Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 23 skupin hesel.

Strany zdroje: II/119

Reimen, v. n. rymowati ſe. 2) přjſluſſeti, hoditi ſe; das reimt ſich wie eine Fauſt aufs Auge, to ſe hodj (ſſikne) gako pěſt na oko. 2) v. a. rymowati; etwas zuſammen reimen, něco ſrownati.



Strany zdroje: I/65

Aufſchlichten, v. a. poſkládati, ſrownati, wyrownati.



Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.



Strany zdroje: II/236

Stallen, v. n. močiti, o konjch, močiti; Blut, krew; 2) v. a. ſrownati ſe, shodnauti ſe; ſie ſtallen nicht mit einander, nemohau ſe shodnauti, gſau ſobě na ſſtjru. 2) v. a. poſtawiti koně do konice.



Strany zdroje: II/244

Steinhaufen, m. hromada kamenj; eine Stadt in einen Steinhaufen verwandeln, měſto zkořene wywrátiti, sprſtj ſrownati.



Strany zdroje: I/75

Auskommen, v. n. wygjti, wycházeti; die jungen Hühner ſind noch nicht ausgekommen, kuřátka geſſtě ſe newyljhly. Dieſe Sache wird auskommen, ta wěc ſe proneſe; mit dem Gelde bin ich nicht ausgekommen, penjže penjze mi neſtačily; es iſt mit ihm nicht auszukommen, s njm žádný nemůže wygjti, ſrownati ſe.



Strany zdroje: II/297

Uiberein, adv. ſtegně, gednoſtegně; überein kommen, ſrownáwati ſe, shodnauti ſe; überein ſtimmen, ſrownati ſe, ſrownáwati ſe; ſich überein lauten, gednoſtegně znjti.



Strany zdroje: II/343

Vereinbaren, v. a. ſrownati, ſtreibige ſtreitige Gemüther odporné ſtrany. b) přiwtěliti; fremde Truppen mit den Seinigen, cyzý wogſko k ſwému. c) ſpogiti, ſgednotiti; ſich mit Jemanden, ſe s někým.



Strany zdroje: II/343

Vereinigen, v. a. ſpogiti, ſgednotiti, conjungere. 2) ſrownati, conciliare. 3) ſich, ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe, conjurare, convenire. 4) ſich, ſrownati ſe; das läßt ſich mit deiner Pflicht nicht vereinigen, to ſe nedá s twau powinnoſtj ſrownati.



Strany zdroje: II/347

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.



Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.



Strany zdroje: I/95

Begehen, v. a. irr. obcházeti. 2) einen Feſttag, ſlawiti, držeti. 3) eine Sünde, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti. 4) ſich mit einem, ſnáſſeti ſe, ſrownati ſe s někým.



Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.



Strany zdroje: I/151

Eben, 1. adj. rowný, planý, hladký, přjmý, æquus, planus; eben machen, rownati, ſrownati. 2. adv. rowně, práwě, zrowna, æque; nápodobně, přjmě, 2) náležitě, práwě, dobře. 3) mit Neben- und Bindewörtern, eben jetzt, gen nynj, eben damals, práwě tehdáž, eben ſo, rowněž tak; mit Fürwörtern, eben dich, tebeť; ebenderſelbe, týz týž , ten týž; mit Zeitwörtern, das iſt eben, was ich ſage, toť powjdám; das wußte ich eben nicht, tohoť gſem wlaſtně newěděl.



Strany zdroje: I/155

Eichen, v. a. podlé giſté mjrý mjry wyměřiti, s obecnau mjrau ſrownati.



Strany zdroje: I/21

Accordiren, 1. v. n. dobře spolu znjti, zwučeti, ſrownáwati ſe; ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, porownati ſe, ſrownati ſe, paciſci. 2. v. a. ſauzwuk ſrownati; porownati, ſrownati něco; powoliti.



Strany zdroje: I/158

Einebnen, v. a. ſrownati, wyrownati.



Strany zdroje: I/161

Einig, adj. der eininge (einzige), gediný, gedinký, geden, vnicus. adv. einig und allein, gedině, genom. 2) fig. ſworný, gednomyſlný, concors. adv. —ně. Einig ſeyn, ſrownati ſe. 3) einige, pl. několik, někteřj. Einige Aepfel, několik gablek; einige meiner Freunde, někteřj z mých přátel; einiges Geld, Getreide, něco peněz, něco obilj.



Strany zdroje: I/168

Einſtimmen, v. n. ſwoliti, ſrownati ſe.



Strany zdroje: I/3

Abebenen, ſrownati, zarownati.



Strany zdroje: I/203

Flächen, v. a. rowné dělati, ſrownati.



Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.



Strany zdroje: I/247

Gleichen, v. irr. ich glich, geglichen, 1. v. n. podobati ſe, podobu mjti, podobným býti; ein Ey gleicht dem andern, wegce geſt podobné wegceti; er gleicht ſehr ſeinem Vater, geſt podobný otcy (podobnjčkem otce ſwého). 2) rownati ſe, wrownati ſe, wyrownati ſe; er gleichet ihm an Reichthum, w bohatſtwj ſe mu wyrowná, geſt mu roweň. 2. v. a. rownati, ſrownati, zarownati, narownati, wyrownati, æquare.