Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 11 skupin hesel.

Strany zdroje: I/302

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.



Strany zdroje: I/322

Klein, adj. malý, ſkrowný, parvus; comp. kleiner, menſſj, minor; ſuperl. kleinſte, neymenſſj, minimus; ſehr klein, maličký; der kleine Finger, maljk, lichnjk. 2) drobný , minutus; kleine Vögel, drobné ptactwo; klein Geld, drobné penjze. 3) tenký; kleines Garn, tenká přjze. 4) fig. ein Kleines, djtě; von Kleinem auf, od dětinſtwj; über ein Kleines, maličko; klein werden, maleti, zmaleti; klein machen, maliti, zmaliti, minuere. Adv. drobně; klein ſchneiden, na drobno krágeti. 2) ein klein wenig, něco málo, drobet. 3) klein ſpinnen, tence přjſti. 4) klein denken, njžce ſmeyſſleti. 5) ſehr klein von Jemanden denken, ſprechen, potupně o někom ſmeyſſleti, mluwiti.



Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.



Strany zdroje: II/278

Tief, adj. hluboký, sl. hlboký, profundus. tiefer Fluß, Schlaf, hluboká řeka, hluboké ſpanj; adv. hluboko; ſich tief neigen, hluboko ſe pokloniti; tief in die Nacht, hluboko do nocy; tief Athem hohlen, zhluboka, hluboce wzdychati; tief gehohlter Seufzer, wzdychnutj těžké, zhluboka. 2) hluboce; tief denken, hluboce ſmeyſſleti. 3) zhlaubj; drey Fuß, ſechs Zoll tief, tři ſtřewjce, ſſeſt caulů zhlaubj.



Strany zdroje: II/357

Vermuthen, v. a. ſmeyſſleti, domeyſſleti ſe, myſliti, domnjwati ſe, tuſſiti, trwati; ich vermuthe daß @ trwám, tuſſjm že @. b) nadjti, nadáti ſe; wer hätte das vermuthet? kdoby ſe tomu byl nadál? ein unvermutheter Beſuch, nenadálé nawſſtjwenj.



Strany zdroje: II/472

Zumuthen, v. a. domnjwati ſe, ſmeyſſleti, domeyſſleti ſe, tuſſiti; einem etwas, něco o někom; im Böſen, ſtihati w něčem.



Strany zdroje: I/140, I/141

Denken, v. a. dachte, gedacht, myſliti, ſmeyſſleti, přemeyſſleti, sl. důmati, cogitare. 2) mjniti, tuſſiti, hodlati, putare, ſpera 141 re. 3) pamatowati, pomněti, zpomenauti, meminiſſe. Das Denken, myſſlenj, pomyſſlenj @. Einer der lange gedenkt, pamětnjk.



Strany zdroje: I/147

Dünken, v. n. zdáti ſe; die Blumen dünken mich ſchöner, kwjtj ſe mi zdá pěkněgſſj. 2) impers. Mich dünkt, zdá ſe mi. 3) mnjti, domnjwati ſe; er dünkt ſich weiſe, má ſe za maudrého, domnjwá ſe maudrým býti. 4) myſliti, ſmeyſſleti; das Dünken, zdánj.



Strany zdroje: I/152

Edel, adj. vrozený, nobilis. 2) fig. ſſlechetný, wýborný, dobrý, drahý, wzáctný, wzneſſený, adv. ſſlechetně; edel denken, handeln, ſſlechetně ſmeyſſleti, gednati. adv. vrozeně, ctnoſtně, ſſlechetně @.



Strany zdroje: I/157

Einbilden, v. rec. ſich, ſobě myſliti, pomyſliti, w myſli předſtawiti, wyobrazowati, imaginari. 2) domnjwati ſe, opinari. Das hat ſich niemand eingebildet, žádnému ſe nezdálo. 3) myſliti, ſmeyſſleti o ſobě; er bildet ſich viel ein, mnoho o ſobě myſlj. Ein eingebildeter (einbildiſcher, einbilderiſcher) Menſch, pyſſný člowěk.



Strany zdroje: I/240

Geſinnen, v. n. geſonnen ſeyn, hodlati, mjniti; ſind ſie noch geſonnen zu verreiſen, hodlagjliž geſſtě odgeti? 2) geſinnet ſeyn; freundſchaftlich gegen Jemanden geſinnet ſeyn, dobře s někým myſliti, mjniti; kaiſerlich geſinnet ſeyn, s cýſařſkými držeti, gleich geſinnt ſeyn, gedné myſli býti, ſtegně ſmeyſſleti; böſe geſinnet, zlowolný, malevolus.