Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/313

Katzenſilber, n. kočičj ſtřjbro.

Strany zdroje: II/24

Löthig, adj. lotowý; löthiges Gold; ryzý zlato; ſechzehnlöthiges Silber, ſſeſtnáctilotowé ſtřjbro.

Strany zdroje: II/213, II/214

Silber, n. ſtřjbro, argentum; gediegenes, ryzý ſtřjbro; Krausſilber, kňaur, argen 214 tum crispum; Queckſilber, rtuť, argentum vivum.

Strany zdroje: II/214

Silberreich, adj. ſtřjbrnatý, bohatý na ſtřjbro.

Strany zdroje: II/214

Silberweiß, adj. ſtřjbrowitý, bjlý, ſtkwělý gak ſtřjbro.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/357

Vermünzen, v. a. zmincowati; alles Silber, wſſe ſtřjbro.

Strany zdroje: II/421

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.

Strany zdroje: II/428

Werkſilber, m. rudnj ſtřjbro. 2) ſtřjbro ze ſtarých nádobj.

Strany zdroje: I/117

Blicken, 1. v. n. blýſkati ſe, blyſſtěti ſe. Die Sonne blickt durch die Wolken, ſlunce blyſſtj ſe, ſwjtj ſkze oblaky; das Silber blickt, ſtřjbro leſkne ſe. 2) fig. vkázati ſe, wyſkytnauti ſe; laß dich nicht vor mir blicken, nechoď mi na oči. 2. v. a. pohleděti, wzezřjti; nach etwas blicken, po něčem očima mrſkati, mit den Augen, mjhati, mžjknauti, pokynauti.

Strany zdroje: I/117

Blickſilber, n. leſknuté ſtřjbro.

Strany zdroje: I/123

Brandſilber, n. ohněm wyčiſſtěné ſtřjbro.

Strany zdroje: I/125, I/126

Brennen, ich brannte, habe gebrannt, 1. v. a. páliti, urere; Holz, Kalk, Kohlen, dřjwj, wápno, vhlj páliti. 2) Silber brennen, ſtřjbro čiſtiti, přepauſſtěti, přepalowati; ſich weiß brennen, očiſtiti ſe. 3) znamenj připáliti, znamenati; Pferde, koně znamenati. 2. v. rec. ſich an, oder mit etwas brennen, ſpáliti ſe; 126 mit heißem Waſſer, opařiti ſe, ſ. Verbrennen.

Strany zdroje: I/199

Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.

Strany zdroje: I/211

Frauenglas, n. Marienglas, kočičj ſtřjbro.

Strany zdroje: I/227

Gediegen, adj. ryzý; gediegenes Gold, ryzý zlato, aurum obryzum; gediegenes Silber, ſamoroſtlé, ſamo čiſté ſtřjbro.