Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 41 skupin hesel.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.



Strany zdroje: I/285

Hinfahrt, f. pogezd. 2) fig. ſmrt.



Strany zdroje: I/286

Hinraffen, v. a. pobrati, ſkljzeti; der Tod raffet alles hin, ſmrt wſſe ſkljzý, béře.



Strany zdroje: I/291

Hohlen, v. a. v plawců, přitáhnauti. 2) fig. Athem hohlen, dýchati, oddychati, ſpiritum ducere; einen tiefen Seufzer, hluboce wzdechnauti; Brod, Briefe, pro chléb, pro pſanj gjti, dogjti; přineſti chléb; einen hohlen laſſen, dáti někoho zawolati, pro někoho poſlati; der Henker hat ihn gehohlt, čert ho wzal; Rath hohlen, radu bráti, wzýti; der Tod hohlt uns alle, ſmrt nás wſſecky pobere; ſich Schläge hohlen, weypraſk ſobě vhoniti.



Strany zdroje: I/295, I/296

Hund, pes, canis; sl. koťuha, kuťužnjk; dim. das Hündchen, Hündlein, pſýk, pſýček, peyſek, pſýče, pſyčátko; ein junger Hund, ſſtěně, (ſſtěnec), dim. ſſtěňátko; ein großer, grober Hund, pſyſko. 2) fig. Viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy nenj ſſermu; 296 es wird ihm bekommen, wie dem Hunde das Grasfreſſen, zažige toho, co pes meydla. 3) Im Bergwerke, gazyk; beym Binder, kljſſtě.



Strany zdroje: I/303

Jähe, adv. adj. náhlý, nenadálý, repertinus; ein jäher Tod, náhlá ſmrt. 2) prchlý, prchliwý, prudký, mor. pochawý, praeceps. 3) přjkrý, praeruptus; adv. náhle, nenadále, prchliwě, prudce, přjkře.



Strany zdroje: I/334

Krank, kränker, kränkſte, adj. bolawý, malus, male ſe habens; ein kranker Fuß, bolawá noha; der kranke Füſſe hat, bolnohý. 2) nemocný, nedužiwý, chorý, ægrotus, æger; krank ſeyn, ſtonati; er iſt tödtlich krank, ſtůně na ſmrt; krank von etwas werden, odležeti, něčeho odſtonati; krank werden, znemocněti, roznemocy ſe, roztonati ſe, znedužiwěti. Man möchte ſich krank lachen, ſmjchy by člowěk pukl.



Strany zdroje: II/19

ichtmücke, f. ſwětluſſka, můra, ſmrt, culex pipiens Linn.



Strany zdroje: I/48, I/49

Anſterben, v. n. irr. něčj ſmrtj připadnauti, morte alicuius obvenire. Das Gut iſt 49 mir angeſtorben, ten ſtatek mně připadl ſkrze ſmrt; ein angeſtorbener Grund, odaumrtný ġrunt.



Strany zdroje: I/54

Arm, adj. chudý, chudobný, nuzný, inops, pauper; ärmer, chudſſj; ärmſte, neychudſſj; arm werden, ochudnauti, zchudnauti, einen arm machen, někoho ochuditi, zchuditi, na chudobu přiwéſti. 2) bjd ý, pſotný, nebohý, neſſťaſtný, vbohý, miſer; der arme Mann, vbohý, nebohý, nebohý člowěk, nebožátko, chudák, chudáček, chuďátko, chudina, chudinka; armer Sünder, zločinec, na ſmrt odſauzený; vbohý hřjſſnjk, peccator; adv. bjdně, chudě, chudobně, nuzně, pſotně.



Strany zdroje: II/88

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.



Strany zdroje: II/142

Sanft, adj. tichý, levis; ſanfte Stimme, tichý, zmlklý, temný hlas; ſanft gehen, potichu, zwolna gjti; ſanft ſchlafen, ticho, libě ſpáti; ein ſanfter Tod, lehká, tichá ſmrt; ein ſanfter Wind, Lüftchen, powlowný, libý wětřjček; fig. ſanfte Seele, tichá, dobrá duſſe; ſanfte Sitten, mjrné mrawy. adv. tjſſe, powlowně, zticha, zwolna. 2) měký; ſanfte Hände, měké ruce; ſanft ſchlafen, měko ſpáti; ſanft anrühren, zwolna ſe dotknauti.



Strany zdroje: II/156

Scheintod, m. domnělá ſmrt.



Strany zdroje: II/175

Schmälich, adj. ſkrowný; —che Mahlzeit, ſkrowný oběd. 2) potupný, ohawný; ſchmälicher Tod, potupná, ohawná ſmrt; ein ſchmäliches Geboth auf etwas thun, mrchu cenu na něco podati. 3) hrozný; ſchmäliche Hitze, hrozné horko; adv. ſkrowně, ohawně; ſchmälich groß, až hrůza weliký, welikanſký.



Strany zdroje: II/181

Schnell, adj. bruſký, prudký, ſpěſſný, rapidus; ein ſchneller Tod, náhlá, kwapná ſmrt; ein ſchneller Bothe, rychlý poſel; ſchnell mit dem Munde ſeyn, překwapowati ſe w řeči, proſtořekým, kwapným w řeči býti; adv. ſpěſſně, kwapně, rychle, prudce.



Strany zdroje: II/246

Sterben, n. ſmrt, vmjránj, mřenj, vmřenj; an das Sterben denken, pamatowati na ſmrt; das Sterben, die anſteckende Krankeit, mor. přemjrka, promjrka.



