Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 16 skupin hesel.

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.



Strany zdroje: I/47

Anſpielen, v. n. začjti hráti, zahrati. 2) a něco ſlowy bjti, čeliti, narážeti, ſměřowati, wztahowati, alludere.



Strany zdroje: I/48

nſtechen, v. a. pobádati, pobůſti, popjchati, popichowati, vbodnauti, vpichnauti, zabodnauti, zabůſti, pungere. 2) dotjrati, dotýkati ſlowy, pjchati, popichowati, perſtringere verbis. 3) nabodnauti, načjti, narypnauti.



Strany zdroje: I/49

Anſticheln, v. a. ſlowy popichowati.



Strany zdroje: I/52

Anzapfen, v. a. načepowati, načjti ſud, začjti točiti. 2) dogjmati, důtkliwými ſlowy popichowati.



Strany zdroje: II/247

Sticheln, v. a. ſſpincowati, ſſpičkowati, popichowati, dogjmati, dorážeti ſlowy.



Strany zdroje: II/260

Strotzen, v. n. bobtěti, bubřiti, dauti ſe, tumere. 2) fig. ein ſtrotzender Beutel, nacwokowaný pytljk; ſtrotzend von Milch, nabobtělý, durmatělý, duřmatý mljkem; mit ſeinem Gelde, ſwými penězy ſe wypjnati, dmauti, wynáſſeti, hrděti; von Griechiſchen Wörtern ſtrotzen, řeckými ſlowy bubřeti, bobtěti, dauti ſe; ſtrotzende Worte, nadutá ſlowa, sesquipedalia verba; von Golde ſtrotzen, zlatem ſe třpytěti.



Strany zdroje: II/274

That, f. ſkutek, čin; mit der That und nicht mit Worten, ſkutkem a ne ſlowy; nach der That kommt der Rath zu ſpät, po aučinku zlá rada; That, w ſkutku, ſkutečně, zagiſté, wězto, dozagjſta. 2) zločinſtwj, zločinſtwo, hanebný ſkutek; eine That begehen, zločinſtwj, hanebného ſkutku ſe popuſtiti dopuſtiti , zlý ſkutek zpáchati.



Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.



Strany zdroje: II/348

Vergreifen, v. irr. a. odprodati, wyprodati, rozprodati, rozebrati; die ganze Auflage, celé wydánj; die Waare hat ſich vergriffen, zbožj ſe odbylo, rozprodalo. b) wywinauti; ſich die Hand, ſobě ruku. c) ſich, přechmátnauti; (něco giného popadnauti). b) d) puſtiti ſe; an fremden Geldern, Feldfrüchten, do cyzých peněz, obilj. e) dáti ſe, puſtiti ſe; ſich an Jemanden, do někoho; mit Worten, ſlowy. f) ſich, prohřeſſiti ſe.



Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.



Strany zdroje: II/477

Zuſprechen, v. irr. act. Muth, myſli, ſrdce dodati, dodáwati; Troſt, těſſiti ſlowy. 2) In Gerichten, přiřknauti, přiſauditi. II. v. n. promluwiti; freundlich, přjwětiwě na někoho. b) zu bereden ſuchen, 2) Bey einem, někoho nawſſtjwiti.



Strany zdroje: I/15

Abſpeiſen, v. n. dogjſti, pogjſti, po gjdle býti. 2) v. a. nakrmiti, pokrmiti, pokrmem naſytiti. 3) Jemanden mit leeren Worten und eiteln Verſprechungen abſpeiſen, někoho lahodnými ſlowy a marnými ſliby vkogiti, z prázdna odbyti.



Strany zdroje: I/164

Einpredigen, v. a. kázati, mnohými ſlowy přemluwiti.



Strany zdroje: I/167

Einſprechen, 1. v. a. domlauwati; Troſt, ſlowy potěſſiti někoho; Herz, ſrdce dodati. 2. v. n. odmlauwati, odpjrati. 2) Bey einem, přicházeti k někomu, nawſſtjwiti někoho.



Strany zdroje: I/24

After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.