Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 20 skupin hesel.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.



Strany zdroje: II/34

Marktſtand, m. ſtánj, ſtawadlo na trhu.



Strany zdroje: II/115

Rechthaberey, f. na ſwém ſtánj.



Strany zdroje: II/236

Stallbaum, m. kobyla, přjwora, ſlaup na ſtánj.



Strany zdroje: II/236

Stallfütterung, f. krmenj na ſtánj.



Strany zdroje: II/236

Stallgeld, n. plat od ſtánj, koničné.



Strany zdroje: II/236

Stallung, f. ſtánj, ſtág, stabulum.



Strany zdroje: II/237

Stand, m. pl. Stände, ſtaw, status; der Bürgerſtand, měſtſký ſtaw; die Landſtände, zemſſtj ſtawowé; der ledige Stand, děwogný ſtaw, děwognoſt, bezženſtwj, caelibatus. 2) eines Krämers, ſtánj, ſtawadlo, statio, locus. 3) Für die Pferde, ſtánj. 4) fig. Stand halten, oſtáti, doſtáti, stare usque ad —; der Stand hält, doſtogný; zu Stande kommen, bringen, k mjſtu přigjti, přiweſti; außer Stand ſetzen etwas zu thun, překazyti někomu něco; ich bin es nicht im Stande, negſem s to. 5) Das Ständchen, Ständerlein, zaſtawenjčko, ſſtandrle, wečernj hudba pod okny.



Strany zdroje: II/237

Standbaum, m. přjhrada na ſtánj, přjwora.



Strany zdroje: II/238

Standgeld, n. plat od ſtawadla, od ſtánj, od mjſta, mjſtné.



Strany zdroje: II/239

Stätte, f. mjſto, ſtánj; keine bleidende bleibende Stätte haben, neměti ſtálého mjſta.



Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.



Strany zdroje: II/268

Tagefahrt, f. rok, ſtánj.



Strany zdroje: II/268

Tageſatzung, f. rok, ſtánj; eine Tageſatzung beſtimmen, rok položiti, ſtánj mjti.



Strany zdroje: II/397

Vorſtand, m. ſtánj ku práwu. 2) fig. záſtawa, giſtina, cautio.



Strany zdroje: I/106

Beſtand, m. ſtánj, ſtáloſt; es wird keinen Beſtand haben, to nebude mjti ſtáloſti; einen Beſtand thun, protiwiti ſe. 2) nágem; in Beſtand nehmen, nagjmati. 3) Beſtandgeld, činže; Beſtandgut, pronagatý ſtatek.



Strany zdroje: I/117

Bleiben, v. n. ich blieb, bin geblieben, zůſtati, manere; er blieb da lange, hodně ſy tam pobyl; wo bleibſt du, kde pak gſy, kdes zůſtal, kde meſſkáš; keine bleibende Stätte haben, žádného ſtánj nemjti; bey ſeiner Meynung bleiben, na ſwém mjněnj ſtáti. 2) er blieb im Treffen, w bitwě zaſſel, zahynul. 3) bleiben laſſen, nechati tak; laß es bey dir bleiben, zanech to při ſobě.



Strany zdroje: I/117

Bleiben, n. pobytj, přebýwánj, ſtánj.



Strany zdroje: I/187

Erſcheinung, f. vkázánj ſe; Gottes, eines Engels, zgewenj, apparitio; das Feſt der Erſcheinung, ſwátek třj králů, epiphania; vor Gericht, ſtánj před práwem. 2) widěnj, viſum; obluda, ol. přelud, phantasma. 3) Lufterſcheinung, vkaz w powětřj, ol. zázrak, phoenomenon. 4) nenadalá přjhoda.