Strany zdroje: II/246

Sterbenskrank, adj. na ſmrt, ( sl. na aumor) nemocný.



Strany zdroje: II/254

Stracklich, adj. náhlý; ein ſtracklicher Tod, náhlá, kwapná, nenadálá ſmrt.



Strany zdroje: II/279

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.



Strany zdroje: II/279

Todesfall, m. ſmrt.



Strany zdroje: II/280

Todesurtheil, n. odſauzenj na ſmrt.



Strany zdroje: II/280

Todkrank, adj. na ſmrt nemocný.



Strany zdroje: II/280

Tödlich, adj. ſmrtedlný; tödlicher Haß, ſmrtedlné záſſtj; eine tödliche Wunde, ſmrtedlná rána; adv. —ně; — verwundet, na ſmrt, ſmrtedlně raněn.



Strany zdroje: II/280

Todtenblaß, adj. bledý gako ſmrt.



Strany zdroje: II/296, II/297

Uibereilen, v. a. předſtihnauti, přeſtihna 297 ti přeſtihnauti ; Eile, daß er dich nicht übereile, poſpěš, aby tě nepřeſtihl. 2) zachwatiti, překwačiti, překwapiti; der Tod hat ihn übereilt, ſmrt ho zachwatila; von einem Fehl übereilt werden, w něgaké pokljſce zachwacen býti; vom Zorne übereilt werden, vnáhliti ſe. 3) překwapiti, machen daß ſich übereilt, na někoho vkwapiti; ſich, ſe; übereilt, překwapenj překwapený .



Strany zdroje: II/297

Uiberfallen, v. a. přepadnauti, překwačiti, zachwatiti, na někoho připadnauti; im Schlafe, in der Nacht, we ſpanj, w nocy. 2) napadnauti; mich überfiel ein heftiger Froſt, krutá zyma mne podgala; der Tod überfiel ihn, ſmrt ho zachwatila, naň připadla.



Strany zdroje: II/300

Uiberliefern, v. a. odewzdati, odweſti, dodati; einen Brief, pſanj; dem Tode, na ſmrt wydati.



Strany zdroje: II/319

Ungefähr, adj. nenadálý, náhlý; Tod, ſmrt. 2) náhodný; adv. náhodau; wenn es ſich ungefähr treffen ſollte, kdyby ſe náhodau ſtalo, přihodilo. 3) bez mála, ſkoro, aſy; ungefähr eine Stunde, ſkoro hodinu; ſo groß als ungefähr mein Daumen, weliký ſkoro, téměř gako můg palec. 4) maně, manj; etwas nur ungefähr meſſen, wiſſen, něco maně měřiti, wěděti.



Strany zdroje: II/336

Urtheil, n. ſaud, vſudek, judicium, meinem Urtheile nach, dle mého vſudku. 2) nález, ortel, sententia; des Richters, ſaudce; fallen, nález wyneſti; des Todes Urtheil ſprechen, na ſmrt odſauditi, odſudek, ortel ſmrti wyneſti, wydati.



Strany zdroje: II/341

Verdammen, v. a. odſauditi; zum Tode, na ſmrt; zur Sclaverey, k otroctwj. 2) zatratiti, zatracowati, condemnare; der verdammte Böſewicht! zatracený zloſyn! das Verdammen, zatracowánj.



Strany zdroje: I/82, I/83

Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.



Strany zdroje: II/372

Verurtheilen, v. a. odſauditi, odſuzowati; zum Tode, na ſmrt, hrdla.



Strany zdroje: II/375

Verwunden, v. a. raniti, poraniti; tödtlich, na ſmrt, ſmrtedlně.



Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.



Strany zdroje: II/413

Wegraffen, v. a. vchwatiti, vchwátnauti; der Tod rafft viele Menſchen weg, ſmrt mnoho lidj vchwacuge, zachwacuge, bére béře .



Strany zdroje: II/447

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.



Strany zdroje: I/119

Bluturtheil, n. odſauzenj na ſmrt, krwnj ortel.



Strany zdroje: I/16

Abſterben, n. odaumrt, ſmrt, vmřenj, vmřjti vmřjtj , zemřenj, mors, obitus.



Strany zdroje: I/174

Entgegen, præp. proti, naproti, contra . Dem Winde entgegen reiten, proti wětru geti; dem Strome entgegen ſchiffen, proti wodě plauti. 2) obuiam, wſtřjc, proti. Einem entgegen gehen, kommen, laufen, někomu wſtřjc, w ceſtu, gjti, přigjti, běžeti. Fig. Entgegen ſehen, z. B. dem Tode, ſmrt očekáwati. Entgegen geſetzt, protiwný, proti ſobě poſtawený, contrarius. 3) protiwný, ſ. Zuwider. Einem entgegen ſeyn, proti někomu byti býti , někomu na odpor býti.



Strany zdroje: I/215

Frühzeitig, adj. raný, raučj, præcox. 2) čaſný, tempeſtivus. 3) fig. před čaſem; ein frühzeitiges Kind, ranauſſek; ein frühzeitiger Tod, brzká, čaſná ſmrt. adv. čaſně, brzy, mature; před čaſem.



Strany zdroje: I/239

Geſchwinde, adj. čerſtwý, ſpěſſný, poſpěſſný, hbitý, rychlý, celer, velox. 2) fig. kwapný, náhlý; ein geſchwinder Tod, náhlá ſmrt. adv. čerſtwě, ſpěſſně, rychle, honem, ſkokem, záhy, chutně, pádem. 2) kwapně, náhle.