Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 21 skupin hesel.

Strany zdroje: I/268

Hängeſäule, f. zawěſſacý ſlaup, zawěſſák.



Strany zdroje: II/35

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus ( bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab. ) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.



Strany zdroje: II/39

Meilenzeiger, m. milnj ſlaup, milnjk ?



Strany zdroje: I/54

Armſäule, f. ſlaup s rukama na rozceſtj, ſ. Wegſäule.



Strany zdroje: II/136

Rüſtbaum, m. ſlaup v leſſenj.



Strany zdroje: II/146

Säule, f. ſlaup, sl. ſtlp, columna dim. das Säulchen, ſlaupek, ſlaupeček.



Strany zdroje: II/236

Stallbaum, m. kobyla, přjwora, ſlaup na ſtánj.



Strany zdroje: II/237

Ständer, m. ein Waſſerſtänder, ſſtaudew; dim. das Ständchen, ſſtaudwička, kadečka; ein Bierſtänder, ſtřez, vulgo; : ſſeňtyš; ein Fiſchſtänder, ſádka, haltýř; ein Bienenſtänder; ſtogák; der Ständer am Teiche, ſtogan; am Dache, ſlaup.



Strany zdroje: II/239

Starr, adj. tuhý, ztuhlý, ztrnulý, zdřewěnělý, rigidus; vor Kälte, zkřehlý, zmrzlý, mor. přemřelý; ſtarr werden, ztuhnauti, zkřehnauti, zdřewěněti, rigescere; ſtarr da ſtehen, ſtáti gak ſlaup. 2) fig. Jemanden ſtarr anſehen, vpřjti, wytřeſſtiti, wypauliti oči na někoho, kwákati; ſtarre Augen eines Sterbenden, oči w ſlaup; ſtarrer Sinn, zawilá, vrputilá, zapekleněná, zapeklitá hlawa, palice, kotrba. adv. ztuha, zkřehle, vrputile.



Strany zdroje: II/248

Stiel, m. rukowět, rukowjtka, manubrium; am Gebäude, reſſt, reſſtjk, ſlaup; am Meſſer, ſtřenka; am Beil, topdořiſſtě topořiſſtě , topůrko, náſadiſſtě; an der Fuhrmanns-Peitſche, bičiſſtě; an der Schlittenpeitſche, žiliſſtě; am Dreſchflegel, cepowka; am Rechen, hrabiſſtě; an der Senſe, koſyſſtě; am Spitzhammer, oſſkrdiſſtě; an einem ſchlechten Taſchenmeſſer, kudliſſtě; am Obſte, ſtopka, ſſťopka, petiolus Lin.



Strany zdroje: II/351

Verjüngen, v. a. zmladiti, omladiti, zmlazowati; die Schlange verjüngt ſich, had ſe zmlazuge. b) ſich, mladnauti; Peter, Petr mladne. c) zaſſpičatiti, zaſſpičaťowati; eine Säule, ſlaup. d) zmaliti, saužiti; einen Rieß, rys; der verjüngte Maßſtab, zmalen.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/407

Wandſäule, f. ſlaup w ſtěně, wezdi.



Strany zdroje: II/444

Wolkenſäule, f. oblakowý ſlaup.



Strany zdroje: I/91

Baum, m. ſtrom, dim. Bäumchen, ſtrůmek, ſtromeček; gepfropfter, ſſtěp, ſſtjpek; wilder, planý ſtrom, pláně; Ausſtreichbaum beym Gerber, poſtruh; Maſtbaum, ſlaup; Wiesbaum, pawuza.



Strany zdroje: I/114

Bildſäule, f. ſſtátue, ſlaup s obrazem, ſocha.



Strany zdroje: I/140

Denk-, pamětnj, památný. Das Denkbuch, knjha pamětnj. Die Denkſäule, památný ſlaup, na památku.



Strany zdroje: I/152

Eckſäule, f. kragnj ſlaup.



Strany zdroje: I/154

Ehrenſäule, f. ſlaup pamětnj, ſlaup ſláwy, ke cti poſtawený.



Strany zdroje: I/172

Empor ſtarren, ſtrnuti; ſeine Augen ſtarren empor, oči mu gdau w ſlaup.



Strany zdroje: I/232

Geldſtock, m. ſlaup (na penjze).