Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 34 skupin hesel.

Strany zdroje: I/5

Abgebrannt, opálený, pohořelý. 2) od ſlunce, obhořelý, oſmahlý.



Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.



Strany zdroje: II/136

Rüſte, f. západ ſlunce.



Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.



Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.



Strany zdroje: II/218

Sömmern, I. v. n. ſtjniti, cloniti, umbram dare. 2) v. a. ſluniti, wyſtawiti na ſlunce, na weyſlunj; die Hühner ſömmern ſich, ſlepice ſe na ſluncy popelj. 3) auhor gařj zaſyti. 4) přeletowati; ein Schaf, owcy.



Strany zdroje: II/219

Sonne, f. ſlunce, sol; dim. ſlunéčko; die Sonne geht auf, unter, ſlunce wzcházý, (wycházý); zacházý, zapadá. 2) Von der Sonne verbrannt, od ſlunce opálený, oſmáhlý, obhořalý.



Strany zdroje: II/219

Sonnen, v. a. na ſlunce wyſtawiti; ſich ſonnen, na ſluncy ſe hřjti, ſluniti ſe.



Strany zdroje: II/219

Sonnenaufgang, m. wzchod, wýchod ſlunce.



Strany zdroje: II/219

Sonnenferne, f. neydálſſj odeſtánj planéty od ſlunce, odſlunj, aphelium.



Strany zdroje: II/219

Sonnenfinſterniß, f. zatměnj ſlunce.



Strany zdroje: II/219

Sonnenklar, adj. zgewný, patrný, zřegmý, zračitý, ſwětitý, gako ſlunce, bjlednj, evidens; adv. bjledně, evidenter.



Strany zdroje: II/219

Sonnenlauf, m. běh, oběh ſlunce.



Strany zdroje: II/219

Sonnenuntergang, m. západ ſlunce.



Strany zdroje: II/219

Sonnenzirkel, m. ſlunečná ceſta, ceſta ſlunce.



Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.



Strany zdroje: II/254

Strahlen, v. n. paprſlkowati, radiare; die Sonne ſtrahlt, ſlunce paprſkuge, ſwjtj; von Gold und Silber ſtrahlen, třpytěti ſe zlatem a ſtřjbrem.



Strany zdroje: II/286, II/287

Treten, v. irr. du trittſt, ich trat, getreten, tritt, 1. v. n. ſſlapati, ſſlápnauti, calcare; leiſe treten, zticha ſſlapati, kráčeti; in Jemandes Fußſtapfen, do něčjch ſſlepěgj naſtaupiti, nakročiti; ich trat auf meine Füße, poſtawil ſem ſe na nohy. 2) fig. ſtaupiti; an das Fenſter, přiſtaupiti k oknu; bey Seite, odſtaupiti; ein wenig, poodſtaupiti, poodkročiti; herein, 287 wſtaupiti; hervor, wyſtaupiti; zuſammen, dohromady ſtaupiti; fig. ſpolčiti ſe; trete mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; J. Ehre zu nahe, něčj cti ſe dotknauti; der Wahrheit zu nahe, prawdě vbljžiti; auf J. Seite, k něčj ſtraně přiſtaupiti; in Unterhandlungen, začjti gednati, do gednánj ſe puſtiti; ins Mittel, za proſtřednjka ſe wyſtawiti; an J. Stelle, na něčj mjſto naſtaupiti. b) das Waſſer tritt in die Röhre, woda wſtupuge do trauby; ins Blut, in den Magen, wrazyti ſe do krwe, do žaludku; wenn die Sonne in den Stier tritt, když ſlunce do býka wſtaupj; die Thränen traten ihm in die Augen, ſlze ho polily. c) in ein Amt treten, ein Amt antreten, auřad přigjti; in Dienſte, do ſlužby wſtaupiti, přigjti; in den Eheſtand, w ſtaw manželſký wſtaupiti; zu einer Religion, k náboženſtwj přiſtaupiti . II. v. a. ſſlapati; zu Tode treten, vſſlapati; alle niedertreten, poſſlapati; ſich einen Dorn in den Fuß, trn ſobě wrazyti, zarazyti do nohy; etwas entzwey, in Stücke, něco rozſſlapati, rozſſlápnauti; etwas in den Koth, něco do bláta zaſſlapati; J. mit den Füßen, po někom ſſlapati; den Thon, den Wein, hljnu, wjno ſſlapati; einen Wurm, na čerwa ſſlápnauti; fig. das Pflaſter, po vlicých ſe ſmeykati, potlaukati; der Hahn tritt die Henne, der Tauber die Taube, kohaut ſe pogjmá se ſlepicý, holub s holubicý.



Strany zdroje: II/310

Umlauf, m. oběh; des Rades, kola; der Sonne, ſlunce; des Blutes, krwe; des Geldes, peněz. 2) liſt poſelacý, currenda.



Strany zdroje: II/327

Untergang, m. západ, occasus; der Sonne, ſlunce; gegen Untergang, na západ. 2) zkáza, záhuba, zahynutj, zhauba, interitus.



