naſkrz.



Strany zdroje: I/149

Durchrennen, 1. v. n. běžeti ſkrze —. 2. v. a. prohnati, prorazyti mečem. 2) die Stadt, zběhati měſto.



Strany zdroje: I/150

Durchſtrömen, v. n. protécy, protjkati, técy ſkrze —.



Strany zdroje: I/150

Durchziehen, 1. v. a. protáhnauti: einen Faden, prowljknauti; Jemanden, natahowati, přetřepati. 2. v. n. progjti, progeti, táhnauti ſkrze —.



Strany zdroje: I/151

Durchzug, m. průchod, průtah, protáhnutj, progitj, taženj ſkrze —.



Strany zdroje: I/161

Einklagen, v. a. Schulden, dluhy ſkrze práwnj žalobu doſáhnauti, obdržeti.



Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.



Strany zdroje: I/223

Gaſſe, f. vlice, platea; dim. das Gäßchen, Gäßlein, vlička. 2) pračata, pl. Gaſſen laufen, běhati ſkrze pračata.



Strany zdroje: I/223

Gaſſenlaufen, n. běhánj ſkrze pračata.