Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/169
Schlecht, adj. ſproſtý, simplex; von ſchlechtem Herkommen, z chatrného ſproſtého rodu, plebejus. 2) ſſpatný, vilis , tenuis; ſchlechtes Brod, Bier, ſſpatný chléb, ſſpatné piwo. 3) ničemný, daremný, nequam; ein ſchlechter Kerl, dareba, ničemnjk, ſſpatný chlap, adv. zle, ſſpatně; es wird immer ſchlechter, pořád ge hůř a hůř; der Kranke wird ſchlechter, nemocný ſe horſſj.
Strany zdroje: II/214
Simpel, adj. ſproſtý, simplex; ein ſimpler Menſch, ſproſták, weibl. ſproſtačka.
Strany zdroje: II/217
Soldat, m. wogák, wálečnjk, miles; ein freywilliger, dobrowolnjk, voluntarius; ein gemeiner, ſproſtý, obecný, gregarius; ein alter, ſtarý, veteranus; ein junger, Recrut, nowáček, tiro; ein abgedankter, Invalide, wyſlauženec; die Soldaten, collect. wogačina; Soldat werden, dáti ſe na wognu, pod wogáky, za wogáka.
Strany zdroje: I/147
Dumm, adj. tupý, hlaupý, traupowſký, ſtupidus. 2) nevmělý. 3) ſproſtý, adv. hlaupě, ſproſtě.
Strany zdroje: I/147
Dummkopf, m. hlupák, hlupec, hlaupý, ſproſtý člowěk, ſproſták, hňup, dub, tupec, ťulpa, blba, blb, traup.
Strany zdroje: I/26
Albern, adj. hlaupý, nemaudrý; proſtý, ſproſtý, poſſetilý, ſproſtý ſproſtný , ſtolidus; adv. —ě. Ein alberner Menſch, hlupák, hlupec, hlupoň.
Strany zdroje: I/233
Gemein, adj. obyčegný, wſſednj, conſuetus; gemeine Waare, obyčegné zbožj. 2) proſtý, ſproſtý, ſproſtný, vulgaris, obecný, poſpolný, communis, ein gemeiner Soldat, ſproſtý wogák; ein gemeiner Menſch, ſproſták; das gemeine Beſte; obecné lepſſj; etwas gemein werden, owſſedněti; ſich gemein machen, stowaryſſiti ſe přjliš s někým. 3) obecnj, publicus, adv. obecně, ſproſtě; insgemein, wůbec, obyčegně; poſpolu.