Strany zdroje: II/327

Untergehen, v. n. zapadati, zagjti; die Sonne, ſlunce. 2) vtonauti, potopiti ſe; ein Schiff, lodj. 3) pogjti, zagjti; die Welt, ſwět.



Strany zdroje: II/340

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.



Strany zdroje: II/371

Vertreiben, v. a. irr. zahnati, zapuditi; den Feind, nepřjtele; das Fieber, zymnicy; ſich die Grillen, wrtochy ſobě; Gewalt mit Gewalt, moc mocý zaháněti. b) von einander, rozehnati, rozptýliti, rozplaſſiti; Diebe, zloděge; die Sonne den Nebel, ſlunce mhlu. c) wyhnati, wypowědjti, wywrcy; aus dem Lande, aus der Stadt, ze země, z měſta. d) vkrátiti; ſich die Zeit mit Spielen, Leſen, ſobě čas hránjm, čtenjm. 2) odbyti, odbýwati, odbyt mjti; Waaren, zbožj; er vertreibt nicht viel, nemá hrubě odbytu na zbožj.



Strany zdroje: II/397

Vorſtehen, v. n. wen ſtáti, wen wyſtáwati, wykukowati; das Haus ſteht vor, dům ſtogj wen. b) cloniti, zacláněti; man ſieht nichts, es steht etwas vor, nic ſe newidj, něco zaclánj. c) ſtawěti; der Hund, pes. d) fig. doſtawiti ſe (ku práwu). e) mjhati ſe; es ſteht mir vor, mjhá, zdá ſe mi. f) wéſti, řjditi, zprawowati; einem Amte, einem Hauſe, auřad, dům. g) přewyſſowati; einem, giného, nad giného předčiti. h) panowati; die Sonne dem Tage, der Mond der Nacht, ſlunce nadednem, měſýc nad nocý.



Strany zdroje: II/403

Wahnſonne, klamné ſlunce.



Strany zdroje: II/431

Widder, m. beran, aries. 2) Am Himmel, ſkopec, aries; die Sonne tritt in den Widder, ſlunce wſtupuge na ſkopce.



Strany zdroje: II/439

Wirken, v. n. půſobiti, aučinek půſobiti, aučinkowati; die Arzney, ljk půſobj aučinek; die Sonne wirkt auf die Erde, ſlunce půſobj aučinek na zemi. 2) v. a. hněſti; den Teig, těſto. 2) wyſtruhowati; der Hufſchmidt, kowář. 3) tkáti, na ſtáwku dělati; Strümpfe, punčochy. 4) půſobiti, aučinkowati, aučinek půſobiti; in etwas, w něco, na něco.



Strany zdroje: I/105

Beſengen, v. a. opáliti, oſmáhnauti; beſengt, oſmáhlý od ſlunce.



Strany zdroje: I/117

Blicken, 1. v. n. blýſkati ſe, blyſſtěti ſe. Die Sonne blickt durch die Wolken, ſlunce blyſſtj ſe, ſwjtj ſkze oblaky; das Silber blickt, ſtřjbro leſkne ſe. 2) fig. vkázati ſe, wyſkytnauti ſe; laß dich nicht vor mir blicken, nechoď mi na oči. 2. v. a. pohleděti, wzezřjti; nach etwas blicken, po něčem očima mrſkati, mit den Augen, mjhati, mžjknauti, pokynauti.



Strany zdroje: I/124

Bräunen, 1. v. a. barwiti na hnědo; oſmahowati, ſmažiti; von der Sonne ge räunet, oſmahlý od ſlunce. 2. v. n. barwiti ſe na hnědo.



Strany zdroje: I/125, I/126



Strany zdroje: I/3

Abend, m. wečer, veſper, veſpera, veſperus. Abends, wečer, v wečer, wečjr, na wečer, s wečera. Es wird Abend, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe, ſmrká ſe, sl. swečeřjwá ſe. Zu Abend eſſen, wečeřeti. Der heilige Abend, ſſtědrý wečer, Spr. Es iſt noch nicht aller Tage Abend, geſſtě wſſech dnj ſlunce nezapadlo, oder : newýſkey, geſſtěs nepřeſkočil. 2) Weſten, západ, západnj ſtrana ſwěta, occaſus, occidens.



Strany zdroje: I/202

Finſterniß, f. tma, tmawoſt, temnoſt, mrákota, tenebræ. 2) Sonnenfinſterniß, zatměnj ſlunce.



Strany zdroje: I/228

Gegen-, protiwný, odporný, adverſus, contrarius; die Gegenparthey, odporná ſtrana; Gegenpapſt, neprawý, neřádný papež. 2) odměnný, obapolný, mutuus; ſpolečný, communis; Gegenliebe, odměnná, obapolná láſka. 3) giný, ginačegſſj, alius; Gegenbericht, giná, ginačegſſj zpráwa; Gegenſonne, giné, poſtrannj ſlunce.